Tepelná ãerpadla StirlingÛv motor. Státní fond Ïivotního prostfiedí âr Ministerstvo zemûdûlství, SAPARD, strukturální fondy âeská energetická agentura

1. ÚVOD 2. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE 2.1 Sluneãní energie 2.1.1 Pasivní vyuïití slunce 2.1.2 Aktivní vyuïití slunce fotovoltaické ãlánky 2.1.3 Aktivní vyuïití slunce sluneãní kolektory 2.2 Vûtrná energie 2.3 Biomasa 2.3.1 Orientaãní údaje o velikostech skladovacích prostor pro skladování nûkter ch paliv 2.3.2 Velikost vyuïitelné biomasy v lese 2.3.3 MnoÏství energeticky vyuïitelné biomasy v âeské republice 2.3.4 Vliv vlhkosti paliva z biomasy na jeho v hfievnost a mûrnou hmotnost 2.3.5 Cena biomasy 2.3.5.1 Vyãíslení nákladû na energii z rychle rostoucích dfievin 2.3.5.2 Vyãíslení nákladû na energii z ãi tûní lesa 2.4 Kogenerace z biomasy 2.5 Vodní elektrárny 2.6 Geotermální energie 2.7 U etfiená, tedy nevyrobená energie 2.8 Odpadní a rekuperovaná energie 3. STROJE PRO VYUÎÍVÁNÍ ENERGIE 3.1 3.2 Tepelná ãerpadla StirlingÛv motor 4. SROVNÁVACÍ TABULKA CEN ENERGIÍ 5. NùKTERÉ MOÎNOSTI DOTACE NA OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE 5.1 5.2 5.3 Státní fond Ïivotního prostfiedí âr Ministerstvo zemûdûlství, SAPARD, strukturální fondy âeská energetická agentura 6. V KUPNÍ CENA ELEKTRICKÉ ENERGIE Z OBNOVITELN CH ZDROJÒ 7. BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ 7.1 7.2 7.3 Energy Centre âeské Budûjovice Energetické poradenství v obcích Poradenská stfiediska EKIS 8. P ÍKLADY VHODNÉHO VYUÎÍVÁNÍ OBNOVITELN CH ZDROJÒ ENERGIE 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 VyuÏití odpadu z vlastní pily obec Kamenn Újezd Investice do zmûny zdroje tepla u stávajícího centrálního vytápûní Trhové Sviny Vybudování vlastního zdroje tepla na vesnici, kter se postupnû roz ifiuje a napojují se na nûj obyvatelé Svat Jan nad Mal í VyuÏití solárních kolektorû ve vût ím mûfiítku dûm s peãovatelskou sluïbou âeské Budûjovice Rekonstrukce ml na na vodní elektrárnu âichtice

Obnovitelné zdroje energie umožňují lidem žít na vysoké technické úrovni 21. století a přitom podstatně méně devastovat přírodu spalováním fosilních paliv. Navíc se jedná obvykle o zdroje energie s poměrně vysokými investičními, ale s nízkými provozními náklady. Obnovitelné zdroje energie umožňují trvale udržitelný rozvoj. Je proto neustále třeba hledat cesty většího využívání obnovitelných zdrojů energií tak, aby pokud možno pokryly podstatnou část nároků civilizace na energetické zdroje. Obnovitelné zdroje lidstvo vždy využívalo jako jediný zdroj energie, pouze koncem 19. a ve 20. století člověk potřeboval pro mohutný technický rozvoj velké množství energie, kterou začal čerpat z fosilních paliv. V Čechách se dříve obvykle jako palivo používalo dřevo, pro pohon mlýnů se využívala vodní síla, výjimečně vítr, pro dopravu se používali koně či skot, pro které palivo rostlo na loukách, a pro bělení prádla či sušení se využívala sluneční energie. Velkou roli při využívání obnovitelných zdrojů energie hraje odstranění křížových dotací cen zemního plynu, elektřiny i uhlí, odstraněním všech dotací cen energií, a naopak legislativní a případně i finanční podpora využívání obnovitelných zdrojů energií. Dle programu EU má vzrůst podíl obnovitelných zdrojů energie v zemích EU ze 6 % v roce 1998 do roku 2010 na 12 % celkových energetických zdrojů. V ČR se v současné době podílejí alternativní zdroje energie na tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů pouze okolo 2 %. Důležitou podmínkou rozvoje obnovitelných zdrojů energie a úspor je seznamování obyvatelstva s důvody a možnostmi jejich využívání. Pohled na solární kolektory z Fresnelových čoček zevnitř Pohled na solární kolektory z Fresnelových čoček zvenku 2

Obnovitelné zdroje energie jsou přírodní zdroje, které se neustále obnovují v relativně krátkém čase, a proto jsou jedním z podstatných nástrojů trvale udržitelného rozvoje. Navíc je využití alternativních zdrojů energie přátelské k životnímu prostředí nepoškozuje jej vůbec, případně jsou negativní vlivy eliminovány na minimum. K obnovitelným zdrojům energie patří energie: sluneční větrná tvořená z biomasy vodní geotermální ušetřená, nebo také nevyrobená energie odpadová a rekuperovaná včetně části energie získávané tepelnými čerpadly moře v ČR nepřichází v úvahu, a proto se jí dále nezabýváme Sluneční kolektory na domově důchodců Hvízdal v Českých Budějovicích 3

2. Obnovitelné zdroje energie 2. 1 S l u n e ã n í e n e r g i e Slunce je nepředstavitelně obrovský zdroj energie. Ačkoliv na Zemi dopadá pouze jedna dvoumiliardtina jeho výkonu, je to desettisíckrát více energie, než lidé spotřebovávají. I přesto se odvažujeme mluvit o energetické krizi, neboť tuto energii doposud neumíme v dostatečné míře využívat. Energie dopadající na povrch zeměkoule, tzv. globální sluneční záření, zahrnuje světlo a teplo přímé i rozptýlené. Tuto energii vyzařovanou sluncem lze využívat pasivně i aktivně. 2.1.1 Pasivní vyuïití slunce Pasivní využívání znamená, že energii slunce sice využíváme, ale nesnažíme se ji aktivně získat. To se děje např. slunečními zisky okny. Tento způsob je jistě každému známý ze zahradních fóliovníků, pařenišť či nevytápěných skleníků. Stejně však proudí teplo do domů prosklenými konstrukcemi, tedy okny, verandami apod., a u méně izolovaných domů dokonce i neprůsvitnými stěnami. Protože tepelná izolace sice snižuje tepelné ztráty prostupem tepla, ale zároveň snižuje tepelné zisky neprosklenými konstrukcemi, byla v zahraničí vyvinuta transparentní tepelná izolace. Ta je tvořena polykarbonátovými trubičkami, které umožňují pronikání slunečního záření skrz tuto tepelnou izolaci. Cena izolace je však poměrně vysoká, a tak se zatím v praxi příliš neuplatňuje. V zahraničí se velmi prosazují zimní zahrady, tedy části domů, které sice nejsou vytápěné přímo, ale počítá se s jejich vytápěním prosklenými konstrukcemi. Tyto zimní zahrady pak snižují tepelné ztráty domu přilehlými zdmi téměř na nulu a navíc v zimě slouží jako předehřívání přiváděného čerstvého vzduchu. 2.1.2 Aktivní vyuïití slunce fotovoltaické ãlánky Ve fotovoltaických článcích dochází k přímé přeměně sluneční energie na elektrickou. Účinnost této přeměny je sice poměrně malá (okolo 10 %), je však získávána energie ve velmi kvalitní formě elektřině. Tuto energii pak můžeme dodávat do elektrické sítě a nebo ji využívat pro svoji potřebu. Cena fotovoltaických článků je poměrně vysoká. Je dána mimo jiné i tím, že při výrobě těchto článků se spotřebuje mnoho energie. I přesto je v určitých případech již nyní výhodné používat fotovoltaické články, a to zejména tam, kde jsme příliš vzdáleni od elektrické sítě, kde bychom museli budovat nákladná transformační zařízení pro odběr elektřiny z vysokonapěťové soustavy pro relativně malé spotřebiče a nebo tam, kde máme mnoho drobných spotřebičů rozmístěných na velké ploše. Prakticky to tedy znamená, že je vhodné se pro fotovoltaické panely rozhodnout např. tam, kde zřizujeme nové pouliční osvětlení nebo tam, kde je rodinný domek, vysílač či podobný spotřebič příliš vzdálený od veřejných rozvodů. Pochopitelně je možné si zřídit fotovoltaické články i u běžných domů a elektřinu dodávat do veřejné sítě. Od roku 2002 vznikla elektrorozvodným závodům povinnost vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů za garantované ceny. Tato povinnost je dána Cenovým rozhodnutím energetického regulačního úřadu viz samostatná kapitola. 4

2. Obnovitelné zdroje energie 2.1.3 Aktivní vyuïití slunce sluneãní kolektory Sluneční kolektory mohou mít různou formu. Mohou být teplovzdušné, tedy ohřívat vzduch, i kapalinové (obvykle se používá voda s případnými nemrznoucími příměsemi), které jsou u nás nejznámější. Tyto vodní je pak možné rozdělit ještě na kolektory s fresnelovými čočkami, vakuové kolektory a plošné. Poslední jmenované jsou opět nejznámější. Teplovzdušné kolektory se používají u domů, které jsou vytápěny teplovzdušně. Doposud je to sice v Čechách téměř nepoužívaný systém, ale spolu s rozvojem tepelných izolací a zvyšováním tlaku na úspory energií se brzy i u nás začnou stavět domy s tímto způsobem vytápění. Kolektory sestavené z fresnelových (lineárních) čoček mají tu výhodu, že zároveň propouští světlo do místností, nad kterými jsou umístěny. Mohou se tedy použít do podkroví, ale i jako svislá okna. K jejich nevýhodám patří nižší účinnost proti ostatním slunečním kolektorům. Vakuové kolektory mají bezesporu nejvyšší účinnost. To je dáno tím, že okolo absorbéru je vytvořené vakuum, které zabraňuje zpětným tepelným ztrátám vyzařováním tepla z absorbéru. I ty ovšem mají své nevýhody. Měly by být umístěny pokud možno ve svislé poloze tak, aby na nich nemohl v zimních měsících zůstávat sníh, který je vyřazuje z provozu. U klasických plošných kolektorů toto nebezpečí nehrozí, neboť po napadnutí sněhu dochází k jeho postupnému odtávání, což umožňuje sklouznutí sněhu i při menších sklonech. Jako klasické plošné kolektory bývají označovány kolektory, které tvoří základový rám. Na jeho dně je tepelná izolace, na ní pak plechový absorbér s přiletovanými sběrnými trubičkami, kterými proudí ohřívaná voda. Nad ním pak je vzduchová mezera a izolační sklo. Fotovoltaický panel sloužící k napájení hlasového informátoru V zahraničí se již začínají vyrábět i plošné stěnové solární kolektory, které jsou uzpůsobeny tak, aby je bylo možné umístit přímo na fasádu domu. V našich klimatických podmínkách je v současné době nejjednodušší využití slunečních kolektorů k ohřevu teplé vody, zejména v létě, na jaře a na podzim. V zimním období se pak teplá voda obvykle ohřívá zdrojem tepla společným s vytápěním, ale může to být i elektricky. Sluneční kolektory je možné použít i pro vytápění, zejména na jaře a na podzim. Pro toho, kdo má domácí bazén, jsou sluneční kolektory téměř nutností, protože jenom tak lze mít v bazénu vodu o přijatelné teplotě po celé léto bez velkých nákladů na další ohřev vody. Při vhodně dimenzované velikosti slunečních kolektorů je možné ohřát vodu v bazénu po dobu 8 měsíců (i více) bez dodatečného ohřevu jiným zdrojem tepla. 5

2. Obnovitelné zdroje energie 2. 2 V û t r n á e n e r g i e Využívání energie větru je rozšířené v mnoha zemích, zejména v Holandsku, Dánsku, Španělsku, Francii, USA i SRN. V poslední době se také značně rozšiřuje počet větrných elektráren v Rakousku. V Českých zemích nemá větrná energie příliš velkou tradici, ostatně proto u nás ani nebylo mnoho větrných mlýnů, alespoň ve srovnání s mlýny vodními. To je dáno tím, že i když má Česká republika relativně velkou nadmořskou výšku, jde obvykle o kopce, které příliš nepřevyšují okolí. Proto je u nás málo míst s průměrnou roční rychlostí větru přes 4,8 m/s (tedy s intenzitou proudění vzduchu, jako když se jede za bezvětří rychlostí 17,3 km/hod), což je uváděná hranice pro rentabilnost větrné elektrárny. I přesto jsou místa, kde je možné větrnou elektrárnu postavit tak, aby byla přínosem. Protože jde o poměrně specifickou problematiku, doporučujeme zájemcům, aby se na nás obrátili individuálně s konkrétním případem. V současné době se v okolních zemích prosazují velké větrné elektrárny, které se mohou stavět i v místech s nižší rychlostí proudění vzduchu, neboť jsou instalované na sloupech vysokých 100 až 120 m, kde je pochopitelně rychlost proudění vzduchu větší (temelínské chladicí věže mají cca 160 m). Tyto elektrárny mají výkon 1 až 1,2 MW, ale pochopitelně jsou investičně náročnější. Jejich pořízení se počítá v desítkách milionů Kč. Větrné elektrárny 6

2. Obnovitelné zdroje energie 2. 3 B i o m a s a Biomasa je definována jako substance biologického původu (rostliny, živočichové, zbytky organického původu, organické odpady) a tvoří tedy podstatnou část hmoty, se kterou se setkáváme. Biomasa je v současné době jedna z energií, které mají největší potenciál rozvoje, zejména jako energie pro vytápění. Jistě je všem známé vytápění dřevem v kamnech či v domovních kotlích. Do budoucna je očekáván velký rozvoj centrálního vytápění biomasou, kdy se na vesnicích i ve městech budou stavět centrální kotelny na biomasu a do jednotlivých domácností bude přivedena přímo teplá topná voda, kterou se bude vytápět. Výhodou tohoto řešení je, že majitel domku či uživatel bytu bude mít bezobslužný zdroj energie, tedy na úrovni používání elektrického vytápění či zemního plynu. Navíc však bude možné spalovat méně hodnotné palivo, jako jsou piliny, kůra apod. Zemědělci také budou moci pěstovat energetické plodiny, jako je např. šťovík nebo rychle rostoucí dřeviny. Dojde tedy k větší zaměstnanosti na vesnicích a k využití půdního fondu. Např. v roce 2002 je výkupní cena krmné pšenice cca 2 500 Kč/tunu a potravinářské pšenice do 3 500 Kč/tunu (v zemích EU pouze 3 000 Kč/tunu), což, pokud by se zrno použilo jako palivo, představuje cenu od 0,45 do 0,80 Kč/kWh. Pokud tuto cenu energie srovnáme s cenami ostatních energií, dojdeme k závěru, že jde o velmi levnou energii. V této jednoduché kalkulaci ale není uvažováno, že stejnou energetickou hodnotu má i sláma a že lze pěstovat i jiné byliny, které mají větší výnos suché hmoty než pšenice (například šťovík). Další možností je pěstování rychle rostoucích dřevin, které mají také velký přírůstek hmoty, Ukázka kotle na pelety 7

2. Obnovitelné zdroje energie zejména v prvních letech růstu. Zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin je podporováno ministerstvem zemědělství. Biomasu lze pochopitelně použít jako zdroj obnovitelné energie i mnoha dalšími způsoby, a to zejména jako palivo pro motory a kogenerační výrobu tepla a elektřiny. Toto je podrobněji popsáno v kapitole 2.4 Kogenerace z biomasy. Velkou výhodou biomasy je, že při její výrobě vznikne mnoho pracovních míst na vesnicích, tedy právě tam, kam je problematické přilákat velké podniky řešící tento problém. Zároveň je dána zemědělcům komodita, kterou mohou pěstovat a která je pro ně ekonomicky výhodná. Pěstování biomasy jako zdroje energie má i neopominutelný krajinotvorný ráz a příznivě ovlivňuje divokou faunu. Biomasa má jako palivo pro budoucnost velký význam a stejně jako např. v Rakousku, kde dochází k postupnému nahrazování vytápění zemním plynem centrálním vytápěním biomasou, dojde postupně k této změně i u nás. Do budoucna je pravděpodobné, že tam, kde jsou rozvody zemního plynu, bude vedle něj paralelně vedeno potrubí s topnou vodou z centrálního zdroje. Proto jsou zde zařazeny některé orientační tabulky uvádějící podstatné údaje týkající se biomasy. Bioplynová stanice 8

2. Obnovitelné zdroje energie 2.3.1 Orientaãní údaje o velikostech skladovacích prostor pro skladování nûkter ch paliv Palivo Hmotnost Skladovací prostor kg/m 3 m 3 /MWh Palivové dříví polena 320 700 0,6 0,8 Palivové dříví odřezky 210 300 0,9 1,2 Štěpka 170 380 1,3 Rašelina 350 400 0,8 Sláma 80 140 3 Dřevěné brikety 800 1 100 0,25 0,3 Hnědé uhlí 650 780 0,41 Černé uhlí 770 880 0,17 2.3.2 Velikost vyuïitelné biomasy v lese Přibližný podíl složek biomasy u stromů listí (jehličí) 10 % kůra 12 % větvě 8 % kmen 54 % kořeny 10 % pařez 6 % Peletky - palivo budoucnosti 9

2. Obnovitelné zdroje energie 2.3.3 Množství energeticky využitelné biomasy v České republice Druh paliva mil. tun Odpadní a palivové dřevo 1,7 Obilná a řepková sláma 2,5 Rychle rostoucí dřeviny a energetické plodiny 1 Komunální odpad 1,5 Spalitelný odpad z průmyslové výroby 1 Celkem 7,7 2.3.4 Vliv vlhkosti paliva z biomasy na jeho výhřevnost a měrnou hmotnost Druh paliva Obsah vody Výhřevnost Objemová hmotnost % MJ/kg kg/m 3 Polena 0 18,56 355 (měkké dřevo) 10 16,40 375 20 14,28 400 30 12,18 425 40 10,10 450 50 8,10 530 Dřevní štěpka 10 16,40 170 20 14,28 190 30 12,18 210 40 10,10 225 Sláma obilovin 10 15,50 120 (balíky) Sláma kukuřice 10 14,40 100 (balíky) Lněné stonky 10 16,90 140 (balíky) Sláma řepky 10 16,00 100 (balíky) 2.3.5 Cena biomasy Cena biomasy je velmi proměnlivý parametr a záleží především na tom, zda se jedná o výrobky, a nebo zda jde o odpadní surovinu. Zatím jsou stále lokality, kde je možné získat piliny zcela zdarma nebo za symbolický poplatek. Naopak nejdražší jsou peletky, jejichž cena se pohybuje až do výše 3 700 Kč/tunu. Kusové dřevo je obvykle poměrně drahé, pokud se ovšem neuvažuje dřevo prodané v lese s tím, že si je odběratel sám zpracuje a odveze. Nejproblematičtější je však cena štěpky, neboť doposud není rozvinutý trh s touto komoditou a nikdo si nedovede představit její cenu. Proto zde uvádíme dva případy, ze kterých je možné odvodit cenu tohoto paliva. Při srovnání ceny energie z biomasy s cenami ostatních paliv je jednoznačné, že i velká 10

2. Obnovitelné zdroje energie počáteční investice, která je pro centrální vytápění nutná, je z dlouhodobého hlediska ekonomická i v tom případě, že se připočtou mzdové náklady na obsluhu kotelny. Při výpočtu velikosti investice je však možné počítat s tím, že ve srovnání s plynofikací obce nejsou nutné jednotlivé drobné investice, jež jsou vyvolané přechodem na plynové vytápění ve všech rodinných domcích, které se budou připojovat. Jedná se o vyvložkování komínů, nákup kotlů na zemní plyn, provedení přípojky plynu vč. regulace a rozvod plynu v domě. Navíc je možné na vytápění biomasou získat státní podporu v poměrně značné výši. 2.3.5.1 Vyčíslení nákladů na energii z rychle rostoucích dřevin První případ se týká studie ceny štěpky z rychle rostoucích dřevin, kterou ve své diplomové práci zpracovala slečna Jana Lemfeldová v roce 2000. Vyhnívající nádrž a bioplynové stanice 11

2. Obnovitelné zdroje energie Náklady na založení plantáže Kč/ha hluboká orba 1 030 oplocení plantáže 50 000 příprava pozemku před výsadbou chemické ošetření (dle zaplevelení) 1 890 organické hnojení (27,5 Kč/100 kg) 11 000 zapravení do půdy 300 střední orba 720 smykování a vláčení 200 kultivátorování (plečkování) 1 310 výsadba řízků cena sadby 30 000 cena ruční výsadby 4 550 Celkem náklady na založení plantáže 101 000 Náklady na provoz plantáže po dobu 4 let Kč/ha kultivátorování (plečkování) 1 580 zavlažování 990 odpisy a zisk 25 660 chemická ošetření 2 300 hnojení (cena hnojiv) 2 800 sklizeň 37 700 odvoz z pole 2 100 Celkem náklady na provoz plantáže 39 200 Při předpokládaném středním ročním výnosu 10 t.ha -1 dřevní hmoty a výhřevnosti 16 MJ.kg -1 se získá z jednoho hektaru 160 000 MJ. Průměrný energetický výnos za rok činí 160 GJ.ha -1. Průměrné roční provozní náklady: cena tuny paliva cena 1 GJ v palivu cena 1 kwh v palivu cena využitelné energie (průměrná roční účinnost zdroje 70 %) 9 800,00 Kč/ha 980,00 Kč 61,25 Kč 0,22 Kč 0,32 Kč/kWh Životnost plantáže je odhadována na 20 30 let, přičemž se uvažuje se sklizní jednou za 4 roky. 12

2. Obnovitelné zdroje energie 2.3.5.2 Vyčíslení nákladů na energii z čištění lesa Druhý příklad vychází z konkrétní situace v malé obci, která vlastní les. Štěpkování tedy plní dvojí účel. Prvním je výroba paliva pro místní školu, obecní úřad a školku a druhým je vyčistění lesa. Obyvatelé se sice v první chvíli netvářili příliš přívětivě na vytápění školy štěpkou, ale ihned po prvním roku provozu si pochvalovali, jak je část lesa uklizená. Orientační náklady na výrobu štěpky (při výrobě 19 m 3 ): Použitá technika: štěpkovač, nesený za univerzálním traktorem motorová pila multikára Doba štěpkování 6 pracovníků: 2.30 hod vlastní štěpkování 1.30 hod příprava a přestávky Popis prací dne 19. 10. 2000: Skládka paliva pro městskou kotelnu v Trhových Svinech (výkon 2,5 MW) Na lokalitě I. odpad od těžby dřeva, větve snesené na hromadu u cesty se ukázalo, že je nevhodné snášet klest na jednu hromadu, protože se pak špatně bere. Na lokalitě II. náletové dřeviny kolem cest se štěpkovaly olše o průměru 10 cm a výšce 5 m. Jeden pracovník vyřezával dřeviny a ostatní odnášeli ke štěpkování. Výsledek: Za 4 hodiny bylo 6 lidmi vytvořeno 19 m 3 štěpek. Náklady: provoz štěpkovače (smluvní cena 350 Kč/hod vč. traktoru) 2,5 hod x 350 Kč = 875 Kč odvoz štěpky (celkem najeto 50 km) 12 Kč x 50 km = 600 Kč mzda zaměstnancům (6 lidí po 4 hod) 6 lidí x 4 hod x 70 Kč/hod = 1 680 Kč spotřeba pohonných hmot u motorové pily 1 l benzínu, 1 l oleje 100 Kč CELKEM 3 255 Kč Cena 1 m 3 štěpky: 171,30 Kč/m 3, což představuje přibližnou cenu 63 Kč/GJ, tedy 0,23 Kč/kWh (v ceně je započítaná smluvní cena za použití štěpkovače a traktoru vč. pohonných hmot, není zde započítán vliv ceny nákupu dřevní hmoty, či platby za vyčištění části porostu). 13

2. Obnovitelné zdroje energie 2. 4 K o g e n e r a c e z b i o m a s y Na řepkový olej lze upravit motory mnoha aut. Na této fotografii je vidět traktor, nákladní i osobní automobil. Všechny mají motor na řepkový olej. Kogenerace znamená společnou výrobu tepla a elektřiny. Výhodou kogenerace je, že se část paliva přemění na tu nejuniverzálnější podobu energie, totiž na elektřinu. I při provozu elektráren vzniká odpadní teplo, které se používá na vytápění. V létě je pak nutné toto teplo odvést, např. pomocí chladicích věží. U kogenerace je filozofie taková, že se vyrábí hlavně teplo, ale zároveň při provozu tepelného zařízení se část energie přeměňuje na elektřinu. Při spalování biomasy má toto význam hlavně u kotelen o větším výkonu, kde je možné instalovat paroplynovou turbínu nebo Stirlingův motor. Provoz kotelny se tím zekonomičtí a navíc se při vytápění vyrábí elektřina z obnovitelných zdrojů. Biomasa je pochopitelně využitelná i v jiných formách. Většina např. zná tzv. bionaftu, což je směs fosilní nafty a metylesteru vyrobeného z řepkového oleje, jehož výroba je finančně podporována ministerstvem zemědělství. I tuto formu biomasy lze použít pro kogeneraci. Je to vhodné zejména tam, kde je z nějakých důvodů instalován dieselagregát jako záložní zdroj elektřiny. Pak je možné např. špičkový příkon elektřiny pokrývat vlastní výrobou. V zahraničí je možné si nechat upravit vznětový motor pro přímé použití řepkového oleje. Řepkový olej vylisovaný jednoduchým lisem ze semen se může tedy používat přímo jako palivo v zemědělských strojích. Jde v podstatě o návrat k tomu, že se pohon zemědělských strojů (dříve seno pro koně) pěstuje na poli. Motory na řepkový olej se mohou použít i pro kogenerační výrobu tepla a elektřiny, a to zejména tam, kde se řepka zpracovává. Zařízení je velmi jednoduché a vyžaduje minimální obsluhu. (Mimochodem první Dieselův motor využíval jako palivo rostlinný olej.) Příkladem dalšího využití biomasy je zplyňování chlévské mrvy a dalších odpadů. Vyrobený plyn pak slouží k pohonu elektroagregátu a odpadní teplo z něj může sloužit např. pro vytápění nebo pro ohřev obecního bazénu a místní výrobu těstovin tak, jak je to např. v rakouském Königwiesenu, kde ročně vyrobí 150 000 kwh elektřiny. Ročně zde zpracují 700 m 3 močůvky, 600 m 3 vody kontaminované tuky, 1,5 m 3 tuků (použité oleje z restauračních fritéz), slepičí trus a různé další odpady. Biomasu lze pochopitelně použít jako zdroj obnovitelné energie i mnoha dalšími způsoby, které zatím v Čechách nejsou obvyklé. Jde třeba o výrobu metylalkoholu a jeho použití jako paliva, nebo o výrobu dřevoplynu či dřevního oleje, tedy látek, které opět slouží pro kogeneraci a nebo k pohonu strojů. 14

2. Obnovitelné zdroje energie 2. 5. V o d n í e l e k t r á r n y Vodní energii je snad zbytečné představovat, neboť každý ví, že na řekách, říčkách i potocích bývalo dříve mnoho mlýnů. Pokud využití vody pro pohon bylo rentabilní pro naše předky, není důvodu se domnívat, že je pro nás tato energie nerentabilní. Energie vodních toků patří mezi vydatné a snadno využitelné obnovitelné energetické zdroje, získaná energie je čistá, bez jakýchkoliv negativních vlivů na životní prostředí. Jediným problémem, na který je možno narazit je, že ve vodním toku musí být zachován minimální průtok vody. Obvykle se jedná o třistatřicetidenní vodu, tedy o množství vody, které protéká původním korytem po dobu 330 dnů. Toto množství je dáno tím, aby byl umožněn běžný život vodní fauny. Někdy se však můžeme setkat i s jiným požadavkem, který je dán specifickými podmínkami, např. ochranou městské památkové zóny. Při výstavbě nové vodní elektrárny či při rekonstrukci staršího vodního díla na vodní elektrárnu je především nutné, mimo získání všech povolení, správně se rozhodnout pro určitý typ turbíny. Podle konkrétního grafu průtoku vody a výškového spádu je možné dle výkonových diagramů navrhnout vhodnou turbínu. U malých vodních elektráren obvykle volíme Kaplanovu, Francisovu a nebo Bankiho turbínu, popřípadě Bankiho turbínu upravenou Cinkem. I pro elektřinu vyrobenou vodními elektrárnami platí výkupní povinnost za garantovanou cenu. 2. 6 G e o t e r m á l n í e n e r g i e Tepelný tok z nitra země na její povrch dosahuje 26 TW. Využívání geotermální energie se jeví ekonomicky i ekologicky výhodné. Nevýhodou geotermální energie je poměrně nesnadný přístup k jejím zdrojům. Zatím se využívají přirozené vývěry a jen zřídka se provádějí vrty. V České republice lze využít geotermální energii zejména v oblasti západočeských lázní, severovýchodních Čech, Děčínska a Doupovských vrchů. Síla geotermální energie se někdy projevuje gejzíry 2. 7 U e t fi e n á, t e d y n e v y r o b e n á e n e r g i e Nejekologičtější energií je ta energie, kterou jsme ušetřili, a tudíž jsme ji nemuseli vyrobit. Energii můžeme šetřit celkově šetrným chováním i používáním úsporných spotřebičů. Jako významný spotřebič lze pochopitelně uvažovat i dům, neboť na jeho provoz je potřeba velké množství energie. Se spotřebou energie pochopitelně souvisí i např. spotřeba vody, a to zejména z veřejného vodovodního řádu, neboť pro její úpravu do pitného stavu a dopravu je velká potřeba elektřiny. To tedy znamená, že energii šetříme i tím, že např. na zalévání používáme vodu z vlastní studně nebo dešťovou vodu. V provozu běžných domácností vznikají největší možné úspory zateplením domu či pokud při stavbě domu jsou správně provedeny tepelné izolace. V této souvislosti je nutné zmí- 15

2. Obnovitelné zdroje energie nit, že nároky na tepelné izolace se neustále zvyšují. Dnes i špatně postavený dům má podstatně účinnější tepelné izolace než dům postavený před 20 roky. Tento vývoj lze však očekávat i do budoucna, a proto je lepší při stavbě domu tepelné izolace silně předimenzovat. Tento trend potvrzuje i připravovaná česká norma, která mírně zvyšuje požadavky na tepelné izolace, ale doporučuje jejich dvojnásobné zesílení proti současnosti. Mezi opomíjená místa velkých tepelných ztrát v místnostech patří různé netěsnosti v konstrukci. Tyto netěsnosti jsou obvykle zejména u starších 1 zdvojených oken (nikoliv dvojitých), a pak v půdních nástavbách provedených v posledních letech. Zejména u novostaveb se jedná o velmi častý problém, jehož důsledkem jsou plísně a houby v bytech a domech. 1 Tepelné mosty se najdou téměř na všech stavbách. Mohou zvýšit tepelné ztráty objektu až na dvojnásobek. Na obrázku jsou vidět tepelné mosty vzniklé nekázní při zdění (1), chybným osazením oken (2) i chybným systémovým řešením (3). 3 2 2. 8 O d p a d n í a r e k u p e r o v a n á e n e r g i e V současné době je na pořadu zesilování tepelných izolací, ale do budoucna se bude teplo šetřit i rekuperací, tedy odnímáním energie vypouštěné vody či odvětrávaného vzduchu a využitím této energie pro předehřev užitkové vody či přiváděného vzduchu. Nyní již jsou např. výměníky tepla pro sprchovou vaničku. Odváděná voda je ochlazována přiváděnou studenou vodou, a tak dochází k jejímu předehřevu. Při častém sprchování je poměrně rychlá návratnost celého zařízení. Rekuperace tepla výměníkem, který ochlazuje odváděný vzduch z místností a předehřívá přiváděný čerstvý vzduch, je podmíněna teplovzdušným vytápěním a pochopitelně dostatečnou těsností domu. Podrobněji vše řeší příslušné normy. Odpadní teplo je možné získávat i z různých výrobních provozů, jako jsou sklárny a další. Jedním ze specifických příkladů využívání odpadního tepla je používání tepla z elektráren na vytápění. Praha je tak např. zásobovaná teplem z mělnické elektrárny. Tím dochází k využití tepla, které by jinak bylo nutné vyzářit jiným způsobem (chladicí věží). Ze stejné filozofie vychází i kogenerace, což je společná výroba tepla a elektřiny. Obvykle se tento způsob vytápění používá u větších objektů, které jsou vytápěny plynem, a to ať zemním či bioplynem. Do budoucna se budou pro kogeneraci používat i jiná paliva. 16

3. 1 Te p e l n á ã e r p a d l a Tepelné čerpadlo je stroj, který umožňuje odčerpávat energii z prostředí s nízkou teplotou a předávat ji do prostředí o vyšší teplotě. Jako každý stroj potřebuje i tepelné čerpadlo energii pro pohon. V tomto případě se používá elektřina. U velmi kvalitních tepelných čerpadel v dobře zatepleném domě a s dobře provedeným topením je průměrná roční potřeba elektřiny ve výši 33 % potřeby energie na vytápění. Znamená to tedy, že spotřebujeme třetinu elektřiny proti tomu, než kdybychom vytápěli elektřinou přímo. I tak se však jedná o spotřebu elektřiny, tedy nejdražší a nejméně ekologické formy energie. Proto je možné tepelná čerpadla používat jen u dobře izolovaných domů s malou spotřebou tepla, jinak je výhodnější použít jiný zdroj tepla. Ekonomičnost tepelného čerpadla je také ovlivněna tím, jaké teplo se používá v primárním okruhu. Pokud máme zdroj energie relativně teplý (např. větší vodní nádrž), pak jsme na tom pochopitelně lépe, než když využíváme půdní teplo o teplotě okolo 0 C. Protože je tepelné čerpadlo investičně náročné, je nutné před instalací tepelného čerpadla zvážit alternativní řešení a zjistit např. jestli větší úspory nákladů a energie nevzniknou zesílením tepelné izolace, než instalací tepelného čerpadla. Tepelná čerpadla se s výhodou používají při rekuperaci tepla, neboť dokáží podstatně účinněji odebrat teplo odváděnému vzduchu a předat je vzduchu přiváděnému. 3. 2 S t i r l i n g Û v m o t o r Stirlingův motor byl vynalezen v 19. století, dříve než spalovací motory. Protože však tehdejší materiálová základna neobsahovala kvalitní materiály a benzín byl odpad při rafinaci ropy, prosadily se do dopravy spalovací motory. V současné době lze očekávat návrat Stirlingova motoru, neboť zde vzniká rotační pohyb přímo z tepla a nikoliv expanzí spálených plynů. V praxi to znamená, že pokud máme Stirlingův motor, můžeme k jeho pohonu použít jakýkoliv zdroj tepla. Toto se jeví jako velmi výhodné u kogenerační výroby tepla a elektřiny z biomasy, zejména u menších výkonů. V zahraničí se obvykle používají do elektrického výkonu 3 MW. Jako perličku použití Stirlingova motoru lze uvést jeho použití v Africe, kam byly před mnoha lety dodány v rámci humanitární pomoci a sloužily pro čerpání vody ze studní v poušti. V praxi to vypadalo tak, že nomádi přijeli ke studni, zatopili pod Stirlingovým motorem sušeným velbloudím trusem, a pak se už jen dívali jak teče voda. Model Stirlingova motoru dokáže roztočit i hořící hřbitovní svíčka 17

Tabulka cen energií pro vytápění domácností v závislosti na použitém palivu červenec 2002 (ceny jsou včetně DPH) při přepočítávání cen byl vzat kurz 1 EURO = 30 Kč Palivo Měrná Cena Roční Ceny energií se započítáním Výhřevnost Energie jedn. paliva účinnost účinnosti zdrojů tepla paliva zdroje (Kč/ kwh) (Kč/mj.) (%) ČR Rakousko SRN Dřevo kg 0,99 65 0,381 1,18 1,07 1,64 4,00 kwh/kg Dřevěné brikety kg 3,70 75 0,910 1,84 nezjištěno 5,42 kwh/kg Hnědé uhlí kg 1,70 65 0,523 nezjištěno 1,82 5,00 kwh/kg Černé uhlí kg 3,30 67 0,579 2,50 1,58 8,50 kwh/kg Brikety HU kg 2,50 67 0,583 nezjištěno 1,65 6,40 kwh/kg Koks kg 4,55 70 0,855 nezjištěno 1,52 7,60 kwh/kg Extra lehký topný olej kg 12,82* 80 1,375 1,33 1,15 11,38 kwh/kg Zemní plyn m 3 6,40** 80 0,889** 1,78 1,38 9,28 kwh/m 3 Propan butan kg 20,60*** 80 2,011*** 2,79 nezjištěno 12,80 kwh/kg Elektřina kwh 0,92** 98 0,938** 2,66 2,18 1 kwh/kwh akumulační vytápění Elektřina kwh 1,10** 99 1,111** 4,77 4,52 1 kwh/kwh přímotopné vytápění Tepelné čerpadlo kwh 1,00** 300 0,333** nezjištěno 1,49 1 kwh/kwh Centrální GJ 320,14 95 1,212 1,23**** 1,44 277,78 kwh/gj zásobování teplem * cena po vrácení spotřební daně ** k ceně je nutné připočítat stálé měsíční platy dle velikosti jističů u elektřiny (orientačně 198 až 1 254 Kč/měsíc) a dle velikosti odběru u plynoměru (orientačně 154 Kč/měsíc). *** k ceně je nutné připočítat stálé náklady na pravidelné revize tlakové nádoby **** k ceně je nutné připočítat stálý roční poplatek ve výši 902 Kč za každou kw požadovaného příkonu (současné novostavby RD se pohybují okolo 12 kw, tedy 12 x 902 Kč) 18

5. 1 S t á t n í f o n d Ï i v o t n í h o p r o s t fi e d í â R Státní fond životního prostředí ČR (dále SFŽP ČR) byl zřízen v roce 1991 zákonem ČNR č. 388/1991 Sb. jako doplňkový a nenárokový zdroj finančních prostředků na podporu ochrany a zlepšování životního prostředí ČR. SFŽP ČR se řídí ve své činnosti mj. Směrnicí Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR. K této směrnici jsou vydávány přílohy, obvykle s každoroční aktualizací, které upřesňují výši podpor a podmínky jejího poskytnutí. Proto je vždy vhodné získat aktuální informace o možnostech podpory, a to buď na internetu či na některém z pracovišť SFŽP ČR v Praze i ve všech krajských městech. Státní fond životního prostředí ČR Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 tel.: 272 936 597, fax: 272 936 597 e-mail: kancelar@sfzp http://www.sfzp.cz 19

5. Některé možnosti dotace na obnovitelné zdroje energie Kontaktní adresy: KRAJ ADRESA ZÁSTUPCE SFŽP ČR TELEFON PLZEŇSKÝ Kopeckého sady 11 Ing. Ivo SLOVÁČEK 377 033 910 306 32 Plzeň vedoucí odboru KP 606 120 803 Tel.: 377 033 910 KARLOVARSKÝ Budova Dolního nádraží Ing. Věra JEŽKOVÁ 353 226 583 Západní ulice Tel.: 353 502 498 607 674 983 360 01 Karlovy Vary ÚSTECKÝ Velká Hradební 8 Ing. Radim ŠMÍDEK 475 241 432 400 01 Ústí nad Labem Tel.: 475 241 432 607 730 265 LIBERECKÝ U Nisy 6a Ing. Miloslava WEDLICHOVÁ 485 104 924 460 57 Liberec Tel.: 485 110 388 607 638 465 KRÁLOVÉHRADECKÝ Tř. ČSA 419 Ing. Martin ADAMÍRA 495 853 201 502 10 Hradec Králové Tel.: 495 853 201 607 675 086 PARDUBICKÝ Štrossova 44 Ing. Drahomír RYCHECKÝ 466 859 156 530 03 Pardubice Tel.: 466 859 156 723 545 617 ČESKOBUDĚJOVICKÝ Mánesova 33 Dr. Blanka VELTRUBSKÁ 386 351 995 371 03 České Budějovice Tel.: 386 351 995 606 123 845 OSTRAVSKÝ Prokešovo nám. 8 RNDr. Martina PERTILOVÁ 696 282 056 702 00 Ostrava vedoucí odd. Morava 606 121 544 Tel.: 596 282 056 OLOMOUCKÝ Wellnerova 5 Ing. Petr ŽERNÍČEK 585 420 767 779 00 Olomouc Tel.: 585 244 616 606 123 867 ZLÍNSKÝ Tř. Tomáše Bati 3792 Ing. Radka MACHOVÁ 577 690 434 762 69 Zlín Tel.: 577 211 002, kl. 221 607 686 483 BRNĚNSKÝ Koliště 17 Ing. Monika ŠPAČKOVÁ 542 164 586 602 00 Brno Tel.: 542 164 586 606 586 388 JIHLAVSKÝ Fritzova 4 Ing. Jan PAVLAS 567 308 723 586 01 Jihlava Tel.: 567 308 723 723 010 065 STŘEDOČESKÝ Kaplanova 1931/1 Ing. Lenka HAVLÍKOVÁ 267 994 420 148 00 Praha 11-Chodov Tel.: 267 994 420 604 739 487 PRAHA Kaplanova 1931/1 Ing. Ilona BAŤKOVÁ 267 994 350 148 00 Praha 11-Chodov vedoucí odd.čechy 606 323 339 Tel.: 267 994 350 20

5. Některé možnosti dotace na obnovitelné zdroje energie Výše podpor při environmentálně šetrném způsobu výroby tepla a elektrické energie, tedy zásadně při využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2002 Číslo programu 1. A. Název programu Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby Typ žadatele E Max. limit (%) podpory/dotace, ze základu pro výpočet podpory 50/50 2. A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí A P 80/50 70/0 3. A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV ve školství, zdravotnictví, v objektech sociální péče a v účelových zařízeních neziskového sektoru A P 90/70 90/0 4. A. Investiční podpora vytápění tepelnými čerpadly v obytných budovách včetně rodinných domů pro fyzické osoby E 30/30 5. A. Investiční podpora výstavby malých vodních elektráren A P, E 80/40 1/ 80/0 1/ 6. A. Investiční podpora výstavby větrných elektráren A P E 70/30 1/ 70/0 1/ 70/30 1/ 7. A. Investiční podpora výstavby zařízení pro společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu A P, E 80/40 1/ 70/30 1/ 8. A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV v účelových zařízeních A P 80/50 70/0 9. A. Investiční podpora oprav a rekonstrukcí solárních systémů v zemědělství P 80/0 10. A. Slunce do škol A 100/100 2/ 1. B. Podpora vzdělávání, propagace, osvěty a poradenství v rámci celostátní strategické kampaně na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie A 90/90 3/ 90/70 4/ 80/80 2. B. Podpora vydávání knižních publikací A P 50/50 5/ 50/50 5/ Ve všech programech u typu žadatelů A se bude Fond podílet na úhradě energetického auditu do výše 50 % celkových nákladů, v případě žadatele E v programu 1. A a 4. A se bude podílet na úhradě auditu a vyjádření EKIS do výše 50 % celkových nákladů, maximálně do výše 10 tis. Kč. V případě programu Slunce do škol maximálně 5 tis. Kč. 21

5. Některé možnosti dotace na obnovitelné zdroje energie 1/ Maximální výše podpory může být Fondem upravena v závislosti na cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o výkupních cenách elektrické energie z obnovitelných zdrojů. 2/ Maximální velikost zařízení (tj. velikost uznatelná jako základ pro výpočet podpory) je u fotovoltaických zařízení omezena instalovaným výkonem 220 Wp, u fototermických zařízení plochou kolektorů 4 m 2. 3/ Pro specializované střední školy je v případě instalace fotovoltaických zařízení nad limit instalovaného výkonu 220 Wp maximální výše podpory (dotace) ze základu pro výpočet podpory omezena na 90 %. 4/ Pro specializované vysoké školy za účelem výuky, případně pro vědecko-výzkumné účely a pro maximální instalovaný výkon fotovoltaických zařízení 20 kwp, je maximální výše podpory (dotace) stanovena na 70 % s možností půjčky do 20 % základu pro výpočet podpory (90/70). 5/ Maximální výše dotace na jeden titul činí 250 tis. Kč. Základ pro výpočet podpory je stanoven jako počet výtisků násobený konečnou cenou jedné publikace. Kategorie žadatelů: A obecně prospěšné organizace (zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně doplnění zákonů, v platném znění) nadace a nadační fondy (zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění zákonů, v platném znění) obce a samosprávné celky (kraje) občanská sdružení (zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů) a církve dobrovolné svazky obcí (dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění) právnické osoby založené nebo zřízené obcemi nebo kraji (příspěvkové organizace a organizační složky) Poznámka: Přímé financování činnosti státních příspěvkových organizací formou dotace nebo příspěvku ze státního fondu zákon č. 218/2000 Sb. neumožňuje. P podnikatelské subjekty, bytová družstva E fyzické osoby 22

5. Některé možnosti dotace na obnovitelné zdroje energie 5. 2 M i n i s t e r s t v o z e m û d û l s t v í, S A P A R D, s t r u k t u r á l n í f o n d y Ministerstvo zemědělství podporuje uvádění půdy do klidu, výsadbu lesů a výsadbu porostů rychle rostoucích dřevin. Dále také má na starosti Program SAPARD, který je jedním z předvstupních nástrojů Evropské unie určený pro deset kandidátských zemí. Energetiky se týká priorita trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí (tj. obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury, rozvoj a diverzifikace hospodářských činností zajišťujících rozmanitost aktivit a alternativní zdroje příjmů, metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny). O programu SAPARD je vhodné se informovat přímo na ministerstvu zemědělství, např. na jeho internetových stránkách www.mze.cz či přímo na adrese www.mze.cz/sapard/. Strukturální fondy mají za úkol adaptovat české zemědělství na podmínky evropského trhu a zvýšit jeho konkurenceschopnost, a to zejména rozvojem multifunkčního zemědělství včetně jeho krajinotvorné funkce, trvale udržitelným rozvojem venkovských oblastí a jejich adaptací, zefektivněním multifunkční role lesů, rozvojem vodního hospodářství, zkvalitnění vodohospodářské infrastruktury a zalesňováním zemědělské půdy. Podpora uvádění půdy do klidu, výsadba lesů a výsadba porostů rychle rostoucích dřevin je upravena nařízením vlády č. 505/2000, ve znění 500/2001. Pro zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin je stanovena tato výše podpor: Sazby za technickou jednotku provedeného výkonu Předmět dotace Technická jednotka Sazba v Kč Výsadba reprodukčního porostu topol, vrba 1 ks řízku 3, Zřízení oplocenek k zajištění reprodukčních porostů 1 m 60, Ochrana reprodukčních porostů proti zaplevelení 1 ha 5 000, První výsadba produkčního porostu topol, vrba, 1 ks řízku 5, jiné dřeviny 1 ks sazenice 5, Opakovaná výsadba produkčního porostu topol, vrba, 1 ks řízku 1, jiné dřeviny 1 ks sazenice 2,50 Ochrana produkčních porostů 1 ha 4 000, 23

5. Některé možnosti dotace na obnovitelné zdroje energie 5. 3 â E S K Á E N E R G E T I C K Á A G E N T U R A Česká energetická agentura je příspěvková organizace zřízená k 1. září 1995 rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu. Jejím posláním je iniciovat, podporovat a uskutečňovat aktivity vedoucí k úsporám energie a ke snižování negativních dopadů na životní prostředí při spotřebě a přeměnách všech druhů energie. Jedním ze základních úkolů ČEA je i příprava, realizace a důsledné vyhodnocování státních programů finančních podpor pro zavádění energeticky úsporných zařízení a snižování negativních vlivů na životní prostředí vznikajících při energetických procesech. Usnesením vlády ČR č. 1140 ze dne 7. listopadu 2001 byl schválen Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů pro rok 2002. Protože možnost přihlášení se o podporu z tohoto programu je pro letošní rok uzavřena a pro další rok zatím není známé aktuální znění, neuvádíme jej zde. Lze předpokládat, že opět v listopadu budou známé podmínky státních dotací prostřednictvím ČEA, a proto doporučujeme zájemcům, aby kontaktovali přímo ČEA na adrese: Česká energetická agentura, U Sovových mlýnů 9, 118 00 Praha 1, tel. 257 099 011 www.ceacr.cz, cea@ceacr.cz, info@ceacr.cz Krb může být i vkusným doplňkem interiéru 24

Na základě vyhlášky 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla vydal Energetický regulační úřad (www.eru.cz, U Sovových Mlýnů 9, Praha 1, tel. 257 183 111) Cenové rozhodnutí ERÚ č. 1/2002 ze dne 27. listopadu 2001, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb. V tomto cenovém rozhodnutí jsou z hlediska obnovitelných zdrojů energie dva podstatné údaje. Prvním je článek říkající, že pro elektřinu dodanou výrobci elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla do distribuční soustavy platí minimální výkupní ceny a určené podmínky. Např. konkrétně u ceny elektřiny, z kombinované výroby elektřiny a tepla nabídnuté výrobcem za jednotlivé výrobny s celkovým instalovaným výkonem do 5 MWe včetně provozovateli distribuční soustavy a dodané do distribuční soustavy je minimální výkupní cena elektřiny 1 130 Kč/MWh. Druhým podstatným údajem je tabulka udávající minimální výkupní ceny elektrické energie pro elektřinu dodanou výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů do distribuční soustavy viz tabulka. Tabulka minimální výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů Druh obnovitelného zdroje Minimální výkupní cena za 1 kwh elektřiny dodané do sítě v Kč MVE (malé vodní elektrárny) 1,50 Větrné elektrárny 3,00 Výroba elektrické energie spalováním biomasy 2,50 Výroba elektrické energie spalováním bioplynu 2,50 Výroba elektrické energie využitím geotermální energie 3,00 Výroba elektrické energie využitím slunečního záření 6,00 25

7. 1 E n e r g y C e n t r e â e s k é B u d û j o v i c e Sdružení Energy Centre České Budějovice je neziskové a nezávislé sdružení zaměřené na využívání obnovitelných zdrojů a úspory energií. Většina služeb je poskytována zdarma, což se týká i energetického poradenství občanům. Během bezplatného energetického poradenství tudíž není nabízen prodej jakýchkoliv služeb či výrobků. Nejedná se tedy o žádnou prodejní akci, nýbrž o bezplatnou osvětu. Poradenství se uskutečňuje několika způsoby. Pokud se jedná o dům, je nejlepší doručit do sdružení Energy Centre České Budějovice projektovou dokumentaci domu a požádat o bezplatné vystavení energetického štítku. Po jeho vystavení pracovnice sdružení domluví se zájemcem termín jeho osobní návštěvy, během níž se mu bude věnovat odborný poradce, obvykle 1 hodinu. Během této doby, na základě vypočítaného energetického štítku a rozhovoru s klientem, je možné zodpovědně najít takové řešení, které přinese klientovi užitek a bude přímo navržené na jeho dům či byt a jeho možnosti. Z těchto porad máme zkušenost, že klient přijde s konkrétní otázkou, kterou chce řešit svůj problém. Při podrobnější analýze vztahů se zjistí, že přednesená záležitost není nosná, zato že je vhodné řešit jiné problémy, které mohou být závažnějšího charakteru. Typickým příkladem tohoto je, když např. přijde klient s novostavbou a potřebuje pomoci s rozhodnutím o druhu vytápění, respektive paliva. Při prohlížení projektů se však zjistí, že má špatně řešené tepelné izolace, což většinou vede nejen ke zvýšení nákladů na vytápění, ale bohužel velmi často k závažným poruchám, jako je vznik plísní nebo růst hub na dřevěných konstrukcích. Druhou možností je písemná porada, zde však záleží především na klientovi, jak přesně dokáže popsat svoji situaci a jak konkrétní má dotaz. Písemná porada se uskutečňuje buď poštou a nebo elektronicky. Poslední možností, kterou sdružení Energy Centre nabízí, je poradenství v obci, kterým se podrobně zabýváme v následující kapitole. Pokud požadujete poradu od sdružení Energy Centre České Budějovice, můžete nás kontaktovat e-mailem: office@eccb.cz, telefonicky na čísle 387 312 580 či písemně na adrese: sdružení Energy Centre České Budějovice, Pražská 99, 370 04 České Budějovice. 7. 2 E n e r g e t i c k é p o r a d e n s t v í v o b c í c h Sdružení Energy Centre České Budějovice (ECČB) za podpory Státního fondu životního prostředí České republiky (SFŽP ČR) nabízí v rámci projektu Zvyšování informovanosti v obcích další zajímavý způsob energetického poradenství. Za účelem podpory osvěty a zvýšení informovanosti v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie jsme se rozhodli provádět energetické poradenství přímo v obcích Jihočeského kraje, ve kterých budou mít o tuto službu zájem. 26

7. Bezplatné energetické poradenství Hlavní cíle projektu: informovat o možnostech využívání obnovitelných zdrojů energie předání informací o finančních prostředcích udělovaných formou dotací ze SFŽP ČR propagovat myšlenky úspor energií Organizace poradenství v obcích bude probíhat ve spolupráci s místními obecními úřady, které budou vybírány na základě projeveného zájmu z jejich strany. Z dosavadních zkušeností ECČB lze říci, že jestliže akce získá podporu ze strany starosty, nebo místostarosty obce, je velká pravděpodobnost, že na akci bude zajištěna velká účast občanů obce. Obyvatelé budou o akci předem informováni dostupnými prostředky (informační vývěsky a letáky do schránek, které dodá naše sdružení, místní rozhlas, tištěný zpravodaj obce apod.). Na základě dohody se zástupcem místního obecního úřadu bude v obci vybrána vhodná místnost (v prostorách úřadu, popř. v místním kulturním nebo restauračním zařízení). Poradenství se uskuteční v odpoledních hodinách (cca 18.00 21.00 hod) tak, aby se ho po pracovní době mohl zúčastnit co největší počet zájemců. Pro zpříjemnění akce bude každému účastníku zdarma poskytnuto malé občerstvení. Zájemci, kteří se na akci dostaví, budou seznámeni s možnostmi využívání obnovitelných zdrojů energie, s udělováním podpor ze SFŽP ČR a s vybranými projekty, které SFŽP ČR dosud podpořil. Po tomto informačním úvodu bude ponechán prostor pro zodpovězení dotazů a diskuzi zúčastněných. Na základě dosavadních zkušeností, které jsme získali při již uskutečněných energetických poradenstvích tohoto druhu, lze říci, že je tento druh poradenství velmi efektivní. Takto probíhalo poradenství v obci Dvory nad Lužnicí v roce 2001 V případě zájmu o uspořádání poradenského dne ve Vaší obci kontaktujte: Energy Centre České Budějovice Tel.: 387 312 580 Pražská 99 Fax: 387 312 581 370 04 České Budějovice E-mail: office@eccb.cz 27

7. 3 P o r a d e n s k á s t fi e d i s k a E K I S 7. Bezplatné energetické poradenství Česká energetická agentura podporuje bezplatné poradenství, a to buď formou info-linky a nebo prostřednictvím smluvních poradenských středisek, tzv. EKIS. Mezi EKIS patří i sdružení Energy Centre České Budějovice. Náplň EKIS ČEA je rozdělena do pěti odborných zaměření. Aktuální seznam poradenských středisek je možné získat na internetu nebo telefonicky u České energetické agentury, na kterou je kontakt uveden v kapitole 5.3. Fotografie novostavby rodinného domu ukazuje mnoho problematických míst, kudy bude unikat energie. Na obrázku pochopitelně nejsou vyznačena všechna problematická místa, ale pouze systémové nedostatky. 28

Likvidace náletových dřevin pálením. Při spalování v kotlích na biomasu by mohly přinést vedlejší užitek. Veškeré níže uvedené projekty získaly různé formy státní podpory, většinou ze Státního fondu životního prostředí. 8. 1 V y u Ï i t í o d p a d u z v l a s t n í p i l y o b e c K a m e n n Ú j e z d Obec Kamenný Újezd je vesnice asi o 1 800 obyvatelích nedaleko Českých Budějovic. Ve vlastnictví má, mimo jiné, i obecní les a pilu, takže sama produkuje velké množství dřevního odpadu. Proto bylo při rekonstrukci a přístavbě školy v roce 1997 zvoleno vytápění dřevním odpadem. Tento způsob se velmi osvědčil, a tak při další rekonstrukci obecních nemovitostí, tentokrát mateřské školy, která byla částečně přestavěna na byty, bylo opět zvoleno stejné palivo. Navíc byl na tuto novou kotelnu připojen v nedávné době dostavěný dům s pečovatelskou službou, který byl doposud vytápěn elektricky. Tyto dvě kotelny jsou již schopny spálit veškerý dřevní odpad vyprodukovaný na pile, a tak je někdy nutné přikoupit piliny ze soukromé pily, která se nachází nedaleko. Obec tak má jednak zajištěn odbyt dřevního odpadu a zároveň má velmi levné vytápění obecních budov. 29

8. Příklady vhodného využívání obnovitelných zdrojů energie 8. 2 I n v e s t i c e d o z m û n y z d r o j e t e p l a u s t á v a j í c í h o c e n t r á l n í h o v y t á p û n í T r h o v é S v i n y Jiným případem je městečko Trhové Sviny. Zde byla situace jiná. Město má centrální vytápění. Původně se jednalo o uhelnou kotelnu, která byla později plynofikována. Po vypracování studie se zjistilo, že snížení ceny tepla, a tím i zlepšení služeb obyvatelstvu je do budoucnosti možné, a to právě instalací kotle na dřevní odpad. Vzhledem k tomu, že areál tepelného hospodářství poskytoval dostatek místa, byla původní uhelná část přestavěna a byl zde instalován kotel na spalování biomasy o výkonu přibližně 2,5 MW (tedy tak velký, že může vytápět přibližně 1 000 běžných rodinných domů). 8. 3 V y b u d o v á n í v l a s t n í h o z d r o j e t e p l a n a v e s n i c i, k t e r s e p o s t u p n û r o z i fi u j e a n a p o j u j í s e n a n û j o b y v a t e l é S v a t J a n n a d M a l í Jde o malou vesničku, která hledala řešení pro vytápění čtyř samostatných obecních domů, které byly poměrně vzdálené (cca 200 m). Původním záměrem bylo vytápět tyto budovy individuálně kotli na štěpky a na dřevo. Po zvážení ceny instalace čtyř kotlů, provedení stavebních úprav i náročnosti obsluhy bylo rozhodnuto o instalování pouze jednoho kotle, který byl umístěn v místní škole, a vytápění ostatních objektů dálkovým rozvodem. Štěpky získává obec z vlastního lesa, kde si je připravuje na vlastním mobilním štěpkovači. Zároveň tím dochází k čištění lesa od náletů. Do budoucna se uvažuje s vybudováním dalšího kotle a rozvodu, na který by se mohly napojovat místní rodinné domy, jejichž majitelé o tento způsob vytápění projevili zájem. 8. 4 V y u Ï i t í s o l á r n í c h k o l e k t o r Û v e v û t í m m û fi í t k u d Û m s p e ã o v a t e l s k o u s l u Ï b o u â e s k é B u d û j o v i c e Město České Budějovice je mimo jiné provozovatelem domova důchodců a penzionu Hvízdal. V tomto domě je poměrně značná spotřeba teplé vody, a tak bylo rozhodnuto o instalaci slunečních kolektorů. Celkem bylo instalováno 72 slunečních kolektorů Heliostar o celkové ploše 127 m 2. Tyto sluneční kolektory dokáží ročně uspořit 86 400 kwh, což je 311 GJ tepla. Roční úspora na ohřev teplé vody je tedy okolo 100 000 Kč. 30