MONITOROVACÍ ZPRÁVA STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM DO ROKU 2015

MONITOROVACÍ ZPRÁVA STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM DO ROKU 2015 Tato zpráva přináší počáteční hodnoty jednotlivých indikátorů a výsledky dalších měření. Pravidelné vyhodnocování indikátorů poskytne šanci sledovat trend vývoje, tj. naplňování či nenaplňování stanovených priorit. Přehled indikátorů v jednotlivých oblastech Úroveň vize - míra nezaměstnanosti - spokojenost obyvatel Ústí nad Labem s kvalitou života ve městě 1. Ekonomika města - regionální HDP na obyvatele - spokojenost podnikatelů s podnikatelským prostředím ve městě - počet malých a středních podniků - počet návštěvníků města 2. Lidské zdroje a sociální oblast - podíl populace se SŠ a VŠ vzděláním - spokojenost s místním společenstvím - nezaměstnanost absolventů škol - spokojenost s dostupností a kvalitou poskytovaných sociálních služeb - počet činných NNO, spolků apod. jakožto jednotek občanské společnosti - návštěvnost sportovních a kulturních zařízení - kriminalita na území města 3. Fyzické prostředí města - dostupnost veřejných prostranství - spokojenost s fyzickým prostředím města - podíl nově vymezených ploch s novými regulativy - kvalita ovzduší - počet osob účastnících se akcí spojených s environmentálním vzděláváním a osvětou 4. Doprava - spokojenost s dopravní infrastrukturou - počet osob přepravených MHD - míra nehodovosti 5. Řízení a správa města - spokojenost s činností MMÚ - objem finančních prostředků z dotací EU - počet projektů mezinárodní spolupráce s partnerskými městy - počet realizovaných akcí zaměřených na prevenci mimořádných událostí 1

VYHODNOCENÍ INDIKÁTORŮ Vize Strategickou vizí rozvoje města je Ústí nad Labem prosperující, zdravé a bezpečné město, těžící ze své výhodné strategické a obchodní polohy a průmyslové tradice, opírající svůj dynamický (udržitelný) rozvoj o zvyšující atraktivitu pro vnější investice spojenou s motivací a efektivním využitím potenciálu vlastních obyvatel, ekonomických subjektů a městské samosprávy. K úrovni vize se váží dva indikátory, a to jednak komplexní indikátor, jež hodnotí spokojenost obyvatel s kvalitou života ve městě, a míra nezaměstnanosti. Spokojenost obyvatel Ústí nad Labem s kvalitou života ve městě Indikátor Spokojenost obyvatel Ústí nad Labem s kvalitou života byl, stejně jako spokojenost s jinými aspekty života ve městě, vyhodnocován prostřednictvím dotazníkových šetření, které provedla Katedra regionálního a lokálního rozvoje Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. První šetření proběhlo v listopadu 2007, zúčastnilo se 296 obyvatel města Ústí nad Labem starších 18 let. Následné šetření proběhlo v listopadu 2009, dotázáno bylo celkem 305 obyvatel města Ústí nad Labem starších 18 let. Třetí průzkum byl proveden v únoru a březnu 2012 na 350 respondentech. S životem ve městě bylo v roce 2007 celkem spokojeno více než 68 % dotázaných, nejméně v nejmladší skupině věkové skupině (60%) a osob se základním vzděláním (58%), nejvíce spokojených je mezi obyvateli města s vysokoškolským vzděláním (80%). V roce 2009 se spokojenost obyvatel města s životem ve městě pohybovala na hranici 60%, nejméně u osob se základním vzděláním (32%), nejspokojenější jsou obyvatelé města s vysokoškolským vzděláním (72%). Podíl nespokojených lidí v Ústí nad Labem je relativně vysoký. Obdobné výše spokojenosti obyvatel s městem, kde žijí, lze spatřit i v jiných městech Ústeckého kraje (Bílina, Roudnice Nad Labem 65%), příp. ve velkých průmyslových městech (př. Mladá Boleslav 69%). Za nespokojeností obyvatel v roce 2009 mohou stát také okolnosti související s hospodářskou krizí a politickou situací v zemi. V roce 2011, resp. 2012 spokojenost obyvatel s životem ve městě významně vzrostla. Oproti minulému šetření je se životem ve městě Ústí nad Labem spokojeno o 10% více občanů, tedy 70% dotázaných. Spokojenější jsou ženy (cca 75 % dotázaných), než muži (65 %). Odpovědi na tuto otázku se příliš neliší u skupin podle věku a vzdělání. Míra nezaměstnanosti (v %) Během let 2007 a 2008 došlo v nezaměstnanosti k příznivému vývoji. V roce 2007 se díky celkové dobré hospodářské situaci v ČR snížil i počet uchazečů o zaměstnání, v následujícím roce se do vývoje nezaměstnanosti ještě nepromítla přicházející hospodářská krize. Úřad práce evidoval k 31. 12. 2007 celkem 6 987 uchazečů o zaměstnání, od začátku roku 2007 se zaevidovalo celkem 7 928 uchazečů. Největší podíl mezi nezaměstnanými 2

zaujímají lidé se základním vzděláním (podíl je 47,43%). K 31. 12. 2008 Úřad práce evidoval 6 308 uchazečů o zaměstnání. Od začátku roku se zaevidovalo 8 315 uchazečů. Největší podíl nezaměstnaných byl bez zaměstnání dlouhodobě (29% více než 24 měsíců). V roce 2009 se míra nezaměstnanosti vrátila na úroveň roku 2007 a v roce 2010 ještě stoupala. Vývoj v nezaměstnanosti v tomto období stále potvrzuje dopad celosvětové finanční a ekonomické krize. Zdrojem nezaměstnanosti v okrese bylo ve sledovaném období průběžné snižování počtu zaměstnanců jak u drobných a středních firem, tak u velkých firem. V některých případech došlo i k zániku firem. Nadále je podstatným zdrojem nezaměstnanosti i nepříznivá kvalifikační struktura obyvatelstva v okrese. Občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodu (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání. V průběhu roku 2010 se nám zvýšil jak absolutní, tak relativní počet uchazečů s délkou evidence nad 12 měsíců. Do této skupiny se ve sledovaném roce dostali lidé, kteří přišli o zaměstnání v průběhu roku 2009 jako důsledek ekonomické krize. Jedná se často o uchazeče o zaměstnání, kteří aktivně hledají zaměstnání, ale vzhledem k dosaženému vzdělání, získané praxi, nízké nabídce volných pracovních míst nebo početné konkurenci při prováděných výběrových řízeních, nemohou žádnou práci nalézt. Pokles uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než 12 měsíců, ovlivní až oživení ekonomiky, které je spojené s růstem objemu výroby a služeb, vytvářením nových pracovních míst a přijímání nových pracovníků. V roce 2011 byl ústecký okres mezi 7 okresy kraje na 3. místě s 13,1%. Vyšší míry nezaměstnanosti dosáhly okresy Most a Děčín. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci ORP Ústí nad Labem byla v Trmicích (26,74 %), nejnižší v Zubrnicích (10,58 %). Vývoj nezaměstnanosti v roce 2011 úzce navázal na rok 2010. Po prudkém nárůstu počtu nezaměstnaných v roce 2009 se situace ustálila a v letech 2010 i 2011 se počet uchazečů o zaměstnání v okrese Ústí nad Labem pohyboval okolo hranice 9 000 osob. Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání se dlouhodobě nemění a dá se říct, že přibližně polovina uchazečů má základní vzdělání, což je v dnešní době vysoce limitující faktor pro získání vhodného zaměstnání. Z hlediska věku byly v evidenci zastoupené všechny věkové kategorie. Tabulka č. 1: Průměrná míra nezaměstnanosti (v %) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 13,5 12,3 10,3 12,2 13,4 13,1 Zdroj: ÚP Míra nezaměstnanosti v roce 2011 oscilovala okolo 13 % a okres se tak řadil na přední místa v rámci celé ČR. V průběhu roku nebyly zaznamenány žádné významné výkyvy míry nezaměstnanosti. Docházelo k tradičním posunům, kdy vjarních měsících míra klesala 3

v závislosti na započetí prací ve stavebnictví či zemědělství. Tradičně nejhorší je situace v zimních měsících a rok 2011 nebyl výjimkou. V letošním roce 2012 se nedá předpokládat, že by došlo k zlepšení v oblasti nezaměstnanosti. Situace bude obdobná jako roce 2011, možná dojde k jejímu mírnému zhoršení. Zaměstnavatelé se nadále chovají opatrně při nabírání nových pracovníků, což zlepšení nezaměstnanosti nepomůže. Pozitivní je skutečnost, že v průběhu let 2010-2012 již docházelo v okrese Ústí nad Labem k hromadným propouštěním ojediněle. Nejlepší situace v roce 2011 byla ve společnostech vázaných na automobilový průmysl, kde docházelo k viditelnému zlepšení. V ostatních průmyslových odvětvích byla situace ve srovnání s rokem předcházejícím neměnná. 4

1. EKONOMIKA MĚSTA Globální cíl: Zvýšit konkurenceschopnost města jako centra ekonomického růstu Ekonomika města je ovlivňována strukturálními problémy souvisejícími s útlumem někdejší rozsáhlé průmyslové výroby a nízkou diverzifikací ekonomické základny. Dalším problémem, který negativně ovlivňuje strukturu ekonomiky města i míru nezaměstnanosti, je nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva a vysoký podíl obyvatelstva s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Ekonomika města tak dnes stojí zejména na průmyslové výrobě, na významné roli města v oblasti dopravy a některých odvětvích služeb. Významnou část podnikatelských subjektů tvoří ty, které se dokázaly vypořádat s restrukturalizací a být konkurenceschopné a zachovat svou tradici i po roce 1989. Druhou část podnikatelských subjektů tvoří firmy nově vytvořené, např. v průmyslových zónách. Indikátorem pro sledování ekonomického postavení města byl stanoven hrubý domácí produkt přepočítaný na obyvatele a spokojenost podnikatelů s podnikatelským prostředím ve městě. Regionální hrubý domácí produkt na obyvatele Ekonomická výkonnost územního celku je charakterizována tvorbou hrubého domácího produktu v přepočtu na jednoho obyvatele. Uvedený indikátor je vztahem celkového objemu vytvořeného HDP k počtu všech trvale bydlících obyvatel daného území. V průběhu let 1995-2008 se ekonomická výkonnost zvyšovala ve všech krajích ČR. Ústecký kraj patří mezi kraje s nižším HDP na obyvatele. V roce 2010 se kraj podílel na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice 6,6 %. Ústecký kraj dosáhl v roce 2010 na 83,4% průměrného HDP ČR a byl mezi kraji na desáté pozici. Tabulka č. 2: Regionální HDP na obyvatele (v Kč) 2006 2007 2008 2009 2010 255 102 271 616 284 558 299 357 299 435 Zdroj: ČSÚ, údaje za rok 2011 budou k dispozici v listopadu 2012. Spokojenost podnikatelů s podnikatelským prostředím ve městě V roce 2009 proběhlo pilotní šetření tohoto indikátoru. Katedra regionálního a lokálního rozvoje provedla v listopadu 2009 výzkum mezi místními podnikateli. Spokojenost podnikatelů s podnikatelským prostředím ve městě byla zjišťována prostřednictví řízeného interview s 10 podnikateli. K podpoře podnikání ve městě se v celku vyjadřovali negativně. Velké problémy viděli hlavně v administrativních překážkách, které výrazně ovlivňují a brzdí jejich podnikatelské aktivity. Nejvíce negativně hodnotili možnost uspět ve výběrových řízeních na zakázky. Přidělování zakázek považovali za nestandardní a neprůhledné. Další šetření tohoto indikátoru proběhlo v červnu a červenci 2012 prostřednictvím ankety, kdy bylo dotázáno 6 podnikatelů. Výsledky šetření prakticky kopírují odpovědi dotazovaných z roku 2009. Nejlépe podnikatelé hodnotili dostupnost zdravotní a sociální péče ve městě, stav životního prostředí a vzhled města. Tato kapitola má omezenou vypovídací hodnotu, jelikož se UJEP nepodařilo získat dostatečně velký vzorek respondentů. Dotazující označují, vyjma výběrových řízení, obdobné 5

problémy či pozitiva jako ostatní občané města. Z časových důvodů se neradi zapojují do obecných diskuzí. K deficitu v této oblasti přispělo i zrušení oddělení proinvestorské politiky MmÚ, takže v současné době neexistuje na MmÚ žádný odbor, který by se touto tematikou cílevědomě zabýval. Výzkum spokojenosti podnikatelů s podnikatelským prostředím ve městě tedy probíhá jako součást některých projektů. V rámci projektu SUGAR proběhly strukturované rozhovory na téma zásobování v centru města. Vzorek čítal 151 strukturovaných rozhovorů s majiteli či vedoucími provozoven a 23. zástupci vedení firem dopravců. Z tohoto vzorku vyplynulo, že pokud je veden cílený dialog na téma úzce souvisejícím s předmětem podnikání, je ochota podnikatelů spolupracovat s městem odpovídající. V strukturovaných rozhovorech vyplynuly jako problém hlavně konkrétní dopravní opatření, jelikož to byl smysl dotazů, nicméně v obecné rovině nebyly k přístupu města k podnikatelské sféře žádné výrazné výtky, což se dá považovat za pozitivní výsledek. Oslovení za tímto konkrétní účelem označovali podnikatelé za velice pozitivní krok města. V rámci projektu COBRAMAN, byli osloveni podnikatelé vlastnící brownfields ve městě, vzhledem k tomu, že se jednalo o víceletý projekt, proběhlo několik setkání. Účast postupně ochabovala, důvodem bylo to, že pokud město není schopno nabídnout konkrétní pomoc, jejich zájem rychle opadá. Tato skupina obyvatel, je zvyklá řešit své problémy operativně sama, aniž by spoléhala na pomoc města. K oslovení podnikatelů je tedy vhodné zvolit téma, u kterého je reálný výhled konkrétního řešení ze strany města. Priorita 1.1: Rozvoj podnikatelského prostředí Počet malých a středních podniků Tabulka č. 3: Počet malých a středních podniků podle počtu zaměstnanců 2007 2008 2009 2010 2011 1-9 2 302 2 357 2 308 2 280 2 277 10-49 460 470 459 450 431 50-249 116 129 121 126 115 Zdroj: ČSÚ Přestože je Ústí nad Labem vnímáno jako tradiční průmyslové město, role průmyslu se díky restrukturalizaci v posledních letech přiblížila významu, který toto odvětví má ve srovnatelných městech. Dominujícím ekonomickým odvětvím v Ústí nad Labem jsou tedy služby, zejména doprava a spoje. Informačním zdrojem pro organizační statistiku je registr ekonomických subjektů (dále jen RES). V RES jsou evidovány právnické osoby včetně organizačních složek státu a fyzické osoby, které mají postavení podnikatele. Za statistickou jednotku typu podnik je považován subjekt, který podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů vykazuje ekonomickou činnost. V našich statistikách je sledován vývoj v počtu malých a středních podniků (včetně mikropodniků, tj. podniky s 1-9 zaměstnanci). 6

Priorita 1.2: Rozvoj cestovního ruchu V oblasti cestovního ruchu představuje Ústí nad Labem destinaci jen s průměrným potenciálem. Městu chybí historické jádro a neprospívá mu ani negativní image daná industrializací a změnami po 2. světové válce. Vysoký potenciál má ovšem okolí města s atraktivní, výškově členitou krajinou, chráněnou krajinnou oblastí České středohoří a kombinací kulturních i přírodních zajímavostí. Počet návštěvníků Návštěvnost Ústeckého kraje podle počtu hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních 1 má v posledním desetiletí klesající tendenci. Počet návštěvníků nocujících v hromadných ubytovacích zařízeních se v letech 1998-2008 snížil z 544 tis. na 366 tis. (ČSÚ). Průměrná délka pobytu návštěvníků v roce 2008 dosahovala v Ústeckém kraji 4,1 dne, což je v rámci ČR průměrná hodnota. V roce 2009 navštívilo Ústecký kraj 336 tis. lidí, v roce 2010 to bylo 290 tisíc a v roce 2011 celkem 337 tisíc. Klesla také průměrná délka pobytu návštěvníků v Ústeckém kraji a to na 3,9 dne. Stále je však srovnatelná s údaji za ČR, kdy průměrná délka pobytu návštěvníků v ČR byla v roce 2011 4 dny. Tabulka č. 4: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v obci Ústí nad Labem Počet příjezdů hostů z toho rezidenti Počet přenocování z toho rezidenti Průměrný počet přenocování Průměrná doba pobytu 2007 35 325 18 818 84 769 49 492 2,4 3,4 2008 38 485 21 300 75 800 43 517 2,0 3,0 2009 26 675 14 980 46 391 26 716 1,7 2,7 2010 23 470 11 790 37 445 17 552 1,6 2,6 2011 30 388 13 458 53 066 22 184 1,7 2,7 Zdroj: Zjišťování ČSÚ Data o návštěvnosti města Ústí nad Labem dodal za sledované období na požádání ČSÚ. V roce 2007 přesáhl počet hostů 35 tis. (376 tis. v rámci Ústeckého kraje), v roce 2008 se počet hostů ještě o tři tisíce navýšil (na 38 tis. přestože počet hostů v celém Ústeckém kraji 1 Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kurzu, kongresu, sympozia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy, a ostatní ubytovací zařízení. Host v ubytovacím zařízení je každá osoba, která použila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které používají služeb ubytovacích zařízení pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání či řádného studia. Za rezidenta (domácího návštěvníka) se považuje osoba, která má trvalý pobyt v České republice. Nerezidentem (zahraničním návštěvníkem) je osoba, která trvale žije v jiné zemi (včetně občanů ČR trvale žijících v cizině). Přenocováním se rozumí nocleh v hromadném ubytovacím zařízení nebo placeném resp. neplaceném ubytování v soukromí, tj. i ve vlastní chatě či chalupě, u příbuzných či známých nebo v přírodě. Započítává se i noc strávená v dopravních prostředcích. 7

oproti roku 2007 klesl o 10 tis. na 366 tis. hostů). V letech 2009 a 2010 počet návštěv v Ústí nad Labem výrazně klesl, v loňském roce už ale můžeme pozorovat opětovný nárůst. Nejvíce návštěvníků v roce 2009 přijelo do Ústeckého kraje a Ústí nad Labem z Německa, Polska, Slovenska, Nizozemí a Dánska. Na prvních čtyřech pozicích se v letech 2010 a 2011 nic nezměnilo, na pátém místě se objevilo Švédsko respektive Rusko. 8

2. LIDSKÉ ZDROJE A SOCIÁLNÍ OBLAST Globální cíl: Zvýšit vzdělanost a sociální soudržnost obyvatel města Priorita 2.1: Modernizace vzdělávací soustavy Vzdělávací soustava ve městě má na různých úrovních různorodé problémy. Mateřské školy se vyrovnávají s mírným růstem počtu dětí. Pro střední školy je příznačný rozsáhlý výběr středních odborných škol a učilišť. Vysoké školství reprezentuje UJEP s pestrou nabídkou studijních oborů, jejichž struktura však příliš neodpovídá struktuře středního školství a poptávce po pracovních silách ve městě. Ve srovnání s ostatními krajskými městy Ústí nad Labem vykazuje společně s Ostravou nejnižší úroveň vzdělanosti. Nízká hodnota indexu vzdělanosti je způsobena nízkým podílem obyvatel s vysokoškolským vzděláním a středoškolským s maturitou a naopak vyšším podílem obyvatel pouze se základním vzděláním. Tato struktura je způsobena zejména dřívějším ekonomickým zaměřením města. V průběhu posledních dvaceti let je zřetelný značný nárůst úrovně vzdělanosti. Úroveň vzdělanosti obyvatel města má značný vliv na jeho ekonomickou situaci, zejména na úroveň nezaměstnanosti. Tato priorita města je sledována indikátory podíl populace se SŠ a VŠ vzděláním a nezaměstnanost absolventů škol. Podíl populace se SŠ a VŠ vzděláním Úroveň dosaženého vzdělání na úrovni měst je zjišťována v rámci Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Z dlouhodobého pohledu na skladbu obyvatel podle jednotlivých druhů vzdělání je patrný posun mezi vzděláním základním (zahrnuje i neukončené vzdělání) a ostatními vyššími stupni vzdělání. Částečně zde působí i přirozená měna obyvatelstva, neboť vymíralo postupně nejstarší obyvatelstvo, pro které byla typická nižší úroveň vzdělání. Tabulka č. 5: Podíl obyvatel města Ústí nad Labem ve věku 15 a více let podle dosaženého vzdělání (v %) základní a neukončené základní (vč. nezjištěno) vyuč. a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské 2001 26,2 35,1 26,9 3,5 8,2 2011 (předběžné výsledky) 18,9 30,1 31,6 10,9 Zdroj: ČSÚ SLDB (za rok 2011 bude rozdělení za úplné střední a vyšší známo až z definitivních výsledků na podzim 2012) 9

Tabulka č. 6: Index vzdělanosti 2 obyvatelstva města Ústí nad Labem Index vzdělanosti 1991 Index vzdělanosti 2001 Index vzdělanosti 2011 (předběžné výsledky) 38,2 46,2 53,3 Zdroj: ČSÚ - SLDB Nezaměstnanost absolventů škol Situace v zaměstnávání absolventů se zlepšila po zrušení základní vojenské služby, která byla jednou z překážek při získávání pracovního uplatnění. U absolventek je to trend stále pozdějšího odchodu na mateřskou dovolenou. Dále se, v důsledku postupného zlepšování ekonomické situace v ČR, mění podmínky na trhu práce a k nalezení pracovního uplatnění přispívá vyšší adaptabilita, flexibilita a aktivita absolventů. Úřady práce také využívají, při umísťování absolventů škol a mladistvých uchazečů do zaměstnání, všech dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti spolu s intenzivní poradenskou činností. Trvá problém pracovního uplatnění mladistvých uchazečů, kteří po skončení ZŠ nebo ZvŠ dále nepokračovali v přípravě na povolání. Míra uplatnění roste s růstem stupně dosaženého vzdělání. K 31. 12. 2007 bylo na Úřadě práce Ústí nad Labem zaevidováno mezi uchazeči o zaměstnání 284 absolventů škol. Ke konci roku 2008 bylo evidováno 299 uchazečů z řad absolventů. Tabulka č. 7: Podíl absolventů (v %) na celkovém počtu uchazečů v evidenci Úřadu práce 2007 2008 2009 2010 2011 4,29 3,99 4,51 4,28 4,69 Zdroj: ÚP V letech 2009 až 2011 počet absolventů v evidenci mezi uchazeči o zaměstnání stoupl na 375, respektive 426 (vždy ke 31. 12. příslušného roku). Absolventi škol a mladiství tvoří na trhu práce již dlouhodobě jednu z problémových skupin. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, již pojem absolvent - uchazeč o zaměstnání nedefinuje. Po novele tohoto zákona, která vstoupila v platnost 1. ledna 2009, již absolventi celkově nejsou vnímáni 2 Index vzdělanosti se počítá jako součet vážených podílů populace starší 15 let středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných. IV = 2 x p1+ p2 p1 podíl populace starší 15 let s VŠ vzděláním p2 podíl populace starší 15 let s úplným SŠ vzděláním 10

jako riziková skupina, která by měla mít ztížený přechod na trh práce. Ve statistickém sledování jsou nadále ze strany ÚP ČR a MPSV vykazovány počty absolventů škol - uchazečů o zaměstnání, a to do dvou let po ukončení školy. Tabulka č. 8: Počet mladistvých a absolventů v evidenci ÚP 31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2009 31. 12. 2010 31. 12. 2011 Absolventi 284 299 375 390 426 Mladiství 137 133 152 128 91 Zdroj: ÚP Nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů tvoří absolventi ekonomicky zaměřených oborů z kmenové skupiny Ekonomika a administrativa. Vysoký počet nezaměstnaných absolventů je rovněž ve skupině Gastronomie, hotelnictví a turismus, vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává u skupiny oborů vzdělání Osobní a provozní služby - zde je nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů především z oboru Kadeřník. Absolventi tohoto oboru mají problémy s nalezením zaměstnání, protože zde není dostatečná nabídka pracovních míst a k získání živnostenského listu nemají dostatečnou praxi. Na trhu práce se snáze uplatňují absolventi středních odborných škol a středních odborných učilišť, kteří při studiu nabyli konkrétní odbornosti a v některých případech i praxi. Hůře jsou na tom absolventi, kteří mají všeobecné vzdělání a z různých důvodů nepokračují v dalším, odborném vzdělávání. Nejméně ohroženou skupinou z pohledu vzdělání jsou absolventi vyšších odborných a vysokých škol, jejichž počet je ve srovnání s výše uvedenými skupinami mizivý a velké procento těchto absolventů nachází uplatnění na trhu práce v poměrně krátkém časovém horizontu. Priorita 2.2: Rozvoj komunitní péče a posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob V rámci sociální péče v Ústí nad Labem funguje řada zařízení a institucí určených pro různé sociálně či jinak znevýhodněné osoby (etnické menšiny, imigranti, tělesně či jinak postižení, senioři apod.). V Ústí nad Labem má komunitní péče a sociální začleňování tradici. Jedná se o první město v ČR, které začalo s komunitním plánováním sociálních služeb. Město je aktivním členem asociace Národní sítě Zdravých měst. Projekt Zdravé město je mezinárodní projekt garantovaný Světovou zdravotní organizací (WHO). Vychází ze strategie Světové zdravotní organizace Zdraví 21 a z dokumentu OSN Agenda 21. Cílem Projektu Zdravé město je vytvářet podmínky pro kvalitnější a zdravější život obyvatel měst. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly realizovat i v České republice. V roce 1994 vznikla asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR). Je jedinou municipální asociací v ČR, která má ve svém statutu systematickou podporu praktické realizace hodnot udržitelného rozvoje, zdraví a kvality života v podmínkách měst, obcí a regionů. Priorita je od roku 2007 sledována pomocí indikátoru spokojenost s dostupností a kvalitou poskytovaných sociálních služeb. 11

Spokojenost s dostupností a kvalitou poskytovaných sociálních služeb Spokojenost obyvatel města s dostupností a kvalitou poskytovaných sociálních služeb zůstává neměnná a pohybuje se kolem 50%. Velká část respondentů se k této oblasti vůbec nevyjadřuje (čtvrtina dotázaných v roce 2009), dá se tedy usuzovat, že s problematikou nemá prozatím moc příležitostí se setkat. V roce 2009 spokojenost s kvalitou a dostupností zdravotní péčí dosáhla na téměř 60 %. Ani v této oblasti nedochází k výrazným posunům (v roce 2007 se spokojenost se zdravotní péčí pohybovala na 65%). V roce 2011 opět převládá spokojenost (59,5%) s dostupností a kvalitou sociálních služeb ve městě Ústí nad Labem. K této otázce se nevyjádřilo při posledním průzkumu 14,5% dotazovaných Ústečanů. Priorita 2.3: Rozvoj občanské společnosti V současné době existuje v Ústí nad Labem řada spolků a jiných organizací, prostřednictvím nichž se obyvatelé města podílejí na životě v něm a spolupracují na řízení jeho rozvoje. Přesto lze konstatovat, že zapojení obyvatel do aktuálního dění ve městě a rozhodování o jeho budoucnosti je slabé a nahodilé. Nízká participace občanů na dění ve městě zčásti souvisí s narušením kontinuity populačního vývoje po 2. světové válce, kdy došlo k odsunu obyvatel německé národnosti a postupnému dosidlování obyvateli z různých částí Československa. Rozvoj občanské společnosti je do značné míry ovlivněn také negativním obrazem města při pohledu zvně. Pro sledování vývoje v oblasti rozvoje občanské společnosti byl nastaven indikátor počet činných NNO, spolků apod. jakožto jednotek občanské společnosti. Počet činných NNO, spolků apod. jakožto jednotek občanské společnosti Údaje jsou získávány každoročně z Rejstříku ekonomických subjektů. Zahrnuty jsou nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, sdružení (svaz, spolek, klub apod.) a jejich složky, církevní organizace a honební společenstva. Oproti roku 2007 dochází průběžně k nárůstu počtu činných jednotek občanské společnosti, a to především díky nárůstu počtu subjektů typu sdružení a jejich složek. Jedinou výjimkou jsou nadace, jejichž počet se podstatně snížil. K tomuto poklesu došlo ale v celé republice (v ČR v roce 2009 sečteno 1494 nadací, v roce 2011 už jen 487). Nejenže došlo ke zpřísnění dohledu nad nadacemi, ale pokles mohl souviset také s problémy ekonomiky - úbytek sponzorů, financí. Tabulka č. 9: Počet činných NNO, spolků apod. jakožto jednotek občanské společnosti v Ústeckém okrese 2007 2008 2009 2010 2011 1 381 1 426 1 458 1 479 1 521 Zdroj: ČSÚ 12

Tabulka č. 10: Počet činných NNO, spolků apod. v okrese Ústí nad Labem (k 31. 12.) 2007 2008 2009 2010 2011 Nadace 16 16 16 2 2 Nadační fond 4 6 8 8 9 Obecně prospěšná společnost Sdružení (svaz, spolek, klub aj.) 32 32 34 34 36 934 962 977 1005 1026 Církevní organizace 41 42 39 39 40 Organizační jednotka sdružení 339 353 369 376 393 Honební společenstvo 15 15 15 15 15 Zdroj: ČSÚ Priorita 2.4: Rozšíření a zkvalitnění možností volnočasové aktivity Ústí nad Labem má pestrou a často netradiční skladbu kulturních, sportovních a volnočasových aktivit. K nejdůležitějším kulturním zařízením patří několik kin a divadel a řada sálů a hudebních klubů. Z kulturních akcí, které se ve městě pořádají, vynikají jednotlivé hudební a taneční festivaly. Sportovní střediska mají rovněž pestrou skladbu, často se jedná o tradiční, starší sportovní zařízení. Volnočasové aktivity se kromě spolkové činnosti, která je předmětem priority 2.3, soustřeďují především na děti a mládež. Možnosti volnočasových aktivit jsou sledovány prostřednictvím indikátoru návštěvnost sportovních a kulturních akcí. Návštěvnost kulturních a sportovních akcí Tabulka č. 11: Návštěvnost sportovních a kulturních akcí K U L T U R A 2007 2009 2010 2011 ZAŘÍZENÍ MĚSTA 114 627 91 717 69 447 74 739 Svč. divadlo opery a baletu 88 214 63 017 38 650 44 221 Činoherní studio 19 213 13 144 15 365 14 310 Národní dům 7 200 15 556 15 432 16 208 13

K U L T U R A 2007 2009 2010 2011 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ AKCE 3250 5 500 7 467 7 420 Mezinárodní jazz a blues festival 600 600 600 600 Trampská Porta 1 100 2 600 605 700 Mezinárodní festival sborového zpěvu 400 500 500 500 Viortuosi per musica di pianoforte 650 600 605 600 Mezinárodní taneční festival 500 1 200 1 200 1 200 Galerie E. Filly 4 047 2 679 3 957 3 820 S P O R T 2007 2009 2010 2011 ZAŘÍZENÍ MĚSTA Zimní stadion 172 012 167 246 112 131 121 487 Akce 2 334 7 740 7 290 7 590 veřejné bruslení 9 430 6 298 7 102 6 844 hokejová utkání 160 248 153 208 97 739 107 053 Městský stadion 8 363 16 852 17 494 19 717 Akce 308 4 265 2 350 2 800 fotbalová utkání 8 055 12 587 15 144 16 917 AKCE 3 270 4 450 6 400 5 650 CZECH OPEN mezinárodní pohár v karate 150 500 600 700 GRAND PRIX města ÚL v boxu 2 500 3000 4 300 3 900 Cena města ÚL v jezdectví 420 600 700 450 North Bohemia karate 200 350 800 600 Zdroj: MMÚ OŠKAS městě. Uvedený seznam neobsahuje plný výčet kulturních a sportovních akcí pořádaných ve Priorita 2.5: Snížení kriminality Kriminalitu a další sociálně patologické jevy lze v současné době chápat jako jeden z klíčových problémů města. Kromě jejich přímých důsledků se podílí také na prostorové diferenciaci lokalit (některé jsou postiženy kriminalitou značně, jiné málo), což přispívá k prostorové segregaci města a snížení atraktivity některých lokalit a zpětně také k dalšímu nárůstu kriminality. Kriminalita a sociálně-patologické jevy ve městě souvisí s existencí lokalit s nevyjasněným funkčním využitím, s nižší vzdělaností a sociální strukturou obyvatel a stále relativně vysokou mírou nezaměstnanosti. 14

Důležitou součástí boje proti kriminalitě je prevence a osvěta především u nejmladší generace. Tato priorita je sledována pomocí indikátoru kriminalita na území města. Kriminalita na území města Převažující podíl na tretsných činech má kriminalita majetková (asi 60%), násilná trestná činnost představuje asi 6% z celkového počtu. Zásadní roli v kriminalitě na území města Ústí nad Labem hraje vysoký podíl tzv. vyloučených lokalit, kde se soustřeďují rodiny plně závislé na státní podpoře. K tomu se řadí obecné faktory, např. nárůst nezaměstnanosti související s ekonomickou situací v ČR, ochota obchodníků (zastavárny, bazary) koupit zboží pocházející z trestné činnosti, neochota občanů spolupracovat s policií a následně svědčit u soudu apod. Nezanedbatelným faktorem je vysoký podíl drogově závislých osob dopouštějících se především krádeží na osobách, krádeží v prodejnách a vloupání do motorových vozidel. Tabulka č. 12: Kriminalita na území města 2007 2008 2009 2010 2011 Zjištěné trestné činy 5 376 5 234 4 734 4 963 4 943 Trestné činy na 1000 obyvatel 44,9 43,3 49,6 52,0 52,0 Zdroj: ČSÚ 15

3. FYZICKÉ PROSTŘEDÍ MĚSTA Globální cíl: Zlepšit kvalitu prostředí města prostřednictvím harmonického územního rozvoje a zlepšení stavu jednotlivých složek ŽP Priorita 3.1: Tvorba urbanisticky hodnotného území Ústí nad Labem patří v současnosti k městům s urbanisticky velmi rozmanitými částmi. V údolí Labe je soustředěna hlavní osa města, kterou tvoří silniční a železniční tah. Na levém břehu řeky se nachází centrum města s množstvím necitlivých zásahů, čímž se centrum města do značné míry odlišuje od obvyklých historických jader, která jsou typická pro většinu českých měst. V okolí řeky a dále na jednotlivých svazích a terasách pak leží zejména průmyslové, obchodní a obytné čtvrti. Reliéf města způsobil, že průmyslové čtvrti jsou na mnoha místech v těsné blízkosti čtvrtí obytných, což ovlivňuje prostředí v těchto obytných celcích. Jedním z hlavních nástrojů tvorby urbanisticky hodnotného území je jeho koordinace prostřednictvím územně plánovací dokumentace. Součástí tvorby urbanisticky hodnotného území je posílení polyfunkčnosti alespoň v některých lokalitách a zvýšení využitelnosti jednotlivých lokalit obyvateli města. Nezbytnou aktivitou související s touto prioritou je revitalizace brownfields ve městě, tzn. odstranění nevyužitých, deprivovaných zón s ekologickými zátěžemi a jejich přeměna na jinou funkci. Tento prioritní cíl je sledován několika indikátory, jednak komplexním indikátorem spokojenost s fyzickým prostředím města a dále indikátory dostupnost veřejného prostranství a podíl nově vymezených ploch s novými regulativy. Spokojenost s fyzickým prostředím města Ze všech aspektů života ve městě je nejnižší spokojenost občanů se stavem životního prostředí, kdy je v roce 2009 spokojeno pouze 28,5% dotázaných (v roce 2007 26%) a 68 % dotázaných je nespokojeno (v roce 2007 70%), u vysokoškoláků jsou odpovídající hodnoty v roce 2009 37% a 63% (v roce 2007 17 a 77%). V roce 2011 je se stavem ŽP spokojeno 31%, nespokojeno 67,5%, stejný podíl u obou pohlaví dotázaných, nejsou výrazné diference názorů ani podle věku, ani podle vzdělání. Pozitivní situace panuje ovšem ve vnímání změn, které se udály v uplynulých letech. Více než 43% lidí (v roce 2007 to bylo 46%) si myslí, že došlo v posledních 15 letech ke zlepšení životního prostředí v Ústí nad Labem. Tento názor v posledním průzkumu opět posílil na 57,3%. Velké rozdíly jsou podle věkových skupin dotázaných, od 41,8 % u nejmladší, po 67,2 % u nejstarší věkové skupiny. Ještě větší rozdíly jsou v názorech jednotlivých vzdělanostních skupin, od 39,3 % u osob se základním vzděláním, po 73,3 % u osob se vzděláním vysokoškolským. Tyto rozdíly jsou ještě větší, než byly v předcházejících šetřeních v letech 2007 a 2009. Tuto skutečnost lze interpretovat tím, že stále větší podíl nejmladší věkové skupiny si nemůže pamatovat drastickou ekologickou situaci před rokem 1989, poslední velice nepříznivá situace nastala počátkem roku 1993, pak již byly staré bloky elektráren odstaveny a ostatní odsířeny. S vyšším vzděláním roste i informovanost občanů. Na otázky, zda došlo ke zlepšení vzhledu města za posledních 10 let, se setkáváme s velkým podílem váhavé odpovědi (40% dotázaných odpovědělo nevím ). V roce 2009 se 16

snížilo procento lidí, kteří si myslí, že se vzhled města za uplynulých 10 let zlepšil 48% je toho názoru, že se vzhled města zlepšil (v roce 2007 to bylo 59% dotázaných). V roce 2011 celkem 43 % respondentů vidí zlepšení vzhledu města, zlepšení naopak nepostřehlo 33,9 % dotázaných. Konkrétní změny, které Ústečané uvedli jako změny klepšímu, byly tyto stavby: OC Forum a Kostelní náměstí (26%), parky (14,8%), Mírové náměstí (13,3%), hlavní vlakové nádraží (5,9%) a Větruše (5,2%). Dostupnost veřejných prostranství Indikátor Dostupnost veřejných prostranství sleduje dostupnost bydlení od veřejných prostranství nebo jiných služeb v okruhu 300 metrů. Indikátor vychází ze Společného evropského indikátoru A.4. Za veřejná prostranství jsou dle evropské metodiky považovány veřejné parky, zahrady či otevřená prostranství, které slouží pouze chodcům nebo cyklistům, vyjma zelených dopravních ostrůvků nebo dělících pásů a hřbitovů a nezastřešená sportovní zařízení, bezplatně přístupná veřejnosti. Pro potřeby města Ústí nad Labem byla jako veřejná prostranství stanovena tato: Dětská hřiště, Zastávky MHD, Nádoby na separovaný odpad, Základní školy, Mateřské školy, Prodejny potravin, Sportoviště, Zdravotnické služby, a Parky, lesoparky. Prostorová data byla zpracována v geografickém informačním systému (GIS). Pomocí GIS byla lokalizována veřejná prostranství a provedena analýza jejich dostupnosti. Území tak bylo rozděleno na plochy spadající do 300 metrů od veřejných prostranství a na plochy ležících mimo toto území. Z analýzy vyplynulo, kolik obyvatel žije do vzdálenosti 300 metrů od veřejných prostranství. Z výsledků vyplývá, že dostupnosti jednotlivých služeb se stávají lepšími pro stále větší procento obyvatel města. Tabulka č. 13: Dostupnosti jednotlivých veřejných prostranství Téma % obyvatel s dostupností (k 31. 12. 2007) % obyvatel s dostupností (k 31. 12. 2009) Dětská hřiště 79 81 83 Zastávky MHD 69 71 93 Nádoby na separovaný odpad 80 91 94 Základní školy 50 50 53 Mateřské školy 50 53 58 Prodejny potravin 75 80 83 Sportoviště 75 76 66 Zdravotnické služby 60 61 53 Parky, lesoparky 53 54 97 % obyvatel s dostupností (k 31. 12. 2011) Zdroj: MMÚ OÚP U některých ukazatelů se za rok 2011 objevily výrazné rozdíly oproti minulým letům, protože v nově pořízeném územním plánu byla data zpracována odlišně, než u územního 17

plánu z roku 1996. Nový ÚP velmi podrobně řeší sídelní zeleň, lesoparky, sportoviště, ad., u zastávek MHD rozdíl převážně vychází z dat předaných od poskytovatelů, kteří již většinou vedou svá data v elektronické (vektorové) podobě, a není již čerpáno jen z průzkumu území. Podíl nově vymezených ploch s novými regulativy Nově vymezené plochy s novými regulativy byly zjištěny z platné územně plánovací dokumentace, tedy Územního plánu statutárního města Ústí nad Labem včetně změn, jež byly pořízeny do 31. 12 2007, resp. do 31. 12. 2009, resp. do 31. 12. 2011. Rozloha jednotlivých funkčních ploch byla zjištěna prostřednictvím GIS. Hodnoceny byly tyto funkční plochy: Bydlení individuální, kolektivní, rekreace, Občanská vybavenost sport, obchod, ad., Zeleň veřejná, ochranná, městské parky, lesoparky, Průmysl těžký, Doprava silniční, letecká. Celková rozloha města Ústí nad Labem je 40 459,9 ha. Tabulka č. 14: Podíl nově vymezených ploch s novými regulativy Funkční využití Celkem ha % Celkem ha % Celkem ha % (31. 12. 2007) (31. 12. 2009) (31. 12. 2011) Bydlení 176 1,9 10 0,1 389 0,96 Občanská vybavenost 71 0,8 0 0 63 0,19 Zeleň 77 0,8 0 0 94 0,23 Průmysl 50 0,5 0 0 160 0,40 Doprava 117 1,3 0 0 17 0,04 Zdroj: MMÚ OÚP V roce 2009 se jedná pouze o jednu rozvojovou lokalitu pro individuální bydlení v k.ú. Dobětice. Zastupitelstvo města Ústí nad Labem příslušné podle ustanovení 6 odst. (5) písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), v platném znění, za použití 43 odst. (4) stavebního zákona a 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti na základě svého usnesení č. 94/11 ze dne 15. 12. 2011 vydalo dne 16. 12. 2011 Územní plán Ústí nad Labem. Dne 31. 12. 2011 nabyl Územní plán Ústí nad Labem účinnosti. Priorita 3.2 Zlepšení složek životního prostředí Ústí nad Labem je městem, které se stále potýká s řadou problémů v oblasti životního prostředí. Významným, i když zmenšujícím se problémem zůstává znečištění ovzduší. Dřívější hlavní příčinou znečištění byl průmysl, dnes se na zhoršené kvalitě ovzduší podílí zejména automobilová doprava, která způsobuje také nadměrný hluk v některých lokalitách 18

města. Město má zavedený dobře fungující systém sběru a svozu komunálních odpadů. Město se potýká s významnými ekologickými zátěžemi. Stav ŽP je sledován prostřednictvím sledování stavu kvality ovzduší. Kvalita ovzduší Dlouhodobý přehled (1995-2011) o vývoji emisí znečišťujících látek vypouštěných ze zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší a dopravy znázorňuje graf č. 1. Celkově množství emisí vypouštěných do ovzduší na území města (včetně dopravy) proti roku 2007 výrazně kleslo, a to vlivem podstatného snížení produkovaných emisí ze zvláště velkých spalovacích zdrojů společností Dalkia ČR, a.s a ENERGY a.s. Meziročně došlo ke snížení produkce SO 2 o 5 300 tun a poklesu emisí NOx o 473 tun, tj. o 70% u SO 2 a 15% u NOx. Vše díky investicím do technologických změn. Celkové množství emisí vypouštěných do ovzduší na území města Ústí nad Labem v roce 2010 se proti roku 2009 mírně zvýšilo, a to ze stacionárních i mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší v oblasti dopravy na území krajského města byly nejvíce zatížené úseky komunikaci vedoucích do centra města (např. ulice Pražska, Všebořická, Opletalova, Národního odboje, atd.). O zvyšujícím se vlivu dopravy svědčí především narůst naměřených koncentraci NO2 a PM10 v blízkosti frekventovaných komunikaci (např. stanice AIM ve Všebořicích, kudy prochází přivaděč k dálnici D8). Množství emisi z dopravy je závislé především na dopravní zátěži hlavních komunikaci, počtu a skladbě pohybujících se vozidel (osobní automobily, lehké a těžké nákladní automobily) po území města Usti nad Labem. V posledních letech se počet automobilů na komunikacích neustále zvyšuje, např. na sledované komunikaci ve Všebořicích se jedná o nárůst v průměru cca 3 až 5 % ročně při srovnání za poslední tři roky. Graf č. 1: Emise v Ústí nad Labem 1997-2011 Zdroj: Ročenka ŽP 19

Imisní situace na území města se ve srovnání s rokem 2009 výrazně nezměnila, což je patrné z imisních koncentrací jednotlivých znečišťujících látek, tj. polétavého prachu (PM10), oxidů dusíku (NOx) a oxidu siřičitého (SO2), ale i u ostatních znečišťujících látek se jejich koncentrace pohybují na srovnatelné úrovni. V roce 2011 se celkové množství emisí vypouštěných do ovzduší proti roku 2010 mírně snížilo, a to především ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Do budoucna se už nedá předpokládat významné snižování emisí, protože většina zásadních opatření byla již realizována, např. odsíření, denitrifikace zvláště velkých a velkých zdrojů, splnění emisních limitů pro technologické procesy, aj. Také emise z dopravy se zatím nesnižují, neboť vyšší využití moderního vozového parku je negativně kompenzováno stále se zvyšující intenzitou dopravy. Na celkových emisích na území města Ústí nad Labem jsou emise z dopravy pro všechny druhy mobilních zdrojů zastoupeny podílem cca 37 % z celkových emisí na území města. Roční imisní limity pro jednotlivé znečišťující látky byly vesměs plněny s výraznou rezervou, a to především u oxidů síry a dusíku. Priorita 3.3 Rozvoj a zkvalitnění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Ústí nad Labem patří k aktivním členům Národní sítě Zdravých měst. Jednou z oblastí komunitního plánování, udržitelného rozvoje a zkvalitňování života ve městě je také environmentální vzdělávání a osvěta (EVVO) a zapojení obyvatel města do péče o životní prostředí. Ve srovnání s podobně velkými městy včr se Ústí nad Labem vyznačuje velmi pozitivním trendem vývoje EVVO. V kategorii velkých měst se Ústí nad Labem považuje již několik let za příkladné v rámci projektu Zdravé město a místní Agenda 21. Město pořádá přednášky pro školy, podporuje program Zelená škola, podílí se na poskytování finančních příspěvků na podporu aktivit směřujících k ochraně životního prostředí. Rozvoj EVVO je sledován indikátorem počet osob účastnících se akcí spojených s environmentálním vzděláváním a osvětou. Počet osob účastnících se akcí spojených s environmentálním vzděláváním a osvětou Environmentální výchově se věnuje jednak Odbor životního prostředí a jednak Projekt Zdravé město a místní Agenda 21 prostřednictvím osvětových kampaní. Odhad počtu účastníků akcí je pouze orientační. V průběhu roku 2007 se konala pro mateřské a základní školy putovní výstava a přednášky na téma Odpady třídění, zpracování, recyklace odpadů. Zúčastnilo se osm základních škol. Pro domovy pro seniory proběhly přednášky s názvem Podpora ekologického povědomí v Ústí nad Labem. Přednáška se uskutečnila ve třech domovech pro seniory. V rámci celého města proběhla letáková osvětová kampaň třídit je tak snadné. V rámci projektu Zdravé město se konaly komunitní environmentální kampaně: Den Země (350 účastníků) a Evropský týden mobility (550 účastníků). V roce 2008 pořádal Odbor životního prostředí v rámci environmentální výchovy soutěž Odpadový detektiv (151 přihlášených), přednášky pro mateřské školy ECOBAT 20