PLÍCE A IMUNITA Ing. Vladimír Jelínek
Buněčné dýchání Živé tvory odlišuje od neživé hmoty především jedna vlastnost: udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu, k provádění chemických reakcí pro udržení své vlastní existence potřebuje živý organismus nejen zdroj atomů ve formě molekul živin (z potravy), ale také zdroj energie. 2
3
Entropie soustavy Veličinou, kterou používáme k měření této neuspořádanosti, je entropie soustavy: čím větší je neuspořádanost soustavy, tím větší je její entropie. Proti neuspořádanosti systému stojí informace, je v přímé úměře změnšující se entropii soustavy 4
Fotosyntéza Buňka není izolovanou soustavou. Bere si energii z okolí v podobě potravy nebo fotonů slunečního světla. Tuto energii potom používá k vytváření pořádku uvnitř sebe samé Na konci potravního řetězce jsou živočichové, kteří se živí rostlinami. Výsledkem je, že energie užívaná živočišnými buňkami je odvozená přímo ze slunce. 5
Fotosyntéza a dýchání 6
ATP - Adenosintrifosfát ATP je nejčastěji užívanou nosičovou molekulou. Je to pohodlná a všestranná energetická rezerva či měna k pohonu mnoha chemických reakcí v buňkách. Energie uložená v ATP se často používá ke spojení dvou molekul. 7
Molekula ATP slouží v buňkách jako přenašeč energie 8
Molekula ATP = nositel energie Energie se uvolňuje odštěpením jedné součásti (fosforylové skupiny) čili shořením na ADP (Adenosindifosfát) a fosforylovou skupinu Pi. Molekula ADP a fosforylová skupina Pi má charakter nenabitého akumulátoru, který se třeba opět nabít. Nabíjení molekuly ADP na ATP probíhá v buněčných organelách mitochondriích. Mitochondrie jsou proto nazývány buněčnými elektrárnami. 9
Metabolismus cukrů Zvláště důležitými molekulami paliva v buňce jsou cukry. Molekula glukózy se odbourává postupně a vydává svou energii aktivovaným přenašečovým molekulám ATP po malých dávkách ve spřažených reakcích V typické buňce se v každém okamžiku nachází zhruba miliarda molekul ATP a mnoha buňkách je všechen tento ATP odbourán a nahrazen novým během 1-2 minut. 10
Metabolismus cukrů Metabolismus cukrů je možný též bez kyslíku (anaerobně). U anaerobních organismů jsou výsledkem metabolismu cukrů produkty, které jsou z buňky vylučovány, tím je ethanol a CO2. U člověka je odpadním produktem laktát ve svalu, to když člověk nestačí udýchat svoji tělesnou aktivitu. U člověka všechny tyto reakce probíhají v mitochondriích. Do těchto organel jsou puruvát a mastné kyseliny přenášeny za účelem tvorby acetylcoa. 11
Struktura molekuly acetylcoa 12
Obecné dráhy tvorby acetyl CoA z cukrů a tuků 13
Mitochondrie Mitochondrie jsou buněčné útvary přítomné v každé lidské buňce. Mají velikost okolo 10 mikrometrů (= jedna setina milimetru), v buňce jich nejčastěji bývá několik set, ale může jich být i několik tisíc. Mitochondrie jsou obecně podobné bakteriím svou velikostí a tvarem. Obsahují svou vlastní DNA i RNA a uskutečňují transkripci a translaci včetně použití vlastních ribozomů, které jim umožní syntetizovat některé ze svých vlastních proteinů. 14
Mitochondrie Jeho molekula DNA má asi 16.000 párů bází a kóduje přes 30 proteinů základních stavebních součástí důmyslného elektrochemického stroje, který maximálně využívá potravou získanou glukózu a mastné kyseliny. Jejich efektivním rozštěpením pak nabíjí molekuly ATP. Mitochondrie jsou pozoruhodně pohyblivé organely, které neustále mění tvar i polohu. V některých buňkách zůstávají mitochondrie vázány v jednom místě buňky, aby dodávaly ATP přímo do míst jeho vysoké spotřeby. Například v buňce srdečního svalu jsou mitochondrie umístěny blízko kontraktilního aparátu, zatímco ve spermii jsou těsně ovinuty kolem hnacího bičíku. 15
Mitochondrie pozorovaná elektronovým mikroskopem 16
Umístění mitochondrií 17
Proč vlastní DNA? Důvod, proč mají mitochondrie svoji vlastní DNA je ryze praktický. Svojí strukturou nápadně připomínají genom bakterie a evoluční teorie zastává názor, že kdysi byly zakomponovány do buněk jako buněční parazité. Bakteriální genom a tedy i informace zapsaná v DNA bakterie má tu výhodu, že může vytvářet proteiny a dělit se s daleko větší rychlostí než genom uspořádaný na chromozomových párech v buněčném jádře. Velice praktické vzhledem k tomu, s jakou rychlostí se musí produkovat ATP na zajištění energetických potřeb organismu. 18
Nevýhody vlastní DNA. Větší rychlost množení mitochondrií je vykoupena větší chybovostí mutacemi, které se při kopírování DNA nutně vyskytují. Mitochondriální DNA navíc není vybavena samoopravnými mechanismy, jako je tomu při dělení jaderného genomu nebo kontrole kvality vyráběných proteinů podle jaderné DNA. Z toho nutně vyplývá, že mitochondriální genom je daleko citlivější na nejrůznější genotoxické (poškozující DNA, nebo přepis DNA do proteinů) toxiny 19
Mitochondrie a energie Je možné bez nadsázky dodat, že člověk stárne tím, jak se mu pomaleji dobíjejí mitochondriální baterie, to znamená, že organismus má méně energie než v mládí, kdy mitochondriální stroj pracoval daleko lépe a efektivněji. Je dobré vědět, že mitochondrie dostáváme tedy dědíme - zásadně po mateřské linii. Pamatujme tedy, že velmi podstatnou složku vitality dědíme po matce. 20
Sebezničení buňky Předpokládá se také, že se mitochondrie značnou měrou podílejí na sebezničení buňky, když vyhodnocovací mechanismus dospěje k závěru, že je nutné život buňky ukončit, například z důvodu nebezpečí přechodu do režimu nekontrolovaného zhoubného množení. Tento jev se nazývá apoptóza. Mitochondrie v buňce určené k samozničení doslova explodují. Zbytky takto zničené buňky jsou potom uklízeny specializovanými buňkami imunitního systému makrofágy. 21
Získávání energie Acetylové skupiny v molekulách acetyl_coa jsou v matrix mitochondrií oxidovány v cyklu kyseliny citronové. Cyklus produkuje CO2, který se z buňky uvolňuje jako vedlejší produkt a generuje vysokoenergetické elektrony nesené nosičovými molekulami NADH a FADH2. Tyto elektrony jsou potom přenášeny do vnitřní mitochondriální membrány, kde vstupují do elektrotransportního řetězce. Elektrotransportní řetězec je známý jako dýchací řetězec. 22
Dýchací řetězec Obsahuje více jak 40 proteinů, z nichž asi 15 je přímo zapojena do přenosu elektronů Přenos elektronů v řetězci je energeticky příznivý: elektrony začínají s velmi vysokou energií a tuto energii při každém kroku řetězcem ztrácejí, až nakonec vstoupí do cytochromooxidasy, kde se spojí s molekulou O2 za vzniku vody. Tento krok buněčného dýchání vyžaduje kyslík a využívá právě ten kyslík, který dýcháme! 23
Energie = život Přenos elektronů dává vznik protonovému gradientu přes membránu. Protonový gradient pohání syntézu ATP pomocí ATP syntázy. Protonové gradienty vytvářejí většinu buněčného ATP. 24
Energie pro život 25
m 26
Budhistická dágoba 27
Plíce Jedním z pěti hlavních orgánů čínského pentagramu, plíce jsou párovým orgánem rozprostírajícím se v převážné části hrudní dutiny. Pravá plíce je větší, sestává se ze tří laloků, levá plíce je menší, je sestavená ze dvou laloků a ustupuje srdci, které je uloženo směrem do levé části hrudní dutiny. 28
Funkce plic Hlavní funkcí je zprostředkovat výměnu plynů mezi krví a vzduchem tím způsobem, že z vdechnutého vzduchu se spotřebovává vzdušný kyslík a vyměňuje se v plicních sklípcích za kysličník uhličitý, který je pak z plic vydechován. Atmosférický vzduch putuje přes nosní dutiny do hrtanu, přes průdušnici (tracheu) do průdušek (bronchů) a průdušinek (bronchiolů). Odtud pak do nejmenších částí dýchacího systému do plicních sklípků (alveolů), které mají velikost menší než jeden milimetr. 29
Zdravé plíce Obsahují okolo 300 000 000 plicních sklípků, a pokud bychom sečetli jejich povrch, který je protkán krevními kapilárami a je rozhodující pro množství vstřebaného kyslíku, dostaneme se k číslu zhruba 70 m 2 (pro srovnání 70 m 2 je obytná plocha menšího bytu). 30
31
Plicní sklípky Právě plicní sklípky a jejich čistota určuje, jak účinně, jakou rychlostí a v jakém množství se dostane kyslík do krve. Z tohoto hlediska jsou také plicní sklípky v popředí zájmu detoxikačních terapií. 32
Proudění vzduchu do plicního sklípku 33
Kyslík a život Kyslík potřebujeme nutně pro splnění energetických požadavků našeho organismu. Bez stálého přísunu kyslíku dokáže náš organismus fungovat nanejvýš několik minut. Kyslík se v plicních sklípcích navazuje na hemoglobin, který je součástí červených krvinek erytrocytů. Hemoglobin je proteinová, genově naprogramovaná součástka lidského organismu, která umí připoutat na své železné jádro jako na magnet jednu molekulu kyslíku, dopravit ji do svalů a posléze ji tam uvolnit. 34
Krevní buňky savců 35
Hemoglobin navázání kyslíku deoxy 36
Transport kyslíku hemoglobinem 37
Cesta kyslíku v těle Kyslík je po uvolnění hemoglobinem dopraven do buněčných elektráren mitochondrií. Zde se zjednodušeně řečeno spaluje glukóza na kysličník uhličitý a vodu, ale k tomuto procesu je nezbytně potřebný kyslík. Tímto procesem dochází k nabíjení molekul ADP na ATP, a ty jsou základními energetickými jednotkami používanými ve všech životních procesech závislých na energii. 38
Proces dýchání Dýchání je proces, který dokážeme ovlivnit vlastní vůlí. V daleko větší míře jsou uplatňovány autonomní procesy, které řídí dýchání samostatně podle potřeb organismu. Centrum dýchání je v prodloužené míše a ve Varolově mostu. Napadení těchto orgánů některými infekcemi, například virem klíšťové encefalitidy, může být pro organismus smrtelné. Prodloužená mícha má za úkol hlídat hladinu kysličníku uhličitého v krvi, což se zajišťuje prostřednictvím hlídání i malých změn ph krve ve výše uvedených orgánech. 39
Plíce a imunita Vzduch, který dýcháme, je plný všech možných toxinů, jež vdechujeme do plic spolu s kyslíkem a s ostatními plyny přítomnými v atmosféře. Jedním z úkolů plicních tkání je tyto toxiny přebírat a neustále je z plic odstraňovat. Každý z nás jsme dědičně obdařeni jinak výkonnou samodetoxikační schopností plic, a to nám bude v životě určovat mj. i podstatné rysy naší psychiky, a tedy i obranyschopné, tj. imunitní vlastnosti organismu, neboť imunita je velmi závislá na psychice člověka. 40
Vzduch a toxiny Toxiny obsažené ve vzduchu jsou především volné molekuly, rozptýlené v ostatních běžných plynech, jako je kyslík, dusík a vodík. Jedná se například o všudypřítomné molekuly radonu, které vytvářejí vážnou hrozbu rozvinutí rakoviny plic, pokud jsou ve vzduchu obsaženy ve velké koncentraci a pobývá-li člověk v takovém prostředí velmi dlouhou dobu. Dalším příkladem jsou rtuťové výpary, které jsou pro plíce a posléze i celé tělo velkým nebezpečím, protože plíce jsou hlavní absorpční cestou rtuti do organismu. 41
Vzduch a toxiny Všeobecně lze říci, že plícemi vdechnuté výpary sloučenin toxických kovů jsou pro organismus mnohem více nebezpečné než sloučeniny obsažené v potravinách. Potraviny si vybrat můžeme, vzduch, který dýchám většinou ne!!! Většina lidí totiž žije ve velkých městech, kde je znečištění životního prostředí a vzduchu globální. 42
Prachové částice Velké nebezpečí pro plíce představují prachové částice poletující ve vzduchu, Prachové částice jsou většinou směsi molekul různých látek. Uvádí se, že kritická velikost prachové částice, která je schopna dojít až do plicního sklípku, je 1 až 2 mikrometry. Tyto mikrometrové částice obsahují stovky až tisíce různých atomů. 43
Prachové částice Částice prachu mohou v plicních sklípcích přetrvávat velmi dlouho, často více jak několik desetiletí. Bývá tak poměrně častým jevem, že po aplikaci preparátů RespiHelp a RespiDren dojde k vykašlávání toxinů z cigaretového dýmu u kuřáka, který již deset let nekouří ani se nepohybuje v kuřáckém prostředí. 44
Odstraňování prašných částic V plicních sklípcích se nacházejí makrofágy (prašné buňky), buňky imunitního systému, které mají za úkol odstraňovat tyto nečistoty cestou hlubokých plicních lymfatických uzlin. Zajímavostí, ne běžně známou, je, že většina mízy z lymfatického systému plic je odplavována do pravé podklíčkové žíly pravým mízním kanálem, zatímco většina mízy z lymfatického systému celého těla je odplavována levým mízním kanálem do levé podklíčkové žíly 45
Řasinkový epitel Řasinky jsou mikroskopické chlupy umístěné na sliznici plic, které mají schopnost kmitat díky molekulovým proteinovým strojům dyneinům, jejichž popisy jsou zakódovány v genu člověka. Řasinky kmitají rychlostí okolo deseti kmitů za sekundu a jejich úkol je posouvat mikroskopické prachové nečistoty po sliznici směrem ven z plic za pomoci hlenů produkovaných hlenovými žlázkami sliznice. 46
Řasinkový epitel Hleny, které se tímto mechanismem dostanou do nosohltanu, jsou pak polykány (pro trávicí systém tyto hleny spolu s prachovými částicemi nepředstavují již tak závažný problém) nebo vyplivnuty, popřípadě vykašlány ven z organismu. Tyto samočisticí procesy sliznice probíhají nejlépe v noci, kdy je organismus v leže, a řasinkový epitel proto nemusí tolik působit proti silám gravitace. 47
Uspořádání mikrotubulů na řasince a bičíku 48
Detoxikace zahleněnosti Přechodná zahleněnost dýchacích cest je jedním z detoxikačních projevů užívání preparátů Joalis RespiDren a Joalis RespiHelp. Spouštějí a stimulují samodetoxikační schopnost sliznice plic; tyto procesy mohou trvat i řadu týdnů. V průběhu naší detoxikační praxe jsme například byli svědky toho, že z člověka vycházely chemlonové chlupy, které se během jeho života v plicích nerozložily. Dotyčný člověk si pamatoval, že s chemlonem této barvy přišel do styku před dvaceti lety 49
Pentagram a plíce Bílá barva, protože zdravé plíce mají bíle růžovou barvu. Prvek kovu, protože molekuly a sloučeniny kovů jsou pro plíce velmi toxické a plíce je ochotně vstřebávají. Ostrá pikantní chuť, protože jídla obsahující tyto chuťové složky způsobují dráždění sliznic dýchacích cest stejně tak jako čichového epitelu. Zároveň ostrá jídla, jako například pálivá paprika, působí dezinfekčně proti bakteriálním infekcím. 50
Pentagram a plíce Vůle člověka, protože člověk si ve svém podvědomí usmyslí a naplánuje jen takové aktivity, na které má fyzickou a psychickou energii, která, jak jsme již výše řekli, závisí na přísunu kyslíku do mitochondrií, tedy na čistotě alveolárních sklípků. Smutek a deprese, neboť člověk, který špatně a povrchně dýchá, ať se to děje z jakéhokoliv důvodu, nemá dostatek kyslíku, a tedy i energie na zdravé sebeprosazení, a upadá do stavu introverze a nechuti komunikace. Zároveň toxiny a zahleněnost hrtanu způsobí, že člověk bude mít slabý hlas nebo že ho často ztratí. 51
Detoxikace plic Na detoxikaci plic od ložisek a ostatních hrubých nečistot použijeme základní preparáty: Dále: Joalis RespiHelp a Joalis RespiHelp Joalis Antimetal a Joalis Ionyx Na detoxikaci nervosvalového systému dýchacích svalů: Joalis NeuroDren, Joalis MindDren, Joalis MindHelp, Joalis Cranium 52
Detoxikace plic Na detoxikaci lymfatického systému plic: Joalis Lymfatex Na psychické programy, které nám nedovolují se v každé situaci pořádně nadechnout: Joalis NoDegen, Joalis Emoce, Joalis StressHelp, Joalis Streson 53
Spirometrie Spirometrie je vyšetření, při kterém lékař zjišťuje funkci pacientových plic. 54
Spirometr Takové vyšetření se provádí pomocí spirometru - přístroje, který zaznamená pacientovo dýchání. 55
Co testuje? Spirometrie testuje schopnost pacientových plic nadechnout a vydechnout. Díky spirometru se tak dýchání zaznamená jako graf ukazující objem plic v závislosti na čase. 56
v 57
K čemu slouží? Na takové vyšetření je pacient posílán při respiračních potížích, pocitech dušnosti, dlouhodobějším kašli, před operacemi hrudníku a při sledování účinnosti léčby nemocí plic. Zároveň je spirometrie a její výsledky ukazatelem vitálních sil člověka. výborným 58
Závislost vitálního objemu plic na věku u žena a můžu 59
DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Vladimír Jelínek 60