ZÁKLADNÍ TENDENCE DEMOGRAFICKÉHO, SOCIÁLNÍCH A EKONOMICKÉHO VÝVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE V ROCE 2009

Transkript

1 ZÁKLADNÍ TENDENCE DEMOGRAFICKÉHO, SOCIÁLNÍCH A EKONOMICKÉHO VÝVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE V ROCE 1. Demografický vývoj 1.1 Počet obyvatel počet obyvatel v kraji trvale roste Od roku 24 se počet obyvatel v kraji neustále zvyšuje, nejvyšší meziroční nárůst zaznamenal kraj v roce 28 ( obyvatel). V roce se zvýšil počet obyvatel o na , toho bylo žen. Nárůst obyvatel ovlivňují počty přistěhovalých, kterých bylo celkem 6 484, z toho 2 13 cizinců. Nejvíce cizinců se přistěhovalo se Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. Naopak 4 81 obyvatel se z kraje vystěhovalo do jiných částí České republiky a ciziny. Do ciziny odešlo 1 68 občanů, z toho nejvíce se jich vystěhovalo na Slovensko. Jediný okres v kraji, který vykázal v roce pokles počtu obyvatel je okres Tachov (-169). Kladný (+553) byl v kraji i přirozený přírůstek. 575 Obyvatelstvo v Plzeňském kraji k Přirozený a migrační přírůstek obyvatel přirozený přírůstek přírůstek stěhováním Narození, zemřelí, sňatky, rozvody nepatrně vzrostl počet narozených dětí V kraji se narodilo (6 412) dětí, což je nejvyšší absolutní počet od roku Počet narozených dětí proti předchozímu roku vzrostl jen nepatrně. V přepočtu na 1 obyvatel středního stavu počet narozených dětí mírně poklesl z 11,3 dětí na 11,2. To naznačuje, že i v Plzeňském kraji babyboom končí. Mimo manželství se rodí dvě pětiny dětí, přitom na Tachovsku podíl dosáhl pětapadesáti procent. 1

2 Podíl narozených dětí v Plzeňském kraji mimo manželství 45, 4, 35, 3, procenta 25, 2, 15, 1, 5,, nejvíce umíráme na nemoci oběhové soustavy a novotvary poklesly počty sňatků a rozvodů V absolutním i relativním vyjádření vzrostly proti předchozímu roku počty zemřelých. Z zemřelých v roce zemřelo obyvatel na novotvary a na nemoci oběhové soustavy. Nejčastější příčinou úmrtí na novotvary je zhoubný novotvar průdušek a plic (33 úmrtí) a tlustého střeva (128 úmrtí). V kraji uzavřelo manželství nejméně párů od roku Počet sňatků v roce poklesl na 2 528, což je o 235 méně než v předchozím roce. Rozvedeno bylo manželství, nejméně od roku. Sňatečnost a rozvodovost v Plzeňském kraji počet sňatků (rozvodů) na 1 obyvatel středního stavu 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1,, sňatečnost rozvodovost 2

3 1.3 Věková struktura struktura věkových skupin doznala změn Od roku dochází k postupnému snižování věkové skupiny -14 let, naopak zastoupení věkové skupiny 65 a více let se zvyšuje. Zatímco v roce činil podíl předproduktivní věkové skupiny z celkového počtu obyvatel v kraji 15,7%, v roce tvořila tato skupina 13,9%, přičemž mezi roky 28 a se podíl mírně zvýšil o,1 procentního bodu. Nepatrný nárůst byl ovlivněn počtem narozených dětí v kraji v roce. Podíl poproduktivní věkové skupiny vzrostl ze 14,3% v roce na 15,6% v roce. Ani do budoucna není vývoj optimistický a nadále se bude zvyšovat podíl poproduktivní věkové struktury, tj. obyvatel nad 65 let. Vývoj věkové struktury obyvatelstva Plzeňského kraje v letech Celkem v tom věková skupina: Muži v tom věková skupina: Ženy v tom věková skupina: index stáří je vyšší než celorepublikový průměr (17,) Index stáří vyjadřující poměr poproduktivní věkové skupiny na 1 dětí ve věku -14 let dosáhl v kraji v roce hodnoty 112,3 za obě pohlaví, zatímco u mužů hodnotu 1 dosud nepřekročil (9,8), u žen dosáhl úrovně 134,8. Index stáří žen je ovlivněn vyšším věkem. Zatímco u žen přesahuje ve všech okresech (vyjma okresu Tachov) hodnotu 1, u mužů přesahuje tuto hodnotu pouze okres Plzeň-město. Nejpříznivější hodnoty z regionálního pohledu vykazuje okres Tachov, kde žije nejmladší obyvatelstvo kraje a kde průměrný věk zatím nepřekročil 4, let (39, let). Průměrný věk obyvatel kraje se každoročně zvyšuje. Hranice 4 let byla překročena v roce 24, v roce byl průměrný věk za obě pohlaví 41, let. V okrese Plzeň-město činil průměrný věk 41,9 let, přičemž u žen průměr dosáhl 43,4 let. U mužů hranice 4 let je překročena zatím v okrese Plzeň-město (4,4) a Rokycany (4,2). Průměrný věk v okresech Plzeňského kraje v roce Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Obě pohlaví 41, 4,3 41,3 41,9 4,8 4, 41,5 39, muži 39,6 39, 39,9 4,4 39,6 38,9 4,2 37,9 ženy 42,3 41,5 42,7 43,4 42,1 41,1 42,8 4,2 3

4 2. Sociální vývoj 2.1 Nezaměstnanost hospodářská krize měla negativní dopad na nezaměstnanost v regionu Počet uchazečů o zaměstnání v průběhu roku trvale rostl, pouze v měsíci říjnu zaznamenaly úřady práce nepatrný pokles, ale v následujícím měsíci došlo opět k nárůstu. Ke konci roku bylo evidováno v kraji uchazečů o zaměstnání a proti stejnému období předchozího roku byl zaznamenán nárůst o šedesát procent. Nejvyšší nárůst nezaměstnaných (o 98%) zaznamenal okres Plzeň-jih. Dosažitelní uchazeči tvořili 97,8% všech evidovaných uchazečů. Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání tvořily ženy 5,7% (stav k ). Celkem osob (téměř 37%) pobíralo příspěvek před nástupem do zaměstnání. Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Plzeňském kraji počet uchazečů volná pracovní místa 5 listopad 8 prosinec 8 leden 9 únor 9 březen 9 duben 9 květen 9 červen 9 červenec 9 srpen 9 září 9 říjen 9 listopad 9 prosinec 9 zvýšila se registrovaná míra nezaměstnanosti počty volných pracovních míst trvale klesaly počet dlouhodobě nezaměstnaných roste Mezi roky 28 a se registrovaná míra nezaměstnanosti zvýšila v kraji o 3,13 procentního bodu, z toho nejvyšší nárůst zaznamenaly okresy Tachov a Domažlice. Již poměrně vysoká míra registrované nezaměstnanosti vzrostla v okrese Tachov z 9,25% v roce 28 na 13,43% v roce. Procento nezaměstnaných mužů se zvýšilo z 8,1% na 11,84%, u žen z 1,91% dokonce na 15,58%. Vysokou míru registrované nezaměstnanosti u žen koncem roku evidovaly také úřady práce v okresech Domažlice, Klatovy a Rokycany, zde překročila hranici deseti procent. Zatímco koncem roku 28 bylo podle úřadů práce v nabídce volných pracovních míst, v následujícím roce se počet míst snížil na Nepříznivá situace s umisťováním nezaměstnaných byla v okrese Tachov, kde na 1 volné pracovní místo připadalo 37,8 osob. Obdobná situace byla i v okrese Domažlice, kde podíl nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo činil 33,4. Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných byl nejvyšší od roku. Na konci roku bylo v kraji osob bez práce déle než jeden rok, z toho čtvrtinu evidoval úřad práce v Tachově. 4

5 2.2 Zaměstnanost průměrná hrubá měsíční mzda rostla i v roce Průměrná hrubá nominální mzda na plně zaměstnané činila v roce v Plzeňském kraji Kč, což bylo o 5,3% více než v předchozím roce. Po Hlavním městě Praha ( Kč) a Středočeském kraji ( Kč) dosáhla třetí nejvyšší hodnoty. Ve srovnání s průměrnou mzdou v České republice byla nižší o Kč, nutno podotknout, že průměrná mzda za celou Českou republiku je ovlivněna výší mzdy v Hl. městě Praha. Počet zaměstnanců (na plně zaměstnané) poklesl proti roku 28 o 5,% na 184,7 tis. osob. Průměrná hrubá měsíční mzda v krajích ČR v roce Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 2.3 Ekonomická aktivita míra ekonomické aktivity oproti roku 28 poklesla Na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) bylo v roce v průměru v kraji 274,8 tisíc zaměstnaných osob. Největší početní skupinou byli zaměstnaní ve věku 3-44 let, kteří tvořili 4,4% všech zaměstnaných. Nezaměstnaných bylo za celé loňské období 6,7% z pracovní síly, přičemž nejvyšší počet byl zaznamenán ve 3. čtvrtletí (2,9 tisíc). Nejohroženější početní skupinou nezaměstnaných jsou mladí lidé do 24 let. Roční průměrná obecná míra nezaměstnanosti vzrostla v roce proti předchozímu roku u žen o 2,89 a u mužů o 2,58 procentního bodu. Průměrná roční obecná míra nezaměstnanosti % 1, 9, 8, Česká republika Plzeňský kraj 7, 6, 5, 4, 3,

6 2.4 Kriminalita nejvíce trestných činů bylo zaznamenáno v okrese Plzeň-město Téměř polovina všech zjištěných trestných činů celkové kriminality v kraji připadá dlouhodobě na okres Plzeň-město. V přepočtu na 1 obyvatel se počty případů za poslední dva roky sice snížily, přesto byly vyšší než podíly za Českou republiku. V kraji bylo v roce spácháno trestných činů, což je druhý nejnižší počet od roku. Objasněnost se pohybuje mezi 42% až 53%, z toho nejmenší podíl vykazuje okres Plzeň-město, kde se podíly mezi roky až pohybovaly mezi 31% až 43%. Celkem 7% trestných činů připadalo v roce na obecnou kriminalitu, přičemž tento podíl se od roku postupně snižoval. Kriminalita celková - zjištěné trestné činy v roce Kriminalita celková - zjištěné trestné činy v roce 1,6% 7,5% 9,4% 7,9% 6,4% 9,6% 9,6% 14,3% Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov 1,% 8,2% 6,8% 11,% 42,% 46,8% 2.5 Sociální zabezpečení starobní důchody vzrostly oproti roku 28 v průměru o 4,2% Z důchodového pojištění se poskytují starobní, invalidní, sirotčí a vdovské důchody. V roce činila průměrná výše důchodu v kraji Kč, tj. o 373 Kč více než v předchozím roce. Mezi okresy se rozdíly pohybují ve stovkách korun, nejvyšší důchody se vyplácejí v okrese Plzeň-město, naopak nejnižší důchody v okrese Tachov. Z celkového počtu příjemců důchodů připadá polovina na příjemce starobních důchodů, jejichž výše činila v kraji v roce v průměru 1 9 Kč, přičemž ženy pobíraly o Kč nižší částky než muži. 12 Výše starobního důchodu v okresech Plzeňského kraje muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov 6

7 3. Ekonomický vývoj 3.1 Ceny spotřebitelské ceny vzrostly v roce o 1% Průměrnou roční míru inflace vyjádřenou jako podíl dvou klouzavých průměrů za posledních 12 měsíců proti předchozím 12 měsícům je vhodné uvést, přestože jsou data k dispozici za Českou republiku jako celek. Tento ukazatel vyjadřuje míru znehodnocení měny. rok Průměrné spotřebitelské ceny v České republice v období let 1999 až ,1% 1,% 2,8% 2,5% 1,9% 2,8% 1,8% 2,1% 3,9% 4,7% 6,3% 3.2 Organizační statistika,% 1,% 2,% 3,% 4,% 5,% 6,% 7,% procento počty ekonomických subjektu vzrostly, 9% nemá zaměstnance nebo počet neuvádí V Plzeňském kraji vzrostl počet ekonomických subjektů v roce o 3 685, tj. o 2,7%. Přestože 74,% tvoří fyzické osoby, jejich počet meziročně poklesl o,4%. Celkem ekonomických subjektů počet pracovníků neuvedlo nebo nemá zaměstnance. Subjektů zaměstnávajících více jak 1 zaměstnanců působí v kraji jen dvacet, z toho 17 v okrese Plzeň-město a 3 v okrese Plzeň-jih. Ekonomické subjekty v Plzeňském kraji v letech až

8 3.3 Bytová výstavba počty dokončených bytů poklesly o 23% více jak polovinu tvoří byty v rodinných domech Na základě definitivních výsledků bylo v Plzeňském kraji v roce dokončeno celkem 2 51 bytů, tj. o 612 méně než v předchozím roce. Z celkového počtu bylo 782 bytů dokončeno v okrese Plzeň-město. Po vyloučení čtrnácti obcí náležící okresu Plzeň-město bylo v samotné Plzni dokončeno 676 bytů, z toho 237 bytů v rodinných domech. Nových bytů v rodinných domech se v kraji dokončilo 1 21, což byl vůbec nejvyšší počet od roku. Bytová výstavba rodinných domů je dlouhodobě nejintenzivnější v okrese Plzeň-město a přilehlých okresech Plzeň-jih a Plzeň-sever. V uvedených třech okresech bylo v roce dokončeno celkem 739 bytů, tj. 61,5%. Výstavba bytových domů se soustřeďuje především do krajského města Plzně, kde bylo dokončeno 344 bytů, tj. 64,7% všech dokončených bytů v bytových domech v kraji. poklesl i počet zahájených bytů Celosvětová krize ovlivnila v roce i počty zahájených bytů v kraji, jejichž počet proti předchozímu roku poklesl o 15,2% na 2 84 bytů, z toho téměř polovina se má postavit v okrese Plzeň-město. dokončené byty na 1 obyvatel 6, 5,5 5, 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1, Intenzita bytové výstavby v okresech Plzeňského kraje v letech až Domažlice Klatovy Plz eňměsto Plzeň-jih Plz eňsever Rokycany Tachov 3.4 Stavební povolení, ohlášení počty poklesly ne však ve všech okresech V pěti okresech kraje se v roce počty stavebních povolení (včetně stavebních ohlášení) vydaných stavebními úřady proti předchozímu roku snížily. Okresy Plzeň-sever a Rokycany zaznamenaly nárůst, v prvním jmenovaném byly počty od roku 26 nejvyšší. Naopak nejvyšší meziroční propad téměř o čtvrtinu zaznamenal okres Plzeň-město. Celkem bylo vydáno v roce v kraji 7 76 stavebních povolení a ohlášení. Polovina všech povolení a ohlášení byla vydána na stavby budov (3 633), pětinu tvoří povolení na ochranu životního prostředí (1 213) a zbývající podíl tvoří ostatní stavby (2 23). 8

9 3 Vydaná stavební povolení a ohlášení v okresech Plzeňského kraje počet Plzeň-jih Domažlice Klatovy Plzeňměsto Plzeňsever Rokycany Tachov 3.5 Stavebnictví celosvětová krize zasáhla i stavebnictví stavební firmy vykázaly pokles ZSV Ve 39 stavebních firmách s 5 a více zaměstnanci působících v Plzeňském kraji pracovalo zaměstnanců, což bylo o 2,7% méně než v předchozím roce. Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v kraji o 5,7% na Kč a byla pod úrovní republikového průměru (28 91 Kč). Nejvyšší mzdu ve stavebnictví vykazuje Hl. m. Praha s Kč, naopak nejhůře mezi kraji jsou na tom zaměstnanci v Karlovarském kraji, kde hrubá mzda v roce činila Kč. Objem základní stavební výroby ZSV celorepublikově poklesl o,3%, v Plzeňském kraji byl meziroční propad ve stavební výrobě vysoký a představoval 14,%. Pokles ZSV mezi kraji byl nejvyšší právě v Plzeňském kraji. Šest krajů České republiky naopak zaznamenalo meziroční nárůst. Objem ZSV v kraji dosáhl hodnoty mil. Kč b. c.; podíl z celkového objemu prací v ČR představoval pouze 2,9%. Z celkového objemu ZSV připadalo 28,5% na pozemní stavitelství a 71,5% na inženýrské stavitelství. Zatímco produktivita práce ze ZSV v průměru za ČR byla s minulým rokem téměř shodná (index 99,9), v kraji poklesla o 11,6%. 3.6 Zemědělství hospodářská zvířata - trvale klesají stavy v průběhu deseti let klesaly sklizňové plochy obilovin a brambor K činily stavy skotu v Plzeňském kraji kusů, což bylo o 273 kusů více než v předchozím roce, v porovnání se stavy před deseti lety počty poklesly o deset procent. Proti roku poklesly stavy prasat na polovinu ( stav k ), počty drůbeže zůstaly přibližně na stejné úrovni ( stav k ), z toho došlo během deseti let k poklesu slepic o třetinu na 466,9 tisíc v roce 21. Naopak se zvýšila téměř o třetinu průměrná roční dojivost 1 krávy a o pětinu průměrná snáška vajec na 1 slepici. Sklizňové plochy obilovin byly v roce nejnižší za posledních pět let, ze všech sledovaných plodin byly meziročně vyšší pouze sklizňové plochy ovsa. Zatímco zemědělci sklízeli brambory v roce z ha, v roce poklesly plochy pouze na 979 ha. Výnosy obilovin se meziročně snížily o,23 tun z ha, brambor o,1 tun z ha; nárůst vykázal kraj u olejnin (o,24 t/ha), pícnin na orné půdě (o,38 t/ha) a kukuřice na zrno a siláž (2,99 t/ha). 9

10 Výnosy obilovin v Plzeňském kraji v letech až 6, 5,5 5, pšenice ječmen žito oves 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, výroba masa meziročně poklesla Výroba masa v jatečné hmotnosti představovala v roce celkem tun masa (bez drůbežího), z toho tun bylo maso vepřové a tun maso hovězí. Meziročně byl zaznamenán celkový propad výroby masa o 11,8%. Obdobná situace byla ve všech krajích České republiky. 3.7 Průmysl krize zasáhla průmyslové podniky Ve 165 průmyslových podnicích se 1 a více zaměstnanci bylo zaměstnáno v roce celkem zaměstnanců, což je o 12,5% méně než v předchozím roce. Pokles zaměstnanců vyjma Hl. města Prahy zaznamenaly všechny kraje České republiky. Počet velkých průmyslových podniků poklesl v kraji meziročně o 5,2%, tj. o 9 podniků. Průměrná hrubá nominální mzda dosáhla v kraji výše Kč, přičemž vzrostla o 3,7%. V mezikrajském srovnání byla mzda čtvrtá nejvyšší za Hl. městem Prahou ( Kč), Středočeským (27 35 Kč) a Ústeckým krajem ( Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy poklesly proti roku 28 o 15,7% a dosáhly v kraji objemu mil. Kč. Na celkovém objemu tržeb se kraj podílel 6,4%. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb byly nejnižší od roku 26. 1