AF - CITYPLAN, spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 ÚZEMNÍ PLÁN STRÁNKA ČÁST II. - ODŮVODNĚNÍ

AF - CITYPLAN, spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 ÚZEMNÍ PLÁN STRÁNKA ČÁST II. - ODŮVODNĚNÍ Praha, červen 2015

A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATEL Obecní úřad Stránka Zastoupený: Štefanem Dvorščíkem, starostou obce Stránka č.p. 70 Mšeno 277 35 ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ K VYDÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo obce Stránka ZHOTOVITEL Společnost AF - CityPlan, spol. s r.o. zastoupená ve věcech smluvních i ve věcech technických Ing. Milanem Komínkem Jindřišská 17, Praha 1, 110 00 IČ: 47307218 Územní plán Stránka 1

Z Á Z N A M O Ú Č I N N O S T I vydal správní orgán: razítko správního orgánu: ZASTUPITELSTVO OBCE STRÁNKA Číslo jednací: Datum vydání: Datum nabytí účinnosti: podpis: určený zastupitel pro spolupráci s pořizovatelem: Štefan Dvorščík, starosta obce Stránka Pořizovatel: MěÚ Mělník Ing. Slavomír Vecko referent rozvoje a tvorby územního plánu nám. Míru 1 276 01 Mělník razítko pořizovatele: podpis: Územní plán Stránka 2

Autorský tým: Vedoucí projektant: Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF-CITYPLAN s.r.o. Urbanismus a architektura: Ing. arch. Ladislav Komrska, autorizovaný architekt ČKA 02 748 A Ing. Tomáš Duda, AF-CITYPLAN s.r.o. Doprava, technické vybavení území: Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF-CITYPLAN s.r.o. Ing. Eva Göpfertová, AF-CITYPLAN s.r.o. (dopravní infrastruktura) Ing. Mojmír Hnilica, autorizovaný inženýr ČKAIT 000311, (vodní hospodářství a technická infrastruktura) Životní prostředí, ÚSES, ochrana půdního fondu, civilní ochrana: Ing. Lucie Dalecká, AF - CityPlan spol. s r.o. Ing. Jan Dřevíkovský, autorizovaný projektant ČKA pro ÚSES Ing. Jana Gebhartová, AF-CITYPLAN s.r.o. (civilní ochrana) Spolupráce GIS: Mgr. Pavel Kaňka, AF-CITYPLAN s.r.o. Územní plán Stránka 3

Vymezení pojmů: BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka CO Civilní ochrany č.p. Číslo popisné ČOV Čistička odpadních vod ČR Česká republika DMK Dálkové migrační koridory DS Distribuční síť DTS Distribuční stanice EU Evropská unie EVL Evropsky významná lokalita FO Fyzická osoba ha Hektar HZS Hasičský záchranný sbor CHKO Chráněná krajinná oblast CHOPAV Chráněných oblastí přirozené akumulace vod IÚ Improvizovaný úkryt k.ú. Katastrální území LBC Lokální biocentrum LBK Lokální biokoridor m.č. Místní část MK Místní komunikace MVÚ Migračně významné území MŽP Ministerstvo životního prostředí např. Například Natura 2000 Soustava chráněných území podle směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č. 79/409/EHS NN Nízké napětí NP Národní park NP Nadzemní podlaží NPR národní přírodní rezervace OOP Opatření obecné povahy OPK Orgán ochrany přírody a krajiny ORP Obec s rozšířenou působností OZKO Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PO Ptačí oblast PP Přírodní památka PRVKSK Plán rozvoje vodovodů a kanalizací středočeského kraje PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR ČR Politika územního rozvoje ČR RC Regionální biocentrum RD Rodinné domy resp. Respektive RK Regionální biokoridor SEA Strategické posouzení koncepce z hlediska životního prostředí SPÚ Státní pozemkový úřad TKO Tuhý komunální odpad TV Teplá voda Územní plán Stránka 4

ÚAP ÚP ÚPD ÚSES VKP VN VN VPO VPS ZCHÚ ZPF ZÚ ZÚR Územně analytické podklady Územní plán Územně plánovací dokumentace Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek Vysoké napětí Vysoké napětí Veřejně prospěšné opatření Veřejně prospěšné stavby Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Zastavěné území Zásady územního rozvoje BI BH RI OV OM OS PV ZV SV DS TI TO VD VL VZ W NZ NL NS ZO ZP ZS STR TAJ OST PLOCHY BYDLENÍ v rodinných domech městské a příměstské PLOCHY BYDLENÍ v bytových domech PLOCHY REKREACE - plochy staveb pro rodinnou rekreaci PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ veřejná infrastruktura PLOCHY OBČANSKÉHO VYBEVENÍ komerční zařízení malá a střední PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ tělovýchovná a sportovní zařízení PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ veřejná zeleň PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ venkovské PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY silniční PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY inženýrské sítě PLOCHY PRO STAVBY A ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ drobná a řemeslná výroba PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ lehký průmysl PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ zemědělská výroba PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY LESNÍ PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ PLOCHY ZELENĚ ochranné a izolační PLOCHY ZELENĚ přírodního charakteru PLOCHY ZELENĚ soukromá a vyhrazená Stránka Tajná Ostrý Z P K zastavitelné plochy plochy přestavby plochy změn v krajině Územní plán Stránka 5

B) OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU II. Územní plán Stránka - odůvodnění II.A. Textová část II.B. Grafická část 2.a. Koordinační výkres 1 : 5 000 2.b Výkres širších vztahů 1 : 25 000 2.c Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000 Územní plán Stránka 6

A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 1 B) OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU... 6 1 Postup při pořízení územního plánu... 9 2 Výsledek přezkoumání územního plánu... 10 2a Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem... 10 2b Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu... 14 2c Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů... 16 2d Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů... 17 3 Náležitosti, vyplývající z 53 odst. 5 a) až 5 f) stavebního zákona... 19 3a Výsledek přezkoumání územního plánu podle 53, odst. 4... 19 3b Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí... 22 3c Stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona... 22 3d Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly... 22 3e Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení... 22 3f Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch... 53 4 Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II odst. 1 a) až 1 d)... 56 4a Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území... 56 4b Vyhodnocení splnění požadavků Zadání... 62 4c Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje... 71 4d Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa... 72 5 Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění... 78 Územní plán Stránka 7

Seznam obrázků: Obrázek 1 PÚR ČR specifické oblasti... 13 Obrázek 2 ZÚR Veřejně prospěšná opatření... 14 Obrázek 3 Přehled převzatých a navržených ploch... 54 Obrázek 4 Silniční síť... 57 Obrázek 5 Schéma přenosové soustavy v lokalitě... 59 Obrázek 6 Schéma rozvodů elektrické energie... 60 Obrázek 7 Spoje... 61 Seznam tabulek: Tabulka 1 Návrhové plochy zasahující 50 m od okraje lesa... 18 Tabulka 2 Řešení zastavitelných ploch a ploch přestavby... 28 Tabulka 3 Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže (ČSN 73 0873)... 39 Tabulka 4 Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (ČSN 73 0873)... 40 Tabulka 5 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách... 41 Tabulka 6 Přehled biocenter... 47 Tabulka 7 Přehled biokoridorů... 49 Tabulka 8 Rozvoj v ZÚ a mimo ZÚ... 54 Tabulka 9 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území... 59 Tabulka 10 Licencované zdroje tepla v řešeném území... 60 Tabulka 11 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF - souhrnná tabulka... 73 Tabulka 12 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF dle jednotlivého funkčního využití... 73 Tabulka 13 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF... 74 Tabulka 14 Zábory PUPFL... 77 Tabulka 15 Celkové zábory ZPF... 78 Tabulka 16 Celkové zábory PUPFL... 78 Územní plán Stránka 8

1 Postup při pořízení územního plánu Zastupitelstvo obce Stránka dne 25. 1. 2012 schválilo pořízení územního plánu Stránka. Dne 26. 1. 2012 obdržel úřad územního plánování Mělník žádost o pořízení. Spoluprací s pořizovatelem byl určen starosta obce Štefan Dvorščík. Obec Stránka uzavřela smlouvu o dílo s firmou AF-CityPlan. Autorizovaným architektem je Ing. arch. Ladislav Komrska. Zhotovitel provedl doplňující průzkumy a rozbory. Návrh zadání byl veřejně projednáván od 29. 1. do 1. 3. 2013. Podle dotčených orgánů a podnětů občanů byl návrh zadání upraven. Ohledně lokality s pozemkem 519/1 k.ú. Stránka obec dohodla s odborem životního prostředí a zemědělství MÚ Mělník úpravu návrhové plochy. Zadání bylo zastupitelstvem obce schváleno 21. 8. 2013. Dne 26. 3. 2014 byl pořizovateli předán návrh územního plánu. Společné jednání se konalo 29. 4. 2014 na Městském úřadu Mělník. Dne 4. 6. 2014 byla Krajskému úřadu Středočeského kraje zaslána dokumentace a kopie připomínek a stanovisek k posouzení dle 50 odst. 7 stavebního zákona. Ve stanovisku č.j. 096329/2014/KUSK došlém 3. 7. 2014 je konstatováno, že není dostatečně zdůvodněno nové vymezení zastavitelných ploch. Projektant podle stanovisek a připomínek upravil návrh a zastavitelné plochy. Dne 11. 11. 2014 byl krajský úřad požádán o nové posouzení. Ve stanovisku č.j. 165719/2014/KUSK ze dne 4. 12. 2014 bylo potvrzeno odstranění nedostatků a možnost postupovat v dalším řízení. Veřejné projednání se konalo 9. 2. 2015 na obecním úřadu Stránka. K návrhu byly námitky a připomínky. Zastupitelstvo obce dne 11. 3. 2015 rozhodlo žádosti ing. arch. Martina Hlaváčka vyhovět. Jedná se o podstatnou úpravu návrhu, proto bylo požádáno 9. 4. 2015 o stanovisko orgány ochrany přírody dle 53 odst. 2 zákona č.183/2006 Sb.. Krajský úřad Středočeského kraje nepožadoval zpracovat vyhodnocení vlivů upraveného územního plánu Stránka na životní prostředí a odbor životního prostředí a zemědělství MÚ Mělník dne 19. 5. 2015 vydal nesouhlas ke změně č. Z13 R1. Námitce ing. arch. Martina Hlaváčka bylo zastupitelstvu obce navrženo nevyhovět, protože návrh musí být v souladu se stanovisky dotčených orgánů. Územní plán Stránka 9

2 Výsledek přezkoumání územního plánu 2a Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Politikou územního rozvoje ČR 2008 Politika územního rozvoje České republiky 2008 jako nástroj územního plánování byla schválena usnesením vlády č. 929 dne 20. července 2009. Priority PÚR PÚR 2008 stanoví v první řadě republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které je třeba prosazovat a konkretizovat v navazující ÚPD (environmentální pilíř): 1. ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, ochranu těchto hodnot a území provázat s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje, bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů, 2. při změnách nebo vytváření urbánního prostředí předcházet prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel, 3. v územním plánování upřednostňovat komplexní řešení před jednostrannými požadavky, při ochraně hodnot území zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území, 4. vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, 5. podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury, vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost, 6. vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu), hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace, 7. rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a podporovat případná kompenzační opatření, pokud možno respektovat ochranu hodnot ve veřejném zájmu (biologická rozmanitost, kvalita životního prostředí), a to zejména důslednou ochranou zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), nerostného bohatství, zemědělského a lesního půdního fondu (ZPF, PUPFL), vytvářet územní podmínky pro vytváření a ochranu Územní plán Stránka 10

územních systémů ekologické stability (ÚSES) a udržování či zvyšování ekologické stability území obecně, tj. jak ve volné krajině, tak ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěném území, vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajin, 8. v rozvojových oblastech a rozvojových osách vymezovat a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy), umožňující prostupnost krajiny, její rekreační využití (nenáročná krátkodobá rekreace) a zachování či rozvoj lesních porostů v bezprostředním okolí velkých měst, 9. vytvářet podmínky pro rozvoj a využití potenciálu území pro různé formy cestovního ruchu při zachování a rozvoji hodnot území, 10. podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny a za tím účelem pokud možno umisťovat různé infrastrukturní záměry do společných koridorů, 11. zlepšovat dostupnost území, a to zejména v rozvojových oblastech a osách, rozšiřováním a zkvalitňováním sítě veřejné hromadné dopravy šetrné k životnímu prostředí a veřejnému zdraví, novou výstavbu posuzovat s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy, vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy a ochrany obyvatel před hlukem a emisemi z dopravy, 12. vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.), a to územní ochranou ploch vhodných pro umístění staveb a opatření na ochranu před povodněmi, ochranou území určených k řízeným rozlivům povodní a vytvářením podmínek pro zvyšování přirozené retence krajiny, v zastavěných a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod, 13. vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech, 14. koordinovaným umisťováním veřejné infrastruktury a jejího rozvoje podporovat její účelné využívání, vytvářet podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti měst, které jsou přirozenými regionálními centry v území, 15. zohledňovat nároky dalšího vývoje území, tj. navrhovat komplexní řešení v dlouhodobých souvislostech, vč. nároků na veřejnou infrastrukturu, 16. zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy, vytvářet podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému zabezpečujícího rovné možnosti mobility a dosažitelnosti území, 17. úroveň technické infrastruktury, zejm. dodávku vody a zpracování odpadních vod, koncipovat s ohledem na zajištění kvality života v současnosti i v budoucnu, Územní plán Stránka 11

18. vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, 19. vymezovat plochy přestavby ve znevýhodněných městských částech s malou kvalitou bytového fondu Priority PÚR v oblasti životního prostředí jsou respektovány a dále zohledněny i v nižším stupni ÚPD, tj. ZÚR Středočeského kraje. Koncepční ochrana přírodních hodnot území s provázáním na ostatní pilíře udržitelného rozvoje jsou základním úkolem územního plánu, který toto koncepčně respektuje a zohledňuje. V ÚP je stabilizováno nezastavitelné nezastavěné území, rozvoj se však nikdy nevyhne zásahům do volné krajiny, snahou je minimalizace její fragmentace a rozvojové plochy jsou tak navrhovány zásadně v návaznosti na současnou kompaktní zástavbu, rozsahem se snaží kopírovat členitost terénu. Obdobně je přistupováno k přírodním hodnotám ve smyslu střetu s přírodními limity využití území, kde je do těchto hodnot zasahováno minimálně a pokud, tak pouze v rámci preference urbanistické koncepce. Rozšiřovány jsou i plochy veřejné zeleně, Ovlivnění krajiny nebude mít negativní dopad, spíše pozitivní ve formě konzervace současného stavu, kdy je možné nechat území volné krajiny v současném stavu, případně dalšímu sukcesnímu vývoji. Dopravní stavby jako takové nejsou v ÚP řešeny do technického detailu, avšak plošnými průměty se ponejvíce drží stávajících dopravních tras a vazeb, v případě rozvojových ploch využívají i místní obslužné i účelové komunikace tak, aby nevytvářely nové liniové prvky a malé segmenty území. V území není zásadní problém s hlučností způsobenou dopravou, jedná se zde spíše o problematiku odstranění technických dopravních závad v území (prostorové uspořádání, průjezdnost, obslužnost apod.). Z hlediska ochrany veřejného zdraví před emisní zátěží způsobovanou drobnou výrobou je dbáno na oddělování rozdílných funkcí z hlediska produkce hluku a ochrany před hlukem (tj. funkce bydlení od výrobních apod.). Prevence a ochrana území z hlediska přírodních katastrof je v rámci zájmového území, které je bez vodotečí, reprezentována především zachováním respektive zlepšením retenční schopnosti území jako ochrany před dopady náhlých přívalových srážek tzv. bleskových povodní. Z hlediska těchto preventivních opatření územní plán navrhuje v rámci nakládání s dešťovými vodami, zasakování dešťových vod v místě spadu, resp.. zachycení a následné využití v rámci zalévání zahrad a daných pozemků s důrazem na podporu přirozeného zasakování tj. doplňování zásob podzemních vod. V případě nevhodných podmínek k zasakování budou dešťové vody svedeny a retenovány v rámci místního nebeského rybníka resp. sváděny systémem otevřených koryt, struh a propustků a následně postupně zasakovány. Územní plán Stránka 12

Obrázek 1 PÚR ČR specifické oblasti Zásady územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje Zastupitelstvo Středočeského kraje na svém jednání dne 19.12.2011 rozhodlo usnesením č. 4-20/2011/ZK o vydání Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR SK) Požadavky vyplývající ze ZÚR (relevantní požadavky vůči ÚP Stránka, formulace některých požadavků je oproti ZÚR stručnější) Specifická oblast SOBk6 Mšensko (102) ZÚR vymezují na území Středočeského kraje specifickou oblast krajského významu SOBk6 tak, že jsou do ní zahrnuty obce (katastrální území): a) ve správním obvodu ORP Mělník: Stránka (Ostrý, Stránka u Mšena, Tajná), Vidim (Vidim); (103) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) spolupracovat se sousedním Ústeckým krajem na vytváření podmínek pro stabilizaci obyvatel oblasti; c) respektovat podmínky ochrany přírodních hodnot CHKO Kokořínsko; d) rozvíjet turistiku a cestovní ruch ve formách nekonfliktních s ochranou přírody; (104) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) ověřit možnosti zlepšení dopravních vazeb ve směrech na Mělník, Bělou pod Bezdězem a Katusice Mladá Boleslav; Územní plán Stránka 13

b) prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu území; d) respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace - Kokořínský důl; přírodní památka - Špičák u Střezivojic; evropsky významné lokality Kokořínsko; e) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES: e.1) nadregionálního biocentra 41 Kokořínský důl, 4 Řepínský důl e.2) regionálních biocenter 1232 Nebuželský důl, 1282 Osinaličky, 1242 Pankrác, 1231 Vrátenská hora, 1243 Žebičky Pro územní plán Stránky je závazné převzetí těchto veřejně prospěšných opatření: RC 1243 Strašín - Žebický RK 632 Kokořínsko důl Žebický RK 682 Údolí Košáteckého potoka. Obrázek 2 ZÚR Veřejně prospěšná opatření 2b Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu Územní plán Stránka je vytvářen v legislativním prostředí, vymezeným novelou stavebního zákona z roku 2012. ÚP Stránka vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Při řešení územního plánu byly zohledněny jak veřejné, tak i soukromé zájmy na rozvoji území. ÚP Stránka chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a Územní plán Stránka 14

civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. V územním plánu je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Projektant a pořizovatel má k disposici tyto nástroje ochrany území: vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch (resp. plochy změn zastavěného území) vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, tj. zpřesnění požadavků vymezených vyhláškou č. 501/2006 Sb., pro řešené území Stránka vymezení nezastavěného území včetně podmínek pro jeho využití vymezené území městské památkové zóny, aplikaci relevantních zákonů, vyhlášek a dalších právních předpisů, vymezení územního systému ekologické stability, vyhodnocení vlivů na životní prostředí, vymezená záplavová území, ochranná pásma technické infrastruktury. ÚP Stránka naplňuje základní pilíře územního plánování a související požadavky, vyplývající z 18 stavebního zákona, vyhodnocení je uvedeno v následující kapitole 2c Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území Územní plán je vytvářen na platformě platného územního plánu a reálného stavu v území. ÚP respektuje vnitřní uspořádání obce (a ostatních místních částí) a nemění funkční, prostorové, dopravní a technické vazby včetně aplikace prvků ochrany přírody a krajiny. Požadavky na ochranu nezastavěného území Nezastavěné území tvoří soustava zemědělských ploch, ploch lesa, vodních ploch a vodních toků a ostatní spontánní smíšená krajinná zeleň. Zachování současného výrazu nezastavěného území je předurčeno pravidly užívání odpovídajících funkčních ploch s rozdílným způsobem využití (NZ, NS, NL, W). Výraz nezastavěného území odpovídá vymezeným krajinným typům dle ZÚR a nevyžaduje zásadní krajinářské změny, avšak vyžaduje důslednou ochranu vzhledem k členitosti terénu a jeho hodnotám. V nezastavěném území se musí udržovat nebo zvyšovat retenční schopnost krajiny. Správa a údržba krajiny je dána současnou stabilizovanou péčí o zemědělskou půdu i způsobem hospodaření v lesích. Způsob hospodaření na lesní i zemědělské půdě musí reflektovat terén, hydrologii území a plnit tak i protierozní a retenční funkci. Zachována a deklarována je ochrana územních systémů ekologické stability, a dále veškeré přírodní hodnoty území. ÚSES byl revidován na základě podkladových dat a na základě konzultací s dalšími orgány OPK. Územní plán Stránka 15

Uspořádání území zachovává prostupnost krajiny, doplňuje liniovou zeleň, jak sídelní, tak i krajinnou. Pro denní relaxaci obyvatel jsou určeny vymezené plochy veřejných prostranství (PV) v zastavitelném území i plocha sportoviště (OS). ÚP tak představuje čitelné a jednoznačné vymezení zastavěného území a souvisejících aktivit od nezastavěného území, a tedy i jeho ochranu, a to díky jednoznačnému stanovení aktivit odehrávajících se na území zastavěném a mimo něj, a to včetně přírodních nebo přírodě blízkých ploch. 2c Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Územní plán je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a navazujícími vyhláškami. Vyhodnocení z hlediska požadavků stavebního zákona: Vyhodnocení k 18 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu Cíle územního plánování Územní plán Stránky vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj. Z hlediska řešení územního plánu se jedná o jednoznačný úkol jeho základem je stabilizace a ochrana stávajících hodnot, které samy o sobě obsahují potřebné atributy udržitelného rozvoje. Základem vyváženého vztahu je dále důsledná ochrana přírodního prostředí a intravilánu obcí, respektování vývoje a uspořádání jednotlivých sídel, tj. nejen obce Stránka, ale i ostatních místních částí. Zachovány jsou přírodní zdroje - maximální schopnost využití zemědělského půdního fondu a lesa, vodoteče a vodní plochy. Navržené změny využití nezakládají rizika znehodnocení území pro budoucí generace. Veřejný zájem je naplněn respektováním historických a přírodních hodnot území, zájmů dotčených orgánů, vymezením veřejného prostoru a podmínek pro stabilizaci a rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Užívání nemovitostí a pozemků soukromých osob je zachováno, zásah do soukromých zájmů je minimalizován zmíněnou stabilizací přírodních prvků, dopravní a technické infrastruktury. Vymezení zastavitelných ploch, zajištění prostupnosti krajiny a přístupu zemědělské půdy a lesů bylo v průběhu zpracování územního plánu konzultováno nejen s vlastníky, ale zejména s pověřeným zastupitelem pro zpracování územního plánu. V ÚP jsou uplatněny veškeré zjištěné veřejné zájmy a záměry vyplývající ze zvláštních předpisů. Zjištěné soukromé záměry jsou uplatněny tak, aby vůči veřejným zájmům a záměrům nebyly konfliktní. Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví byly převzaty z územně analytických podkladů. ÚP zobrazuje nemovité kulturní památky. Respektování všech zjištěných jevů je obsahem urbanistické koncepce. Potenciál rozvoje území z hlediska bydlení vyplývá z posice sídla v krajině a zachovalého životního prostředí, dává sídlu předpoklad k rozvoji poměrně kvalitního bydlení. Tím, že sídlem neprochází významná dopravní infrastruktura, ale zároveň je silnicemi II. tříd zajištěna dostupnost do Územní plán Stránka 16

sousedních měst po silnici II/259 Mšeno, Mladá Boleslav, Mělník, dává sídlu předpoklad k rozvoji poměrně kvalitního bydlení. Vyhodnocení k 19 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu Úkoly územního plánování Vyhodnocení z hlediska požadavků vyhlášky 458/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Územní plán Stránka byl upraven ve smyslu novely vyhlášky č. 500/2006 Sb. Obsah textové části územního plánu ve výrokové části i v odůvodnění byl vytvořen složením původních požadavků a přílohy č. 7 novelizované vyhlášky. Vyhodnocení z hlediska požadavků vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na využívání území Názvosloví a význam ploch s rozdílným způsobem využití je navrženo v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na využívání území. Podrobnější vymezení nad rámec citované vyhlášky je uplatněno u těchto ploch: ploch bydlení viz 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb ploch rekreace viz 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb plochy občanského vybavení viz 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. plochy veřejných prostranství viz 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. plochy smíšené obytné viz 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb. plochy dopravní infrastruktury viz 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb. plochy výroby a skladování viz 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb. plochy zemědělské viz 14 vyhlášky č. 501/2006 Sb. plochy smíšeného nezastavěného území viz 17 vyhlášky č. 501/2006 Sb. plochy zeleně dle 3odstavce 4 vyhl.č. 501/2006 Sb Bližší členění je ve výrokové části v kapitole 1f Důvodem zpřesnění je potřeba přesného vyjádření podmínek přípustného a nepřípustného využití území a podmínek prostorového uspořádání území pro jednotlivé typy zástavby s ohledem na charakter zastavěného území, charakter krajiny, urbanistickou koncepci a cílový stav území z hlediska územního plánu. 2d Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ÚP není ve střetu s limity využití území a právním prostředím relevantním v systému tvorby územního plánu. ÚP je nastaven tak, aby jeho záměry nebyly v principu vůči právnímu prostředí konfliktní respektována je ochrana přírodních hodnot, kulturních hodnot, pásma hygienické Územní plán Stránka 17

ochrany tj. vodohospodářská soustava, ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury. Respektovány jsou zjevné urbanistické, architektonické a historické hodnoty území. Případný střet mezi ÚP a právním prostředím vzniká v odůvodněných případech tehdy, kdy je dotčeno z podstaty věci: Vymezení zastavitelných ploch je přirozeným střetem se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, kdy je rozvoj navržen v odůvodněných případech do půd s nejvyšším I. a II. stupněm ochrany. Z tohoto hlediska je exaktně rozlišen rozsah převzatých záměrů z platného ÚP a další rozvoj, vyplývající z nového ÚP. Zábor půd v I. a II. stupni ochrany vymezený nad rámec platného územního plánu je minimalizován. Vymezení zastavitelných ploch do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je ve střetu se zákonem č. 289/1995 Sb. - Zákon o lesích a o změně některých zákonů. V rozhodujícím rozsahu se jedná o záměry převzaté z platného územního plánu či o definované zastavěné území. V tomto smyslu se v území vyskytují (zejména) objekty individuální rekreace, umístěné přímo v lesním prostoru. Zastavitelné plochy, zasahující do vzdálenosti 50 m od okraje lesa lze využít podmínečně: Pro umístění hlavních objektů zastavitelných ploch (např. RD) lze předpokládat podmínečné umístění v min. vzdálenosti 25 m od okraje lesa. O přípustnosti umístění nadzemních objektů v tomto prostoru rozhoduje dotčený orgán v následných územních a stavebních řízeních. Tabulka 1 Návrhové plochy zasahující 50 m od okraje lesa Katastr Funkce kód Označení Stránka bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Z8-BI Stránka bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Z9-BI Stránka dopravní infrastruktura - silniční Z10-DS Stránka občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední P1-OM Stránka veřejná prostranství Z11-PV Stránka veřejná prostranství Z12-PV Stránka plochy smíšené obytné - venkovské Z5-SV Stránka plochy smíšené obytné - venkovské Z2-SV Stránka plochy smíšené obytné - venkovské Z3-SV Stránka plochy smíšené obytné - venkovské Z1-SV Stránka plochy smíšené obytné - venkovské P2-SV Stránka zeleň - soukromá a vyhrazená K3-ZS Stránka zeleň - soukromá a vyhrazená K2-ZS Stránka zeleň - soukromá a vyhrazená K4-ZS Stránka veřejná prostranství - veřejná zeleň P7-ZV Tajná dopravní infrastruktura - silniční Z14-DS ÚP zohledňuje požadavky vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví vymezuje podmínky pro umístění staveb v prostoru exponovaném hlukem z dopravy a ukládá systém monitorování a následné vyhodnocování hluku z dopravy ve vztahu k možnosti dalšího rozvoje území, a to především v rámci opatření navržených v SEA. Systémově je v ÚP nastavena eliminace tohoto střetu vložením izolační Územní plán Stránka 18

funkce, popř. vymezením podrobnějších podmínek v případě, že ÚP bude požadovat zpřesnění rozvoje vybraných lokalit územní studií. ÚP obsahuje zákres ochranných pásem technické infrastruktury, vyplývající ze zvláštních předpisů. ÚP obsahuje a zahrnuje zákres ochranných pásem vodohospodářské infrastruktury, včetně ochranných pásem stanovených pro vodní zdroje a plochy, vyplývajících ze zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon v platném znění a dále zákona č. 274/2001, Sb. o vodovodech a kanalizacích, v platném znění. Územní plán je rovněž vyhotoven v souladu s požadavky dalších nejmenovaných relevantních zvláštních právních předpisů. 3 Náležitosti, vyplývající z 53 odst. 5 a) až 5 f) stavebního zákona 3a Výsledek přezkoumání územního plánu podle 53, odst. 4 Vyhodnocení souladu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Je součástí odůvodnění návrhu zpracované projektantem. Vyhodnocení souladu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Je součástí odůvodnění návrhu zpracované projektantem. Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Při zpracování a pořizování územního plánu Stránka bylo postupováno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Vyhodnocení stanovisek došlých ke společnému jednání: 1) Krajská hygienická stanice Středočeského kraje č.j. KHSSC 17217/2014: Územní plán Stránka 19

- souhlasí 2) Krajský úřad Středočeského kraje, koordinované stanovisko č.j. 061673/2014/KUSK: - souhlasí a nemá připomínek 3) Krajská veterinární správa č.j. SVS/2014/028822-S: - nemá námitek 4) Městský úřad Mělník, odbor životního prostředí a zemědělství č.j. 875/ZP/14/DIMA: - souhlasí 5) Státní pozemkový úřad č.j. SPU 172060/2014: - bez připomínek k návrhu 6) Státní energetická inspekce č.j. UP097-9.4/14/010.103/PS: - bez připomínek 7) Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j. MPO 18346/2014: - bez připomínek 8) Ministerstvo životního prostředí č.j. 951/500/14,24496/ENV/14: - bez připomínek, limit ložiska černého uhlí zakreslen 9) Hasičský záchranný sbor č.j. ME-366-2/2014/PD: - souhlasné stanovisko 10) Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje č.j. SZ 0855562/2014/KUSK REG/LS z 30.6.2014: - dostatečně zdůvodnit vymezení nových zastavitelných ploch Vyhodnocení: Vyhověno, ve stanovisku z 4.12.2014 je konstatováno, že lze postupovat v dalším řízení o územním plánu. Vyhodnocení stanovisek došlých k veřejnému projednání: 1) Krajský úřad Středočeského kraje, koordinované stanovisko č.j. 003370/2015/KUSK: - nemá připomínky 2) Státní veterinární správa č.j. SVS/2015/004713-S: Územní plán Stránka 20

- nemá námitek nebo připomínek 3) Státní pozemkový úřad č.j. SPU 030320/2015: - bez připomínek k návrhu 4) Hasičský záchranný sbor č.j. ME-96-2/2015/PD: - souhlasné koordinované stanovisko Vyhodnocení stanovisek došlých k řešení námitek z veřejného projednání: 1) Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství č.j. 056135/2015/KUSK: - nepožaduje zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí (tzv. SEA) 2) Městský úřad Mělník, odbor životního prostředí a zemědělství č.j. 1132/ZP/15/DIMA a č.j. 1132b/ZP/15/DIMA: - souhlasí s vynětím p.č. 648 k.ú. Stránka z funkcí lesa -nesouhlasí se záměrem změny č. Z13-RI (námitka ing.arch. Hlaváčka) Vyhodnocení: Vyhověno, pozemek je vyjmut a námitka není akceptována Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Krajský úřad Středočeského kraje v koordinovaném stanovisku č.j. 013309/2013/KUSK nepožadoval vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Je součástí odůvodnění návrhu zpracované projektantem. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Je součástí odůvodnění návrhu zpracované projektantem. Vyhodnocení připomínek k návrhu ÚP pro společné jednání podle 50 odst. 2 a 3 Ke společnému jednání neobdržel pořizovatel žádnou připomínku od občanů. Vyhodnocení připomínek k návrhu ÚP pro veřejné projednání podle 52 odst. 3 1) Obec Stránka žádá o upřesnění, že jejich ČOV bude využívána i pro svoz fekálií z okolí a budou prověřeny na zastavitelných plochách kritická místa-horní hrany skalních masivů. Územní plán Stránka 21

3b Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí V průběhu zpracování nového ÚP Stránka nevzešel požadavek na zpracování Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí. 3c Stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona Stanovisko podle 50 odst. 5 stavebního zákona nebylo třeba uplatnit. 3d Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Stanovisko podle 50 odst. 5 stavebního zákona nebylo třeba zohledňovat. 3e Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení 3.e.1 Urbanistická koncepce Úvod do urbanistické koncepce ÚP respektuje současné urbanistické, architektonické a přírodní hodnoty území. Výchozím bodem je navazování na současné jádrové plochy a rozvoj vycházející z demografické a socioekonomické situace. Návrhové plochy respektují dominanci katastrální částí Stránka. Ovšem lze konstatovat, že všechny 3 oblasti jsou víceméně stejné, liší se pouze svou velikostí. Stránka - jde o tradiční, především zemědělsky zaměřený venkovský útvar typický svou profesní, věkovou a profesní skladbou. Funkčně plní roli bydlení, rekreace v nemohutné podobě. Dominantou Stránky je hlavně veřejný prostor v podobě návsi a také Zámek a jednotlivé kaple a kapličky. V území se nachází i plochy smíšené výrobní a prvky občanské vybavenosti. Vývoj je přestavován neprogresivním růstem funkce bydlení v návaznosti na přírodní prvky oblasti. Návrhové plochy doplňují současnou strukturu území, která se především odvíjí od návsi obce, dominantními prvky jsou Zámek a další drobné prvky veřejných prostor (křížky, sochy, atd.). Jižní část tohoto katastrálního území je typické svou zemědělskou funkcí, ostatní území je typické především bydlením ve venkovské formě. Komunikačně je území tvořeno MK a v severní částí má podoba urbanistické struktury liniový průběh podél komunikace. Rozvoj navazuje na tuto strukturu a nijak ji nemění, spíše doplňuje. Rozvoj smíšené venkovské funkce je směřován severovýchodním směrem, kde jsou uplatněny zájmy obce na rozvoj této funkce. A dále na severu území v oblasti současné zemědělské výroby. Tato výroba se vyskytuje mimo severní také na jižní hranici zastavěného území. Přičemž plochy VZ v severní části jsou ÚP přetransformovány na smíšené venkovské funkce a doplněna je plocha drobné výroby. Zemědělská výroba na jihu není ÚP dotčena. Rozvoj je také orientován do prostoru sportovního hřiště, v menší míře poté do centrální části katastrální části. Mimo rozvoje smíšené venkovské funkce, dochází k úpravám silničních komunikací, k návrhu cyklostezky, drobné výroby, vodní plocha a prvky zeleně. Územní plán Stránka 22

Katastrální část Tajná je typický vesnický útvar. Nacházející se ve východní části řešeného území mezi Stránkou a Ostrým, sídlo leží jižně od silnice III. třídy. Struktura území je soustředěna kolem středu obce, rozvíjeny jsou základní dopravní úpravy. Katastrální část Ostrý je podobně jako Tajná velmi malý vesnický útvar. Leží v nejvýchodnější části řešeného území. Je tvořen pouze několika málo objekty na malé ploše. Území je základními funkcemi (především venkovské smíšené funkce, drobná výroba a zemědělská činnost). Struktura je soustředěna kolem středu obce, rozvoj je minimalizován na jednu plochu. Graf 1 Počet obyvatel v letech 1991-2012 240 230 Počet obyvatel 1991-2012 220 210 200 190 180 170 Zdůvodnění a podmínky realizace ploch podle jednotlivých katastrů Stránka: Alokované plochy: Z8-BI plochy bydlení na severozápadě území jde o městský záměr bydlení, kterým obec ovlivňuje strukturu bytového fondu. Bydlení na severozápadě území rozšiřuje zastavěné území a směřuje rozvoj na sever. Tento záměr bydlení je doplněn plochou Z9-BI a také plochou K3-ZS (zeleň soukromá a vyhrazená). Celá tato lokalita současně navazuje na plánovanou cyklostezku Stránka Mšeno. Z9-BI - plochy bydlení na severozápadě území jde o městský záměr viz výše. Z10-DS plocha cyklostezky směrem na Mšeno městský záměr. Cyklostezka je vedena v současné trase katastrální mapy. Dojde k propojení s vyšším regionálním celkem. Z4-DS plocha dopravní propojky k návrhové ploše drobné výroby Z6-VD. Plocha zpřístupní velkou plochu výroby. Propojka vychází ze současné komunikace na západě od plánované drobné výroby. Propojka je definována jako VPS. P1-OM plocha občanské vybavenosti (komerční zařízení). Jde o přestavbovou plochu, která dává možnost vývoje komerční OV na současné smíšené venkovské ploše. Plocha vychází z platného ÚP. Územní plán Stránka 23

Z11-PV dopravní propojka u lokality realizovaného obecního bydlení na severozápadě území. Cílem propojky je prostupnost směrem k zemědělské půdě za plánovaným obecním bydlením. Z12-PV - MK připojení ploch Z8-BI, Z9-BI a Z2-SV na současnou silniční síť. Realizace plochy má za cíl obsloužit a připojit nové návrhové plochy na severozápadě území. Plocha je definována jako VPS. Z3-SV - smíšená venkovská plocha severozápadně od sportovního hřiště převzata z platného ÚP. ÚP v tomto ohledu znovu respektuje platný územní plán. Jde o rozvoj typické místní funkce. Plocha navazuje a na současný stav a vyplňuje společně s žádosti FO (P2-SV) enklávu severně od hřiště. Alokací ploch dochází ke spojení plochy bydlení na jihu a SV na severu. Plocha je z platného ÚP převzata v celé její míře, není důvod ji zmenšovat. Z1-SV - smíšená venkovská plocha na severozápadě území u drobné zemědělské výroby převzata z platného ÚP. Plocha rozvíjí funkci SV na severu území, navazuje za prvé na současný stav a za druhé na rozvojové aktivity v této lokalitě. P2-SV - smíšená venkovská plocha severozápadně od sportovního hřiště jde o žádost FO. Ploše je vyhověno. Viz Z3-SV. V těchto místech dochází k alokaci velké plochy SV z platného ÚP, žádost na ni logicky navazuje, vyplňuje enklávu a navazuje také na současný stav. P5-SV - smíšená venkovská plocha jižně od vodní plochy jde o žádost FO. Žádosti fyzické osoby bylo vyhověno, jelikož rozvojová funkce je pro katastrální část typická, navazuje na současný stav, nevytváří negativní vlivy, jde o přestavbovou plochu. P4-SV - smíšená venkovská plocha na severu území v místech současné zemědělské výroby, převzato z platného ÚP. Plocha je alokována do míst současné zemědělské výroby, tzn. že v tomto případě dochází k přemění funkčního využití tohoto prostoru. Plocha bude z obou stran obsloužena komunikací a již v současné době navazuje na současný stav území. Plocha výroby je, vlivem nefunkčnosti, nahrazována plochou SV. P3-SV - smíšená venkovská plocha na severu území v místech současné zemědělské výroby, převzato z platného ÚP. Viz výše. Plocha navazuje na návrhovou plochu P4-SV a na jihu na stávající SV. Je umístěna do současného zemědělského prostoru. Z5-SV plocha smíšená venkovská nad bytovými domy jde o žádost FO, jde o lokalitu severně od bytových domů. Plocha navazuje na současný stav, který rozšiřuje. Na tuto plochu navazují ještě na severu zahrady (K4-ZS), v souvislosti s ochranou krajinného rázu. Z2-SV - plocha smíšená venkovská na severozápadě území převzata z platného ÚP. Tento rozvoj je doplněn komunikačním řešením Z12-PV, v této oblasti má obec své zájmy na rozvoj bydlení a celá lokalita na severozápadě území navazuje na cyklostezku. Z6-VD plocha drobné výroby na severu území převzata z platného ÚP. Plocha bude podporovat základní výrobní a hospodářskou funkci území. Je doplněna příslušnou ochrannou zelení k eliminaci a ochraně sousední smíšené venkovské funkce. P6-W vodní plocha jižně od centra obce u zemědělské výroby, převzato z platného ÚP. K1-ZO plocha ochranné zeleně umístěna mezi návrhovou plochu Z6-VD a komunikaci. Plocha je zde umístěna z ochranných, hygienických a hlukových důvodů plynoucích z přítomnosti drobné výroby. Plocha bude chránit sousední smíšené venkovské funkce. K3-ZS plocha zeleně (soukromé a vyhrazené) u plánovaného městské záměru bydlení na severu území. Cílem alokace této plochy je zmírnění rozvoje směrem k blízkému lesu. K2-ZS soukromé zahrady u sportovního hřiště, jde o žádost FO. Územní plán Stránka 24

K4-ZS plocha zeleně (soukromé a vyhrazené) připojené k ploše žádosti FO (Z5-SV). Jde o doplnění smíšené venkovské funkce zahradami. Cílem této funkce je zmírnění rozvoje směrem k blízkému lesu. P7-ZV plocha veřejné zeleně u Zámku, alokace funkce garantuje převedení plochy od Státního pozemkového úřadu na obec. Obec má zájem na získání pozemků a splňuje podmínky stanovené zákonem o SPÚ. Jedná se o plochu veřejné zeleně, která bude sloužit veřejnosti (volný přístup, pohyb veřejnosti, atd.) viz regulativy ve Výrokové části. Plocha je definována jako VPO. Tajná: Území je svou současnou strukturou kompaktní kolem jádra katastrální části. Rozvoj minimalizován jen na nutné kroky, dochází pouze k úpravám komunikace. V katastrální částí výrazně převládá funkce SV, nachází se zde také prvky zemědělské výroby. Území má svou historicky vytvořenou náves, která tvoří střed území. Alokované plochy: Z13-DS - rekonstrukce křižovatky silnic III/25927 a III/25925. Úprava křižovatky bude provedena v rámci návrhových ploch DS. Toto dopravní řešení zajistí bezpečnější plochu křižovatky tzn. v křižovatce se zlepší rozhledové poměry. Z14-DS - rekonstrukce křižovatky silnic III/25927 a III/25925. Viz výše. Ostrý: Současná urbanistická struktura je kompaktně utvořena kolem jádra (návsi). Rozvoj minimalizován jen na nutné kroky. V katastrální části převládá vesnické funkce, tj. smíšené venkovské plochy, území má svou historicky vytvořenou náves, která tvoří střed území. Nachází se zde také prvky drobné a zemědělské výroby. Alokované plochy: Z7-SV - plocha převzata z platného ÚP. Plocha se rozvíjí v zastavěném území. Navazuje na současný stav a drží kompaktnost území. Územní plán je vytvořen nad touto vstupní analýzou: a) rozvoj území musí odpovídat realitě hospodářského potenciálu a stavu společnosti k datu zpracování, tj. 2013, b) rozvoj reflektuje platný územní plán, resp. rozsah jeho urbanizovaného území (= součet zastavěného území, zastavitelných ploch a to včetně zobrazení změn v zastavěném území, c) rozvoj území se vymezuje na časový úsek cca 12 16 roků. Komentář: Ad a) Zpomalení tempa rozvoje společnosti se zobrazuje v hospodářském potenciálu státu, kraje, obce, fyzických a právnických osob i občanské společnosti (rodin). Nelze tedy očekávat soukromé ani státní zdroje, které by přivedly do řešeného území investice, mající jakýkoliv zásadní vliv na rozvoj. Jedinou institucí, mající vliv a potenciál pro jakýkoliv rozvoj je obec. Územní plán tedy Územní plán Stránka 25

jednoznačně preferuje zájmy obce z hlediska využití jeho pozemků či získání pozemků nástroji územního plánování. Ad b) S ohledem na výše uvedené nelze novým územní plánem přivodit stav, kdy by obec mělo být nositelem výplaty náhrad za vyloučení pozemků ve smyslu ustanovení 102 stavebního zákona. Ad c) Časový faktor je logickým orámováním urbanistické koncepce. Zapracování výše uvedených podmínek naplňuje rozvojové plochy nad rámec rozumného rozvoje. Vychází-li ÚP dále vstříc některým požadavkům fyzických a právnických osob (oprávněně, majitelé pozemků mají právo se změny pozemků dožadovat), dostává se zpracovatel územního plánu do pouhého administrátora předem stanovených požadavků. Elementární výhodou zpracovatele je výchozí stav území, vykazující minimální poškození sídelní struktury obce Stránka, ostatních místních částí i krajiny. Konzultace s dotčenými orgány v průběhu zpracování územního plánu ÚP Stránka byl v průběhu prací konzultován s objednatelem se starostou obce Stránka. Variantní řešení ÚP Stránka je zpracován invariantně. Pozice sídla v krajině, historické souvislosti Již roku 1357 se uvádí jako majitel vsi Stránky pan Berka z Vilhartic. Po změnách vlastníků ve 14.- 16. století koupil statek Stránka ke svému panství Oldřich Hřán z Harasova, pán na Vidimi. V roce 1609 odkoupil tento statek se vším příslušenstvím král Rudolf II. A poté od císaře Matyáše v roce 1611 Václav st. Berka z Dubé. Po bitvě na Bílé hoře (rok 1620), kdy byl Berka pro vzpouru odsouzen, prodala česká komora všechny jeho statky Albrechtu z Valdštejna. Po jeho smrti (rok 1634) byl postoupen roku 1636 statek Stránka generálnímu strážmistrovi Janu Bockovi, který jej svým potomkům dědictvím zanechal. V roce 1700 se panství Bocků rozpadlo a statek obdržel Konrad Matouš hrabě Sparr, od něhož roku 1748 jej získal císařský generál a polní strážmistr Albert František rytíř Beneda z Nečtín. Ten roku 1756 prodal celý statek 1.července za 105.000,- zlatých řádu augustiniánů v Praze. Správa celého majetku byla řízena ze zdejšího zámku. Zámek byl nejkrásnější a největší budovou ve vsi. Jednopatrová budova s barokní věžičkou dominuje celému okolí. Četné pokoje byly vyzdobeny malbami a soškami z augustiniánského prostředí. Nejvýznamnější byla kaple sv.jana s barokním oltářem (zasvěceným matce Dobré rady). Dominantou dvora je studna 120 vídeňských loket (téměř 70 m) hluboká. Mimo množství starých knih a spisů byla zde přechovávána i stará Územní plán Stránka 26

vojenská mapa Čech z roku 1720. Správci statku byli vždy samotní řeholníci, české národnosti a přičinili se o zachování českého jazyka v tomto kraji. Obec má od roku 1877 školu, která je postavena v údolí a měla tento nápis: Cvičená mládež - obliba Boha, oslava vlasti a chlouba obce. Škola byla jednotřídní s vlastní knihovnou, založenou společně se školou. V současné době jednotřídka již neexistuje a v budově se nachází jednací místnost a kancelář Obecního úřadu a byt správce. V roce 1924 proběhla pozemková reforma a řád augustiniánů postupně předal Státnímu pozemkovému úřadu své polnosti. Po roce 1948 a především po vzniku státního statku se sídlem v zámku nastal úpadek a částečné chátrání tohoto objektu. V současné době bychom už marně pátrali po starých malbách na zdech či krásné kapli. Ty nenávratně zmizely a s nimi i časy minulé, pro venkov příznivější než současná hektická doba. Obec STRÁNKA vznikla jako územní samosprávná jednotka v souladu s 1 zákona č. 367/1990 Sb. o obcích, v platném znění ke dni 23. listopadu 1990. Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá 1874 země česká, politický i soudní okres Mělník 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník 1949 Pražský kraj, okres Mělník 1960 Středočeský kraj, okres Mělník 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník Vývoj urbanistické struktury bezprostředně souvisí s výše uvedenou historií území, kdy dějinná období formovala městské a urbánní struktury. Územní plán Stránka 27

katastrální část označení plochy výměra zastavitelné plochy v ha popis funkce platný ÚP nový ÚP podíl veřejných prostranství v ha plocha určená k územní studii AF - CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.cityplan.cz Tabulka 2 Řešení zastavitelných ploch a ploch přestavby Ostrý Z7-SV 0,20 plochy smíšené obytné - venkovské [SV] K1-ZO 0,14 plochy zeleně - ochranná a izolační [ZO] K2-ZS 0,20 plochy zeleně - soukromá a vyhrazená [ZS] K3-ZS 0,07 plochy zeleně - soukromá a vyhrazená [ZS] K4-ZS 0,16 plochy zeleně - soukromá a vyhrazená [ZS] P1-OM 0,08 plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední [OM] P2-SV 0,04 plochy smíšené obytné - venkovské [SV] P3-SV 0,48 plochy smíšené obytné - venkovské [SV] Stránka P4-SV 0,19 plochy smíšené obytné - venkovské [SV] P5-SV 0,07 plochy smíšené obytné - venkovské [SV] P6-W 0,06 plochy vodní a vodohospodářské [W] P7-ZV 1,66 plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň [ZV] Z1-SV 0,11 plochy smíšené obytné - venkovské [SV] Z2-SV 0,30 plochy smíšené obytné - venkovské [SV] Z3-SV 0,16 plochy smíšené obytné - venkovské [SV] Z4-DS 0,06 plochy dopravní infrastruktury - silniční [DS] Z5-SV 0,22 plochy smíšené obytné - venkovské [SV] Územní plán Stránka 28

Tajná Z6-VD 1,14 plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba [VD] Z8-BI 0,04 plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské [BI] Z9-BI 0,07 plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské [BI] Z10-DS 0,33 plochy dopravní infrastruktury - silniční [DS] Z11-PV 0,01 plochy veřejných prostranství [PV] Z12-PV 0,21 plochy veřejných prostranství [PV] Z13-DS 0,03 plochy dopravní infrastruktury - silniční [DS] Z14-DS 0,00 plochy dopravní infrastruktury - silniční [DS] Územní plán Stránka 29

ÚP převzal zastavitelné plochy dle ÚP Stránka, kdy takto definované zastavitelné plochy byly aktualizovány podle postupné realizace rozvoje území obce. 3.e.2 Řešení požadavků civilní ochrany Civilní ochrana v úseku územního plánování je zajišťována dle zákona 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a jeho prováděcí vyhlášky 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace. Požadavky civilní ochrany jsou zpracovány v souladu s ustanovením 20 Vyhl. č. 380/2002 Sb., v rozsahu: - Ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, - Zón havarijního plánování, - Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, - Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, - Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, - Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území, - Záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, - Ochrany před vlivy nebezpečných látek, - Nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií, - Plochy vymezené k zajištění provozu požární techniky a odběrných míst k hašení. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené územní není ohroženo průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, jejímž původcem může být vodní dílo. Zóny havarijního plánování Zóny havarijního plánování se stanovují s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit případné následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí. V současné době není v obci vymezena zóna havarijního plánování podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ani podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího zařízení. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V zájmovém území se nenacházejí žádné stálé úkryty CO. Územní plán Stránka 30

Improvizované úkryty (IÚ) se budují v mírové době k ochraně obyvatelstva v kterékoliv vhodné budově či objektu. Pro výběr vyhovujících prostor k improvizovanému ukrytí obyvatelstva lze využít části bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, škol, nemocnic. Nejvhodnější jsou stavby železobetonové nebo ocelové, vhodné jsou i masivní cihelné nebo kamenné stavby s velkou únosností stropních konstrukcí v suterénech. Proti samotnému úniku nebezpečných látek jsou nejvhodnější prostory ve vyšších patrech budov, nejlépe na odvrácené straně budovy od směru místa výronu nebezpečné látky. Při výběru improvizovaného úkrytu je nutné dodržet stanovené bezpečnostní vzdálenosti od nebezpečných provozů a skladů. Lze doporučit, aby nově budované podsklepené objekty byly v zájmu majitelů domů řešeny tak, aby vyhovovaly podmínkám kladeným na IÚ. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Evakuace se provádí dle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánů. Přípravu a realizaci nouzového ubytování zajišťují orgány obce ve spolupráci s HZS kraje. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví 12 a 13 vyhlášky č. 380/2000 Sb. Pro účely nouzového ubytování osob lze využít mimořádnou událostí nezasažené obytné doby, školská zařízení, kulturní domy, objekty hromadné rekreace a jiné využitelné prostory. Plochy ke skladování materiálu civilní ochrany a k poskytnutí humanitární pomoci Opatření nouzového přežití a humanitární pomoci organizuje HZS Středočeského kraje. Toto opatření bude dle potřeby zajišťováno v době vzniku mimořádné události. K tomu lze využít vhodné prostory v rámci obce, případně blízkého okolí. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěné území Na řešeném území se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi. Ochrana obyvatelstva před vlivy nebezpečných látek Při výstavbě výrobních objektů je vždy nutno zohlednit případné vzniklé, užívané nebo skladované chemické či jinak nebezpečné látky a vždy provést řešení, která povedou k ochraně před jejich vlivy. Systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek ukládá zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami, v platném znění. V současné době se v zájmovém území nenachází objekty nebo zařízení spadající do skupiny A nebo B dle zákona č. 59/2006 Sb. Územní plán Stránka 31

Plochy pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Záchranné, likvidační a obnovovací práce řídí složky Integrovaného záchranného systému. Všeobecně vhodnými místy pro dekontaminaci osob jsou bazény, umývárny, sprchy a jiné. Pro dekontaminaci věcných prostředků jsou vhodné zpevněné (nejlépe betonové) plochy napojené na kanalizaci a vodovod s improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé odjezd s přívodem vody nebo páry. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou v řešeném území bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den x obyvatele cisternami ze zdrojů Stříbrník a Medonosy. Zásobování pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Problematika zabezpečení nouzových zdrojů elektrické energie je možné řešit při vyhlášení krizového stavu přes dodavatele nezbytných dodávek nebo zajištění zdrojů bez obsluhy ze skladů Správy státních hmotných rezerv. Plochy vymezené k zajištění provozu požární technicky a odběrných míst pro zásobování vodou k hašení požárů Požární bezpečnost v řešeném území zajišťuje HZS Středočeského kraje, územní odbor Mělník. Z hlediska požární bezpečnosti staveb je nutno v zastavitelných územích respektovat požadavky z právních předpisů na úseku požární ochrany a souvisejících předpisů. Je potřeba zajistit dosažitelnost a možnost případného požárního zásahu, zejména:- zajištění dostatečného zdroje požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb zásobování požární vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody, - zajištění přístupových komunikací a nástupních ploch pro mobilní požární techniku a požární zásah podle ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - nevýrobní objekty, resp. ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - výrobní objekty. ÚP respektuje požadavky vyhlášky č. 23/2008Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb ve znění pozdějších předpisů, zejména příloha č. 3 a dále s požadavky 23 odst. 1 vyhl. č. 501/2006Sb., o obecných požadavcích na využívání území (viz níže). 5. Stavba a nástupní plocha pro požární techniku se umisťuje a navrhuje mimo ochranné pásmo nadzemního vedení vysokého napětí s vodiči bez izolace^16) takovým způsobem, který umožňuje příjezd a provedení zásahu mimo ochranné pásmo. Územní plán Stránka 32

(1) Stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Závěr K potřebám civilní ochrany, posuzovaným v rámci zpracování územního plánu Stránka, lze konstatovat následující: 1. Pro potřeby CO není potřeba v rámci územního plánu vyčleňovat další speciální plochy s jednoúčelovým využitím. 2. Zmiňované plochy či místa mohou v plném rozsahu plnit funkce, pro které jsou v územním plánu určeny (bydlení, výroba, občanská vybavenost, atd.). 3. Případné využití míst a objektů pro potřeby CO, které nejsou ve vlastnictví státu, se z hlediska majetkoprávního řídí speciálními zákony (zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách apod.). Improvizované úkryty jsou vhodně upravené podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách určených k ukrytí obyvatelstva. Integrovaný záchranný systém - koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Evakuace obyvatelstva organizované přemístění osob z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování. Evakuace krátkodobá (doba trvání mimořádné události nebo jejich následků - 24 hodin) Evakuace dlouhodobá (nad 24 hodin) Evakuační zóna území, ze kterého je nutné provést evakuaci. Evakuační středisko místo nebo zařízení mimo evakuační zónu, kde jsou shromažďovány evakuované osoby. EVA středisko je výchozím bodem přemístění pro evakuované osoby bez domova a bez možnosti vlastního ubytování. Mimořádná událost - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Varovný signál Všeobecná výstraha charakterizován kolísavým tónem v délce 140 sekund. Varovný signál je možno opakovat až třikrát v intervalech asi tři minuty. Územní plán Stránka 33

Zvláštní povodeň povodeň, způsobená poruchou či havárií (protržením) vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle vyvolávající vznik krizové situace na území pod vodním dílem. 3.e.3 Doprava Doprava v řešeném území Z hlediska silniční dopravy silnice II/259 odvádí tranzitní dopravu mimo zastavěné území. Hlavním cílem dopravní koncepce územního plánu je další zvýšení kvality dopravní infrastruktury. Železniční doprava a její koridory nejsou v rámci územního plánu řešeny, protože se v řešeném území nevyskytují. V řešeném území se nenachází letiště ani vodní tok, kde by byla provozována lodní doprava. Z tohoto důvodu nejsou tyto druhy doprav dále řešeny. Komunikační síť V rámci ÚP Stránka jsou navrženy 2 komunikace, které mají za cíl: - Zpřístupnění nových rozvojových ploch kvalitní dopravní infrastrukturou - Doplnění stávající dopravní infastruktury Nové komunikace jsou navrženy s maximálním možným ohledem na stávající zastavěné území. Poměrně omezujícím pro návrh nových komunikací je urbanizace krajiny, případně její morfologie. Nové komunikace Navržený komunikační systém je řešen invariantně. Navržené komunikace rovněž řeší dopravní závady, které byly zjištěny v rámci průzkumů a rozborů. Nové komunikace, příp. úpravy stávajících, by měly tedy přispět i ke zvýšení bezpečnosti provozu. č.1 Rekonstrukce křižovatky silnic II/25926 a III/25928 Úprava křižovatky bude provedena v rámci stávajících funkčních ploch. V rámci územního plánu není nutné vymezovat další funkční plochu pro veřejný prostor. Jedná se tedy o návrh dopravního řešení v rámci podrobnější dokumentace, než je územní plán. č.2 Rekonstrukce křižovatky silnic III/25927 a III/25926 Úprava křižovatky bude provedena v rámci stávajících funkčních ploch. V rámci územního plánu není nutné vymezovat další funkční plochu pro veřejný prostor. Jedná se tedy o návrh dopravního řešení v rámci podrobnější dokumentace, než je územní plán č.3 Rekonstrukce křižovatky silnic III/25927 a III/25925 Úprava křižovatky bude provedena v rámci návrhových ploch Z13-DS, Z14-DS. Jedná se o návrh dopravního řešení, které zajistí z dopravního hlediska bezpečnější plochu křižovatky tzn. v křižovatce se zlepší rozhledové poměry. Územní plán Stránka 34

č.4 Parkování v centru obce Stránka Parkování v centru obce Stránka bude realizováno v rámci stávajících ploch PV. č.5 MK - plocha Z12-PV - připojení ploch Z8-BI, Z9-BI, Z2-SV na silniční síť Místní komunikace je navržena z důvodu zajištění dopravní obsluhy rozvojový plochy BI, SV, které jsou situovány na severovýchodním konci zastavěného území obce Stránka. Navržená komunikace je na jižním okraji napojena na stávající plochu PV. č.6 MK plocha Z4-DS - připojení plochy Z6-VD na silniční síť Místní komunikace je navržena z důvodu zajištění dopravní obsluhy rozvojové plochy, která je situována v na severním konci zastavěného území obce Stránka. Navržená komunikace je na západním okraji napojena na silnici III/25926 a je vedena západním směrem až k návrhové ploše VD. č.7 Cyklostezka z Mšena do Stránky Z10-DS Z důvodu spojení Mšena a Stránky byla navržena cyklostezka. Napojení rozvojových zón Rozvojové zóny (plochy přestavby a plochy změn) navržené v rámci územního plánu jsou v dopravním řešení napojeny jedním nebo více body na stávající komunikační síť. Volba místa napojení je provedena s ohledem na parametry stávajících komunikací umístění křižovatek, směrové poměry a dále s ohledem na stávající zástavbu a sklonové poměry v území. Počet napojovacích bodů je odvozen z velikosti jednotlivých zón a možností napojení na stávající komunikace. Napojovací body jsou řešeny ze stávajících či navržených komunikací, přičemž stávající komunikace nemusí být v odpovídajícím stavebně-technickém stavu pro zvýšení dopravních zátěží komunikace bude rekonstruována bez nároku na zábory okolních pozemků. Předpokládá se posouzení úprav stávajících komunikací v rámci investičního záměru. V rámci dopravního výkresu není řešen tvar křižovatek, který bude prověřen až v podrobnějších územních studiích na základě dopravně inženýrského posouzení. V rozvojových plochách také není až na výjimky řešen základní komunikační skelet, který bude rovněž předmětem dopravně urbanistických studií jednotlivých ploch. Zakreslení konkrétních návrhů komunikačního systému do této dokumentace by bylo při navazujících podrobnějších studiích zavádějící a omezující. Obecně lze říci, že se bude jednat převážně o obslužné místní komunikace, a to obousměrné či jednosměrné, navrhované na 30 km/h. Dle normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací se bude jednat o komunikace funkční skupiny C, případně D1. Návrh komunikace v kategorii D1 vyžaduje vybavení a prostorové uspořádání dle požadavků TP 103 Navrhování obytných a pěších zón. Při návrhu uličního prostoru musí být dodrženy základní požadavky na šířkové uspořádání, které vychází z požadavku vyhlášky 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území, zejména 22 Pozemky veřejných prostranství. Územní plán Stránka 35

Doprava v klidu Odstavování a parkování vozidel v oblastech s nízkopodlažní individuální zástavbou se odehrává převážně v individuálních garážích na vlastních pozemcích, případně na komunikacích. Řešení dopravy v klidu v rozvojových zónách bude řešeno v rámci podrobnějších studií na jednotlivé plochy. Obecně je možno konstatovat, že počet parkovacích míst bude odpovídat příslušnému normovému výpočtu. Vzhledem k velikosti sídla a dopravní obslužnosti hromadnou dopravou není v území provozováno parkování typu P+R a s jeho zřízením se ani neuvažuje. Pěší doprava Pěší doprava je poměrně významná na krátké vzdálenosti a v řešených obcích je tedy hojně využívána. Nejintenzivnější pěší trasy jsou v blízkosti zastávek hromadné dopravy a u významných cílů cest úřad, restaurace. V rámci ÚP je systém pěších cest zachován a dále rozvíjen. Jsou navrženy nové trasy, které propojují nově navržené aktivity v území. Řešeným územím neprochází žádná turistická trasa. Pěší trasy jsou součástí nových komunikací, které jsou navrhovány jako obecní a jsou vedeny v zastavěném území. Pěší komunikace nejsou součástí rekonstrukce křižovatky mimo zástavbu. Nové rozvojové plochy, které nemají stanoven systém obslužných komunikací, nejsou řešeny ani z hlediska pěší dopravy. Předpokládá se, že uliční prostor bude doplněn chodníky. V rozvojových zónách, které sousedí s otevřenou krajinou, budou v podrobnějších prověřovacích dokumentacích navrženy průchody ze zastavěné části do volné krajiny. Tyto pěší cesty budou určeny pro místní obyvatele, aby byla zajištěna možnost rekreačních procházek. Cyklistická doprava Řešeným územím prochází dvě cyklotrasy č. 0008 V Lukách - Řepínský důl - Stránka - Vrátno - Nosálov a č. 0009 Mělnické Vtelno - Kadlín - Stránka - Mšeno. Nově je navržená cyklostezka v rámci dopravní stavby (Z10-DS), jedná se o cyklostezku vedoucí ze Stránky do Mšena. Hromadná doprava Systém hromadné dopravy v obci a mezi sídly bude dále zajišťován zejména autobusy, které mají zastávky v řešeném území stabilizovány. Dopravní obsluha hromadnou dopravou je současném stavu zajištěna ve všech místních částech Stránka, Tajná, do obce Ostrý autobus nezajíždí. Obsluha je zajištěna z 1 km vzdálené křižovatky III/25925 a III/25927. V rámci ÚP není navržena změna systému dopravní obsluhy. V území nejsou navrženy nové plochy určené převážně pro hromadnou dopravu. Linky meziměstské autobusové dopravy mají v řešeném území několik zastávek a tím zajišťují i vnitroměstskou dopravu. Čistě městská linka hromadné dopravy není v řešeném území provozována. Územní plán Stránka 36

V rámci ÚP není navržena změna systému dopravní obsluhy trasování linek. Není tedy navržena obsluha autobusovou dopravou v nových rozvojových plochách, neboť jejich rozloha a funkce plochy nesplňuje požadavky na dopravní obsluhu hromadnou dopravou (malý počet potencionálních cestujících). Pokud přeci jenom budou některé zóny atraktivní z hlediska obsluhy hromadnou dopravou, tak navržené plochy pro dopravní napojení umožňují vedení autobusové dopravy. 3.e.4 Technické vybavení území Vodohospodářská koncepce Zásobování pitnou vodou Územní plán navrhuje zásobování vodou výhradně v zájmovém území obce Stránka. Návrhy jsou plně v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Situace v území je z hlediska zásobování pitnou vodou stabilizovaná. Územní plán navrhuje dostavbu vodovodních řadů, umožňující zásobování rozvojových ploch pitnou vodou. Územní plán nepředpokládá rozšíření zdrojů z hlediska zásobování. Územní plán počítá i s budoucí postupnou rekonstrukcí vodovodní sítě. Kanalizace Územní plán potvrzuje stávající koncepci likvidace odpadních vod, kterou nadále rozvíjí pomocí návrhu domovních čistíren odpadních vod v rámci rozvojových ploch, z nichž budou předčištěné vody vyváženy na místní kořenovou čistírnu a nadále dočištěny. V případě rozvojových ploch určených k rekreačnímu bydlení budou odpadní vody akumulovány v bezodtokých jímkách, jejichž obsah bude vyvážen na ČOV Mělnické Vtelno. Nakládání s dešťovými vodami upřednostňuje jejich zasakování v místě spadu. V případě nevhodných lokálních podmínek budou svedeny do místního nebeského rybníka resp. postupně vsakovány pomocí přírodních příkopů a struh, kterými budou sváděny. Vodní režim v území Zájmové území leží ve Středočeském kraji severovýchodně od města Mělník. Území hydrograficky náleží povodí řeky Labe. Řešeným územím neprotéká žádný vodní tok, pouze severní hranici řešeného území lemuje Košátecký potok, který je však dostatečně vzdálen zástavbě území. Do jižní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje. Územní plán navrhuje rozvoj mimo dosah stanoveného ochranného pásma vodního zdroje. Vodní díla Na území obce se nachází nebeský rybník v současné době využívaný nejen k retenci dešťových vod, ale i rybochovným účelům a nadále místní části disponují požárními nádržemi. V rámci nebeského rybníka územní plán navrhuje pravidelné odstraňování splaveného a usazeného sedimentu. ÚP přebírá návrh vodní a vodohospodářské plochy ze stávajícího územního plánu. Územní plán Stránka 37

Městské koupaliště Řešené území Stránka nedisponuje žádným veřejným koupalištěm ani přírodními vodními plochami vhodnými ke koupání. K uspokojení aktivit koupání a plavání lze využít buď nedaleké Městské lázně Mšeno a nebo bazén a letní koupaliště nacházející se ve městě Mělník. Podzemní vody Z hydrogeologického hlediska řešené území spadá do rajonu 4521 Křída Košáteckého potoka. Oběh podzemních vod je vázán na souvislé zvodnění vrstev pískovců a slepenců jizerského pásma středního turonu. Propustnost sedimentů je vesměs průlino-puklinová s vysokým koeficientem nad 1.10-3 m 2 /s. CHOPAV Zájmové území spadá do chráněné oblasti přírodní akumulace vod Severočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb., ze dne 4.6. 1981. Záplavová území, ochrana před povodněmi Zájmovým územím s výjimkou Košáteckého potoka, který lemuje severní část území a je zcela mimo stávající a navrhovanou zástavbu neprotéká žádná vodoteč. Do řešeného území nezasahuje žádné stanovené záplavové území. Řešené území je proto primárně ohroženo povodňovými stavy způsobenými přívalovými dešťovými událostmi tzv. bleskovými povodněmi. Územní plán z hlediska prevence a ochrany proti těmto stavům navrhuje v rámci trendu nakládání s dešťovými vodami, zasakování v místě spadu, resp.. zachycení a následné využití dešťových vod v rámci zalévání zahrad a daných pozemků s důrazem na podporu přirozeného zasakování tj. doplňování zásob podzemních vod. V případě nevhodných lokálních podmínek k zasakování budou dešťové vody v m. č. Stránka svedeny do místního nebeského rybníka, v případě m.č. Ostrý a Tajná budou sváděny systémem otevřených koryt, struh a propustků a následně postupně zasakovány. Zájmová oblast je zanesena v povodňovém plánu Středočeského kraje. Vzhledem k absenci vodotečí řešené území Stránka nedisponuje vlastním povodňovým plánem. Zásobování pitnou vodou Obyvatelé místních částí Stránka, Tajná a Ostrý jsou zásobováni pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který je součástí celého systému Skupinového vodovodu Mšeno. Zdrojem vody je prameniště Stříbrník, ze kterého je voda čerpána výtlačným řádem DN 200 do vodojemu Romanov 2x400 m 3 (395,28/391,28 m.n.m.). Z vodojemu Romanov je veden gravitační řad DN 300 až DN 150 do vodojemu Vrátno 300 m 3 (339/336 m.n.m.). Tento přivaděč se v obci Mšeno větví řadem DN 150 je vedena voda gravitačně do vodojemu Nebužely 250 m 3 (330,91/326,61 m.n.m.) a řadem DN 150 do vodojemu Stránka 50 m 3 (338/335 m.n.m.), který slouží k zásobování obyvatel m.č. Stránka. Dále je z vodojemu Stránka veden gravitační zásobní řad 150 do obce Ledce. Z obce Ledce zásobní řad pokračuje profilem DN 80 do m.č. Ostrý a obcí, Žebice a Boreč. Z tohoto zásobního řadu je pomocí odbočky DN 50 gravitačně zásobována také místní část Tajná. Územní plán Stránka 38

Vodovodní síť sloužící k zásobování obyvatel obce Stránka pitnou vodou a provozovaná Středočeskými vodárnami a.s. je v současné chvíli stabilizovaná. Územní plán navrhuje zásobování rozvojových ploch napojením na místní stávající a nově navržené zásobovací řady v jednotlivých místních částech, vedených převážně ve stávajících či navržených uličních profilech. Veškeré vyvolané investiční záměry je nezbytné z kapacitních důvodů resp. nároků posoudit a ověřit v rámci stávající sítě provozovatelem. Návrh zásobování pitnou vodou je v souladu s nadřazenou dokumentací a zohledňuje doporučení Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Stávající i navrhovaná vodovodní síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze. Navrhované vodovodní řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a budou zokruhovány. Navržená vodovodní síť bude řešena dle příslušných oborových norem a s při-hlédnutím k ČSN 730873 (Zásobování požární vodou) i přes přítomnost požárních nádrží v obci, tzn., že profily vodovodních řadů v obytném území budou s výjimkou samostatných koncových úseků navrhovány minimálně DN 80 a vodovodní síť bude osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m (maximální vzdálenost objektu od hydrantu je 150 m), v komerčních a industriálních plochách se minimální dimenze vodovodů pohybují od 100 do 200 mm v závislosti na zastavěné ploše a požárním zatížení objektů (vzdálenost hydrantů se v nejméně příznivém případě snižuje na 80 m od objektu a 160 m mezi sebou) v objemu vydatnosti 6-9 l/s. Tabulka 3 Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže (ČSN 73 0873) Druh objektu a jeho mezní plocha požárního úseku S v m 2 Potrubí DN v mm Odběr Q (l.s -1 ) pro v=0,8 m.s -1 Odběr Q (l.s -1 ) pro v=1,5 m.s -1 Obsah nádrže požární vody v m 3 1. Rodinné domy do zastavěné plochy S 200 a nevýrobní objekty (kromě skladů) do plochy S 1) 120 80 4 7,5 14 2. Nevýrobní objekty o ploše 120 < S 1) 1 000; výrobní objekty a sklady do plochy S 1) 500; čerpací stanice kapalných a zkapalnělých plynných pohonných hmot 100 6 12 22 3. Nevýrobní objekty o ploše 1 000 < S 1) 2 000; výrobní objekty a sklady o ploše 500 < S 1) 1 500; otevřená technologická zařízení do plochy S 1) 1 500 125 9,5 18 35 Územní plán Stránka 39

4. Nevýrobní objekty o ploše S 1) > 2 000; Výrobní objekty, sklady a otevřená technologická zařízení o ploše S 1) > 1 500 150 14 25 45 5. Objekty s vysokým požárním zatížením 2) (p> 120 kg.m -2 ) a současně s plochou S 1) > 2 500 200 25 40 72 1) Plocha S v m 2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží) 2) U položek 1 až 4 se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet. Tabulka 4 Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (ČSN 73 0873) Druh objektu a jeho mezní plocha požárního úseku S v m 2 1. Rodinné domy do zastavěné plochy S 200 a nevýrobní objekty (kromě skladů) do plochy S 1) 120 Hydrant Výtokový stojan Od objektu / mezi sebou, v metrech 200/400 600 / 1 200 Plnící místo 3000 / 6000 Vodní tok nebo nádrž od objektu v metrech 600 2. Nevýrobní objekty o ploše 120 < S 1) 1 000; výrobní objekty a sklady do plochy S 1) 500; čerpací stanice kapalných a zkapalnělých plynných pohonných hmot 150/300 600 / 1 200 2 500 / 5 000 600 3. Nevýrobní objekty o ploše 1 000 < S 1) 2 000; výrobní objekty a sklady o ploše 500 < S 1) 1 500; otevřená technologická zařízení do plochy S 1) 1 500 150/300 500 / 1 000 2 000 / 5 000 500 4. Nevýrobní objekty o ploše S 1) > 2 000; Výrobní objekty, sklady a otevřená technologická zařízení o ploše S 1) > 1 500 100/200 400 / 800 1 500 / 3 000 400 5. Objekty s vysokým požárním zatížením 2) (p> 120 kg.m -2 ) a současně s plochou S 1) > 2 500 100/200 300 / 600 1 000 / 2 000 1) Plocha S v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží) 2) U položek 1 až 4 se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet. Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách uvedená v následující tabulce vychází z údajů uvedených v PRVKPK: - specifická potřeba pitné vody: 110 l. os-1. den-1 - koeficient denní nerovnoměrnosti kd: 1,4 - pro plochy určené k jiným účelům -OM než bydlení byla uvažována potřeba 0,05 l/s/ha, pro průmysl -VD pak 0,075 l/s/ha - koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh pro plochy bydlení : 2,1 300 Územní plán Stránka 40

Tabulka 5 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách Označení Bilance obyvatel Katastr Průměrná denní potřeba ( m 3 /den) Max. denní potřeba (m 3 /den) Max. hodinová potřeba (l/s) Z7-SV 4 Ostrý 0,44 0,64 0,01 Z9-BI 3 Stránka 0,33 0,48 0,01 Z8-BI 2 Stránka 0,22 0,32 0,01 P2-SV 1 Stránka 0,11 0,16 0,00 Z1-SV 2 Stránka 0,22 0,32 0,01 Z3-SV 3 Stránka 0,33 0,48 0,01 P3-SV 10 Stránka 1,10 1,61 0,03 P4-SV 4 Stránka 0,44 0,64 0,01 P5-SV 1 Stránka 0,11 0,16 0,00 Z5-SV 11 Stránka 1,21 1,77 0,04 Z2-SV 6 Stránka 0,66 0,96 0,02 P1-OM Stránka 0,36 0,36 0,00 Z6-VD Stránka 7,41 7,41 0,05 Celkem 67 Stránka 15,14 18,53 0,27 Celkem 17 Tajná 1,87 2,73 0,06 Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den obyvatele cisternami ze zdrojů Stříbrník a Medonosy. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Kanalizace Stránka nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové odpadní vody jsou zachycovány částečně v bezodtokých jímkách, v ostatních případech jsou čištěny v rámci domovních čistíren odpadních vod, odkud jsou odkalené a předčištěné vody sváženy na místní kořenovou čistírnu odpadních vod, kde probíhá dočištění. Územní plán potvrzuje stávající koncepci likvidace splaškových vod a nadále ji rozvíjí. Rozvojové plochy určené k rekreačnímu bydlení budou vybaveny bezodtokými akumulačními jímkami, jejichž objem bude vyvážen na ČOV Mělnické Vtelno, rozvojové plochy určené k trvalému využívání budou vybaveny čistírnami odpadních vod, s odvozem odkalených a předčištěných vod na místní kořenovou čistírnu, kde proběhne tercierní dočištění. Dešťové vody budou primárně zasakovány v místě spadu. V případě nevhodných podmínek budou v místní části Stránka svedeny do rybníka, v místních částech Tajná a Ostrý odvedeny systémem systémy příkopů, struh a propustků a postupně vsakovány. Územní plán Stránka 41

Bilance celkového objemu produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvažována v relaci k maximální hodinové spotřeby vody, v souladu s ČSN 756101. Energetická koncepce Zásobování zemním plynem Řešené území není plynofikováno. UP Stránka nenavrhuje rozvody plynu včetně zařízení Zásobování elektrickou energií Hlavními napájecími body distribuční soustavy pro řešené území jsou rozvodny Mělník a Mladá Boleslav. Provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie je ČEZ Distribuce, a.s. Zásobování elektrickou energií v řešeném území je realizováno prostřednictvím vedení distribuční soustavy VN na napěťové hladině 22 kv. V řešeném území se nachází 4 distribuční trafostanice VN/NN všechny jsou v majetku provozovatele distribuční soustavy a dvě sluneční elektrárny. 1. Rozvojové plochy v dosahu stávajících rozvodů VN 35 kv budou připojeny samostatnými přípojkami na tato vedení. 2. Rozvojové plochy v blízkosti stávajících distribučních trafostanic budou připojeny samostatným vedením VN 35 kv na tyto DTS. 3. Návrhové plochy v obci Stránka a v obci Tajná budou připojeny na stávající nadzemní VN vedení elektrické energie novým kabelovým rozvodem 4. Zásobování rozvojových ploch elektrickou energií bude provedeno kabelovými vedeními VN uloženými převážně ve stávajících nebo navrhovaných uličních prostorech. 5. ÚP potvrzuje rozmístění stávajících funkčních ploch, zařízení a koridorů distribuční soustavy elektrické energie. V případě zvýšených kapacitních či technických požadavků na distribuční soustavu elektrické energie budou provedeny lokální úpravy vedení či zařízení DS. Zásobování teplem Zásobování teplem v řešeném území je decentralizované. Zdroji tepla jsou lokální kotle na tuhá paliva, elektrokotle apod. Dále jsou v řešeném území provozovány dva licencované zdroje tepla, Kotelna Větrník a kotel na fytomasu v areálu firmy VERNER. Stávající urbanizace území není vhodná pro realizaci velkého centrálního zdroje tepla a navazující distribuční soustavy. Za účelem minimalizace dopadů na životního prostředí v řešeném území je primárně navrženo využití elektrické energie pro vytápění ploch určených k individuálnímu bydlení. V maximální Územní plán Stránka 42

možné míře by měli být využívány také obnovitelné a alternativní zdroje energie, které mohou zajišťovat jak částečné pokrytí potřeby tepla (solární soustavy pro přípravu TV a přitápění, tepelná čerpadla) tak mohou být použity jako hlavní zdroj tepla (kotelny na biomasu). Telekomunikace a radiokomunikace Územní plán potvrzuje rozmístění stávajících funkčních ploch, zařízení a koridorů telekomunikací a radiokomunikací. ÚP respektuje 46, 68, 69 a 87 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). 3.e.5 Přírodní limity a hodnoty území V následujícím textu je uvedeno komplexní zdůvodnění ÚP z pohledu ochrany životního prostředí, vč. přírodních hodnot území. Klimatická charakteristika území Podle klimaticko-geografického členění dle Quitta (1971) leží území Stránka v klimatické oblasti T2, charakteristickými krátkým mírně suchým a chladným létem a zimou s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Horninové prostředí a geologie Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění České republiky patří řešené území do oblasti Středočeská tabule, celku Jizerská tabule, podcelku Středojizerská tabule a okrsku Skalská tabule. Geologické poměry Z geologického hlediska leží zájmové území na mezozoických horninách (pískovcích, jílovcích). Skalní podloží tvoří vápnité a křemité pískovce turonského stáří (svrchní křída). Vrstvy jsou položeny subhorizontálně. Pískovce jsou kvádrovitě rozpukané a jednotlivé petrografické typy nerovnoměrně zvětrávají v závislosti na charakteru tmelu. Pískovce jsou překryty svými eluviálními zvětralinami charakteru jemně až středně zrnitého písku s příměsí jemnozrnné zeminy. Místy jsou eluvia překryta hlinitým pískem. Jedná se o deluviálně přemístěné, středně ulehlé zvětraliny pískovců. Svrchní část geologického profilu tvoří hlinité písky s humózní příměsí. Radonové riziko V řešeném území Stránka je převažující tzv. přechodná kategorie radonového indexu (mezi nízkou a střední kategorií). Územní plán Stránka 43

Nerostné suroviny, chráněná ložisková území, poddolovaná a sesuvná území Ve smyslu zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) zasahuje na území Stránka výhradní ložisko vyhrazených nerostů Mělnická pánev (Č.ložiska: 3075300, černé uhlí, dosud netěženo). V území se dále nachází aktivní bodové sesuvné území (odval). Oba limity jsou ÚP respektovány. Biogeografie, fytogeogragie Biogeografie Řešené území Stránka spadá dle biogeografického členění do hercynské podprovincie a dále pak do Benátského bioregionu. Fauna a flóra území V uvedených bioregionech se vyskytuje běžná flóra i fauna, která je významně ovlivněna intenzivním zemědělským využíváním krajiny. Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin nejsou v řešeném území zaznamenány. Obecná ochrana přírody a krajiny Krajina a krajinný ráz typologie krajiny Podle Studie vyhodnocení krajinného rázu na území Středočeského kraje leží Stránka v oblasti krajinného rázu (ObKR) ObKR 27 Mělnicko. Okolí Stránka je též kategorizováno jako krajina: Dle reliéfu převážně jako krajina rozřezaných tabulí a zaříznutých údolí. Dle osídlení stará sídelní krajina Hercynica. Dle využívání krajina zemědělská, zaříznutá údolí jako krajina lesní. Krajina a krajinný ráz přírodní parky Přírodní park může zřídit orgán ochrany přírody za účelem ochrany krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. V řešeném území není žádný přírodní park vymezen, nicméně krajinný ráz a hodnoty, které jej utvářejí, jsou ze zákona obecně chráněny. ÚP na jedné straně podporuje prvky, které obecně působí v krajině pozitivně, zejména přírodě blízké prostory pískovcových skal s náletovým porostem, zeleň v sídlech a na jejich okrajích, přírodní partie údolí, stromořadí podél komunikací, tyto plochy jsou ÚP vesměs stabilizovány jako plochy stavové. Tyto ekologicky stabilnější prvky jsou také podpořeny vymezením lokálního ÚSES, jakožto překryvné funkce daných ploch a limitu využití území. Územní plán Stránka 44

Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, jež utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Mezi VKP jsou ze zákona řazeny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Jiné části krajiny (zejm. mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, cenné plochy porostů sídelních útvarů jako historických zahrad a parků) může jako VKP zaregistrovat příslušný orgány ochrany přírody. Na území města se v současnosti nenachází žádné registrované VKP. ÚP Stránka poukazuje na významnou přírodní hodnotu území, kterou je hluboce zaříznuté údolí a pískovcové skály s náletovou zelení. Tato údolí střídající se s otevřenou intenzivně využívanou zemědělskou krajinou jsou charakteristická pro danou oblast, zvyšují ekologickou stabilitu území a představují důležitý ekosystém v jinak kulturní homogenní krajině. Z těchto důvodů by mělo být toto údolí (příp. pouze jeho nejcharakterističtější části) s výjimkou zastavěného území registrováno jako VKP dle 6 zákona o ochraně přírody a krajiny. Pro zajištění dostatečné ochrany výše uvedených cenných přírodních hodnot v jinak kulturně pozměněné a zemědělsky intenzivně využívané krajině, by měly být pískovcové skály s náletovým porostem nejen v centrální části obce Stránka registrovány podle 6 zákona o ochraně přírody a krajiny jako významný krajinný prvek (VKP). Pro zachování jejich přírodního charakteru, zamezení postupné degradace až destrukce a zajištění přístupnosti horních hran skal z důvodu případné stabilizace nesmí být na jejich hrany umísťována trvalá ani dočasná zástavba včetně oplocení pozemků. Současně se na území obce dají vytipovat vhodné stromy, které by mohly být vyhlášené za památné (např. lípa u č.p. 6 v části Ostrý). Památné stromy Jako památné stromy lze podle 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhlásit mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. Pokud současně příslušný orgán ochrany přírody nevyhlásí ochranné pásmo památného stromu, vzniká automaticky ze zákona. Na řešeném území Stránka neleží žádný památný strom. Dají se však vytipovat vhodné stromy (např. lípa u č.p. 6 v části Ostrý), u kterých by mělo být provedeno podrobné dendrologické zhodnocení, zda by splňovaly podmínky a mohly by být vyhlášené za památné. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na řešeném území Stránka poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985) Územní plán Stránka 45

Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území je 0,16 Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou výrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů Kes > 3,00: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Z výše uvedeného vyplývá, že řešené území Stránka tvoří území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území ( 2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zpracování Plánu ÚSES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování Územní plán Stránka 46

ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR" a z učebnice Metodické postupy projektování lokálního ÚSES Petr Maděra, Eliška Zimová (eds.), Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP a ZÚR Středočeského kraje a Okresní generel ÚSES Mělník sever (M. Morávková, 1995) Prvky ÚSES jsou ÚP upřesněny a vymezeny, pokud to je možné na hranice parcel v souladu se současným stavem území a v souladu s platnou ÚPD sousedních obcí, se záměrem o zajištění funkčnosti ÚSES (alespoň v budoucnosti) a z důvodů splnění požadavků vyplývajících z metodiky ÚSES. Při realizaci lokálního ÚSES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu ÚSES. Prvky ÚSES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Uměle není možné přirozený porost vytvořit. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1-4 roky - společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna 8-15 let - vegetace eutrofních stojatých vod 10-15 let - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů desetiletí druhovou garniturou - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou staletí - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin tisíciletí - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině Předkládaný plán územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k založení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení nutných prvků a procesů zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. V tabulkách jsou popsány prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) v řešeném území. Tabulka 6 Přehled biocenter číslo název k.ú. stav STG fyziotyp výměra [ha] popis návrh opatření Regionální biocentra 1243 Strašín - Žebický 2BD3, 3B4 AD, BU Tajná, Vrátno, Boreč RBC funkční 2,25 na řešeném území Na řeš. území lesní porost kulturní SLT: 2H, 3O Podpora přirozené druhové skladby: SLT 2H: (DB, DBZ) 5-6, BK 2-3, HB +- 1, SLT Územní plán Stránka 47

číslo název k.ú. stav STG fyziotyp výměra [ha] popis návrh opatření 3O: DB 3-4, JD 2-4, BK +-1, LP +-1, HB +-1. Lokální biocentra LBC 632/62 Stránka u Mšena, Mšeno LBC funkční, vložené 2AB3, 3AB2 BO, AD 0,86 na řešeném území Na řešeném území lesní porost kulturní SLT: 2I, 0N Podpora přirozené druhové skladby: SLT 2I: (DBZ, DB) 5-7, BK 2-3, LP 3, JD, SLT 0N: BO +- 3, SM +-- 3, BK 4, JD 1, DBZ, BR. LBC 682/192 LBC 632/1 LBC 682/2 Ostrý, Boreč LBC funkční, vložené Stránka u Mšena. LBC funkční, vložené Ostrý. LBC funkční, vložené 2B3, 3B4 AD, BU 2AB3, 3AB2, 3BC3, BO, AD 2B3, 3B4 AD, BU 1,53 na řešeném území Na řešeném území lesní porost kulturní SLT: 2S, 3O 4,35 Lesní porost kulturní SLT: 2I, 0N, 3D 3,54 Lesní porost kulturní SLT: 2S, 3O. Podpora přirozené druhové skladby: SLT 2S: (DBZ,DB) 4-6, BK 3-6, HB +-1, JD, SLT 3O: DB 3-4, JD 2-4, BK +-1, LP +-1, HB +-1. Podpora přirozené druhové skladby: SLT 2I: (DBZ, DB) 5-7, BK 2-3, LP 3, JD, SLT 0N: BO +- 3, SM +-- 3, BK 4, JD 1, DBZ, BR, SLT 3D: BK 4-6, (DB, DBZ) 2-3, HB 1-2, LP +- 2, JD +-2, JL, JV, KL Podpora přirozené druhové skladby: SLT 2S: (DBZ,DB) 4-6, BK 3-6, HB +-1, JD, SLT 3O: DB 3-4, JD 2-4, BK +-1, LP +-1, HB +-1. LBC 3 LBC 4 LBC 5 Stránka u Mšena. LBC funkční. Stránka u Mšena. LBC funkční. Tajná, Ledce u Stránky LBC funkční, na řešeném úz. 2B3, 2BC3, 2BD3, 3AB2 MT, AD, BO. 2BD3, 3BC3, 3AB2, 3C4-5 AD, BU, BO, LO 2BD3, 3AB2, 3B4 AD, BU, BO 3,01 Kulturní lesní porost SLT: 2C, 2D, 0N, drobný vodní tok louka. 4,67 Kulturní lesní porost SLT: 0N, 2C, 3D, 3U, vodní tok. 3,53 na řešeném území Na řešeném území lesní porost kulturní SLT: 0N, 2C, 3O, vodní tok, na řešeném území Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 2C: DBZ 4-7, BK 2-3, HB 1, LP 2, SLT 2D: (DB, DBZ) 6, BK 1, LP 1, JV 1, HB 1, JL, SLT 0N: BO +- 3, SM +-- 3, BK 4, JD 1, DBZ, BR. Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 2C: DBZ 4-7, BK 2-3, HB 1, LP 2 SLT 3D: BK 4-6, (DB, DBZ) 2-3, HB 1-2, LP +-2, JD +-2, JL, JV, KL,, SLT 0N: BO +- 3, SM +-- 3, BK 4, JD 1, DBZ, BR, SLT 3U: JS 3-4, BK 1-3, JD 2, (JV, KL) JL, JLV, OL. Podpora přirozené druhové skladby: SLT 2C: DBZ 4-7, BK 2-3, HB 1, LP 2, SLT 0N: BO +- 3, SM +-- 3, BK 4, JD 1, DBZ, BR, SLT 3O: DB 3-4, JD 2-4, BK +-1, Územní plán Stránka 48

číslo název k.ú. stav STG fyziotyp výměra [ha] popis návrh opatření LP +-1, HB +-1. LBC 6 Stránka u Mšena, Choroušky LBC funkční, na řešeném úz.. 3AB2, 3B3 AT, KR na řešeném úz. 0,63 na řešeném úz. Luční porosty na neobhospodařovaných plochách, lada, náletové porosty dřevin Zachovat současný stav, ochrana. Tabulka 7 Přehled biokoridorů číslo název k.ú. stav STG fyziotyp délka Návrh opatření Regionální biokoridor RK 632 Kokořínsko důl - Žebický RK 682 Údolí Košáteckého potoka Lokální biokoridory LBK 01 LKB 02 LKB 03 LBK 04 LBK 05 LBK 06 Stránka u Mšena, Tajná (v řešeném území) RBK funkční, (v řešeném území) Tajná, Ostrý (v řešeném území) RBK funkční, (v řešeném území) Stránka u Mšena, Mšeno LBK funkční na řešeném území Stránka u Mšena LBK část funkční, část nefunkční Stránka u Mšena LBK část funkční, část nefunkční Tajná LBK funkční Ostrý, Ledce u Stránky, Kadlín LBK funkční Na řešeném území Stránka u Mšena, Mšeno, Velký Újezd u Chorušic, Choroušky LBK část funkční, část nefunkční 2AB3, 3AB2, 2BC3, 2BD3, 2B4 AD, BU, BO v řešeném území 2AB3, 3AB2, 2BC3, 2BD3, 2B4, 3C4-5 AD, BU, BO, LO v řešeném území 3AB2 BO 2B3, 3B3, 3AB2 BO, SE 2B3, 3B3, 3AB2 BO, SE 3AB2, 3BD3, 3C4-5 BO, AD, LO 2BD3, 3B4 AD, BU na řešeném území 2BC3, 3BC3, 3B3 AD, BU, SE na řešeném území 700 m, max. Zachovat současný stav, podpora přirozených druhů: DBZ, DB, BK, HB, JD, BO, SM, BR, LP 700 m, max. Zachovat současný stav, podpora přirozených druhů: DBZ, DB, BK, HB, JD, BO, SM, BR, LP, JL, JLV, OL 451 m na řešeném území Zachovat současný stav, podpora přirozených druhů: BO, SM, BK, JD, DBZ, BR. 1 616 m Na orné půdě založit TTP, extenzivní hospodaření, postupné založení přirozených porostů, v lesích podpora přirozené druhové skladby: SLT 0N: BO +- 3, SM +-- 3, BK 4, JD 1, DBZ, BR 832 m Na orné půdě založit TTP, extenzivní hospodaření, postupné založení přirozených porostů, v lesích podpora přirozené druhové skladby: SLT 0N: BO +- 3, SM +-- 3, BK 4, JD 1, DBZ, BR 982 m Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozených druhovů: SLT 2C: DBZ 4-7, BK 2-3, HB 1, LP 2, SLT 0N: BO +- 3, SM +-- 3, BK 4, JD 1, DBZ, BR, SLT 3U: JS 3-4, BK 1-3, JD 2, (JV, KL) JL, JLV, OL. 731 m na řešeném území 1 410 m na řešeném území Podpora přirozené druhové skladby: SLT 2C: DBZ 4-7, BK 2-3, HB 1, LP 2, SLT 3O: DB 3-4, JD 2-4, BK +-1, LP +-1, HB +-1. Na orné půdě založit TTP, extenzivní hospodaření, postupné založení přirozených porostů, v lesích podpora přirozené druhové skladby: SLT 2D: (DB, DBZ) 6, BK 1, LP 1, JV 1, HB 1, JL, SLT 3D: BK 4-6, (DB, DBZ) 2-3, HB 1-2, LP +-2, JD +-2, JL, JV, KL, Územní plán Stránka 49

Při zpracování ÚSES sloužily jako podklad ZÚR Středočeského kraje, ÚAP ORP Mělník a Okresní generel ÚSES Mělník - sever (Ing. Morávková, 1998). Lokální ÚSES je upřesněn a vymezen nad katastrální mapou a doplněn dalšími prvky. V rámci úprav byla dále prověřena návaznost ÚSES na vymezení ve správních obvodech sousedních obcí. Prvky ÚSES jsou v řešeném území vymezeny především na lesních plochách, plochách zeleně v zastavěném i nezastavěném území, vodních plochách, případně na plochách nezastavitelných smíšených a v případě částečně funkčních a nefunkčních prvků tam, kde nebylo možné jiné řešení, také na plochách zemědělských. S ohledem na zákonem deklarovaný veřejný zájem na vytváření a ochraně ÚSES jsou nefunkční skladebné části vedeny jako veřejně prospěšná opatření, tj. opatření za účelem ochrany a rozvoje přírodního dědictví (zajištění funkčnosti lokálního ÚSES). Zvláštní ochrana přírody a krajiny Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se rozlišuje 6 kategorií zvláště chráněných území národní park (NP), chráněná krajinná oblast (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památka (NP) a přírodní památka (PP). Velkoplošná zvláště chráněná území Do řešeného území Stránka nezasahují žádná velkoplošná zvláště chráněná území. Maloplošná zvláště chráněná území Do řešeného území Stránka nezasahují žádná maloplošná zvláště chráněná území. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů V ustanovení. 48-50 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou stanoveny základní podmínky pro ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Zákon zavádí členění zvláště chráněných druhů na tři stupně ohrožení: kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Výčet rostlinných a živočišných druhů v rámci těchto skupin je pak obsahem příloh č. II a III Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Tato vyhláška nahrazuje starší právní předpisy, které se již dříve staly překonané a neodpovídají potřebám ochrany přírody a krajiny. Na rozdíl od zvláště chráněných území nepožívají lokality zvláště chráněných druhů většinou žádný ochranný režim (přestože formálně zákon zaručuje ochranu jejich biotopů), takže i bez přímých zásahů do nich může dojít k ohrožení až vyhynutí místní populace. Péče o tyto lokality je spíše výjimečná (týká se zpravidla stanovišť velmi vzácných druhů) a závisí na dobré vůli správního orgánu, neziskové organizace či fyzické osoby. Významné lokality vzácných druhů rostlin a živočichů je možno vyhlásit za přechodně chráněné plochy. Z tohoto důvodu je celkem přirozená tendence podchytit významnější lokality vzácných a ohrožených (resp. zvláště chráněných) druhů rostlin a živočichů buď v rámci ZCHÚ anebo alespoň registrovaných VKP či biocenter. Územní plán Stránka 50

V řešeném území Stránka se nenachází žádná evidovaná lokalita výskytu zvláště chráněných druhů mezinárodního významu. Mezinárodní ochrana přírody a krajiny - Natura 2000 V České republice jsou vládou vyhlašovány tzv. Ptačí oblasti (PO) a Evropsky významné lokality (EVL). Do řešeného území Stránka nezasahují žádné lokality patřící do evropské soustavy NATURA 2000. Ostatní území významná z hlediska ochrany přírody Migračně významná území a dálkové migrační koridory Z hlediska zajištění prostupnosti krajiny pro volně žijící druhy velkých savců byla navržena soustava hierarchicky uspořádaných typů území, jejichž vymezení je podkladem pro územní plánování (jev č. 119 v rámci ÚAP). Nejvyšší jednotkou v této soustavě jsou migračně významná území, podrobnější je vymezení dálkových migračních koridorů a v konkrétních případech mohou být vymezovány migrační trasy. Vrstva migračně významných území (MVÚ) byla vytvořena z dat o výskytech a migracích losa evropského, rysa ostrovida, vlka obecného, jelena lesního a medvěda hnědého (jejichž nároky pokrývají rovněž potřeby ostatních živočichů do velikosti jelena na území ČR) a se zohledněním struktury krajiny s důrazem na přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí. Smyslem těchto koridorů je celková ochrana částí krajiny, zejm. lesních biotopů, které jsou významné z hlediska výskytu nebo (potenciální) migrace velkých savců, přitom většinou nejde o ostře ohraničené koridory a nelze je takto vnímat (základní měřítko je 1:100 000). Dálkové migrační koridory (DMK) jsou opět navrženy pro modelovou skupinu velkých savců a představují liniové krajinné struktury o délce desítek kilometrů a průměrné šířce 500 m (vymezena je však pouze osa koridoru) pro zajištění minimální průchodnosti krajiny pro tuto skupinu živočichů. Smyslem vymezení DMK není vytvořit novou vrstvu chráněného území, ale poukázat na to, kde je třeba zajistit (zachovat) prostupnost krajiny existujícími prostředky ochrany přírody. DMK byly vymezeny nad mapami v měřítku 1:50 000. Přibližně z 90 % jsou DMK vedeny územími, která jsou současně chráněna ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Na území Stránka významné migrační koridory nezasahují. Půdní a lesní fond, eroze Bilance půdy Stránka leží v oblastí s výraznou převahou zemědělské (respektive orné) půdy a s relativně nízkým zastoupením ostatních druhů pozemků. Zemědělská půda zabírá cca 83,84% území a z toho 80,66% připadá na ornou půdu. Lesní pozemky zaujímají celkem 10,58% z celkové rozlohy řešeného území. ÚP vyžaduje zábory ZPF, jejichž rozsah je řešen v kapitole Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Zemědělský půdní fond ZPF Zemědělský půdní fond (ZPF) tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, mezi něž patří orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, zahrady a trvalé travní porosty, a pozemky dočasně Územní plán Stránka 51

neobdělávané. Dále do zemědělského půdního fondu patří rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby (např. polní cesty, pozemky se zařízením pro zavlažování, závlahové vodní nádrže, apod.). Z hlediska územního plánování a případných záborů zemědělské půdy má zásadní význam rozdělení půd do tříd ochrany ZPF, které vychází z kódu BPEJ, přitom nejproduktivnější půdy jsou řazeny do I. a II. třídy ochrany. V řešeném území Stránka výrazně převládají půdy s II. třídou ochrany s vtroušenými enklávami bonitně cennějších i méně cenných půd a lesních pozemků. ÚP navrhuje rozvojové plochy na půdy s I. a II. třídou ochrany, především se však jedná o plochy převzaté ze stávajícího platného ÚP. Vzhledem k rozložení půd s vyšší třídou ochrany není možné se rozvojem těmto vyhnout. Řešení by spočívalo pouze ve vynětí rozvojových ploch (s rizikem uplatnění náhrad za změnu v území), jinak návrh postupuje podle obecných zásad ochrany ZPF, když v zastavěném území vymezuje plochy přestavby nebo nové plochy v prolukách a nové rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci zastavitelného území v přímé návaznosti na stávající zástavbu. Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany ZPF, vč. tabelárního přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kapitole Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Lesy pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Lesní pozemky, které jsou součástí pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL), zaujímají v dotčeném území přibližně 11 % celkové rozlohy. Jedná se především o plochy hospodářských lesů. ÚP lesní pozemky respektuje, tudíž rozvojové plochy nevyžadují zábory PUPFL. Ochranné pásmo lesa je dotčeno návrhem několika lokalit, které do ochranného pásma pouze zasahují nebo v něm leží celé. Eroze a erozní ohroženost území Erozní ohroženost území je posuzována ze dvou hlavních hledisek vodní a větrné ohroženosti území erozí, obojí záleží na reliéfu, klimatu, typu půd a jejich vegetačním krytu (způsobu využití půd). Z hlediska vodní eroze se jednotlivé katastry řadí mezi půdy mírně ohrožené (k.ú. Stránka, k.ú. Ostrý) a půdy ohrožené (k.ú. Tajná), u větrné eroze opět převládají půdy bez ohrožení. Řešením na úrovni územního plánování je podpora rozptýlené krajinné zeleně (např. v rámci interakčních prvků ÚSES a doprovodné zeleně toků a cest). Hygienické podmínky Kvalita ovzduší Řešené území Stránka spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) z důvodu překročení stanovených imisních limitů pro PM 10 (frakce polétavého prachu o průměru pod 10 nm). Imisní limity PM 10 pro ochranu zdraví lidí jsou 50 µg.m -3 24 hodinový limit a 40 µg.m -3 roční limit, přičemž ve Mšeně a okolí byly tyto limity překročeny na 55,4 % území. Na území se však nenachází žádný významný zdroj znečištění ovzduší. Kvalitu ovzduší ovlivňuje mimo lokálních topenišť v obci i blízkost větších měst (Mladá Boleslav, Mělník). Územní plán Stránka 52

ÚP tento stav stabilizuje a nenavrhuje plochy s takovým funkčním využitím, které by umožňovalo umístění velkého zdroje znečištění ovzduší. Odpady V obci se nenachází žádná skládka odpadu. V obci jsou rozmístěny malé kontejnery na tříděný odpad sklo, plasty a papír, a to nejen ve Stránce, ale i v osadách Tajná a Ostrý Skládka komunálního odpadu je provozována na jihozápadním okraji města Mšeno. Jedná se o relativně malou skládku TKO, provozovanou firmou AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o., Praha. ÚP proto tento stav stabilizuje a nenavrhuje nové lokality pro nakládání s odpady nebo jejich likvidaci. Staré ekologické zátěže (SEZ) a kontaminované plochy V řešeném území Stránka se nenachází žádná stará ekologická zátěž nebo kontaminované území. Hluk V řešeném území Stránka se nenacházejí žádné významné stacionární ani liniové zdroje hluku. Za nejvýznamnější lze proto považovat automobilovou dopravu na silnicích III/25926, III/25927 a III/25928 a místní zemědělský areál. ÚP současný stav stabilizuje. Jako nová lokalita je vymezena plocha Z6-VD, která navazuje na stávající plochy výroby a jejíž funkční využití umožňuje umístění nového zdroje hluku. 3f Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ÚP nahrazuje stávající územní plán Stránka. Urbanistická koncepce je vymezena současným ÚP a formát Zadání nezakládá možnosti ani příčiny na provedení základních změn v území. Rozvoj Stránky dle ÚP je optimální. Odpovídá však také pozici vůči regionu. ÚP vymezuje celkem 6,03 ha ploch s funkčním využitím BI, DS, OM, PV, SV, VD, W, ZO, ZS a ZV. V rámci ZÚ je navrženo celkem cca 3,3 ha ploch, mimo ZÚ je to cca 2,7 ha. Územní plán Stránka 53

Obrázek 3 Přehled převzatých a navržených ploch legenda: zastavěné území převzaté plochy z platného ÚP nové vymezené plochy dle ÚP Tabulka 8 Rozvoj v ZÚ a mimo ZÚ rozvoj v ZÚ z toho bydleni (resp. SV) mimo ZÚ Ostrý 0,20 0,20 0 Stránka 3,15 1,35 2,65 Tajná 0 0 0,03 Územní plán Stránka 54

Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch bydlení: Plochy pro bydlení v ÚP Plochy BI Zastavitelná plocha 1 100 m 2 Plochy SV Zastavitelná plocha 17 636 m 2 Celkem 18 736 m 2 Celkem v území dochází v oblasti bydlení k rozvoji ploch v celkově míře 18 736 m 2. Vzhledem k charakteru obce a předpokládanému zájmu žadatelů o byt se stanovuje poměr b. j. následovně. 1 b. j. v rodinném domě = potřeba cca 800 m 2 plochy 100 % bytů v rodinných domech Celkem: 18 736 m 2 tj. 23 b. j. Rozvojové plochy ÚP se týkají výhradně bydlení v rodinných domech, plocha 18 736 m 2 představuje 23 bytových jednotek. tedy Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení Požadavky vyplývající z demografického vývoje 5 b. j. Požadavky vyplývající z nechtěného soužití 7 b. j. Požadavky vyplývající z polohy obce v rozvojové oblasti 10 b. j. Výpočet potřeby zastavitelných ploch pro bydlení Potřeba ploch pro bydlení v rodinných domech = 22 b. j., tj. 17 600 m 2 Potřeba ploch pro bydlení = 17 600 m 2 Rezerva 20 % = 3 520 m 2 Závěr 21 120 m 2 Odborný dohad potřeby zastavitelných ploch společně s 20% rezervou, která by měla vyrovnat nesrovnalosti na trhu je vyčíslen na 21 120 m 2, ÚP počítá s rozvojem zmíněných 18 736 m 2. Územní plán Stránka 55

4 Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II odst. 1 a) až 1 d) 4a Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Řešené území se nachází v severozápadní části Středočeského kraje. Katastrální výměra území 8,79 km 2 je členěna na 3 katastrální území. Počet obyvatel 198, tj. 22,53 obyvatele na 1 km 2. Řešené území se nachází v členité zemědělské krajině v blízkosti Mělnicka a Kokořínska a pohybuje se v nadmořské výšce 309 m.n.m. Postavení řešeného území v systému osídlení: Stránka je území ležící v okrese Mělník v kraji Středočeském. Řešené území ležící na severozápadě Středočeského kraje, 17 km na severovýchodně od Mělníka, protéká jím regionálně nevýznamný Košátecký potok. V řešeném řízení se nachází Nebeský rybník, a další vodní plochy. Územní plán Stránka 56

V rámci regionálního rozvoje, hraje v systému osídlení řešené území nižší roli, v oblasti zaměstnanosti, služeb a obchodu jsou důležitější vyšší regionální celky (Mšeno, Mělník či Mladá Boleslav), ty plní pro Stránku hlavní spádové cíle. V rámci řešeného území obec nabízí nejzákladnější prvky občanského vybavení. Obec je charakteristická vesnickým rázem, smíšeným venkovským bydlením a základními především zemědělskými výrobními funkcemi. V rámci řešeného území je pak dominantním územím katastrální část Stránka. Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury Silniční síť Obrázek 4 Silniční síť (zdroj: www.rsd.cz) Stránka leží v blízkosti Mšena. Řešeným územím prochází silnice II/259 Dubá Mšeno Katusice - Mladá Boleslav. Dopravní vazby jsou zajišťovány prostřednictví silnic II. tříd (II/259) a silnic III. tříd (III/25925, III/25926, III/25927, III/25928). Silnice II. třídy je v poměrně dobrém stavu. Dále se v zastavěném území nachází řada místních komunikací, které zpřístupňují jednotlivé objekty a zároveň částečně tvoří veřejná prostranství. Jako poslední druh komunikací je možno jmenovat polní a lesní cesty, které zpřístupňují jednotlivé pozemky. Územní plán Stránka 57

Ve obci Stránka není provozována městská hromadná doprava, dopravní obsluha je zajištěna linkami meziměstské dopravy, většinou s vazbou na nedaleká města Mšeno, Mladá Boleslav. Další nedílnou součástí dopravy je doprava v klidu. Vzhledem k charakteru jednotlivých sídel se doprava v klidu v podstatě neřeší. V rámci obce Stránka je možnost veřejného parkování na návsi. Železniční síť Řešeným územím neprochází žádná železniční trať. Pěší a cyklistická doprava Pěší doprava je poměrně významná na krátké vzdálenosti a v řešených obcích je tedy hojně využívána. Pěší doprava je asi nejvýznamnější ve obci Stránka, kde se nachází občanská vybavenost. Nejintenzivnější pěší trasy jsou v blízkosti zastávek hromadné dopravy a u významných cílů cest úřad, obchody, restaurace atd. Cyklotrasy jsou zde zavedeny dvě, propojují řešené území se zajímavými místy v okolí. Jelikož řešené území je v zemědělské oblasti, nejsou zde vyznačené turistické trasy. Lodní a letecká doprava V řešeném území a ni v jeho širších vztazích se nevykytuje vodní tok, kde by byla provozována lodní doprava. V řešeném území se nenachází letiště, přesto nad řešené území zasahuje vymezení přibližovacích prostoru letiště, které je umístěno v Mladé Boleslavi. Energetické trasy Zásobování elektrickou energií Hlavními napájecími body distribuční soustavy pro řešené území jsou rozvodny Mělník a Mladá Boleslav. Provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie je ČEZ Distribuce, a.s. Územní plán Stránka 58

Obrázek 5 Schéma přenosové soustavy v lokalitě Zdroj: http://www.ceps.cz Zásobování elektrickou energií v řešeném území je realizováno prostřednictvím vedení distribuční soustavy VN na napěťové hladině 22 kv. V řešeném území se nachází 4 distribuční trafostanice VN/NN všechny jsou v majetku provozovatele distribuční soustavy. Zdroje elektrické energie, které se nachází v řešeném území, jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 9 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území č.j. Držitel licence Elektrický výkon [MW e ] Typ zdroje 1 SOLEK I s.r.o. 0,029 sluneční 2 SOLEK IV s.r.o. 0,016 sluneční Zdroj: http://www.eru.cz Územní plán Stránka 59