Soubor otázek k zajištění zkoušek odborné způsobilosti pro střední kvalifikační stupeň obsahuje otázky ze souboru základní stupeň a následující č. 301 320; 340 366; 377 384; 420-429 301. Lze udělit pojišťovně povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle odvětví životního pojištění a neživotního pojištění? a) Ano. b) Nelze, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, které lze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví č. 1 (úrazové pojištění) a 2 (pojištění nemoci) neživotních pojištění. c) Nelze, a to v žádném případě. 302. Kolik činí minimální výše základního kapitálu pojišťovny pro provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví životního pojištění? a) 150 mil. Kč. b) 90 mil. Kč. c) 50 mil. Kč. 303. K čemu slouží technické rezervy, které je pojišťovna povinna vytvářet? a) K akumulaci prostředků pro nepředvídatelné situace. b) K plnění závazků z provozované pojišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté. c) K plnění závazků vůči svým vlastníkům, kteří nesou zodpovědnost za činnost pojišťovny. 304. Jaká je výše garančního fondu? a) Garanční fond je tvořen celkovým objemem technických rezerv v Kč. b) Garanční fond tvoří jednu třetinu požadované míry solventnosti pojišťovny a nesmí být v případě provozování pojišťovací činnosti v pojistném odvětví životního pojištění nižší než 90 mil. Kč. c) Garanční fond tvoří jednu polovinu požadované míry solventnosti pojišťovny a nesmí být v případě provozování pojišťovací činnosti v pojistném odvětví životního pojištění nižší než 150 mil. Kč. 305. Která z následujících položek není součástí disponibilní míry solventnosti (vlastních zdrojů)? a) Základní kapitál. b) Výše technických rezerv. c) Hospodářský výsledek běžného účetního období. 306. Jaká opatření příjme Česká národní banka v případě, že pojišťovna má hodnotu vlastních zdrojů nižší než požadovaná míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond? a) Zavede nucenou správu. b) Nařídí vypracování ozdravného plánu. c) Nařídí převod pojistného kmene.
307. Ve kterém z následujících případů zavede Česká národní banka nucenou správu nad pojišťovnou? a) Hodnota vlastních zdrojů pojišťovny je nižší, než je její požadovaná míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond. b) Disponibilní míra solventnosti pojišťovny je nižší než její garanční fond. c) Pokles ratingu pojišťovny. 308. Pojišťovna, která provozuje životní i neživotní pojištění, určuje svoji solventnost: a) Zvlášť pro životní a pro neživotní pojištění v případě, že objem technických rezerv u jednoho odvětví pojištění činí více než 15 % druhého odvětví pojištění. b) Zvlášť pro životní a pro neživotní pojištění. c) Dohromady za životní i neživotní pojištění. 309. Mezi osoby, které jsou povinny provádět identifikaci osob dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nepatří: a) Banka, spořitelní a úvěrní družstvo, pojišťovna. b) Ministerstvo financí. c) Právnická nebo fyzická osoba oprávněná ke zprostředkování spoření, peněžních úvěrů nebo půjček anebo ke zprostředkovatelské činnosti směřující k uzavření pojistné nebo zajišťovací smlouvy. 310. Povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti identifikuje účastníka obchodu: a) Vždy. b) Převyšuje-li hodnota obchodu částku 15 000 eur. c) Převyšuje-li hodnota obchodu částku 5 000 eur. 311. Podezřelým obchodem podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti jsou zejména: a) Jakékoliv transakce směřující do zemí Evropského hospodářského prostoru. b) Vklady v hotovosti následované jejich okamžitými výběry nebo převody na jiné účty. c) Jakékoliv obchody vyplývající ze sázek. 312. Zjistí-li povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v souvislosti se svou činností podezřelý obchod, oznámí ho neprodleně: a) Ministerstvu vnitra. b) Ministerstvu financí. c) Soudu. 313. Povinnost uchovávat získané identifikační údaje má povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti po dobu: a) Tří let po ukončení obchodu. b) 10 let od ukončení vztahu se zákazníkem. c) Neomezeně.
314. Do okruhu právnických osob, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky v režimu zákona o veřejných zakázkách, patří: a) Banky. b) Státní příspěvkové organizace. c) Jiná právnická osoba, zadává-li zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, která je z více než 50 % financována zahraničním investorem. 315. Jako veřejnou zakázku nemusí zadávat zadavatelé veřejných zakázek: a) Veřejnou zakázku na dodávky, jejímž předmětem je koupě věci movité i nemovité, včetně pronájmu nebo koupě na splátky, u nichž předpokládaná cena předmětu zakázky přesáhne 2 000 000 Kč. b) Veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, u nichž předpokládaná cena předmětu zakázky nepřesáhne 2 000 000 Kč. c) Veřejnou zakázku na stavební práce v ceně 5 000 000 Kč, tj. na postavení nové stavby, udržovací práce na stavbě, odstranění stavby, změny stavby a práce související. 316. Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží ve smyslu obchodního zákoníku porušena nebo ohrožena, mohou se proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mají nárok: a) Aby bylo proti němu zahájeno trestní stíhání. b) Na přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. c) Aby mu bylo odebráno nebo pozastaveno podnikatelské oprávnění. 317. Nekalou soutěží není: a) Vyvolávání nebezpečí záměny užitím firmy užívané již po právu jiným soutěžitelem. b) Označení zboží názvem, který se již v hospodářském styku všeobecně vžil jako údaj sloužící k označení druhu nebo jakosti zboží, pokud k němu není připojen dodatek, který je způsobilý klamat o původu, jako např. pravý, původní apod. c) Klamavá reklama, která výslovně nebo i nepřímo identifikuje služby nabízené jiným soutěžitelem. 318. Ten, kdo spáchal trestný čin pojistného podvodu, může být potrestán: a) Jenom odnětím svobody nepodmíněně. b) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. c) Pouze pokutou až do výše 10 000 000 Kč. 319. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel za trestný čin pojistného podvodu potrestán a) Způsobil-li tímto trestným činem smrt člověka. b) Spáchal-li tento trestný čin jako člen organizované skupiny a způsobí-li takovým činem na cizím majetku značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. c) Porušil-li povinnost mlčenlivosti, a tím způsobil škodu nikoli malou na cizím majetku. 320. Může být porušení mlčenlivosti podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, resp. podle zákona o pojišťovnictví kvalifikováno jako trestný čin? a) Ano. b) Ne. c) Ano, pokud se jedná o porušení zákona o pojišťovnictví.
340. Jak lze sjednat pojištění věci, souboru věcí a jiného majetku z hlediska dělení pojištění na pojištění škodové a pojištění obnosové? a) Pojištění věci, souboru věcí a jiného majetku lze sjednat pouze jako pojištění škodové. b) Pojištění věci a souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat jako pojištění škodové nebo jako pojištění obnosové. c) Pojištění věci a souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění obnosové. 341. Co rozumí zákon o pojistné smlouvě pod pojmem jiný majetek? a) Věci nemovité a soubory věcí nemovitých. b) Práva a jiné majetkové hodnoty, se kterými lze disponovat. c) Věci osobní potřeby a věci cizí. 342. Na které věci se vztahuje pojistná ochrana, je-li pojištěn soubor věcí? a) Na věci, které k pojištěnému souboru náležely v okamžiku sjednání pojistné smlouvy. b) Na věci, které k pojištěnému souboru náležely v okamžiku vzniku pojistné události, nebylo-li dohodnuto jinak. c) Na věci, které k pojištěnému souboru náležely v okamžiku likvidace pojistné události. 343. Jakou povinnost má oprávněná osoba nebo pojistník, pokud po pojistné události nebo po výplatě pojistného plnění zjistí, že se našel ztracený nebo odcizený majetek? a) Je povinna pojistné plnění pojistiteli vrátit po odečtení přiměřených nákladů, které musela vynaložit na opravu závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat. b) Jestliže tuto skutečnost zjistí, je povinna ji bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli. c) Je povinna bez zbytečného odkladu nalezený pojištěný majetek převzít a zabezpečit převod vlastnických práv k němu na pojistitele. 344. Pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat jako: a) Pojištění obnosové. b) Pojištění škodové. c) Pojištění obnosové nebo jako pojištění škodové. 345. Z pojištění odpovědnosti za škodu platí pojistitel náhradu škody poškozenému. Znamená to, že má poškozený právo na pojistné plnění vůči pojistiteli? a) Ano, poškozený má vždy právo na pojistné plnění vůči pojistiteli. b) Ne, poškozený právo na pojistné plnění vůči pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak. c) Ne, poškozený nemá nikdy právo na náhradu škody proti pojistiteli. 346. Co je v pojištění odpovědnosti za škodu horní hranicí pojistného plnění? a) Pojistná částka dohodnutá v pojistné smlouvě. b) Limit pojistného plnění dohodnutý v pojistné smlouvě. Pokud tento limit nebyl dohodnut, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá. c) Celková výše vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá.
347. Jaká je v pojištění odpovědnosti za škodu základní zákonná povinnost pojištěného po vzniku škodné události? a) Uzavřít s poškozenou stranou dohodu o výši vzniklé škody a předat ji pojistiteli. b) Bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli vznik škodní události, skutečnost, že poškozený proti němu uplatnil právo na náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu, požadované náhradě škody a její výši. c) Zajistit důkazy o příčině vzniku škodní události a rozsahu jejích následků. 348. Pojištění spočívající v závazku pojistitele hradit náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva v rozsahu vymezeném v pojistné smlouvě a poskytovat služby přímo spojené s tímto pojištěním se nazývá: a) Pojištění závazků klienta. b) Pojištění právní ochrany. c) Pojištění ochrany spotřebitele. 349. Pojištění právní ochrany lze sjednat: a) Jen jako obnosové. b) Jen jako škodové. c) Jako škodové i obnosové. 350. Pojistná smlouva u pojištění právní ochrany musí: a) Zabezpečit pojištěnému okamžitou výplatu pojistného plnění. b) Zabezpečit pojištěnému pro zastupování a hájení jeho zájmů právo výběru jeho zástupce. c) Zabezpečit pojištěnému svobodu výběru nezávislého soudu. 351. Pojistitel je povinen při řešení sporů vyplývajících z pojištění právní ochrany: a) Uzavřít s pojistníkem smírčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu. b) Uzavřít s pojistníkem rozhodčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu. c) Provést jednorázové vyrovnání závazků. 352. Musí být v pojistné smlouvě u pojištění právní ochrany uvedeno, že pojistník má právo požádat o uzavření rozhodčí smlouvy? a) Ne, nikdy. b) Ano, vždy. c) Ano, ale jen pokud je toto pojištění sjednáno za nadstandardní pojistné. 353. Čím je určena horní hranice pojistného plnění u pojištění právní ochrany? a) Zákonem o pojistné smlouvě. b) Limitem pojistného plnění uvedeném v pojistné smlouvě. c) Výší pojistného. 354. V případě sporu mezi pojistníkem a pojistitelem je pojistitel povinen: a) Vypovědět pojistnou smlouvu. b) Uzavřít rozhodčí smlouvu s pojistníkem. c) Zvýšit pojistné.
355. Není li pojištění právní ochrany předmětem samostatné pojistné smlouvy: a) Uvádí se výše pojistného společně pro všechna pojištění. b) Musí být toto pojištění uvedeno ve zvláštní části pojistné smlouvy uzavřené pro více pojistných rizik, ve které se vymezí obsah a rozsah pojištění právní ochrany a uvede výše pojistného za toto soukromé pojištění. c) Neuvádí se výše pojistného pro pojištění právní ochrany. 356. V životním pojištění, podle zákona o pojistné smlouvě, lze pojistit: a) Fyzickou i právnickou osobu pro případ smrti nebo dožití. b) Fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby. c) Fyzickou osobu pouze pro případ smrti nebo úrazu nebo nemoci. 357. Je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění v životním pojištění v případě sebevraždy pojištěného? a) Ano, trvalo-li soukromé pojištění alespoň 6 měsíců. b) Ano, trvalo-li soukromé pojištění nepřetržitě nejméně 2 roky bezprostředně předcházející sebevraždě, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. c) Ano, trvalo-li soukromé pojištění nepřetržitě nejméně 1 rok bezprostředně předcházející sebevraždě. 358. Vzniká právo na odkupné u životního pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu? a) Vzniká, pokud bylo pojištěné placeno nejméně 2 roky. b) Nevzniká, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. c) Vzniká vždy. 359. Je pojistitel v životním pojištění oprávněn snížit pojistné plnění v případě uvedení nesprávného data narození pojištěného? a) Není. b) Je, pokud bylo v důsledku toho pojistitelem chybně stanoveno pojistné, pojistná doba, doba placení pojistného nebo pojistná částka. c) Je, pokud je rozdíl mezi daty narození větší než 2 roky. 360. Dokdy je splatné odkupné v životním pojištění? a) Do 2 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného. b) Do 3 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného. c) Do 3 týdnů ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného. 361. Má pojistitel právo odmítnout pojistné plnění z úrazového pojištění? a) Nemá. b) Má, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s jednáním, pro které byl uznán vinným úmyslným trestným činem nebo kterým si úmyslně poškodil zdraví. c) Má, pokud pojištěný neabsolvoval zdravotní prohlídku. 362. Má pojistitel právo snížit pojistné plnění, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo aplikací návykových látek? a) Ano, až na jednu třetinu. b) Ano, až na jednu polovinu. c) Nemá.
363. Má pojistitel právo snížit pojistné plnění, pokud došlo k úrazu a pojištěný užil nějaké návykové látky předepsané lékařem? a) Nemá v žádném případě. b) Nemá, pokud pojištěný nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnosti, v jejímž důsledku došlo k úrazu. c) Nemá, pokud pojištěný bere léky pravidelně. 364. Na jakou dobu musí být uzavřena pojistná smlouva pro osobu, která není účastna veřejného zdravotního pojištění, a pojištění pro případ nemoci bylo sjednáno nejméně v rozsahu úhrady nákladů, které by jinak byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění? a) Neméně na 2 roky. b) Nejméně na 1 rok. c) Není určeno. 365. Jaká je maximální čekací doba u pojištění pro případ nemoci v případě zubních a ortopedických náhrad? a) Maximálně 3 měsíce. b) Maximálně 8 měsíců. c) Není omezena. 366. Pojištění nemoci lze sjednat jako: a) Výhradně jako škodové. b) Škodové nebo obnosové. c) Výhradně jako obnosové. 377. Co je to netto pojistné? a) Pojistné, které je uvedeno v pojistné smlouvě. b) Ta část pojistného, která je určena k pokrytí výdajů pojišťovny na pojistné plnění včetně tvorby rezerv. c) Kalkulovaný zisk pojišťovny, který je výsledkem rozdílu pojistného uvedeného v pojistné smlouvě a výdajů pojišťovny na pojistná plnění. 378. Co je účelem analýzy pojistných produktů prováděné pojišťovacím agentem, resp. makléřem podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích? a) Výběr pojišťoven, se kterými bude pojišťovací agent, resp.makléř spolupracovat s ohledem na potřeby a požadavky klienta. b) Doporučit klientovi uzavření pojistné smlouvy na základě analýzy konkurenčních pojistných produktů a s ohledem na jeho potřeby a požadavky. c) Porovnat jednotlivé pojistné produkty z hlediska výše pojistného. 379. Musí znát pojišťovací agent konkurenční pojistné produkty smluvních pojišťoven, umět je klientovi vysvětlit i provést jejich analýzu a doporučit klientovi takový pojistný produkt, který nejlépe vyhovuje potřebám klienta? a) Ne, plně postačuje znalost a schopnost vysvětlit pojistný produkt. c) Ne, neboť analýzu provádí pojišťovací agent, jen pokládá-li to za vhodné.
380. Musí pojišťovací makléř znát dostatečný počet konkurenčních pojistných (zajišťovacích) produktů nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem jeho činnosti? a) Ano, ale jen v případě pojištění týkajících se velkých rizik. c) Ne. 381. Při analýze pojistných produktů životního pojištění, pojištění úrazu či nemoci nepřichází v úvahu následující kritérium: a) Definice rizikové skupiny pojištěných osob. b) Druh a výše spoluúčasti pojištěného na pojistném plnění. c) Minimální a maximální vstupní věk pro pojištění. 382. Při analýze pojistných produktů neživotního pojištění nepřichází v úvahu následující kritérium: a) Druh ceny pro pojistné plnění. b) Výše a podmínky výplaty odkupného. c) Druh a výše spoluúčasti pojištěného na pojistném plnění. 383. Podle zákona o pojišťovnictví je pojišťovna povinna stanovit výši pojistného: a) Na základě reálných pojistně-matematických předpokladů tak, aby pojistné umožňovalo splnitelnost všech jejích závazků ve vymezeném časovém období.. b) Na základě reálných pojistně-matematických předpokladů tak, aby pojistné bylo dostatečné a umožňovalo trvalou splnitelnost všech jejích závazků. c) Na základě reálných pojistně-matematických předpokladů tak, aby pojistné a jeho případné zhodnocení krylo veškeré závazky pojišťovny vůči svým klientům. 384. Zohledňuje se při kalkulaci pojistného v životním pojištění pohlaví? a) Ne. c) Ano, jen při vstupním věku pojištěného 35 let a více. 420. Co je pojistným rizikem ve smyslu zákona o pojistné smlouvě: a) Možná příčina vzniku pojistné události. b) Míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. c) Oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím. 421. Povodeň je: a) Pojistné riziko. b) Pojistné nebezpečí. c) Pojistný zájem. 422. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je: a) Samostatné pojistné odvětví. b) Pojistný produkt. c) Pojistné riziko.
423. Je pojistník povinen oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika? a) Ano, ale jen zánik pojistného rizika. b) Ano, bez zbytečného odkladu. c) Ano, ale jen při vzniku pojistné události. 424. Je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu pojistníka, je-li pojistník zproštěn povinnosti platit pojistné? a) Ne. c) Ano, ale jen pokud pojištění trvá déle než 1 rok. 425. Je součástí zábranné činnosti i činnost směřující ke zmírňování následků škod? a) Ne. c) Ano, ale jen v úrazovém pojištění. 426. Základním zabezpečením majetku proti krádeži vloupáním je zabezpečení: a) Elektrickými poplachovými systémy. b) Mechanickými zábranami. c) Fyzickou ostrahou. 427. Pojišťovny vyžadují funkční a kvalitní zabezpečení pojištěného majetku. K základní orientaci při zajištění těchto požadavků slouží: a) Cena zařízení a služeb. b) Certifikace zařízení a registrace montážní firmy. c) Zápis v obchodním rejstříku. 428. Mohou se pojišťovny dohodnout na společných požadavcích na zabezpečovací techniku, její montáž a servis? a) Ne. c) Ano, ale nesmějí tato pravidla společně uplatňovat. 429. V závislosti na obsahu smlouvy s klientem pojišťovací makléř: a) Provádí dle smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění. b) Zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí. c) Uzavírá pojistné smlouvy jménem pojišťovny s klienty.