Podnikání = soustavná činnost provozovaná samostatným podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Transkript

1 Obchodní právo Je souhrn právních norem upravujících postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a další vztahy související s podnikáním. Patří do soukromého práva vzniklo vyčleněním z odvětví občanského práva, a proto otázky, pro které obchodní zákoník nemá speciální ustanovení, se řeší podle občanského práva. Podnikání = soustavná činnost provozovaná samostatným podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatel v ČR = osoba tuzemská i zahraniční, FO i PO, zapsaná v obchodním či živnostenském rejstříku, případně v jiné evidenci. Obchodní rejstřík vedou jej pověřené soudy a zapisují se sem PO, kterým to stanoví zákon, zahraniční podnikatelé a FO buď na vlastní žádost, nebo pokud jim to ukládá zvláštní zákon. Eviduje se zde obchodní jméno (firma), sídlo (bydliště), IČ (identifikační číslo), předmět podnikání, u PO i její právní forma a řídící orgán. Zapisují se i všechny změny a zánik evidovaných skutečností. Obchodní jméno firma = název, pod nímž podnikatel jedná a je zapsán, jeho součástí je dodatek označující právní formu. Podnik = souhrn všech hmotných i nehmotných složek podnikání. Obchodní tajemství = informace obchodní, výrobní či technické povahy, které nejsou běžně dostupné, a měly by zůstat utajeny před konkurencí. Obchodní majetek = majetkové hodnoty patřící podnikateli a určené k podnikání. Obchodní jmění = obchodní majetek + závazky vzniklé v souvislosti s podnikáním. Charakteristické znaky podnikatele 1) Je právním subjektem, tj. vstupuje do právních vztahů vlastním jménem jedná se o obchodní jméno firmu. U FO je tvoří jméno, příjmení a dodatek, který může být osobní (odlišuje osobu podnikatele) nebo věcný (odlišuje druh podnikání). U PO je to název, pod kterým je zapsána v obchodním rejstříku. 2) Provozuje svou činnost samostatně. 3) Vymezuje si předmět podnikání, tj. rozsah podnikatelské činnosti, ke které je oprávněn může jej rozšiřovat či zužovat změnou registrace. 4) Nese podnikatelské riziko, tj. pravděpodobnost neúspěchu. 5) Vede účetnictví nezapsaní v obchodním rejstříku vedou daňovou evidenci, zapsaní podvojné účetnictví. 6) Hospodaří s majetkem. Cíle a předpoklady podnikání Základním cílem je zhodnocení vloženého kapitálu, tj. dosažení zisku. 1

2 Požadavek dlouhodobé ziskovosti je nutno nadřadit nad krátkodobý, to předpokládá uskutečňování dalších cílů, jako: dosažení dobrého jména podniku, udržení kvalifikovaných pracovníků, otvírání nových trhů, zvýšení vlivu v regionu, ochrana životního prostředí, atd. Obecné podmínky pro podnikání = existence výrobních faktorů, které je nutné mít v určitém seskupení k dispozici. Osobní předpoklady pro podnikání: a) podnikatelské schopnosti, tj. poznat potřeby lidí, vyhledat schopné spolupracovníky, neustále zdokonalovat prodávané statky a služby objevovat nové, nést rizika a z úspěchu i neúspěchu si vytvářet závěry pro budoucí rozhodování, objevovat nové trhy. b) podnikatelské vlastnosti pracovitost, cílevědomost, vytrvalost, trpělivost, taktnost, potřeba vzdělávat se, Zakládání podniku Pokud má podnikatel představu o předmětu podnikání, je nutné učinit: 1) rozbor ekonomických podmínek založení podniku (co, kdo, komu prodávat). Je třeba sestavit zakladatelský rozpočet, který má dvě vzájemně propojené části: a) rozpočet nákladů a výnosů (příjmů a výdajů) b) rozpočet provozního a investičního majetku (kapitálu) a zdrojů jeho krytí (zdrojů financování) 2) volba vhodné právní formy budoucího podniku. Je přitom nutné vzít v úvahu tyto skutečnosti: a) kdo se účastní podnikání b) jak obstarat potřebný kapitál c) jak a kdo bude ručit za závazky podniku = forma ručení ručení = povinnost podnikatele poskytnout záruky za závazky vyplývající z podnikání svým majetkem: - omezené ručení (podnikatel ručí jen svým kapitálovým vkladem) - neomezené ručení (podnikatel ručí vkladem i celým svým majetkem) - přímé ručení (každý společník ručí za závazky společnosti, a věřitel tak může vymáhat dluh od kteréhokoliv z nich) - solidární ručení (nepřímé, společníci ručí za všechny závazky společně, takže dluh se vymáhá od společnosti jako celku) d) kdo podnik povede kompetence řízení zahrnuje dvě oblasti: a) úpravu vnitřních vztahů: vedení podniku vymezuje pravomoce rozhodovat o vnitřních záležitostech podniku. Je omezeno vnitřními předpisy (výrobní program a postup, organizační uspořádání) b) úprava vnějších vztahů: zastoupení podniku navenek vymezuje pravomoc a odpovědnost jednat jménem podniku, např. před soudem, úřady, U jednotlivých forem podnikání je vymezeno zákonnými předpisy stejně jako ručení, kontrolní činnost a rozdělení zisku. e) kdo bude kontrolovat činnost vedení podniku = kontrolní pravomoc f) jak bude rozdělován zisk, případně kdo bude hradit ztrátu. Rozdělení zisku se uskutečňuje: 2

3 - podle výše vloženého kapitálu - podle rozsahu ručení - podle rozsahu osobní spolupráce a podílu na řízení společnosti g) jak podnik zanikne 3) soustředění potřebné dokumentace 4) vlastní založení podniku v souladu s právními předpisy pro zvolenou formu podniku Zrušení a zánik podniku zánik znamená zrušení právní subjektivity podniku výmazem z obchodního rejstříku, předchází mu zrušení podniku Důvody ke zrušení podniku: - uplynutí doby, na kterou byl založen - dosažení účelu, pro který byl založen - rozhodnutím společníků o sloučení, splynutí či rozdělení podniku sloučení = fúze ze dvou i více podniků se vytvoří jeden, přičemž majetek a závazky přechází na jeden z původních podniků = podnik příjemce splynutí = zánik všech dosavadních podniků, jejich majetek a závazky přechází na nově vzniklý podnik rozdělení = z jednoho podniku se jich vytvoří více. Původní podnik zaniká, a jeho majetek a závazky přechází na nově vzniklé podniky - úmrtím podnikatele - soudním rozhodnutím z důvodů uvedených v zákoně - změnou právní formy podnikání - prohlášením konkurzu na základě neúspěšného hospodaření bankrotu Podnik není schopen plnit své závazky, je v platební neschopnosti, prohlášením konkurzu podnik pozbývá možnosti disponovat svým majetkem, a před jeho zánikem dochází k uspokojování věřitelů. Zrušení podniku může mít dvě formy: a) bez likvidace když majetek se všemi pohledávkami i dluhy přejímá právní nástupce b) s likvidací majetek nepřechází na jiného právního nástupce, vstup do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku, je jmenován tzv. likvidátor, který je jediný oprávněn jednat jménem podniku. Dojde k vypořádání majetkových poměrů. Přehled právních forem podnikání I. státní podnik - jeho podnikatelská činnost je upravena zákonem o státním podniku - je PO - zapisuje se do obchodního rejstříku - I když je jeho majetek ve vlastnictví státu, podnik s ním hospodaří samostatně, takže stát za jeho závazky neručí. 3

4 V čele je: - ředitel: jmenuje a odvolává ho zakladatel, a on jmenuje svého zástupce z řad pracovníků - dozorčí rada: je složena s členů určených zakladatelem, i volených pracovním kolektivem, je kontrolním a poradním orgánem ředitele může doporučit zakladateli i jeho odvolání Existuje i speciální typ státního podniku, který se nezabývá podnikáním, ale slouží pro uspokojení veřejně prospěšných zájmů. Odlišuje se zvýšenými zásahy zakladatele do činnosti podniku, je mu v zakládací listině vymezený povinný předmět činnosti. Má jen ředitele (není tu dozorčí rada), zajišťuje služby, jako jsou: technické služby, veřejné osvětlení a komunikace, bytové hospodářství, Kromě státních podniků hospodaří s majetkem státu i rozpočtové organizace (subjekty NH 1. ročník). Právní postavení a hospodaření některých organizací upravují zvláštní zákony. II. Družstvo - je PO založená za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních, i jiných potřeb svých členů (družstva stavební, výrobní, bytové, ) - je společenstvím neuzavřeného počtu osob, musí však mít alespoň 5 členů FO nebo PO - zakládá se na ustavující členské schůzi, která schválí výši základního kapitálu nejméně Kč, stanovy (osvědčuje se notářským zápisem) - vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku obchodní jméno musí obsahovat označení družstvo - při vzniku musí zařídit tzv. nedělitelný fond, aby mělo platební schopnost - družstvo ručí za své závazky svým majetkem, členové za závazky družstva neručí Orgány družstva: 1) členská schůze nejvyšší orgán, rozhoduje o všech nejdůležitějších otázkách, a schází se nejméně 1x ročně 2) představenstvo výkonný orgán, který řídí činnost družstva a plní usnesení členské schůze, volí předsedu, případně místopředsedy (dle velikosti družstva). Družstvo může řídit i ředitel. 3) kontrolní komise kontrolní orgán zcela nezávislý na ostatních orgánech. Proto je funkce člena kontrolní komise neslučitelná s funkcí člena představenstva 4) další komise, které může dle stanov družstvo vytvářet III. Obchodní společnosti - jde o PO založenou za účelem podnikání - společníky i zakladateli mohou být FO i PO - zakládá se společenskou smlouvou - pokud je zakladatel jedna osoba, zakladatelskou listinou a) osobní obchodní společnosti 4

5 Je zde neomezené, společné a nerozdílné ručení se závazky a osobní účast na řízení. Vytváření základního kapitálu není povinné. Zánikem účastníka ve společnosti zaniká i společnost, nebo se musí změnit společenská smlouva. Patří sem: veřejná obchodní společnost (v. o. s.) a komanditní společnost (k. s.) b) kapitálové obchodní společnosti Omezené ručení nebo společníci za závazky společnosti neručí. Osobní účast na řízení je nahrazena orgány společnosti. Vytváření základního kapitálu je povinné. 1) Veřejná obchodní společnost (veř. obch. spol.; v. o. s.; jméno + příjmení a spol. ) Tato právní forma je obvyklá tam, kde jde o rozšíření soukromých podniků, vznikají tak menší a malé podniky často rodinného charakteru, kdy alespoň dvě osoby podnikají pod společným obchodním jménem. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se společenská smlouva. Společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Jménem společnosti je oprávněn jednat každý společník, nebo se určí ve společenské smlouvě jinak. Změnou smlouvy může do společnosti přistoupit nový společník (nebo dosavadní vystoupit), který však ručí i za závazky vzniklé před jeho přistoupením. Neurčí-li smlouva jinak, zisk i ztráta se dělí rovným dílem. Na všechny společníky se vztahuje zákaz konkurence (bez souhlasu ostatních nesmí podnikat mimo společnost ve stejném oboru). 2) Komanditní společnost (kom. spol.; k. s.) Je přechodem osobní společnosti na kapitálové a vzniká spojením alespoň dvou osob ke společnému podnikání, musí mít dva typy společníků: a) komplementáři: ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a mají právo řízení společnosti. Ze zákona nemají povinnost vnést do společnosti vklad, platí pro ně zákaz konkurence. b) komanditisté: ručí za závazky společnosti jen svými vklady vnést je do společnosti je povinnost ze zákona (min Kč). Nemají právo řízení ale právo kontroly a neplatí pro ně zákaz konkurence. Zanikne-li účast všech komanditistů ve společnosti, mohou se komplementáři dohodnout, že společnost bez likvidace přejde na v. o. s. Neurčí-li společenská smlouva jinak, zisk se dělí mezi oba typy společníků na polovinu komplementáři si ji dělí rovným dílem a komanditisté podle výše splacených vkladů. 3) Společnost s ručením omezeným (spol. s r. o.; s. r. o.) Jde o kapitálovou společnost, jejíž základní kapitál minimálně Kč je utvořen předem stanovenými vklady společníků každý minimálně Kč. Může ji založit i jedna osoba, maximum je 50 společníků. Práva a povinnosti společníků se řídí jejich obchodním podílem. Společník není oprávněn ze společnosti vystoupit, jeho účast ve společnosti pro závažné důvody ruší soud. Společnost je povinna vytvořit tzv. rezervní fond (min. 10% základního kapitálu). Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem, jednotliví společníci jen do výše nesplaceného vkladu. 5

6 4) Akciová společnost (akc. spol.; a. s.) Jde o formu většího kapitálového sdružování, kdy základní kapitál společnosti je rozdělen na určitý počet podílů, které odpovídají jmenovité (nominální) hodnotě akcií. Společnost může založit jedna PO nebo dvě či více FO a může proběhnout dvěma způsoby: 1) bez upisování akcií když jsou zakladatelé schopni uhradit z vlastních zdrojů celý základní kapitál v tomto případě Kč. 2) na základě výzvy k upisování akcií (veřejnou nabídkou) zveřejní se výzva k upisování akcií a v tomto případě základní kapitál musí být Kč. Zakladatelé jsou povinni svolat do 60 dnů po upisování akcií ustavující valnou hromadu, která rozhodne o založení společnosti, schválí stanovy a zvolí orgány společnosti. 6