Vybrané účetní a daňové problémy cestovní kanceláře

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Vybrané účetní a daňové problémy cestovní kanceláře Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Patrik Svoboda, Ph.D. Autor: Kateřina Hájková

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce, Ing. Patriku Svobodovi, Ph.D., za jeho cenné rady a připomínky. Chtěla bych poděkovat i přátelům a rodině, kteří mě při psaní bakalářské práce podporovali.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vybrané účetní a daňové problémy cestovní kanceláře vypracovala samostatně pod vedením Ing. Patrika Svobody, Ph.D a uvedla v ní všechny použité literární a jiné zdroje v souladu s právními předpisy v seznamu literatury. V Brně dne 22. května 2012

6 Abstract Hájková, K. Selected accounting and tax issues travel agency. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2012 This thesis deals with the tax and accounting issues of travel agency. It focuses on the specifics of fixed assets, exchange differences, foreign exchange activities and calculation of the trip. The theoretical section describes the basic concepts of tourism, value added tax on travel agency services, fixed assets and their characteristics and accounting for exchange rate differences. Practical part monitors property of a particular agency, then foreign exchange activities and issues the currency exchange rate determination, and a calculation of a trip to Greece. Includes a suggestion of internal directions. Keywords Fixed assets, foreign exchange activities, a calculation of a trip, internal directions. Abstrakt Hájková, K. Vybrané účetní a daňové problémy cestovní kanceláře. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Tato bakalářská práce se zabývá daňovou a účetní problematikou cestovní kanceláře. Zaměřuje se na specifika dlouhodobého majetku, kursových rozdílů, směnárenské činnosti a kalkulaci zájezdu. V teoretické části jsou popsány základní pojmy cestovního ruchu, daň z přidané hodnoty u služeb cestovního ruchu, dlouhodobý majetek a jeho charakteristiky a účtování o kursových rozdílech. V praktické části je sledován majetek konkrétní cestovní kanceláře, dále směnárenská činnost a problematika stanovení směnného kursu měny a na závěr vytvořena kalkulace zájezdu do Řecka. Součástí je návrh vnitropodnikových směrnic. Klíčová slova Dlouhodobý majetek, směnárenská činnost, kalkulace zájezdu, vnitropodnikové směrnice cestovní kanceláře.

7

8

9 Obsah 1 Úvod a cíl práce 14 1.1 Úvod...14 1.2 Cíl práce...14 2 Metodika 16 3 Teoretická část 18 3.1 Základní pojmy z oblasti cestovního ruchu...18 3.1.1 Cestovní kanceláře a cestovní agentury...18 3.1.2 Zájezd...19 3.1.3 Cestovní smlouva...19 3.2 Právní úprava vztahů v cestovním ruchu...19 3.3 Daň z přidané hodnoty u služeb cestovního ruchu...21 3.3.1 Cestovní služba...21 3.3.2 Limit obratu pro povinnou registraci...21 3.3.3 Místo zdanitelného plnění...21 3.3.4 Použití zvláštního a běžného režimu... 22 3.3.5 Základ daně... 23 3.3.6 Sazba daně a termín přiznání daně... 23 3.3.7 Osvobození od daně... 24 3.3.8 Zprostředkovatelská činnost... 24 3.3.9 Zálohy... 28 3.4 Dlouhodobý majetek... 30 3.4.1 Charakteristika a rozdělení majetku... 30 3.4.2 Oceňování, přeceňování a snížení hodnoty dlouhodobého majetku 31 3.4.3 Odpisování dlouhodobého majetku... 32 3.4.4 Vyřazování majetku... 34 3.5 Kurzové rozdíly... 34 3.5.1 Převod cizí měny na českou... 35

10 3.5.2 Nákup nebo prodej české měny za cizí...35 4 Vlastní práce 37 4.1 Dlouhodobý majetek cestovní kanceláře...37 4.1.1 Vymezení dlouhodobého hmotného majetku...37 4.1.2 Příklad komponentního odpisování...42 4.2 Směnárenská činnost cestovní kanceláře...44 4.3 Kalkulace zájezdu...47 4.3.1 Dodavatelé služeb...47 4.3.2 Kalkulace ceny zájezdu... 48 4.3.3 Realizace zájezdu...52 4.3.4 Vyúčtování zájezdu...53 4.3.5 Skutečné náklady a jejich účetní zachycení...53 4.3.6 Zúčtování se zákazníky... 60 4.3.7 Zúčtování s provizními prodejci... 61 4.3.8 Srovnání autobusové dopravy z vlastních kapacit a dopravy nakoupené od externího dopravce... 61 4.4 Návrh vnitropodnikových směrnic...63 5 Závěr 69 6 Literatura 71 7 Přílohy 73

11

12 Seznam tabulek Tab. 1 Zprostředkování se současným zohledněním provize 25 Tab. 2 Zprostředkování a následná faktura za provizi 26 Tab. 3 Zprostředkování na přelomu roku, 1. způsob 27 Tab. 4 Zprostředkování na přelomu roku, 2. způsob 27 Tab. 5 Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů 28 Tab. 6 Přijatá záloha a následné vyfakturování ve stejném zdaňovacím období 29 Tab. 7 Přijatá záloha a následné vyfakturování v odlišném zdaňovacím období 29 Tab. 8 Poskytnuté zálohy dodavatelům fakturace ve stejném zdaňovacím období 30 Tab. 9 Poskytnuté zálohy dodavatelům fakturace v dalším zdaňovacím období 30 Tab. 10 Nákup účetního software 38 Tab. 11 Leasing záloha a první splátka 39 Tab. 12 Nákup po ukončení leasingu, zařazení do majetku 39 Tab. 13 Nákup po ukončení leasingu 40 Tab. 14 Daňové odpisy, 1. rok odpisování 40 Tab. 15 Druhý rok odpisování a další 41 Tab. 16 Účetní odpisy autobusu 42 Tab. 17 Příklad volby kursu - průběh 44 Tab. 18 Příklad volby kurzu konec účetního období 45 Tab. 19 Účtování kurzem směny 45 Tab. 20 Účtování poplatku za směnu valut 46

13 Tab. 21 Přímé náklady 49 Tab. 22 Kalkulace ceny polopenze 49 Tab. 23 Náklady na ubytování 50 Tab. 24 Kalkulace ceny za ubytování 50 Tab. 25 Průměrné ceny nafty k 2. 5. 2012 51 Tab. 26 Kalkulace dopravy 51 Tab. 27 Ceník sezóny červen-září 52 Tab. 28 Účtování první zálohy na ubytování 53 Tab. 29 Účtování první zálohy na polopenzi 54 Tab. 30 Vrácení přeplatku 54 Tab. 31 Náklad na pohonné hmoty při ostatních turnusech 55 Tab. 32 Náklad na polopenzi pro první turnus 57 Tab. 33 DPH za druhé čtvrtletí 58 Tab. 34 Zaúčtování DPH 58 Tab. 35 Náklad na polopenzi pro další turnusy dohromady 58 Tab. 36 DPH za třetí čtvrtletí 58 Tab. 37 Zaúčtování DPH 59 Tab. 38 Platba zájezdu hotově 60 Tab. 39 Účtování storno poplatku 61 Tab. 40 Účtování kalkulace zájezdu 61 Tab. 41 DPH za druhé čtvrtletí 62 Tab. 42 DPH za třetí čtvrtletí 63

14 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Účetní a daňová problematika zahrnuje mnoho odlišností a specifických oblastí, se kterými cestovní kanceláře denně přicházejí do styku. Často je tato tíha na samotných cestovních kancelářích, protože mnoho účetních a daňových odborníků se v této oblasti neorientuje. Tento důvod je jedním z mnoha, kvůli kterým se problematiku autorka zaměří. Sama velmi ráda cestuje a chtěla by se do budoucna ucházet o práci v cestovní kanceláři. Po rozhovoru s několika účetními jednotkami z různých cestovních kanceláří vyvstalo na povrch, že tato oblast je pro mnohé jen povrchně známá. Za pomoci spolupráce s konkrétní cestovní kanceláří se tedy autorka pokusí nastínit základy této specifické problematiky. Spolupracující cestovní kancelář se řadí mezi cestovní kanceláře s kapacitou do 50 zaměstnanců. Účetnictví zde obhospodařuje osoba na částečný úvazek s vysokoškolským vzděláním v oboru účetnictví a daní s mnohaletou praxí. Zájem autorky se v první části upíná k tématu dlouhodobého majetku, kde se zaměřuje především na věci movité v podobě autobusů a na problematiku komponentního odpisování. Doprava uskutečňovaná z vlastních kapacit není u cestovních kanceláří podobné velikosti tolik častá. Cestovní kanceláře přicházejí také do styku s cizími měnami. Děje se tak skutečně téměř denně, proto druhá část práce je věnována tomuto tématu. Jako doplňkové služby některé cestovní kanceláře provozují i směnárenskou činnost. Musí tedy v účetnictví správně zachycovat kurzové rozdíly a stanovit si standard pro určovaní směnného kurzu. Účetní jednotky cestovních kanceláří často netvoří směrnice podniku, což může představovat nesnáz při změně osoby účetního. Co se ale řadí na první místo při ekonomické představě cestovní kanceláře je kalkulace a prodej zájezdů a také prodej zájezdů dalších cestovních kanceláří. Pro účetní jednotku, která nemá mnoho zkušeností v této specifické oblasti může být těžké se v této problematice orientovat. Autorka by byla ráda, kdyby tato práce sloužila právě jako základní návod ve vybraných oblastech této specifické části účetnictví. 1.2 Cíl práce Hlavní cíl bakalářské práce představuje zachycení problematiky specifických účetních a daňových souvislostí cestovních kanceláří prostřednictvím přípravy a kalkulace nového zahraničního zájezdu pro specializovanou cestovní kancelář. Jedná se o kompletní zachycení účetních a daňových souvislostí. Vytvořením návrhu vnitropodnikových směrnic, které budou pokrývat zúčtovací vztahy komplexně, vzniká přínos zjednodušení v oblasti účetnictví cestovní kanceláře. Dalším z cílů je vysledovat, jak objemný je dlouhodobý majetek cestovní kanceláře, jak majetku cestovní kancelář nabývá a jak s ním nakládá ve svých

výkazech. Z dlouhodobého majetku bude nejvíce nahlíženo na prostředky autobusové dopravy.

16 2 Metodika Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou zpracovány základní pojmy cestovního ruchu, daň z přidané hodnoty u služeb cestovního ruchu, dlouhodobý majetek a jeho charakteristiky a účtování o kursových rozdílech. Zdroje teoretické části jsou složeny především z odborné literatury a zaměřující se na tuto problematiku. Na úvod je v praktické části stručně představena vybraná cestovní kancelář. Praktická část je dále rozdělena do čtyř částí. První část se zabývá dlouhodobým majetkem konkrétní cestovní kanceláře. Sleduje především složení dlouhodobého majetku, způsob pořízení a odpisování. Je zde rozebrána také problematika komponentního odpisování. Druhá část se věnuje směnárenské činnosti z pohledu efektivního provozování umožněným zvoleným směnným kursem. V předposlední části je hlavní náplní kalkulace nového zájezdu do Řecka a poukázání na daňové a účetní souvislosti. Na základě analýzy stávající nabídky cestovní kanceláře je vybrána nová destinace. Dále je řešen výběr dodavatelů služeb. Na základě získaných informací a zjišťování, jakým způsobem je v dané cestovních kanceláři prováděna tvorba nových zájezdů, probíhá kalkulace ceny. V dalším kroku je provedena kalkulace ceny v závislosti na sezóně a také určeny ceny pro dospělé a pro děti. Následně bylo provedeno fiktivní vyúčtování zájezdu, protože zájezd ve skutečnosti nebyl realizován. Zde jsou nastíněny zúčtovací vztahy s dodavateli služeb i se zákazníky, zjištěny celkové tržby a náklady a celková daňová povinnost. V této části je zmíněno také srovnání vlastní dopravy a dopravy nakoupené od externího dopravce. Čtvrtá část je věnována návrhu vnitropodnikových směrnic, kde je předložena snaha o zjednodušení a objasnění problematiky účtování v cizích měnách a kurzových rozdílů při prodeji zájezdů jiných cestovních kanceláří a zúčtovací vztahy se zákazníky a dodavateli. Směrnice je věnována také dlouhodobému majetku a podmínkám komponentního odpisování.

18 3 Teoretická část 3.1 Základní pojmy z oblasti cestovního ruchu 3.1.1 Cestovní kanceláře a cestovní agentury Cestovní kanceláře a agentury se od sebe liší především v oprávnění organizovat, nabízet a prodávat zájezdy, na které se vztahuje povinné pojištění záruky. Cestovní kanceláře jsou provozovány jako živnosti koncesované a předmětem jejich činnosti je: oprávnění organizovat, nabízet a prodávat zájezdy, nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet a prodávat je jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu, zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář, prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Cestovní kanceláře pro provozování své živnosti musí mít uzavřené povinné pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Toto pojištění, podle zákona č. 159/1999 Sb., slouží k ochraně spotřebitele a v případě úpadku cestovní kanceláře se vztahuje na: repatriaci zákazníka do České republiky, je-li doprava součástí zájezdu, vrácení zálohy nebo ceny zájezdu, pokud se zájezd neuskutečnil, náhradu rozdílu mezi zaplacenou cenou zájezdu a částečně poskytnutého zájezdu, pokud se zájezd uskutečnil jen z části. Cestovní agentury jsou provozovány jako živnosti ohlašovací vázané a předmětem jejich činnosti je: nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet a prodávat je jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu, zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář, prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Stále více se u cestovních kanceláří projevuje diferenciace (specializace), pokud jde o náplň činnosti, tj. okruh poskytovaných služeb. Rozsah a charakter služeb, které cestovní kanceláře, příp. cestovní agentury poskytují nebo zprostředkovávají, závisí na druhu a formě cestovního ruchu (Petrů, 2007).

na: Z hlediska velikosti a podle počtu obratu a počtu klientů se kanceláře dělí Malé (do 5 zaměstnanců), střední (do 50 zaměstnanců), velké (nad 50 zaměstnanců). Malé cestovní kanceláře mohou v konkurenci velkých obstát specializací, individuálním přístupem k zákazníkovi, podrobným seznámením s místem pobytu, s ubytováním, poskytnutím podrobných informačních materiálů. To pro ně může být konkurenční výhodou oproti velkým cestovním kancelářím (Ryglová, 2009). 3.1.2 Zájezd Zájezdem je předem sestavená kombinace nejméně dvou služeb cestovního ruchu trvající nejméně 24 hodin (doprava, ubytování, jiné služby) nebo ubytování přes noc a další služba cestovního ruchu (Petrů, 2007). 3.1.3 Cestovní smlouva Cestovní smlouva může být uzavřena dle Zákona o cestovním ruchu pouze na zájezd, čímž je myšlena kombinace dvou a více služeb cestovního ruchu. Z toho vyplývá, že individuálně sestavená kombinace služeb tedy není zájezdem a nelze na ni uzavřít cestovní smlouvu. Dále smlouva musí obsahovat informace o výši zálohy a rozvrhu plateb, je to důležité z toho důvodu, abychom byly schopni dokázat správci daně, zda zaplacené peníze byly placením služby či zaplacením zálohy a zda nám vznikla daňová povinnost či nikoli. Je navíc nutno definovat ve smlouvě i storno poplatek v tom smyslu, jestli se jedná o smluvní pokutu nebo službu navíc. 3.2 Právní úprava vztahů v cestovním ruchu Právní úprava vztahů v cestovním ruchu upravuje podmínky účasti na zahraničním cestovním ruchu, vztahy mezi účastníky domácího cestovního ruchu a cestovními kancelářemi, vztahy mezi cestovními kancelářemi a dodavateli služeb atd. Z českých právních norem v rámci cestovního ruchu jsou nejdůležitější následující zákony, které jsou doplňovány dalšími předpisy (vyhláškami a nařízeními): zákon o cestovních dokladech, občanský zákoník, obchodní zákoník, devizový zákon, celní zákon, živnostenský zákon,

20 zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a další. Vztahy vyplývající ze zahraničního cestovního ruchu jsou upraveny především smluvně. Pro rozvoj zahraničního cestovního ruchu mají rozhodující význam mezinárodní smlouvy. Rozvoj zahraničního cestovního ruchu je zabezpečován mezivládními dohodami o zrušení vzájemné vízové povinnosti, mezivládními dohodami o spolupráci v cestovním ruchu, resortními smlouvami a protokoly a v podnikové sféře hospodářskými smlouvami neboli kontrakty cestovních kanceláří (Petrů, 2007).

3.3 Daň z přidané hodnoty u služeb cestovního ruchu 3.3.1 Cestovní služba Cestovní službou se rozumí poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu a případně zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani. Poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože zahrnuje více služeb cestovního ruchu a případně zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani. Jiné nakoupené služby jsou službami cestovního ruchu pouze, pokud jsou zahrnuty v cestovní službě současně se službou ubytování nebo přepravy, což představuje Cestovní balíček. Cestovní službou je i poskytnutí jedné služby cestovního ruchu, pokud jde o ubytování nebo dopravu osob (Zákon o DPH, 2011). 3.3.2 Limit obratu pro povinnou registraci Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která vykonává ekonomickou činnost, podle 5 odst. 2 ZDPH. Pokud však její obrat nepřesáhne částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 předcházejících kalendářních měsíců a má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně (podle 6 ZDPH) a nemusí se tedy k dani registrovat. Při poskytnutí cestovní služby se do obratu započítává celá částka, kterou má poskytovatel cestovní služby za svou službu obdržet. Do obratu patří zahrnout i úplata za cestovní službu osvobozenou od daně s nárokem na odpočet daně a v případě poskytnutí služby zajištění se započítává provize. Do obratu se ale nezahrnuje úplata z prodeje hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku nebo pozemků, které představují dlouhodobý majetek a o nichž osoba povinná k dani účtuje nebo o nichž vede evidenci. Dále obrat nenavyšují storno poplatky, pokud jsou pokutou, a přijaté zálohy, protože do obratu jsou započítávány jen úplaty za zdanitelné plnění. Zdanitelným plněním se záloha stane v den, kdy byla uskutečněna poslední služba cestovního ruchu zahrnutá v cestovní službě, na kterou byla záloha přijata. 3.3.3 Místo zdanitelného plnění Velmi klíčové pro správné zdanění je určení správného místa zdanitelného plnění (stát, ve kterém se nachází místo zdanitelného plnění). Místo zdanitelného plnění u organizátorů zájezdu Místo zdanitelného plnění u zájezdu je místo, kde má cestovní kancelář sídlo nebo místo podnikání ( 89 odst. 4 ZDPH). Pokud však poskytuje služby prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Místo, kde se zájezd uskutečňuje, nemá tedy na stanovení místa zdanitelného plnění žádný vliv. Místem plnění pro subjekty se sídlem v České republice poskytující cestovní službu je tedy vždy Česká republika

22 Výjimka však nastává podle 89 odst. 7 ZDPH. Pokud jsou služby nakoupené od jiných osob povinných k dani poskytnuty ve třetích zemích, cestovní služba je od daně osvobozena s nárokem na odpočet daně. Pokud jsou však tyto služby poskytnuty na území i mimo území Evropského společenství, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně v poměru, který odpovídá poskytnutým službám mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství. Letecká přeprava do zemí mimo Evropské společenství je od daně osvobozena také. Pokud bude cestovní kancelář poskytovat ubytovací služby ve vlastním penzionu nebo v pronajaté budově s vlastními zaměstnanci, je místem plnění místo, kde se nemovitost nachází (Rambousek, 2005; aktualizováno podle Zákona o DPH, 2011). Místo zdanitelného plnění u provizních prodejců Místo plnění při prodeji zájezdu jiné cestovní kanceláře, tedy jménem a na účet jiné osoby, se obvykle stanoví podle 9, případně dle 10 e) ZDPH. Místem plnění při poskytnutí osobě povinné k dani je místo, kde má sídlo nebo místo podnikání tato osoba. Při zprostředkování služby jménem a na účet osobě nepovinné k dani, je místem plnění místo zajišťovaného plnění. Bude-li provizní prodejce prodávat zájezd jménem a na účet české cestovní kanceláře, bude místem plnění Česká republika, protože cestovní kancelář, pro kterou provizní prodejce služby zajišťuje, zde má sídlo. Musí zde tedy přiznat a zaplatit daň ze své provize. Bude-li prodávat zájezd jménem a na účet německé cestovní kanceláře, místo plnění je v Německu. Místo zdanitelného plnění u přepravy Místem plnění u přepravy je místo, kde se přeprava uskutečňuje (Rambousek, 2005; aktualizováno podle Zákona o DPH, 2011). 3.3.4 Použití zvláštního a běžného režimu Podle 89 Zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) je poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby povinen použít zvláštní režim. Zvláštním režimem byly vyřešeny problémy s kalkulací daňové povinnosti a odpočtem daně u přijatých zdanitelných plnění, ke kterým dochází v tuzemsku, v jiných členských státech i ve třetích zemích (Ledvinková, 2010). Běžný režim se při prodeji cestovní služby použije podle 89 odst. 14 ZDPH v případě, kdy cestovní kancelář bude prodávat cestovní služby osobě povinné k dani, která je použije k uskutečňování ekonomických činností, ale nebude je prodávat dále, například zajištění pracovní cesty pro zaměstnance firmy přes cestovní kancelář. Zároveň ale musí být splněn i předpoklad, že všechny služby v balíku jsou poskytovány v tuzemsku. Poskytovatel cestovních služeb, který uplatňuje zvláštní režim a také uplatňuje daň u jednotlivých zdanitelných plnění, je povinen vést evidenci podle 100 ZDPH, a to samostatně pro zvláštní režim a samostatně pro běžný režim (Zákon o DPH, 2011).

3.3.5 Základ daně Při použití zvláštního režimu pro cestovní služby je základem daně dle 89 odst. 3 ZDPH přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky. Ta se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka za poskytnutou cestovní službu a součtem skutečných úhrad za nakoupené služby cestovního ruchu a zboží, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby. Přirážku je možné stanovit také jako rozdíl mezi celkovou částkou za poskytnuté cestovní služby uskutečněné za zdaňovací období a celkovou částkou za nakoupené služby cestovního ruchu, případně zboží od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovních služeb uskutečněných za toto zdaňovací období. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula (Zákon o DPH, 2011). To znamená, že v případech, kdy je daňová povinnost stanovena podle přirážky konkrétní cestovní služby a je záporná, je daňová povinnost nulová. Pokud je však stanovena podle přirážky za zdaňovací období a např. jedna konkrétní služba bude mít zápornou přirážku, sníží toto mínus saldo přirážek za zdaňovací období a bude tedy snížena daňová povinnost plátce (Galočík, Paikert, 2011). Vzhledem k tomu, že můžeme brát v úvahu pouze služby nakoupené od osob povinných k dani, nesmíme tedy počítat do základu daně vlastní služby (například vlastní doprava, průvodce, ubytovací kapacity) či služby nakoupené od osob, které nejsou povinny k dani (například pokud osoba výjimečně pronajme chatu cestovní kanceláři) (Rambousek, 2005). Podle 89 odst. 9 ZDPH plátce při použití zvláštního režimu nesmí na daňovém dokladu samostatně uvést výši daně z přirážky. Musí podle 28 odst. 10 ZDPH uvést sdělení, že byl použit zvláštní režim. Kurz pro výpočet základu daně Na základě 4 odstavce 4 ZDPH se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije kurz České národní banky, který je platný ke dni povinnosti přiznat daň, tedy ke dni uskutečnění poslední služby. Pokud je plátce účetní jednotkou, je pro něj platným kurzem ke dni povinnosti přiznat daň kromě denního kurzu ČNB i pevný kurz, který si účetní jednotka stanovila podle zákona o účetnictví. Pokud je plátce povinen opravit základ daně a výši daně u poskytnuté cestovní služby podle 89 odst. 13 ZDPH, protože došlo ke změně ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu, případně jiné změny, použije plátce kurz ke dni uskutečnění původního plnění ( 42 odstavec 5 ZDPH). 3.3.6 Sazba daně a termín přiznání daně U cestovní služby se podle 89 ZDPH uplatňuje základní sazba daně, tedy 20% daň. Daň se přiznává podle 89 odst. 5 ZDPH ke dni, kdy je poskytnuta poslední služba cestovního ruchu, která je součástí cestovní služby (Zákon o DPH, 2011).

24 Není tedy povinnost přiznat daň k datu přijetí úplaty, např. zálohy na zájezd. Pokud se přirážka stanoví za celé období, je plátce povinen přiznat daň nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém jsou cestovní služby uskutečněny (Galočík, Paikert, 2011). Poskytnutí vlastní služby cestovního ruchu Na služby vytvořené vlastní činností, které jsou součástí balíku cestovní služby, se používá běžný režim - daň se přiznává podle 21 ZDPH a zdanění přijaté zálohy na službu cestovního ruchu je zachováno. Sazba daně je určena podle jednotlivých zdanitelných plnění. Příkladem vlastní služby jsou vlastní ubytovací kapacity nebo poskytování dopravy vlastním autobusem (Zákon o DPH, 2011). Protože je ve většině případů v celkové ceně cestovní služby zahrnuta i cena obvyklá za vlastní služby, je nutné odečíst od celkové ceny zájezdu cenu obvyklou za vlastní služby, a tím se zjistí peněžní částka za cestovní službu, ze které se vypočítá daň pomocí přirážky. 3.3.7 Osvobození od daně Podle 89 odst. 7 ZDPH, pokud jsou služby nakoupené od jiných osob povinných k dani poskytnuty v zemích ve třetí zemi, cestovní služba je od daně osvobozena s nárokem na odpočet daně. Pokud budou tyto nakoupené služby cestovního ruchu uskutečněny jak ve třetí zemi, tak i na území Evropského společenství, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně v poměru, který odpovídá poskytnutým službám mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství. Pro představu, pořádá-li cestovní kancelář zájezd do Švýcarska, jehož součástí je autobusová doprava, ubytování a stravování, je potřeba určit poměr poskytnutí služeb v rámci Evropského společenství a v zemích mimo něj. Stravování a ubytování, které bude poskytnuto ve Švýcarsku, tedy země mimo Evropskou unii, bude od daně osvobozeno. U dopravy cestovní kancelář spočítá počet najetých kilometrů v rámci Evropské unie a mimo ni. Bude-li celková trasa 770 km, z níž 150 km se ujede mimo Evropskou unii, bude doprava osvobozena v poměru 150/770. Letecká přeprava do zemí mimo Evropské společenství je od daně osvobozena také. Nárok na odpočet U zboží a služeb, které plátce nezahrne do cestovní služby, může podle 72 a 73 ZDPH uplatnit nárok odpočet daně. Odpočet zboží a služeb, které zahrne do cestovní služby je dle 89 odstavce 8 ZDPH zakázán (Rambousek, 2005). 3.3.8 Zprostředkovatelská činnost Zákazník si může zakoupit službu cestovního ruchu nejen u cestovní kanceláře ale také u cestovní agentury. Cestovní agentura přeprodává zájezdy poskytovatelů cestovních služeb. Pokud cestovní kancelář a cestovní agentura poskytují službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby, nesmí podle 89 odst. 15 ZDPH použít zvláštní režim, ale použijí běžný režim. Daň se

vypočítá z provize, která již zahrnuje daň. Osvobození od daně je v případě, když jednotlivé služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty ve třetí zemi. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropského společenství, je osvobození v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám cestovního ruchu mimo území Evropského společenství. Dnem uskutečnění je den, kdy provizní prodejce na základě smlouvy zařídil tento zájezd. Protože se na něj nevztahuje zvláštní režim, musí přiznat daň z přijaté platby za provizi (Zákon o DPH, 2011). Zprostředkování se současným zohledněním provize Zprostředkování se současným zohledněním provize bude probíhat v následujících krocích: 1. Klient zaplatí proviznímu prodejci zálohu na zájezd (např. 15 000 Kč) 2. Provizní prodejce obdrží od cestovní kanceláře předpis platby na převedení zálohy, ten je bez provize pro provizního prodejce, a uhradí ho. (např.13 400 Kč) 3. Cestovní kancelář po zaplacení vystaví vyúčtování předpisu platby a obdrží daňový doklad od provizního prodejce na vyúčtování provize 1 600 Kč včetně DPH. Následně klient doplatí zbytek ceny zájezdu přímo cestovní kanceláři. A ta provede vyúčtování, kde zohlední náklady a odvede DPH ze své přirážky. Tab. 1 1. Zprostředkování se současným zohledněním provize Zaúčtování u provizního prodejce Částka MD D Platby přijaté od klientů 15 000 221 325 2. Úhrada předpisu platby po odečtení 13 400 325 221 provize 3. Vyúčtování předpisu platby provize 1 600 325 311 4. Daňový doklad na provizi Cena bez DPH DPH 20 % Zdroj: Účetnictví podnikatelů 1 600 1 333,3 2 66,7 Zprostředkování a následná faktura za provizi Zde bude postupováno následovně: 311 602 343 1. Provizní prodejce přijímá od klienta platbu ve výši celkové ceny zájezdu jménem cestovní kanceláře (např. 21 900 Kč) 2. Cestovní kancelář vystaví zálohovou fakturu na plnou cenu a provizní prodejce ji uhradí. 3. Provizní prodejce vystaví daňový doklad na provizi v celkové výši 1 500 Kč. Cestovní kancelář fakturu uhradí a vystaví daňový doklad s vyúčtováním, kde zohlední své náklady a ze své přirážky odvede DPH.

26 Tab. 2 Zprostředkování a následná faktura za provizi Zaúčtování u provizního prodejce Částka MD D 1. Platba přijatá od klientů 21 900 221 325 2. Úhrada zálohové faktury 21 900 325 221 3. Vystavení daňového dokladu na provizi v následujícím roce Cena bez DPH DPH 20% 1 500 1 250 250 311 602 343 4. Zaplacení faktury CK 1500 221 311 Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011 Zprostředkování na přelomu roku Nastává v případě, kdy peníze od klienta za zájezd například ve výši 21 900 Kč již byly poukázány na účet provizního prodejce, ale k datu 31. 12. dosud nebyl vystaven doklad na vyúčtování provize. Může se také tak dít v případě, že se doklad vystavuje za určité celé období a bude vystaven až v následujícím měsíci. Nemusí být přesně známa její výše, proto se stanoví odhadem a u provizního prodejce se musí zohlednit ve výnosech, u cestovní kanceláře v nákladech. Vyúčtování provizního prodejce bude tedy provedeno jedním z následujících dvou způsobů: Způsob 1 Provizní prodejce odhadne výši provize na 1 700 Kč. V tomto případě budeme pracovat s dohadnými účty. Bude se jednat o 388 dohadný účet aktivní, kam tento výnos zaúčtuje. Po vydání skutečného vyúčtování se ruší zápis na účtu 388 a dopočítá se zbylá částka do celkové ceny bez DPH a ta se zohlední ve výnosech dalšího účetního období, vzhledem k tomu, že jde o zanedbatelnou částku vzhledem k celkové.

Tab. 3 Zprostředkování na přelomu roku, 1. způsob Zaúčtování u provizního prodejce Částka MD D 1. Platby přijaté od klientů 21 900 221 325 2. Úhrada zálohové faktury 21 900 325 221 3. 4. Nevyfakturovaná provize do konce kalendářního roku (odhadnutá výše provize) Vystavení daňového dokladu na provizi v následujícím roce Cena bez DPH DPH 20 % 1 700 388 602 2 100 1750 350 311 602 343 5. Zaplacení faktury 2 100 221 311 Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011 Způsob 2 Pomocí druhého způsobu provizní prodejce na konci roku zaúčtuje situaci jako nedokončenou výrobu. Stanoví se výše provize, na základě kalkulace přímých a nepřímých nákladů, zaúčtuje se na účet 121 Nedokončená výroba souvztažně proti účtu 611 Změna stavu nedokončené výroby. Po vystavení daňového dokladu se zaúčtuje rozdíl mezi stanovenou a skutečnou výší provize do výnosů a kalkulace provize se odúčtuje z účtu 121 proti účtu 311 Odběratelé. DPH se zapíše na účet 343 oproti účtu 311. Tab. 4 Zprostředkování na přelomu roku, 2. způsob Zaúčtování u provizního prodejce Částka MD D 1. Platby přijaté od klientů 21 900 221 325 2. Úhrada zálohové faktury 21 900 325 221 3. 4. Kalkulace provize z ceny zájezdu k 31.12. Vystavení daňového dokladu na provizi v následujícím roce Cena bez DPH DPH 20 % 1 700 121 611 2 100 1750 350 311 602 343 5. Zaplacení faktury 2 100 221 311 Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011

28 Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů Klient zaplatí přímo cestovní kanceláři celkovou cenu zájezdu (ve splátkách nebo najednou) a provizní prodejce vystaví pouze daňový doklad na provizi. Cestovní kancelář ji uhradí v plné výši a vyúčtuje zájezd (Rambousek, 2005). Tab. 5 1. Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů Zaúčtování u provizního prodejce Vystavení daňového dokladu na provizi Cena bez DPH DPH 20 % z faktury za provizi Částka MD D 2 100 1750 350 311 602 343 2. Úhrada faktury 2 100 221 311 Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011 3.3.9 Zálohy V činnosti cestovních kanceláří hraje velmi významnou roli problematika záloh, přijatých i poskytnutých. Nejčastěji se s zálohami setkáme při zajištění služeb u dodavatelů jako jsou ubytování, stravování a doprava. Vyjmenované musí cestovní kancelář obvykle předem platit zálohou a také přijímat zálohy od zákazníků z důvodů případné kompenzace ztráty při rušení rezervace služeb. Zálohové platby jsou zdanitelným plněním, musí se tedy z přijatých záloh odvádět daň. Pokud cestovní kancelář použije pro zdanění svých služeb zvláštní režim, z přijatých záloh daň z přidané hodnoty neodvádí ( 89 ZDPH). O zálohách se účtuje až v okamžiku přijetí platby, nikoli v okamžiku vystavení zálohové faktury. Zálohy přijaté bude cestovní kancelář účtovat na účet skupiny 32 Přijaté zálohy (324) v případě krátkodobého charakteru nebo na účet skupiny 47 Dlouhodobé přijaté zálohy (475). Pokud cestovní kancelář přijme zálohu ve stejném zdaňovacím období DPH jako nastane vyúčtování, není nutné, aby danila zálohu a zdaní až celkovou částku po vystavení faktury. Pokud bude záloha přijatá v jiném zdaňovacím období, než vyúčtování, musí cestovní kancelář odvést daň ze zálohy. V případě, že cestovní kancelář poskytuje služby v celkové ceně 25 000 Kč, záloha 10 000 Kč má být uhrazena do 12. 5. 2012 a vyfakturování proběhne 31. 5. 2012, bude cestovní kancelář účtovat následujícím způsobem:

Tab. 6 Přijatá záloha a následné vyfakturování ve stejném zdaňovacím období Zaúčtování u cestovní kanceláře Částka MD D 1. Přijetí zálohy 10 000 221 324(475) 2. Faktura vydaná Základ daně DPH 25 000 20 833 4 167 3. Vyúčtování zálohy 10 000 324(475) 311 4. Přijatý doplatek 15 000 221 311 Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011 311 602 343 V případě, že vyfakturování se uskuteční k 30. 6. 2012, bude cestovní kancelář postupovat tímto způsobem: Tab. 7 Přijatá záloha a následné vyfakturování v odlišném zdaňovacím období Zaúčtování u cestovní kanceláře Částka MD D 1. Přijetí zálohy 10 000 221 324(475) 2. 3. 4. Daň ze zálohy daň. doklad Základ daně DPH Faktury vydaná Základ daně DPH Vyúčtování zálohy Základ daně DPH 10 000 1 667 324(475) 343 25 000 311 4 167 602 20 833 343 10 000 1 667 324(475) 343 5. Přijatý doplatek 15 000 221 311 Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011 Stejně tak se účtuje v případě záloh, které cestovní kancelář poskytuje dodavatelům. Opět zde hraje roli datum odeslání zálohy a datum fakturace. 311 311

30 Tab. 8 Poskytnuté zálohy dodavatelům fakturace ve stejném zdaňovacím období Zaúčtování u cestovní kanceláře Částka MD D 1. Úhrada zálohy 55 000 314 221 2. Faktura přijatá dodání zboží nebo služby Základ daně DPH 129 000 107 500 21 500 132(518) 343 3. Vyúčtování zálohy 55 000 321 314 4. Úhrada faktury 74 000 321 221 Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011 Účtování o zálohách poskytnutých dodavateli - fakturace v dalším zdaňovacím období Tab. 9 Poskytnuté zálohy dodavatelům fakturace v dalším zdaňovacím období Zaúčtování u cestovní kanceláře Částka MD D 1. Úhrada zálohy 55 000 314 221 2. Daň ze zálohy daňový doklad Základ daně DPH 45 833 9167 343 314 3. Faktura přijatá za zboží nebo služby Základ daně DPH Vyúčtování zálohy Základ daně DPH 129 000 107 500 21 500 132(518) 343 4. 45 833 321 314 9167 321 343 5. Úhrada faktury 74 000 321 221 Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011 3.4 Dlouhodobý majetek 3.4.1 Charakteristika a rozdělení majetku Dlouhodobý nehmotný majetek (účtová skupina 01), za který se považuje takový, jež nelze v podstatě uchopit, jako jsou zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, goodwill a jiné poskytované technické nebo hospodářsky využitelné znalosti s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění stanovené podnikem, s výjimkou goodwillu a technického zhodnocení. Dlouhodobý hmotný majetek, který lze uchopit (má fyzickou podstatu). Účetní legislativa člení dlouhodobý hmotný majetek do dvou skupin. Do první 321 321

skupiny patří odpisovaný majetek (účtová skupina 02), který se při používání opotřebovává a má dobu použitelnosti delší než jeden rok. Do druhé skupiny (účtová třída 03) patří neodpisovaný majetek, u něhož při používání nedochází k opotřebování, jako jsou např. pozemky, nebo který se naopak v čase zhodnocuje, jako např. umělecká díla a sbírky, předměty z drahých kovů, kulturní památky a předměty kulturní hodnoty bez ohledu na výši jejich ocenění a dobu použitelnosti (pokud nejsou zbožím). Dlouhodobý finanční majetek (účtová skupina 06), který podnik pořizuje nebo vlastní za účelem dlouhodobého uložení volných prostředků se záměrem získat ekonomický prospěch (bez ohledu na formu dlouhodobého finančního majetku). Tvoří jej cenné papíry, podíly. 3.4.2 Oceňování, přeceňování a snížení hodnoty dlouhodobého majetku Výchozí ocenění při koupi majetku a výrobě ve vlastní režii DHM se oceňuje podle 25 zákona o účetnictví č. 563/2001 Sb. a 47, 61 a 61a vyhlášky č. 500/2002 Sb. Rozlišujeme tři hlavní způsoby ocenění majetku: Pořizovací cena cenu, za kterou byl majetek nakoupen. Tato cena zahrnuje i výdaje související s jeho pořízením, např. dopravné, clo, výdaje na přípravné práce při výstavbě, výdaje na průzkumné práce, výdaje na montáž (instalaci), daně spojené s pořízením majetku, pokud je zákon o daních z příjmů uznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotnéhomajetku do majetku účetní jednotky, úroky z investičního úvěru do dne uvedení do užívání, pokud se tak rozhodne účetní jednotka, po tomto dni se tyto úroky stávají daňově uznatelným nákladem k okamžiku jejich úhrady, atd. DPH, pokud podnik není plátcem DPH, či plátcem sice je, ale neuplatňuje nárok na odpočet DPH. Oproti tomu souvisejícími výdaji na pořízení dlouhodobého majetku se nikdy nemohou počítat mj. penále, poplatky z prodlení, výdaje na opravy a udržování, výdaje na vybavení pořizované investice zásobami atd. Vlastní náklady Tato možnost ocenění zahrnuje přímé náklady na výrobu nebo jinou činnost, dále také eventuálně dle typu majetku nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku vlastní činností (výrobní režie a část správní režie pokud byl majetek vytvářen déle než 1 rok). Reprodukční pořizovací cena Cenu, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, kdy nemůžeme zjistit náklady při vytvoření vlastní činností apod.

32 Dlouhodobý majetek, který je odpisovaný, se potom oceňuje těmito závaznými způsoby: nakoupený nehmotný i hmotný majetek se oceňuje pořizovacími cenami, majetek vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady, příchovky zvířat se oceňují vlastními náklady a pokud tyto nelze zjistit, pak reprodukčními pořizovacími cenami, majetek v případech bezúplatného nabytí anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření nelze zjistit, se ocení reprodukční pořizovací cenou(sedláček, 2004). Dlouhodobý hmotný majetek a jeho technické zhodnocení se při pořízení za úplatu eviduje v pořizovací ceně. Tato cena se snižuje o poskytnuté dotace (jak na pořízení, tak na úroky zahrnované do ceny majetku). Pokud vytváříme dlouhodobý hmotný majetek vlastní činností, použijeme vlastní náklady a u majetku, který byl bezúplatně nabyt (viz speciální případy pořízení majetku) nebo nelze zjistit vlastní náklady při vytvoření vlastní činností, oceňujeme reprodukční cenou. Následné výdaje Po nabytí majetku se ocenění jednotlivého dlouhodobého majetku zvyšuje o provedené technické zhodnocení (nadstavby, přístavby, modernizace, rekonstrukce), k jehož účtování a následnému odpisování je oprávněn vlastník. Opravy jsou účtovány vždy do nákladů. Limit pro kapitalizaci technického zhodnocení u hmotného majetku je 40 000 Kč. Do této částky se technické zhodnocení účtuje přímo do nákladů (Kovanicová, 2006). Historická cena u DHM U dlouhodobého hmotného majetku je povinnost ho po celou dobu evidence zachycovat v historické ceně, která se snižuje o kumulované odpisy a opravné položky. Přecenění majetku je možné provádět pouze při koupi podniku, vkladu nebo přeměnách. Snížení hodnoty Při přechodném snížení ocenění nelze provést přecenění. Toto snížení je možné vyjádřit pomocí opravných položek k DHM. Děje se tak v případě, že účetní hodnota majetku je nižší než reálná hodnota zjištěná při inventarizaci. Opravné položky se sníží, eventuálně zruší v budoucích obdobích, pokud již nebudou opodstatněné. Je zakázáno tvořit opravné položky na zvýšení hodnoty majetku. V případě trvalého snížení hodnoty majetku se změní pouze odpisový plán. 3.4.3 Odpisování dlouhodobého majetku Odpisováním se v účetnictví rozumí postupné snižování hodnoty dlouhodobého majetku v důsledku jeho používání a převádění těchto částek do nákladů podniku. Při stanovení výše odpisů se vychází z doby upotřebitelnosti příslušného odpisovaného majetku. U nehmotného majetku se vyžaduje jeho odepsání do pěti

let. V jednoduchém účetnictví či daňové evidenci se používají daňové odpisy hmotného majetku, které jsou daňovými výdaji, a stanoví se na konci zdaňovacího období mimoúčetně. Daňovým odpisováním se rozumí uplatňování odpisů vypočtených ze vstupních (zůstatkových) cen hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do daňových nákladů k zajištění příjmů. Hmotným majetkem a nehmotným majetkem evidovaným v majetku poplatníka je majetek uvedený do užívání podle předpisů o účetnictví. U poplatníka, který není účetní jednotkou, se majetkem evidovaným v majetku poplatníka rozumí zařazení do příslušné složky daňové evidence (vystavení evidenčního dokladu). Odpisovat majetek může pouze vlastník, který má k odpisovanému majetku vlastnické právo nebo právo nakládat s majetkem státu, nebo nájemce, u něhož jsou splněny podmínky odpisování uvedené v zákoně o daních z příjmů. Jen v rámci účetnictví lze evidovat a odpisovat koupený movitý dlouhodobý majetek, k němuž podnik nabude vlastnictví až úplným zaplacením kupní ceny, a to za předpokladu, že do nabytí vlastnictví tento majetek užívá. Účetní odpisy tohoto užívaného majetku však nelze uznat za daňové náklady. Daňově se zahájí odpisování až po nabytí vlastnictví. Účetní odpisy se dělí na časové a výkonové. Časové pak mohou být stanoveny jako rovnoměrné, zrychlené nebo zpomalené podle následujících vztahů: Rovnoměrný (lineární) účetní odpis O = Vc / t Vc - vstupní cena t - počet let životnosti Při rovnoměrném odpisování se výše ročních (měsíčních) odpisů nemění, O1 = O2 =konst. Hlavní výhodou tohoto dosud nejvíce rozšířeného způsobu odpisování je jeho jednoduchost. Zrychlený (degresivní) účetní odpis O = 2Vc(t + 1 i) / t(t + 1) i.rok odpisování Pro zrychlené odpisování platí pravidlo, že odpis v předchozím roce je vyšší než v roce následujícím O1 > O2. Základní přednost této metody odpisování spočívá v tom, že umožňuje rychlejší akumulaci ekonomických zdrojů podniku, a tím i rychlejší zavádění nové, moderní techniky. Chrání tedy podnik před morálním zastaráváním dlouhodobého majetku a zmenšuje nebezpečí inflace. Zpomalený (progresivní) účetní odpis O = 2Vc[(t + 1) (t + 1 i)] / t(t + 1) Progresivní způsob odpisování může podnik zvolit, jestliže potřebuje v prvních letech snížit náklady a naopak později pak snížit dosahovaný výsledek hospodaření (zisk). Odpis podle výkonu Používá se u strojů nebo zařízení a vyjadřuje technické (fyzické) opotřebení dlouhodobého majetku. Nevýhodou však je, že nezachycuje morální opotřebení

34 dlouhodobého majetku. Výše odpisů závisí na předpokládaném celkovém výkonu a jeho rozložení během doby používání (Sedláček, 2004). 3.4.4 Vyřazování majetku V hospodářské praxi dochází obvykle k vyřazování hmotného a nehmotného majetku v důsledku: prodeje, darování, škody nebo manka, likvidace majetku po uplynutí doby jeho životnosti, přeřazení majetku do osobního užívání podnikatele, povinného bezplatného předání podle zvláštních předpisů, vkladu majetku do obchodní společnosti. Způsob účtování se odvíjí od příčiny pozbytí. Pokud se jedná o odpisovaný majetek, musí se z účetnictví vyřadit jak PC tohoto majetku, tak oprávky k němu. Pokud má odpisovaný majetek zůstatkovou cenu (rozdíl PC a oprávek), provede se jednorázový odpis z účtu oprávek k danému majetku na příslušný nákladový účet. Vyřazení neodpisovaného DHM se zaúčtuje (na účty odpovídající příčině pozbytí) v PC (Kovanicová, 2006). 3.5 Kurzové rozdíly Kurzové rozdíly vznikají u majetku a závazků vůči zahraničním partnerům v důsledku toho, že účetní jednotky na základě Zákona o účetnictví jsou povinny vést účetnictví v české měně. Právě pohybem kurzu domácí měny k měně cizí se hodnota těchto aktiv nebo pasiv mění. Zákon o účetnictví stanovuje některé druhy majetku a závazků, které musí být vedeny v české i cizí měně. Jedná se především o pohledávky a závazky vyjádřené v cizí měně. Tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku uskutečnění účetního případu nebo ke konci rozvahového dne. Ke konci rozvahového dne se tak děje pouze u majetku a závazků uvedených v 4 odst. 12. Okamžikem uskutečnění účetního případu může být například: úhrada závazku a inkaso pohledávky, postoupení pohledávky a vklad pohledávky, převzetí dluhu u původního dlužníka, vzájemné započtení pohledávek, úhrada úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebo půjčkou, převod záloh na úhradu pohledávek a závazků. Naopak okamžikem uskutečnění účetního případu není:

oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka bude plnit dlužník jiný, dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků s výjimkou změny na Kč, splácení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev. Kurzové rozdíly jsou tedy důsledkem přepočtu majetku a závazků na cizí měny a to průběžné, které vznikají jako rozdíl mezi kurzem ke dni vzniku účetního případu a k datu dalšího nakládání s majetkem nebo závazky (např. v den vzniku pohledávky je jiný kurz než v den inkasa pohledávky) a k rozvahovému dni, které vznikají jako rozdíl mezi kurzem zachycení účetního případu a aktuálním kurzem České národní banky k rozvahovému dni. Pro přepočet majetku a závazků k rozvahovému dni nesmí být použit pevný kurz. Ke konci rozvahového dne, či k okamžiku sestavení účetní závěrky, se kurzové rozdíly zaúčtují na účet 563 v případě kurzové ztráty a na účet 663 v případě kurzového zisku. Kurzové rozdíly se zaúčtují ke všem účtům, které vykazují zůstatky v cizích měnách, jako účet valutových pokladen, devizové účty i účty pohledávek a závazků (Skalická, 2011). 3.5.1 Převod cizí měny na českou Při převodu cizí měny na českou může být použit denní kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni uskutečnění daného případu. S výjimkou rozvahového dne, kdy je nutné použít pro přepočet právě pouze kurz vyhlášený ČNB k tomuto dni, je možné použít také aktuální kurz nebo kurz, za který byly peněžní prostředky nakoupeny a v neposlední řadě pevný kurz, kterým se rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeným ČNB, pokud je používání účetní jednotkou po předem vymezené období stanoveno ve vnitřním předpisu účetní jednotky. Tento vnitřní předpis musí obsahovat ustanovení o způsobu stanovení pevného kurzu na základě kurzu devizového trhu, o datu vstoupení pevného kurzu v platnost, o podmínkách platnosti a o době platnosti kurzu. Doba platnosti může být stanovena maximálně na jedno účetní období. Změna pevného kurzu v průběhu doby platnosti může proběhnout, když se takto účetní jednotka rozhodne ve svém vnitřním předpisu, a musí proběhnout, pokud dojde k vyhlášení revalvace či devalvace české koruny (Účetnictví podnikatelů, 2011). 3.5.2 Nákup nebo prodej české měny za cizí V případě nákupu nebo prodeje české měny za cizí lze použít skutečný kurz, tedy kurz, za který byly tyto měny nakoupeny nebo prodány. Pokud jde o cizí měnu, u níž se nevyhlašuje devizový kurz denně, se použije poslední známý vyhlášený kurz České národní banky nebo kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru. V rámci jedné účetní jednotky lze kurzy kombinovat na základě pravidel stanovených ve vnitřním předpisu účetní jednotky. Musí zde být uveden výčet účetních operací a druhy kurzů, které budou použity pro přepočet. Zpravidla se

36 pro účtování devizových účtů a valutových pokladen používá pevného kurzu a v ostatních případech aktuálního kurzu České národní banky (Skalická, 2011). Při zahraničních pracovních cestách je nutné se řídit pravidly pro přepočet dle zákona o cestovních náhradách. Zákonem o cestovních náhradách je přímo stanoven kurz platný v den určení zálohy a platí v případech, kdy zaměstnanci je poskytnuta záloha na stravné v jiné cizí měně než v měně stanovené vyhláškou MF pro příslušný stát a dále pro výpočet nároku zaměstnance v případě nižší poskytnuté zálohy nebo k výpočtu povinnosti zaměstnance, když musí vrátit vyšší poskytnutou zálohu v české měně. Pokladny, které jsou vedeny v cizích měnách (valutové pokladny), je třeba vždy vést odděleně podle jednotlivých měn a také odděleně od pokladny korunové. U pokladen v cizí měně se prvotně vystavují pokladní doklady a sleduje se celá evidence v příslušné cizí měně. Poté se provádí přepočet na měnu českou.

4 Vlastní práce Praktická část vznikla na základě spolupráce s konkrétní cestovní kanceláří. Tato cestovní kancelář sídlí v Brně a své pobočky provozuje v dalších čtyřech městech České republiky a její základní identifikační údaje vzhledem k utajení na přání majitele neuvádím. Cestovní kancelář Vybraná cestovní kancelář (dále jen CK) byla založena v roce 1997, je společnost s ručením omezeným, předmětem její činnosti je provozování CK a směnárenská činnost. Je to stabilní cestovní kancelář, která funguje na trhu již 15 let, její obraty se v posledních 4 letech pohybovaly mezi 49 63 miliony Kč. Vlastní dva autobusy, pro další potřeby využívá outsorcingu kvalitních externích dopravců. Jedná se o specializovanou cestovní kancelář do 50 zaměstnanců se zaměřením na letní pobytové zájezdy do Itálie a Řecka. Také prodává i zájezdy jiných cestovních kanceláří do dalších destinací jako například Turecko, Rakousko, Španělsko, Slovinsko, Francie, Bulharsko, Kanárské ostrova a tak dále. V rámci svých zájezdů do Itálie se specializuje především na střed (oblast kolem Říma, Toskánsko, Gargáno, Rimini) a jih (Kalábrie, Sicílie). Do Řecka posílá své klienty především za krásami ostrova Rhodos a Lesbos. V zimní sezóně organizuje lyžařské zájezdy do Itálie, Rakouska a Švýcarska. Pořádá během letní sezóny týdenní pobytové zájezdy do zmiňovaných destinací prostřednictvím autobusové, letecké, nebo vlastní dopravy. Většina zájezdů je s možností stravy, nejčastěji nabízené jsou polopenze a plná penze. Ubytování je pro klienty zajišťováno v hotelech a apartmánech vždy co nejblíže k pláži. Ke každému výletu má samozřejmě CK připravenou širokou nabídku fakultativních výletů. 4.1 Dlouhodobý majetek cestovní kanceláře 4.1.1 Vymezení dlouhodobého hmotného majetku Cestovní kancelář odepisuje dlouhodobý hmotný majetek v pořizovacích cenách vyšších než 40 000 Kč s dobou použitelnosti delší než jeden rok a dlouhodobý nehmotný majetek v pořizovací ceně vyšší než 60 000 Kč. Téměř veškerý majetek, který CK využívá, není účetně odepisován, neboť povětšinou jde o tzv. drobný majetek, který společnost nově zakoupila, například vybavení kanceláří, nebo majetek který společnost získala po ukončení finančního leasingu za symbolickou částku. Osobní automobily a autobus CK pořídila na leasing a odkoupila za částky kolem tisíce korun. Ty pak byly jednorázově odepsány. Dlouhodobý majetek cestovní kanceláře je tvořen: Autobus Neoplan Starliner rok výroby 2006, autobus BOVA VDL Futura FHD 127-365 rok výroby 2005, zařízení kanceláře, účetní software 30 000 Kč.