základní ekonom. systémy odlišují se 3 zákl. otázkami a jejich odpověďmi co a kolik vyrábět? jak to vyrábět? jak se rozdělí to, co bylo vyrobeno?

EKONOMIE Je věda, která se zabývá společenskou realitou. Využívá poznatků všech společenských věd psychologie, historie, marketingu, práva, politiky, filosofie atd. ekonomie ekonomická teorie ekonomika ekonomická praxe skládá se ze 2 částí: 1) mikroekonomie zkoumá chování jednotlivých ekonom. subjektů (domácnosti, výrobní podniky, spotřebitel); stanovení mezd v podniku,... 2) makroekonomie ekonomie státu, ekonomie firem jako celek, růst inflace ve státě, celkový ekonom. růst, míra nezaměstnanosti základní ekonom. systémy odlišují se 3 zákl. otázkami a jejich odpověďmi co a kolik vyrábět? jak to vyrábět? jak se rozdělí to, co bylo vyrobeno? Ekonomické systémy zvykový ekonomický systém vychází z tradice, používán v minulosti, dnes indiánské kmeny, členové kmene pracují podle svých schopností, náčelník rozhoduje o všem podle nepsaného práva centrálně plánovaný systém = příkazový založený na moci relativně úzké skupiny lidí (polit. špičky), která rozhoduje o tom co se bude vyrábět, jak se to bude vyrábět a jak se výsledný produkt rozdělí, spojen s omezováním soukromého vlastnictví, zákl. řešení všech 3 problémů byl centrální plán, výhodou je rychlá mobilizace zdrojů, nevýhodou je zneužitelnost při rozhodování (1975 1979 Kambodža) tržní systém výrobci i spotřebitelé jsou spojeni trhem a tržními zákony, zákon nabídky a poptávky. Výhoda fungování zákonu trhu bez ohledu na subjektivní lidská rozhodnutí ( neviditelná ruka trhu ), nevýhodou je že nejsme schopni řešit procesy přerozdělování (soc. dopad na nemocné a staré lidi), čistý tržní systém je nehumální a nespravedlivý, krutý, dnes již ve vyspělých zemích není, ale v rozvinutých zemích existuje státní vliv (státní regulace, která je sociálně únosnější) tržní systém se zásahy státu uplatňován v naší společnosti (sousední země, co nejmenší zásahy státu) Historický vývoj ekonomie merkantilismus počátky ekonom. učení zaměřené hodně účelově a na praxi, orientace hlavně na obchod zdroj bohatství, vyžaduje zásahy státu, zejména v zahraničním obchodě klasická škola pol. 17. st. 2 třetina 19. st., Anglie, Francie prosazuje hosp. liberalismus a nezasahovat ze strany státu rakouská škola zaměřená na mikroekonomii a psychologii jedince, pečuje o vlastní blahobyt, vzniká utopický socialismus a marxismus reagují na negativní dopady kapitalismu (zneužívání dětí pro těžkou práci) Karel Marx teorie nadhodnoty vytváří jí dělnická třída a přivlastňují si ji vykořisťovatelé neoklasická škola přinesla teorie mezní produktivity a mezních nákladů a teorii celkové rovnováhy 1

Směry 20. st. Keynesiánství ve 30. letech a následujících letech 20. st., zabývá se úlohou státu v ekonomice a hosp. politikou. Snaha aktivního působení státu na straně poptávky, snižování nezaměstnanosti, mírnění dopadů hosp. krizí. Představitel John Maynard. Monetarismus 50. a následující léta 20. st. Je to protipól Keynesiánství a státních zásahů do ekonomiky. Klade důraz na samoregulační funkci peněz v ekonomice. Hlavní představitel Milton Friedman. 2 základní proudy v soudobé ekonomické teorii (Keynesiánství a Monetarismus). Ekonomika = hospodaření Definice ekonomie zkoumá jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných statků a jak je rozděluje mezi různé skupiny lidí. Zákon vzácnosti je to co nemůžeme mít kdykoliv a jakémkoliv množství přírodní zdroje, produkty lidské práce (statky, služby, spotřebovaný čas na práci). Zákon ekonomie času v kratším čase dosáhnout stejné produkce nebo ve stejném čase dosáhnout vyšší produkce. Je to vlastně zvyšování produktivity práce. Teorie potřeb Nedostatek spojený se snahou nedostatek odstranit. a) potřeby hmotné potřeba jíst, oblékat se, bydlet b) potřeby nehmotné potřeba lásky, přátelství, svobody 1) potřeby přítomné 2) potřeby budoucí α) potřeby společenské β) potřeby individuální Nepřímé nástroje k ovlivňování našich potřeb (speciální daně) zdražení výrobků, které by člověk neměl moc užívat (elektřina, plyn, benzín, cigarety, alkohol). Potřeby podceňují ekonomickou činnost užitečný produkt (chléb) - neužitečný produkt (odpady, znečištění H 2 O, ovzduší) Prostředky k uspokojování potřeb Statky hmotné, nehmotné a) hmotné mají určitou formu (jídlo, byt, oblečení) 1) spotřební statky uspokojují potřeby přímo 2) výrobní statky slouží k další výrobě (suroviny, stroje) 3) doplňkové (komplementární) statky lednička, mrazák, benzín b) nehmotné vlastnosti, dovednosti, znalosti Volné statky nemusíme za ně poskytnout protihodnotu (slun. zář., vzduch) Vzácné statky nejsou volně přístupné v přírodě, platí se za ně Služby cizí činnost lidí a) věcné práce spojená s obnovou funkce výrobků (opravy televizorů, aut) b) osobní vztahují se k osobám zdrav. péče, kadeřník, švadlena, výuka ve školách Hospodářský proces fáze 1) výroba činnost, kdy výrobek vzniká 2) rozdělování a přerozdělování výrobky se dostávají na trh na základě nabídky a poptávky. Základní nástroj je mzda. U dětí, důchodců hovoříme o přerozdělování, 2

kdy čerpají prostředky ze soc. dávek, aniž by se účastnili hosp. procesu. 3) směna = prodej výrobků 4) spotřeba dochází ke spotřebování výrobků, dochází k uspokojování potřeb Hospodaření = ekonomika je to proces ve kterém probíhají předcházející hosp. procesy. Výroba 3 základní výrobní faktory práce, přírodní zdroje, kapitál Práce cílevědomá lidská činnost, která vytváří statky a služby. Pracovní síla souhrn duševních i fyzických schopností člověka konat práci. Cena prac. síly na trhu práce je mzda. Nominální mzda mzda, kterou si pracovník vydělal vyjádřená v penězích bez ohledu na to kolik statků a služeb za ní můžeme nakoupit. Reálná mzda vyjadřuje co si může za vydělané peníze pracovník koupit. Faktory ovlivňující velikost mzdy množství a kvalita vykonané práce, kvalifikace, poptávka po určitém druhu práce, tržní úspěšnost práce. Nabídka prac. sil na trhu je proměnlivá tzn. mění se množství pracovních sil na trhu. Nedostatek prac. síly 1) zvýšení produktivity práce 2) příliv prac. síly ze zahraničí Nadbytek prac. síly vzniká nezaměstnanost (dobrovolná, nedobrovolná) Dělba práce jedna činnost je rozdělena mezi několik lidí vykonávajících dílčí činnosti. Dělba práce přispívá ke specializaci. Specializace je zaměření na určitou činnost. Přírodní zdroje půda je nejdůležitějším zdrojem z hlediska zemědělství, rybářství. Má výsadní postavení na trhu. Vlastník a nevlastník půdy vytváří nerovné postavení. Vlastník diktuje podmínky prodeje. Při prodeji se zabývá tržní cenou půdy. Při pronájmu existuje tzv. pozemková renta (peněžní výnos z půdy) může mít 2 podoby absolutní pozemková renta má ji každý pozemek, vyplývá z monopolu vlastnictví půdy diferenční renta u různých pozemků je různá, vyplývá z rozdílné kvality půdy tzv. bonity, která určuje vlastnosti pro zemědělské účely Kapitál peníze, které mají přinášet další peníze. Je to všechno co vnášíme do výroby, aby vznikly větší hodnoty. vlastní získaný z vlastních zdrojů (zisk, vklady) cizí půjčený (úvěr) finanční peněžní podoba reálný software, licence Akumulace kapitálu v případě, že nepotřebujeme vydělaný zisk celý ponecháme jej na rozšíření podnikání. Rozdělování a přerozdělování v této fázi výrobního procesu dostává každý účastník svoji odměnu (mzda, zisk, úrok, renta). Každý musí část odvést do státní pokladny ve formě soc., 3

zdrav. pojištění, daní. A ze státního rozpočtu jsou tyto peníze přerozdělovány pro sociálně potřebné občany, kteří se neúčastní výrobního procesu (děti, nemocní, důchodci). Směna nabízející hledá kupce pro své zboží. Směňuje se potřebné zboží za peníze (prodej). Spotřeba konečná spotřeba konečný zákazník výrobní spotřeba spotřeba firem Životní úroveň Je to stupeň uspokojování hmotných a duševních potřeb lidí a souhrn životních podmínek za nichž jsou tyto potřeby uspokojovány. Složky životní úrovně 1) osobní spotřeba obyvatelstva je to množství a kvalita zakoupených spotřebních předmětů v maloobchodní síti (spotřeba vody, el. energie, potravin, ledničky) 2) společenská spotřeba vyjadřuje úroveň poskytnutých služeb (zdravotnictví, školství) 3) úroveň bydlení sleduje se velikost a vybavenost bytů, ale také dostupnost bydlení 4) sociální jistoty důchodové zabezpečení, zabezpečení v nezaměstnanosti 5) úroveň volného času možnost a délka volného času 6) pracovní podmínky výše příjmů, prac. podmínky, délka prac. doby, intenzita práce, pracovní prostředí 7) životní prostředí je čistota vod, ovzduší, půdy, upravenost obcí, neporušenost přírody, architektura v obcích Hodnocení životní úrovně výkonností národního hospodářství, vyjadřuje se ukazateli HNP, HDP jedná se o množství statků a služeb, které byly za určité období vytvořeny. Reálná mzda pracovníka - vyjadřuje kupní sílu mzdy. Ovlivňuje životní úroveň. Trh, tržní subjekty, nabídka, poptávka, tržní cena Zboží statek nebo služba, která je určena ke směně na trhu. Lidé hledají všeobecný ekvivalent směny zboží tzn. speciální druh zboží s lehkou směnitelností. Zpočátku drahé kovy, později se z drahých kovů razily mince, později papírky na kterých byla vyražena hodnota. Dnes bezhotovostní peníze, možnost převodu peněz na účty a peníze jsou jen číslem v počítači. Peníze jsou speciální druh zboží prostředek směny, jsou zúčtovací jednotkou (míra hodnot), kdy pomocí peněz můžeme změřit hodnotu jinak nepoměřitelných věcí, prostředek akumulace (uchovatele hodnot) udržují hodnoty v čase. Každý stát má svoji vlastní měnu pro lepší řízení a kontrolu ekonomiky. Od roku 1990 ČR má konvertibilní korunu (je volně směnitelná) do té doby byla nesměnitelná. Od roku 1995 byla úplně uvolněna směna koruny tzn., že kurz české koruny je určován na základě nabídky a poptávky. Od roku 1995 plná konvertibilita koruny. Od roku 2000 si můžeme založit devizový účet (účet v zahraničí). Měna je to peněžní soustava určitého státu, kdy základem každé měny je peněžní jednotka. Měnový kurz stanovuje ho centrální banka. Jeden z nástrojů hospodářské politiky státu. Je to cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v peněžní jednotce jiné země. Kurzovní lístek soupis kurzů měn k určitému datu a v ČR ho vydává ČNB. Valuty bankovky a mince cizího státu. Devize pohledávky znějící na cizí měnu (v podstatě bezhotovostní peníze, cenné papíry v cizí měně). Devalvace oficiální snížení kurzů vůči ostatním měnám. Za jednu cizí měnovou jednotku zaplatíme více domácí měny. Revalvace dochází k administrativnímu zvýšení kurzu. 4

Devalvaci a revalvaci provádí ČNB. Zákony trhu Ekonomické subjekty výrobci, prodejci (oba představují nabídku na trhu), domácnosti, vláda, firmy tvoří poptávku. Chování tržních subjektů je ovlivněno zákony trhu. Zákon nabídky s rostoucí cenou roste i nabídka zboží. Nabídka je ochota prodat určité množství zboží za určitou cenu Poptávka s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží. Je to ochota kupujícího koupit určité množství zboží za určitou cenu. Faktory ovlivňující poptávku cena, demografické změny (změny v počtu obyvatelstva, pohlaví, věková struktura, příjmy), změny v preferencích (móda, zvyky, změna potřeb), změny cen jiného zboží (substituty). Komplementy (doplňky) zboží které doprovází zboží sledované. Faktory ovlivňující nabídku cena, náklady výroby a obchodu (suroviny, energie), změny vnějších podmínek (počasí, daně). Podstatou trhu je střet nabídky a poptávky. 3 základní charakteristiky (podmínky) trhu 1) otevřenost trh je otevřený pro všechny tržní subjekty 2) nasycenost je dostatek zboží na trhu deficitní trh nedostatek zboží na trhu, může dojít i k přesycenosti trhu nadbytek zboží na rhu 3) konkurenčnost více výrobců na trhu Konkurence Dokonalá konkurence rovné podmínky přístupu na trh pro všechny tržní subjekty. Nikdo nemá výsadní postavení proti ostatním. V praxi neexistuje. 5

Monopol porušení podmínek trhu. Jediná firma má povolení od státu určitý výrobek prodávat a nebo jako jediná zná recepturu určitého výrobku. Oligopol na straně nabídky existuje několik málo velkých subjektů s dominantním postavením. Monopolistická konkurence je stav mezi dokonalou konkurencí a úplným monopolem. Na trhu působí firmy jednak s dominantním postavením, ale současně zde působí řada menších konkurenčních firem. Každá země má protimonopolní zákony. Selhání trhu (negativní externality) porušení a selhání trhu způsobí vznik monopolu, kdy stát hlídá monopolní ceny. Trestné je zneužití tohoto výsadního postavení (monopolně vysoká cena). Existence veřejných statků jsou to statky u kterých není žádoucí, aby jejich pořizování a správu zajišťoval soukromý sektor (obrana státu, státní správa, veřejné školství). Externality trhu vedlejší účinky trhu na subjekty, které se tržního vztahu neúčastní kladné záporné (negativní externality) Ekonomika a neziskový sektor Neziskový sektor může fungovat pouze jestliže je společnost schopna část svých prostředků vyčlenit na tuto činnost a nesmí dojít k sebedestrukci státu. Zdrojem pro neziskový sektor je sektor ziskový. Rozdíly mezi ziskovým a neziskovým sektorem jsou dány - 1) charakterem spotřebovávaných statků a služeb. Neziskový sektor (policie, školství) hospodaří s veřejnými statky, které získá bez přímé protihodnoty. Ziskový sektor musí statky a služby zaplatit. 2) principy rozdělování. Ve ziskovém sektoru je zisk rozdělován tržní úspěšností práce. V neziskovém sektoru funguje rozdělování podle potřeb a) plošné indexové financování ve škole, na každého žáka určité peníze b) projektové financování vypisováním grantů a tendrů Neziskový sektor pokrývá rozvoj duchovních potřeb, ochrana lidských práv, ochrana ŽP a památek, obrana státu, rozvoj vědy. Neziskové organizace státní rozpočtové a příspěvkové. Rozpočtové získávají finanční zdroje pouze ze státního rozpočtu. Příspěvkové většinu financí získávají ze státního rozpočtu, ale mají i jiné zdroje příjmu. Neziskové organizace školství, zdravotnictví, instituce na ochranu ŽP, obrana státu. Nestátní neziskové organizace církevní organizace, centra pro rodinu, charity, semináře, občanská sdružení (včelaři, myslivci), nadace sdružení majetku, polit. strany. Hodnocení národního hospodářství HDP je to souhrn statků a služeb v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory na území státu a to jak občany státu, tak i cizinci. Je to ukazatel používaný v evropských zemích. HNP je souhrn statků a služeb vytvořeny za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země. 6

Výpočet HDP 1) Zbožová (produkční) metoda vychází z výroby a sčítá všechny výsledné statky a služby, které firmy prodaly domácnostem, vládě a jiným firmám a čisté vývozy = export dovoz (import). Spotřeba domácností (2/3 HDP). Vládní nákupy výdaje na infrastrukturu, školství, zdravotnictví. 2) Důchodová vychází z fáze rozdělování. Každý z účastníků výroby získává svůj podíl jako odměnu za vynaložení svých výrobních faktorů. Zaměstnanci dostávají mzdy, majitelé pozemků rentu, majitelé kapitálu získávají čistý zisk. HDP = mzdy + renty + zisky + úroky = národní důchod + opotřebení investic + nepřímé daně Ekonomickou vyspělost země zjistíme přepočtem HDP na HNP na 1 obyvatel a následným srovnáním. Hosp. růst představuje vzestup hosp. výkonnosti země a vyjadřuje se přírůstkem HDP za 1 rok. Činitelé ovlivňující ekonomickou úroveň země přírodní bohatství, národní bohatství (stavby, památky, úroveň vzdělání), obyvatelstvo, polit. a ekonomický systém. Hospodářský cyklus a ekonomická rovnováha Ekonomická rovnováha národní ekonomika vyrábí tolik, kolik sama spotřebuje. Ekonomika se o tento stav snaží. Nastávají 2 varianty poptávka větší než nabídka (půjčky obyvatelstva, inflační znehodnocení peněz). Tento stav je nezdravý. Dostávají se do oběhu inflační peníze, deformují ekonomické vztahy vysoký schodek státního rozpočtu. Převis celkové nabídky nad celkovou poptávkou pokud je stát konkurenceschopný je tady snaha vyvážet do zahraničí, pokud ne, firmy krachují, do státního rozpočtu nižší odvod daní hosp. krize z nadvýroby (30. léta hosp. krize z nadvýroby). má 4 fáze Hosp. cyklus expanze rozvoj, jedná se o rozmach nabídky a poptávky, domácnostem i firmám se daří - roste zisk, plat - stát více investuje vrchol dochází k převisu nabídky nad poptávkou - firmy produkují vysokým tempem - poptávka už ale zaostává - krize recese, deprese - dochází k poklesu nabídky i poptávky - poptávka se zabrzďuje - firmy mají problémy s prodejem a propouští zaměstnance sedlo dochází k oživení nabídky i poptávky jen u firem, které přežili - ty zvyšují produkci - snižuje se nezaměstnanost Nezaměstnanost - pracovní síla je zbožím, je nabízena na trhu práce Nastávající situace: rovnost nabídky a poptávky převis poptávky nastává v ekonomice, kde je nižší reálná mzda než mzda rovnovážná - reálná mzda zohledňuje co si můžeme koupit 7

převis nabídky nad poptávkou kdy nabídku představují lidi nebo domácnosti, kteří nabízejí svoji práci, část práce zůstává nevyužita, tím dochází k nezaměstnanosti Nezaměstnanost dobrovolná lidi nemají potřebu pracovat - stát to nějakým způsobem neřeší nedobrovolná lidi, kteří chtějí pracovat, ale nemají práci - dostávají se do sociální tísně - stát to sleduje a řeší 2 způsoby aktivní způsob při vytváření nových míst pomůže stát finančně - aktivní účast daňovými úlevami (zaměstnanci, firmě) - pasivní způsob podpora v nezaměstnanosti Příčiny nezaměstnanosti frikční lidé běžně mění práci - změna zaměstnavatele - výpověď - krátkodobý jev strukturální jedno odvětví se dostává do útlumu, propouští pracovníky a nové se rozvíjí, tam potřebují pracovníky - řeší se to rekvalifikací cyklická jakmile cyklem dojde ke krizi - hospodářství se vyvíjí - v období krize je růst nezam. a snižování mezd - v období expanze je růst zaměstnanosti nedobrovolná nezaměstnanost se měří mírou nezaměstnanosti v % míra nezaměstnanosti se vypočítá vydělit nedobrovolnou nezaměstnanost děleno aktivně ekonomické obyvatelstvo * 100 - u nás je nezaměstnanost okolo 6,1% - je snaha řešit nezaměstnanost - u nás ji řeší tripartita (oficiálně Rada pro sociální dailog) - rozvinuté ekonomiky si hlídají zaměstnanost pro své lidi - hlavní požadavek je zamezení chudoby EU: dává projekty, aby lidé byli ve své zemi Ceny a inflace inflace trvalý jev - znehodnocování peněz - v praxi se projeví růstem cen, zvýšení cen zboží a služeb deflace opak inflace - peníze se zhodnocují - peníze mají vyšší hodnotu - velice škodlivý jev pro ekonomiku - firmy bankrotují, lidé ztrácí práci - ani levné zboží není dostupné 8

inflace se měří pomocí: spotřebního koše a porovnáním cenových hladin v různých časových obdobích - míra inflace se uvádí v % typy inflace mírná hodnotí se jako jednociferná forma pádivá je dvojciferná - lidi přestávají věřit domácí měně, narušování ekonom. pochodů hyperinflace trojciferná - peníze přestávají plnit svoji funkci - naturální směna - (anarchie) Bilance se zahraničím je dvojí: Obchodní - jedná se o porovnání dovozu a vývozu - je to přehled vývozu a dovozu, výrobků a služeb dané země, za určité období -1 rok může být: aktivní vývoz větší než dovoz pasivní - dovoz větší než vývoz Platební - přehled devizových příjmů a výdajů země, za určité období 1 rok Úloha a hospodářská politika státu Současná ekonomika v ČR je tržní ekonomika, ale do tržních vztahů vstupuje stát svými orgány zákonodárné parlament, poslanecká sněmovna a senát výkonné prezident, vláda, ministerstva, ČNB soudní soustava soudů (od okresních až po nejvyšší soud) Hospodářská politika státu souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v oblasti ekonomiky to jak makro tak i mikro. Cíle hosp. politiky státu 1) plná zaměstnanost (2-6% nezaměstnanosti) 2) cenová stabilita udržení celkové hladiny cen výrobků a služeb na stejné úrovni (inflace kolem 2%) 3) uspokojivé tempo růstu ekonomiky hodnotí se HDP 4) vyrovnaná bilance se zahraničím představuje obchodní i platební bilanci se zahraničím 5) spravedlivé rozdělování snaha vyloučit nerovnoměrné rozdělování v tržním hospodářství Cíle hosp. politiky státu jsou spolu vzájemně provázány. Těchto cílů dosahuje stát prostřednictvím nástrojů RPS. Měnová a úvěrová (monetární) politika, rozpočtová (fiskální) politika, důchodová a cenová politika, zahraniční obchodní politika, sociální politika. 9

Měnová a úvěrová politika peněžní a úvěrová polit. uskutečňovaná pomocí centrální banky reguluje výši úroků a úvěrů. Užívá se k ovlivňování zaměstnanosti a cenové stability. Hlavní úlohu plní ČNB, která ovlivňuje stabilitu měny. Nástroje ČNB pro udržení stability měny diskontní sazba úrok za který si půjčují peníze komerční banky od centrální banky a za které se úročí jejich vklady u ČNB. Minimální rezervy každá komerční banka má povinnost složit část svých vkladů jako rezervu, slouží ke snížení inflace zvýšení povinných min. rezerv. Rozpočtová politika spojena se státním rozpočtem, je tvořena příjmovou stránkou daně, cla, soc. pojištění, ostatní nedaňové příjmy výdajovou stránkou slouží pro státní správu, obranu státu, školství, zdravotnictví, transfery obyvatelstvu důchody, dávky, podpory, investice do ŽP Typy státního rozpočtu s přebytkem vytváří rezervu na dobu nepříznivého ekonomického vývoje schodkový výdaje převyšují příjmy vyrovnaný příjmy = výdaje Důchodová a cenová politika je zaměřena proti inflaci, dochází k omezování růstu mezd a platů. Regulace cen u některého zboží elektřina, plyn, voda, nájemné v bytech. Zahraničně obchodní politika je zaměřena na zabezpečení vyrovnané obchodní a platební bilance se zahraničím např.: celní opatření (výše cla, zákaz dovozu některých výrobků, stanovení kvót) Sociální politika vytváření soc. programů, podpor, pojištění Pracovně právní vztahy a související činnosti pracovně pracovní vztah má 2 podoby dohoda o práci konané mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce max. 150 hod./rok u 1 zaměstnavatele nevzniká povinnost platit soc. a zdrav. pojištění) dohoda o pracovní činnosti nesmí převýšit polovinu stanovené týdenní doby povinnost platit soc. a zdrav. pojištění + daň vznik prac. poměru volbou prezident, poslanci jmenováním vedoucí pracovníci jsou jmenováni do funkcí prac. smlouvou musí být vždy písemná a musí mít 3 náležitosti (den nástupu do práce, druh práce a místo výkonu práce) ukončení prac. poměru dohodou zrušení ve zkušební době (max. 3 měsíce) okamžité zrušení ze strany zaměstnavatele za porušení prac. kázně zvlášť hrubým způsobem nebo byl-li odsouzen za úmyslný trestný čin na 1 rok nepodmíněně - ze strany zaměstnance jestliže zaměstnavatel nepřevedl do 15 dnů pracovníka na jinou práci po předložení lékařského výpisu nebo nebyla-li vyplacena mzda do 15 dnů od výplatního termínu 10

Výpověď musí být vždy doručena druhé straně, písemně výpovědní doba 2 měsíce pro všechny situace výpověď ze strany zaměstnance bez udání důvodů výpověď ze strany zaměstnavatele pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce zaměstnanec nesmí dostat výpověď v době pracovní neschopnosti který byl povolán do armády při výkonu veřejné funkce těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanci pečujícímu trvale o dítě mladší 3 let prac. doba dospělí 40 hod./týden mladiství 30 hod./týden práce v noci zákl. mzda + příplatek podle zákoníku práce (práce v noci 22 6 hod.) dovolená řádná dovolená (4 týdny 20 prac. dnů) může být 5 týdnů zaměstnanec musel odpracovat alespoň 60 dnů v kalendářním roce dovolená za odpracované dny za každých 22 odpracovaných dnů náleží pracovníkovi 1/12 dovolené dodatková (zvláštní) dovolená u zaměstnanců, kteří vykonávají práci v dolech, v radioaktivním prostředí mzda základní složka mzdy, která zahrnuje zákl. plat bez pohyblivých složek mzdy forma mzdy - úkolová - kombinovaná - podílová pohyblivá složka - příplatky - prémie - podíly na hosp. výsledku - náhrada mezd Ekonomické aspekty ŽP Mezinárodní obchod, ŽP a trvale udržitelný rozvoj Svět trhy a mezinárodní obchod - vstup zahran. kapitálu v daném státě jako nebezpečný - nebezpečí pro všechny státy světa, všechny státy mají snahu ochraňovat svůj trh proti vnějším vlivům Protekcionalismus - tato snaha se takto nazývá WTO = World tray organization - mezinárodní organizace, má za úkol odstraňovat ekonom. výhodnost = protekcionalismus 11

existují absolutní a komparativní výhody absolutní výhody států - některé země jsou schopné dosahovat při výrobě nižších nákladů a tím mohou nabídnout v mezinárodním obchodě lepší ceny - prac. síla: asijské státy mohou si dovolit levnou prac. sílu + vysoký stupeň automatizace komparativní výhody - srovnání - omezené zdroje každé země + komparativní metodou: vyrábět jen to, co je v zemi nejdostupnější pro státy je vhodný import a export s cílem dosahovat vyrovnané bilance se zahraničím Mezinárodní instituce MMF - mezinárodní měnový fond - od r. 1945 - ČR byla zakl. členem, po r. 1948 opustila, teď je členem opět - sleduje svět. fin. trhy - radí při ekonom. problémech - zmírňuje krize - hlídá svět. ekonomiku - obrana proti celosvětové krizi Světová banka - 1945 odstranění válečné situace - dnes pomoc rozvojovým zemím - poskytuje dlouhodobé úvěry na financování investic - je to orgán MMF, spolupráce Ekonom. integrační procesy Integrace - je to slučování do větších celků - umožňuje shromáždění výroby a efektivnější využívání zdrojů - více států se může podílet na výrobě 1 továrna - přesun zboží přes hranice - spojování firem - makroekonomická úroveň vznik stupňů mezinárodní ekonomické integrace Stupně integrace 1) pásmo volného obchodu - odstraňování cel mezi státy 2) celní unie - společná celní politika proti třetím zemím 3) společný trh - všechny celní výhody, volný pohyb výrobních faktorů 4) hospodářská unie - je společný trh + harmonizace národních ekonomik (my vůči EU) 5) plná ekonomická unie - nejvyšší stupeň, je to hosp. unie společná měna 3 základní pilíře EU hosp. a měnová unie - cílem je dosáhnout společné měny eura spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí - výzkum, věda, vzdělávání, zdrav. společná zahraniční a bezpečnostní politika - EU chce vystupovat jako celek 12

ŽP a TUR - při výrobě se uvolňují odpady - narušení ekosystémů lidskou činností výrobou - tato skutečnost vede ke kontrole a ovlivňování vztahů mezi ekonomickým rozvojem a stavem ŽP - udržitelné zdroje, udržitelný rozvoj, umožní optimalizaci těchto kontroverzních vztahů TUR: aby toho bylo dost pro budoucí generace 1) spotřeba přírodních zdrojů - sleduje se objem a struktura - snaha o růst ekonomiky při relativně se snižujících nákladech na vstupy - týká se to hlavně obnovitelných zdrojů 2) omezování produkce emisních odpadů z ekonom. činnosti do prostředí - - ovzduší, voda, půda - eliminace hluku - omezení tepelného záření 3) regulace odpadů - papír, sklo, plast - využití skládkového plynu - energie 4) obnovení přirozené regulační schopnosti prostředí, která je narušena ekonom. činností - není možné donekonečna zvyšovat výrobu bez ohledu na přírodu, ŽP - velká produkce, ohromné množství odpadních látek - lepší je výrobu rozdělit Hranice produkčních možností Vyjádření produkce určité národní ekonomiky, splnění potřeb obyvatelstva a přitom zachování zdravého ŽP. Ekonomika funguje efektivně jestliže plně využívá své zdroje. Organizace pro hosp. spolupráci došly k jednoznačnému závěru silná ekonomika může fungovat pouze ve zdravém ŽP a zdravé ŽP potřebuje silnou ekonomiku. Ekonomická činnost a ŽP Ochrana ŽP a hosp. růst cílem makroekonomické politiky je přiměřený hosp. růst. Umožňuje zvyšování materiálních složek životní úrovně, udržení zaměstnanosti, lepší rozdělování důchodů, uspokojování hlavních fcí státu (vnitřní pořádek). Z hlediska posuzování kvality ŽP může dojít k růstu HDP a k růstu životní úrovně i za těchto podmínek v rámci hosp. růstu dochází ke škodám na ŽP škody na zdraví, poškození fauny a flóry, mat. výtvorů (budovy, stroje), narušení klimatu prostředí. Důsledky znečištění se odrážejí v růstu HDP. Působí tedy mylně jako zvyšování životní úrovně (výdaje na odstranění škod havárií tankerů) výdaje se potom promítnou jako růst HDP. HDP také zvyšuje těžba neobnovitelných přírodních zdrojů snižování národního bohatství. Vliv ochrany ŽP na hosp. růst hosp. růst bez ochrany ŽP zhoršení zdrav. stavu obyvatelstva nižší pracovní výkonnost, růst výdajů na zdravotnictví, růst soc. patologických jevů (kriminalita) = devastace ŽP = mimořádné ekonomické kompenzace zvýšené náklady na prac. sílu i na ostatní vstupy do výroby (úprava vody, vzduchu, ochrana proti korozi, v důsledku kontaminace zeměděl. půdy vysoké subvence ze stát. rozpočtu neúměrné výdaje na ochranu ŽP dlouhodobé omezení hosp. růstu a stagnace v uspokojování potřeb lidí optimální výdaje na ŽP teoretické řešení společenská škoda za znečišťování = mezní náklady na zmírnění znečištění. Tato rovnost nastane když přínosy pro zdraví, majetek, 13

zachování flóry a fauny získané snížením znečištění o jednu jednotku (např.: o 1Kč) se rovnají nákladům nutným na dosažení tohoto snížení. V neefektivním ekonomice se málo zmírňuje znečišťování a příliš mnoho se znečišťuje. Současná ekonomie ŽP vychází z předpokladu, že neexistuje žádný důvod k tomu, aby byla zamítána ochrana ŽP z hlediska vlivu na hosp. růst. Ochrana ŽP a zaměstnanost Od 70. let vyspělé země realizují přísná opatření ekologické politiky dopad na míru nezaměstnanosti. 2 hlediska 1) omezení prac. míst za určitých podmínek a v určitých oblastech. Sleduje se snížení výrobních nákladů poplatky za znečišťování, daně, nařízení. Snižuje se konkurenční schopnost výrobců, v některých případech dochází k uzavření provozů. 2) ochrana ŽP vyvolává nové aktivity = nové prac. příležitosti přímo nebo nepřímo Pozitivní vazby mezi ekologickou politikou a politikou zaměstnanosti nejsou vždy jednoznačné, ale předpokládá se, že vliv je spíše pozitivní. Ochrana ŽP a cenová politika Ochrana ŽP vyvolává vždy dodatečné náklady, které se přenášejí do cen výrobků a služeb. U výrobců, kteří příliš zatěžují ŽP může dojít ke ztrátě konkurenceschopnosti nutné nové technologie. Při zavádění nových technologií mohou ceny časem klesnout až na úroveň konkurence. Ochrana ŽP a platební bilance Závisí na výši nákladů na ochranu ŽP, které se vždy promítnou do cen exportovaného zboží. Vyšší náklady vyšší ceny nižší konkurenceschopnost v zahraničí. Přímá ochrana ŽP uplatňovaná ve většině vyspělých zemí mobilizuje technický pokrok, inovace atd. Zvětšuje vývozní šance. V současné době ekologické výrobky jsou výhodným exportním artiklem. Opatření, která jsou v tuzemsku méně přísná než v zahraničí zpočátku krátkodobě působí pozitivně, ale dlouhodobě vedou k exportním potížím. Silná ekonomika vyžaduje zdravé ŽP a zdravé ŽP vyžaduje silnou ekonomiku. Enviromentální ekonomika diskutuje ekologickou daňovou reformu. Nutnost prohlubování ekonomické a enviromentální politiky a to např.: reformou daňové soustavy nebo omezování dotací odvětvím, které jsou v rozporu se zájmy OŽP. Slaďovat cíle fiskální a ekologické politiky. Zvýšení dotací je počítáno v některých odvětvích hlavně v zemědělství. Snaha ekonomů omezit odvětví, která poškozují ŽP. Daňová reforma předpokládá dlouhý daňový nárůst zdanění mat. vstupů včetně energií a snižování plošných daní a plateb (daň z příjmů, DPH). Účelem daňové reformy je zmírnění negativních dopadů na ŽP, jedná se o prevenci, jsou to tzv. nástroje ex ante, kdy k potencionálnímu dopadu nemusí dojít ke snížení sazeb a poplatků. Kompenzace jedná se o pomoc některým zájmovým skupinám. Ex post vláda zavede nástroj ekologické politiky, přitom je známo, že to bude mít negativní dopad na podnik, ale na druhé straně stát poskytne finanční příspěvek nebo rekvalifikační kurzy. Možnost poskytnutí dotace ze stát. rozpočtu na ochranu ŽP (ČOV). 14

Subjekty národního hospodářství Ekonomické subjekty - firmy prodávají výrobky a služby a nakupují výrobní faktory (prac. sílu, materiál, přírodní zdroje) domácnosti prac. síla stát vytvoření právního rámce pro ekonomické subjekty Ekonomické subjekty ziskový sektor firmy, Fo, Po, státní ziskové organizace - neziskový sektor může ve společnosti existovat pouze za předpokladu, že tato společnost je schopna část svých prostředků vyčlenit na tuto činnost. Zdroj pro neziskový sektor musí hledat společnost ve svém fungujícím ekonomickém systému. V tržním hospodářství je to podnikatelský nebo ziskový sektor. Jak se liší ziskový a neziskový sektor a) charakterem spotřebovávaných statků a služeb - ziskový sektor tržní vztahy - neziskový sektor bez přímé protihodnoty b) principy rozdělování - ziskový sektor tržní vztahy - neziskový sektor rozdělování podle potřeb Neziskový sektor rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek, rozvoj vědy, výkon státní správy, ochrana státu atd. Jsou těžko ocenitelné penězi a vynikající se z působení tržního prostředí. Neziskové organizace a) Státní neziskové organizace (jsou největší) jedná se o rozpočtové a příspěvkové organizace. Státní školství, zdravotnictví, instituce na ochranu ŽP, kulturní památky, státní správa Nestátní neziskové organizace církevní organizace organizace věřících zajišťující pro členy i nečleny bohoslužby, zajišťují centra pro rodinu, charity, semináře občanská sdružení sdružení občanů k rozličným účelům, registraci provádí min. vnitra ČR obecně prospěšné společnosti je to Po založená za účelem obecně prospěšných služeb, musí zveřejňovat výroční zprávu nadace sdružení majetku k přesně vymezenému účelu, sdružený majetek tvoří vnesený majetek, dary, výnosy z úroků, nájemného, cenných papírů veřejných sbírek, minimální základní nadační jmění je 500 000 Kč politické strany a další subjekty Financování neziskových organizací plošné indexové financování úřady, školy. Podle určitého poměru či klíče. projektové financování vypisování grantů a tendrů. Zde finance vykazují vyšší efektivnost. Vztah podnikatelů k nestátním organizacím sponzorské dary 15

vyvolává díky tomuto daru pozitivní dojem (image) sponzorský dar 100 000 stát podnikateli vrátí částku rovnou velikosti daně Ziskový sektor min. vnitra zdarma publikuje na internetových stránkách Sbírka zákonů www.mvcr.cz některá nejsou v úplném znění. Úplná znění http://portal.gov.cz Ziskový sektor zastupují Fo jedna osoba Po společnost několika lidí, které provozují svoji činnost pod společným jménem na společný účet. Mají právo vstupovat do právních vztahů. Fo 1) Podnikatelé podnikající a) na základě živnostenského oprávnění podle živnostenského zákona b) na základě jiného oprávnění, dle jiných zákonů (lékař, veterinární apod.) Zaměstnanci osoby schopné vstupovat do pracovně právních vztahů se svými zaměstnavateli (podle zákoníku práce) Po 1) obchodní společnosti podle obchodního zákoníku se jedná o: v.o.s. k.s. spol.s.r.o., s.r.o. a.s. 2) družstva opět dle obchod. zákoníku, druhy zemědělská, bytová, stavební, spořitelní, výrobní, uměleckých řemesel... 3) státní podniky zákon o státním podniku a další Při podnikání je nutno dodržovat zákony Nejdůležitější (základní) normy Občanský zákoník = obecná norma upravuje vztahy mezi občany navzájem, mezi občany a firmami, vztahy mezi firmami navzájem Obchodní zákoník = speciální norma upravuje vztahy pouze mezi podnikateli Živnostenský zákon = speciální norma upravuje pravidla udělování živnostenských oprávnění Podnikatelé vstupují 1) do vztahů mezi sebou, řídí se obchodním zákoníkem (popř.: občanským) 2) do vztahů se svými zaměstnanci zákoník práce 3) do vztahů ke státu řídí se zákony daňovými, celním zákonem Živnosti řídí se zákonem č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. Definice živnosti je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem zisku a za podmínek stanovených zákonem. Živností není činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené Po (pošta) využívání výsledků duševních tvůrčí činnosti (autorský zákon, vynálezy) povolení lékařů, veterinářů, advokátů, notářů, znalců, daňových poradců činnosti bank, pojišťoven, penzijních fondů, výchova a vzdělání ve školách zemědělská činnost není živností 16

Uvedené činnosti nejsou živnostmi, ale mohou být předmětem podnikání, pokud to umožňuje zákon. Subjekty oprávněné k provozování činnosti: Fo nebo Po splňující podmínky stanovené živnostenským zákonem. Podmínky podnikání: všeobecné, zvláštní. Všeobecné dovršení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost (výpis z trestního rejstříku) ne starší než 3 měsíce, daňové a jiné nedoplatky vůči státu. Zvláštní odborná a jiná způsobilost. Provozování živnosti průmyslovým způsobem aby nemusely větší firmy vyřizovat více živností mají právo provozování všech činností směřujících ke vzniku konečného výrobku nebo k poskytnutí služby. Živnosti nelze provozovat když soud uložil podnikateli zákaz činnosti v oboru, když na majetek podnikatele byl vyhlášen konkurz, když konkurz byl zrušen pro nedostatek majetku. Rozdělení živností: a) podle druhu činnosti obchodní - výrobní - poskytování služeb b) podle vzniku práva k provozování živnosti 1) ohlašovací vznikají dnem ohlášení na živnostenském úřadě řemeslné - vázané - volné 2) koncesované vznikají dnem přidělení koncese příslušným orgánem Ohlašovací a) řemeslné odbornou způsobilost podnikatel prokazuje výučním listem (tříletého oboru) + dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru - vysvědčením o ukončení studia studijního oboru střední odborné školy (kratší doba studia než 4 roky) + 3 roky praxe v oboru - vysvědčením maturitním + 2 roky praxe v oboru - diplom nebo jiný doklad o absolvování bakalářského nebo magisterského studia příslušné vysoké školy + 1 rok praxe Mezi řemeslné živnosti patří: zámečnictví, opravy silničních vozidel, řeznictví, pekařství, zednictví, holičství, kadeřnictví, hostinská činnost, kamenické služby atd. b) vázané (učitel autoškoly) - u každé živnosti jsou uvedeny podmínky odborné způsobilosti např.: činnost účetních poradců - vysokoškolské vzdělání + 3 roky praxe v oboru - nebo středoškolské s maturitou + 5 let praxe v oboru - nebo tyto podmínky musí splňovat odpovědný zástupce c) volné - nevyžaduje se odborné vzdělání 17

Koncesované - provozování na základě udělení koncese - podmínka splnění požadované odborné a zvláštní způsobilosti + dalších podmínek stanovených zákonem - výroba zbraní, směnárenská činnost, taxislužba, pohřební služba, ostraha majetku, soukromí detektivové Živnostenské oprávnění a) živnostenský list pro živnosti ohlašovací b) koncesní listina pro živnosti koncesované Zánik živnostenského oprávnění - smrtí podnikatele - zánikem Po - uplynutím doby, pokud bylo vydáno na dobu určitou - rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění (podnikatel nesmí ohlásit živnost dříve než za 3 roky po zrušení) Ustanovení živnostenského zákona - dokladovat kontrolním orgánům způsob nabytí zboží - při prodeji přítomnost osoby se znalostí českého nebo slovenského jazyka - povinnost podnikatele vydávat doklady o prodeji zboží pokud mu o to řekneme - každý podnikatel dostane IČ (dříve IČO) identifikační číslo - živnostenský úřad vede živnostenský rejstřík ten má evidenční funkce a jeho část je veřejně přístupná na stránkách min. financí - živ. úřad vede údaje o podnikatelích, kteří mají udělená živnostenská oprávnění Informační systém ústřední evidence podnikatelů správcem je živnostenský úřad ČR a provozovately jsou obecní živ. úřady, které smí provádět kontroly a ukládat pokuty. Obchodní zákoník upravuje vztahy mezi podnikateli. Obecná ustanovení obchodního zákoníku - definice podnikání - definice podnikatele - obchodní firma Definice podnikání Soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Definice podnikatele dle obchodního rejstříku Osoba zapsaná v obchod. rejstříku nebo osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo osoba podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění nebo osoba provozující zemědělskou činnost a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů. Obchodní firma Název pod kterým je podnikatel zapsán v obchod. rejstříku. 18

Obchodní rejstřík Veřejný seznam, kam se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů. Je veřejně přístupný na internetu. Záznamem do obchod. rejstříku vznikají Po. - pro Po je zápis do OR povinný - jsou zde uvedeny: - jména společníků - výše jejich podílu ve firmě - velikost základního kapitálu firmy - sídlo firmy, aj. Do OR se zapisují: 1) obchodní společnosti, družstva a jiné Po 2) zahraniční osoby 3) Fo s trvalým pobytem v ČR a) dobrovolně b) povinně u osob pokud výše výnosů nebo příjmů dosáhla v průměru za 2 po sobě jdoucí účetní období částku 120 mil. Kč - u živnosti provozované průmyslovým způsobem - pokud to ukládá zákon V OR je zápis - obchodní jméno - IČ - předmět podnikání - právní forma podnikání - statutární orgány - prokura (právník) - základní kapitál - vklady společníků Účetnictví podnikatelů - podnikatelé vedení v OR vedou povinně účetnictví - Fo s obratem nad 15 mil. Kč vedou povinně účetnictví - ostatní vedou daňovou evidenci podle zákona o dani z příjmů nebo vedou účetnictví dobrovolně Účetní období 12 po sobě jdoucích měsíců. Může být od kteréhokoliv měsíce musí se žádat 3 měsíce předem správce daně = fin. úřad pak se jedná o tzv. hospodářský rok. Hosp. soutěž můžeme ji přirovnat k pojmu konkurence. Zneužití účasti v hosp. soutěži 1) nekalá soutěž - klamavá reklama - klamné označování zboží a služeb - vyvolání nebezpečné záměny - podplácení - zlehčování - porušení obchodního tajemství - ohrožování zdraví spotřebitelů a ŽP 19

2) nedovolené omezování hosp. soutěže Zákon o ochraně hosp. soutěže protimonopolní zákon pokud zneužíváme výsadní postavení na trhu je to trestné. Druhá část obchodního zákoníku obchodní společnosti a družstva obchodní společnosti - Po - jde o spojování podnikatelů se vznikem nové Po a) osobní v.o.s., k.s. b) kapitálové s.r.o., a.s. Charakteristické rysy 1) osobní společnosti - neomezené (solidární) ručení společníků za závazky společnosti (i osobním majetkem) - osobní účast společníků na řízení společnosti - nemají ze zákona předepsaný min. základní kapitál 2) kapitálové společnosti - omezené nebo žádné ručení společníků za závazky společnosti (i osobním majetkem) - osobní účast na řízení není vyžadována - statutární orgány společnosti - zákon stanoví min. základní kapitál a tvorbu rezervního fondu Zahájení podnikání je dvoustupňové 1) založení podniku sepsání smlouvy mezi společníky 2) vznik den zápisu do OR Založení společnosti - společenskou smlouvou podepsanou všemi společníky a notářsky ověřenou - zakladatelskou listinou Pojmy související se založením společnosti - základní kapitál vše co se dá využít pro podnikání (povinný je u s.r.o., a.s.) - je součástí vlastního kapitálu firmy a musí být zapsán do OR - podíl společníka značí účast společníka ve společnosti práva a povinnosti - rezervní fond povinně jej vytváří kapitálové společnosti vytváří se ze zisk - u s.r.o. min. 10% ze základního kapitálu - u a.s. min. 20% ze základního kapitálu - slouží pouze pro účely krytí ztráty U obchodních společností osobních lze podíly těžko prodat, protože jsou vázány na zakladatele. U kapitálových společností lze snadno podíl převést. Společnosti mohou být přeměněny - fůzí sloučení 2 a více firem do jedné - převodem jmění na společníka - rozdělením z jedné nebo dvou vzniknou dvě či více právně samostatných firem 20

Ukončení podnikání 1) zrušení likvidací, bez likvidace, prohlášením konkurzu 2) zánik výmaz z OR Zrušení s likvidací - neexistuje právní nástupce (firma ukončením likvidace přestane existovat) - statutární orgány nahrazeny likvidátorem - likvidátora jmenuje soud nebo statutární orgán společnosti - vstup do likvidace je zapsán do OR - když likvidátor zjistí, že společnost je předlužena podá návrh na prohlášení konkurzu Zrušení bez likvidace - existuje právní nástupce (sloučení firem, prodej firmy, rozdělení firmy) - majetek přechází na právního nástupce - firma udělá účetní uzávěrku a původní firma zanikne Zrušení prohlášením konkurzu - zákon o konkurzu a vyrovnání - věřitelé firmy mohou podat k soudu návrh na zrušení dlužníka prohlášením konkurzu - majetek firmy je rozprodán - prohlášení konkurzu může předcházet vyrovnání možnost se dohodnout Předlužení nastane tehdy, jestliže výše splatných závazků je vyšší než jeho majetek a je více věřitelů. Návrh na konkurz podává konkurznímu soudu - věřitel - dlužník (povinně) když zjistí, že je v úpadku Konkurzní podstata - majetek podléhající konkurzu, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkurzu osobní společnosti v.o.s. alespoň 2 osoby pod společnou firmou a ručí za závazky společně celým svým majetkem, při úmrtí firma zaniká (většinou rodinné podniky) k.s. společníci a) komanditisté (jeden nebo více) ručí jen do výše svého nesplaceného vkladu (min. 5000 Kč) b) komplementáři ručí neomezeně (nemusí dávat vklad). - rozdělní zisku podle společenské smlouvy - statutární orgán komplementáři kapitálové společnosti s.r.o. společnost může být založena 1 osobou - max. 50 společníků 21

- společníci ručí za závazky omezeně do výše nesplacených vkladů - základní kapitál 200 000 Kč - min. vklad společníka 20 000 Kč - orgány společnosti - valná hromada všichni společníci nejvyšší orgán společnosti svolávají ji jednatelé minimálně 1x do roka, schvaluje účetní uzávěrku - jednatelé statutární orgán, řídí společnost - dozorčí rada není povinná, slouží jako dozorčí orgán - vytváří povinně rezervní fond ve výši 10% ze základního kapitálu - při změně společníka není nutné rušit společnost, ale musí dojít ke změně v OR a.s. základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité (nominální) hodnotě Akcie = cenný papír s nímž jsou spojena práva akcionáře: - podílet se na zisku (dividendy) - podílet se na řízení společnosti (hlasování na valné hromadě) - podílet se na likvidačním zůstatku společnosti (pokud jde firma do likvidace) Dělení akcií podle formy 1) listinné podoba listin s ochrannými prvky skládají se ze 3 částí - plášť uvedena nominální hodnota - kupónový arch pro výplatu dividend - talon při vyčerpání kupónů se dostanou nové 2) zaknihované podle druhu a) na jméno b) na majitele c) speciální 1) zaměstnanecké vždy na jméno, jsou spojeny s určitými výhodami 2) prioritní majitel má přednostní právo na dividendu, vzdává se však hlasovacího práva Akcie jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu - na burze cenných papírů - v RM systému - přímé obchody přes SCP (středisko cenných papírů) Vydávají (emitují) se - za emitní kurz, ale prodávají se za tržní ceny Výnosnost akcie = dividenda / tržní cena * 100 (%) Emisní ážio vzniká při prvním vydání akcií, když je prodejní cena vydávaných akcií vyšší než jmenovitá (nominální) hodnota 22

založení - s veřejnou nabídkou akcií když zakladatelé nemají dostatek kapitálu, zveřejní výzvu k upisování akcií - schvaluje komise pro cenné papíry - min. 20 mil. Kč - bez veřejné nabídky akcií min. 2 mil. Kč a.s. vznik - zápis do OR - rezervní fond min. 20% zákl. kapitálu orgány - valná hromada nejvyšší orgán min. 1 ročně - představenstvo statutární orgán řídí firmu celý rok - dozorčí rada kontrolní orgán, je povinný, kontroluje práci představenstva družstvo - společenství neuzavřeného počtu osob členové přistupují během činnosti tím se liší od obchodních společností - zakladatelé min. 5 Fo nebo 2 Po - v názvu musí být vždy družstvo - podmínka členství splacení členského vkladu (ve stanovách) je jednotný pro všechny - stejné hlasovací právo - členem Po i Fo starší 15 let orgány - členská schůze min. 1x ročně - představenstvo statutární orgán - kontrolní komise - kontrolní orgán - funkční období u orgánů družstva nesmí přesáhnout 5 let - základní kapitál min. 50 000 Kč - družstvo povinně zřizuje nedělitelný fond - min. ½ zákl. kapitálu je tvořen ze zisku - obdoba rezervního fondu - druhy družstev zemědělské, výrobní, bytové, obchodní (Jednota), spořitelní a úvěrové (záložny a kampeličky) Spojování podnikatelů bez vzniku Po a) sdružení podnikatelů - sdružení dvou a více samostatných podnikatelů, živnostníků (obchod. společností, družstev) - nemá právní subjektivitu - nezapisuje se do OR - smlouva o sdružení je upravena občanským zákoníkem nemusí být notářsky ověřena - přihlášení na FÚ - výhoda operativnost (spojení bank) 23

b) smlouva o tichém společenství - smlouvou se tichý společník zavazuje poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na podnikání - na ztrátě se podílí tichý společník jen do výše svého vkladu státní podnik (Po) - ziskové podniky - neziskové podniky (rozpočtové a příspěvkové organizace) Ziskový sektor stát vystupuje jako podnikatel, prioritou je dosahovat zisk. Stát může podnikat 2 způsoby 1) má majoritní (př.: minoritní) podíl - ve velkých strategických soukromých firmách (naše největší energetické firmy) 2) zakládá specifické subjekty státní podniky - - řídí se zákonem o stát. podniku - zřizovatelem je stát (zakladatelem mohou být příslušná ministerstva Česká správa letišť, Česká pošta) Vznik státního podniku - vydáním zakládací listiny + zápis do OR - povinný kontrolní orgán dozorčí rada Podniková ekonomika - zakládání podniku - sestavení zakladatelského rozpočtu má 2 části 1) rozpočet nákladů a výnosů 2) rozpočet dlouhodobého a oběžného kapitálu (potřebného majetku firmy) a zdrojů jeho krytí (vlastní a cizí zdroje) Rozvaha aktiva pasiva majetek zdroje krytí DM majetek OM - vlastní - cizí = 24

Majetek a kapitálová výstavba podniku Management DM zásobování výroba marketing technický rozvoj logistika prodej ekonomický systém účetnictví personalistika Majetek firmy členění a) podle druhů (aktiva firmy) b) podle zdrojů krytí majetku (pasiva) a) podle druhů (aktiva firmy) 1) dlouhodobý (stálá aktiva) - hmotný DM stroje, budovy, dopravní prostředky - nehmotný DM licence, know-how, značky, software - fin. DM kapitálové investice 2) oběžný (provozní) oběžná aktiva - zásoby materiál - polotovary a nedokončená výroba - hotové výrobky - zboží - zvířata - peněžní forma peníze (v pokladně i v bance) - ceniny - krátkodobé cenné papíry (do 1 roku) - pohledávky b) podle zdrojů krytí - za co jsme majetek nakoupili 1) z vlastních zdrojů - základní kapitál - emisní ážio - vklad tichého společníka - zisk 2) z cizích zdrojů - úvěr u banky - dodavatelský úvěr - emise obligací (dluhopisy) - přijaté zálohy aktiva 1) HM - nemovitý - movitý 2 ) NM 3) FM Majetek 25

ad1) cena je jednotlivě vyšší než 40 000 Kč, doba používání delší jak 1 rok. Odepisuje se kromě půdy a uměleckých předmětů. Způsoby pořízení DM - nákup nového nebo již použitého DM (dodavatelské pořízení investic) - vlastní výroba - darování - převod z osobního majetku do používání - vklad majetku společníky - novým zajištěním DNM, který v účetnictví nebyl dosud zachycen - finanční leasing při něm se po splacení majetku stává majetkem firmy Oceňování DM - majetek je v podniku oceněn vstupní cenou 1) HM a) pořizovací cena vzniká při nákupu od dodavatele (pořizovací cena PC = pořizovací cena + náklady související s pořízením doprava, instalace) b) reprodukční pořizovací cena pokud firma nemá od majetku doklad nebo při vkladu majetku z osobního vlastnictví (majetek musí být starší 5 let) nejlépe je si nechat stanovit cenu soudním znalcem a to je reprodukční cena c) cena ve vlastních nákladech náklady na mat., energie, mzdy pracovníků = jen výrobní náklady. Firma si sama vyrobí DM = součet všech nákladů. Nesmí zde být započítán zisk. 2)NM - oceňujeme stejně jako HM 3) FM - oceňujeme pořizovací cenou (včetně přímých nákladů souvisejících s pořízením) Odepisování DM - postupně se opotřebovává, proto se jeho hodnota musí přenášet do nákladů firmy postupně opotřebení a) fyzické používáním se součástky ničí, ale součástky i rezivějí b) morální zastarání Hodnota majetku se přenáší do nákladů podniku ve formě ročních odpisů. Pojmy vstupní cena se musí rovnat součtu všech odpisů oprávky součet odpisů k určitému datu zůstatková cena = vstupní cena oprávky Druhy odpisů 1) účetní - - upraveny zákonem o účetnictví - vyjadřují skutečné opotřebení 26