Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Exekuční titul Bakalářská práce Autor: Martina Křivancová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. PaedDr. Věra Švejdová Praha Duben, 2012
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Písku, dne 30. 4. 2012.. Martina Křivancová
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, paní JUDr. PaedDr. Věře Švejdové za odborné vedení a užitečné rady. Dále bych chtěla velmi poděkovat JUDr. Emilii Čenovské za její ochotu, pomoc a vstřícnost při zpracování bakalářské práce.
Anotace: V této bakalářské práci je postupně popsán proces exekučního řízení. Práce nejprve vystihuje stručný exkurz do historie exekuce, následně její právní úpravu a předpoklady nařízení. Největší část práce je zaměřena na exekuční tituly, které jsou popsané v samostatné kapitole, po které následuje právní moc a vykonavatelnost. Poslední část práce řeší statistické údaje počtu exekucí a popisuje činnost soudního exekutora v praxi. Jsou zde také konkrétní příklady poukazující na mezery v zákoně č. 120/2001 Sb., které ztěžují exekutorům jejich úspěšné vymáhání práv. Klíčová slova: Exekuční titul, exekutor, exekuce, oprávněný, povinný Abstract: In this bachelor thesis there is gradually described the process of execution proceedings. Firstly the thesis captures brief excursion into execution history and subsequently its legal adaptation and assumptions of regulation. The biggest part of the thesis is focused on executory titles, which are described in a separate section followed by legal power and enforceability. The last part of the thesis deals with statistics of executions and describes executor activity in practice. There are also specific examples pointing at gaps of Act No. 120/2001 Coll. which complicate executors successful law-enforcement. Keywords: Executory title, distrainer, distrainable, legitimate, mandatory
Obsah Úvod... 7 1. Charakteristika exekuce... 9 1.1. Vývoj a prameny exekučního práva... 9 1.2. Vyčlenění pojmů... 12 2. Předpoklady pro nařízení exekuce... 16 2.1. Procesní podmínky... 16 2.1.1 Exekuce prováděná soudy... 16 2.1.2. Exekuce prováděná soudním exekutorem... 18 2.2. Účastníci řízení... 20 2.3. Věcná legitimace... 21 3. Exekuční tituly... 22 3.1. Výčet titulů dle OSŘ... 23 3.1.1. Tituly pro výkon rozhodnutí vydané v OSŘ... 23 3.1.2. Ostatní tuzemské tituly pro výkon rozhodnutí... 24 3.1.3. Cizozemské tituly pro výkon rozhodnutí... 25 3.2. Výčet titulů dle EŘ... 29 3.3. Výčet titulů dle Daňového řádu... 34 3.3.1. Daňová exekuce, vztah k OSŘ... 35 3.4. Exekuční titul dle správního řádu... 35 4. Právní moc a vykonavatelnost exekučních titulů... 38 5. Uznání a výkon soudních rozhodnutí v rámci EU... 41 5.1. Vysvětlení pojmu Evropský exekuční titul... 41 5.2. Uznání a výkon rozhodnutí Nařízení Brusel I... 42 5.2.1. Proces uznání cizího rozhodnutí... 43 5.3. Uznávání... 43 5.4. Výkon... 44 5
5.5. Výkon cizích titulů dle OSŘ... 45 6. Praktická část... 47 6.1. Statistika exekucí a úspěšnost soudních exekutorů... 47 6.2. Mezery v zákoně... 50 6.3. Obstavení majetku a následné dražby... 51 6.4. Novela exekučního řádu... 52 Závěr... 53 Seznam použité literatury... 56 Seznam tabulek... 58 Seznam obrázků... 58 Seznam příloh... 58 6
Úvod Exekuční titul je výraz, s nímž se v dnešní době setkává stále větší skupina naší populace. Rozumí se jím totiž listina, která je základní podmínkou pro nařízení a vedení každého exekučního řízení, pokud povinný dobrovolně nesplní to, co mu ukládá exekuční titul 1. Skutečnost, že počet nařízených exekucí postihuje stále čím dál více osob a institucí to jen dokazuje. Pro lepší pochopení problematiky exekučních titulů, respektive exekuce jako takové, je práce rozčleněna do šesti systematických kapitol. Aby byla práce přehlednější, odlišila jsem praktické poznatky získané z exekutorské kanceláře od teoretického textu kurzívou. V první kapitole je popsán stručný exkurz do historie exekuce a její právní úprava. Druhá kapitola charakterizuje předpoklady pro nařízení exekuce. Třetí kapitola se zabývá exekučními tituly - materiální a formální stránkou, dále je pak proveden výčet titulů dle jednotlivých druhů. Na exekuční tituly navazuje kapitola, která popisuje právní moc a vykonavatelnost. Pátá kapitola obsahuje uznání a výkon rozhodnutí v rámci Evropské unie. V poslední kapitole jsou statistické údaje o počtu exekucí za rok 2011 a zajímavosti a problémy při činnosti soudních exekutorů. Před rokem 2001, než byl přijat zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), se kterým byla založena nová právnická profese soudního exekutora, vykonávaly exekuci pouze soudy. Úspěšnost soudů však nebyla příliš velká a se stále se zvyšujícím počtem exekucí bylo přijetí tohoto zákona velkým přínosem k vymahatelnosti práva. Cílem mé práce je srozumitelně vymezit pojem exekuční titul, postupně rozšířit některé teoretické části práce o praktické poznatky, které jsem při zpracování práce načerpala. V práci také zmíním komplikace soudních exekutorů při jejich činnosti a nastíním změny v blížící se novele exekučního řádu a zhodnotím statistické údaje počtu exekucí. Nejen dennodenní aktuálnost a mediální šum kolem exekučních pro mě byly rozhodující při volbě tématu bakalářské práce, ale také možnost spolupráce se soukromým exekutorem, díky němuž jsem měla možnost lépe pochopit tuto problematiku, ale také obohatit mou práci o praktické poznatky, kterými jsem postupně tuto práci prolínala. 1 NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád, praktická příručka pro věřitele. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing. 2001. ISBN 80-247-0111-1. 7
Ze statistických údajů, které uvádí exekutorská komora České republiky, je na první pohled patrné, že počet exekucí se každým rokem stále zvyšuje. Například v roce 2002 byl celkový počet nařízených exekucí 57 954. Dalo by se říci, že od toho roku byl nárůst počtu celkově nařízených exekucí každý rok o 100 000 vyšší. V roce 2008 to bylo přesně 554 128. 2 Aktuální stav počtu nařízených exekucí je nyní kolem 980 000 3. Já osobně tento nárůst přikládám ekonomické krizi, v důsledku které je mnoho lidí bez práce. Určitý podíl viny má ale jistě také snadná dostupnost tzv. rychlých půjček, které jsou v hojném množství nabízeny v denním tisku či internetu. Dle mého názoru jsme z hlediska ekonomické gramotnosti poměrně hloupý národ, neboť mnoho českých domácností podlehne reklamnímu nátlaku a již zmíněným rychlým půjčkám a pořizují si věci, na které nemají dostatek finančních prostředků. Posléze tito lidé nemají finanční prostředky ani na splácení svých měsíčních splátek. Češi zkrátka neumí odhadnout své finanční možnosti a nechtějí si připustit svou sociální třídu. Určitě v této práci stojí za zmínku i skutečnosti, které ztěžují exekutorům jejich činnost při vymáhání práv v důsledku mezer v zákoně, které byly nápaditými povinnými odhaleny a následně dochází k jejich zneužívání v neprospěch exekutorů, a tedy i oprávněných. Je proto otázkou k zamyšlení, zda se zákonodárci při vymýšlení zákonu dopustili těchto chyb záměrně či omylem? 2 Exekutorská komora České Republiky. In: Dostupné z: http://ekcr.cz.gds97.active24.cz/1/statistiky/87- statistiky?w= 3 Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské 8
1. Charakteristika exekuce 1.1. Vývoj a prameny exekučního práva V této části je popsán stručný exkurz do historie exekučního práva a následně jsou zde vymezeny základní pojmy, které jsou stěžejní pro tuto práci (exekuční titul, exekuce, exekuční řízení a jeho zásady, rozdíl mezi pojmem exekuce a výkon rozhodnutí). Samozřejmě zde nesmí chybět ani současná právní úprava, podle které se v současné době řídí při výkonu své činnosti soudy či soudní exekutoři. Právní úprava exekučního řízení se vyvíjela v rámci procesního práva jako souboru právních norem, které upravuje nařízení před soudními orgány. 4 Cílem práva je regulace společenských vztahů či subjektů k chování, jež je v souladu s platným právním řádem. Nucení takového chování zařizuje státní mechanismus, který je k tomu vybaven zvláštními prostředky. 5 Exekučního práva bylo zapotřebí se vznikem práva samotného, neboť již od počátku nebylo právo respektováno a dodržováno (například už v Římě bylo potřeba zařídit, aby vítěz ve hře dostal svou náležitou odměnu). V případě, že odsouzený dobrovolně nesplnil svou povinnost, nastoupilo státní donucení exekuce. 6 Výklad o vývoji exekučního práva začal nepochybně již v právu římském (Zákon dvanácti desek). Právní úprava exekuce tohoto zákona byla svou krutostí ojedinělá. Často se jednalo o tzv. personální exekuci. 7 Kolem roku 17 před n. l. docházelo k vydání Juliova zákona (Lex Julia), který dlužníkovi dovolil odvrátit osobní exekuci tím, že postoupil dobrovolně celé své jmění věřiteli. Ve středověku bylo soudní řízení především ovládáno zásadou formálnosti. Tento proces byl velmi složitý. Celé exekuční řízení bylo rozděleno do šestin na sebe navazujících částí a nebylo možné je vynechat (např. 1. úkonem v rámci zahájení exekučního řízení byla úmluva 8 ). Na tomto principu fungoval exekuční proces, který se řídil dle zemského práva. U městských soudů bylo procesní právo ovlivněno více právem římským a kanonickým, kde byl proces poněkud rychlejší a jednodušší. 4 SCHELLEOVÁ, Ilona; SCHELLE, Karel; SCHELLE, JR, Karel. Exekuce. Komentář. První vydání. Ostrava: KEY Publishing, s.r.o., 2008. 216 s. ISBN 978-80-87071-91-5 5 Česko. Zákon č. 99/1963 Sb. Ze dne 4. 12. 1963, Občanský soudní řád ve znění pozdějších přepisů. 6 SCHELLEOVÁ, Ilona; SCHELLE, Karel; SCHELLE, JR, Karel. Exekuce 2008. 7 Neboli osobní exekuce, s jejímiž důsledky je dlužník odpovědný vlastní osobou za nesplněný dluh (useknutí ruky, prodání do otroctví) Viz ibid (Exekuce). 8 V dnešní terminologii bychom použili slovo upomínka, kterou adresoval oprávněný povinnému a vyzíval ho, aby dobrovolně splnil povinnosti, které byly obsaženy v soudním nálezu. Viz ibid (Exekuce). 9
Nová etapa exekučního a procesního práva se datuje již od doby vlády Josefa II., který vydal v roce 1781 obecný soudní řád. Tento řád ovlivnil vývoj občanského soudního řízení na dalších sto let. Dalším důležitým obdobím pro vývoj celého procesního a tím i exekučního práva byl rok 1895, kdy byla vydána řada předpisů, která upravovala jednotlivá stádia civilního řízení a organizaci složení soudů. Roku 1950 bylo shrnuto celé občanské právo procesní a tím i exekuční proces do jednoho kodexu (občanského soudního řádu 9 ). Tento zákon platil až do vydání civilně právního kodexu v roce 1963 (zákon č. 99 Sb. ze dne 4. prosince 1963, OSŘ). Dřívější exekuční řízení bylo upraveno v části páté pod názvem výkon rozhodnutí. OSŘ z roku 1963 prošel složitým vývojem, byl mnohokrát doplněn a některé jeho části častokrát změněny. V období komunistického režimu, (kdy docházelo k znárodňování, lidé neměli žádný majetek, každý musel povinně pracovat), byla činnost exekutorů zrušena, neboť jí nebylo v tomto režimu zapotřebí a na vymáhání práv stačil pouze soud. Proto se pád komunismu v roce 1989 samozřejmě promítl i do exekučního práva. 10 Po tomto roce výrazně vzrostl objem exekucí vlivem zvyšujícího se množství soukromého vlastnictví, osobního majetku a počtu smluvních vztahů, čímž docházelo stále k častějším soudním sporům a následnému neplnění povinnosti, uvedené dobrovolně v pravomocném rozhodnutí soudu. 11 10 Výkon rozhodnutí byl v tomto období u většiny soudů velmi zdlouhavou a málo efektivní cestou ve vymahatelnosti práv. Toho zneužívali hlavně povinní, neboť se spoléhali, že svou povinnost nebudou muset plnit, nebo ji alespoň výrazně oddálí. Exekučního řízení se však dotkly až změny, které byly zakotvené v novele OSŘ publikovaného pod č. 519/1991 Sb. 12 Ve snaze tuto situaci odvrátit, a zvýšit tak úspěšnost při vymáhání, byl v roce 2001 zaveden a přijat nový zákon č. 120/2001, Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). 13 Exekuční řád 14 je součástí českého práva zhruba od roku 2001, přičemž v rozsáhlém měřítku byl aplikován do praxe od počátku roku 2002. EŘ byl dle názorů laiků i odborníků přes celé řady jeho nedostatků v souvislosti na existenci soukromých exekucí a soudních exekutorů považován za jeden z nejdůležitějších zákonů, které byly po roce 1989 přijaty v oblasti justičního práva. Jeho praktická aplikace s sebou přinesla velmi kladnou a zásadní změnu ve vymahatelnosti práva v České republice. 9 Dále také OSŘ 10 SCHELLEOVÁ, Ilona a kol. Exekuce. 2008. 11 DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský soudní řád I, II. s komentářem. 1. Vydání. Praha: C. H. BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9 12 SCHELLEOVÁ, Ilona a kol. Exekuce. 2008. 13 KASÍKOVÁ, Martina, a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád): komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2007. 670 s. ISBN 978-80-7179-582-7 14 Dále také EŘ
Se vznikem exekučního řádu vznikla i nová právnická profese soudního exekutora, který je znalý odborné problematiky, rozhoduje o průběhu exekuce a za tento průběh nese odpovědnost a zákonem jsou mu svěřeny široké pravomoci, které zajišťují úspěch exekuce a výkon další činnosti. Stát tímto krokem přenesl na exekutora část svých mocenských pravomocí a stanovil, jakým způsobem bude exekutor tyto činnosti vykonávat. 15 Již od přijetí exekučního řádu, kdy oprávněný měl možnost zvolit si, zda exekuci bude vykonávat soud či soudní exekutor, byla volba soudního exekutora pro provedení exekuce stále častější, především pro občany, fyzické a právnické osoby, velké organizace (banky, VZP, ). 16 V této době se počet exekucí rok od roku výrazně zvyšoval a výhod exekučního řízení oproti řízení výkonu rozhodnutí dle OSŘ bylo hned několik: rychlost řízení osvobození od soudních poplatků (soudní exekutor nepožaduje v počáteční fázi řízení žádný poplatek, pouze u složitých případů) celostátní působnost soudního exekutora soud nařídí exekuci usnesením a jejím provedením pověří do 15 dní soudního exekutora v případě, že jsou zákonem splněny všechny stanovené podmínky pro nařízení exekuce, v opačném případě návrh zamítne; U nařízení výkonu rozhodnutí není lhůta pevně stanovena náklady soudního exekutora hradí povinný za předpokladu, že exekuce bude úspěšná, náklady oprávněného se rovnají nule, neboť je exekutor dle zákona odměňován procentuálně z vymoženého plnění a tím je úspěšným provedením exekuce motivován oprávněný nemusí sám pátrat a zjišťovat majetek dlužníka, o provedení exekuce rozhodne soudní exekutor, který sám zjistí majetkový stav dlužníka a sám vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen; (tím se rozumí, že nemusíme navrhovat jako u soudu, jakým způsobem bude exekuce provedena, soudní exekutor sám na základě vlastních zjištění určí způsob provedení, přičemž může vést exekuci současně i více způsoby). 17 15 KASÍKOVÁ, Martina, a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 16 Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské 17 OSŘ ve srovnáním s EŘ, Viz též MIKA. Exekutorský úřad Klatovy: Exekutorská činnost, porovnání exekuce a výkon rozhodnutí. [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.euk.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=16&itemid=15 11
1.2. Vyčlenění pojmů U soudních exekucí v České republice se obvykle setkáváme se dvěma pojmy exekuce a výkon rozhodnutí, přičemž je velmi důležité z teoretického hlediska tyto pojmy od sebe vymezit, aby nedocházelo k jejich záměně. Zpravidla jsou tyto dva pojmy od sebe odlišovány podle toho, kdo je vykonává na základě předchozího prověření soudu. Výkon rozhodnutí zavedl v roce 1963 občanský soudní řád, zákon č. 99/1963. Tento termín se používá v případě, kdy soudní exekuce vykonávají soudy. Výkon rozhodnutí najdeme v OSŘ v části šesté, která je následně rozdělena na 8 hlav. Termín exekuce používáme v případě, kdy soudní exekuci provádí soudní exekutor dle zákona č. 120/2001 Sb. zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (Exekuční řád). V důsledku mnohdy nelogické snahy nahrazování latinských termínů výrazy českými se i v textu posledních novel občanského soudního řádu stále používá výraz výkon rozhodnutí. Tento termín se do právní praxe příliš nevžil, proto se i v odborných publikacích setkáváme s výrazem exekuce, i v případě, že se jedná o výkon rozhodnutí. 18 V praxi se nad odlišením významu těchto dvou termínů však nikdo příliš nepozastavuje a význam těchto dvou slov je brán tak, že pojem exekuce rovná se výkon rozhodnutí. Exekuce i výkon rozhodnutí můžou být prováděny několika způsoby, dle OSŘ nebo EŘ: Peněžité pohledávky lze uspokojit: srážkami ze mzdy a jiných příjmů přikázáním pohledávky prodejem movitých věcí a nemovitostí příkazem k výplatě z účtu peněžního ústavu prodejem podniku. Nepeněžité pohledávky lze uspokojit: vyklizením odebráním věci rozdělením věci společné provedením výkonů a prací. 18 SCHELLEOVÁ, Ilona a kol. Exekuce. 2008. 12
Zajištěnou pohledávku lze uspokojit: zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem (pouze u výkonu rozhodnutí, dle OSŘ) prodejem zastavených movitých věcí prodejem zastavených nemovitostí. Kromě zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem může exekutor použít k vymožení peněžité částky všechny způsoby provedení exekuce, jako způsoby, které jsou pro výkon rozhodnutí upraveny v OSŘ. 19 Výjimkou je například exekuce v zajištění výchovy nezletilých dětí, která je vymezena v OSŘ 272 a 273. V tomto případě může exekuci provádět pouze soud a od ostatních exekucí se obsahově liší. Tento specifický případ exekuce úzce souvisí s nalézacím řízením, protože se v něm jedná o trvalé právo provádět výchovu dítěte, a nikoliv o jednorázové plnění omezené lhůtou. Další zvláštností je, že tato exekuce je svěřena obecnému soudu, místo exekučního, určenému ustanovením 252 OSŘ. Jedná se zde o nesporné řízení, které je možné zahájit i bez návrhu. Pokud by se však jednalo o exekuci vzniklou v důsledku neplacení výživného povinným na nezletilé dítě, může ji provádět samozřejmě i soudní exekutor. Civilně právní exekuci jsme si ve stručnosti charakterizovali. Pro doplnění členění exekučních řízení zmíním další druhy exekucí, které rozlišujeme z hlediska právních odvětví: Daňová exekuce, která je vykonávána správcem daně a nařizuje se vydáním exekučního příkazu, dle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších právních předpisů. Exekuce správní, která se řídí dle správního řádu, zákonem č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších novel. Exekuce trestněprávní, upravená zákonem č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších novel. 19 KASÍKOVÁ, Martina, a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 Viz též Práce pro právníky. In: Občanský soudní řád 2011 (zákon č. 99/1963 Sb.). Dostupné z: http://www.pracepropravniky.cz/zakony/obcansky-soudni-rad-uplne-zneni 13
Základním předpokladem každého exekučního řízení je exekuční titul. Exekuční titul (tzv. titul pro exekuci) je nezbytným materiálním podkladem pro nařízení a provedení exekuce. Rozumí se jím listina, vydaná k tomu příslušným orgánem, která má předepsanou formu, v níž se ukládá povinnost určité osoby v určité době něco plnit. Exekučním titulům, jejich podrobnější charakteristice a členění, je věnována samostatná kapitola viz níže. Exekuce je proces při procesní činnosti soudu a dalších subjektů, jenž jsou jeho účastníky. Exekuce je také definována jako nucený výkon exekučního titulu. Tato činnost se odehrává v civilně procesním vztahu a je regulována normami občanského práva procesního. 20 Exekuční řízení se zahajuje na návrh a je zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi, který může začít vykonávat svou činnost poté, co mu udělí exekuční soud pověření k jejímu provedení. 21 Toto řízení je možné vést pouze na podkladu takových rozhodnutí, která povinnému subjektu ukládají nějakou povinnost něco dát (dare), konat (facere), něčeho se zdržet (omittere), nebo něco strpět (pati). Součástí každého exekučního řízení je oprávněný a povinný. Oprávněný je účastníkem exekučního řízení a v jeho prospěch je toto řízení vedeno ( 36 EŘ). Dále je to ten, který sám sebe označí za oprávněného v návrhu na nařízení exekuce. Jeho právo je mu přiznáno exekučním titulem ( 40-43 EŘ). Povinný je účastníkem exekučního řízení, k jehož tíži je toto řízení vedeno. Má povinnost uhradit nejen svou povinnost, která je daná exekučním titulem, ale i náklady exekuce. Zásady exekučního řízení: Zásada materiální pravdy - soud je povinen vycházet z náležitě zjištěného skutkového stavu věci (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Zásada volného hodnocení důkazů se uplatňuje tehdy, dojde-li v rámci řízení k procesu dokazování, soud je pak povinen posuzovat provedené důkazy podle své úvahy, a to jednotlivě a posléze ve vzájemných souvislostech (zásada pouze pro výkon rozhodnutí). Zásada dispoziční znamená, že exekuční řízení je možné zahájit jen na návrh oprávněného, pouze navrhovatel může s řízením nakládat (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). 20 SCHELLEOVÁ, Ilona a kol., Exekuce, 2008. 21 Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. IN ÚZ č. 834. Sagit. 2011. 14
Zásada projednací - předkládají se iniciativní návrhy účastníků řízení, na jejichž základě soud v řízení postupuje, soud však z úřední povinnosti zjišťuje podmínky pro nařízení exekuce (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Zásada veřejnosti, rovnosti účastníků, zásada ústnosti, zásada přímosti, jakož i zásada hospodárnosti jsou typickými zásadami, pokud má exekuční řízení spornou povahu (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Zásada vyšetřovací v případě nesporného řízení (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). V exekučním řízení neplatí zásada senátního rozhodování, ale exekuci provádí vždy jen předseda senátu, z tohoto důvodu se v exekuci objevuje zásada rozhodování samosoudcem (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Zásada arbitrárního pořádku se uplatňuje v řízení, které má povahu incidenčního sporu (zásada pouze pro výkon rozhodnutí). Zásada legálního pořádku vychází z přesně předepsaného postupu soudu. Řízení se rozčleňuje na určitá stádia (1. Nařízení výkonu rozhodnutí v případě zamítnutí návrhu, 2. Provedení nařízeného výkonu), (zásada pouze pro výkon rozhodnutí). Zásada zákonné ochrany povinného spočívá v tom, že exekuce může sloužit jen k uspokojení práva povinného, ale nesmí povinnému způsobit újmu ve větším rozsahu. Dále také nesmí výrazně snížit jeho existenční úroveň (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Zásada přednosti se využívá v případě, kdy musí být přednostně uspokojeny pohledávky určitého druhu (na prvním místě je stát, vyživovací povinnost na nezletilé děti a pak ostatní), (zásada pouze pro výkon rozhodnutí). Zásada priority znamená, že oprávnění jsou uspokojováni v určitém pořadí (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Dle zásady proporcionality jsou uspokojovány všechny pohledávky podle výše poměrně k docílenému výtěžku (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Podle OSŘ je v EŘ v postavení soudu exekutor. 15
2. Předpoklady pro nařízení exekuce Obsahem této kapitoly jsou předpoklady pro nařízení exekuce, do kterých patří procesní podmínky, rozdělené podle toho, zda exekuci provádí soud nebo exekutor, dále jsou zde vyčleněni účastníci řízení a v poslední řadě věcná legitimace. Exekuci lze vykonat jen za předpokladu, že jsou splněny zákonem stanovené podmínky. V případě, že by tyto podmínky nebyly splněny, nemůže být nucené uskutečnění práva ani nařízeno ani prováděno. Exekuce je tedy nepřípustná, pokud nejsou dány všechny procesní podmínky. Procesní podmínky v exekučním řízení jsou stejné jako procesní podmínky v řízení nalézacím. 22 Exekuční titul je základním předpokladem každého exekučního řízení, ať už se jedná o exekuci civilněprávní, daňovou či správní. 23 Nejprve jsem se zaměřila na procesní podmínky, které jsou rozdělené podle toho, zda exekuci provádí soudy nebo soudní exekutoři. Dalšími předpoklady pro nařízení exekuce je nepochybně správné vymezení účastníků a věcná legitimace. Exekuční titul a vykonavatelnost do předpokladů na exekuci nepochybně také patří, avšak pro jejich obsáhlost a důležitost jsem jim věnovala samostatnou kapitolu. Ve 4. kapitole jsou tedy přehledně a systematicky popsány exekuční tituly dle OSŘ, EŘ, správního a daňového řádu. Na tuto kapitolu posléze navazuje kapitola Právní moc a vykonavatelnost titulů. 2.1. Procesní podmínky 2.1.1 Exekuce prováděná soudy Návrh na řízení ( 261 odst. 1, 2 OSŘ) Výkon rozhodnutí lze nařídit pouze na návrh oprávněného. K návrhu na výkon rozhodnutí je potřeba přiložit stejnopis, opatřený potvrzením o jeho vykonavatelnosti, které opatří soud, jenž o věci rozhodl jako soud prvního stupně. Návrh musí být podán písemně, v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, telegraficky nebo telefaxem. Ústně do protokolu (u každého okresního soudu) je možné 22 SCHELLEOVÁ, Ilona a kol., Exekuce, 2008 23 TRIPES, A., Exekuce v soudní praxi. Praha: C. H. BECK, 2006. 836 s. ISBN 80-7179-489-9. 16
podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí vydaného v řízení, které bylo možné zahájit i bez návrhu. 24 Příslušnost soudu ( 252 OSŘ) Pokud není stanoveno jinak, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku příslušný obecný soud povinného. Příslušnost rozlišujeme věcnou a místní. Věcnou příslušnost ve věcech výkonu rozhodnutí nalezneme v 9 OSŘ, ten uvádí, že pokud zákon nestanoví jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. V případě, že by rozhodovaly na prvním stupni soudy krajské, jednalo by se například o věci ochrany osobnosti dle občanského zákoníku. U místní příslušnosti je třeba rozlišit příslušnost k provedení a nařízení výkonu rozhodnutí ( 262 až 275 OSŘ), k prohlášení o majetku ( 260a až 260h OSŘ) a k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí ( 259 a 260 OSŘ). Pravomoc soudu je vymezena povahou rozhodnutí, o jejichž výkon se jedná, nalezneme ji v 274, kde jsou podrobněji vyjmenovány. Způsobilost být účastníkem řízení ( 255 OSŘ). Účastníkem řízení jsou oprávněný a povinný. V případě, že jsou nařízeným výkonem rozhodnutí postiženy věci nebo práva patřící do společného jmění manželů, je v tomto případě účastníkem řízení, pokud jde o tyto majetkové hodnoty, i manžel povinného. Způsobilost být účastníkem řízení má každý, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a ten, kdo je uveden v 19 OSŘ. V 104 OSŘ. Procesní způsobilost je odstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Soud tento nedostatek odstraňuje postupem dle 22 OSŘ a jedná dále se zákonným zástupcem účastníka. Pokud by účastník neměl zákonného zástupce, soud dá podnět k řízení zejména ve věcech péče o nezletilé dítě, nebo k opatrovnickému řízení podle 192 a 193 OSŘ. V Případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, předseda senátu ustanoví procesně nezpůsobilému účastníkovi opatrovníka podle 29 odst. 1 OSŘ. Průkaz plné moci se rovněž řadí do kategorie odstranitelných nedostatků podmínek řízení, které lze dle 28 OSŘ odstranit výzvou soudu k předložení plné moci. 24 Z úřední povinnosti zahajuje soud exekuční řízení jen výjimečně a to v případě, že se jedná o řízení uvedené v 81 odst. 1OSŘ nebo o dalších řízeních, o kterých to stanový zákon. Je to například ve věcech péče o nezletilé, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, řízení o způsobilosti k právním úkonům, řízení o prohlášení za mrtvého a další řízení, kde to připouští zákon. 17
Překážka věci zahájené nebo rozsouzené překážka zahájeného řízení (litispendence - 83) a překážka věci rozsouzené (rei iudicatae - 159 a) jsou dle OSŘ nazvány jako negativní podmínky řízení. Litispendence brání v zahájení řízení tomu, aby o stejné věci probíhalo jiné řízení. Je jednou z podmínek řízení, ve které je vyjádřen zákaz, aby probíhalo současně více řízení, buď o téže věci, nebo i v jiné věci, která se týká sice různých žalobců, ale stejného předmětu řízení a téhož žalovaného, a je-li její projednání v dalším řízení nepřípustné. Rei iudicatae (překážka věci pravomocně rozhodnuté) brání tomu, aby věc, ve které bylo pravomocně rozhodnuto, byla znovu projednána. 25 V případě neodstranitelných procesních podmínek nesmí být exekuce nařízena a řízení musí být zastaveno. I v případě podobně jako při nedostatku náležitostí podání dle 43 OSŘ se jedná o zastavení řízení, nikoliv o zastavení exekuce, která je v 268. K zastavení dochází také při zpětvzetí návrhu na nařízení exekuce. 26 2.1.2. Exekuce prováděná soudním exekutorem Exekuci provede ten exekutor, který je v návrhu na vykonání exekuce navržen oprávněným a kterého určí příslušný soud dle 45 EŘ svým rozhodnutím k provedení exekuce. Úkony, které provádí exekutor, se považují za úkony exekučního soudu. 27 Soudní exekutor, který byl oprávněným vybrán, může exekuci odmítnout jen v případech stanovených v zákoně 30 EŘ, nebo pokud by navrhovatel nezaplatil zálohu (10 000 Kč) 28. Exekutor může však z dobré vůle, na základě svých odborných znalostí a dlouholeté praxe, oprávněnému podání návrhu na exekuci rozmluvit. Jako příklad mohu uvést případ, který řešila kancelář soudního exekutora ve Strakonicích, kdy byl manželům v důchodovém věku recidivistou odcizen osobní automobil a následně zničen. Manželé měli pochopitelně nárok na náhradu škody, ale z podkladů, které exekutorská kancelář obdržela, bylo patrné, že úspěšnost na vymožení tohoto nároku je velmi malá. Recidivista byl již ve vazbě, měl mnoho dalších nesplněných závazků, a mimo jiné měl ještě vyživovací povinnost. Manželé tedy v seznamu oprávněných byli až na posledním místě. Svůj nárok na návrh 25 DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský soudní řád I, II s komentářem. 26 SCHELLEOVÁ, Ilona a kol. Exekuce. 2008 27 KURKA, Vladimír. Přehled judikatury ve věcech výkonu rozhodnutí a exekuce. Praha: ASPI. 2005. 316 s. ISBN 80-7357-054-8 28 Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. 18
exekučního řízení si však rozmluvit nenechali, zaplatili ještě navíc exekutorovi zálohu 10 000 Kč a jejich nevyřešený případ leží v kanceláři již 5 let. 29 Návrh na nařízení exekuce ( 37) Exekuci, kterou vykonává soudní exekutor, lze rovněž nařídit pouze na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle EŘ 36 odst. 3 a 5. Dále lze exekuci nařídit jen na návrh toho, komu svědčí právo přiznané exekučním titulem, nebo toho, na něhož bylo toto právo převedeno, nebo na něj přešlo. Návrh na nařízení exekuce může podat oprávněný dle tohoto zákona i v případě, že by povinný dobrovolně nesplnil to, co mu ukládá exekuční titul dle tohoto zákona. Náležitosti návrhu ( 38) V návrhu na nařízení exekuce musí být označen exekutor pověřený provedením exekuce s uvedením jeho sídla. Dále musí být z návrhu patrné, kdo ho činí, které věci se týká, a co sleduje, musí být podepsán a datován. Mimo jiné musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, jež má být vymožena, a údaj o tom, zda, a popřípadě v jakém rozsahu, povinný vymáhanou povinnost splnil, případně označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává. K návrhu na nařízení exekuce je nutné přiložit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonavatelnosti, nebo stejnopis notářského nebo exekučního zápisu se svolením k vykonavatelnosti, ledaže exekuční titul vydal exekuční soud. 30 Návrh může být podán v elektronické podobě 31, telegraficky či telefaxem, (v tomto případě je nutné návrh doplnit předložením jeho originálu ve lhůtě 3 dnů). Ústně do protokolu se uvádí pouze řízení vydané dle 42 odst. 1 OSŘ, u jakéhokoliv soudu, nikoliv exekutora. V tomto případě se jedná zejména o věci opatrovnické. 32 29 Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské 30 Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. IN ÚZ č. 834. 2011. 31 K tomuto typu návrhu je nutné připojit uznávaný elektronický podpis, tím se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v rámci služby vedené v seznamu důvěryhodných certifikačních služeb, dle právního předpisu Evropských společenství. (Upraveno zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, v souladu s provedenými změnami s účinností od 30. Prosince 2010 provedených zákonem č. 281/2009, kterým se mění některé zákony týkající se přijetí daňového řádu). 32 KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 19
Exekuční řízení se zahajuje na návrh a je zahájeno dnem, kdy návrh na řízení exekuce došel exekutorovi, ten však může začít vykonávat exekuci až poté, udělí-li mu exekuční soud pověření k jejímu provedení. Vady návrhu a zastavení řízení ( 39) Pokud by návrh neobsahoval všechny stanovené náležitosti (dle 38 EŘ), byl by nesrozumitelný (nelze stanovit, co jím oprávněný sleduje a čeho se domáhá), či neúčinný (nejsou v něm například přesně identifikováni účastníci), vyzve nejpozději do 15 dnů exekutor, jemuž byl návrh na nařízení exekuce doručen, oprávněného, aby návrh opravil či doplnil. 33 Není-li v určité lhůtě návrh řádně opraven či doplněn a nelze proto v řízení dále pokračovat, nebo není-li předložen exekuční titul, zastaví exekuční řízení soud sám, nebo na návrh exekutora. O těchto následcích musí být oprávněný poučen. 34 Věcná a místní příslušnost ( 45) V exekučním řízení je věcně příslušný soud okresní. Místně příslušným je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, pokud je fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. U povinného (fyzické osoby) s bydlištěm na více místech jsou místně příslušnými všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Pokud je povinný právnickou osobou, je místně příslušný soud, v místě obvodu jeho sídla. Pokud povinný jako fyzická osoba nemá bydliště v ČR, ani se v ní nezdržuje, nebo nemá-li povinný jako právnická osoba sídlo v ČR, je místně příslušným soud v jehož obvodu má povinný majetek; pokud má majetek ve více obvodech, je příslušný soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení prověření. 2.2. Účastníci řízení Účastníci exekučního řízení dle 36, zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti, jsou vymezeni jako oprávněný a povinný, pokud jsou postiženy exekučním příkazem věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů, je účastníkem 33 Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. IN ÚZ č. 834. 2011. 34 NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád, praktická příručka pro věřitele. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing. 2001. ISBN 80-247-0111-1. 20