Kurt Diemberger MIMO NEBEZPECI. V tomto c ısle

H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e e r o c e s k eh o r e g i o n u V YDA VA HOROLEZECKY ODDIL CAO DE CIN Rocnık 2, cıslo 8 Srpen 2000 MIMO NEBEZPECI Kurt Diemberger í V ı te, proc lezete? Ne. Na tuto ota zku nelze odpoedet. Je zodpoezena tım, co dela te: Torı te. Myslıte. Cıtıte se sýastny. Cıtıte pra telstı nekoho druhžho. Je to proste ziot a y jej prozıa te Ö V tomto c ısle Co noe ho CAO Dˇcın Vıkend s O tzikem Wildspitze podruhe Der Berg ruft! Jo, to jsem jes tˇ pil Vysoke Tatry Strıpky Vyrocı Pozanka na sportonı akce Oke nko HK Varnsdorf C eka nas a dalsıě CAO News 1 Emilio Comici, Dolomity 1934

Co noe ho CAO De cın? Informace z oddıloýho de nı. JirıChara Predseda CAO Dˇcın Pr a z dniny rcholı. Oddıloou schuzi mel tentokra t rıdit Jirka Kudrnac, protoz e Cha ra odjel do C eskšho ra je na doolenou. Na schuzi sak prisel jako poslednıö Neprobehla ani redakcnı rada, Zippich neydrz el a odesel. Protoz e prıstıschuze CAO Decın ychazıdo termınu hlanı oddıloö akce, posoua se jejıkonanıaz na nejblizsıstredu, tedy na 13.9.2000 praidelnöm c ase na praidelnöm mıste. Oddıl opet hodne cestoal. Hned dakra t se cast lezcuydala do O tzta lsky ch Alp Š nejpre sami muz i, podruhš i s manz elkami. V obou prıpadech ystoupili na nejyssı rchol tšto oblasti Wildspitze 3.772 m. Milan Spatenka si ytoril noy yskoy rekord. Nastıili jsme takš Vysokš Tatry. Hokejka sice neysla, ale i tak se ylezlo dost pekny ch a hodnotny ch cest. Lezli jsme A dru, na Kleti, na Suska ch, na Zelenšm rchu, Prıhrazech a samozrejme i nasichú oblastech Š Laba ku, Tisš, Ra jci a Ostroe. Srpen dopra l prechodne trochu klidu nasim strojum Š horska kola poetsinou slouz ila pouze jako ynikajıcı dopranı prostredek. Prıstı mesıc bychom meli opet trochu zmerit sıly podzimnıch oddıloy ch casoka ch (iz da le). Blızıcı se babı lštoú slibuje elkš mnoz stı akcı. Spolecne s HO Spartak Ustı nad Labem jede cast oddılu do Sy carska na Eiger, prnım ty dnu zarı odjız dı expedicnı ozidla na ty den do Dolomit a pla nu jsou dalsı alpskš kopce na kratsı y jezdy. Letosnı lšto zatım nebylo nic moc. Snad se druha pule poede ıc. Takto byl í Ledoy muzö nebo takž O tzik nalezen. Telo bylo zpola zalitž ledu. (zdroj i-net) z nej ucha zı z iot, prıroda ho milosrdne prikry a snehoou perinou a priprauje ho na spa nek, ktery bude trat pet a pul tisıce let. V nedeli dne 19. zarı roku 1991 manz elš Erika a Helmut Simonoi z Norinberka probudili muz e z ledoce, nalezli jeho mrtolu tšmer e stau, jak zalehl pred tisıci lety. Vıkend s O tzikem Petr StÓ pan CAO Dˇcın J e asi konec lšta. Muz atletickš postay, sto sedesa t centimetruysoky, e eku mezi 25 Š 40 let pomalu sestupuje po zasnezenšm übocı hory. Ta hora se dnes jmenuje Finallspitze 3.516 m. Stojı na hranici mezi Rakouskem a Ita liı. To muz tehdy nemohl edet a ani ho to prılis nezajımalo. Mel jinš starosti, jak uloit lisku a nakrmit se, jak ydelat kuz i a oblšci se. Na sobe ma tri rsty oblecenı, je pripraen na mraziš pocası. Na nohou ma dobre zateplenš boty, siroky opasek, legıny, koz ich, kaba t a cepici yrobenou z mededı kuz e. U sebe ma toulec plny sıpu, medenou sekyru s rukojetı, batoh s dreenou krosnou, de nadoby yrobenš z kury. V jednš z nich je uhlı. Takš ma opasek s malou tastickou na mensı pomucky, jako je kremen a podobne. Na tele ma tetoa nı. Na hle zacına foukat silny ıtr od seeru, pocası se zhorsuje, poletuje snıh. Muz se snazı dostat do doliny. Sbıha po zledoately ch kamenech. Smeka se mu noha a pada do kamennš rokle, s dırou hlae se plazı po ledoci. Pod elky m kamenem zusta a lez et a pomalu Led jiz ca stecne odta l - O tzik se setka a s daca tym stoletım V sobotu 5.7.2000 CAO Decın e sloz enı Kudrnac, Spatenka, Stepa n stojı pod okapem infostrediska e esnici Vent O zta lsky ch Alpa ch. Kosı takoou silou, z e se cesty menı potoky. C eka me na dana ctou, podle pa na Boha na jedena ctou, ktera rozhodne. Takš jo. Kostelık odbıjı dana ct (jedena ct), presta a prset a my yrazıme na Breslauer Hňtte 2.840 m. Kolem druhš hodiny jsme na chate. Nocleh stojı 160 silinku, na prukazky dosta a me poloicnı sleu. Neprsı, tak ystupujem na Urkandkolm 3.140 m. Ra no je zataz eno, poletuje snıh. Vycha zıme na turu, protoz e cıl tšto akce je ystoupit na rchol Wildspitze 3.772 m. Precha zıme Mitterkraener a pod sedlem Mitterkarjoch doha nıme konoje, kterš ysly pred nami, y stup se zpomaluje. Skupiny pred nami proslapujı stopu, pres noc napadlo tricet cm snehu. Vsak se takš zacınajı ysypa at z leby. CAO News 2

Krok za krokem stoupa me. Goracoa bunda, boty Alaska gore, myslım na O tziho Muz e z ledoceú, jak asi stoupal on bota ch z kuz e a cepici z mededa. Na rcholu jsme pul jedena ctš, mrzne a fouka ıtr. U krız e se fotıme, Milan Spatenka ma yskoy rekord. Jeste ten den sestupujeme do Ventu a odjız dıme do Tumpenu, asi dacet km. Kempujeme pod Engelswand, prıjemna lezecka stena. Padesa t yny toany ch cest, jedna az tri dšlky. Lezeme celš dopoledne, sem tam poprcha a. Nad na mi jsou preisy, tak jsme pohode. Hory jsou mlze. Stale mi nejde do hlay ten O tzik, moje gorac oö boty od Hudyho a ty jeho trepky. Byl to trdy chlapık. Wildspitze podruhe JirıKudrnac CAO Dˇcın Pri stoupa nı z labem do sedla (nejna rocnejsı cast y stupu) bylo jiz nesnesitelnš edro. I kdyz s na mi sli damy Š manz elky ne ktery ch noy ch adeptu lezenı hora ch, dosa hli jsme rcholu Wildspitze docela slusnšm case. Byl super yhled Š fakt bomba. Akora t nad Sy carskem se chystala nejaka bourka, a tak jsme po 45 minuta ch osla na rcholu utıkali dolu. Ten üprk byl docela opodstatneny, protoz e brzo zacalo snezit. Pri üteku po moršne ledoce jsme si zpomneli na Jardu Uhera na Matterhornu Š neboď cely prostor byl nabit elektrinou a nektery m kolegum zacali prskatú spicky cepınu. Rychle jsem dobehli do chaty a oslaili ıtezstı. V nedeli 13.8. jsme zase za na dhernšho pocası sestoupili do Ventu. D alo by se rıct, z e Wildspitze (3.774 m) se stala oddıloou horou CAO, alespon pro cast lezcu se za jmy o VHT. Tentokra t jsme yrazili patek dopoledne 11.8. Pocası bylo super, a tak jsme hned sobotu ra no yrazili smerem Breslauer hutte (2.900 m). Zamluili jsme si nocleh a po kra tkš pauze yrazili smer rchol. Slo to docela dobre, pouze snıh byl elmi rozbredly, a tak nekterı jedinci bez koz eny ch bot meli brzo rybnık ponoz ka ch. Pa r udaj pro prıpadne za jemce : DC Š Kufstein Š Vent : 730 km Parkonš Vent Š 50 ATS / den Vent Š Breslauer hute Š 2.5 hod Breslauer hutte Š Wildspitze Š 3.5 hod. (nena rocnš) Breslauer Hutte Š prespa nı, 80 ATS pro cleny AV nebo C HS Pio na Breslauer hutte Š 45 ATS Ostatnı 160 ATS (spaca k nenı nutny Š jsou tam deky) Kemp Solden (stan, auto, 2 osoby ) Š cca 250 ATS (Fotografie jsou z ystupu 27. Ř 30. cerence 2000) CAO News 3

WILDSPITZE 11.-13.8.2000 Milan Cestr CAO Dˇcın N a poslednı schuzi CAO prinesl Petr Stepa n a Milan Spatenka fotky z ystupu na druhou nejyssı horu Rakouska Š Wildspitzi (3772 m). Ja jsem s nimi bohuz el jet nemohl a chtel jsem yrazit o tyden pozdeji. Milan Spatenka mi sak narhnul, z e za 14 dnı s Filipem Secky m a manz elkami chtejı ystoupit na Dachstein. Me se toto zamloualo a nadhodil jsem Milanoi, zda se nepokusit znou o Wildspitzi cetne nasich drahy ch poloicek, jelikoz se mi Wildspitze zda la zajımaejsı. V tšto chıli se dostail na schuzi i Kudrna, poypra el o jejich ystupu a kdyz jsme mu prozradili, co jsme s Milanem ymysleli, rekl, z e si se rozmyslı a da edet, zda pojede. Vsechny predpoe di na 11.- 13.8. sliboaly peknš pocası a tak zby ala poslednı ota zka, zda pojede Kudrna ci nikoli. Predpoeö ho ale presedcila a pa tek dopoledne sichni yrazıme smer Rakousko Š Vent. Vecer kolem osmš prijız dıme do Soldenu. Ubytoa a me se kempu e stanech, protoz e pro ystup na chatu Breslauer hňtte bylo jiz pozde. Ra no se probouzıme, na obloze plechú a tak 8 hodin naseda me na lanoku e Ventu a necha a me se yšzt asi 500 yskoy ch metru. Odtud zacına lastnı ystup na chatu Breslauer a Wildspitzi. Po zhruba jednš hodine pricha zıme na chatu. Zde si zajisď ujeme ubytoa nı a po obcerstenı yrazıme 11 hodin na rchol. Podpurnš druz sto (Radka Kurdnacoa ) na nas cekalo zde. Po pulhodine chuze se zacınajı kameny menit e snıh, nezby a nam tedy nic jinšho, nez nazout z eleza pokracoat. Zacına se blız it asi nejtezsı mısto ystupu, 100m dlouhy ysnezeny z lab. Zdola a me ho sak pomocı jistenı celkem snadno. V sedle nad z labem se naazujeme na de lana. Prnı edl Kudrna, za nım Lenka a ja. Druhš e sloz enı Filip, Mirka, Katka a Milan. Pres snehoš plato sak cesta neubıha tak rychle, jak jsme pocıtali. Snıh byl jiz mekky a nohy se zacınali borit, projeuje se i yska. Pred tretı hodinou dorazıme tesne pod rchol, kde je jediny lezecky üsek. Poslednıch 20 m a rchol je nas. Na dhernš panora ma, kterš jsem nımal jiz pri y stupu jsem si naplno ychutnal klidu az zde. Vzpomnel jsem si na Petra Stepa na, ktery tu byl pred 14 dny a moc toho neidel (snad mu se ynahradı alespon nase zabery). Za chıli dorazı Filip se sy mi kolegy na lane. Zacıname tocit rchološ zabery, jeste nejakš snımky a zacına probıhat oslaa duchu Jirko Ö Filipe Ö Milane Ö atdú. Ze siesty na s ale ya dı üder hromu na obzoru. Pri pohledu na opa leny rsek rchološho krız e 16.00 elmi rychle opoustıme rchol, druz sto noacku pres nejtezsı üsek spoustıme se sloy, z e je potreba co nejrychleji sestoupit. (dohnali jsme je az pod z labem, zali nase sloa elmi azne). Do chaty jsme nastestı dorazili cas, jeste nez zacalo prset a prihnala se boure, pozdeji zacalo i snezit. Chata byla pora dne narana, nastestı jsme si zajistili nocleh pred y stupem. V hospode nebylo zadnš olnš mısto a tak jsme si dali s Kudrnou alespon tocena kaú na doplnenı tekutin. Ra no byla obloha zase ymetena, nejyssı stıty byly lehce pocukroa ny noy m snehem. Pred nami byl jiz pouze sestup do Ventu. Nasedli jsme do aut a pod mesteckem Au jsme se mıstnı rıc ce ykoupali. Holky nas chteli zakerne natocit, ale liem teploty ody zjistili, z e to nema cenu. Po koupeli a obede jsme yrazili domu. Myslım si, z e se ylet elmi ydaril. Drobnš sra my se jiste elmi rychle zahojı a zustanou nadhernš zpomınky. C tyri clenoš y pray se techto mıstech pohyboali poprš, ytorili si yskoy rekord a erım, z e to nich zanechalo elky zazitek. Vy let do Alp ocima manz elky milonıka hor AUTOR: LENKA CESTROVA FOTO: ARCHIV J. KUDRNACE Nejsem typ c loe ka, ktery by k ziotu potreboal huntoat si te lo chozenım po horach. Proto, kdyz mi muj miloany manz el narhl odjet na ıkend do Alp a ylýzt si na Wildspitzi, moc jsem se s te stım nerozply ala. Ale nakonec jsem preci jen na tento napad kyla. VzdyŠ to bylo jen na da dny. On jich, chudak, musel u more pretrpe t c trnact! Jes te pred odjezdem jsme se ses li s Kudrnac oy mi a Jirka zac al yprae t, jak oni, c trnact dnı predtım, tuto horu pokorili. Zac ala jsem silne pochyboat o tom, zda jsem se se souhlasem, zdolat tento kopec, neukapila. V patek rano jsme preci jen yrazili spolu s Kudrnac oy mi, Spatenkoy mi a Secky mi. Cesta byla dlouha a edro aute c loe ku taky neprida. Vec er jsme dojeli do alpskýho me stec ka So lden, kde jsme se ubytoali mıstnım kempu. Kdyz jsem ide la ysku kopcu okolo nas, znoa se objeily pochybnosti nad mou üc astına tomto zajezdu. To preci nemuz u yjıt! CAO News 4

Nastal den D. V sobotu jsme yjeli z kempu do nedalekýho Ventu, kde zac al nas ystup. Sice kousek lanokou, ale od ysky 2300 m jsme s lapali pe sky. Asi po hodine cesty, ktera mi ubec nepripadala tak te zka, jak jsem si predstaoala, jsme dorazili na Breslauer hátte. Doplnili jsme sıly a jedenact hodin hura k rcholu. To co nasledoalo bych shrnula asi takto: kameny, skaly a pak uz jen snıh a snıh. Stale jsem nechapala, co je na tom krasnýho, takhle se drıt. Nakonec, po c tyrech hodinach, jsme ylezli na rchol. Prestaala jsem se diit, co Milan a jemu podobnı, na horach idı. Jako na dlani jsme meli sechny kopce s irokým okolı, sude byl klid, zadnı lidýě Proste pohoda. Z tý nas os em za chıli yedla blızıcı se bourka. Proto jsme zabalili e ci potrebný k oslae zdolanı rcholu a rychle (mısty az moc) sestoupili na chatu, kde byl zajis te n nocleh. V nede li nas jes te c ekal sestup do Ventu k autum a poledne jsme yrazili k nas im domoum. A jak bych zhodnotila tento ıkend? Mısty spa leny oblic ej a krk (pry jsem ypadala jak malomocna ), bolae nohy, puchy re, ale super pocit, ze jsem zdolala druhou nejyssı horu Rakouska. Byla to drina, ale sta la za to! Vysoke Tatry Malý ohlýdnutıza nas te ou kdysi tak nas te oany ch hor Petr StÓ pan CAO Dˇcın V sobotu 5.8.2000 Tatra ch prsı. C eka me hospode e Staršm Smokoci co bude dal. Chceme ylšzt Hokejku zapadnı Lomnici. Tak se jdem alespon zeptat na horskou sluz bu, jaka je predpoeö. Sluz bu ma zrona Gejza Hak. Kdyz je Tatra ch Gejza Hak, na obloze ani mrak.ú Toto porekadlo dnes zda se nefunguje. Na dotaz jakš bude pocası rozsafne odetil: JÉ, to kebych edel. Ale inac je to celkom dobre, aj kokot mi este stojı..ú Da le jsme se dozedeli, z e na Teryne je plno Š probıha ty den JAMES, oslauje se 50 let yrocı ystupu Hokejky. Zmena pla nu Š jdeme na Zbojandu. Milan Mysık, Martin Chmelac, Radek Machar, Jarda Uher, Fanda Sandrlık a ja. Stoupa me Velkou studenou dolinou, pocası se ylepsuje, zacına sıtit slunce, sude tecou potoky ody, z prahu pod Slakoskou prehybou spada odopa d. Kladu si ota zku, proc jsem tolik let, tak kra snš hory zanedba al. Pet a pul hodiny jızdy autem! Kracım na cele, kaz dšho dle zyku slusne a hlasite zdraım, etsinou dosta a m odpoeö. Nahle se z pod preisu prede mnou ztycuje urostly strazce TANAPu. Hlasite zdraım Hore zdar!ú. Nic. Jen ysılene hledı kamsi do Vareskoy kotliny a bedlie sleduje, jestli se sisti dobre pasou. Pasa k sisďuje za to placeny. Prıste pozdraım Grňss Gott Š to si udela bouli na cele, jak se bude klanet. Na Zbojande nas chata r ubytoal na podalu za sto pade s poinou snıdanı. Slea na prukazku funguje. V nedeli po snıdani hodinka chuze a jsme pod Sirokou. Pocası dobry, trosku fouka ıtr. Uher, Sandrlık a ja nastupujem do cesty Tresnoy pilır za V od Pa lenıc ka. Mysa k, Chmela a Machar na cestu za VI prao od Motyky. Pod nastupem se oblška me a naazujem, pohlšdnu na Fandu a trestım neerıcne oci. Fanda to mel rychly, zal si na sebe kraďasy a natelnık, jak Tisš. Oblecenı ma pry na chate. Fandu jsme oblškli a uz se lezlo. Cesta je to pekna, doporucuji. Sestoupili jsme z rcholu do Priecneho sedla nad nami Za padnı hrana na Priecnu ez u za V, tak jsme ji s Jardou dali. Fanda si nata hl ruku a uz s nami nelezl. Mezi tım kluci sestoupili a nalezli do Motyky (V). Slanili jsme z Priecnš ez e a potoz e byl jeste cas, tak jsme nastoupili za klukama. Na rcholu jsme byli za 1.45 min. Pak jsme se loudali na chatu a edli reci. V noci bourka, rano mraky. Pocası nic moc. Padlo rozhodnutı Š sestup a nahradnı program lezenı Demenoskš doline. Ve dana ct hodin jsme uz lezli na apne. A o pulnoci jsme byli doma. Secteno a podtrz eno tri cesty Tatra ch a par cest na a pne. Celkem dobry ıkend. Der Berg ruft! Zajımay tip na y stau Zdroj i-net V dobe od 15. dubna 2000 do 4. listopadu 2001 probıha Altenmarktu rakouskš spolkoš zemi Salcbursko jedinecna a origina lnı ystaa "Der Berg ruft!" (Hora ola ) o historii horolezectı a alpinismu. Altenmarkt je jedno z yhleda any ch stredisek salcburskšho sportonıho area lu SPORTWELT AMADE, kterš se rozkla da cca 40 km jiz ne od Salcburku u dalnice Tauernautobahn blızko da lnicnı kriz oatky Ennstal. Vy staa se kona pri prılez itosti 200. yrocı pršho ystupu na nejyssı rakousky rchol Groäglockner. Tomuto tšmatu je na y stae enoa na jedna samostatna a rozsa hla expozice s mnoha specificky zamereny mi predstaenımi a prednaskami cetne unika tnı ıcedimenziona lnı projekce. Vy stau charakterizuje a bude charakterizoat mnoho samostatny ch prednasek, sympoziı a expozic po celou dobu 18-ti mesıcu tra nı ystay. Je moz nš surfoat databance stoky nejzajımaejsıch hor a lidı, kterı je zdolali, nebo podniknout irtua lnı y let na kluza ku, ktery as dopraı behem trı minut k Mount Eerestu, Matterhornu nebo Kilimanzaru. Ve ysoce modernım kine s 250 mısty muz ete shlšdnout nejnapınaejsı dokumenty i amatšrskš filmy... Takoa to ystaa s mnoz stım rozlicny ch expozic, s mnoz stım doboy ch i soucasny ch elkoplosny ch fotografiı, s mnoz stım multimedia lnıch animacı, s rozsa hly m mnoz stım historicky ch dokumentu popisujıcıch a zachycujıcıch aktinı cinnost cloeka hora ch a predesım alpskšm regionu, s informacemi o osudu mnoha objeiteluhor, s informacemi o minulšm a soucasnšm horolezectı, o horolezectı z en atd., dosud nebyla Erope organizoa na. Organizacnı zajistenı ystay realizuje spolecnost SALZBURGER LAND TOURISMUS GmbH. Organiza tori pocıtajı s üc astı okolo 480 tisıc na stenıkuz celšho seta. Hlanımi tšmaty y stay jsou: Direttissima - Nejš tsı stš ny Alpa ch (Eiger, Matterhorn, Mont Blanc, Monte Rosa, Bernina, Ortler, Drei Zinnen, Marmolada, jsou pojmy, kterš majı na ystae sou rozsa hlou historickou i soucasnou prezentaci) CAO News 5

Osmitisıcoky - Str echa sš ta (Cesty na 14 osmitisıcoy ch rcholu jsou nejen obtız nš, nebezpecnš, ci prıkrš. Jsou to cesty, ktery mi procha zel yoj setošho horolezectı, od rozsa hly ch ty moy ch expedic az po jednoduchy a rychly alpsky styl. Vystay se üc astnı i mnoho yznamny ch soucasny ch osobnostı setošho horolezectı.) 10+ - Horolezectı jako dobrodruzstı (V 70.letech prinası do Eropy americtı lezci filozofii olnšho lezenı. Jednım z yznamny ch predstaitelutohoto zpusobu lezenı je i tyrolsky alpinista, fotograf a spisoatel Heinz Zak. Jeho fotografie i myslenky jsou soucastı rozsa hlš expozice na y stae.) Z eny - Reoluce hora ch (Ve sete ola danšm muz i i z eny dosahujı sy ch cılu, prozıajı lastnı dobrodruz stı, realizujı proy stupy... Kdysi musely sou cinnost tajit a proa dely ystupy dokonce prelecenı za muz e.) Poš ry, ba je a myty o rcholech hor i o horske m sš tš (Odeka touha cloeka odhalit tajemstı nedostupny ch oblastı, objeit horskš skrıtky a setkat se s ba jny mi bytostmi pretra a dodnes.) Serpoe a jejich sš t (Portršty slany ch Serpu, lidı malšho zrustu, ale slany ch sou odahou a ytralostı, uka zky tradicnıch serpsky ch jıdel Momos a Tsampa,..) Messner jako umš lec (Reinhold Messner inicioal umelecky projekt "Ka men yssı nez muz "...)..a dalsı doproodne ystay a expozice (Vy staa je y znamny m mezina rodnım férem. Jsou zde organizoa na setka nı s yznamny mi horolezci a alpinisty z celšho seta, jsou organizoa na diskusnı pa sma s promıta nım diapozitiuz mnoha horsky ch oblastı seta,..) Oteıracı doba ystay: lšto: pondelı az nedele od 10:00-18:00 zima: pondelı az nedele od 14:00-21:00 Vstupne : Dospelı: 160 ATS Deti (8-18): 80 ATS Rodina (2 dospelı a sechny deti): 390 ATS Skupina (15 a ıce osob): dospelı 130 ATS, deti 50 ATS Jak ten cas letı Prina sıme a m nekolik zna mych lezeckych osobnostı na fotografiıch z naseho archiu. Pozna te je? (R esenı: Jarosla Uher, Simona Burdoa, Karel Belina, Pael Paouk Cerny, Io Fompe Noy, Radek Soucek, Zdenek Hubka, Petr Lastoicka ml., Jaromır Pospısil) J O, TO JSEM JESTE PIL, aneb jak se lezlo kdyz piec ko stalo kac ku s edesat... V dobach, kdy jsme se ıce druz ili, biakoali a posedaali po lezenı u ohnıcku e skalnım kralostı, ypraˇly se prı bˇhy lezcu. Mobiloa doba prı bˇhum nepreje. Vypraˇnı se smrsklo na prijetı esemesky a prı bˇhy upadajı pomalu zapomenutı. Aby se tak nestaalo, k tomu by mˇla slouz it nas e rubrika s nazem ú Jo, to jsem jes tˇ pil, aneb jak se lezlo kdyz piecko stalo kacku s edesat. Nebojte se zerejnit soje Řlety, po le tech se staajı balzamem, ktery osˇzı horolezeckou, osmami ztyranou dus i. CAO News 6

Zde a m nabızıme prıb e h druhy: Zombie TEXT: JIRIHOUBA CHARA Blahž pameti, kdy horolezecka akce Podzimnı lezenı jeste byala na Vrabinci, se uda lo toto: V pa tek, prnı den srazu, jsme po lezenı sesli do Techloic do restaurace Pod kastanem, objednali si pio a tesili se na dalsı kamara dy. Brzy dorazil i Hynek. Prijel z Teplic e wartburgu, kteržho si pujcil od otcıma. Zaparkoal pred hospodou edle nasich expedicnıch ozidel. Za baa dosta ala sta le etsı obra tky, nikomu se moc nechtelo do lhkžho a studenžho listopadožho ecera. Vsimli jsme si, ze restauraci se pozolna zacınali scha zet hosıci s holymi lebkami. My jsme rozjarenı a cerenych etroka ch pusobili mezi cernymi bundami a maska coymi kalhotami dost dine, a tak nebylo diu, ze to brzy zacalo hospode jiskrit. Byl cas ypadnout. Zaplatili jsme a meli se k odchodu. Spolecne s na mi se sak houstnoucı atmosfžre zedla cela obroska grupa lebkounu. Nejmın se jim lıbil kupodiu pra e Hynek Ř byl tž dobe drobounky, hubenoucky, ale naa to mel notne. Vra oraym krokem zamıril prımo k wartburgu a skini mu zastoupili cestu. Vypukla strkanice, kdy jsme jednak odra zeli toky lebek a jednak se snazili Hynkoi sebrat klıce od ozu. V nastalžm zmatku Hynek preci jenom nejak lezl do auta, nahodil motor a s nejyssımi moznymi ota ckami prudce yrazil za ohlusujıcıho reu zteklych skinu, kterym tım ujızde la yhlıdla obeý. Stihli pouze nekolikra t kopnout do blatnıku, ci trısknout do kapoty. Hynek zmizel oblaku prachu. Bylo jasnž, ze na hrada budeme my. Takž jsme na nic necekali a po loka lnıch bojuka ch se propracoali k autum a takž ujeli, zanecha ajıc za sebou rozzurenž nacky, kterı se z nedostatku jinž moznosti zacali rezat alespon mezi sebou. Auta jsme nechali pod Vrabincem (wartburg nikde) a pomalu stoupali nahoru. Dosli jsme na rchol, pa rkra t zaolali na ztracenžho Hynka a pak zalezli do spaca ku. Ra no arıme snıdani a ceka me, zda se Hynek neobjeı. Pak jsme sesli pod dolnı cestu a zacali lžzt. Asi za hodinku se pod stenou objeila elice zla stnı postaicka Ř spıs stın nez cloek. Odnekud se yloupl zjene nesuj Hynek bez ecı, sedl si na parez a pobledly oblicej skryl dlanıch. Hned jsme se sebehli a Hynek, ktery ypadal jako Zombie na m ypra el, jak skoncila jeho nocnı jızda. V rychlosti, kterou pomalu nabıral po odjezdu od restaurace, prejel obyklž mısto na parkoa nı pod Vrabincem a uha nel nocı sta le da l az skoncil jednž z prudkych zata cek i s ypujcenym autem prıkope. Auto trcelo zadnı ca stı sice trochu do ozoky, nicmžne Hynek usoudil, ze ma celku dobrou polohu na prenocoa nı. Sklopil sedacku a usnul sladkym spa nkem spraedliych. Ra no bylo tezkž, preelice tezkž probuzenı. Z nocnıho neochejnžho reka nezustalo ubec nic. Sklesle dosel do esnice pro traktor, aby ho yta hl, ohledal skody zpusobenž pa dem do skarpy, a pak, jako e sna ch, dosel pod ska ly pro mora lnı podporu spolubojonıku pred neeselou cestou domu. Prıstıho rocnıku se Hynek z nejakžho duodu uz nez castnil TETA KLA RA, aneb stezky manz elky horolezceě A protoz e esele prı hody zazıajı nejen drsnı lezci, ale i jejich drahe poloicky ci prı telkynˇ, je zde druha rubrika yhradnˇ (anebo te mˇr yhradnˇ) pro z eny. Tam-tamy nesly nade jnou zprau, ze s prıbe hem prijde Simona Burdoa. Snad prıs tım c ısleú Dne 4. zarıoslaısý narozeniny Milan Schwarz, znama osobnost z restaurace Pod cısarem Ostroe. Prejeme pený zdraıa stale stejne z iotnıho elanu! Dne 7. zarıoslaısý narozeniny (34) taký s pic koy lezec a y borny kamarad Pael Paouk Cerny z Bynoa, c len CAO De cın. Prejeme s e nejlepsı, mnoho sportonıch üspe chu a rodinou pohodu!!! Pouhy den potý, 8. zarıoslaınarozeniny (35) horolezec Daid LosŠa k, z De cına. Prejeme hodne s te stı meditaci, praci i osobnım z iote! Dne 12. zarıoslaısý narozeniny (54) taký y konnostnıhorolezec a kamarad Petr Zippich St pa n, z Labský Strane, c len CAO De cın. Takz e s echno nejlepsıa hodne pe kny ch zaz itku z cest! Dne 18. zarıoslaısý narozeniny Alena And loa, z Labský Strane. Prejeme pený zdraı a rodinou pohodu! SUSKA SE. Nic co by sta lo za to, prohnat to bula remö ~ STRIPKY DVE ZPRA VY Z TATER VYSOKE TATRY, SLOVENSKO C ERVENEC 2000 5 V y r o c ı z a r ı 2 0 0 0 -jch-. cerence (SITA) - V ütery ecer nasli da horolezci telesnš pozustatky e znacnšm stupni rozkladu. Na zaklade nalezeny ch dokumentu se zjistilo, z e jde o sedmadacetiletšho Tomasze Andrzeje Mirowskšho. CAO News 7

V ysokš Tatry 12. cerence - Bylo nalezeno telo e snehošm poli pod sedlem Prielom. Zatım nebylo identifikoa no, ale pradepodobne jde o Pola ka Michala S., ktery je nezestny uz od 19. prosince. CHMATA CI OPE T NA TAHU DŠCIN, TEPLICKA ULICE 25. C ERVENCE 2000 M ensım rozladenım skoncil ütery 25.7. praidelny lezecky den e skala ch. Sraz byl jako obykle 15.00 hod. pred budoou energetiky na Teplickš ulici. Tam lezci z CAO nasedli do jednoho ozu a druhy ponechali na parkoisti. Po peknšm odpoledni Tisš se pred desa tou hodinou ecernı ra tili do Decına na parkoiste. Druhš auto se zda lo by t pora dku, takz e se klidu rozloucili a rozjeli k domoum. A az doma majitel zjistil, z e mu nekdo auto ykradl a slusne za sebou zarel. Do jednš hodiny noci pak tralo sepisoa nı protokolu na policii (koncert pro da prsty a staricky psacı stroj). Skoda 10.000,- Kc. Podstatne hur dopadl pred casem kolega Honza Saska Š tomu praš poledne ukradli ze stejnšho parkoiste ronou celš auto - noou audinuö JÉ, tak uz to nekdy u nas chodı. Ale jak podotkl s üsmeem Zippich: ňaspon bude o cem psa t Č WAS IST DAS PASTYR? OSTROV C ERVENEC 2000 U smena prıhoda se prihodila Karloi Belinoi a Mıroi Mzourkoi. Karel daroal sšmu zna mšmu z Nemecka proy stup na ması Pastyr. Dole se pak lezec z Nemecka ptal, co to znamena Nemecky pastyr. Karel s Mırou chıli premysleli a pak poıdajı. Das ist SchĚffer.Ú Tak se jmenoal i jejich nemecky kolegaö OSTROV CAMP 4. OD NASEHO ZPRAVODAJE 22. C ERVENCE 2000 O stro se sta le drzı na prednım mıste pomyslnšm z ebrıc ku oblıbenosti lezecky ch oblastı Seeroceskšho kraje o cemz sedcı jeho nasteoanost. Kaz da oblast ma samozrejme sš yznaace i odpurce Š extršmnı lezci yhleda ajı sta le casteji oba brehy Labskšho üdolı, hledaci klidu si zajedou na Tokan ci do Jetrichoic, pohodlny mi nastupy a rozmanitou ska lou cest se yznacuje Tisa, ale Ostro jakoby skloubil od kaz dšho neco. K oblıbenosti sak nemalou merou prispıajı i mıstnı osezony Š restaurace Noa peka rna a zejmšna restaurace Pod cısar em u kempu. O ıkendu je to takoy mensı Camp 4. Pozdra z Francie prisel od Jindrisky R eha kož. Horolezec Reinhold Messner chce po letech opet zdolat Nanga Parbat PRAHA 4.C ERVENCE 2000 "N anga Parbat je yza. Ta hora je mojı prnı osmitisıcokou a zaroen mym prokletım. Vabı me sy m osudem," rekl neda nšm rozhooru pro SME slany italsky horolezec Reinhold Messner - cloek, ktery 16. rıjna 1986 zdolal jako prnı cloek na sete i poslednı himala jskou osmitisıcoku. Sš rozhodnutı opet ystoupit na Nanga Parbat potrdil e ctrtek 29. cerna, den trica tšho sedmšho yrocı smrti sšho bratra Gňntera, ktery zahynul pra e na tšto 8125 metruysokš hore. "Zacal jsem uz s prıpraou, o konecnšm termınu jeste nejsem rozhodnut," rekl petapadesa tilety Messner na setoš y stae EXPO Hannoeru, kde ma sojı samostatnou expozici. "Vy stup na Nanga Parbat byl mojı prnı expedicı Himala jıch a hned klıc oou y praou mšho z iota," zpomına Messner. "Naucil jsem se na nı zıt e sech dimenzıch cetne tš nejetsı lidskšm z iote, kterou je smrt. Na stıt jsme zaütocili spolu s Gňnterem, ale pri sestupu na s zastihlo hroznš pocası. Museli jsme nouzoe biakoat osmitisıcoš ysce, ale nemeli jsme spaca ky. Najednou nas chytila laina a ja myslel, z e je po na s. Po prnım soku jsem si uedomil, z e se muz u pohyboat a pomerne rychle jsem se zpod nı dostal." Samotnšho Messnera poaz oali za mrtšho. Kdyz se po sesti dnech objeil mezi lidmi, lekli se ho jako prızraku. Skoncil na klinice, kde mu amputoali tezce omrzlš prsty a propustili ho az po CAO News 8

trech mesıcıch. "Pochopil jsem, z e od smrti sšho bratra neutecu, kdyz opustım hory. Proto jsem se ra til ke sšmu snu." K Messneroy m prukopnicky m himala jsky m y stupum patrı i zdola nı Mount Eerestu, ktery roku 1978 spolu s Petrem Habelerem poprš zlezl alpsky m zpusobem bez kyslıkoy ch prıstroju, coz pozdeji poprš dejina ch zopakoal i jako sélo ystup. V poslednıch letech se Messner ziditelnil jako clen Eropskšho parlamentu za Eropskou alianci zeleny ch, ale i jako autor bestselleru Yetti - legenda a skutecnost. Za hadny e-mail plny otaznık pr isel od Honzy Hora ka: Nazdar Jirko. Jak zijes? Jak bylo na dooleny? Pocası je hnusny a tak me ani neadı, ze musim bejt praci. No teř uz elkej napor prestal. Musim ydelaat, protoze jsem trochu naboril auto. Clanek ode me urcite nebude. Je jedno proc. Rekni Liboroi. Zatim cau Horacek Proy stup Kammerlandera pred jeho sjezdem z K2 PRAHA 22. C ERVNA 2000 E xtršmnımu horolezci Hansi Kammerlanderoi (43) z jiz nıch Tirol a jeho spolulezci Konradu Aueroi se ramci himala jskš expedice na K2 podaril proy stup. Oba ystoupili - jak rıkajı, jako aklimatizacnı turu - na rchol 6250 metruysokš hory nad predsunuty m zakladnım taborem K2. Sdelil to mlucı Kammerlandera, Sieghard Pircher, rozhooru pro agenturu APA. Po kra tkš regeneraci zakladnım tabore postaenšm e ysce 5800 metru hodla Kammerlander bez kyslıkoy ch prıstroju a bez nosicu zlšzt tuto s 8611 metry druhou nejyssı horu seta. Na extršmne lehky ch lyzıch se specia lnım titanoy m azanım, kterš ma yloucit moz nost odepnutı, se potom chysta K2 sjet. Podle slo sšho mlucıho musı nejdrıe Kammerlander, ktery yrazı ke zdola nı sš jiz 13. osmitisıcoky, presne zjistit snehoš podmınky a moz nou trasu sjezdu. "V nasledujıcıch dou dnech bude e ysce 6.500 metru ybudoa n yskoy ta bor", sdelil Pircher. Pircher: "Kdy Hans Kammerlander na osmitisıcoku yrazı, nenı dosud presne napla noa no. To bude zalez et na dobe nezbytnšho odpocinku a takš na pocası." Kammerlander jiz muz e mıt nabra ny sechny sıly pro ystup, ale pocası nam nemusı yjıt strıc, rekl mlucı. "Vhodny by byl y stup mezi 9. a 13. cernem. To je üplnek a tak by pocası melo by t stabilnejsı", dodal Pircher. skupin lidı. Byly dny, kdy se pocet lidı na Gerlachu blız il ke stoce," rekl reditel Sta tnıch lesu Tatranskšho narodnıho parku Mikulas Michelcık. Uahy o zprıstupnenı Gerlachu nemajı podle neho opodstatnenı ani z hlediska ekonomiky, ekologie ci bezpecnosti. "Vytorenı znacenšho chodnıku tezkšm uz horolezeckšm teršnu by bylo financne narocnš. Krome toho by se yrazne zysila ürazoost. Podobny mi napady se muz eme zaby at, az dokazeme zajistit üdrz bu existujıcıch chodnıku," dodal. Na starosti je majı pra e Sta tnı lesy TANAP-u. Rocne do üdrz by inestujı od 600-tisıc do miliénu korun. "V absolutnıch cıslech je to stejna suma jako pred deseti lety, ubec tam nenı zohlednena inflace, rust nakladu. Delame to asi za ctrtinu toho, co pred lety," dodal Maria n Sturcel ze Sta tnıch lesutanap-u. Mnohš z chodnıkujsou naprıc snaze o üdrz bu prımo dezola tnım stau, zejmšna castech sedel a ysokohorsky ch prechodech. Tento rok by na radu meli prijıt opray a y mena technicky ch pomucek jako retezua skob Priecnom sedle, Prielome, ci na Poz skom hrebeni. Po letosnı trdš zime, laina ch a kalamite bude nutnš inestoat i do opray cest dolina ch. Naprıklad Ticha dolina je tuto sezénu üplne uzarena, laina strhla rozsa hlou cast chodnıku. Proto üahy o ytarenı noy ch znaceny ch chodnıkuzusta ajı e Vysoky ch Tatra ch nada le jen poloze snenı. SLONI KAMENY LUZICKE HORY C ERVENEC 2000 J ako hrbety bılych slonupusobı na dia ka pri pohledu od JZ kuriéznı skupina skal nazy any ch Bılš, nebo takš ystiz neji, Slonı kameny. Kdysi horolezecka oblast, dnes (od roku 1955) prırodnı rezerace. Prestoz e ska ly majı na zu kamenyú, jedna se o pomerne elikš pıskocoš eze. Na nejetsı (Velky slon) ede cesta po umely ch stupech. O Malšm slonu pruodci z roku 1980 trdı, z e je jiz nelezitelny. Jako jediny ma na rcholu sta le jeste slanoacı kruh. Neznı to tak trochu jako y za? Uahy o zprıstupnenı Gerlachoskšho stıtu jsou nerea lnš. VYSOKE TATRY 24. C ERVENCE 2000 G erlachosky stıt jako dominanta Tater a nejyssı rchol na Sloensku je pro nastenıky hor prıstupny pouze doproodu kalifikoanšho horskšho udce s mezina rodne platnou licencı. V minuly ch letech se sta alo, z e na 2.655 metruysokš hore sta alo o mnoho ıce lidı, nez dooloal nastenı ra d Tatranskšho narodnıho parku. Moz na i proto se tatransky m pohorım zacaly sırit üahy o moz nosti zprıstupnenı Gerlachu pro turisty znaceny m chodnıkem. "Takošto snahy jsou nerea lnš a napad zrejme znikl jako reakce na obrosky tlak na toto üzemı. Autorum napadu slo o eliminoa nı nelega lnı udcoskš cinnosti. Na Gerlach muz e horsky udce šst najednou maxima lne pet lidı, denne muz e na rchol yjıt nejıce pet KALIBUS V OSTROVE OSTROV SRPEN 2000 P o delsı dobe se tomto mesıci objeil Ostroe Karel Kalibus Kruschina, kdysi nadejny lezec. Prestoz e bylo jeste idet, k lezenı jsem ho bohuz el nepremluil. Doufejme, z e se e skala ch objeı casteji a prıste snad i s ercajkem! Haj hou. CAO News 9

TA NA LOSTA KOVA SE U SPE SNE ZOTAVUJE DŠCIN SRPEN 2000 Z d a se, ze Tana Losďakoa se üspesne zotauje po neda nš autohaa rii. Jak jsme informoali minulšm cısle, mela Tana spolecne s Liborem Sobodou aznou nehodu, kdyz jim na Kamenickš ulici prımo pred kola motocyklu jel podnapily muz se skodokou. Ta ne üsteckš nemocnici yrobili krunyr prımo na mıru. Ten bude muset nosit nejmšne tri mesıce. Nicmšne oba jsou jiz pohode ( ra mci moz nostı) a uz s nami nastıili napr. ska ly Ostroe i kdyz zatım jen jako dia ci. (Na snımku Tana s Liborem Labskž stra ni.) BRAVO ROSTO! DŠCIN SRPEN 2000 N a y kony Rosti Stefa nka se MONTAN casto objeoaly reakce typu: Tak to bych teda chtel idet na lastnı oci!ú, Procpak to nepreleze pred neky m z na s!ú atd., atd. Hlanım inkizitorem tomto taz enı se ustanoil RT = Rosďa Tomanec. Muset nekomu dokazoat sou pradu je protina ec. Uz Leonardo da Vinci radil sy m blızky m: Nikdy neysetluj! Pra telš to nepotrebujı a nepra telš ti stejne neuerı.ú I k prelezenı sy ch trapny ch sedmicek (VII) potrebuji etsinou pohodu a klid a taky parďaka, se ktery m si rozumım. Pocit, z e nekdo stojı dole a duchu si lastne preje, abych to neylezl, nenı zrona motiacnı. Rosďa Stefa nek sak sem ytrel zrak (i kdyz si to zatım nepriznali). Zaolal Tomancoi a pozal sechny za jemce aď se jedou podıat, jak se traerz za 8b leze. Nikdo najednou nemel zajem, jen RT uz counout nemohl. A tak jeli. Ve Fontainebleau Stefa nek pred RT prelezl traerz 8b. Tecka. (Zpracoa no dle MONTANY 4/2000) Cyklisticke casoky CAO DÓ cın Pozanka na sportonı akci Presnˇ po pul roce opˇt zmˇrı me se sıly cyklistickych casokach. Termıny podzimnı ca s ti jsou: nede le 24.9. c asoka na 100 km a utery 26.9. c asoka do rchu. Trasy obou casoek i praidla zustaajı stejne, jako jarnı ca sti. Nepropasni sou s anci prodat, co jsi za 6 me sıc trde natr noal!! (Blizsıinformace poda Chara, Uher.) Zde jsou da obra zky z letosnı jarnı ca sti: Casoka na 100 km 26.3.2000 (zlea: Jerabek, Charoa, Uher, Chara, Hofman, Stepan, Jerabek jr., Vlc ek.) FOTO: MILAN UHDE CESTR Casoka do rchu 28.3.2000 (zlea: Chara, Hanus, Vlc koa, Stepan, Vaishar a Vlc ek.) FOTO: JAROSLAV UHER Pozna mka: Z jarnı ca sti casoek existuje archiu CAO Decın elice zdarily film, ktery muze pomoci prohlždnout taktiku jednotliych castnıku! Doporucuji film pred startem shlždnout. GRAND PRIX SLOVAKIA 2000 SILICKA PLANINA 21. ú 23. C ERVENCE 2000 V nedeli 23. cerence t.r. skoncila na Sloensku GRAND PRIX SLOVAKIA 2000 orientacnım behu. Z naseho oddılu se Velkš ceny züc astnili Jana a Jaromır Pospısiloi. K za odu Jaromır poznamenal: í Naprosto neopakoatelny teržn. Tady se to bloudı!ö CAO News 10

LUCKA HROZOVA DŠCIN SRPEN 2000 V t e chto dnech se dokoncuje dokumenta rnı film o mladš lezkyni Lucce Hrozoš z Decına Boletic, ktery u na s natacel sta b nemeckš teleize. Lucka leze opradu dobre (iz. naprıklad zpra a CAO News 5) a neusta le se zlepsuje. na rcholu je dobıra k. K puodnım 12 ti cesta m pribylo dalsıch 7 a pa r ariant. Peknš lezenı na jedno dopoledne (nebo odpoledne) Š jinak opet pouze mıstnı y znam. (Velky ka men - iz. malž foto.) V nejblizsım okolı techto dou nastıeny ch oblastı je nekolik dalsıch skal, ale sechny bez rozdılu jsou zarostlš a pro lezce bez zajımaosti Š ZLATE CECHY SEVERNI! i C EKA NA S. KALENDAR AKCI CAO DECIN Nenı nutne yhrat ale zucastnit se... Lucka Hrozoa leze cestu Skalda Xa Tise. - Mezinarodnı festial horolezeckych film. Od 24. do 27. srpna probˇhne Teplicıch nad Metujı dalsı rocnık MFHF. Festial je doplnˇn radou doproodnych akcı ú ruzne zaody (lezenı, MTB, bˇh), ystay a koncerty. V okolı nepreberne mnoz stı lezeckych cılu. - Soute ska ť zaod na MTB. Dne 26.8.2000 se kona okolı Dˇcına zaod na horskych kolech. Tra mˇrı kolem 90 km. - Hlanı akce CAO ú prnım tydnu zarı (1. - 10.9.2000). Zajezd do Dolomit do oblasti Brenta. Lezenı, Via Ferraty, turistika. Odjezd patek 1.9. z Dˇcına. Info Chara. - Cyklistick c asoky CAO Decın ú nedˇli 24.9. casoka na 100 km, Řtery 26.9. casoka do rchu. Trasa zustaa stejna, jako jarnı ca sti. Nepropasni s anci prodat, co jsi za 6 mˇsıcu natre noal!! Info Chara, Uher. JIZNI C ECHY LEZECK TER NY SUMAVA SRPEN 2000 O pra zdnina ch nastıil nas reportšr behem sš doolenš na Sumae de tamnı lezeckš oblasti. Zde jsou jeho postrehy: 1. Ska ly na Kleti. Kleďsky granulit, nacha zı se asi 500 m pod rcholem Kleti. Jedna dojita ez, ostatnı masıky. Ska ly jsou utopenš lese a proto dost lhkš. Jistenı ny ty, nenı zde rcholoa kniha ani slanenı. Jen loka lnı yznam. Z Kleti pekny yhled Š napr. na TemelınÖ 2. Velky ka men. Nekdy takš Ska la na Zelenšm rchu. Mezi mıstnımi je zna ma pod nazem Krız oy rch podle elkšho bılšho z eleznšho krız e na rcholu. Cesty edou penšm materia lu, jistenı ny ty a kruhy, O K NKO HK VARNSDORF Z CHYSTANY CH AKCI HK VARNSDORF zarı - lezenı pıskocoych oblastech (Vlhos, Blızeedly) rıjen - zaod horskych kol Podzimnı dychanek, Srbska Kamenice - lezenı Jizerskych horach - Poslednı slanˇnı Jetrichoice (25.-26.10.) Informace na tel.: 0413/373 101, 370 987, 373 333 nebo mobil 0606 27 72 74 CAO News 11

CAO News H o ro le ze c k y c a so p is se e r o c e sk eh o r e g io n u Vy za: Hledame touto cestou pro nas c asopis stal zpraodaje (dopisoatele) z cel ho Seeroc esk ho kraje i z jinych region. Zajemci pis te na adresu: Redakce CAO News, Hrdinu 365, Dˇcın 32, 407 11 anebo olejte na telefonnı cıslo 0412 55 30 91. Vas im Řkolem by bylo zpracoaanı kratkych zpra ci reportazı z dˇnı kolem horolezeckych (sportonıch) oddılu, rozhooru se zajımaymi lidmi, aktualit i informacı o pripraoanych akcıch atp. Abychom casopis jes tˇ ıce zkalitnili pristoupili jsme cerenci k nˇkolika zmˇnam. Prednˇ jsme rozsırili redakcnı radu. Zejme na teú o prazdninach je nas na praci kolem casopisu malo. Podarilo se nam sehnat (a stale shanıme dalsı) nˇkolik stalych zpraodaju z nejblizsıho okolı ale i ze zdalenˇjsıch kraju. Vˇrı me, z e forma stalych zpraodaju pomuz e zleps it obsahoou stranku. Stale platı, z e elice radi zerejnıme i as e zpray, clanky, nazory, fotografie atd. Nemusı to byt na dˇ stranky ú stacı kratce co se kde dˇlo nebo bude dıt. Velice bychom take priıtali informace o noych cestach ( od I do XIIa..). Forma je liboolna ú nejlepsı je samozrejmˇ e-mail, ale stacı i zaolat. U POZORNE NI PRO CLENY CAO DE CIN POZOR! V UTERY 29. SRPNA V OSTROVŠ PROBŠHNE PO PRAVIDELNEM LEZENI KRATKA SCH ZKA UC ASTNIK ZAJEZDU DO DOLOMIT! PRIS T IODDILOVA SCH ZE SE VZHLEDEM K TOMUTO ZAJEZDU DO DOLOMIT BUDE KONAT AZ NEJBLIZSIDALSISTREDU PO NAVRATU ú TJ. 13. ZARI2000 V RESTAURACI ZA VŠTREM. ZACATEK SCH ZE JE JAKO VZDY OD 18:00 HOD. PRO C LENY REDAKC NIRADY CAO News OD 17:45 HOD. NA PROGRAMU BUDE LEZENI, FOTO, CYKLISTICKE C ASOVKY A DALSI PRIPRAVOVANE AKCE! TE SIM SE NA SETKANIS VAMI! Malš ohlšdnutı za prnım pololetım letosnıho rocnıku CAO News. Titulnıstranky CAO News - leden az c erenec 2000 Snad se am tedy bude osmic ka CAO News lıbit. A az budete balit suj expedic nıkletr, nezapomente pribalit blok a tuz ku na s echny ty krasný zaz itky, který Vas jiste na cestach potkajı! My ostatnıse na ne te sıme! Prıjemn prozitı zbytku prazdnin, mnoho zajımaych zazitk a s Ěastn naraty ze s ech dobrodruzstı preje sym c tenar m redakc nı rada CAO News. Neoznacene prı spˇky jsou dılem redakcnı rady. Redakcnı rada se schazı praidelnˇ 15 minut pred zahajenım schuze CAO Dˇcın anebo dle potreby na zaolanı. V prıstım cısle: Noý cesty Dolomity oblast Brenta Praidelný rubriky Tretıprıbe h J, to jsem jes te pil Informace z regionu a mnoho dalsıhoě Chces by t IN? Tak c ti CAO News!!! CAO News - C asopis horolezecke ho oddılu CAO Dˇcın ú Pouze pro nitrnı potrebu oddılu ú Sıdlo redakce: CAO Dˇcın, Hrdinu 365, Dˇcın XXXII, 407 11, Czech republic, tel.: 0412 55 30 91 nebo 0603 727753 - Naklad: neueden ú Sazba: Microsoftď Word 2000 ú Zdarma Climbing ú Adenture - Outdoors CAO News 12