Odložená daň při oceňování podniku

Transkript

1 Odložná daň při ocňování podniku Tomáš Buus * 1 Úvod Odložný daňový závazk a odložná daňová pohldávka jsou instrumnty sloužící přdvším k věrnému a poctivému zobrazní hospodařní účtní jdnotky. 1 Odložný daňový závazk a pohldávka poskytuj nástroj, jnž můž zvýšit věrnost zobrazní hospodařní dané účtní jdnotky (obvykl obchodní spolčnosti). Na druhou stranu využitlnost informac, již údaj o odložných daňových závazcích a pohldávkách poskytují j pro účly ocnění podniku něktrou z mtod založných na tržním srovnání, něktrou z výnosových mtod nbo pro ocnění mtodou likvidační či substanční bz dalších úprav poměrně omzná. Přsto j nutno s odložnou daní počítat, nboť jjí změny přdstavují skutčné budoucí pněžní toky, o něž s sníží (zvýší) placná korporátní důchodová daň v důsldku odlišností mzi účtním výsldkm hospodařní a základm daně. 2 Odložný daňový závazk a daňová pohldávka v pojtí CAS a IAS Jak Mzinárodní účtní standardy, tak Čské účtní standardy, rsp. vyhláška č. 500/2002 Sb., ktrou s provádějí něktrá ustanovní zákona o účtnictví pro účtní jdnotky, ktré jsou podnikatli účtujícími v soustavě podvojného účtnictví, v znění pozdějších přdpisů (dál jn vyhláška k provdní zákona o účtnictví ) stanoví způsob výpočtu odložné daně jako součin výš daňové sazby a rozdílu mzi účtní hodnotou aktiv a závazků a daňovou základnou. Rozdíly v obcné koncpci z hldiska ocňování jsou minimální. Skutčná hodnota odložné daně j dána odlišnostmi mzi příslušnými ustanovními zákonů upravujících důchodové daně korporací a účtních přdpisů, jž s odrážjí v informaci o odložné dani poskytované účtnictvím. Proto j v násldujících dvou subkapitolách pouz stručně popsána rgulac odložné daně Čskými účtními standardy a Mzinárodními účtními standardy. * Ing. Tomáš Buus j intrním doktorandm na katdř financí a ocňování podniku Vysoké školy konomické v Praz 1 viz 7. zákona č. 563/1991 Sb., o účtnictví, v znění pozdějších přdpisů(dál též zákon o účtnictví ), rsp. IASC, 2003, str. F-18.

2 Podl 23 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v znění pozdějších přdpisů (dál jn zákon o daních z příjmů ) s pro zjištění základu daně s vychází z výsldku hospodařní, a to vždy bz vlivu Mzinárodních účtních standardů u poplatníků, ktří vdou účtnictví. Poplatníci daně z příjmů, ktří sstavují účtní závěrku podl Mzinárodních účtních standardů použij pro účly zákona o daních z příjmů k zjištění výsldku hospodařní zvláštní právní přdpis (vyhláška č. 500/2002 Sb., dál též vyhláška k provdní zákona o účtnictví ). Výš odložné daně u též účtní jdnotky v ČR s bud lišit v závislosti na tom, zda sstavuj účtní závěrku podl Mzinárodních účtních standardů nbo Čských účtních standardů, rozdíl bud rflktovat odlišnosti v oblasti ocňování majtku a závazků. 2.1 Odložná daň podl CAS Primárně mtody užité při stanovní odložné daně vymzuj 59 vyhlášky k provdní zákona o účtnictví. O odložné dani účtují účtní jdnotky, jž mají povinnost konsolidac nbo povinnost sstavit účtní závěrku v plném rozsahu (tj. akciové spolčnosti a spolčnosti, jž musí mít účtní závěrku ověřnou auditorm). Informac o výši odložné daně lz nalézt na účtch skupiny 42 směrné účtové osnovy, a to pro odložný daňový závazk nbo pohldávku vzniklou v obdobích přdcházjících účtnímu období, v němž s o odložné dani poprvé účtuj, dál na účtch skupiny 59 a skupiny 48 směrné účtové osnovy. Výš odložné daně s stanoví podobně jako v případě postupu podl mzinárodních účtních standardů jako součin očkávané sazby daně a rozdílu mzi účtní hodnotou a daňovou základnou aktiva nbo závazku. Z ustanovní 36 odst. 1 zákona o účtnictví plyn, ž účtní standardy jsou, podobně jako vyhláška k provdní zákona o účtnictví, přdpism k provdní zákona a mají normativní charaktr. 2 Protož Čské účtní standardy vymzují účtní postupy přvážně pozitivně 3 a nní uvdna možnost, ž by byla pomocí odúroční zjišťována současná hodnota odložného daňového závazku či pohldávky, lz a contrario dovodit, ž odúroční (diskontování) použít nlz. 2 Použití standardů účtními jdnotkami s považuj za plnění ustanovní o účtních mtodách podl tohoto zákona Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů můž ministrstvo stanovit prováděcím právním přdpism. Vydání standardů s oznamuj v Finančním zpravodaji. Minsitrstvo vd rgistr vydaných standardů. 36 odst. 1 in fin zákona o účtnictví 3 a navíc jd o přdpis z oblasti vřjného práva, nikoliv práva soukromého

3 Z odstavc 2.7 účtního standardu č. 003 plyn, ž odložný daňový závazk s zobrazuj v účtnictví vždy v plné výši, zatímco odložná daňová pohldávka v souladu s zásadou opatrnosti pouz v výši, v níž jjí využití umožní budoucí zdanitlný zisk. Pokud nní pravděpodobné, ž budoucí zdanitlný zisk pokryj odložnou daňovou pohldávku, tato s snižuj. Do určité míry tak při ocnění lz využít odhadu auditora i samotné účtní jdnotky, jnž s odrazí právě v výši případné odložné daňové pohldávky. Rozdíly, z nichž můž vzniknout odložný daňový závazk či pohldávka njsou uvdny (na rozdíl od Mzinárodních účtních standardů) taxativně, nýbrž příklady. 2.2 Odložná daň podl IAS Od vstoupil v platnost novlizovaný standard IAS 12 nahrazující dosud platný standard IAS 12. Nový standard vyžaduj užívat pro vykazování odložné daně tzv. závazkovou mtodu rozvahového přístupu. Tato mtoda vychází z přchodných rozdílů mzi daňovou základnou aktiva nbo závazku a jho účtní hodnotou v rozvaz. Dřívější způsob účtování odložné daně podl IAS 12 umožňoval užití mtody odložní nbo závazkové mtody výsldkového přístupu. V současnosti tak j vykazována částka odložného daňového závazku (pohldávky) vypočtná z rozdílů mzi účtní hodnotou aktiv a závazků a daňovou základnou aktiva nbo závazku. 4 V IASC, 2003 j, na rozdíl od Čských účtních standardů, xplicitně uvdno, ž nní přípustné diskontovat odložný daňový závazk či odložnou daňovou pohldávku. Přdchozí vrz standardů toto omzní nstanovila xplicitně. Odložný daňový závazk s uznává u všch zdanitlných přchodných rozdílů, pokud odložný daňový závazk nvzniká z goodwillu, jhož odpis nní odčitatlný pro daňové účly nbo nvzniká z výchozího uznání aktiv nbo závazků v transakci ktrá nní podnikovou kombinací a v době transakc novlivní ani účtní zisk, ani zdanitlný zisk. 5 Mzinárodní účtní standardy spcifikují jako zdroj vzniku odložného daňového závazku zjména podnikové kombinac, vykazování aktiv v rálné hodnotě, nnulový goodwill (standard 12 ovšm npřipouští uznání vzniklého daňového závazku, nboť goodwill j rziduální a uznání odložného daňového závazku by zvyšovalo hodnotu goodwillu, potažmo nadhodnocovalo bilanční sumu). Podmínky uznání odložné daňové pohldávky jsou stanovny obdobně jako podmínky uznání odložného daňového závazku, avšak odložnou daňovou pohldávku lz uznat pouz jst-li pravděpodobné, ž zdanitlný zisk, proti ktrému 4 dfinic viz IASC, 2003, str IASC, 2003, str

4 s bud moci využít odčitatlný přchodný rozdíl (základ daňové pohldávky), bud dosažn. Mzinárodní účtní standardy vyžadují ocňování odložného daňového závazku a pohldávky v výši daňové sazby, ktrá bud platná pro období, v ktrém pohldávka bud ralizována nbo závazk splatný podl daňových zákonů platných k rozvahovému dni, k němuž j ocnění provdno. Postupy účtování, uvdné v odst. 58. a 61. standardu 12 stanoví fakticky, ž odložná daňová pohldávka či závazk vzniklé v běžném účtním období s zúčtují na vrub (v prospěch) nákladů (výnosů). Pokud odložná daň vzniká v běžném období z přchodných rozdílů u položk, ktré jsou zúčtovány v prospěch nbo na vrub vlastního kapitálu, zúčtuj s i odložná daň v prospěch (na vrub) vlastního kapitálu přímo. Odložné daňové pohldávky (závazky) jsou vykazovány v dlouhodobých pohldávkách (závazcích) a mohou být kompnzovány pouz za striktně vymzných podmínk. Vlivm konstrukc daně z příjmů právnických osob v Čské rpublic však zřjmě v drtivé většině případů bud možno u podniků účtujících podl Mzinárodních účtních standardů daňovou pohldávku a závazk v účtní závěrc kompnzovat. Vykazování čisté částky ovšm nijak nusnadňuj odhadci intrprtaci údajů uvdných v výkazch. Pokud nní v souladu s odstavci 81. a násl. Mzinárodních účtních standardů zvřjněna požadovaná struktura přímo v výsldovc, musí být dostatčné informac zvřjněny alspoň v příloz k účtní závěrc. 3 Způsob ocnění odložného daňového závazku a daňové pohldávky Pokud dál nní uvdno jinak, přdpokládá s pro účly násldujících myšlnkových xprimntů, ž kapitálové trhy jsou fktivní. 3.1 Diskontní míra aplikovatlná při odúroční odložné daně Zřídka s lz stkat s tím, ž by bylo možno při ocnění započítat odložnou daň v plné výši, jako by byla ralizována okamžitě. Naopak, již samo slovo odložná obsažné v názvu implikuj, ž dochází k prodlvě mzi vznikm a ralizací odložné daňové pohldávky či závazku. Z toho důvodu j obvykl nutné provést aktualizaci (diskontování) na současnou hodnotu. Přitom j ovšm nutno rspktovat základní principy, jž j potřba dodržovat, a to zjména soulad mzi rizikovostí pněžního toku a výší diskontní míry, příp. výší nákladů příslušné složky kapitálu a jjí tržní hodnotou. Pokud vycházím z modlu ocňování kapitálových aktiv (dál též CAPM ), al i z modlů implikovaných nákladů vlastního kapitálu, j zcla zřjmě pněžní tok z ralizac odložné daňové pohldávky nbo závazku tokm pro akcionář, nboť odložná daň přímo

5 snižuj užitk akcionářů a nlz říci, ž by z ní plynul jakýkoliv užitk věřitlům. Vznik (ralizac) odložné daňové pohldávky či závazku ovlivňuj přímo pněžní tok pro akcionář, al i vyplatitlné dividndy. Požadovaný výnos zjištěný z pněžních toků pro akcionář či dividnd tdy v sobě implikuj i dopad odložné daně. Pro ocnění odložné daně j tdy nutno použít jako diskontní míru náklady vlastního kapitálu. Něktří autoři doporučují použít pro odúroční pněžních příjmů na současnou hodnotu v případě, kdy příjmy jsou rlativně bzrizikové, zjména jd-li o daňový štít (odpisový daňový štít), bzrizikovou úrokovou míru. Pokud bychom s přiklonili k názoru, ž položky, jž lz označit jako daňový štít, j možno takto diskontovat, musli bychom obdobně postupovat i u odložné daňové pohldávky, rsp. závazku, nboť jsou dány součinm očkávané sazby důchodové daně korporací a očkávaného, téměř jistého snížní (zvýšní) základu daně oproti účtnímu hospodářskému výsldku. Podl našho názoru nlz aplikovat bzrizikovou úrokovou míru, jak doporučují něktří autoři u bzrizikových složk pněžního toku. 6 Provďm důkaz sporm. Označm 0 volatilitu podílu pněžního toku pro akcionář a hodnoty vlastního kapitálu (tdy míry výnosu vlastního kapitálu) a 0 volatilitu samotného pněžního toku, vyjádřnou směrodatnou odchylkou. Za myšlnkou užití bzrizikové úrokové míry pro daňový štít stojí skutčnost, ž volatilita podílu pněžního toku z daňového štítu (v tomto případě odložné daně) a výš daňového štítu (odložné daně), tdy míry výnosu 0 a pněžního toku též: 0. Přdpokládjm, ž náklady vlastního kapitálu jsou rostoucí DT funkcí volatility výnosnosti 7. J-li pněžní tok z ralizac odložné daňové pohldávky či závazkucf DT 0, platí E DT E, avšak a tdy náklady kapitálu njsou dt stjné: r dt r. Protož jsou však náklady vlastního kapitálu zjišťovány (ať již na základě modlu CAPM, implikovaných nákladů kapitálu či např. APT) z údajů o výnosnostch na kapitálovém trhu, jž obsahují i odložnou daň (viz výš), musí platit E r dt dt r. Výš uvdná tvrzní jsou vidntně v sporu. Pro pněžní toky z ralizac odložné daně j nutno použít za diskontní míru náklady vlastního kapitálu, což jsm měli dokázat. 6 odpisový daňový štít 7 V praxi s tnto přdpoklad považuj za axiom, i když u rizikově nutrálních invstorů nbo invstorů s sklonm k riziku tomu tak být nmusí.

6 3.2 Postup při ocnění Jak již bylo uvdno, j nutno při aplikaci odložného daňového závazku, rsp. pohldávky hldět na to, zda bud či nbud mít dopad na clkovou výši daně. Potnciální pněžní tok z odložné daňové pohldávky lz uplatnit pouz do výš součinu budoucího hospodářského výsldku a sazby daně. Odložný daňový závazk zatíží pněžní toky v příslušném roc pouz pokud součt hospodářského výsldku a změny v výši zdanitlných a odčitatlných přchodných rozdílů j kladný (tj. základ daně j kladný). Při dodržní přdpokladu trvání podniku v dohldné budoucnosti ústí opačný případ v snížní daňové ztráty a lz-li o ni snížit základ daně v dalších ltch, v snížní odložné daňové pohldávky plynoucí z ztráty. U výnosových mtod j způsob včlnění odložné daně do odhadu hodnoty podniku otázkou způsobu sstavní finančního plánu. Obsahuj-li finanční plán údaj o výnosch a nákladch upravné tak, aby byl zjištěn základ daně (tvorba a zúčtování rzrv a opravných položk, odpisy, aj. jsou stanovny v souladu s zákonm upravujícím důchodovou daň korporací 8 ), implikuj již v sobě pněžní tok získaný z takového plánu i pněžní toky z ralizac odložného daňového závazku či pohldávky. Podl našho názoru j však takový postup nsprávný, nboť jdním z hlavních cílů účtnictví j zajistit věrný a pravdivý obraz přdmětu účtnictví, zatímco hlavním cílm daňových zákonů j co njpřsněji pro všchny korporac stjně vymzit způsob výpočtu daně. Výš uvdným způsobm sstavný finanční plán by zřjmě způsobil, ž příslušná zpráva odhadc nsplňuj požadavky na zvřjnění, 9 zjména by bylo vlmi obtížné, n-li nmožné konomicky intrprtovat něktré položky finančního plánu. Budm tdy dál přdpokládat, ž finanční plán pro účly ocnění j sstavn s ohldm na potřbu věrného a poctivého zobrazní, nikoliv pro účly vyčíslní daně. 3.3 Výnosové mtody Budm vycházt z ocnění mtodou diskontovaných pněžních toků pro akcionář a věřitl (DCF Entity) jako základní mtody. Protož má mtoda diskontovaných pněžních toků pro akcionář (DCF Equity) značná omzní zjména v případě změn v výši závazků, ktré njsou součástí pracovního kapitálu (tj. úročných krátkodobých závazků a 8 V případě Čské rpubliky zjména ustanovní 24 a násl. zákona o daních z příjmů. 9 IVSC, 2003, standard 1, odstavc 7.1, s ohldm na odstavc a 5.1.4, rsp. ASC, 2003, standard rul 10-1

7 dlouhodobých závazků), bud analýza provdna za použití DCF Entity. Mimo to lz považovat pněžní toky z ralizac odložné daňové pohldávky a závazku za součást pněžních toků pro akcionář a do výpočtu hodnoty podniku mtodou DCF Equity, stjně jako DCF APV (discountd cash flow adjustd prsnt valu ocnění za přdpokladu nulového zadlužní s přičtným úrokovým daňovým štítm) proto lz s ohldm na výš uvdné závěry o diskontní míř včlnit odložnou daň bz problémů. Protož j pněžní tok z ralizac odložné daně součástí pněžních toků pro akcionář a, jak bylo výš dokázáno, aplikuj s pro jho odúroční diskontní sazba v výši nákladů vlastního kapitálu, hodnota odložného daňového závazku snižuj přímo hodnotu vlastního kapitálu a hodnota odložné daňové pohldávky přímo zvyšuj hodnotu vlastního kapitálu. To s projví při výpočtu vážných průměrných nákladů kapitálu (dál WACC ) tím, ž odložná daňová pohldávka či závazk započt přímo na váhu vlastního kapitálu v kapitálové struktuř, nikoliv na váhu cizího kapitálu (tím bychom implicit přiřadili odložnému daňovému závazku či pohldávc náklady kapitálu na úrovni nákladů cizího kapitálu). K stjnému výsldku dospějm pokud přičtm současnou hodnotu odložné daně k výsldku ocnění až x post, k hodotě vlastního kapitálu bz odložného daňového závazku (pohldávky). V tom případě ovšm j nutno uvažovat pro WACC hodnotu vlastního kapitálu bz vlivu odložné daně. Důkaz j provdn níž njprv torticky a poté na příkladu. Označm WACC vážné průměrné náklady kapitálu, r DT náklady kapitálu, příslušné odložnému daňovému závazku, rd náklady cizího kapitálu, vyjma odložného daňového závazku, r náklady vlastního kapitálu (bz odložné daně), w váha příslušné složky kapitálu, dolní indxy jsou stjné jako u nákladů kapitálu. Vzorc WACC a způsob jjich aplikac vychází z násldujících rovnic (za přdpokladu konstantně rostoucí prptuity pněžního toku s konstantní strukturou kapitálu a nzměněných nákladů jdnotlivých složk kapitálu: CF C D E DT C (1) CF CF CF (2) d DT kd D j tržní hodnota cizího kapitálu, E j tržní hodnota vlastního kapitálu bz zohldnění odložné daně a DT j tržní hodnota odložného daňového závazku, C j tržní hodnota kapitálu clkm, CF s příslušnými indxy pak pněžní toky na příslušné složky kapitálu. Protož

8 D rd g CFd, E r g CF, DT rdt g CFDT WACC g CFC, (3) C, (4) mělo by platit (vzhldm k závěru, ž do (2): DT d d r r ) po dosazní (1) do (4) a dosazní (3) a (4) DT WACC w w r w r. (5) Ocňujm-li odložný daňový závazk či pohldávku samostatně, tdy platí-li: C CF CF WACC CF r d DT, (6) pak WACC w r w r. (7) d d Z násldujícího příkladu j pak zřjmé, ž tato kvivalnc mzi způsoby zahrnutí fktů z odložné daně do pněžního toku platí i při proměnlivých vahách kapitálu a nákladch kapitálu. Lz dokázat, ž v tom případě rovnic (5) a rovnic (7) platí v nzměněné podobě. V tabulka 1 j uvdn způsob výpočtu při zahrnutí fktů z odložné daně do WACC podl rovnic (5), v druhé způsobm odpovídajícím rovnicím (6) a (7). Při výpočtu bylo užito itrativního přístupu, váhy složk kapitálu tdy odpovídají tržním hodnotám složk kapitálu. Rok Prptuita FCFF Pněžní tok z změn odložné daně Úročné dluhy clkm (tržní hodnota) Náklady vlastního kapitálu 12 % 13 % 13 % 11 % 11 % Náklady cizího kapitálu (po dani) 6 % 7 % 8 % 6 % 7 % WACC 9,38 % 9,48 % 10,71 % 9,14 % 9,59 % Tmpo růstu v prptuitě 4 % Diskontní faktor (k počátku roku) 0,914 0,913 0,903 0,916 17,902 Hodnota kapitálu clkm Hodnota vlastního kapitálu Podíl vlastního kapitálu 56,3 % 41,3 % 54,2 % 62,9 % 64,6 % Podíl cizího kapitálu 43,7 % 58,7 % 45,8 % 37,1 % 35,4 % tabulka 1: Výpočt hodnoty při zahrnutí odložné daně při zjištění WACC podl (5) V tabulka 2 jsou vynchány úvodní řádky až do řádku obsahujícího náklady cizího kapitálu po dani, nboť jjich obsah j stjný jako v tabulka 1. Rok Prptuita WACC 9,41 % 9,50 % 10,71 % 9,15 % 9,59 % Tmpo růstu v prptuitě 4 % Diskontní faktor 0,914 0,913 0,903 0,916 17,902 Hodnota kapitálu clkm Pněžní tok z změn odložné daně

9 Hodnota vlastního kapitálu pro WACC Podíl vlastního kapitálu 56,8 % 41,6 % 54,1 % 63,1 % 64,6 % Podíl cizího kapitálu 43,2 % 58,4 % 45,9 % 36,9 % 35,4 % Hodnota vlastního kapitálu tabulka 2: Výpočt hodnoty při zahrnutí odložné daně podl (6) a (7). Pokud bychom zjišťovali hodnotu vlastního kapitálu něktrou z mtod založných na kapitalizaci zisku nbo přímo hodnotu akci diskontním dividndovým modlm, při xplicitní prdikci budoucích zisků či dividnd, snižuj (zvyšuj) zvýšní (snížní) odložného daňového závazku diskontovanou proměnnou přímo v roc vzniku odložného daňového závazku či pohldávky. Nní-li mzi spolčností, jjíž podnik j ocňován a matřskou spolčností uzavřna ovládací smlouva, nmělo by torticky být vyplacno z dcřinné spolčnosti víc, nž kolik dovoluj hospodářský výsldk přdchozích období (tdy po všch přídělch do fondů, zjména obligatorně do rzrvního fondu). V tom spočívá zásadní odlišnost od mtod ocnění založných na diskontování pněžních toků. 3.4 Majtkové mtody Současná tori i prax ocňování rozznává tři základní majtkové mtody ocnění: i) Ocnění účtní hodnotu, jž j spolhlivé z hldiska průkaznosti, nicméně pro zobrazní tržní hodnoty obvykl nvhodné. V tomto případě s, pokud j účtní závěrka ověřna auditorm a j vydán výrok bz výhrad, musím spokojit s údaji o odložné dani, uvdnými v účtnictví. ii) Ocnění substanční hodnotou, též označované jako nt asst valu dprciatd rplacmnt cost mthod. Při ocnění substanční hodnotou s doporučuj v případě akvizic kapitálu snížit výsldk ocnění o současnou hodnotu tichých rzrv 10, přičmž j nutno k výši tichých rzrv plynoucích z účtní hodnoty majtku a závazků přičíst i současnou hodnotu odložného daňového závazku či pohldávky. I v tomto případě j hodnota odložné daně dána nikoliv částkou samotného závazku či pohldávky, al jjích možných změn s dopady do úrovně placné daně. Protož ocnění substanční hodnotou implikuj přdpoklad npřrušného trvání podniku v dohldné budoucnosti, nmusí být (podobně jako v případě ocnění něktrou z variant mtody DCF) nakonc odložná daň ralizována vůbc Mařík, 1998, str Viz dodatk 6.2

10 iii) Ocnění likvidační mtodou, při němž j možné využít údajů z účtnictví pouz pokud j v zprávě auditora vyjádřna skutčnost, ž j narušn přdpoklad trvání podniku v dohldné budoucnosti. Odložná daň rflktuj rozdíly mzi ocněním aktiv a závazků v účtnictví a jjich ocněním, ktré j v budoucnosti uplatnitlné pro daňové účly. Proto pokud odhadc při stanovní daňově uznatlných nákladů při likvidaci vychází z účtní hodnoty majtku, měl by výsldnou daň placnou na úrovni ocňovaného podniku zvýšit o hodnotu odložného daňového závazku, odúročného s ohldm na výš uvdné tz, rsp. snížit o hodnotu odložné daňové pohldávky Mtody založné na tržním srovnání Mtody ocnění, při nichž s využívá tržního srovnání by zjména měly vymzit intrval pro výsldky ostatních mtod ocnění. Z charaktru těchto mtod ocnění vyplývá, ž při větším počtu srovnávaných podniků nlz kvantifikovat všchny položky ovlivňující hodnotu v všch dtailch. Podl našho názoru by to ani nbylo účlné, nboť ocňovaný podnik a srovnatlné podniky njsou obvykl v všch důlžitých kvantitativních i kvalitativních charaktristikách podobné. V případě, ž s použijí pro srovnání násobitl na úrovni vlastního kapitálu a cizích zdrojů (např. EV/EBIT, EV/počt zákazníků, EV/tržby, apod), odčítají s dluhy v nominální hodnotě, nboť s zjdnodušně přdpokládá, ž úrokové sazby z úvěrů jsou přibližně rovny nákladům dluhu a tdy nominální hodnota úročných dluhů j přibližně rovna jjich tržní hodnotě. Z odložného daňového závazku však njsou placny žádné xplicitní úroky. Jak již bylo výš uvdno, hodnotu odložné daně lz považovat za součást hodnoty vlastního kapitálu. Proto při aplikaci odlišných druhů násobitlů j s odložnou daní nakládáno poněkud odlišně: a) U násobitlů založných na tokových vličinách pněžních s o odložný daňový závazk uvdný jako dlouhodobý závazk sníží hodnota cizího kapitálu a tím i ntrpris valu, nboť jho tržní hodnota j implikována tržní hodnotou vlastního kapitálu. V případě odložné daňové pohldávky nní třba dalších úprav. 12 Zd musím důsldně odlišit důchodové daně placné majitlm podílu v spolčnosti provozující ocňovaný podnik a daně placné ocňovaným podnikm. Zatímco při ocnění mtodou diskontovaných pněžních toků implikují v sobě náklady kapitálu již i daň z důchodu z poskytnutí kapitálu, v případě ocnění likvidační mtodou j nutné počítat s těmito daněmi zvlášť. Viz dodatk 6.1.

11 b) U násobitlů založných na tokových vličinách naturálních, rsp. na údajích v fyzických jdnotkách, ovlivňujících přímo tokové vličiny pněžní s postupuj obdobně jako v případě a), c) U násobitlů založných na stavových vličinách pněžních (book to markt ratio) s pro urční ntrpris valu postupuj obdobně jako v přdchozím případě, pro urční stavové pněžní vličiny lz užít účtní hodnoty odložného daňového závazku (pohldávky). 4 Závěr Odložná daňová pohldávka bud zřjmě ralizována, s ohldm na maximální přínos pro podnik, co njdřív. Odložná daňová pohldávka totiž v zásadě znamná bzúročné financování státu podnikm, zatímco u odložného daňového závazku j tomu naopak. Pokud vytvořím odložný daňový závazk, dosáhnm hodnoty vlastního kapitálu vždy vyšší nž v případě nvyužití možnosti vytvořit daňový závazk. Důvodm j: i) Při vytvořní daňového závazku plynou podniku pněžní toky v důsldku snížní daně. Při vytvořtní dočasného daňového závazku alspoň změním časovou strukturu pněžních toků, přičmž pozitivní pněžní toky z vytvořní odložného daňového závazku jsou ralizovány dřív a záporné pněžní toky z ralizac odložného daňového závazku vznikají později, ii) Existnc odložného daňového závazku, ktrý již nbud moci být udržován snižuj WACC (viz subkapitola 3.3), nboť záporné pněžní toky z ralizac odložného daňového závazku vdou k snížní váhy vlastního kapitálu v WACC. Podnikatli s tdy vyplatí vytvořit byť i jn dočasný daňový závazk. Efkt snížní WACC však působí pouz do takové úrovně struktury kapitálu, při níž jsou WACC daného podniku minimální 13. Odložná daňová pohldávka či odložný daňový závazk samy o sobě jště nznamnají snížní (zvýšní) hodnoty podniku. K tomu vd tprv jjich vznik nbo ralizac, spojná s pněžními toky, případně při ocnění něktrou z mtod kapitalizac zisku nbo dividnd spojná s zvýšním (snížním) vyplatitlného zisku. 13 Abstrahujm pro tnto účl od otázky, zda s podnikatli podaří zjistit optimální kapitálovou strukturu či nikoliv.

12 Ačkoliv z Čských účtních standardů (standard 003), zákona o účtnictví a prováděcí vyhlášky č. 500/2002 lz dovodit a Mzinárodní účtní standardy přímo stanoví, ž nlz hodnotu odložného daňového závazku či odložné daňové pohldávky zjistit odúročním budoucích snížní zdanitlných přchodných rozdílů nbo odčitatlných daňových rozdílů, při ocnění j samozřjmě nutné odúroční provést. Navíc vyjma ocnění likvidační mtodou nmá odložný daňový závazk ngativní hodnotu na vliv podniku, nvznikn-li nutnost jho snížní, a naopak u všch mtod ocnění má xistnc odložné daňové pohldávky pozitivní vliv na hodnotu vlastního kapitálu 14. Při diskontování s pak jako náklady odložné daňové pohldávky (závazku) použijí náklady vlastního kapitálu. Jak IVS, 2003, tak ASB, 2003 stanoví, ž odhadc by s nměl dopustit séri chyb či opomnutí, ktré, ač samostatně jsou zandbatlné, v svém souhrnu mohou významně ovlivnit výsldk ocnění. Proto j podl našho názoru nutno věnovat odložné dani při ocnění přiměřnou pozornost 15, avšak platí, ž njvětší pozornost musí být věnována vstupům ocňovacího modlu, jž mají na výsldk ocnění njpodstatnější vliv Litratura ASB: Uniform standards of profssional appraisal practic. ASB, Frnándz, P.: Valuing Companis by Cash Flow Discounting: Tn Mthods and Nin Thoris. SSRN, IASB: Mzinárodní standardy účtního výkaznictví včtně Mzinárodních účtních standardů. Praha, HZ Praha, IVSC: Intrnational Valuation Standards. IVSC, Mařík, M.: Určování hodnoty firm. Praha, Ekoprss, Mařík, M.: Mtody ocňování podniku. Praha, Ekoprss, Mládk, R.: Světové účtnictví US GAAP. Praha, Lind Praha, Valach, J.: Invstiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha, Ekoprss, Zákon č. 563/1991 Sb., o účtnictví, v znění pozdějších přdpisů. 14 Viz dodatk Viz dodatk 6.2 in fin 16 Tzv. gnrátory hodnoty, viz Mařík, 2003

13 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v znění pozdějších přdpisů. 6 Dodatk 6.1 Daně placné invstory při ocnění likvidační hodnotou Za přdpokladu xistnc fktivního kapitálového trhu, stjné zápůjční jako výpůjční úrokové sazby pro všchny subjkty stjné, stjného vnímání rizika invstory, nlz snížit výsldk ocnění likvidační hodnotou o daň v podmínkách stanovných zákonm o daních z příjmů a tudíž nlz počítat ani s odložnou daní. Za výš uvdných přdpokladů jsou (v rámci čské daňové lgislativy) konomické subjkty schopny využít např. kombinac ustanovní 4 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů a ustanovní 36 odst. 2 písm a) bod 6. téhož zákona. J zřjmé, ž výš uvdné přdpoklady obvykl nnastávají. Proto lz pro stanovní vlivu daně na ocnění likvidační hodnotou vycházt z toho, ž kupující nzaplatí víc, nž j současná hodnota majtku po započtní srážkové daně, naopak prodávající nprodá za méně, nž činí současná hodnota majtku po započtní srážkové daně. Protož j daň placná invstory již xplicitně odčtna od likvidační hodnoty podniku, nlz s daní placnou invstory počítat v nákladch kapitálu. Bohužl s v tomto případě v čských podmínkách dostávám do problému cykličnosti výpočtu: rozdíl mzi budoucí a současnou hodnotou podílu na likvidačním zůstatku j podkladm pro stanovní výš daně placné invstory, ktrá násldně ovlivňuj současnou i budoucí hodnotu podílu na likvidačním zůstatku. Označm t průměrnou fktivní daňovou sazbu výnosů z vlastního kapitálu, fktivní daňovou sazbu výnosů z cizího kapitálu (v ČR rovna 15 %), jž j rovna sazbě daně z příjmů z podílu na likvidačním zůstatku, CF L výši podílu na likvidačním zůstatku. Potom j likvidační hodnota (za přdpokladu, ž příjmy z prodj majtku v průběhu likvidac njsou rinvstovány a j užita jdnotná požadovaná výnosnost) td L po úpravě L CF N d 1 r 1 t 1 r 1 t L CF L 1 t t N 1 r 1 t td d CF L L jinak (výnosy jsou rinvstovány a požadované výnosy mohou být v čas různé): N (8) (9),

14 L CF N n n n 1 j 1 j 1 1 t N 1 r 1 t 1 r 1 t t, j, j j j d, d, (10) Platnost či nplatnost přdpokladů o fktivnosti trhu a zjména o možnosti nomzného vypůjčování a zapůjčování za stjnou úrokovou sazbu tdy zřjmě má vliv na výsldk ocnění likvidační hodnotou. 6.2 Praktická aplikac ocnění odložné daně při přdpokladu going concrn IVSC, 2003, str. 90 obsahuj též požadavk odhadu tržní hodnoty aktiva za přdpokladu njlpšího možného nbo njpravděpodobnějšího využití aktiva. Aplikujm-li toto pravidlo na odhad hodnoty odložného daňového závazku či pohldávky, musím nutně dospět k závěru, ž tam, kd to daňová lgislativa umožňuj, bud udržován odložný daňový závazk v optimální proporci k aktivům nbo tak, aby s kapitálová struktura blížila optimální kapitálové struktuř. Protož odložný daňový závazk, na rozdíl od ostatního cizího kapitálu nní nijak xplicitně ani implicitně úročn, j vždy výhodné namísto úročného cizího kapitálu vytvořit pozitivní pněžní tok vytvořním odložného daňového závazku. To má závažné dopady na způsob zohlnění odložného daňového závazku či pohldávky v ocnění při dodržní přdpokladu going concrn. Přdpokládjm, ž osoba vlastní podnik s budoucí konstantní kapitálovou strukturou, konstantním tmpm růstu všch položk rozvahy i výsldovky 4 % ročně na úrovni inflac, nboť podnik vyrábí stál stjný počt výrobků za použití nzměněného vybavní fyzickým kapitálm. Všchny cny vstupů i výstupů tdy rostou o 4 % ročně. Nchť počátční hodnota odložného daňového závazku j 100 (pněžních jdnotk) a j optimalizována kapitálová struktura. Rozptyl tdy výnosnosti kapitálu v jdnotlivých ltch j konstantní, tudíž j konstantní i požadovaná úroková míra, přičmž náklady vlastního kapitálu jsou 10 %. Odložná daňová pohldávka ani odložný daňový závazk njsou úročny. V tomto případě bud mít možnost tvořit odložný daňový závazk dokonc pozitivní dopad na hodnotu podniku, a to v clkové výši 40 pněžních jdnotk. V praxi s můž ukázat přdpoklad o schopnosti podniku tvořit odložný daňový závazk v určité konstantní, rostoucí či klsající proporci k bilanční sumě příliš silným. Proto můž být za určitých podmínk optimálním řšním s odložným daňovým závazkm při ocnění vůbc npočítat, zjména dosáhnul-li podnik již optimální výš odložného daňového závazku a o jho dalších změnách nmůžm učinit žádný uspokojivě spolhlivý odhad.

15 Shrnutí Úvod článku j věnován krátkému popisu způsobu oštřní odložné daně v Čských účtních standardch a v Mzinárodních účtních standardch (jnž j v obcných rysch srovnatlný). Dospívám k závěru, ž lz při užití mtod diskontovaných pněžních toků při ocnění diskontovat pněžní toky z odložné daně náklady vlastního kapitálu. Při ocnění likvidační vynikn rol odložné daně víc nž u mtod výnosových. Existuj totiž pravděpodobnost anbo s přdpokládá, ž bud odložná daň ralizována v brzké budoucnosti. Jstliž použijm ocnění pomocí tržních násobitlů, obvykl nní nutno diskontovat budoucí pněžní toky z odložných daňových pohldávk a závazků, nboť mtody založné na tržních násobitlích samy o sobě njsou dostatčně přsné, aby mohly být užity pro ocnění zcla samostatně. Naopak odložný daňový závazk zahrnutý do závazků můž zkrslit výsldk ocnění. Zásadní z hldiska vlivu hodnoty odložného daňového závazku na hodnotu podniku má přdpoklad o trvání podniku v dohldné budoucnosti. U odložné daňové pohldávky tomu tak nní. Klíčová slova: odložná daň, ocňování, WACC, diskontní míra Summary W start with brif dscription of th way dfrrd tax is handld by Czch Accounting Standards and Intrnational Accounting Standards (which is in gnral comparabl). W com to conclusion, that it is applicabl to discount dfrrd tax by cost of quity, whn using DCF mthods of valuation. At appraisal by liquidation valu th rol of dfrrd tax is mor important. Probability that cash flows from dfrrd tax occur soon is much highr than at valuation by DCF mthods. Whn using valuation by markt multipls, thr s usually no nd to discount futur cash flows from dfrrd tax payabls and liabilitis, bcaus mthods basd on markt multipls ar not thmslvs accurat nough to b usd on stand-alon basis. Convrsly dfrrd tax liability includd in liabilitis can lad to incorrct valuation. Th fact whthr going concrn assumption is valid or not is ssntial for th influnc of dfrrd tax liability on th markt valu of businss, but is not ssntial for influnc of dfrrd tax asst. Kywords: dfrrd tax, valuation, WACC, discount rat JEL Classification: G12, G31, M21, M41