Aspekty daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní Aspekty daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Břetislav Andrlík Lenka Šuráňová Brno 2010

Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Břetislavu Andrlíkovi, vedoucímu bakalářské práce, za cenné rady, doporučení a odborný dohled nad tvorbou této práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Aspekty daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU vypracovala samostatně s použitím literatury a internetových zdrojů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 21. května 2010

Abstract Šuráňová, L., Aspects of Personal Income Taxes in selected EU countries. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2010. The bachelor thesis deals with taxes on a personal income in selected countries of the European Union focusing on the taxation systems in the member countries. It discusses the general characteristics of the tax on a personal income and basic structural elements that are important for calculating the tax liability in those countries. The next section analyzes the development of encashment, the share of taxes to gross domestic product and total tax revenues. The conclusion of the thesis focused on a comparison of tax rates and assessment of the tax burden in each focused country. Keywords Tax on personal income, the EU, taxable income, tax relief, tax rate. Abstrakt Šuráňová, L., Aspekty daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2010. Bakalářská práce se zabývá problematikou daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie se zaměřením na systémy zdanění příjmů v těchto členských zemích. Pojednává o obecné charakteristice daně z příjmů fyzických osob a základních konstrukčních prvcích, jež jsou důležité pro výpočet daňové povinnosti v daných zemích. V další části je analyzován vývoj inkasa, podílu daně na hrubém domácím produktu a celkových daňových příjmech. Závěr práce je zaměřen na komparaci daně a zhodnocení míry daňového zatížení v jednotlivých zemích. Klíčová slova Daň z příjmu fyzických osob, EU, zdanitelný příjem, úlevy na dani, sazba daně.

Obsah 6 Obsah 1 Úvod 9 2 Cíl práce a metodika 10 3 Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob 11 3.1 Osobní důchodová daň... 11 3.1.1 Historie... 11 3.1.2 Zdanitelný příjem... 11 3.1.3 Úprava zdanitelného příjmu...12 3.1.4 Sazby daně...13 3.1.5 Výběr daně a zdaňovací období...15 3.1.6 Negativní důchodová daň...16 4 Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 17 4.1 Bulharsko... 17 4.2 Česká republika...18 4.2.1 Poplatníci daně...19 4.2.2 Předmět daně... 20 4.2.3 Osvobození od daně... 20 4.2.4 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky...21 4.2.5 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti... 23 4.2.6 Příjmy z kapitálového majetku... 24 4.2.7 Příjmy z pronájmu... 24 4.2.8 Ostatní příjmy... 24 4.2.9 Výpočet daně... 25 4.2.10 Nezdanitelné části základu daně... 26 4.2.11 Slevy na dani... 26 4.2.12 Sazba daně... 27 4.2.13 Zdaňovací období, daňové přiznání a placení záloh... 28 4.3 Francie... 28

Obsah 7 4.4 Polsko...31 4.5 Rakousko... 33 4.6 Slovensko...37 4.6.1 Poplatníci daně...37 4.6.2 Předmět daně...37 4.6.3 Sazba daně... 38 4.6.4 Daňové přiznání a placení záloh... 38 4.7 Slovinsko... 39 5 Výsledky práce 42 5.1 Vývoj daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU... 42 5.2 Vývoj daně z příjmů fyzických osob v ČR... 46 6 Diskuze a závěr 50 7 Literatura 53 8 Seznam použitých zkratek 57 9 Přílohy 58

Seznam obrázků a tabulek 8 Seznam obrázků a tabulek Obr. 1 Druhy sazeb u osobních důchodových daní...14 Obr. 2 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od 1. 1. 2008...19 Obr. 3 Podíl DPFO na HDP ve vybraných zemích EU v letech 1998 2008 (v %)... 43 Obr. 4 Podíl DPFO na HDP ve vybraných zemích EU v letech 1998 2008 (v %)... 44 Obr. 5 Podíl daně z příjmů FO na HDP v ČR v letech 1999-2009 (v %)...48 Obr. 6 Podíl DPFO na celkových daňových příjmech v ČR v letech 1998-2008 (v %)...48 Obr. 7 Přehled nejvyšších nominálních sazeb daně z příjmů FO v jednotlivých zemích EU k 31. 12. 2008 (v %)... 49 Tab. 1 Klouzavá progrese...14 Tab. 2 Stupňovitá progrese...14 Tab. 3 Výše výdajů uplatňovaných procentem z příjmů... 23 Tab. 4 Přehled koeficientů...30 Tab. 5 Sazby daně z příjmů fyzických osob ve Francii...30 Tab. 6 Sazby daně z příjmů fyzických osob v Polsku... 32 Tab. 7 Výše mimořádných nákladů snižující základ daně... 35 Tab. 8 Výpočet daně z příjmu podle vzorce... 36 Tab. 9 Sazby daně z příjmů fyzických osob v Rakousku... 36 Tab. 10 Výše ročních příspěvků na nezaopatřené děti...40 Tab. 11 Sazby daně z příjmů fyzických osob na Slovinsku...41 Tab. 12 Výše záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti...41 Tab. 13 Vývoj inkasa DPFO ve vybraných zemích EU v letech 1998-2002 (v mil. EUR)... 42 Tab. 14 Vývoj inkasa DPFO ve vybraných zemích EU v letech 2003-2008 (v mil. EUR)... 42 Tab. 15 Podíl daně z příjmů FO na celkových daňových příjmech ve vybraných zemích EU v letech 1998-2002 (v %)... 45 Tab. 16 Podíl daně z příjmů FO na celkových daňových příjmech ve vybraných zemích EU v letech 2003-2008 (v %)... 45 Tab. 17 Přehled inkasa daně z příjmů FO v ČR v letech 1998-2003 (v mil. Kč)... 46 Tab. 18 Přehled inkasa daně z příjmů FO v ČR v letech 2004-2008 (v mil. Kč)... 46

Úvod 9 1 Úvod Daně představují velmi důležitý nástroj veřejné správy státu. Jako součást veřejných financí se velkou měrou podílí na tvorbě státního rozpočtu a napomáhají tak financovat různé činnosti veřejného sektoru. Daně tak zasahují do každodenního života nás všech a hrají v něm určitou roli. V České republice prošly daně celou řadou daňových reforem a jejich problematika nepatří k nejjednodušším. Reformy se snaží o zjednodušení a zefektivnění daňové správy, modernizaci a progresivní vývoj daňového systému. V období vstupu České republiky do Evropské unie byla velmi důležitá implementace komunitárního práva do českého právního řádu. Nejvýraznější změny nastaly u nepřímých daní, kde došlo k přijetí nového zákona o dani z přidané hodnoty a o daních spotřebních. Přímé daně jsou stále řízeny českými předpisy (zákon o daních z příjmů). Současná daňová soustava České republiky, která vznikla 1. 1. 1993, člení daně na přímé a nepřímé. Mezi přímé daně se řadí daň z příjmů (daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob) a majetkové daně (daň z nemovitostí, silniční daň a tzv. převodové daně, tj. daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí). Nepřímé daně se dělí na všeobecné (daň z přidané hodnoty), výběrové (spotřební) a od 1. 1. 2008 jsou součástí nepřímých daní také ekologické daně. Členské státy Evropské unie klasifikují přímé daně na důchodové (daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob) a majetkové (daň z nemovitosti, převodové daně a silniční daň). Systémy těchto daní jsou ponechávány v kompetenci vlád členských zemí s tím, že jejich hlavní povinností bylo zajistit sjednocení svých národních systémů s právem komunitárním. Proto snaha EU směřující ke sjednocení a regulaci v oblasti přímých daní je omezena. Spolupráce tedy spočívá především v harmonizaci a koordinaci. Aplikace daňové koordinace je mnohem úspěšnější než harmonizace. Vypovídá o tom ochota všech členských států vzájemně spolupracovat a zkoordinovat se především v rámci daňové správy. Cílem koordinace je dosáhnout sladění všech národních systémů a odstraňovat daňové překážky. Jedná se například o odstranění nebo zabránění diskriminace, zamezení dvojího zdanění, vzájemná pomoc při vymáhání daní a boj proti daňovým únikům. Daňová harmonizace spočívá ve sbližování jednotlivých systémů členských zemí takovým způsobem, aby veškeré jejich činnosti a předpisy byly v souladu se zásadami EU. Realizace není vůbec jednoduchá, neboť státy si přejí zachovat suverenitu a národní daňové systémy, které vybudovaly v závislosti na svém ekonomickém, hospodářském a politickém vývoji země a uplatňovat tak svá vlastní pravidla a zákony. EU se rozhodla zaměřit harmonizaci především na nepřímé daně. Vývoj harmonizačního procesu přímých daní je velmi pomalý, až stagnující. Otázkou tedy zůstává, zda se vůbec někdy podaří plně zharmonizovat tuto oblast daní všech členských zemí EU.

Cíl práce a metodika 10 2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je identifikovat postupy zdaňování příjmů fyzických osob a následně na základě dosažených výsledků diskutovat míru daňového zatížení příjmů ve vybraných zemích EU, jimiž jsou Bulharsko, Česká republika, Francie, Polsko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko. Pro zpracování práce bylo potřeba podrobně nastudovat specifika a postupy zdaňování příjmů fyzických osob v jednotlivých zemích, a to s využitím daňových zákonů a odborné literatury, zejména knih o daních v Evropské unii. V případě České republiky se vycházelo především ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní data v praktické části byla pro členské státy Evropské unie získána z dostupných zahraničních elektronických zdrojů. Praktická část týkající se daně z příjmů fyzických osob v České republice byla zpracována samostatně, především na základě statistik České daňové správy. V bakalářské práci jsou použity metody deskripce, analýzy, komparace a syntézy. V první a druhé části práce je využita metoda deskripce a analýzy. Nejprve je proveden popis základních charakteristik daně z příjmů fyzických osob, zaměřený především na hlavní konstrukční prvky daně. Poté jsou popsány principy a mechanismy fungování jednotlivých systémů zdanění v členských zemích EU. Pozornost je zaměřena především na zdanitelný příjem, osvobození od daně, nezdanitelné části, slevy na dani, daňové sazby a zdaňovací období. Ve třetí části je provedena analýza vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob, podílu této daně na hrubém domácím produktu a celkových daňových příjmech. Metoda komparace je uplatněna při vzájemném srovnávání specifik zdaňování příjmů FO v jednotlivých zemích EU. Poté následuje diskuze a porovnání míry daňové zátěže, která dopadá právě na příjmy jednotlivců. V závěru jsou pomocí metody syntézy shrnuty informace a poznatky, které tato práce přinesla.

Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob 11 3 Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob 3.1 Osobní důchodová daň I přesto, že osobní důchodová daň (u nás nazývaná daň z příjmů fyzických osob) je považována za nejméně populární, ve většině zemí se řadí mezi nejdůležitější, a to hlavně díky své komplexnosti, ekonomické efektivnost a výnosnosti. Následující část je zaměřena na hlavní charakteristiky této daně, jako je např. vymezení zdanitelného příjmu a jeho úpravy, sazby daně, definování zdaňovacího období a způsoby výběru daně. 3.1.1 Historie Důchodová daň byla poprvé zavedena v roce 1799 ve Velké Británii. Důvodem bylo především financování válek proti Napoleonovi. Do ostatních vyspělých zemí pronikla však o něco později, většinou až koncem 19. a v prvních desetiletích 20. století. V Rakousko-Uhersku (částečně tedy i na území dnešní ČR) došlo k zavedení daně v roce 1849. V České republice byla 1. 1. 1993 zavedena daňovou reformou daň z příjmů fyzických osob. Jejím cílem je zdanění globálního důchodu každého jednotlivce tak, aby neexistoval rozdíl mezi zdaněním důchodů pocházejících z různých zdrojů (Kubátová, 2006, str. 163) Z počátku byly osobní důchodové daně charakteristické svými nízkými sazbami a týkaly se především vysokých důchodů. Velká změna nastala především po 2. světové válce, kdy se sazby daně neustále zvyšovaly. Kritická byla 60. léta, která přinesla prudký růst těchto sazeb. Jako příklad lze uvést Velkou Británii nebo USA, kde sazby dosahovaly více než 90 %. Právě tato situace vedla k reformám daňových systémů, které proběhly v 80. letech. Cílem bylo především snižování sazeb, rozšíření základny osobní důchodové daně zrušením dosavadních daňových úlev, výjimek ze zdanění a některých odpočitatelných částek od základu daně a tím i zjednodušení celého daňového systému (Kolář a kol., 2005, str. 35). Na světě existují i státy, kde se osobní důchodová daň neplatí. Jsou jimi naftové a turistické velmoci, u nichž daně nepředstavují nezbytný zdroj příjmů veřejných rozpočtů, např. Bahamy, Bahrain, Bermudy, Island, Kajmanské ostrovy, Kuvajt, Omán, Saudská Arábie, Sjednocené Arabské Emiráty a Uruguay (Kubátová, 2006, str. 163 a 164). 3.1.2 Zdanitelný příjem Předmětem daně z příjmů fyzických osob je důchod dosažený za zdaňovací období. Komplexní pojetí zdanitelného příjmu by mělo obsahovat: peněžní důchody;

Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob 12 nepeněžní důchody (naturální) tyto důchody se často nezdaňují nebo jsou do určité výše od daně osvobozeny, protože je těžké je oceňovat, jedná se např. o důchody získané směnou; imputované důchody jde např. o výrobu pro vlastní potřebu, práce v domácnosti, nájemné u domů obývaných vlastníky; nerealizované důchody (kapitálové výnosy) tyto důchody představují růst bohatství poplatníka, který si je sice přičítá k dobru, ale prozatím je nedostává proplacené (Kolář a kol., 2005, str. 39 a 40). Hlavní výnosy daně plynou z následujících druhů příjmů: příjmy pracovní; příjmy z podnikání; nájemné; veřejné penze (starobní důchody); kapitálové výnosy realizované (Kubátová, 2009, str. 56). Pokud jde o sociální transfery, jejich zdanění není jednotné. Zatímco veřejné penze jsou běžně zdaňovány ve všech zemích OECD (výjimku však tvoří Česká republika), soukromé penze jsou ze zdanění vyjmuty a nejsou tedy považovány za příjem. S rozdíly ve zdaňování se setkáváme také u kapitálových výnosů. Země si můžou zvolit, zda u těchto výnosů zavedou zvláštní zdanění nebo je budou zahrnovat do celkových příjmů poplatníka. 3.1.3 Úprava zdanitelného příjmu Základní princip výpočtu daňové povinnosti je ve všech vyspělých zemích prakticky stejný. Zdanitelné důchody ze všech zdrojů se sečtou, čímž vznikne hrubý upravený důchod (v ČR nazývaný základ daně). Tento základ daně se snižuje o daňové úlevy (nezdanitelné částky, odčitatelné položky) a následně je vypočítána daň, kterou je možno ještě snížit o úlevy ve formě slev na dani. Daňové úlevy se člení na standardní a nestandardní. Pozitivum standardních úlev spočívá hlavně v tom, že nejsou závislé na skutečných výdajích, poplatníci tak nejsou nijak omezováni a může je použít prakticky kdokoliv, kdo splňuje podmínky pro jejich poskytnutí. Naopak u nestandardních úlev, které jsou závislé na skutečných výdajích, se projevují určité limity. Pokud si chce poplatník nárokovat tyto daňové úlevy, je nutná určitá stimulace jeho chování. Řadí se sem např. spoření, investování, poskytování darů na charitativní účely. Mezi standardní úlevy patří např.: základní úleva na poplatníka; odečtení skutečných nebo paušálních nákladů na dosažení důchodu;

Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob 13 úlevy u pracovních důchodů; úlevy na manželku (manžela) bez vlastních příjmů; úlevy na rodinný stav; úlevy na invaliditu; odečitatelné příspěvky na sociální pojištění; úlevy pro staré lidi; úlevy na hospodyně a pečovatelky o děti; úlevy na závislé osoby (Kolář a kol., 2005, str. 43). Nestandardními úlevami jsou: úroky placené z určitých druhů úvěr (koupí či stavbou domu, některé typy spotřebních úvěrů); příspěvky na penze; úlevy při výplatách pojistného na dožití; úlevy na lékařské výdaje; úlevy při poskytnutí příspěvků na charitativní účely; úlevy na investice; úlevy na pracovní důchody (Kubátová, 2006, str. 174). V závislosti na struktuře daňových systémů jednotlivých zemí existuje řada dalších způsobů poskytnutí daňových úlev. Zohledňují především sociální poměry poplatníků a rodin. Daňový splitting je právě jedním z výše zmíněných způsobů. Princip spočívá v sečtení příjmů manželů nebo všech členů domácnosti a následném poměrném rozdělení na jednotlivce. Dochází tak k odstranění nespravedlností mezi domácnostmi s různou strukturou příjmů, způsobené progresivní daní. (Kubátová, 2006, str. 172). Co se týče slev na dani, mohou je uplatnit všichni poplatníci (sociální dávky) nebo jen některé skupiny osob, např. invalidé, staří lidé. 3.1.4 Sazby daně Sazby daně, které lze použít u daní z příjmů fyzických osob, znázorňuje následující schéma:

Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob 14 Obr. 1 Druhy sazeb u osobních důchodových daní Zdroj: Vlastní práce Ve většině zemí jsou u osobních důchodových daní používány progresivní sazby. Tím je zajištěna značná míra spravedlnosti a redistribuce důchodů ve společnosti, neboť s růstem příjmu roste i míra zdanění. Princip klouzavé progrese sestává v prvním pásmu z určité daňové sazby, v dalších daňových pásmech pak z fixní částky a příslušné sazby, která se aplikuje nad převis. Tab. 1 Klouzavá progrese Základ daně (v Kč) Sazba daně do 15 000 5 % od 15 00 do 45 000 3 000 Kč + 15 % ze základu přesahujícího 15 000 Kč nad 45 000 8 000 Kč + 35 % ze základu přesahujícího 45 000 Zdroj: Vlastní práce Stupňovitá progrese se v praxi neuplatňuje, neboť může nastat situace, kdy zvýšení daňového základu povede k poklesu čistého důchodu. Tab. 2 Stupňovitá progrese Základ daně Sazba daně Čistý důchod po Daň (v Kč) (v Kč) (v %) zdanění (v Kč) 0 50 000 5 5 000 45 000 nad 50 000 10 10 200 40 800 Zdroj: Vlastní práce

Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob 15 Degresivní sazba daně je charakteristická tím, že vyšší příjmy jsou zdaňovány nižší sazbou daně. Jde tedy o značnou nespravedlnost co se týče přístupu k poplatníkům. V praxi se tyto daňové sazby téměř nepoužívají, neboť nejsou pro státy výhodné. Nově se také zavádí tzv. jednotná sazba daně, která je stejná pro všechny druhy předmětu daně. Při aplikaci je však potřeba provést celou řadu opatření, neboť tato sazba se stává zdrojem sociální nerovnosti. Má ale i své výhody, které spočívají především v tom, že vede ke zjednodušení daňového systému a poklesu nákladů na výběr daně. V některých zemích se uplatňuje i nulová sazba daně pro nejnižší daňové pásmo, která funguje obdobně jako základní nezdanitelná část. Výpočet samotné daně lze provézt: 1. vzorcem; I přesto, že výpočet daně pomocí vzorce je příliš obtížný a používaný jen ojediněle, můžeme se s ním setkat například v Německu. Funguje na principu přiřazování daňové povinnosti každému upravenému základu daně, a to funkčním předpisem. 2. pomocí daňových pásem a příslušných daňových sazeb nejvíce užívaná metoda (Široký, 2008, str. 125). 3.1.5 Výběr daně a zdaňovací období Daň z příjmů fyzických osob je placena prostřednictvím daňového přiznání. Zdaňovacím obdobím je uplynulý kalendářní rok nebo i jiných dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Výjimečně se můžeme setkat i se zdaňovacím obdobím dvouletým. Mohou si jej zvolit poplatníci, jejichž příjmy meziročně více fluktuují. Tím lze zabránit jinému zdanění než u poplatníků s konstantními příjmy (Kubátová, 2006, str. 184). Ve většině zemí existuje možnost přistoupit i k výběru daně přímo srážkou u zdroje příjmů, a to v případě, že poplatník dosahuje takových příjmů, ze kterých by byla daň vybírána složitým způsobem a zbytečně by jej zatěžovala, Jednodušší administrativa je důvodem zavádění paušální daně. Ta se týká především drobných individuálních firem nebo živností a může být dvě formy: absolutně stanovenou částku, kdy výše daňové povinnosti je předem určena paušální částkou; procentní sazbu, kdy je stanovena jako procento z dosaženého příjmu (Široký, 2008, str. 132). V některých zemích dovoluje zákon poplatníkovi rozhodovat o použití části jím placené daně na konkrétní účely (plynoucí např. nestátním neziskovým organizacím), jedná se o tzv. daňovou asignaci.

Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob 16 3.1.6 Negativní důchodová daň Cílem negativní důchodové daně je podpora pracovního úsilí u příjemců s nejnižším důchodem. Princip spočívá ve stanovení garantovaného důchodu vládou, který by měl získávat poplatník či domácnost. Nedosahuje-li poplatník stanovené výše důchodu, daň neplatí a navíc má od státu nárok na peněžní dávku ve formě negativní daně transfer (Široký, 2008, str. 133). Zavedení tohoto systému je však problematické, neboť vyžaduje složité analýzy a reformu celého systému daně z příjmů fyzických osob a státních sociálních dávek, a proto jej doposud žádná ze zemí neuplatnila v daňové praxi.

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 17 4 Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 4.1 Bulharsko Dani z příjmů fyzických osob v Bulharsku podléhají rezidenti ze svých celosvětových příjmů a nerezidenti pouze z příjmů se zdrojem na území Bulharska. Za daňového rezidenta je považována osoba, která má na území Bulharska trvalé bydliště a centrum svých ekonomických zájmů, dále osoba, která se na tomto území zdržuje déle než 183 dní v období 12 po sobě jdoucích měsíců a také zahraniční osoba, která zde pobývá na základě přiděleného státního občanství. Rozlišují se následující kategorie příjmů: příjem ze závislé činnosti; příjem z podnikání a profesních činností; kapitálové příjmy z movitého a nemovitého majetku; příjem z pronájmu movitého a nemovitého majetku; ostatní příjem (Široký, 2010, str. 185). I v Bulharsku existují různé druhy příjmů, které jsou od daně osvobozeny, jde např. o: příjmy z povinného pojištění; důchody; příjmy z výměny movitého a nemovitého majetku; úroky z vkladů místních bank; dávky sociálního pojištění; dotace pro děti; stipendia udělená fyzickým osobám pro jejich vzdělání jak v tuzemsku, tak v zahraničí; výhry z loterií a hazardních her; udělená ocenění v oblasti kultury a sportu; zisky z prodeje cenných papírů (Ministry of Finance, 2009) 1. Základ daně se zjišťuje pro každou kategorii příjmů samostatně, odčitatelné částky se u jednotlivých kategorií liší. U poplatníků, kterým plyne více druhů příjmů, se základ daně určí jakou souhrn všech těchto příjmů. V případě příjmů 1 Z nabízených právních předpisů byl vybrán odkaz Law on taxes on the income of natural

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 18 z jiných profesních aktivit je možno použít paušální výdaje 70 % u příjmů ze zemědělství, 60 % u příjmů z lesnictví, rybářství a honiteb, 50 % u příjmů řemeslníků a 35 % v případě svobodných povolání (Nerudová, 2008, str. 151). Od celkového základu daně si mohou poplatníci odečíst v plné výši zaplacené povinné příspěvky na sociální pojištění. Dále lze uplatnit odpočet i na dobrovolné příspěvky, pouze však do výše 10 % celkového zdanitelného příjmu u každého příspěvku. Jedná se o příspěvky na pojištění v nezaměstnanosti, důchodové pojištění, zdravotní a životní pojištění. Dále lze odečíst dary, jež jsou darovány na zákonem vymezené účely (např. výchovným a zdravotnickým zařízením, atd.). Odečet darů však nesmí překročit 65 % celkového ročního základu daně (Ministry of Finance, 2009). Nárok na nezdanitelnou část mají pouze invalidé, jejichž pracovní schopnost je sníženo o 50 % a více, a to ve výši 7 920 BGN (Ministry of Finance, 2009). Ostatní nezdanitelné části byly v souvislosti se zavedením rovné sazby daně od 1. 1. 2008 zrušeny. Rovná sazba daně pro fyzické osoby, která nahradila10 %-24 % sazby daně z roku 2007, má hodnotu 10 %. Poplatníci podléhají také v případě určitých druhů příjmů srážkové dani, která se liší dle druhu příjmů: 5 % u dividend, 10 % u úroků, příjmů z dobrovolného sociálního zabezpečení, důchodového a zdravotního pojištění (Široký, 2010, str. 186). Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Poplatníci daně mají povinnost podat daňové přiznání do 30. dubna následujícího zdaňovacího období. V Bulharsku jsou poplatníkům poskytovány slevy na dani v souvislosti s daňovým přiznáním a placením daně. Tyto slevy se však nemohou sčítat a může je uplatnit každý poplatník, který splní dané podmínky. Slevu na dani ve výši 5 % získají ti poplatníci, kteří podají daňové přiznání elektronicky a další sleva opět ve výši 5 % je garantována těm poplatníkům, kteří uhradí svou daň do 10. února následujícího zdaňovacího období (Ministry of Finance, 2009). 4.2 Česká republika Daň z příjmů fyzických osob v České republice upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Poslední novelizace byla provedena zákonem č. 362/2009 Sb., a to s účinností od 1. 1. 2010. Jedná se o daň přímou, která nahradila daň ze mzdy, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti a daň z příjmů obyvatelstva, a to s účinností od 1. 1. 1993. Jak bylo zmíněno již v úvodu, daně představují velmi důležitý nástroj rozpočtové politiky. Na Obr. 8 je zachyceno kam v České republice směřují hrubé výnosy daně z příjmů fyzických osob.

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 19 Obr. 2 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od 1. 1. 2008 Zdroj: Česká daňová správa (2009) Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v platném znění (Česká daňová správa, 2000). Daňové příjmy náležící obcím z celostátního výnosu jsou rozdělovány na základě: kritéria výměry katastrálních území obce, prostého počtu obyvatel v obci a násobků postupných přechodů. V případě daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je princip členění odlišný. Procentní podíl připadající obcím z celostátního výnosu je rozdělován na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci. 4.2.1 Poplatníci daně Poplatníky daně z příjmů fyzických osob můžeme podle 2 ZDP rozdělit do dvou skupin a podle toho, do jaké skupiny patří, jsou také zdaňovány jejich příjmy.

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 20 Do první skupiny patří tzv. daňoví rezidenti. Jde o poplatníky, kteří mají na území ČR trvalé bydliště nebo se zde zdržují alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce. Jejich daňová povinnost je neomezená, tzn. že dani z příjmů podléhají jak příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Druhou skupinu tvoří tzv. daňoví nerezidenti. Patří sem jednotlivci, kteří nesplňují podmínky rezidentury a nebo se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení. Tito poplatníci mají omezenou daňovou povinnost, odvádějí daň pouze z příjmů dosažených na území ČR. 4.2.2 Předmět daně Předmětem daně jsou příjmy vymezené v 3 ZDP, jsou jimi: příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6); příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti ( 7); příjmy z kapitálového majetku ( 8); příjmy z pronájmu ( 9); ostatní příjmy ( 10). Zákon v 3 také uvádí příjmy, které nejsou považovány za předmět daně: příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů, zděděním, vydáním nebo darováním nemovitosti, movité věci nebo majetkového práva; úvěry a půjčky (s výjimkami); příjmy s rozšířením nebo zúžením společného jmění manželů; příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit; příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele; příjmy získané darováním nemovitostí nebo ostatního majetku; příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů, příjmy z vypořádání společného jmění manželů; částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny. 4.2.3 Osvobození od daně Podle 4 ZDP se osvobození od daně vztahuje na následující příjmy:

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 21 příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let; příjmy z prodeje movitých věcí s výjimkou příjmů z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku; přijatá náhrada škody; příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech; cena z veřejné soutěže, reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč pokud však není tato sportovní činnost považována za podnikání; výživné; dávky sociální péče, sociální služby, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory; stipendia; úroky z vkladů ze stavebního spoření; dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, podpory z Vinařského fondu; příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců a nepřesáhne-li podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech 5 % v období 24 měsíců před prodejem; příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč. 4.2.4 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Typickým představitelem příjmů ze závislé činnosti je mzda. Zákon ( 6 ZDP) však definuje i další typy příjmů: příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce; těmito příjmy se rozumí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku; příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 22 povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů; odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob; příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. Za funkční požitky jsou považovány: funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy; odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. Základem daně u těchto druhů příjmů je tzv. superhrubá mzda, ta se stanoví následujícím způsobem: Příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky + Povinné pojistné (34 % z hrubé mzdy) na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel = Základ daně (dílčí základ daně) Daň ze závislé činnosti se v průběhu roku vybírá zálohovou srážkou. Následně pak zaměstnavatel provede tzv. roční zúčtování nebo zaměstnanec podá řádné daňové přiznání za zdaňovací období anebo se považuje daňová povinnost sražením záloh za splněnou. Úhrn sražených měsíčních záloh se odvádí nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Roční zúčtování záloh provede zaměstnavatel pouze u toho zaměstnance, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo postupně od více plátců daně, podepsal u všech těchto plátců prohlášení k dani a který písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádal posledního z uvedených plátců daně. Zaměstnanec musí podat žádost včetně potřebných dokladů nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období a do 31. března provede plátce výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 23 4.2.5 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z podnikání se podle 7 ZDP rozumí: příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství; příjmy ze živnosti; příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů; podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Za jiné samostatně výdělečné činnosti lze považovat např.: příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv; příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů; příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů; příjmy z činnosti insolvenčního správce. Základem daně jsou zdanitelné příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatník má možnost vybrat si mezi dvěma způsoby uplatňování výdajů. Buď uplatní výdaje ve skutečné prokazatelné výši nebo výdaje paušální. S účinností od 1. 1. 2010 je lze uplatnit v následující výši: Tab. 3 Výše výdajů uplatňovaných procentem z příjmů Druh činnosti Výše paušálních výdajů z příjmů (v %) Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti 80 Jiné živnosti než řemeslné 60 Jiné podnikání podle zvláštních předpisů, nezávislé povolání, činnosti autorů, znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a insolvenčních správců Zdroj: Vlastní tvorba, Marková (2010, str. 16) 40

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 24 4.2.6 Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku, které jsou vymezeny v 8 ZDP, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně. Při zjišťování základu daně nelze většinou proti těmto příjmům uplatnit výdaje. Zákon rozumí pod příjmy z kapitálového majetku pouze příjmy z jejich držby, jsou jimi např.: dividendy z majetkového podílu na a.s., s.r.o., k.s. nebo družstvu; úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů; úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách a vkladovém účtu; úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček; přijaté smluvní sankce; úrokové a jiné výnosy z držby směnek. 4.2.7 Příjmy z pronájmu Mezi tyto příjmy, které definuje 9 ZDP, se řadí příjmy z pronájmu nemovitostí (jejích částí) nebo bytů (jejich částí) nezahrnutých do podnikání a příjmy z pronájmu movitých věcí nezahrnutých do podnikání, kromě příležitostného pronájmu. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. I zde má poplatník možnost uplatnit buď výdaje ve skutečné prokazatelné výši nebo výdaje v paušální výši, která činí 30 % z příjmů z pronájmu. 4.2.8 Ostatní příjmy Jedná se o všechny zdanitelné příjmy, které nelze zařadit k předchozím druhům příjmů. 10 ZDP obsahuje podrobný výčet ostatních příjmů, jsou jimi např.: příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem; příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru; příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských; přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky; vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnost. Základ daně se stanoví obdobně jako u předchozích příjmů, tzn. příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení. V zásadě se uplatňují skutečné

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 25 vynaložené výdaje. Výjimkou jsou však příjmy ze zemědělské výroby, proti nimž lze výdaje uplatnit v paušální výši (80 %). 4.2.9 Výpočet daně Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. U poplatníka, kterému plyne ve zdaňovacím období současně více druhů příjmů, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů podle 6 až 10. ZÁKAD DANĚ NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ dary úroky z hypotečního (a obdobného) úvěru platby na penzijní připojištění platba na životní pojištění příspěvky odborové organizaci = SNÍŽENÝ ZÁKLAD DANĚ SAZBA DANĚ = DAŇ SLEVY NA DANI sleva na dani při zaměstnávání zdravotně postižených snížení daně základní snížení daně vyživovaná manželka (manžel) snížení daně částečný invalidní důchod snížení daně plný invalidní důchod snížení daně držitel průkazu ZTP/P snížení daně soustavná příprava na povolání DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ snížení daně daňový bonus = VLASTNÍ DAŇOVÁ POVINNOST

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 26 4.2.10 Nezdanitelné části základu daně Od základu daně si může poplatník odečíst následující nezdanitelné části základu daně, které jsou uvedeny v 15 ZDP: hodnotu darů, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč; úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úroky z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou; příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem snížený o 6 000 Kč, maximálně lze odečíst 12 000 Kč; pojistné zaplacené poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění, maximálně lze odečíst 12 000 Kč; zaplacené členské příspěvky členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období; úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, maximálně lze odečíst 10 000 Kč, u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč. Podnikatelsky zaměřené fyzické osoby mohou využít proti základu daně vzniklému z podnikání následujících odečtů od základu daně: odečet daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje; odečet výdajů na projekty výzkumu a vývoje ve výši 100 %; odečet z titulu uspokojení nároku oprávněných osob dle transformačního zákona ve výši 50 %. 4.2.11 Slevy na dani Poplatník si může uplatnit také slevy na dani stanovené v 35ba ZDP, které snižují vypočtenou daň. Jedná se o tyto částky: 24 840 Kč na poplatníka; 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek;

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 27 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění; 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění; 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P; 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Poplatník má také nárok snížit daň o slevu na každé vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, tzv. daňové zvýhodnění, a to ve výši 11 604 Kč ročně. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. V minulých letech měli poplatníci možnost využít společného zdanění manželů, konkrétně za zdaňovací období 2005, 2006 a 2007. Šlo o formu podpory pro rodiny s dětmi, jejíž cílem bylo snížení progresivity daňové sazby na celkovou daňovou povinnost manželů. Jejich daňová povinnost byla tedy vypočítána ze společného základu daně a tím také docházelo ke snižování daně. Při použití této podpory bylo dosaženo nejvyššího efektu v případě, že manželé měli velké rozdíly ve výši svých příjmů (typickým příkladem je, že jeden z rodičů pracuje a druhý rodič je na mateřské a pobírá pouze rodičovský příspěvek). V roce 2008 došlo ke zrušení institutu společného zdanění manželů, a to v důsledku zavedení jednotné sazby daně. 4.2.12 Sazba daně Od 1. 1. 2008 je v České republice zavedena rovná sazba daně, dle 16 ZDP činí 15 % (přičemž s uplatněním nezdanitelných částek je zachována určitá míra progresivity). Konkrétní skupiny příjmů jsou v rámci samostatného základu daně zdaňovány zvláštní sazbou daně srážkou u zdroje. Znamená to tedy, že daň zaplatí prakticky hned ten, kdo příjem poskytuje. Výše zvláštní sazby je 15 % a týká se např.: podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti nebo z členství v družstvu; příjmů plynoucích fyzickým osobám z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a slosováních, z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží;

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 28 příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech; dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem a plnění ze soukromého životního pojištění; z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, jen pokud úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7000 Kč. 4.2.13 Zdaňovací období, daňové přiznání a placení záloh Podle 5 ZDP je zdaňovacím obdobím u fyzických osob vždy kalendářní rok. Daňové přiznání je povinen podat každý poplatník, u něhož jeho roční příjmy přesáhly 15 000 Kč. Naopak daňové přiznání nemusí podávat ten poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky od jednoho nebo postupně od více plátců daně, a to za podmínky, že podepsal u všech těchto plátců daně prohlášení k dani a nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč ( 38g ZDP). Přiznání k dani je třeba podat nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jestliže má poplatník povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem nebo pokud mu daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, prodlužuje se tato lhůta na 6 měsíců. Daň z příjmů je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Daň se nepředepíše a neplatí, pokud nepřesáhla částku 200 Kč nebo pokud celkové zdanitelné příjmy poplatníka nečiní více než 15 000 Kč. V průběhu zálohového období je poplatník povinen platit zálohy. 38a ZDP stanovuje výši a periodicitu záloh. Od placení záloh jsou osvobozeni poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce a kraje. Jestliže je poslední známá daňová povinnost v rozmezí od 30 000 Kč do 150 000 Kč, platí poplatníci zálohy na daň ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce a druhá do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. 4.3 Francie Poplatníky daně z příjmů fyzických osob ve Francii jsou osoby, které zde mají trvalé bydliště a zároveň i centrum svých ekonomických zájmů. Osobami povinnými k dani se také stávají jednotlivci, kteří se na tomto území zdržují déle

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 29 než 183 dní v roce. Všichni tito poplatníci rezidenti podléhají neomezené daňové povinnosti. Naopak nerezidenti podléhají omezené daňové povinnosti. Ve Francii se uplatňuje společné zdanění manželů, takže daň je uložena na domácnost. Příjem domácností může kromě příjmů manželů zahrnovat i příjmy jejich svobodných dětí do 18 let věku. V takovém případě si může domácnost uplatit určité daňové zvýhodnění. Jak uvádí Nerudová (2008, str. 163 a 164) je zdanitelný příjem tvořen součtem dílčích základů daně dle následujících kategorií příjmů: příjem ze zaměstnání (vč. příjmů z předchozích zaměstnání); příjem z podnikání, do něhož se řadí příjem z průmyslových, obchodních a výrobních aktiv, příjmy z pronájmu nemovitostí; příjem z nemovitostí; příjem ze zemědělství; příjem z výkonu profese (zejména příjmy lékařů a právníků a příjmy ze svobodných povolání); investiční příjem; příjem z kapitálu. Mezi osvobozený příjem patří např. příjem studenta do 26 let až do 3 963 EUR, odstupné, důchod plynoucí z životního pojištění v závislosti na věku příjemce a některé kapitálové příjmy. Daňové úlevy se liší podle jednotlivých kategorií plátců daně. U mezd a platů lze odečíst 10 % až do výše 13 893 EUR (toto snížení se uplatní po odpočtu příspěvků na sociální pojištění). Poplatník si dále může snížit základ daně o následující nezdanitelné částky: zaplacené alimenty a výživné až do výše 7 625 EUR; náklady na vzdělání (153 EUR pro dítě ve škole a 183 EUR pro dítě na vysoké škole); 5 568 EUR za každou vyživovanou osobu; 11 136 EUR za manželský pár; náklady spojené se zdravotní péčí o osobu v domácnosti (6 000 EUR); náklady související s dlouhodobou ošetřovatelskou péčí (2 500 EUR); náklady na péči o děti do věku 7 let, pokud oba rodiče pracují (maximálně 2 300 EUR); zaplacené pojistné, a to pouze v případě poplatníků přispívajících na individuální penzijní spoření (French-Property, 2010). Nejdůležitějšími slevami na dani je bonus ze zaměstnání, úpis akcií a dary. Z darů poskytnutých neziskovým organizacím si může poplatník uplatnit slevu na dani ve výši 66 % hodnoty daru. Dar však nesmí překročit 20 % zdanitelného příjmu (Široký, 2010, str. 211).

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 30 Ve Francii jsou úlevy uplatňovány formou rodinných koeficientů. Příjem každé rodiny se tímto koeficientem dělí před výpočtem daně podle následující tabulky: Tab. 4 Přehled koeficientů Rodinný stav Koeficient = počet poměrných částí Svobodná, rozvedená nebo ovdovělá osoba bez dalších vyživovaných osob 1,0 Svobodná, rozvedená nebo ovdovělá osoba s 1 dítětem nad 18 let 1,5 Manželé bez dětí, svobodná nebo rozvedená osoba s 1 dítětem 2,0 Manžel(ka) nebo ovdovělá osoba s 1 dítětem, svobodná nebo rozvedená osoba se 2 dětmi 2,5 Manžel(ka) nebo ovdovělá osoba s 2 dětmi 3,0 Svobodná nebo rozvedená osoba se 3 dětmi 3,5 Manžel(ka) nebo ovdovělá osoba s 3 dětmi 4,0 Svobodná nebo rozvedená osoba se 4 dětmi 4,5 Manžel(ka) nebo ovdovělá osoba se 4 dětmi 5,0 Svobodná nebo rozvedená osoba s 5 dětmi 5,5 Manžel(ka) nebo ovdovělá osoba s 5 dětmi 6,0 Svobodná nebo rozvedená osoba s 6 dětmi 6,5 Zdroj: Nerudová (2008, str. 165) V následující tabulce jsou uvedeny sazby daně platné pro rok 2010: Tab. 5 Sazby daně z příjmů fyzických osob ve Francii Zdanitelný příjem na osobu (EUR) Sazba (%) do 5 875 0 5 876 11 720 5,5 11 721 26 030 14 26 031 69 783 30 nad 69 783 40 Zdroj: French-Property (2010) Zdaňovacím obdobím je 12 měsíců, zpravidla kalendářní rok. Přiznání k dani z příjmů musí být podáno nejpozději do 1. března následujícího zdaňovacího období. Poplatníci s příjmem z podnikání si mohou za zdaňovací období zvolit

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 31 hospodářský rok. V takovém případě je nutno podat daňové přiznání do 31. března následujícího roku po skončení zdaňovacího období. Poplatníkům jsou každý rok zasílány záznamy o předběžných platbách, které jsou stanoveny ještě před určením daňové povinnosti. Tyto zálohy jsou splatné dvakrát ročně, a to v termínech 15. února a 15. května, ve výši jedné třetiny daňové povinnosti za předcházející zdaňovací období (Nerudová, 2008, str. 165 a 166). Zaměstnanci nemají možnost využít žádných speciálních platebních systémů. Francie však uvažuje o zavedení systému PAYE, se kterým se můžeme setkat ve Velké Británii. 4.4 Polsko Zdanění příjmů fyzických osob se řídí dvěma zákony: zákonem ze dne 26. července 1991 o dani z příjmu fyzických osob a zákonem ze dne 20. listopadu 1998 o paušální sazbě daně z příjmů na některé druhy příjmů fyzických osob (Ministerstwo Finansów, 2009c). Jednotlivci pobývající na polském území, podléhají dani z příjmu fyzických osob ze svých celosvětových příjmů (neomezená daňová povinnost). Pokud však nemají v Polsku trvalé bydliště, podléhají dani jen z příjmů dosažených na tomto území (omezená daňová povinnost). Za osobu s bydlištěm na území Polska se považuje taková osoba, která zde uskutečňuje své ekonomické a osobní zájmy nebo která zde žije po dobu delší než 183 dní v roce. Pokud má poplatník více než jeden zdroj příjmů, je předmětem zdanění úhrn příjmů ze všech zdrojů. V Polsku lze také uplatnit společné zdanění manželů, které spočívá v sečtení příjmů manželů a následném rozdělení na polovinu. Daň je pak vypočítána z této poloviny příjmů a násobena dvěma (OECD, 2009). Podle Širokého (2010, str. 266 a 267) existují v Polsku následující kategorie příjmů: příjem ze závislých povolání, včetně zaměstnaneckého a důchodového příjmu; příjem z nezávislých povolání příjmy plynoucí z činnosti výtvarné, literární, umělecké, z oblasti kultury, vědy a vzdělávání, příjmy ze sportu a sportovní stipendia udělená na základě zvláštních právních předpisů; příjem z podnikání; příjem ve vybraných zemědělských sektorech; příjem z pronájmu; investiční příjem; příjem z prodeje nemovitého majetku, majetkových práv a movitého majetku; ostatní příjem.

Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU 32 Daňovou ztrátu, která vznikla z těchto zdrojů příjmů, lze odečíst od základu daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích. Podmínkou však je, že výše odpočtu nesmí překročit 50 % částky ztráty. Daň se vypočítá ze souhrnu daňových základů ze všech výše uvedených kategorií příjmů po odečtení uznatelných výdajů. Za osvobozený příjem se považuje např. odstupné a náhrady za zkrácení výpovědní lhůty, příjem ze státních sociálních dávek, pojištění osob a majetku, stipendia, výhry z kasinových her, výherních automatů a loterií. Od celkového základu daně si může poplatník odečíst následující položky: 3 091 PLN osobní odčitatelná položka; 1 112,04 PLN odčitatelná položka na vyživované dítě; 760 PLN náklady na internetové připojení; Úroky z hypotečního úvěru uzavřeného před 1. lednem 2007 do limitu 264 810 PLN; 6 % z ročního příjmu poplatníka v případě darů na účely vymezené zákonem, např. náboženské organizace, církve, charitativní a další neziskové instituce (Ministerstwo Finansów, 2009a a 2009b). Slevy na dani nesmí přesáhnout 1 % částky splatné daně a jsou uplatňovány zejména z titulů plateb pojistného. Od základu daně lze také odečíst daňovou ztrátu, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích. Podmínkou však je, že výše odpočtu nesmí překročit 50 % částky ztráty. Tab. 6 V roce 2010 jsou v Polsku platné tyto sazby daně: Sazby daně z příjmů fyzických osob v Polsku Zdanitelný příjem (PLN) Daň (PLN) do 3 091 0 3 092-85 528 18 % základu minus 556,02 nad 85 528 14 839,02 + 32 % z částky přesahující 85 528 Zdroj: Ministerstwo Finansów (2009b) U kapitálového příjmu z prodeje akcií a jiných cenných papírů se uplatňuje jednotná sazba daně ve výši 19 %. Dividendy a úroky jsou zdaňovány srážkovou daní ve stejné výši jako je jednotná sazba. Příjmy, které plynou fyzickým osobám z podnikání v mimozemědělské hospodářské činnosti, podléhají paušální dani ze zisků. Tato paušální daň může být v roce 2010 uplatněna pouze v případě, že daňoví poplatníci dosáhli v roce 2009 příjmy z podnikání ve výši 150 000 EUR. Paušální částky ze zisků, které jsou prováděny, jsou následující: