Státy Unie se chystají na rozhodující jednání nejen o podpoře obnovitelných zdrojů.



Podobné dokumenty
Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

Energetické zdroje budoucnosti

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha

Svět se rychle mění století bude stoletím boje o přírodní zdroje růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií

Petr Štulc Člen představenstva, ředitel úseku produkty a trhy ČEZ ESCO, a.s.

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Elektřina zboží nebo sociální služba? Ladislav Seidler, Amper Market,a.s. Prosinec

CO EMIL ŠKODA V ROCE 1869 NETUŠIL

Elektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme?

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák

ROSTOUCÍ CENY ENERGIÍ A JEJICH DOPAD NA PRŮMYSLOVÉ PODNIKY. Karel Šimeček - SVSE Luhačovice 1/2018

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

Retail summit Obchod & budoucí zdroje. Praha

Obnovitelné zdroje energie

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

Příležitosti moderní energetiky pro českou ekonomiku MARTIN SEDLÁK 25. ZÁŘÍ 2018, PRAHA ODBORNÁ KONFERENCE INTELIGENTNÍ ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA"

Změny trhu s plynem. Ing. Ladislav Sladký. Ředitel prodeje

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Šetrná energetika: šance na zvýšení energetické soběstačnosti. Martin Sedlák, výkonný ředitel AliES 15. září 2016 Brno

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772)

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Tisková zpráva. BASF: V oblasti obchodu s chemikáliemi rostou zisky i objem z prodeje. 3. čtvrtletí roku 2016: Tržby 14,0 mld.

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

Firemní profil. technika v souladu s přírodou

Otevření první veřejné CNG stanice v Brně

od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR

Budoucnost českého teplárenství

Státní energetická koncepce ČR

Energetika a klimatické změny

MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ OBK EDU S OIK MOCHOVCE A OIK BOHUNICE

Politika ochrany klimatu

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Česká chytrá energetická strategie Martin Sedlák, , ČVUT Praha

Mléko a mléčné produkty

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou.

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,

konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

AUDIT V OBLASTI UDRŽITELNÉ ENERGIE

Česká firma chce prorazit s novou baterií. Nehořlavou a levnější

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU

PROSTŘEDNICTVÍM ETS NÁSTROJŮ MODERNIZAČNÍ FOND A BEZPLATNÁ ALOKACE PRO ELEKTŘINU

Akční plán pro biomasu

Větrná energetika v číslech

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Změny trhu s plynem. Ing. Michal Šindýlek. Specialista obchodování s plynem

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

TRH S ELEKTŘINOU

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

Energetický mix pro příští desetiletí

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Efektivní využití energie

ROZVOJ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Role teplárenství v transformaci energetiky

Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh

ČÍSLO 1 ROK počet kontraktů tis. MWh mil. CZK

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016

Perspektivní obory pro vývoz do Číny

Schopnosti českého jaderného průmyslu Budoucnost českých firem v oblasti jaderné energetiky

NĚKTERÉ Z TRENDŮ V EVROPSKÉ ENERGETICE A BUDOUCNOST JADERNÉ ENERGETIKY V EVROPĚ A V ČR. Prezentováno Ing. Jánem Štullerem 20.

Příležitosti v čisté ekonomice: možnosti obnovitelných zdrojů. Martin Sedlák, Leading Minds Forum, Praha

Smart City a MPO. FOR ENERGY listopadu Ing. Martin Voříšek

Elektromobilita. Dosavadní vývoj, praxe a trendy CIGRE, Skalský dvůr

ELEKTROMOBILITA aktuální stav a budoucnost

Náklady na dekarbonizaci energetiky

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha

Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Transkript:

SVĚT PLNÝ ENERGIE Skladování energie: Vodík a jeho budoucnost Více na straně 5 Rozhovor: I cihly dostávají méně kalorií Více na straně 7 Informace, zpravodajství, rozhovory a zajímavosti ze světa plného energie jaro 2014 Evropa a budoucnost energetiky ENERGETICKÉ AKTUALITY: ENERGETICKÁ POLITIKA Státy Unie se chystají na rozhodující jednání nejen o podpoře obnovitelných zdrojů. 27 % energie by podle návrhu Evropské komise mělo v roce 2030 pocházet z obnovitelných zdrojů. charakterizovat nejlépe asi jako kompromisní. Obsahoval poměrně ambiciózní cíle, co se týče snížení emisí CO 2 celkem o 40 % proti úrovni z 90. let, a také cíl, aby 27 % energie pocházelo v roce 2030 z obnovitelných zdrojů, ale některé závazky z předchozích let už v něm zahrnuty nebyly. Zmizel například cíl náhrady paliv v dopravě biopalivy ve větším měřítku. Znovu a znovu se ukazovalo, že jejich přínos, ať už ke snižování emisí oxidu uhličitého, či vůbec k ekologii, je velmi sporný a v některých případech jsou pro přírodu zřejmě škodlivější než běžná paliva, a tak tento krok není překvapením. Komise ve svém návrhu podporuje také zvyšování efektivity, ale žádný pevný cíl nenavrhla. Možná i proto, že cíle snížení spotřeby o 20 % nebude do roku 2020 pravděpodobně dosaženo. Německo bude platit za stojící elektrárny Německo pro své energetické koncerny vytvoří systém plateb za to, že budou udržovat konvenční elektrárny, i když nebudou vyrábět. Na schůzce s řediteli skupiny dvanácti evropských energetických koncernů v druhém únorovém týdnu to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Německo by se tak mělo bránit proti nestabilitám v dodávkách elektřiny z obnovitelných zdrojů a nízkým cenám elektřiny na burze. Kapacitní platby budou čistě německé, s nějakým celoevropským systémem se nepočítá. Z technického hlediska by šlo V bruselských kancelářích se naplno rozhořela papírová bitva, která může do značné míry rozhodnout o cenách energií pro příští desetiletí. Evropská unie se připravuje na přijetí nové energetické strategie pro roky 2020 až 2030. Rozhodující projednávání klimatického balíčku špičkami členských států je na programu na setkání Rady EU ve dnech 20. a 21. března. Jde o program nastupující za program 20-20-20, který platí právě do roku 2020. V jeho rámci se státy EU zavázaly snížit emise CO 2, zavést úspory v rozsahu 20 procent celkové spotřeby a zároveň zvýšit Boom obnovitelných zdrojů by mohl vést ke zvýšení cen nerostných surovin a zvýšení tlaku na jejich dodávky, vyplývá z analýzy francouzských vědců. Týká se to celé řady materiálů, od betonu, přes ocel či měď až po vzácné kovy, které se používají jako příměsi třeba do magnetů ve větrných elektrárnách. Suroviny by mohly být neobnovitelnou položku zdrojů, jež se jinak označují jako obnovitelné. Příčina je fyzikální. Obnovitelné zdroje jsou energeticky méně husté než dnes používané zdroje klasické, ať už používají fosilní paliva či štěpnou reakci. Na výrobu stejného množství energie je tedy zapotřebí větší výrobní infrastruktura a její vybudování s sebou nese značné náklady, především podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie na 20 procent. Výsledkem této strategie byla tedy nejen národní schémata o podpoře fotovoltaiky či větru, ale také předpisy o energeticky úsporných budovách či obchodu s uhlíkovými povolenkami tedy velká část legislativy a regulí, které dnes určují vývoj evropské energetiky a cenu energií. Nové kolo Při přípravě cílů pro další období byla jako první na tahu Evropská komise, tedy nadnárodní sbor komisařů v čele exekutivy EU. Svůj návrh představila v lednu a lze jej Moře betonu a oceli pro obnovitelné zdroje SUROVINY Boom obnovitelných zdrojů by mohl vést ke zvýšení cen nerostných surovin a zvýšení tlaku na jejich dodávky v základních stavebních a výrobních surovinách. To není samo o sobě novinka, na univerzitě v Grenoblu se ovšem dva vědci pokusili tyto údaje upřesnit a určit, jak významnou část světové spotřeby surovin by mohl případný rozvoj obnovitelných zdrojů potřebovat. Výsledky ukazují, že masivní rozvoj by mohl u některých surovin vést až ke zvýšení poptávky o více než 100 procent pokud by tedy měly platit scénáře dalšího bouřlivého rozvoje větrné či solární energetiky. Zajímavé je, že z návrhu vypadl i závazný podíl obnovitelných zdrojů na výrobě v jednotlivých státech (tzv. národní cíle). V praxi by to podle návrhu tedy mělo být tak, že 27procentní cíl podílu zelených energií by platil pro EU jako celek. Protože obnovitelné zdroje vyrábějí téměř výhradně elektřinu, takové opatření by se případně dalo provést zhruba tak, že by se z těchto zdrojů vyrábělo přibližně 40 procent evropské elektřiny. Z ekonomického hlediska je to rozhodně šetrnější řešení než pevné národní cíle. Pokračování na straně 3 Rusko postaví Maďarsku atomovou elektrárnu POLITIKA K posílení ruského vlivu ve střední Evropě přispěla na začátku letošního roku Budapešť. Vláda Viktora Orbána uzavřela smlouvu s Ruskem o dostavbě maďarské jaderné elektrárny Paks. Kontrakt schválil i parlament a podepsal prezident, a tak jeho realizaci už nic nestojí v cestě. Bez výběrového řízení tak v Maďarsku vzniknou dva nové jaderné reaktory, které mají pokrýt velkou část maďarské poptávky po elektřině. Moskva se v podstatě postará i o financování celé stavby, protože Maďarsku poskytne půjčku, která uhradí většinu nákladů. Více na straně 4 Více na straně 2 o řešení současné nestabilní situace v německé energetice, problém by to ovšem představovalo na trhu s energiemi, který je v současnosti celoevropský. Němečtí producenti by byli jednoznačně zvýhodněni a měli by cenovou výhodu před zbytkem Evropy. Výsledkem by byla zřejmě další deformace cen na trhu, kterou už teď výrazně ničí obnovitelné zdroje. Opatření zatím nebylo oficiálně přijato ani na německé vládě. Slunce vyrobilo méně I přes mírný rozvoj kapacity v obnovitelných zdrojích došlo v loňském roce k mírnému poklesu výroby z nich. Kapacita fotovoltaických elektráren stoupla zhruba o 37,5 MW, a pohybuje se tak těsně nad hranicí 2000 MW. Mezi těmi, kdo stihli v loňském roce ještě získat licenci na malé sluneční elektrárny (jiné nevznikaly), byl podle týdeníku Ekonom také bývalý předseda vlády Miroslav Topolánek. Čistá výroba ze slunečních elektráren kvůli nepřízni počasí klesla v roce 2013 z 2173,1 GWh na 2070,2 GWh. Největší podíl ve výrobě patřil jako obvykle uhlí (40,58 TWh). Zhruba 29 TWh čisté elektřiny loni vyrobily jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Česká republika také pokračovala v poměrně výrazném vývozu elektřiny do zahraničí: čistý vývoz činil 16,89 TWh, což je nepatrné snížení proti roku 2012.

2 ZE SVĚTA ENERGIE SVĚT PLNÝ ENERGIE Rychlá maďarská rošáda JADERNÉ ZDROJE V Maďarsku budou bez tendru a za ruské peníze stát dva ruské reaktory. 10 mld. eur půjčí Rusko Maďarsku na dostavbu jaderné elektrárny Paks. především politický a hospodářský vliv. Zvláště v situaci, kdy maďarský průmysl není připravený udělat technologicky náročnější části stavby sám a bude muset spoléhat na zahraniční, a to především ruské dodavatele a odborníky. Na druhou stranu energetická závislost na Rusku do budoucna Budapešti nehrozí. Palivo do ruských elektráren mohou dodávat i jiné společnosti a trh s uranem je dostatečně diverzifikovaný. Zakázka by ale ochotu k ní najevo dala. Nezdá se ovšem příliš pravděpodobné, že by na takovou dohodu přistoupila také nová česká vláda, byť se z ní ozývají i hlasy po těsnější spolupráci s Ruskem a větší orientaci východním směrem. Tlak na podobné řešení by ovšem mohl sílit, český tendr je ve slepé uličce. ČEZ má se soutěží velké starosti a snaží se řešení odkládat, nejlépe na dobu, kdy elektřina Areál elektrárny Pask během stavby v 70. letech. Foto: Wikicommons Maďarská vláda, prezident i parlament posvětili v prvních týdnech roku snahy o stavbu nové jaderné elektrárny v Maďarsku. Mohou se tak rozběhnout práce na největším stavebním projektu v Maďarsku od pádu komunistického režimu. Dveře všemu otevřela ochota maďarské vlády dohodnout se přímo s Ruskem. Budapešť se v lednu dohodla na rozšíření atomové elektrárny Paks za ruské peníze. Maďarský komplex v Paks je velmi podobný českým Dukovanům. Stojí v něm čtyři reaktory ruské výroby s výkonem po 440 MW a je připravený na rozšíření, v maďarském případě o dva další velké reaktory. Mají jím být v podstatě stejné typy, jaké ruské podniky nabízejí do Temelína, každý s výkonem zhruba 1200 MW. Kolem roku 2025 bude mít elektrárna takový výkon, že by mohla vyrábět zhruba 80 procent dnešní maďarské spotřeby elektřiny. Pokud k tomu vůbec dojde, bude to ovšem jen na chvíli, starší reaktory budou brzy odstaveny a jádro bude dodávat zhruba 40 procent maďarské spotřeby elektrického proudu, tedy jen o něco málo více než nyní. Zajímavější jsou ovšem finanční aspekty dostavby. Moskva Budapešti poskytne za podmínek výhodných pro Maďarsko půjčku ve výši deseti miliard eur (asi 275 miliard Kč), které pomohou rozšíření zaplatit. Celý projekt by měl stát až čtyři biliony forintů (zhruba 370 miliard Kč), což je v přepočtu v podstatě stejná částka, jaká se uvažuje na dostavbu Temelína. Splácení půjčky naplánované na 21 let může začít až po dokončení prvního reaktoru v roce 2023. Neměli nervy na tendr? Maďarsko původně chtělo vypsat tendr podobný tomu, který pořádá ČEZ na dostavbu elektrárny Temelín, ale tak dlouho ho odkládalo, až v minulém roce od plánu zcela upustilo. Příčiny byly stejné jako ty, které dnes vedou k neustálým odkladům stavby v Česku: nejisté ekonomické vyhlídky investice do podobného zařízení. Ceny elektřiny jsou příliš nízké a garance výkupních cen je z různých důvodů problematická. Maďarsko se pak poměrně rychle jen během několika měsíců dohodlo s Ruskem na jiném způsobu financování bez tendru (Rusové ovšem půjčku nabízeli už před lety). Vyžádalo si to zvláštní zákon, který v únoru schválil maďarský parlament jasnou většinou hlasů poslanců strany premiéra Viktora Orbána Fidesz a poté podepsal prezident. Levicová opozice požadovala, aby vláda nechala vypsat o rozšíření atomového závodu referendum, ale k tomu nedošlo. Je nepochybné, že Rusko získává výměnou za nestandardně výhodnou půjčku K penězům je to tudy, pane premiére. Ruský prezident Vladimir Putin a maďarský premiér Viktor Orbán na lednové schůzce v Budapešti. Foto: Úřad maďarské vlády mohla být zajímavá pro český průmysl, hlavně pro podniky už dnes navázané na ruský průmysl, například pro Rusy vlastněnou Škodu JS. Financování ruskou půjčkou ovšem v českém případě není zatím vůbec na stole a tato možnost je nepravděpodobná, i když ruská strana už podraží a rozvaha financování bude vypadat příznivěji. Ani nová vláda nedává najevo, že by chtěla nějak vyjít podniku na pomoc. Nový předseda vlády Bohuslav Sobotka se už nechal slyšet, že je proti záruce výkupních cen při dostavbě podle britského vzoru. Co říká nová česká vláda o energetice POLITIKA Vláda slibuje, že neudělá nic, co by vedlo ke zvýšení cen energií. Čím by se měla řídit během své vlády pestrá koalice ČSSD, hnutí Ano a KDU-ČSL jsme se definitivně dozvěděli v druhém únorovém týdnu, kdy v té době už úřadující vláda schválila svoje programové prohlášení. V energetice slibuje hlavně nezdražování. Co se týče změn v energetice, vláda prý bude uvažovat o snižování závislosti ČR na fosilních palivech, ale pouze za té podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost České republiky. Česká republika by se také chtěla postarat, aby kroky vedoucí k možnému zdražení energií nepřišly ani z Bruselu. Pokud bychom měli brát vážně slova o ekonomicky smysluplné snižování závislosti na fosilních palivech, v současné situaci by Temelín vláda podpoří, jen pokud to bude ekonomicky výhodné. to znamenalo jedině podporu atomové energetiky. Za jadernou energetiku se ovšem Sobotkova vláda staví s jistou výhradou. Podpoří výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Temelín, ale pouze v případě, že to pro zemi bude ekonomicky výhodné. Bezvýhradně prý vláda podpoří modernizaci jaderné elektrárny Dukovany a prodloužení jejího provozu za rok 2025. Snižování závislosti na fosilních palivech Čeká nás další kolo bojů o těžbu uhlí v severních Čechách? ovšem neznamená, že by se vláda v prohlášení postavila za územní limity v těžbě uhlí. Výslovně je dokument vůbec nezmiňuje, smíří se s obecnější poznámkou, že vláda zachová nerostné suroviny pro pozdější generace a jejich rozumné využití. Nezmiňuje ochranu obcí v severních Čechách. V tomto kontextu je možná zajímavé i prosincové rozhodnutí německého nejvyššího soudu z prosince loňského roku. Šlo o odvolání obyvatel vystěhovaných kvůli rozšíření uhelné těžby pro německé elektrárny. Německý nejvyšší soud rozhodl, že rozhodnutí o složení energetického mixu je plně na kompetenci vlády a vystěhování obyvatel je ve veřejném zájmu. Český Ústavní soud rozhoduje často v podobném duchu jako jeho německý protějšek, i legislativní situace je u nás v mnoha ohledech podobná, a tak lze oprávněně spekulovat, že v případě sporů kolem uhelných limitů by obyvatelé dotčených obcí nenašli u soudů pomoc.

jaro 2014 ENERGETICKÉ TRHY 3 Evropa a budoucnost energetiky Pokračování ze strany 1 Ústupek od závazných národních cílů na podíl obnovitelných zdrojů by v podstatě měl znamenat, že státy, které nemají vhodné podmínky pro rozvoj fotovoltaiky, energie z větru nebo podobných zdrojů což je třeba případ České republiky by se tedy mohly držet klasických zdrojů ve větší míře a počítat například s jistou kompenzací jinde. Jižní Evropa by naopak mohla využít své vhodné přírodní podmínky pro rozvoj solární energie a přímořské státy obecně pak svých větrných zdrojů. Návrh Komise na výhradně celoevropský cíl v zapojení obnovitelných zdrojů je výsledkem silného zákulisního tlaku některých zemí. Veřejně jsou zmiňovány především větší země, například Velká Británie, ale je to postoj velmi blízký i zatím představeným českým představám o dalším vývoji energetiky v EU. Jasno zatím není u jednoho velmi důležitého detailu: kolik by to koho stálo. Pokud by cíl na zastoupení obnovitelných zdrojů měl platit jen pro celou Unii, používal by se patrně i nějaký systém kompenzací pro státy, které budou plnit nadprůměrně za státy jiné. Jak přesně by vyrovnávání v rámci Evropy probíhalo, to v návrhu jasně vysvětleno není. Kolik uhlíku? Zásadních změn by měl doznat i dosavadní systém obchodování s emisními povolenkami. Především díky útlumu průmyslové výroby po americké finanční krizi z roku 2008 se trh s povolenkami zhroutil. Bylo jich příliš mnoho a cena spadla hluboko pod plánovanou úroveň. Prodražily sice provoz klasických zdrojů, ale jejich účinek je malý v porovnání s jinými tržními vlivy. Jde především o dovozy levného uhlí a naopak vysoké ceny zemního plynu. Evropská komise přesto v trhu s povolenkami vidí hlavní nástroj na snižování emisí skleníkových plynů. V prosinci rozhodla o mimořádném zpomalení uvolňování dalších povolenek na trh (tzv. back-loading) a v tomto opatření hodlá pokračovat. Jejich množství se má snižovat tempem 1,74 až 2,2 procenta ročně podle situace na trhu. Ten by mělo oživit vytvoření automatického systému na stahování či vystavování nových povolenek podle jejich ceny. Ceny povolenek, stejně jako Komisí navržený cíl snížení emisí do roku 2030 o 40 procent proti roku 1990, budou nepochybně ještě předmětem vášnivých debat. I v samotné Komisi vůči tomuto cíli panuje poměrně silný odpor a ozývají se hlasy volající alespoň po jeho cca 35procentním snížení. Přičemž se počítá, že v roce 2020 by při zachování stávajícího trendu měly emise klesnout zhruba o 24 procent proti roku 1990. Opozice na všech stranách Tradičně zelenější Evropský parlament po zveřejnění návrhu Komise přispěchal s vlastní rezolucí, podle které je návrh nedostatečný, a například závazné národní cíle pro obnovitelné zdroje by měly zůstat zachovány. Někteří zástupci průmyslu a také například komisař pro energetiku Günther Oettinger ho naopak označují za stále příliš zavazující. Další zájmové průmyslové organizace naopak volají po zachování cílů v úspoře energií. Podporu mají v loňské analýze Mezinárodní agentury pro energii, podle které k drahotě energií v Evropě přispívají více především drahé dovozy surovin než dotace na obnovitelné zdroje. Jednání budou nepochybně bouřlivá. Trend posledních let naznačuje, že energeticky náročné obory jsou v Evropě pod stále větším tlakem. Pokud by trend zdražování energií měl pokračovat a dotýkal se i dalších odvětví a to se v případě rostoucích cen elektřiny dá rozhodně očekávat důsledky 40 % O tolik by chtěla Evropská komise do roku 2030 snížit evropské emise CO 2 proti roku 1990 pro evropskou ekonomiku a obyvatele asi není třeba příliš rozvádět. V této nepřehledné situaci je jasné jen to, že rozhodující budou březnová jednání na úrovni ministrů členských států Evropské unie. Nová česká vláda se na něm podle dosavadních prohlášení chce prezentovat údajně jako hlas rozumu proti příliš vysoké podpoře obnovitelných zdrojů, což by měl být v současné situaci silnější tábor. Přidává se do něj pomalu i Německo, které se přes rozpory mezi členy současného kabinetu pomalu vydává cestou snižování podpory těchto zdrojů. Další snižování podpory chystají i další velké státy, jako třeba finančními problémy stíhané Španělsko (i když právě to paradoxně z čistě fyzikálního hlediska má v Evropě vůbec nejlepší podmínky pro rozvoj zelených energií, protože má dostatek slunečního záření i větru). Další státy se naopak už nyní daly slyšet, že jejich cíle budou ambicióznější než cíle, které naznačila ve svém návrhu Komise, například Dánsko. NÁZOR EXPERTA: Martin Kročil obchodní ředitel společnosti Lumius, spol. s r.o.. Nová navrhovaná evropská energetická strategie je opět ve znamení snižování emisí a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Myšlenka je to na první pohled prozíravá, jenže Produkce emisí zdaleka nemají pouze evropský rozměr. Jedná se o problém globální a jako takový se musí řešit. Například ozónová díra vzniká nad zemskými póly a je celkem jedno, kde byly vyprodukovány plyny, které k jejímu zvětšování přispívají. Má tedy smysl vytvářet z Evropy ostrov environmentální ctnosti, když hlavní zdroj znečištění se nachází ve zcela jiných oblastech zeměkoule? Vyjednavači Evropské unie by měli konečně dokázat, že jsou schopni prosadit svůj názor i v celosvětovém měřítku, jedině takové aktivity budou mít v konečném důsledku smysl. Dosavadní snahy zaměřené čistě na Evropu způsobily pouze deformaci tržní ceny elektřiny. Přitom reálná cena pásmové dodávky elektřiny v České republice stále zůstává na úrovní cca 53 EUR/MWh, pokud započítáme do její výše i příspěvek na výkup z obnovitelných zdrojů. Pokud se tedy evropská energetická strategie bude opírat o celosvětový konsenzus (globálně podložený činy), pak bude vše v pořádku. Všichni poneseme svůj příspěvek pro modrou planetu stejně. V opačném případě musí energetický výhled starého kontinentu hledat odpověď zejména na otázku, jak zajistit Evropě dostatek spolehlivých a výkonných zdrojů za co nejnižší náklady. Čínská sluneční řež FOTOVOLTAIKA Čínská vláda razantně omezuje počet výrobců solárních panelů a jejich dílů. Čínská vláda na konci loňského roku zveřejnila seznam společností podnikajících ve výrobě fotovoltaiky, které splňují její kvalitativní, technologická a další kritéria. Je na něm 134 společností, v Číně jich v oboru přitom funguje kolem pěti stovek. Vláda de facto zbytek společností odsuzuje k likvidaci či alespoň velmi vážným potížím. Pouze společnosti, které se dostaly na seznam, budou mít nárok na odpis cel a dalších vývozních poplatků z daní. Celé odvětví přitom z velké části spoléhá na vývoz na zahraniční trhy a na řadě z nich, včetně USA a Evropy, jsou čínské panely zatíženy poměrně výrazným clem. Společnosti, které jsou na seznamu, také budou mít podstatně těžší situaci i v Číně. V první řadě se dá předpokládat, že kvůli potížím s vládou s menší pravděpodobností získají provozní či investiční úvěry. Navíc se nesmějí podílet na soutěžích o zakázky Velkou část čínských výrobců fotovoltaických panelů čeká minimálně nejistá budoucnost. Foto: Breakthrough Institute pro státem vlastněné podniky, jejich šance získat nové domácí zakázky se tak výrazně snižuje. Výrazný státní zásah do výroby slunečních panelů má jasný cíl: snížit přebytek výrobní kapacity. Analytici odhadují, že světová kapacita na výrobu panelů je zhruba dvakrát vyšší než je poptávka. Velká část výrobních linek je zastaralá a dnes nemohou ekonomicky konkurovat novějším provozům, přesto jich je řada stále v provozu, a to hlavně v Číně. Nad vodou je pomáhají udržovat i levné úvěry, které firmy získávají třeba s podporou či zárukami čínských místních vlád a úřadů. Ty v podobných firmách mají také podíly. Zásah centrální vlády do ekonomiky také není zřejmě poslední, seznam schválených firem se bude každých půl roku až rok obnovovat, doplňovat či naopak zužovat. Zatím je otázkou, zda podobně razantní opatření přijme vláda i v jiných oborech, kde hrají prim státem vlastněné podniky, například v ocelářství. Podraží, nebo ne? Jaký to bude mít vliv na ceny fotovoltaických panelů u nás, to zatím není zcela jasné. Od loňského června jsou totiž čínské panely zatíženy clem, které Evropská unie zavedla jako opatření proti čínského státní pomoci tamním výrobcům. Výsledkem byl růst jejich cen zhruba o 10 procent. Jde o významný obchodní spor, solární panely a další příslušenství představovaly v roce 2011 šest procent všeho čínského vývozu do Evropy. Šlo o obchod v hodnotě 27 miliard dolarů. V únoru se Peking a Brusel údajně dohodly na rámcovém řešení, podle kterého by se ceny měly udržet zhruba na dnešní úrovni a většina čínských panelů by neměla být zatížena více než nyní. V příštích měsících i nejbližších letech lze ovšem spíše očekávat minimálně mírné zvyšování cen panelů, výrobci jsou pod ohromným tlakem a jejich marže jsou minimální, řada z nich je dokonce v průběžné ztrátě. Z laboratoří přicházejí stále velmi zajímavé nové výsledky a ceny fotovoltaiky v dlouhodobém měřítku budou určitě dále klesat, v nejbližších měsících a letech ale pokles cen podle všeho minimálně zpomalí.

4 OZE / ATOMOVÁ ENERGETIKA SVĚT PLNÝ ENERGIE Zelené energie spotřebují moře betonu EKOLOGIE Obnovitelné zdroje energie vyžadují mnohem více materiálu než zdroje klasické. Boom ekologických zdrojů energie by nás mohl postavit před možný paradoxní úkol podstatně zvýšit těžbu nerostných surovin. Ty by mohly představovat neobnovitelnou položku obnovitelných zdrojů energie. 15x více betonu je prý v průměru zapotřebí na vybudování stejného výkonu v obnovitelných zdrojích než v těch klasických Může za to především fakt, že obnovitelné zdroje mají takzvaně nižší energetickou hustotu. Zatímco v ropě, uhlí či uranu je z různých důvodů energie v podstatě koncentrovaná, ve větru či slunečním záření je jí na stejný objem méně. Takže pokud chcete vyrábět stejně energie, musíte postavit podstatně větší elektrárnu. Například české slunečné elektrárny mají zhruba stejný maximální výkon jako dva současné temelínské bloky, tedy kolem 2 GW. Ale zatímco Temelín vyrobil v roce 2013 zhruba 15 TWh elektřiny, fotovoltaické elektrárny vyrobily zhruba sedmkrát méně, o něco málo více než 2 TWh. Výsledkem je, že v mnoha ohledech jsou tak obnovitelné zdroje materiálově podstatně dražší. K vybudování kapacity se stejnou výrobou energie je v případě obnovitelných zdrojů zapotřebí zhruba 90krát více hliníku, 50krát více železa, mědi či skla a 15krát více betonu, odhadla nedávno v časopise Nature Geoscience dvojice vědců z univerzity ve francouzském Grenoblu. Nejde jen o náklady na samotné zařízení, třeba větrné elektrárny a turbíny, ale ve velké míře především o náklady na vybudování infrastruktury, která by zajistila stabilní zásobování elektřinou. Je zapotřebí více vedení pro případy, kdy v nějaké větší oblasti nefouká či nesvítí. Jiné řešení dnes ve velkém není, protože skladování elektřiny je alespoň zatím příliš drahé, nepraktické nebo neúčinné. Těžba, těžba, těžba? Z údajů autorů zhruba vychází, že pokud by se svět měl elektřinou zásobovat jen z obnovitelných zdrojů (velmi zhruba 20 tisíc TWh ročně), musel by na vybudování infrastruktury obětovat zhruba jedenapůlnásobek své celkové roční produkce oceli či dvojnásobek produkce mědi. Čísla jsou následující: něco pod 3 mld. tun oceli proti necelým dvěma produkovaným a 40 mil. tun mědi proti 16 mil. vyprodukovaným. Ještě dramatičtější by mohl být v sektoru výroby zelených energetických technologií nárůst spotřeby kovů vzácných zemin a dalších podobných příměsí, které se používají v menším měřítku, ale pro moderní technologie jsou nutné, protože mají v řadě případů ojedinělé fyzikální vlastnosti. Třeba počítačové čipy, dnes používané už nejen v počítačích, ale i telefonech, televizích atd. V 80. letech byste v počítačových čipech našli 12 prvků, v 90. letech o čtyři více, v prvním desetiletí 21. století kolem šedesáti, uvádí společnost Intel. Podobný vývoj byl třeba u magnetů používaných například ve větrných elektrárnách, které dnes používají příměsi tzv. kovů vzácných zemin, a díky tomu jsou podstatně výkonnější než generace železných magnetů z doby před 20 či více lety. Masivní spotřeba materiálů pro stavbu obnovitelných zdrojů má i tu nevýhodu, že neumožňuje recyklaci. Kovy či další materiály jsou v nich napevno po celou dobu jejich životnost, což v případě energetické infrastruktury musí být reálně několik málo desítek let. Třeba u spotřební elektroniky je životní cyklus podstatně dražší, a tak se materiály mohou rychleji znovu dostat do výrobního procesu. Jenom s úsporami ve spotřebě si tedy při masivním rozvoji obnovitelných zdrojů nemůžeme vystačit a bude (či bylo by) zapotřebí vytěžit i nové suroviny. KOLIK A ZA CO: Porovnání surovinových nákladů na stavbu elektrárny s energií, kterou vyrobí během svého průměrného života. Čím je zadní sloupec daného zdroje výše, tím více energie během životnosti vyrobí, a čím je přední sloupec menší, tím nižší jsou náklady na stavbu jednotky výkonu (konkrétně 1 MW). V reálu samozřejmě mezi jednotlivými elektrárnami mohou být veliké rozdíly, u obnovitelných zdrojů například velmi výrazně závisí na zeměpisné poloze. 1 701 000 GJ 1025 GJ 1 575 000 0 GJ 19 860 GJ 661 500 GJ 1951 GJ 551 250 GJ Energie vyrobená elektrárnou za dobu životnosti (v GJ) Celková energetická náročnost na beton a ocel potřebné na vybudování 1 MW instalovaného výkonu (v GJ) 1 950 GJ 189 000 GJ 4900 GJ 141 750 GJ 7850 GJ Data: Vidal et al. US DoE, IEA Atomová elektrárna Vodní elektrárna Plynová elektrárna Uhelná elektrárna Větrná elektrárna Fotovoltaické panely Jižní Korea postaví dva nové reaktory ASIE Korea si chce zachovat za každou cenu výhodu levné energie a sází na atom. Jihokorejská vláda schválila v únoru stavbu dvou nových reaktorů o výkonu 1400 MW za zhruba 7 mld. dolarů (tedy cca 140 mld. Kč). Jedná se o jasnou podporu pro domácí atomový průmysl, který dlouhodobě ovšem zatím s jednou výjimkou neúspěšně cílí na zahraniční trhy. V současnosti se například jihokorejská společnost KEPCO pokouší uspět s projektem na své reaktory v Indii. Korejští výrobci ale mají co dohánět. Po kontrolách bezpečnosti v současných jaderných elektrárnách také došlo k odstavení několika reaktorů. Jak se zjistilo, vládou významně protežovaná firma KEP- CO a další subjekty podváděly při kontrolách a dokonce se prokazovala falešnými certifikáty. Skandál otřásl pověstí výrobce i státního dozoru a několik reaktorů je odstaveno, dokud si dokumentaci nedá do pořádku. Levno musí být Výsledkem odstávek byl akutní nedostatek elektřiny, který vedl k řadě větších či Reaktory ve Spojených arabských emirátech, které představují zatím jediný exportní úspěch korejského atomového průmyslu. menších blackoutů. Politický tlak na zajištění stabilních dodávek je enormní a korejská vláda dává svým únorovým rozhodnutím najevo, že jadernou energetiku považuje za nezbytnou pro udržení stability dodávek a výhod pro korejské výrobce. Ti se totiž z velké části orientují na energeticky náročnou výrobu. Kromě například automobilové výroby je země domovem také obřích loděnic. Bez atomové energie se v dohledné době neobejde. Po fukušimské havárii a následných protestech vláda ustoupila od plánu, že by přes 40 procent instalovaného výkonu korejských elektráren měly v roce 2030 tvořit atomové reaktory. Cíl snížila na 26 procent, ale v posledních měsících došlo znovu k jeho revizi směrem vzhůru, na 29 procent. V praxi ovšem atomové elektrárny pokrývají více než třetinu korejské spotřeby, protože na rozdíl od jiných pracují většinu roku na plný výkon. Levná elektřina je přitom jednou z hlavních výhod korejské ekonomiky: současné ceny pro podniky jsou o 60 procent nižší než ceny v Japonsku. Vláda ceny udržuje tak nízko uměle a do budoucna lze čekat jejich zvýšení, ale levný proud z jaderných elektráren představuje výhodu, které se země evidentně nechce vzdát.

jaro 2014 SKLADOVÁNÍ ENERGIE 5 Vybouchne vodík, nebo ne? VODÍK Třaskavý plyn by se mohl stát cennou surovinou, ale i slepou uličkou. Honda FCX Clarity byla prvním automobilem s palivovými články, který si mohl běžný člověk pořídit formou dlouhodobého pronájmu. Vodík není jen palivo, ale také surovina pro chemický průmysl. Jejich ceny jsou astronomické. Pohybují se kolem 10 tisíc eur za instalovaný kilowatt výkonu (nový Temelín by měl vyjít na 4000 eur za kw). A problémy nejsou jen finanční. Technicky k tomu vodík hned rozhodně není zralý. Nejde jen o pořizovací náklady, problémy jsou i subtilnější. Stávající elektrolytické systémy obvykle několik minut nabíhají, takže nejsou schopné dostatečně rychle reagovat na výkyvy v dodávkách elektřiny z obnovitelných zdrojů. Velké naděje se vkládají do systému využívajícího místo tekutého elektrolytu tzv. protonové výměnné membrány. V nich jsou elektrody odděleny porézním tuhým materiálem. Systémy tohoto typu mají být účinnější a rychlejší, nevýhodou naproti tomu je nutná údržba membrán. Jednotky by ovšem mohly být tak pružné, aby efektivně mohly fungovat i jako srdce čerpacích stanic pro vodíková auta. Vyráběly by vodík z levnější, přebytečné elektřiny a běžné vody z kohoutku. Odpadly by tak náklady na vybudování infrastruktury k dopravě a skladování vodíku. Jestli dnes existuje nějaká automobilová laboratoř, je to Kalifornie, stát internetových milionářů milujících technologické hračky. Letos jejích možností hodlá využít nově korejský Hyundai. Jako první nabídne řidičům ve Spojených státech možnost koupit si úřady schválený a sériově vyráběný vůz na vodíkový pohon. Model ix35 bude k dostání pouze na leasing za tři tisíce dolarů (60 tis. Kč) předem a poté 499 dolarů (10 tisíc Kč) měsíčně. V ceně je neomezené palivo a servis vozu po celou dobu jeho životnosti. Jde o upravenou verzi běžného vozu, i s podobnými vlastnostmi. Palivo se do něj tankuje jako do běžného vozu benzín, tedy během několika minut. Dojezd je nad 500 kilometrů, takže řidiče by nemělo děsit, že nikam nedojedou. Nevýhodou je, že čerpacích stanic je v Kalifornii deset, a to jde o stát s rozlohou větší než Německo. Hyundai je první, kdo prodává vodíkové vozy, ale v oboru se činí i další. Například Toyota nebo Honda, průkopník využití vodíku. Firmy využívají každá trochu jinou technologii. Hyundai například využívá složitější, ale u hybridních vozů vyzkoušenou kombinaci motoru (vodíkových palivových článků) s bateriemi. Vodík se v článku slučuje s kyslíkem na vodu za uvolnění energie, která pohání elektromotor. Hlavní ale bude cena. Řada velkých automobilek už postavila fungující prototypy vodíkových vozů, jež měly jedno společné: byly nejdražšími modely dané značky. Vývojářům se prý daří situaci měnit. Zástupci Toyoty například uvádějí, že se jim podařilo od zahájení jízdních zkoušek svých vozů snížit cenu vodíkových článků o 95 procent. (Přesná čísla bohužel nesdělují.) Ve větru Vývoj navíc nestojí jen na automobilkách. Německé firmy vidí ve vodíku možný lék na nestálost obnovitelných zdrojů. Například větrníky na severu Německa zhruba pětinu času jen nečinně stojí ve větru. Vyráběly by totiž více energie, než je v danou chvíli potřebné. Nejenže by byl problém elektřinu prodat, ale také by ohrožovala stabilitu elektrické sítě. Co tedy s vyrobenou energií? Jeden nápad je, využít ji k rozkladu vody na vodík a kyslík. Vodík by se pak uskladnil na pozdější použití. V době vyšší poptávky jej mohou spalovat automobily s vodíkovými články, nebo dokonce elektrárny s turbínami určenými pro spalování vodíku. Celková účinnost procesu je zhruba jen 50 procent, ale vodík má své praktické výhody. Věděli bychom například, kam s ním: do stávajících plynovodů. Kdyby ho například bylo v německých plynovodech jen pět procent celkového objemu, mohl by se v potrubích a zásobních tancích schovat ekvivalent zhruba 130 terawatthodin elektřiny, což je čtvrtina německé roční spotřeby. Zatím jde jen o teorii, ale určitě zajímavou, protože by odpadla alespoň část jinak kolosálních nákladů na budování vodíkové infrastruktury. Jak ho oddělit V Německu už ovšem probíhají provozní zkoušky menších systémů pro vývoj vodíku z přebytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zatím je na světě jenom zkušební prototyp s příkonem řádově do deseti kilowattů, větší (stokilowattové) verze už by měly být podle informací výrobců, třeba Siemensu, alespoň v prototypové výrobě. 130 TWh čili dvojnásobek roční spotřeby elektřiny v ČR, by se dalo realisticky uložit v německých plynovodech a zásobnících. 1000 eur stojí výroba jedné kilowatthodiny v demonstračním projektu v Německu. Plyn pro chemiky I když výhledy jsou tedy nejisté, má vodík tu výhodu, že není jen palivem, ale také surovinou pro chemický průmysl. V tomto případě platí, že odběratelé mají větší požadavky na kvalitu (čistotu plynu), ale zato jsou ochotni zaplatit poněkud vyšší cenu než výrobci energií nebo domácnost. Dnes se vodík pro chemiky získává převážně ze zemního plynu. Nabízí se i možnost prodávat vodík s oxidem uhličitým. Skleníkový plyn, za jehož vypouštění evropští provozovatelé elektráren musí platit, by mohl v kombinaci s vodíkem sloužit k výrobě oxidu uhelnatého, tj. CO (a vody jako odpadu ), a ten by se dal použít jako výchozí surovina k výrobě sloučenin důležitých v organické chemii, třeba k výrobě plastů. Tento koncept prověřuje od října 2013 futuristický projekt nazvaný CO2RRECT v Severním Westfálsku, který bude zdrojem CO 2. Experiment ověřuje, zda výroba energií nabitého plynu z přebytečné elektřiny vyhovuje požadavkům chemického průmyslu na stabilitu a přesnost dodávek. Výsledky nemůžeme čekat dříve než v roce 2015. JAK JEZDÍ... Vodíkový Hyundai ix35 má výkon rovných 100 kw, tj. 136 koní. Technické parametry dávají tušit, že jde o usedlejší vůz: z 0 na 100 km/h zrychlí za 12,5 sekundy, nejvyšší rychlost je 160 km/h. Nádrž má kapacitu 5,6 kg, přičemž normovaná spotřeba činí 0,95 kg H 2 na sto ujetých kilometrů. Podle názorů recenzentů se vodíkový vůz chová v podstatě jako vůz klasický. Je ovšem těžší, protože jde o hybridní automobil s těžkými akumulátory, a to je hlavně při brzdění trochu znát. Motor je zcela nehlučný a vůz je vybavený zvukovým systémem, který má při nízkých rychlostech varovat chodce. Zavazadlový prostor je poněkud menší než u běžného modelu, protože pod ním, tedy na místě rezervy, jsou nádrže na vodík. Neškodnost emisí z vodíkových vozů Hyundai ukázal na své expozici v Londýně, kde vodní pára, vznikající v palivovém článku modelu ix35, pohání malou hydroponickou farmu a dodává vodu do akvária s živými rybičkami. NÁZOR EXPERTA: Petr Hanke redaktor odborného časopisu Automobil Výrobci automobilů si od toho-oto zdroje pohonu, kdy je základním palivem vodík a hnací jednotkou elektromotor, slibují především nulové lokální emise CO 2 a současně odpoutání se od závislosti na ropě. Obecně se stále uvažuje o tom, že vodík bude jedním z paliv budoucnosti, zejména pro automobily jezdící na delší vzdálenosti. Tato budoucnost je však i přes reálnou funkčnost automobilů s touto technologií relativně vzdálená. Za největší omezení se považuje chybějící infrastruktura vodíkových čerpacích stanic.

6 SLOVENSKO SVĚT PLNÝ ENERGIE Slovenský plyn pro Ukrajinu? ZEMNÍ PLYN Oboustranně výhodný projekt transportu plynu na východ se stále nedaří dokončit. Nyní by se to mohlo změnit. (55 miliard metrů krychlových plynu v roce 2012). Dodávky plynu přes Slovensko jsou pro Ukrajinu velmi atraktivní. Obě země jsou totiž propojeny čtyřmi plynovody. Ukrajinští představitelé v polovině ledna také tvrdili, že z jejich strany dalšímu postupu jednání také nic nebrání. Eustream si proto pozval zástupce ukrajinského přepravce plynu do Bratislavy, aby doladili poslední detaily memoranda. Jak uvedl pro zpravodajskou agenturu SITA mluvčí Eustreamu Vahram Chuguryan, setkání se dodnes neuskutečnilo. Společnost odmítá spekulovat o příčinách, ale je velmi pravděpodobné, že důvodem byla vyhrocená politická situace na Ukrajině, kterou zmítaly občanské nepokoje a velké demonstrace. Výsledek tohoto dění ovšem dává reálnou naději, že se jednání podaří dotáhnout. Závislost na energetických dodávkách z Ruska je jedním z velkých témat opozičních skupin. Pomůže slovenský plyn Ukrajině k energetické nezávislosti? Novou ukrajinskou vládu čeká i jeden těžký úkol: zajistit zemi dostatek energie. Ukrajinské potíže s dodávkami plynu jsou obecně známé, vedly totiž ke sporům s hlavním dodavatelem, Ruskem, které se dotkly i dalších evropských států. Východní soused Slovenska proto dlouhodobě připravuje a realizuje program diverzifikace dodávek energií, hlavně ropy a zemního plynu. Jedná se nejen o projekt těžby břidličného plynu se západními společnostmi 15 mld. m 3 Až tolik by z evropských trhů mohla Ukrajina získat ročně plynu, což je více než čtvrtina roční spotřeby. přímo na jeho území a rozšiřuje i klasickou těžbu zemního plynu. Nabízí se mu také využití cest, které se během let budování socialismu používaly k exportu energetických surovin směrem na západ. Jedním je i projekt otočení chodu dodávek plynu ze Slovenska na Ukrajinu. O této otázce se diskutuje mezi zástupci obou států a zúčastněných společností už nejméně rok, ale přesto se to zatím nepodařilo. Slovenský přepravce plynu Eustream už dal jasně najevo, že je ke spuštění reverzního chodu připraven. Disponuje technickou kapacitou v objemu více než 80 milionů metrů krychlových plynu denně. Dodávky plynu přes Slovensko jsou přitom pro Ukrajinu velmi atraktivní. Obě země jsou totiž propojeny čtyřmi plynovody. Z evropských trhů by mohla Ukrajina získat do 15 miliard metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina roční spotřeby Samotné dodávky na sebe samozřejmě dají ještě nějakou dobu čekat. Zatím jde o podepsání dokumentu s vyjádřením společného úmyslu prozkoumat možnosti vybudování technického řešení pro reverzní tok plynu směrem na Ukrajinu. Podpis je nutnou podmínkou pro další kroky, ale sám je jen krokem prvním. Otázkou bude samozřejmě i cena. Rusko na přelomu roku souhlasilo se snížením ceny zemního plynu pro Ukrajinu o zhruba třetinu, a to na 268,5 USD za tisíc krychlových metrů. Jak těžké je postavit si minielektrárnu MALÉ ZDROJE Progresivní spalovna odpadu i přes souhlas ekologů narazil na odpor veřejnosti. V průmyslovém parku nedaleko města Zlaté Moravce má vzniknout projekt na stavbu nového malého zdroje s výkonem 24 MW a netradiční vstupní surovinou. Elektřina by se tu měla vyrábět z odpadních plastů. Zařízení na energetické využití plastů chce postavit společnost WFF Drevotes. Nejde o zařízení přímo spalující plasty, ale využívá tzv. termokatalytické depolymerizace. Což jednoduše znamená, že jde o tepelný rozklad plastů bez přístupu vzduchu. Výsledné produkty této přeměny se pak mají dále zpracovávat nebo spalovat. Surovina má v první fázi provozu pocházet z Itálie, odkud se má vozit odpadní plast, později by se měl využívat i odpad slovenský. Pro výrobu elektřiny se bude v novém energetickém zdroji částečně spalovat i směs tvořená dřevem, papírem a starými textiliemi. Odhadované náklady na výstavbu se pohybují od 84 do 105 milionů eur podle konečné technologické podoby. Investor zatím získal od Ministerstva hospodářství SR osvědčení o souladu investičního záměru s dlouhodobou koncepcí energetické politiky, bez kterého nemůže začít výstavba žádného energetického zdroje. Nyní se pracuje na studii vlivů na životní prostředí (tj. EIA). Stavba má podle záměru investora začít již ve druhém čtvrtletí tohoto roku, ukončení výstavby je naplánováno koncem tohoto roku. Ale otázkou je, zda k tomu dojde, projekt narazil na velmi bouřlivý odpor místních obyvatel. Proti záměru je podle všeho většina obyvatel obce Zlaté Moravce i okolních vesnic. Italský odpad na Slovensko nepatří, volají odpůrci spalovny. Překročit strach z nových technologií je někdy těžké. Přesto, brali byste za svou obcí raději skládku s plasty, nebo ekologicky čistou provozovnu na jejich likvidaci? Vznikla i petice, která sesbírala více než tři tisícovky podpisů. V lednu se také nakonec uskutečnilo velmi bouřlivé veřejné zasedání zastupitelstva k projektu. Diskuse trvala dvě hodiny, lidé ani nedali slovo předkladateli záměru a vypískali ho, líčili novináři na místě. Obyvatelé dávali velmi hlasitě najevo, že italský odpad na Slovensko nepatří, a ptali se, zda se nestanou pokusnými králíky při zkouškách nového zařízení. Podobné zdroje však už existují, fungují na Slovensku i jinde ve světě a splňují ekologické požadavky samozřejmě jen proto, že odpadní látky z procesu rozkladu plastů se nevypouštějí do vzduchu. Jde o uzavřený proces. Otázkou je, zda v tuto chvíli argument někoho zaujme. Primátor Zlatých Moravců své voliče během jednání podle reportérů ujišťoval: Buďte si jisti, že když přijde k podepisování stavebního povolení nebo něčeho podobného, tak to rozhodně nepodepíšu. Zdá se, že v tomto případě investor podcenil komplikace, které ho mohou čekat ve vztahu s veřejností v případě budování malého energetického zdroje. V současné situaci může být jejich ekonomický přínos v mnoha případech nepochybný a jejich budování představuje zajímavou podnikatelskou alternativu. Ale jako každý jiný projekt mají i svá úskalí.

jaro 2014 ROZHOVOR 7 Škrtání investic je svůdná cesta do pekel HELUZ Vladimír Fajtl, technický ředitel největšího českého výrobce cihel, firmy HELUZ, odpovídá na naše dotazy. Krizi odoláváme, i když jsme byli nuceni zeštíhlit výrobu, jako ostatně i většina výrobců stavebních hmot, protože jsme ve zlatých časech investovali trvale a průběžně, říká Vladimír Fajtl, technický ředitel největšího českého výrobce cihel, firmy Heluz. Kolik energie ročně spotřebujete a k čemu? Za rok spotřebujeme přibližně 200 GWh energie v zemním plynu a přibližně 35 GWh v elektřině. Pro nás je tedy hlavní energetickou komoditou plyn, který používáme na výpal a sušení cihlářského zboží. Spalujeme ho přímo v pecích, jen na teplo. Elektřina se z něj nevyrábí, to z technologického hlediska není možné. V tom případě vás vývoj cen energií v posledních letech příliš netěší? Samozřejmě, že příliš ne. Ale my víme, že situace na trhu je jako na houpačce. Já už něco pamatuji, v cihlářském průmyslu jsem 36 let. V roce 2008 stála megawatthodina zemního plynu jen jako komodity kolem tisíce korun. O dva roky později byla na 450 korunách, a pak zase pozvolna stoupala, i když zaplaťpánbůh zatím nedosáhla vrcholu z roku 2008. Doufáte, že by se trend mohl znovu obrátit? To jistě doufáme. Ale předvídat si netroufnu. Znám jediný nástroj, který něco takového umožňuje, a to je křišťálová koule. My musíme především šetřit a to je špatný výraz, přesnější je, že opravdu musíme trvale snižovat energetickou náročnost. Co to u vás znamená? To je celá řada různorodých opatření. Úspory přinesla v našem případě i změna v sortimentu. Dnes děláme cihly s výrazně nižší až poloviční hmotností na stejný Výroba cihel je plně automatizována. I proto je otázka nákupu energií tak důležitá. Jak moc se to u vaší výroby daří, výroba cihel teplo potřebuje a bude potřebovat vždy, ne? My jsme například zasahovali i do výrobních směsí. Do těch se začaly přidávat spalitelné látky, které střep jednak vylehčují, jednak jejich hoření přispívá k výrobnímu procesu. Můžou to být dřevěné piliny, papírenské kaly, popílky, drcená sláma a tak dále. Často to původně byl odpad, dnes už často nejsou tyto materiály zadarmo a někdy je jejich využití ekonomicky na hraně, a tak neustále hledáme nové možnosti a nové suroviny. nějakého odpadu, stává se z něj zpoplatněná surovina. A můžeme konkrétně prozradit, jaké jsou konkrétní výsledky? V roce 1990 byla průměrná spotřeba energií tedy elektřiny i plynu kolem 550 až 600 kilokalorií na kilogram vypálené hmoty. Dnes se musíme vejít do zhruba 250 až 280 kilokalorií na kilo. Kdybychom se nedokázali neustále zlepšovat, už bychom v oboru nebyli. Od privatizace cihelny v roce 1992 neustále práci vykonávají automatické a robotizované linky. Heluz jako firma má tu výhodu, že náš majitel věřil v průběžné investice, a tak neustále hledáme a realizujeme nové nápady a postupy, jak výroby vylepšit a zefektivnit. I díky tomu se nám zatím daří překonávat krizi, která ve stavebnictví v současné době je. A která mimochodem podle mého jen tak neodezní, protože tenhle obor se obvykle dostane z potíží až jako poslední, až všichni ostatní znovu získají chuť stavět a investovat. zíme za hranice. Především na Slovensko, méně do Rakouska a Polska. Před 20 lety jsme masivně vyváželi do Německa, ale dnes je situace zcela opačná a němečtí výrobci z příhraničních oblastí vozí k nám do republiky. Díky tomu, že koruna byla silná, jim dovozy vycházely ekonomicky poměrně příznivě. Kde všude se dá najít inspirace k hledání nových postupů a technologických úprav? Nejsem velký milovník energetických auditů a podobných věcí právě proto, že si myslím, že se musí hledat úsporná opatření neustále, a ne jen jednou si nechat zpracovat nějaké hodnocení, odstranit největší chyby, a tím to považovat za vyřešené. Ale na druhou stranu je pravda, že firmě čas od času prospívá, když přijde někdo zvenčí a přinese nové zkušenosti nebo pohled na věc. Já jsem si také před 20 lety myslel, že děláme všechno dobře. Až když náš majitel zprivatizoval další závody, tak jsem poznal, že jinde dělají některé věci lépe. Některé samozřejmě naopak zase hůře. Co inovace v samotné firmě? Je důležité mít lidi, kteří přicházejí s novými nápady, kteří aktivně hledají nové postupy a možná vylepšení. Samozřejmě, nemá k tomu sklony každý chce to takříkajíc kutily od přírody. Když se sejde ve firmě tým takových lidí, kteří mají chuť někam to dotáhnout a něčeho dosáhnout, je to skvělé. A ještě lepší je, když ti lidé ve firmě zůstávají a mají neustále pocit, že je co vylepšovat a posunovat dále. Na provoz podniku se nemůže koukat v krátkodobé perspektivě dvou tří let, to může snadno klamat. Je snadné získat dobré výsledky, když osekáte investice, údržbu a podobně. Ano, dva, tři roky to bude vypadat na papíře dobře, ale po takovém managementu zůstane firma bez perspektivy. PROFIL FIRMY: HELUZ cihlářský ýprůmysl v.o.s. Společnost dnes vlastní celkem osm výrobních provozů ve třech lokalitách. Na snímcích jsou výrobní závody na kompletní cihlářský sortiment v Hevlíně u Znojma. objem v porovnání třeba s cihlou plnou. Gros výroby se tak změnilo na cihly s vylehčeným střepem. Samozřejmě, dělají se i cihly s vyšší objemovou hmotností, jako například plné cihly akustické, ale hlavně jako speciální sortiment. Dělá se i spousta dalších opatření, například prodlužujeme pece, zlepšujeme využívání tepla v rámci výrobního procesu. To jde například tak daleko, že zboží vychází z pece v podstatě studené, aby žádné teplo neopustilo pec zbytečně a nezůstalo nevyužito. Takže u vás v oboru se odpad mění na cennou surovinu? Ano, to se stává neustále. Podobně jako ceny energií, to je také neustálý koloběh. Nejprve jsou producenti odpadu vděční, že je ho zbavíte, pak za něj pomalu začínáte platit, musíte cenově soutěžit s konkurencí a nakonec to může skončit jeho nedostatkem. Třeba dřevěné piliny byly v podstatě zbytková surovina, pak se rozhodlo, že budou sloužit v energetice, a dnes je jejich cena pro mnohá původní využití příliš vysoká. Je to nevyhnutelné: jakmile jednou zvládneme technologické využití pracujeme na snižování nákladů na výroby. Během celých 22 let se na provozech upravovalo, modernizovalo a investovalo. Takže ani v cihlářství člověk nemůže zůstat stát na místě. Přesně tak. Dnes je výroba cihel vysoce specializovaný a automatizovaný proces. V našem nejnovějším závodě v Hevlíně na Znojemsku se denně vyprodukuje zhruba 40 kamionů cihel, ale na směně jsou jenom čtyři lidé, vykonávající v podstatě dohled nad činností zařízení. Veškerou Ale abych se vrátil k nám: díky průběžným investicím a modernizaci jsme dokázali udržet provozy ve výrobě i v době, kdy všichni výrobci stavebních hmot byli nebo stále jsou pod velkým tlakem a kdy se výrobny i zavíraly. Víte, tři z našich čtyř provozů byly postaveny v 60. a 70. letech, a bez modernizace by byly zoufale zastaralé. Naštěstí se ale u nás na tyto investice nezapomnělo v dobách konjunktury. Vy jste v krizi ale také hledali nové trhy, že? To ano, zhruba čtvrtinu naší produkce vo- Firma Heluz je největší český výrobce cihlářského zboží. Vznikla privatizací cihelny v Dolním Bukovsku ve prospěch rodinných příslušníků původních majitelů, od té doby ílš postupně expanduje a roste. V roce 1993 tak činil obrat firmy 111 milionů korun, v roce 2011 se poprvé obrat vyhoupl přes 1,5 miliardy korun. Společnost dnes vlastní celkem osm výrobních provozů ve třech lokalitách. V Dolním Bukovsku u Českých Budějovic, kde sídlí také centrála společnosti, je cihlářská výroba, výroba stropních konstrukcí, překladů a cihelných komínů. V Hevlíně u Znojma se nacházejí dva výrobní závody na kompletní cihlářský sortiment a v Libochovicích nedaleko Prahy je cihelna a panelárna.

8 AKTUALITY SVĚT PLNÝ ENERGIE ROZVOJOVÉ TRHY Karibik má zezelenat a ušetřit Asi není překvapivé, když miliardář vlastní ostrov v Karibiku. Je tomu tak i v případě Richarda Bransona, majitele aerolinek Virgin, který na svém ostrově Necker pořádá například tradiční tenisový turnaj, kde si amatéři mohou zahrát s wimbledonskými vítězi. Ale Necker není jen zábava: v únoru tu Branson hostil konferenci o karibské energetice a cenách energií. Pro země v oblasti to je palčivá a rozsáhlá otázka. Hlavně menší ostrovy v Karibském moři totiž platí za energie podstatně ceny dvoj- až trojnásobně vyšší, než je evropský průměr, a to samozřejmě při podstatně nižší kupní síle obyvatelstva. Důvodem je především velmi drahý dovoz paliva, často nafty do dieselagregátů. V takové situaci by mohly být řešením obnovitelné zdroje, především větrné elektrárny. Zastánci tohoto řešení se mohou opřít už o příklady. Třeba stotisícová Aruba vydávala ještě před pěti lety 15 procent HDP na energie, tedy více jak dvojnásobek průměru vyspělých zemí. V roce 2012 ostrov zahájil program obnovy energetické infrastruktury, snížil spotřebu paliva na polovinu. Investice za 300 milionů dolarů prý přinesla roční úspory ve výši 85 milionu dolarů. Ostrov pak postavil 30 MW větrných turbín, které dále snížily spotřebu nafty na čtvrtinu původního množství. Cena elektřiny klesla o čtvrtinu, spotřebitelé jsou spokojeni a veřejnost souhlasí s plánem přejít v roce 2020 výhradně na obnovitelné zdroje. I díky tomu se na Bransonově schůzce podařilo získat příslib půjčky ve výši 250 milionů dolarů pro přechod na obnovitelné zdroje od rozvojových bank LETEM SVĚTEM ENERGETIKY Obchodníci s energiemi budou moci být pružnější Evropské energetické burzy se dohodly na zavedení nového systému přeshraničních spotových obchodů, který by mohl lépe zohlednit náhlé výkyvy v produkci obnovitelných zdrojů. Obchodovat se tak může ještě v průběhu dne odběru a ne den předem, jak tomu na evropských spotových burzách je nyní. Zatím nebylo oznámeno, kdy bude opatření přesně zavedeno, ale bude to zřejmě v průběhu několika měsíců. Firmy chtějí po státu peníze za povolenky Richard Branson. Kdo ví, zda tentokrát jeho plány vyjdou? Foto: Wikimedia V Karibiku se za energie platí dvakrát až třikrát vyšší ceny než v Evropě. Energetická společnost ČEZ požádala finanční úřad, aby jí vrátil 5,3 miliardy korun odvedených v letech 2011 a 2012 na darovací dani z emisních povolenek. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že firma musí podle právních norem postupovat tak, aby nepoškodila své akcionáře. Většinu akcií v ČEZ přitom vlastní stát. Na stát kvůli darovací dani z povolenek podává stížnost více firem, mladoboleslavská Škoda už dokonce uspěla se svou stížností proti oprávněnosti darovací daně u pražského krajského soudu. Po odvolání státu má vše posoudit Soudní dvůr EU. Podle IEA může za drahotu v Evropě hlavně dovoz Vysoké ceny elektrické energie a plynu budou ničit konkurenceschopnost evropského průmyslu ještě nejméně 20 let. Varoval před tím v rozhovoru pro britský list Financial Times hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Vedle přemrštěných podpor pro drahé obnovitelné zdroje se na nekonkurenceschopných cenách energie v EU podílí zavržení jaderné energie v některých zemích a odpor vůči těžbě z břidlic, uvedl. Podle Birola se až příliš velká vina za nynější situaci klade ambicím EU v boji proti změně klimatu a téměř se zanedbávají vysoké náklady dovážené energie. Dlouhé německé vedení V Německu má do roku 2022 vyrůst 800 kilometrů vedení vysokého napětí, které spojí sever a jih i dalších institucí. Bransonův ostrov Necker má jít příkladem. Přejde z 75 až 80 procent na obnovitelné zdroje (větší podíl nedává podle Bransona smysl) a zavede nejrůznější úsporné technologie. Výsledky by měly být vidět do pěti let, a tak brzy uvidíme, jestli Branson na téhle zelené investici vydělá. Podle odhadu autora knihy o Bransonovi Toma Bowera prodělal na investicích do zelených energií už 300 milionů dolarů. Padesát milionů investoval například do výrobce solárních panelů Solyndra, který neslavně zkrachoval před třemi lety. země. Plán na vysokokapacitní spojení ze spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko do Bavorska dnes v Berlíně představily společnosti TenneT a TransnetBW, které spravují přenosové sítě. Náklady vedení s kapacitou 4000 MW se odhadují na 10 miliard eur (275 miliard korun). Tzv. Suedlink už se ovšem setkává se značným odporem majitelů okolních pozemků, jak bývá u liniových staveb obvyklé. Bez něj ovšem dále budou hrozit přeteky proudu do okolních zemí (včetně ČR), které si stěžují na ohrožení své sítě a v některých případech se pouštějí do stavby zařízení pro rychlé odpojení od německé sítě. ČÍSLO VYDÁNÍ: 3,2 mld. $ v přepočtu, tedy zhruba 65 mld. Kč, zaplatila společnost Google za výrobce chytrých termostatů NEST. Její výrobek se stal v USA hitem a znamenal pro domácí energetická zařízení podobný impulz jako iphone svého času pro chytré telefony. Jméno téhle firmy u nás nesmělo ani zaznít, říká anonymní hlas z jedné velké mezinárodní korporace, která vyrábí konkurenční výrobky. Googlu má termostat otevřít nové dveře přímo do domu zákazníků, k jejich osobním informacím a také na trh zařízení pro domácnost. jaro 2014 pro společenství příznivců a přátel přináší Lumius, spol. s r.o. nezávislý obchodník s elektřinou a plynem PRO LUMIUS, SPOL. S R.O., VYDÁVÁ: Business Media CZ, s.r.o., Nádražní 32 150 00 Praha 5, IČ: 28473531 REDAKCE: Matouš Lázňovský, Martin Kročil, Antonín Hálek GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ: Michael Ehrlich TEXTY: neoznačené materiály jsou redakční FOTO: archiv firem a autorů, redakce, Thinkstock TISK: Triangl, a.s., Praha EVIDENČNÍ ČÍSLO: MK ČR E 20328.