KVALITA OVZDUŠÍ A EMISNÍ SITUACE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI V ROCE 2005

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 KVALITA OVZDUŠÍ A EMISNÍ SITUACE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI V ROCE 5 OBSAH A. ÚVOD... B. AKTUALIZACE EMISNÍCH DAT...3 B.1. EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V ROCE 5...3 B.1.1. Njistota misních údajů...3 B.1.. Krajské misní stropy...4 B.1.3. Vyhodnocní podílu katgorií zdrojů na misích znčišťujících látk...8 B.1.4. Podrobná analýza mziročního vývoj misí vybraných znčišťujících látk u klíčových zdrojů znčišťování ovzduší...15 B.. VYHODNOCENÍ VÝVOJE EMISÍ U VYBRANÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI 18 C. AKTUALIZACE IMISNÍCH DAT...4 C.1. VYMEZENÍ OBLASTÍ NA ZÁKLADĚ IMISNÍCH DAT Z ROKU 5 PRO ROK 6...4 C.1.1. Vyhodnocní mziročního vývoj kvality ovzduší na úzmí Moravskoslzského kraj..41 C.1.. Vyhodnocní dat imisního monitoringu...44 C.1.3. Přkroční 4hodinového imisního limitu PM 1...5 C.1.4. Přkroční ročního imisního limitu pro PM 1...51 C.1.5. Přkroční ročního imisního limitu pro bnzn...5 D. ZÁVĚR...53 strana 1

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 A. Úvod Přdkládaná zpráva j souhrnm provdné aktualizac dat Programu snižování misí a zlpšní kvality ovzduší Moravskoslzského kraj. Aktualizac misních dat byla provdna na základě podkladových údajů Moravskoslzského kraj a přdběžných výsldků misní bilanc poskytnutých Čským hydromtorologickým ústavm. Něktré poskytnuté údaj byly ověřny u provozovatlů zdrojů znčišťování ovzduší. Údaj o vyhodnocní imisního monitoringu byly poskytnuty Čským hydromtorologickým ústavm. Vymzní oblastí s zhoršnou kvalitou ovzduší (OZKO) bylo provdno Odborm ochrany ovzduší Ministrstva životního prostřdí v Věstníku MŽP. strana

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 B. Aktualizac misních dat B.1. Emis základních znčišťujících látk v roc 5 Aktualizac misních dat vychází z zpracované misní bilanc z databáz poplatkové agndy pro jdnotlivé zdroj REZZO 1, z clkových údajů dl vidncí obcí s rozšířnou působností (ORP) pro zdroj REZZO a z údajů misní bilanc poskytnuté Čským hydromtorologickým ústavm (ČHMÚ) zjména pro zdroj katgori REZZO 3 a REZZO 4. Stacionární zdroj jsou rozdělny do souborů: REZZO 1 zvláště vlké a vlké zdroj znčišťování REZZO střdní zdroj znčišťování REZZO 3 malé zdroj znčišťování Mobilní zdroj jsou sldovány v souboru: REZZO 4 mobilní zdroj znčišťování. Tabulka č. 1 Rozdělní zdrojů znčišťování ovzduší Druh zdroj REZZO 1 stacionární zařízní k spalování paliv o tplném výkonu vyšším nž 5 MW a zařízní zvlášť závažných tchnologických procsů bodový zdroj způsob vidnc: zdroj jdnotlivě sldované REZZO stacionární zařízní k spalování paliv o tplném výkonu od, do 5 MW, zařízní závažných tchnologických procsů, uhlné lomy a plochy s možností hořní, zapařní nbo últu znčišťujících látk bodový zdroj způsob vidnc: zdroj jdnotlivě sldované REZZO 3 REZZO 4 stacionární zařízní k spalování paliv o tplném výkonu, nižším nž, MW zařízní tchnologických procsů, nspadajících do katgori vlkých a střdních zdrojů, plochy, na ktrých jsou prováděny prác, ktré mohou plošné zdroj způsobovat znčišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycných xhalátů a jiné stavby, zařízní a činnosti, výrazně znčišťující ovzduší mobilní zdroj znčišťování ovzduší samohybná a další pohyblivá případně přnosná zařízní vybavná spalovacími motory znčišťujícími ovzduší. Jd zjména o plošné zdroj dopravní prostřdky (silniční vozidla a drážní vozidla, stroj) způsob vidnc: zdroj hromadně sldované způsob vidnc: zdroj hromadně sldované Emisní bilanc základních znčišťujících látk pro Moravskoslzský kraj v roc 5 vychází z vlastních zdrojů o misích na úzmí kraj a z přdběžných vyhodnocní misních dat ČHMÚ. B.1.1. Njistota misních údajů O misích základních znčišťujících látk z stacionárních zdrojů poskytuj poměrně kvalitní přhld provozní vidnc zdrojů vrifikovaná porovnáním s mziročními údaji misní bilanc z přdchozích lt a misí znčišťujících látk vykázaných v rámci poplatkové agndy Moravskoslzského kraj. Zpracovatlský tým aktualizac dat pro Program snižování misí a imisí znčišťujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj (dál jn Program) provdl za účlm zjištění přsnějších misních bilancí vrifikaci údajů databáz REZZO na základě podkladů poskytnutých ČHMÚ, KÚ Moravskoslzského kraj a na základě štřní u provozovatlů zdrojů. Z výsldků vyplynuly něktré rozpory mzi údaji poplatkové agndy KÚ Moravskoslzského kraj a údaji shromažďovanými Čským hydromtorologickým ústavm. Zdalka njvyšší míru npřsnosti mohou vykazovat údaj o misích amoniaku, nboť vycházjí z bilančních počtů a přdpokladů vývoj chovu hospodářských zvířat na úzmí kraj a z misních koficintů korigovaných přdpoklady o stupni zavdní postupů správné změdělské prax strana 3

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 u jdnotlivých provozovatlů. Změdělské zdroj jsou njvýznamnějším zdrojm misí amoniaku a jjich podíl na misích polutantu j rozhodující. B.1.. Krajské misní stropy Analýza současné misní situac Platné doporučné krajské misní stropy jsou stanovny nařízním vlády č. 351/ Sb. novlizovaným nařízním vlády č. 417/3 Sb. Emisní stropy pro Moravskoslzský kraj byly stanovny na úrovni: oxid siřičitý (SO ) 9,7 kt oxidy dusíku (NO x ) 33,9 kt těkavé organické látky (VOC),7 kt amoniak (NH 3 ) 6, kt Emisní bilanc zpracovaná na základě dat Moravskoslzského kraj a přdběžných údajů ČHMÚ za rok 5 uvádí násldující mis: oxid siřičitý (SO ) 3,1 kt oxidy dusíku (NO x ) 36,5 kt těkavé organické látky (VOC) 18,4 kt amoniak (NH 3 ) 3,3 kt Porovnání misí v roc 4 a 5 s doporučnými misními stropy j patrné grafu č. 1. Vývoj misí SO, NOx, VOC a NH3 v Moravskoslzském kraji 45 4 35 mis v kt.rok-1 3 5 15 1 5 s t r o p m i s 4 m i s 5 s t r o p m i s 4 m i s 5 SO NOx VOC NH3 s t r o p m i s 4 p r d i k c s t r o p m i s 4 p r d i k c Graf 1 Plnění doporučných krajských misních stropů a misní bilanc v roc 4 a 5; Zdroj NV 417/3 Sb.; Moravskoslzský kraj; ČHMÚ Z porovnání misních bilancí za rok 5 a platných doporučných misních stropů vyplývá: přkroční misního stropu pro oxid siřičitý cca o,4 kt rspktiv o 1,3 %, přkroční misního stropu pro oxidy dusíku o víc nž,6 kt rspktiv o 7,6 %, strana 4

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 podkroční misního stropu pro těkavé organické látky o 4,3 kt. Strop j plněn s rzrvou téměř %, podkroční misního stropu pro amoniak o,7 kt rspktiv o 45 %. Z uvdného vyplývá, ž za stávajících podmínk a při zachování stanovných misních stropů do roku 1 by mohl mít Moravskoslzský kraj problémy s splněním misního stropu pro oxidy dusíku a oxidu siřičitého. Tabulka č. Aktuální misní bilanc Moravskoslzského kraj v srovnání s situací Čské rpubliky. ČR strop MSK strop ČR mis 5 MSK mis 5 ČR plnění 5 MSK plnění 5 SO 65, kt 9,7 kt 6,8 kt 3,1 kt -14,4 % 1,3 % NO x 86, kt 33,9 kt 85,5 kt 36,5 kt -, % 7,6 % VOC, kt,7 kt 18,9 kt 18,4 kt -16,8 % -19, % NH 3 8, kt 6, kt 66,4 kt 3,3 kt -17,1 % -45, % Z porovnání s Čskou rpublikou vyplývá, ž: misní strop pro oxid siřičitý na úzmí kraj byl v roc 5 nsplněn o víc nž 1 %, zatímco z clorpublikového hldiska problém s plněním misního stropu nní. Čská rpublika jako clk misní strop oxidu siřičitého plní s rzrvou víc nž 14 %, narozdíl od přdchozích vyhodnocní j na úzmí Čské rpubliky plněn misní strop pro oxidy dusíku, zatímco na úzmí Moravskoslzského kraj j misní strop přkračován o víc nž 7 %. misní strop pro těkavé organické látky j v Moravskoslzském kraji podkračován s víc nž 19 % rzrvou a obdobná situac j také na clorpublikové úrovni. Pro porovnání misí s misními stropy jsm použili přdběžné údaj ČHMÚ o misní bilanci na úrovni jdnotlivých krajů. Údaj misních bilancí poplatkové agndy Moravskoslzského kraj jsou v porovnání s údaji misní bilanc ČHMÚ srovnatlné. Jdinou výjimkou jsou rozdíly v misní bilanci těkavých organických látk. V rámci poplatkové agndy u zvláště vlkých spalovacích zdrojů nní uvdn misní limit ani tchnická podmínka provozu týkající s organických látk (OC) nbo těkavých organických látk (VOC) viz nařízní vlády č.35/ Sb., nbo jdnotlivé provozní řády, tudíž s nzpoplatňují a nbyly součástí podkladových dat. Naproti tomu databáz vdná ČHMÚ vykazuj mis VOC také u spalovacích zdrojů, ktré jsou vypočtné z misních faktorů a množství spálného paliva. Tato skutčnost j zavádějící, jlikož misní faktory jsou nadhodnocny a uvádí výpočt misí OC, což j ČHMÚ automaticky přváděno na VOC. V obou případch j však misní strop těkavých organických látk plněn. Dl údajů uvdných v tabulc č. 3 došlo k přkroční misního stropu u oxidů dusíku i přs víc nž 5 % mziroční pokls clkových misí. Naopak k mziročnímu nárůstu misí došlo u oxidu siřičitého a tím došlo také k přkroční misního stropu. Vyhodnocní mziročního vývoj misí základních polutantů rgulovaných misními stropy j provdno na základě dat ČHMÚ. Z analýzy vyplývá mziroční pokls (3/4) misí a to pro oxidy dusíku cca o 5 %, amoniak o přibližně 17 % a u těkavých organických látk cca 7 % a naopak vzstup misí u oxidu siřičitého, viz násldující graf. strana 5

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Vývoj misí SO, NOx, VOC a NH3 v Moravskoslzském kraji mzi roky až 5 45, 4, 35, mis v kt.rok-1 3, 5,, 15, 1, 5,, 3 4 5 3 4 5 SO NOx VOC NH3 3 4 5 3 4 5 Graf Vývoj misí základních znčišťujících látk na úzmí Moravskoslzského kraj mzi roky až 5; Zdroj ČHMÚ 5 Tabulka č. 3 Mziroční porovnání misní bilanc Moravskoslzského kraj 3 4 5 Vývoj misí (4/5) [%] SO 9,4 3,1 9,1 kt 3,1 kt 3,8 NOx 37,1 39,6 38,4 kt 36,5 kt -5,5 VOC 18,5 18, 19,8 kt 18,4 kt -7,41 NH3 4,8 4,6 4, kt 3,3 kt -16,88 Emis oxidů dusíku na úzmí kraj od roku 3 strval klsají. Významný vliv měla v tomto snížní zjména změna mtodiky výpočtu misí z mobilních zdrojů provdná Cntrm dopravního výzkumu a započtná do clkové misní bilanc Čským hydromtorologickým ústavm. Na růstu misí oxidu siřičitého s podíljí zdroj katgori REZZO 3 (mzi roky 4 a 5 nárůst o,6 kt). Prdikc vývoj misí do roku 1 Emisní projkc j provdna na základě přdpokladů o vývoji klíčových odvětví průmyslu do roku 1 a s přihlédnutím k potnciálu růstu konomiky. Odhadovaný pokls nbo nárůst vycházl z odborného odhadu změny struktury paliv spalovaných v zdrojích REZZO 3 (v lokálních topništích) a z odborného odhadu vývoj misí z dopravy s přihlédnutím k nárůstu dopravních intnzit a k zlpšní misních paramtrů vozidl v důsldku obměny vozového parku a zvýšní kvality spalovaných pohonných hmot. Při stanovní projkc vývoj misí byly využity poznatky z přípravy projkc vývoj misí na národní úrovni v rámci Národního programu snižování misí schválného usnsním vlády č. 454, jhož aktualizac proběhn v souladu s směrnicí 1/81/ES v roc 6. Přdpokládaný vývoj misí pro oxid siřičitý mis z nrgtiky klsnou do roku 1 o 5 % v důsldku ralizac fktivních nrgtických úspor zjména na úrovni podnikových nrgtik a v důsldku ralizac úsporných opatřní na zdrojích, nárůst misí z hutnictví, výroby ocli a z doprovodných tchnologií o 1 %, strana 6

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 nárůst misí z malých zdrojů znčišťování (lokálních topnišť) o 3 % v důsldku návratu části domácností k spalování tuhých paliv (npodaří-li s tomuto účinně zabránit), pokls misí z dopravy cca o 15 % v důsldku zavdní nízkosirnatého paliva ULSD. Přdpokládaný vývoj misí pro oxidy dusíku mis z nrgtiky klsnou do roku 1 o 7 % přdvším v důsldku ralizac nrgtických úspor zjména v podnikových nrgtikách a nutnosti splnění stanovných misních stropů na zdrojích od 1. ldna 8, mis z hutnictví, výroby ocli a navazujících tchnologií stoupnou do roku 1 o 1 %, mis z malých zdrojů znčišťování stoupnou o 3 %, mis z nákladní silniční dopravy vzrostou k roku 1 o 5 % (přváží nárůst dopravních výkonů nad zvyšováním kvality vozidlového parku). Přdpokládaný vývoj misí pro těkavé organické látky mis z sktoru aplikac nátěrových hmot a použití rozpouštědl klsnou cca o 1 %, mis z nákladní silniční dopravy vzrostou k roku 1 o 5 % (přváží nárůst dopravních výkonů nad zvyšováním kvality vozidlového parku), mis z individuální automobilové dopravy vzrostou k roku 1 o 5 % (přváží nárůst dopravních výkonů nad zvyšováním kvality vozidlového parku), Přdpokládaný vývoj misí amoniaku mis z změdělství zůstanou na současné úrovni, popř. mírně klsnou z důvodu aplikac opatřní z intgrovaného povolní a plánu správné změdělské prax, mis z dopravy stoupnou o %, mis z průmyslu zůstanou na současné úrovni. Na základě provdných odborných odhadů byl provdn odhad misí základních znčišťujících látk k roku 1: mis oxidu siřičitého na úrovni cca 9,3 kt, mis oxidů dusíku na úrovni cca 36,3 kt mis těkavých organických látk přibližně 18,7 kt mis amoniaku na úrovni 3,3 kt strana 7

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Porovnání misní bilanc za rok 5 a prdikc k roku 1 s doporučnými misními stropy j patrné z grafu 3. Přdpokládaný vývoj misí SO, NOx, VOC a NH3 v Moravskoslzském kraji k roku 1 4 35 mis v kt.rok-1 3 5 15 1 5 s t r o p m i s 5 p r d i k c s t r o p m i s 5 p r d i k c SO NOx VOC NH3 Graf 3 Přdpokládaný vývoj misí základních znčišťujících látk na úzmí Moravskoslzského kraj do roku 1; Zdroj výchozích dat ČHMÚ, 5 s t r o p m i s 5 p r d i k c s t r o p m i s 5 p r d i k c Z uvdné analýzy vyplývá, ž: misní strop pro oxid siřičitý můž být těsně splněn, splnění misního stropu oxidů dusíku k roku 1 nlz podl současného vývoj misí očkávat. Přijtím vhodných opatřní nbo pokud by došlo k útlumu konjunktury hutnictví a výroby ocli by mohl být misní strop dosažn, misní strop pro těkavé organické látky bud splněn s významnou rzrvou, misní strop pro amoniak bud splněn s vlkou rzrvou. Výraznějšího snížní misí by bylo možné dosáhnout důsldnější aplikací postupů správné změdělské prax. B.1.3. Vyhodnocní podílu katgorií zdrojů na misích znčišťujících látk Oxid siřičitý Struktura zdrojů misí oxidu siřičitého j v Moravskoslzském kraji odlišná od struktury zdrojů v ČR. Zvláště vlké a vlké zdroj znčišťování s na misích oxidu siřičitého v Moravskoslzském kraji podíljí téměř z 9 % což j o 1 % víc nž při clorpublikovém porovnání. V porovnání s clorpublikovými údaji j v Moravskoslzském kraji podíl malých zdrojů o 9 % nižší. Jjich misní význam s však z pohldu lokální kvality ovzduší můž projvovat dalko významněji nž vliv vlkých a zvláště vlkých zdrojů. Malé zdroj mitují v přízmní ( dýchací ) vrstvě atmosféry. Plynné částic oxidu siřičitého a jho formy arosolu v ovzduší tak přímo ovlivňují kvalitu života obyvatl v sídlch. Z porovnání údajů mzi roky až 5 j patrný posilující vliv malých zdrojů znčišťování ovzduší. Zjména mzi roky 4 a 5 došlo k významnému nárůstu o téměř,6 kt. Vzrostly také mis z zdrojů katgori REZZO 1 a REZZO. strana 8

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Podíl katgorií zdrojů REZZO na misích SO v roc 5 REZZO % REZZO 1 81% REZZO 3 16% REZZO 1 9% REZZO % REZZO 4 1% REZZO 3 7% REZZO 4 1% Moravskoslzký kraj Čská rpublika Graf 4 Podíl jdnotlivých katgorií zdrojů na misích oxidu siřičitého v ČR a v Moravskoslzském kraji v roc 5; Zdroj ČHMÚ 6 Tabulka č. 4 Vývoj podílu jdnotlivých katgorií zdrojů na misích SO Emis oxidu siřičitého [kt] 3 4 5 REZZO 1 6,7 5,3 6,4 7,9 REZZO,7,6,6,7 REZZO 3 1,5 1,6 1,6,16 REZZO 4,6,5,5,16 strana 9

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Podíl katgorií zdrojů REZZO na misích SO v Moravskoslzském kraji 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% REZZO 4 REZZO 3 REZZO REZZO 1 3% % 1% % 3 4 5 Graf 5 Podíl jdnotlivých katgorií zdrojů na misích oxidu siřičitého v Moravskoslzském kraji v ltch až 5; Zdroj ČHMÚ Oxidy dusíku Na misích oxidů dusíku s njvětší měrou podíljí zdroj katgori REZZO 1. Clkové mis z těchto zdrojů však v mziročním srovnání poklsly o víc nž 1 kt. V porovnání s clorpublikovými údaji j podíl vlkých a zvláště vlkých zdrojů znčišťování na clkových misích NO X o 15 % vyšší. Nižší nž na rpublikové úrovni j naopak podíl mobilních zdrojů, ktré přispívají k clkovým misím 3 % narozdíl od clorpublikového příspěvku 45 %. Z provdného porovnání údajů o misích NO x mzi roky 4 a 5 vyplývá, ž došlo k poklsu misí o 1, kt. Na tomto poklsu s projvil zjména pokls misí u většiny njvýznamnějších zdrojů katgori REZZO 1 a dál pokls misí z zdrojů katgori REZZO 4 (nová mtodika výpočtu misí z mobilních zdrojů provdná Cntrm dopravního výzkumu). Emis z mobilních zdrojů jsou vypočítávány Čským hydromtorologickým ústavm v spolupráci a na základě získaných podkladových informací z Cntra dopravního výzkumu a Výzkumného ústavu změdělské tchniky. Naopak mis z malých zdrojů mírně stouply. Úrovň misí z malých zdrojů kolísá okolo hodnoty 1 kt. Další potnciál snižování misí lz spatřovat zjména u zvláště vlkých a vlkých zdrojů znčišťování v oblasti přijímání dalších primárních a skundárních opatřní směřujících k snížní misí oxidů dusíku z provozovaných zařízní. strana 1

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Podíl katgorií zdrojů REZZO na misích NOx v roc 5 REZZO 4 45% REZZO 3 5% REZZO 1% REZZO 1 49% Moravskoslzký kraj Čská rpublika REZZO 4 3% REZZO 3 3% REZZO 1% REZZO 1 64% Graf 6 Podíl jdnotlivých katgorií zdrojů na misích oxidů dusíku v ČR a v Moravskoslzském kraji v roc 5; Zdroj ČHMÚ 6 Tabulka č. 5 Vývoj misí oxidů dusíku Emis oxidů dusíku [kt] 3 4 5 REZZO 1,5,,5 1, REZZO,4,4,4,5 REZZO 3,9 1,1,9 1,1 REZZO 4 13,3 15,3 14,6 11,6 strana 11

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Podíl katgorií zdrojů REZZO na misích NOx v Moravskoslzském kraji 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% REZZO 4 REZZO 3 REZZO REZZO 1 3% % 1% % 3 4 5 Graf 7 Podíl katgorií zdrojů na misích oxidů dusíku v Moravskoslzském kraji; Zdroj ČHMÚ Těkavé organické látky Těkavé organické látky jsou schopné vytvářt fotochmické oxidanty rakcí s NO X v přítomnosti slunčního zářní. Njvýznamnějším antropognním zdrojm j sktor užívání rozpouštědl. Významné jsou rovněž mis souvisjící s dopravou (výfukové plyny, bnzínové páry z skladování a distribuc bnzínu). Těkavé organické látky s dělí do 4 katgorií, a to podl míry působní na zdraví lidí, zvířat a životní prostřdí. Jdná s o násldující katgori a) látky, ktré jsou klasifikovány jako látky karcinognní, mutagnní a toxické pro rprodukci a jsou označny Rvětou R45, R46, R49, R6 a R61, b) halognované organické látky klasifikované Rvětou R4, c) těkavé organické látky, ktré nspadají pod písmna a) a b), d) bnzin. Struktura podílu jdnotlivých katgorií zdrojů na misích VOC na úzmí ČR j násldující: - zdroj REZZO 1 mají podíl 11 %, - zdroj REZZO mají podíl %, - podíl zdrojů REZZO 3 j víc nž 57 %, - významný j také podíl mobilních zdrojů katgori REZZO 4 (3 %). Struktura podílu jdnotlivých katgorií zdrojů na krajské úrovni odpovídá struktuř podílu jdnotlivých katgorií zdrojů na rpublikové úrovni. V misní bilanci s vyskytuj rozpor mzi agndou spravovanou Moravskoslzským krajm a databází spravovanou ČHMÚ. Agnda vdná Moravskoslzským krajm nzahrnuj do misí těkavých organických látk mis organických látk z spalovacích zdrojů (s výjimkou spalování biomasy) narozdíl od databáz REZZO ČHMÚ kd jsou mis organických látk z spalovacích zdrojů zahrnuty. strana 1

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 REZZO 4 8% Podíl katgorií zdrojů REZZO na misích VOC v roc 5 REZZO 3 59% REZZO 1 11% REZZO 4 3% REZZO % REZZO 3 57% Moravskoslzký kraj Čská rpublika REZZO % REZZO 1 11% Graf 8 Podíl katgorií zdrojů na misích těkavých organických látk v ČR a v Moravskoslzském kraji v roc 5; Zdroj ČHMÚ 6 Amoniak V porovnání s Čskou rpublikou jsou na úzmí Moravskoslzského kraj významnější skupinou zdroj spadající do katgori vlkých a zvláště vlkých zdrojů znčišťování. Větší podíl stacionárních zdrojů REZZO 1 s odráží v snížní misního významu malých zdrojů. Snižování misí amoniaku j možné dosáhnout zjména u vlkých změdělských zdrojů důsldnějším prosazováním postupů správné změdělské prax. strana 13

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 REZZO 4 7% REZZO 3 38% REZZO % ČR a Moravskoslzský kraj: podíl zdrojů REZZO na misích NH3 v REZZO 3 roc 5 54% Čská rpublika REZZO 1 35% REZZO 4 4% Moravskoslzký kraj REZZO 18% REZZO 1 4% Graf 9 Podíl katgorií zdrojů na misích amoniaku v Moravskoslzském kraji a v ČR v roc 5; Zdroj ČHMÚ 5 Tuhé znčišťující látky Tuhé znčišťující látky jsou na úzmí Moravskoslzského kraj mitovány zjména z zdrojů katgori REZZO 1. V porovnání údaji za Čskou rpubliku jsou mis z zdrojů REZZO 1 v Moravskoslzském kraji téměř třikrát vyšší. V Čské rpublic mitují zdroj REZZO 1 tuhé znčišťující látky z 16 %, naproti tomu v Moravskoslzském kraji j podíl zdrojů REZZO 1 víc nž 44 %. V porovnání s Čskou rpublikou j významně podíl malých a mobilních zdrojů. Clkový podíl těchto zdrojů j cca 5 % (viz graf 1). V mziročním srovnání j patrný trvající pokls misí tuhých znčišťujících látk z zvláště vlkých a vlkých zdrojů a strvalý stav u malých zdrojů. Tabulka č. 6 Vývoj misí tuhých znčišťujících látk Emis tuhých znčišťujících látk [kt] 3 4 5 REZZO 1 5,8 4,8 3,9 REZZO,4,5,6 REZZO 3,4 1,8,4 REZZO 4,3,1,1 strana 14

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 REZZO 4 4% REZZO 3 6% ČR a Moravskoslzský kraj: podíl zdrojů REZZO na misích TZL v roc 5 Čská rpublika REZZO 4 38% REZZO 6% REZZO 1 44% REZZO 3 4% Moravskoslzký kraj REZZO 1 16% REZZO 6% Graf 1 Podíl katgorií zdrojů na misích amoniaku v Moravskoslzském kraji a v ČR v roc 5; Zdroj ČHMÚ 5 B.1.4. Podrobná analýza mziročního vývoj misí vybraných znčišťujících látk u klíčových zdrojů znčišťování ovzduší Mziroční vyhodnocní misí základních znčišťujících látk na úrovni jdnotlivých zdrojů j provdno v širším spktru průmyslových a nrgtických zdrojů. Podíl na misích j vyjádřn jako procnto z clkových misí stacionárních zdrojů. Vzhldm k tomu, ž data z významných zdrojů znčišťování ovzduší jsou získávána z kontinuálního měřní lz tato data považovat za poměrně přsná a odpovídajícím způsobm rprzntující mziroční vývoj misí. Oxid siřičitý 7 zdrojů přispívajících víc nž 5 % k misím oxidu siřičitého z stacionárních zdrojů v Moravskoslzském kraji mituj 7 % z clkových krajských misí. Jd o zdroj podnikové nrgtiky, výroby lktrické nbo tplné nrgi pro vřjné sítě nbo zařízní na výrobu žlza. Clkm bylo z těchto zdrojů mitováno v roc 5 téměř 19,3 kt. V porovnání s rokm 4 došlo u těchto zdrojů k snížní o,8 kt. Mziroční nárůst nbo pokls misí a procntuální vyjádřní mziroční změny u vybraných zdrojů j patrné z násldující tabulky. IČP Provozovatl Provozovna Podíl na Emis 5 Emis 4 Mziroční změna misích [t] [t] [t] [%] Mittal Stl Ostrava a.s. - [%] 71441 Mittal Stl Ostrava a.s. závod 4 (nrgtika) 4,49% 657,7 5774,79 73,9 1,69% 715431 Dalkia Čská rpublika, a.s. Elktrárna Třbovic 15,33% 47,35 396,6 11,9,78% VYSOKÉ PECE Ostrava 71471 VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s. a.s. 7,95% 11,36 3599,44-1487,9-41,31% 7147141 Enrgtika Vítkovic, a.s. Enrgtika Vítkovic a.s. 6,87% 184,64 69,4-44,76-11,83% ENERGETIKA TŘINEC a.s. 7789461 ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy tplárny 6,84% 1818,64 1668,63 15,1 8,99% strana 15

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 IČP Provozovatl Provozovna Podíl na misích [%] 7789561 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Emis 5 Emis 4 Mziroční změna [t] [t] [t] [%] TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s.- Výr.surového žlza 5,64% 1497,6 1517,58 -,3-1,34% 664111 Dalkia Čská rpublika, a.s. Tplárna Karviná 5,49% 1459,56 1446,99 1,57,87% Clkm 7,6% 19 9,51 38,89-746,38 Z výš uvdných údajů j patrné, ž: u tří zdrojů došlo k mziročnímu ponížní misí v clkovém objmu víc nž 1,7 kt SO, nárůst misí byl zaznamnán u čtyř zdrojů v clkovém objmu 1,1 kt SO, njvýznamnější absolutní nárůst byl zaznamnán u zdroj podnikové nrgtiky spolčnosti MITTAL STEEL OSTRAVA a.s., závod 4-nrgtika v objmu přsahujícím,7 kt SO, njvýraznější rlativní nárůst byl zaznamnán u zdroj podnikové nrgtiky MITTAL STEEL OSTRAVA a.s., závod 4-nrgtika v rozsahu téměř 13 % misí roku 4, njvýznamnější absolutní i rlativní pokls misí nastal u zdroj VYSOKÉ PECE OSTRAVA, a.s. a to téměř o 1,5 kt SO, rspktiv o 41 %. Z analýzy j patrné, ž proti nárůstu z nrgtických zdrojů působil pokls misí z tchnologických zdrojů z nichž njvýznamnější příspěvk k snížní misí přinsl zdroj spolčnosti VYSOKÉ PECE OSTRAVA, a.s. Dl zjištěných skutčností lz přdpokládat, ž v případě nárůstu hutnické výroby dojd k zvyšování misí oxidu siřičitého, ktrý v případě, ž s budou opakovat klimatické podmínky roku 5 nmusí být kompnzován snížním misí zdrojů nrgtik. Oxidy dusíku Téměř 75 % podíl misí z stacionárních zdrojů sldovaných databází REZZO j do ovzduší uvolňován pouz dsti zdroji. Z porovnání clkových oxidů dusíku z těchto stacionárních zdrojů mzi lty 4 a 5 vyplývá pokls misí o cca,7 kt. U dvou z níž uvdných zdrojů došlo k nárůstu misí v clkovém objmu téměř,7 t, naproti tomu u osmi zdrojů došlo k ponížní misí o cca 1,4 kt. Mziroční vývoj misí u jdnotlivých zdrojů j patrný z násldující tabulky: IČP Provozovatl Provozovna Podíl na misích [%] Mittal Stl Ostrava a.s. - 71441 Mittal Stl Ostrava a.s. závod 4 (nrgtika) Emis 5 [t] Emis 4 Mziroční změna [t] [t] [%] 16,37% 3717,51 3893,68-176,18-4,5% 65961 ČEZ, a.s. ČEZ a.s., Elktrárna Dětmarovic 16,8% 3698,66 314,85 683,81,68% 715431 7147141 71471 Dalkia Čská rpublika, a.s. Enrgtika Vítkovic, a.s. VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s. Elktrárna Třbovic 16,5% 3644,55 3994,8-35,5-8,77% Enrgtika Vítkovic a.s. 5,37% 1,54 13,9-99,55-7,54% VYSOKÉ PECE Ostrava a.s. 3,97% 91,89 1359, -457,13-33,64% 7789561 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s.- Výr.surového žlza 3,81% 864,96 156,8-191,85-18,15% 718171 Biocl Paskov a.s. Výroba sulfitové buničiny 3,68% 835,95 95,4-69,45-7,67% 664111 Dalkia Čská rpublika, a.s. Tplárna Karviná 3,39% 769,14 768,7,86,11% 7789461 ENERGETIKA TŘINEC a.s. ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy tplárny,9% 663,5 67,16-8,65-1,9% strana 16

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 IČP Provozovatl Provozovna Podíl na misích [%] Mittal Stl Ostrava a.s. - 71481 Mittal Stl Ostrava a.s. závod 13 (oclárna) Emis 5 [t] Emis 4 Mziroční změna [t] [t] [%],83% 64,14 684,14-4, -6,14% Clkm 74,47% 16958,84 17669,3-71,39 Z uvdné tabulky vyplývají násldující závěry: njvýznamnější absolutní i rlativní nárůst byl zaznamnán u zdroj ČEZ a.s., Elktrárna Dětmarovic. U zdroj došlo k navýšní o cca,7 kt ( %), njvýznamnější absolutní a zárovň také njvýraznější rlativní pokls misí byl zaznamnán u zdroj VYSOKÉ PECE Ostrava a.s., o cca,5 kt, rsp. 33 %. Těkavé organické látky Zvláště vlké a vlké zdroj znčišťování ovzduší s na misích těkavých organických látk podíljí v mnší míř nž z 1 %. Databáz zvláště vlkých a vlkých zdrojů znčišťování ovzduší vdná ČHMÚ a databáz vdná krajským úřadm s navíc v této katgorii poměrně značně odlišují. V roc 5 njsou v databázi vdné krajským úřadm vdny mis spalovacích zdrojů znčišťování ovzduší vzhldm k skutčnosti, ž u zvláště vlkých spalovacích zdrojů nní uvdn žádny misní limit ani tchnická podmínka provozu týkající s organických látk (OC) nbo těkavých organických látk (VOC) viz NV č. 35/ Sb., nbo jdnotlivé provozní řády, tudíž s tyto zdroj nzpoplatňují. Výjimkou jsou mis z zdrojů spalujících biomasu. Naopak databáz vdná ČHMÚ obsahuj mis organických látk vdných jako VOC z spalovacích stacionárních zdrojů. Významná část misí VOC pochází z malých zdrojů znčišťování nbo z zdrojů, ktré npodléhají cntrální vidnci (6 %). Na misní bilanci s podstatnou měrou podíljí také mobilní zdroj (8 %). V tabulc jsou uvdny údaj o podílu jdnotlivých katgorií zdrojů z misní bilanc vdné ČHMÚ. 4 [kt] 5 [kt] Emis clkm 19,8 18,35 Vlké zdroj,17 1,99 Střdní zdroj,4,9 Malé zdroj 11,9 1,89 Mobilní zdroj 5,94 5,17 Amoniak Počt zdrojů znčišťování ovzduší ktré v roc 4 vykázaly mis amoniaku j 6. V roc 4 počt zdrojů s nnulovými mismi byl 45. U njvýznamnějších zdrojů došlo k poklsu misí o víc nž 55 t. Emisní bilanc amoniaku nvychází z měřní al j počítána prostřdnictvím misních faktorů. IČP Provozovatl Provozovna Podíl na misích [%] 7786641 GT 9, s.r.o. GT 9 s.r.o. - výkrmna prasat Emis 5 [t] Emis 4 [t] Mziroční změna [t] [%] 3,7% 117,93 118,55 -,6 -,1 7583351 NAVOS a.s. 61471341 NAVOS a.s. 77866481 PŠVP s.r.o. Mavt a.s. provoz Služovic Mavt a.s. - provoz Břzová PŠVP s.r.o. - plmnná farma Vlké Albrchtic 3,7% 97,79 98,36 -,57 -,1 3,41% 18,41 94,4 14,37,15 1,93% 61,57 86,5-4,48 -,8 71383731 BorsodChm MCHZ, s.r.o. BorsodChm MCHZ, s.r.o. 1,73% 55,4 84,93-9,89 -,35 633491 TOZOS, s.r.o. Vlkovýkrmna prasat "Lsní Dvůr" 1,83% 58,1 69,3-11, -,16 67696431 Gnosrvis,a.s. Provoz Kujavy 1,37% 43,7 46,9-3, -,7 Clkm 17,4% 54,56 598,15-55,59 strana 17

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Tuhé znčišťující látky Dva njvýznamnější zdroj tuhých znčišťujících látk mitovaly téměř 5 % z clkových misí tuhých znčišťujících látk z stacionárních zdrojů. U obou těchto zdrojů došlo mzi roky 4 a 5 k snížní, ktré bylo vyvoláno zjména nižší výrobou na těchto zdrojích. Také u většiny ostatních zvláště vlkých a vlkých zdrojů došlo j snížní misí. Výčt njvýznamnějších zdrojů j uvdn níž v tabulc. IČP Provozovatl Provozovna Podíl na misích [%] TŘINECKÉ 7789561 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, ŽELEZÁRNY,a.s.- a.s. Výr.surového žlza Emis 5 [t] Emis 4 [t] Mziroční změna [t] [%] 11,59 786,77 91,8-15,51-13,76% 71471 VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s. VYSOKÉ PECE Ostrava a.s. 11,36 77,86 118,48-411,6-34,81% 71461 Mittal Stl Ostrava a.s. Mittal Stl Ostrava a.s. - závod 1 (koksovna) 5,85 397,6 439,6-4, -9,57% 715431 Dalkia Čská rpublika, a.s. Elktrárna Třbovic,5 169,78 149,97 19,81 13,1% 7789571 TŘINECKÉ a.s. ŽELEZÁRNY, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.- Oclářská výroba,36 16, 416,47-56,7-61,53% 71441 Mittal Stl Ostrava a.s. Mittal Stl Ostrava a.s. - závod 4 (nrgtika),7 154,34 175,3 -,96-11,96% Clkm 35,93 439,1 375,56-836,55 B.. Vyhodnocní vývoj misí u vybraných zdrojů znčišťování ovzduší v Moravskoslzském kraji Biocl Paskov, a.s. V grafu zdroj Biocl Paskov, a.s. jsou uvdny pro rok 4 údaj poskytnuté provozovatlm. V roc 5 byly v zvýšné míř využívány uhlné kotl což vdlo k mírnému zvýšní misí oxidu siřičitého. Pokls NO X souvisí s mírně nižší výrobou buničiny. Zdroj Biocl Paskov, a.s. byl v roc 5 stjně jako v roc 4 sdmým njvýznamnějším mitntm oxidů dusíku v Moravskoslzském kraji. A stjné pořadí významnosti jako v roc 4 měl zdroj z hldiska misí oxidu siřičitého. Jdná o dsátý njvýznamnější zdroj. Plán snížní misí pro stávající zvláště vlký spalovací zdroj Biocl Paskov a.s., IČZ/IČP 718171 (kotl K1, K, K3, tážová plynová pc) stanovuj od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro znčišťující látky: - tuhé znčišťující látky 15 t/rok - oxid siřičitý 33 t/rok - oxidy dusíku 95 t/rok Skutčné mis v roc 5: - tuhé znčišťující látky 13 t (K1, K, K3, tážová plynová pc; 74 t clkm) - oxid siřičitý 175,1 t (K1, K, K3, tážová plynová pc; 61 t clkm) - oxidy dusíku 74,1 t (K1, K, K3, tážová plynová pc; 836 t clkm) Emisní stropy jsou pro stanovné spalovací zdroj plněny již v roc 5. strana 18

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 1 9 8 7 Vývoj misí SO a NOx v podniku BIOCEL, a.s. - Paskov od roku 1995 [t/rok] 6 5 4 SO 3 NOx 1 1994 1996 1998 4 6 rok Graf 11 Biocl Paskov, a.s. mis SO a NOx 1995-5 ČEZ, a. s., Elktrárna Dětmarovic Zdroj spolčnosti ČEZ, a.s. po provdní opatřní v podobě odsiřovací jdnotky v roc 1998 vykazuj ustálné mis jak oxidu siřičitého tak oxidů dusíku. Zdroj j druhým njvýznamnějším producntm misí oxidů dusíku a osmým njvýznamnějším mitntm oxidu siřičitého. Pro provoz zařízní j vydáno intgrované povolní z dn 19. srpna 5. Intgrované povolní stanovuj misní limity pro jdnotlivé granulační kotl a pro najížděcí kotlnu. Emisní zdroj Látka nbo ukazatl *Emisní limit [mg/m 3 ] Tuhé znčišťující látky (TZL) 1 Granulační kotl K1, K, K3, K4 Oxid siřičitý (SO ) 5 Oxidy dusíku (NO x) 65 Oxid uhlnatý (CO) 5 Najížděcí kotlna kotl OB 16 Tuhé znčišťující látky (TZL) 1 Oxid siřičitý (SO ) 17 Oxidy dusíku (NO x) 45 Oxid uhlnatý (CO) 175 Plán snížní misí pro stávající zvláště vlký spalovací zdroj ČEZ, a.s., Elktrárna Dětmarovic, IČZ/IČP 65961, (kotl K1-K4) č.p. 1 Dětmarovic, ukládá pro zdroj od 1. ldna 8 násldující misní stropy pro znčišťující látky: - tuhé znčišťující látky 9, t/rok - oxid siřičitý 1163, t/rok - oxidy dusíku 3397, t/rok Skutčné mis v roc 5: - tuhé znčišťující látky 1,6 t - oxid siřičitý 177 t - oxidy dusíku 3698 t Emisní stropy njsou pro stanovné spalovací zdroj v roc 5 plněny. Rgulaci misí přdpokládá provozovatl různým stupněm využití jdnotlivých kotlů. strana 19

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Vývoj misí SO a NOx v podniku ČEZ, a.s. - Elktrárna Dětmarovic od roku 1995 18 16 14 SO NOx 1 [t/rok] 1 8 6 4 1994 1996 1998 4 6 rok Graf 1 ČEZ, a. s., Elktrárna Dětmarovic mis SO a NOx 1995-5 ČMD, a.s. Tplárna svr Emis obou sldovaných znčišťujících látk vzájmně korlují a vykazují obdobný průběh (s rozdílm lt až 3). Od roku dochází k strmému poklsu misí oxidu siřičitého a naopak pozvolnému nárůstu misí oxidů dusíku. Mzi roky 4 a 5 nastává u obou polutantů souběžný výrazný pokls. Pokls misí oxidu siřičitého a oxidů dusíku souvisí s záměnou paliva. Z pozic misního významu j zdroj ČMD, a.s. Tplárna svr 4. njvýznamnějším zdrojm misí oxidu siřičitého a 3. nvýznamnějším zdrojm misí oxidů dusíku. Provdnou tchnologickou změnou s zdroj stal oproti přdchozím ltům méně významným. Plán snížní misí pro stávající zvláště vlký spalovací zdroj Důl ČSM - tplárna svr, IČZ/IČP 7556391, Stonava č.p. 177 ukládá od 1.ldna 8 pro uvdný zdroj násldující misní stropy pro znčišťující látky: - tuhé znčišťující látky 1, t/rok - oxid siřičitý 6, t/rok - oxidy dusíku 5, t/rok Skutčné mis v roc 5: - tuhé znčišťující látky,33 t - oxid siřičitý 171 t - oxidy dusíku 114 t Na zdroji byly v roc 5 plněny stanovné misní stropy pro rok 8. strana

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 1 Vývoj misí SO a NOx v podniku ČMD, a.s. - Tplárna svr od roku 1995 1 8 SO NOx [t/rok] 6 4 1994 1996 1998 4 6 rok Graf 13 ČMD a.s., čln koncrnu KARBON INVEST, a.s. Důl ČSM - Tplárna svr mis SO a NOx 1995 5 Dalkia ČR, a.s. Elktrárna Třbovic U zdroj spolčnosti Dalkia Čská rpublika, a.s. došlo mzi roky 4 a 5 k mírnému nárůstu misí oxidů dusíku. Oproti roku 4 došlo naopak k poklsu misí oxidu siřičitého. V souvislosti s přdpokládaným vývojm lgislativních požadavků (aktualizac NV č. 11/4 Sb.) bud provozovatl rozhodovat o opatřních k snížní misí na jdnotlivých provozovaných zdrojích. Zdroj Dalkia ČR, a.s. Elktrárna Třbovic j prvním njvýznamnějším zdrojm misí oxidů dusíku a druhým u oxidu siřičitého. Plán snížní misí pro stávající zvláště vlké spalovací zdroj Elktrárna Třbovic I (kotl K 1-K 5), Elktrárna Třbovic II (kotl K 1, K 13, K 14), vdné pod IČZ/IČP 71543, Elktrárnská 556, Ostrava, a ukládá misní stropy. Pro zdroj Elktrárna Třbovic I jsou stanovny od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro znčišťující látky: - tuhé znčišťující látky 5,6 t/rok - oxid siřičitý 1157,3 t/rok - oxidy dusíku 713,3 t/rok Pro zdroj Elktrárna Třbovic II jsou stanovny od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro znčišťující látky: - tuhé znčišťující látky 84,7 t/rok - oxid siřičitý 914, t/rok - oxidy dusíku 874,3 t/rok Skutčné mis v roc 5: Elktrárna Třbovic I - tuhé znčišťující látky 6, t - oxid siřičitý 158 t - oxidy dusíku 95,5 t Elktrárna Třbovic II - tuhé znčišťující látky 17,5 t - oxid siřičitý 49,3 t - oxidy dusíku 719 t strana 1

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Pro mis TZL nbyly misní stropy v roc 5 splněny, misní stropy pro oxid siřičitý a oxidy dusíku byly splněny v Elktrárně Třbovic II nikoli v Elktrárně Třbovic I. Dn 3.. 6 bylo zahájno řízní o vydání intgrovaného povolní. V rámci tohoto řízní byla jako odborně způsobilá osoba stanovna CENIA - Agntura intgrované prvnc, ktrou bylo dn 9. 6. 6 vydáno vyjádřní k žádosti o vydání intgrovaného povolní. V tomto vyjádřní jsou navržny zpřísňující misní limity pro TZL a CO Dl porovnání aktuálních koncntrací misí tuhých znčišťujících látk, oxidu siřičitého a oxidů dusíku nplní Elktrárna Třbovic I a Elktrárna Třbovic II charaktristiky njlpší dostupné tchniky. Agntura intgrované prvnc navrhuj provozovatli přdložní časového harmonogramu a plánu opatřní v rámci ústního projdnání žádosti. strana

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 5 Vývoj misí SO a NOx v podniku DALKIA ČR, a.s. - Elktrárna Třbovic od roku 1995 4 5 4 3 5 [t/rok] 3 5 SO NOx 1 5 1 5 1994 1996 1998 4 6 rok Graf 14 Dalkia ČR, a.s. - Elktrárna Třbovic mis SO a NO x 1995 5 Dalkia ČR, a.s. Tplárna Čs. armády Od roku 1 lz na zdroji pozorovat vícméně ustálný vývoj misí. Zdroj Dalkia Čská rpublika, a.s. Tplárna Čs. armády j 11. njvýznamnějším zdrojm misí oxidů dusíku a 9. njvýznamnějším zdrojm misí oxidu siřičitého. Plán snížní misí pro stávající zvláště vlký spalovací zdroj Tplárna Čskoslovnské armády, IČZ/IČP 6641371, (kotl K1, K, K6, K7), ul. ČSA 4, 735 6 Karviná - Doly ukládá od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro znčišťující látky: - tuhé znčišťující látky, t/rok - oxid siřičitý 8, t/rok - oxidy dusíku 36, t/rok Skutčné mis v roc 5: - tuhé znčišťující látky 14,9 t - oxid siřičitý 798,9 t - oxidy dusíku 44, t Dn 6. 7. 6 bylo pro zařízní vydáno intgrované povolní, ktré stanovuj zpřísněné misní limity pro tuhé znčišťující látky a oxid siřičitý pro kotl K 1 a K a pro tuhé znčišťující látky pro kotl K 6 a K 7. Tchnologické jdnotky Kotl K 1 Kotl K Kotl K 6 Kotl K 7 Znčišťující látka Emisní limit (mg/m 3 ) Tuhé znčišťující látky (TZL) 6 Oxid siřičitý (SO ) 13 Oxidy dusíku vyjádřné jako oxid dusičitý (NO x jako NO ) 65 Oxid uhlnatý (CO) 5 TOC 5 Tuhé znčišťující látky (TZL) 6 Oxid siřičitý (SO ) 17 Oxidy dusíku vyjádřné jako oxid dusičitý(no x jako NO ) 65 strana 3

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Tchnologické jdnotky Znčišťující látka Emisní limit (mg/m 3 ) Oxid uhlnatý (CO) 5 TOC 5 Výv oj misí SO a NOx v podniku DALKIA ČR, a.s. - Tplárna Čs. armády od roku 1995 1 8 1 6 1 4 SO NOx 1 [t/rok] 1 8 6 4 1994 1996 1998 4 6 rok Graf 15 Dalkia ČR, a.s. - Tplárna Čs. armády mis SO a NO x 1995 5 Dalkia ČR, a.s. Tplárna Karviná V mziročním srovnání vykazují mis na zdroji ustálný chod. Dalkia ČR, a.s. Tplárna Karviná j osmým njvýznamnějším zdrojm misí oxidů dusíku a sdmým njvýznamnějším zdrojm misí oxidu siřičitého. Plán snížní misí pro stávající zvláště vlký spalovací zdroj Tplárna Karviná, IČZ/IČP 664111, (kotl K1-K4), Svobody 5, 735 Karviná - Doly, ukládá pro uvdný zdroj od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro znčišťující látky: - tuhé znčišťující látky 44, t/rok - oxid siřičitý 14, t/rok - oxidy dusíku 75, t/rok Skutčné mis v roc 5: - tuhé znčišťující látky 37,8 t/rok - oxid siřičitý 1459,6 t/rok - oxidy dusíku 769,1 t/rok Emisní stropy dosud njsou plněny pro oxid siřičitý a oxidy dusíku. Dn. 8. 6 bylo vydáno intgrované povolní. V intgrovaném povolní provozovatl naznačil věcný a časový plán změn: Modrnizac kontinuálního měřní misí u kotlů K1 K4 (6) Zastřšní hlubinných zásobníku paliva (7) Náhrada stávajícího TG4 za TG6 (8) Připojní nového odběratl výrobny BIOETANOLU (7) strana 4

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Intgrované povolní stanovuj zpřísňující misní limity pro TZL. Tchnologické jdnotky Znčišťující látka Emisní limit (mg/m 3 ) Kotl K 1 Kotl K Kotl K 3 Kotl K 4 Tuhé znčišťující látky (TZL) 6 Oxid siřičitý (SO ) 17 Oxidy dusíku vyjádřné jako oxid dusičitý(no x jako NO ) 65 Oxid uhlnatý (CO) 5 TOC (spalování biomasy) 5 Současně intgrované povolní stanoví, ž provozovatl do 31.1.7 přdloží krajskému úřadu studii provditlnosti pro ralizac tchnických opatřní nutných pro snížní misních koncntrací TZL, SO, NO x a CO na hodnoty, ktré jsou stanovné v dokumntch BREF a ktré lz dosáhnout za použití njlpších dostupných tchnik u stávajících zařízní. Součásti studi bud časový harmonogram ralizac nápravných opatřní. Vývoj misí SO a NOx v podniku DALKIA ČR, a.s. - Tplárna Karviná od roku 1995 1 8 1 6 1 4 SO NOx 1 [t/rok] 1 8 6 4 1994 1996 1998 4 6 rok Graf 16 Dalkia ČR, a.s. - Tplárna Karviná mis SO a NO x 1995 5 Dalkia ČR, a.s. Tplárna Přívoz Od roku 1995 vykazuj zdroj klsající mis. Výjimkou byl rok 3. Provozovatl v minulosti odůvodnil v tlfonickém štřní nárůst misí nižší dodávkou koksárnského plynu a zvýšním podílu spalovaného uhlí. Zdroj Dalkia ČR, a.s. Tplárna Přívoz j 13. njvýznamnější krajský zdroj jak misí oxidů dusíku tak misí oxidu siřičitého. Plán snížní misí pro stávající zvláště vlký spalovací zdroj Tplárna Přívoz, IČZ/IČP 7137631, (kotl K1-K4), Křišťanova 11, Ostrava ukládá od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro znčišťující látky: - tuhé znčišťující látky 15, t/rok - oxid siřičitý 375, t/rok - oxidy dusíku 334, t/rok strana 5

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Skutčné mis v roc 5: - tuhé znčišťující látky 11,1 t - oxid siřičitý 394,1 t - oxidy dusíku 345,5 t Emisní stropy pro oxid siřičitý a oxidy dusíku njsou prozatím plněny. Dn 3. 8. 6 bylo pro zařízní vydáno intgrované povolní. Vzhldm k tomu, ž něktré misní paramtry zařízní njsou v souladu s BAT pro stávající zařízní, přistoupil krajský úřad k stanovní zvláštní podmínky k ochraně zdraví člověka a životního prostřdí s ohldm na místní podmínky životního prostřdí a tchnickou charaktristiku zařízní. Provozovatl do 31.1.7 přdloží krajskému úřadu studii provditlnosti pro ralizac tchnických opatřní nutných pro snížní misních koncntrací tuhých znčišťujících látk, oxidu siřičitého a oxidů dusíku na hodnoty, ktré jsou stanovné v dokumntch BREF a ktré lz dosáhnout za použití njlpších dostupných tchnik u stávajících zařízní. Součásti studi bud časový harmonogram ralizac nápravných opatřní. Intgrované povolní stanovilo misní limity pro zařízní v člnění dl spalovaných paliv. Tchnologické jdnotky Znčišťující látka Emisní limit (mg/m 3 ) koksárnský plyn črné uhlí Tuhé znčišťující látky (TZL) 4 7 Kotl K 1 Kotl K 4 Oxid siřičitý (SO ) 35 15 Oxidy dusíku vyjádřné jako oxid dusičitý(no x jako NO ) 65 Oxid uhlnatý (CO) 1 5 Tchnologické jdnotky Znčišťující látka Emisní limit (mg/m 3 ) Tuhé znčišťující látky (TZL) 7 Kotl K Kotl K 3 Oxid siřičitý (SO ) 15 Oxidy dusíku vyjádřné jako oxid dusičitý(no x jako NO ) 65 Oxid uhlnatý (CO) 5 strana 6

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 1 4 Vývoj misí SO a NOx v podniku DALKIA ČR, a.s. - Tplárna Přívoz od roku 1995 1 1 SO NOx [t/rok] 8 6 4 1994 1996 1998 4 6 rok Graf 17 Dalkia ČR, a.s. - Tplárna Přívoz mis SO a NO x 1995 5 Enrgtika Kopřivnic a.s. Zdroj vykazuj v clém sldovaném období poměrně stabilní a korlující vývoj misí obou polutantů. S ohldm na vyrovnaný průběh misních dat nbyl provozovatl dál žádán o vrifikaci dat. Tatra, a.s. Kopřivnic j 14. njvýznamnějším zdrojm misí oxidu siřičitého a 18. njvýznamnějším zdrojm misí oxidů dusíku. Plán snížní misí pro stávající zvláště vlký spalovací zdroj Enrgtika TATRA, a.s., IČZ/IČP 66939551 (kotl K3-K5, K7, K8), Štfánikova 1163, Kopřivnic ukládá pro uvdný zdroj od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro znčišťující látky: - tuhé znčišťující látky 1,4 t/rok - oxid siřičitý 38,1 t/rok - oxidy dusíku 151,9 t/rok Skutčné mis v roc 5: - tuhé znčišťující látky,4 t - oxid siřičitý 34, t - oxidy dusíku 19,3 t Stanovné misní stropy njsou prozatím plněny, s výjimkou tuhých znčišťujících látk. Dn 15. 6. 6 přdložil provozovatl žádost o vydání intgrovaného povolní. V rámci přdložné žádosti nastínil přdpokládaný vývoj na zařízní. Zastaralé kotl K3, K4 budou do 31.1. 7 odstavny z provozu, čímž dojd k snížní misí do ovzduší a zlpší s tak misní charaktristika clého zařízní. strana 7

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 9 Vývoj misí SO a NOx v podniku Enrgtika Kopřivnic a.s. od roku 1995 8 7 SO NOx 6 [t/rok] 5 4 3 1 1994 1996 1998 4 6 rok Graf 18 Enrgtika Kopřivnic a.s.; mis SO a NO x 1995 5 Enrgtika Třinc, a.s. Zdroj vykazuj vyrovnané mis obou sldovaných polutantů. Mírný nárůst misí oxidu siřičitého j zaznamnán od roku. Zdroj Enrgtika Třinc, a.s. j 7. njvýznamnějším zdrojm misí oxidu siřičitého a 11. njvýznamnějším zdrojm misí oxidů dusíku. Pro zdroj Tplárna E jsou stanovny od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro znčišťující látky: - tuhé znčišťující látky 5 t/rok - oxid siřičitý 15 t/rok - oxidy dusíku 1 t/rok Pro zdroj Tplárna E3 jsou stanovny od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro znčišťující látky: - tuhé znčišťující látky 9 t/rok - oxid siřičitý 7 t/rok - oxidy dusíku 75 t/rok Skutčné mis v roc 5 obou uvdných zdrojů: Tplárna E - tuhé znčišťující látky 5,9 t - oxid siřičitý 13,9 t - oxidy dusíku 79,6 t Tplárna E3 - tuhé znčišťující látky 61,6 t - oxid siřičitý 1714, t - oxidy dusíku 583,7 t strana 8

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Emisní stropy stanovné od 1. ldna 8 zdroj Tplárna E a Tplárna E3 plnily již v roc 5. Intgrované povolní probíhá samostatně pro zařízní Tplárna E a Tplárna E3. Dn 9. 1. 4 bylo vydáno intgrované povolní pro zařízní Tplárna E. V rámci tohoto řízní přdložil provozovatl návrh změn na zařízní v podobě rkonstrukc s modrnizací hořáků na kotlích K3 a K4 (plánovaná ralizac: 6-8). Rkonstrukc spočívá v modrnizaci stávajících hořáků k zajištění misních limitů. Pro jdnotlivá tchnologická zařízní Kotl K1 K4, jako stávající zvláště vlké stacionární zdroj znčišťování ovzduší, platí misní limity dl přílohy č. 1 bodu A (plynná paliva) a přílohy č. nařízní vlády č. 35/ Sb., ktrým s stanoví misní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znčišťování ovzduší. Pro rkonstruovaný Kotl K1, jako budoucí nový zvláště vlký stacionární zdroj znčišťování ovzduší (nařízní vlády č. 35/ Sb., písm. j)), platí misní limity dl přílohy č. 1 bod C (plynná paliva) a přílohy č. nařízní vlády č. 35/ Sb. V podmínkách provozu j stanovno, ž bud ralizována výměna stávajících hořáků na kotlích K3 a K4 za nízkomisní hořáky rsp. jiná opatřní k snižování misí NO x v trmínu do 31.1. 8. Současně intgrované povolní stanoví, ž s žádostí o trvalý provoz stavb Nový kotl K1 a Rkonstrukc s modrnizací hořáků na kotlích K3 a K4 do trvalého provozu provozovatl přdloží návrh změny provozního řádu z hldiska ochrany ovzduší vyvolaný změnou stavby projdnaný s Čskou inspkcí životního prostřdí, oblastním inspktorátm Ostrava, a protokol jdnorázového autorizovaného měřní misí. Dn 1. 6. 6 bylo zahájno řízní o vydání intgrovaného povolní. Toto řízní j vdno samostatně pro Tplárnu E3. Dn 1. 1. 6 odborně způsobilá osoba přdala své vyjádřní v němž navrhuj zpřísnění něktrých misních limitů pro zdroj. strana 9

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 6 Vývoj misí SO a NOx v podniku Enrgtika Třinc, a.s. od roku 1995 5 4 SO NOx [t/rok] 3 1 1994 1996 1998 4 6 rok Graf 19 Enrgtika Třinc, a.s. mis SO a NO x 1995 5 Enrgtika Vítkovic, a.s. V porovnání s rokm 4 došlo k mírnému poklsu misí obou polutantů na zdroji. Míry poklsu spolu poměrně příznivě korlují. Provozovatl nbyl dotazován na poskytnutí zpřsňujících údajů nbo vrifikaci dostupných dat. Enrgtika Vítkovic, a.s. j čtvrtým njvýznamnějším zdrojm misí oxidu siřičitého a čtvrtým njvýznamnějším zdrojm misí oxidů dusíku. Plán snížní misí stávajících zvláště vlkých stacionárních spalovacích zdrojů Enrgtika Vítkovic, a.s., (kotl K 9 - K 11) stanovuj od 1.1.8 násldující misní stropy látk znčišťování ovzduší: - tuhé znčišťující látky 1, t/r - oxid siřičitý 3 74,4 t/r - oxidy dusíku 1 5, t/r Skutčné mis v roc 5: - tuhé znčišťující látky 14,9 t - oxid siřičitý 184,6 t - oxidy dusíku 111,9 t Stanovné misní stropy pro rok 8 byly provozovatlm plněny již v roc 5. V rámci intgrovaného povolování bylo dn 1. 7. 6 vydáno rozhodnutí s stanovnými misními limity, ktré jsou shodné s zákonnými misními limity. Granulační kotl K 9, K 1 a K 11, spalující črné nrgtické prachové nízkosirnaté uhlí, jsou vybavny lktrostatickými odlučovači popílku, al njsou vybavny jdnotkami pro odsířní spalin, nní instalován DENO x systém. Porovnání naměřných hodnot misí škodlivých látk s doporučnými hodnotami BAT: Emis TZL: Emis těžkých kovů: nvyhovuj BAT. Emisní limit daný vyhláškou č. 35/ Sb. j plněn vyhovuj BAT strana 3

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Emis SO : Emis NO x : nvyhovuj BAT. Emisní limit daný vyhláškou č. 35/ Sb. j plněn nvyhovuj BAT. Emisní limit daný vyhláškou č. 35/ Sb. j plněn Emis CO: nvyhovuj BAT. Emisní limit daný vyhláškou č. 35/ Sb. j plněn Vzhldm k tomu, ž něktré misní paramtry zařízní njsou v souladu s BAT pro stávající zařízní přistoupil krajský úřad k stanovní zvláštní podmínky k ochraně zdraví člověka a životního prostřdí. Provozovatl má povinnost do jdnoho roku od nabytí právní moci intgrovaného povolní přdložit studii provditlnosti pro ralizaci tchnických opatřní nutných pro snížní misních koncntrací TZL, SO, NO x a CO na hodnoty, ktré jsou stanovné v dokumntch BREF, a ktré lz dosáhnout za použití njlpších dostupných tchnik u stávajících zařízní. Opatřní vyplývající z přdložné studi budou ralizována dl časového harmonogramu projdnaného a schválného krajským úřadm. Tchnologické jdnotky Znčišťující látka Emisní limit (mg/m 3 ) Kotlní agrgát K 9 Kotlní agrgát K 1 Kotlní agrgát K 11 Tuhé znčišťující látky (TZL) 1 Oxid siřičitý (SO ) 17 Oxidy dusíku vyjádřné jako oxid dusičitý(no x jako NO ) 65 Oxid uhlnatý (CO) 5 Vývoj misí SO a NOx v podniku Enrgtika Vítkovic, a.s. od roku 1995 5 4 5 4 3 5 SO NOx 3 [t/rok] 5 1 5 1 5 1994 1996 1998 4 6 rok Graf Enrgtika Vítkovic, a.s.; mis SO a NO x, 1995-5 Mittal Stl Ostrava a.s. závod 4-nrgtika Zdroj Závod 4-nrgtika vykazuj od roku 1998 pozvolný nárůst misí oxidů dusíku. Mzi roky 4 a 5 došlo k nárůstu misí oxidu siřičitého. Emis oxidu siřičitého vykazují v něktrých obdobích výkyvy s clkovým trndm k jjich zvyšování. Na objm absolutních misí má vliv úrovň objmu výroby na zdrojích provozovaných spolčností MITTAL STEEL OSTRAVA, a.s. a složní vstupujícího paliva. Zdroj MITTAL STEEL OSTRAVA, a.s. závod 4-nrgtika j prvním njvýznamnějším zdrojm misí oxidu siřičitého a také prvním v případě misí oxidů dusíku. strana 31

Situační zpráva o kvalitě ovzduší Moravskoslzského kraj v roc 5 Plán snížní misí pro stávající zvláště vlký spalovací zdroj MITTAL STEEL OSTRAVA, a.s. závod 4 -Enrgtika, IČZ/IČP 71441, (kotl K1-K1), Vratimovská 689, Ostrava-Kunčic pro zdroj od 1.ldna 8 misní strop pro znčišťující látku: - oxid siřičitý 4 79 t/rok. Skutčné mis v roc 5: - oxid siřičitý 6 445 t. Zdroj dosud nplní misní strop. Dn.. 5 bylo pro zařízní vydáno intgrované povolní. Od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí pro tuhé znčišťující látky misní limit dl přílohy č.1 k nařízní vlády č. 35/ Sb., bod B. Při spalování plynných paliv nad rámc stabilizac platí směsný misní limit. Pro kotl K1, K a K4 spalující plynné palivo platí misní limit pro oxidy dusíku mg/m 3. Pro kotl K3, K5-K1 spalující pvné palivo (hlavní) a VP a koksárnský plyn (dodatkové) platí pro oxidy dusíku misní limit dl přílohy č.1 k nařízní vlády č. 35/ Sb., bod B a to v trmínu od: 1. ldna 6 pro kotl o jmnovitém tplném výkonu 1 t páry /hod 1. ldna 7 pro kotl o jmnovitém tplném výkonu 1 t páry /hod pro 1 kotl o jmnovitém tplném výkonu t páry /hod 1. ldna 8 pro 1 kotl o jmnovitém tplném výkonu 1 t páry /hod pro 1 kotl o jmnovitém tplném výkonu t páry /hod Při spalování plynných paliv nad rámc stabilizac procsu hořní platí směsný misní limit. Pro tchnologické zařízní kotl K11 platí v souladu s udělnou výjimkou Evropské komis do 31.1.7 misní limit pro oxid siřičitý 17 mg/m 3. Pro ostatní znčišťující látky a pro oxid siřičitý od 1.1.8 platí misní limity dl nařízní vlády č. 35/ Sb. příloha č. 1 bodu B a příloha č., vztahující s k clkovému tplnému příkonu zvláště vlkého zdroj. Plánované stavby: Částčné odsířní tplárny (1/5 1/7) Cílm j snížní misí oxidu siřičitého a zabzpční splnění misního stropu pro oxid siřičitý na stávajících zdrojích provozu Tplárna, závodu 4 Enrgtika. Zajištění zmního plynu pro VPO, a. s. (1/6-1/7) V návaznosti na zavádění nových, kologicky štrnějších a provozně spolhlivějších tchnologií bud v tchnologii výroby surového žlza nahrazna část vysokopcního koksu zmním plynm. V této souvislosti vznikl požadavk navýšní odběru plynu z rozvodu SMP a.s., a vybudování nové rgulační stanic, ktré jsou v správě závodu 4 Enrgtika. Rkonstrukc kotl K 11 (/5 1/6) Rkonstrukc stávajícího granulačního kotl o výkonu 3 t páry/hod. spalujícího črné práškové uhlí s přídavným spalováním vysokopcního plynu v množství 3 m 3 /h. Cílm j zvýšit spalovací kapacitu vysokopcního plynu na max. 13 m 3 /h na úkor uhlného prášku, při zachování instalovaného parního výkonu. Snížním spalovaného množství uhlného prášku dojd i k snížní misí tuhých znčišťujících látk, oxidu siřičitého, oxidu uhlnatého a oxidu dusičitého. Zajištění misí oxidů dusíku tplárny (/5 1/7) Rkonstrukc stávajících hořákových systémů granulačních kotlů spalujících črné práškové uhlí s přídavným spalováním vysokopcního plynu a stabilizací koksárnským plynm. Rkonstrukc spočívá v úpravě spalování jhož cílm j snížní misí oxidů dusíku tak, aby kotl plnily po roc 7 spolhlivě misní limity. Instalovaný parní výkon kotl zůstan zachován. strana 3