HLEDEJME ŘEŠENÍ K PROBLÉMŮM SVĚTOVÉ ENERGETIKY 21. světový energetický kongres WEC 2010, Montreal, Kanada WEC/CME Energetický komitét České republiky Praha, duben 2011
HLEDEJME ŘEŠENÍ K PROBLÉMŮM SVĚTOVÉ ENERGETIKY 21. SVĚTOVÝ ENERGETICKÝ KONGRES WEC Montreal, Kanada 12. 16. září 2010 21. světový energetický kongres již tradičně soustředil množství názorů na současný stav, problémy, perspektivy a nadějné směry rozvoje energetiky navzájem propojeného a závislého světa v 21. století. V tomto sborníku, určeném pro účastníky semináře k této významné události, se pouze upozorňuje na řadu zajímavých myšlenek, které byly v rámci kongresu publikovány. Sborník se soustřeďuje na problémové okruhy, které, z pohledu Energetického komitétu ČR WEC, jsou považovány za nejdůležitější a k nimž se řadí problémy spojené s rozvojem energetiky a elektroenergetiky jako celku, trhů s elektřinou, technologií výroby elektřiny s omezováním emisí uhlíkatých látek, obnovitelných zdrojů, jaderné energetiky, propojování elektrizačních soustav a nové tendence formování elektrických sítí. Tento pohled není a ani nemůže být úplný (více než 320 publikovaných referátů představuje přes 5 000 stran textu), a proto zájemce o další podrobnější informace odkazujeme na plné znění referátů, publikované na internetových stránkách WEC, resp. našeho Energetického komitétu.
21. SVĚTOVÝ ENERGETICKÝ KONGRES WEC Montreal, Kanada 12. 16. září 2010 ÚVODNÍ SLOVO 21. světový energetický kongres se s tříletou periodicitou uskutečnil v roce 2010 v Kanadě, v provincii Québec, v jejím hlavním městě Montreal. K seznámení české odborné veřejnosti s jednáním a výsledky Kongresu Energetický komitét WEC ČR připravil ve spolupráci s EGÚ Brno, a. s. svůj již tradiční seminář i sborník. Ve světě, kde globalizace je základním vývojovým trendem, je význam Světového energetického kongresu pro formování světové energetické politiky 21. století nesporný. Právě proto se na Kongresu podíleli vedle zástupců vedoucích představitelů energetických, technických, výzkumných a poradenských společností i čelní zástupci politické sféry. Svým rozsahem byl Kongres v Montrealu největším v historii navštívilo jej téměř 7000 účastníků z více než 130 zemí světa, včetně 70 ministrů energetiky. Kongresu dominovalo téma udržitelného rozvoje lidské společnosti. Opětovně byly prezentovány obavy, že svět jako celek i jeho energetika se zatím nenalézají na udržitelné trajektorii rozvoje a nevyvíjejí se způsobem, který bude dlouhodobě přijatelný pro budoucí populaci. I přesto lze však konstatovat, že výsledky jednání a závěry kongresu nevyznívají pesimisticky, ale naopak konstatují, že existuje reálná možnost dosažení vytčených cílů a již dnes jsou známy nadějné cesty vedoucí k hledanému udržitelnému rozvoji. V rámci Kongresu byla prezentována řada názorů a námětů k podpoře rozvoje světové energetiky. Základní prezentovaná fakta lze shrnout do následujících bodů: Do roku 2030 se očekává růst světové spotřeby energie o 32-40 %, přičemž spotřeba elektřiny poroste rychleji než konečná spotřeba energie. Podpora úspor energie je již dnes globálním trendem od vyspělého po rozvojový svět. I přes výrazný rozvoj obnovitelných zdrojů energie v nejbližších dekádách budou mít i nadále rozhodující úlohu fosilní energetické zdroje. Nedostatek kapitálu představuje významnější riziko, než snižující se zásoby ropy a zemního plynu a růst ekologických bariér pro využívání uhlí. Zásoby fosilních paliv jsou podstatně vyšší, než se donedávna očekávalo a jejich využívání omezují spíše ekonomické a ekologické než technické důvody. Přístup k přijatelné energii a pojetí energie jako hnací síly ekonomického rozvoje jsou více středem pozornosti než klimatické změny, přičemž výsledky jednání o ochraně klimatu dosud neposkytují závazná pravidla k jejich celosvětové interpretaci.
Nadále je také nutno věnovat pozornost optimálnímu rozvoji základní infrastruktury energetiky a podporovat budoucí vývoj inteligentních sítí. Z myšlenek a idejí proslovených na Kongresu vyplývá, že jednou z hlavních celosvětových výzev pro zajištění budoucnosti energetiky je řízení jejího rozvoje, které má dvě významné úrovně národní a mezinárodní. Na národní úrovni je nutná promyšlená energetická politika, na světové úrovni je nutná podpora mezinárodní kooperace. Všeobecná ekonomická krize dokázala, že trh sám o sobě nevyřeší všechny problémy a proto potřebujeme kvalitní energetickou politiku. Naše úsilí se musí soustředit na nalezení nové rovnováhy mezi trhem a regulací. Současně si musíme být jisti, že národní energetické politiky jsou koherentní a kompatibilní i na mezinárodní úrovni a respektují společné potřeby všech ovlivňovaných subjektů. Platí, že globální problémy vyžadují globální řešení. Prostředkem dosažení vytčených cílů je všestranná spolupráce zemí, institucí, společností a vlád, spolupráce přes hranice států i kontinentů. V závěrech Kongresu bylo konstatováno, že: Udržitelný růst v dalším rozvoji lidské společnosti není jen variantou, je nezbytností. Zatímco cíl je jasný, cesty k němu jsou výzvou pro všechny z nás. Více než kdy jindy bychom měli spoléhat na spolupráci mezi všemi účastníky procesu vládami, podnikatelskou sférou, výzkumem i veřejností. WEC může být hnací silou tohoto hnutí. Tento kongres demonstroval svou možnosti být katalyzátorem nových myšlenek a nových vizí. Věřím, že toto konstatování Montrealského kongresu bude pozitivně přijímáno i naší odbornou veřejností. Jsme přesvědčeni, že provedená analýza směrů rozvoje světové energetiky a zásad světové energetické politiky poskytuje pro naši energetiku, její formovanou energetickou politiku, pro každodenní činnost ústředních orgánů, i pro každou energetickou společnost, dostatek užitečných praktických podnětů. K tomu bychom rádi přispěli jak prostřednictvím semináře, vztahujícího se k hlavním tématům 21. kongresu WEC, tak prostřednictvím tohoto sborníku a jeho širší verze publikované na webových stránkách našeho Komitétu. Miroslav Vrba Předseda Energetického komitétu ČR/WEC
WEC, Montreal, Kanada, 12. 16. září 2010 OBSAH ANOTACE ÚVODNÍ SLOVO 21. SVĚTOVÝ ENERGETICKÝ KONGRES 1 1 CHARAKTERISTIKA KONGRESU 2 2 PRŮBĚH ZASEDÁNÍ A ZÁVĚRY KONGRESU 6 2.1 ZAHÁJENÍ KONGRESU 6 2.2 ZAMĚŘENÍ PRACOVNÍCH DNŮ KONGRESU 7 2.3 SOUHRNNÁ ZPRÁVA O KONGRESU 10 2.4 ZÁVĚRY KONGRESU 16 3 VYBRANÉ PREZENTACE MLUVČÍCH KONGRESU 20 3.1 ACCESSIBILITY (DOSTUPNOST) 1. DEN 20 3.2 AVAILABILITY (PŘÍSTUPNOST) 2. DEN 27 3.3 ACCEPTABILITY (PŘIJATELNOST) 3. DEN 38 3.4 ACCOUNTABILITY (ODPOVĚDNOST) 4. DEN 45 4 VÝSLEDKY ANKET K TÉMATŮM KONGRESU 50 4.1 ACCESSIBILITY (DOSTUPNOST) 1. DEN 50 4.2 AVAILABILITY (PŘÍSTUPNOST) 2. DEN 52 4.3 ACCEPTABILITY (PŘIJATELNOST) 3. DEN 54 4.4 ACCOUNTABILITY (ODPOVĚDNOST) 4. DEN 56 5 VYBRANÉ REFERÁTY KONGRESU 60 5.1 ENERGETICKÁ POLITIKA A EKOLOGIE 61 5.1.1 Ekosystémové služby pro energetickou bezpečnost 61 5.1.2 Do nové epochy elektřiny s optimální integrací decentralizovaných zdrojů energie - Projekt FENIX 63 5.1.3 Nový věk elektřiny 68 5.1.4 Energie bez emisí 73 5.2 PRIMÁRNÍ ZDROJE 75 5.2.1 Nezávislá analýza energetických zdrojů současného a budoucího světa 75 5.2.2 Inovace výroby elektřiny z uhlí jsou podstatné pro budoucnost 80
WEC, Montreal, Kanada, 12. 16. září 2010 5.2.3 Větrná energie: Eliminace vlivu nedostatečné síly větru a modelování nejistot 85 5.3 VÝROBA 89 5.3.1 Tři pilíře strategie pro strukturu výroby elektřiny Analýza 89 5.3.2 Pružnost a spolehlivost v dlouhodobém plánování elektroenergetiky 96 5.3.3 Porovnání parametrů udržitelnosti obnovitelných, jaderných a fosilních paliv pro výrobu elektřiny 99 5.3.4 Renesance nebo útlum jaderné energie 107 5.4 SÍTĚ 112 5.4.1 Směrem k obnově přenosové a distribuční infrastruktury pro dosažení cílů EU 2020 112 PŘÍLOHY SBORNÍKU JSOU JEN V ELEKTRONICKÉ FORMĚ NA WEBU HTTP://WWW.WEC.CZ PŘÍLOHA 1: SEZNAM ZKRATEK 116 PŘÍLOHA 2: SEZNAM REFERÁTŮ KONGRESU 120 PŘÍLOHA 3: SEZNAM PREZENTACÍ Z JEDNOTLIVÝCH DNŮ KONGRESU 134 PŘÍLOHA 4: ŠIRŠÍ VÝBĚR REFERÁTŮ KONGRESU 140
21. SVĚTOVÝ ENERGETICKÝ KONGRES 21. světový energetický kongres (dále Kongres) se stal nejvýznamnějším mezinárodním energetickým shromážděním roku 2010. Kongres byl připraven Světovou energetickou radou (World Energy Council WEC), která představuje nejvýznamnější mezinárodní energetickou organizaci. Rada je akreditovaná v rámci OSN a je to nezisková organizace, jejímž cílem je napomáhat ekonomickému rozvoji a mírovému a udržitelnému energetickému zásobování. Tato mezinárodní asociace se sídlem v Londýně působí již více než 85 let v oblastech energetického výzkumu a vývoje, mezinárodní studijní činnosti, regionálních a technických programů na podporu opatřování energetických zdrojů, rozvoje výroby, přepravy, přenosu, distribuce a užití energie. Cílem WEC, která má své členské komise v 90 zemích, je monitorovat stav energetického sektoru a vyhledávat řešení, napomáhající ekonomickému rozvoji průmyslových i rozvojových zemí. Podporuje rovněž fundované mezinárodní diskuse, které se periodicky konají po celé naší planetě; WEC analyzuje časový rámec a cesty udržitelného užití energetických zdrojů v zájmu prospěchu celého lidského společenství. Podrobné údaje jsou na stránkách www.worldenergy.org. Československo patřilo k zakládajícím členům WEC v roce 1924 (prvním představitelem byl prof. Dr. Ing. Vladimír List) a naši představitelé i přední odborníci z různých oborů energetiky spolupracovali s WEC ve všech historických etapách. Od roku 1993 působí v České republice jako národní komitét (WEC Member Committee) Energetický komitét ČR/WEC, který je asociací společností, organizací a firem z energetických odvětví uhelného průmyslu, plynárenství, elektroenergetiky a teplárenství, včetně dodavatelských, výzkumných, studijních a poradenských organizací a technických universit. Energetický komitét ČR/WEC má v současné době celkem 17 členských organizací. Další údaje jsou uvedeny na stránkách www.wec.cz. Kongres se koná každé tři roky a pokládá se za nejvýznamnější energetické fórum, jehož se zúčastňují tisíce odborníků, účastníků z celého světa. Nejnovější Kongres hostil kromě členů WEC i další účastníky ze zemí produkujících a spotřebovávajících energii, zástupce institucí, mezinárodních organizací, reprezentanty energetických společností, experty z celého světa a mnoho dalších účastníků, kteří se zajímají o otázky a problémy energetiky. 21. kongres se konal ve dnech 12. 16. září 2010 v Montrealu, hlavním městě provincie Québec v Kanadě. Zúčastnilo se ho asi 7000 delegátů z více než 130 zemí světa. Kongresu bylo zasláno více než 320 odborných referátů a v rámci jeho jednání byla na programu řada prezentací u promítaných posterů a společná zasedání formou kulatých stolů za přítomnosti vysokých představitelů vlád a světové energetiky, včetně 70 ministrů energetiky z různých zemí. Samostatným paralelním programem, avšak s návazností na činnosti Kongresu, byl program Future Energy Leaders Programme (FELP) pro mladé profesionály v oboru energetika z mnoha zemí. V delegaci České republiky se 21. kongresu zúčastnili představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Energetického regulačního úřadu, zástupci energetických organizací a Energetického komitétu ČR/WEC, autoři přijatých referátů a mladí profesionálové participující na programu FELP. duben 2011 strana 1
1 CHARAKTERISTIKA KONGRESU Cílem kongresu bylo vymezení hlavních problémů a nadějných cest k dosažení udržitelného rozvoje energetiky, a to na národní, regionální i globální úrovni. Heslo Kongresu Hledejme řešení k problémům světové energetiky bylo rozčleněno do čtyř základních témat, formálně označovaných jako čtyři A : Accessibility dostupnost. Availability přístupnost. Acceptability přijatelnost. Accountability odpovědnost. Po slavnostním zahájení Kongresu dne 12. září 2010 byly následující čtyři pracovní dny (13. až 16. září 2010) věnovány postupně jednotlivým výše uvedeným základním tématům. Pro pracovní jednání Kongresu byly připraveny prezentace, které přednesli vybraní mluvčí WEC. Přehled prezentací je uveden v příloze 3 (v elektronické formě na stránkách www.wec.cz). Vybrané prezentace, zajímavé z hlediska české energetiky jsou podrobněji okomentovány v kapitole 3 tohoto sborníku. Kromě zmíněných prezentací zástupci energetiky jednotlivých zemí dodali k tématům kongresu 324 referátů, jejichž seznam je uveden v příloze 1 (v elektronické formě na stránkách www.wec.cz). Z těchto referátů byl proveden širší výběr 182 referátů, které mohou být podnětné pro české odborníky. Přehled vybraných referátů spolu se stručnou charakteristikou (anotací) jsou uvedeny v příloze 4 (v elektronické formě na stránkách www.wec.cz). V rámci sborníku není možné publikovat podrobnější přehled všech referátů, neboť tyto referáty představují více než 5000 stran textu. Pro ilustraci projednávané problematiky je v kapitole 5 tohoto sborníku uveden komentovaný abstrakt z 12 vybraných referátů. Vzhledem k rozsahu problematiky je výběr prezentací a referátů v tomto sborníku nutně velmi zúžený a může být i považován za poněkud subjektivní. Případné zájemce o další referáty proto odkazujeme na internetové stránky www.worldenergy.org, kde jsou všechny originální referáty dostupné. Čtyři základní témata Kongresu jsou natolik obsáhlá, že v zájmu přehlednosti byla dále rozdělena na užší podtémata. V dalším textu je uvedena stručná charakteristika základních témat a vymezení detailnějších podtémat. 1. ACCESSIBILITY DOSTUPNOST Téma je vymezeno sloganem: Uspokojení poptávky po energii Globální výzvy vyžadují globální řešení. Téma zahrnuje problematiku energetické chudoby, jejího odstraňování a souvisejícího nárůstu spotřeby energie zejména v rozvojových zemích. Téma se také soustřeďuje na potřebu řízení rostoucí spotřeby energie naší planety. Na Zemi stále roste spotřeba energie, přitom ale asi 1,5 mld. obyvatel nemá přístup k elektřině a velká část populace nemá přístup k obvyklým komerčním zdrojům energie. Je stále jasnější, že růst energetické spotřeby, pozorovaný v posledních letech po celém světě, nelze jednoduše extrapolovat pro příští období. Demografický a ekonomický růst v rozvojových zemích bude do budoucna vyžadovat využívání dalších nových zdrojů. Světová ekonomická krize způsobila částečné zpomalení spotřeby energie, ta však v dalších letech znovu poroste a bude vyžadovat rozsáhlá řešení v globálním, regionálním, národním i lokálním rozsahu. WEC sleduje vývoj energetických potřeb strana 2 duben 2011
a doporučuje vhodná řešení, ale výzvy, před nimiž světová energetika stojí, zůstávají nadále naléhavé. Podle původních předpokladů bylo téma rozděleno do 7 podtémat. Na vlastním zasedání Kongresu byl počet podtémat u prvního tématu rozšířen na 13 (kurzívou jsou uvedena dodatečně zařazená podtémata): 1.1 Reakce na prudký růst spotřeby v rozvojových zemích; 1.2 Vymýcení energetické chudoby; 1.3 Energie pro městské aglomerace (megacity); 1.4 Geopolitika, energetické trhy a obchod; 1.5 Bezpečné, účinné a čisté energetické soustavy přesahující hranice; 1.6 Těsnější integrace v zájmu adekvátnosti infrastruktury a účinnosti; 1.7 Rizika zásobování energií; 1.8 Regionální program WEC Afrika; 1.9 Regionální program WEC Evropa Technologický posun k nízkouhlíkovému trhu; 1.10 Regionální program WEC Asie; 1.11 Regionální program WEC Severní Amerika; 1.12 Regionální program WEC Latinská Amerika Stávající a budoucí výzvy; 1.13 Studie WEC Energetická předvídavost: Kritické neurčitosti v strategiích budoucnosti. V uvedených tematických skupinách bylo předneseno 35 prezentací, jejichž přehled je uveden v příloze 3 (v elektronické formě na stránkách www.wec.cz). 2 AVAILABILITY PŘÍSTUPNOST Téma je vymezeno sloganem: Jaký je správný energetický mix pro dlouhodobou stabilitu? Téma zahrnuje problematiku optimálního mixu zdrojů a konečné spotřeby energie. Soustřeďuje se na jednotlivé zdroje energie, jejich dostupnost, perspektivy do budoucna a očekávaný podíl na konečné spotřebě energie. Světové energetické zásoby primárních zdrojů energie zůstávají od energetické krize v 70. letech minulého století na přibližně stejné úrovni. Fosilní paliva představují základ i pro budoucí dodávky energie. Obavy z klimatických změn a rozsah těžby ropných produktů v příštích 10 20 letech, prezentované v posledním období, jsou novou výzvou k aktualizaci přístupu k výhledovým plánům. WEC bude i nadále usilovat o posouzení všech aspektů a zásad pro stanovení vhodné skladby budoucího energetického mixu příštích let. Obnovitelné zdroje v některých oblastech světa zaznamenávají rychlý růst, avšak z důvodu, že se rozvíjejí z velmi nízkých výchozích hodnot, jejich příspěvek ke krytí spotřeby i do roku 2030 bude pravděpodobně stále spíše skromný. Velkou výzvou pro energetické trhy bude vliv kolísání cen ropy a rostoucí necitlivost trhu na tyto změny. Vlády zemí se budou muset více zapojit do řešení závažných energetických problémů. Novým zdrojem energie, zvláště v Severní Americe, by se měl stát plyn získávaný z olejových břidlic a písků. Je také zřejmé, že jaderná energie zůstává důležitým zdrojem energie, i když v současnosti se její podíl v celosvětovém měřítku přechodně mírně snížil. Největší a prudký rozvoj jaderných elektráren je zaznamenáván v současnosti v Číně, Indii, Jižní Koreji a některých rozvojových zemích. duben 2011 strana 3
Elektřina je nejdůležitější formou energie pro konečnou spotřebu. V příštích 25 letech její spotřeba, podle odhadu údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) i amerického ministerstva energetiky (DOE), poroste v průměru o 2,3 % ročně, což je vyšší hodnota než celkový růst konečné spotřeby energie, který se očekává ve výši do 2,0 % ročně. Při výrobě elektřiny se spotřebovává 40 % primárních energetických zdrojů a tato hodnota dále poroste. Celosvětová účinnost výroby elektřiny se pohybuje mezi 30 až 33 %, což je ovlivněno dlouhodobou životností starších výroben, zvláště elektráren spalujících uhlí. Při zavádění moderních energetických bloků s kombinovaným cyklem na spalování plynu (CCGT) a vlivem nových, vysoce účinných bloků spalujících uhlí poroste celková účinnost výroby elektřiny výhledově na hodnoty nad 40 % v roce 2035. Podle původních předpokladů bylo pro druhé téma Kongresu plánováno 7 dílčích podtémat. Na vlastním zasedání Kongresu byl počet podtémat ke druhému tématu rozšířen na 12 (kurzívou jsou uvedena dodatečně zařazená podtémata): 2.1 Energetické zdroje a technologie dnes a zítra; 2.2 Řešení dostatečného, čistého a bezpečného energetického zásobování fosilními palivy; 2.3 Výzvy spojené s účinnými a čistými fosilními palivy; 2.4 Jaderná energie: renesance nebo útlum; 2.5 Obnovitelné a alternativní energie v struktuře energií; 2.6 Energetická účinnost: nový zdroj energie a jeho rozměr; 2.7 Nekonvenční zdroje fosilních paliv; 2.8 Uhlovodíky z arktických zdrojů; 2.9 Studie WEC od zranitelnosti k energetické udržitelnosti: voda pro energii; 2.10 Prezentace politiky WEC energetická efektivnosti a její indikátory; 2.11 Komise WEC pro čistší fosilní paliva; 2.12 Přehled energetických zdrojů. V uvedených tematických skupinách bylo předneseno 52 prezentací, jejichž přehled je uveden v příloze 3 (v elektronické formě na stránkách www.wec.cz). 3 ACCEPTABILITY PŘIJATELNOST Téma je vymezeno sloganem: Energetická řešení pro živou planetu. Téma zahrnuje problematiku vlivu energetiky na životní prostředí a klima a zabývá se také možnými sociálními důsledky rozvoje energetiky. Udržitelnost dalšího rozvoje a přijatelnost z hledisek environmentálních jsou nezbytnými předpoklady dlouhodobých scénářů rozvoje energetiky na naší planetě. Je nutné vždy provádět komplexní posouzení vlivu na životní prostředí, ale pozornost je nutno věnovat i potenciálním sociálním dopadům. Rovněž je nutné stanovit roli a účast veřejnosti v procesu schvalování rozvojových záměrů a v navrhovaných variantách dávat přednost energeticky účinným, úsporným a z hledisek životního prostředí přijatelným systémům a technologiím. V rámci tématu byly zdůrazněny potenciální vlivy skleníkových plynů na klima při využívání fosilních paliv. Výrazným aktuálním tématem byla havárie při těžbě ropy z léta 2010 v Mexickém zálivu. Obavy jsou i z možných ekologických vlivů nové rozsáhlé těžby olejových břidlic a písků. Nutností se stává ochrana zásob čisté pitné vody. Vývoj efektivních a udržitelných energetických politik pro praxi je komplexní úlohou zahrnující velký počet zainteresovaných stran (stakeholderů). strana 4 duben 2011
Podle původních předpokladů bylo v rámci třetího tématu plánováno 6 dílčích podtémat. Na vlastním zasedání Kongresu byl jejich počet rozšířen na 11 (kurzívou jsou uvedena dodatečně zařazená podtémata): 3.1 Úplný životní cyklus jediný spolehlivý rámec pro ocenění vlivů; 3.2 Zapojení veřejnosti a její zainteresování do rozhodování: základní faktor úspěchu; 3.3 Cesta (cestovní mapa) k účinným energetickým politikám; 3.4 Energeticky účinné systémy zásobování aglomerací; 3.5 Energie pro dopravu; 3.6 Energie a klimatické změny; 3.7 Velké energetické projekty; 3.8 Studie WEC Pravidla energetických trhů a investic; 3.9 Studie WEC Výkonnost a provoz elektráren; 3.10 Studie WEC Interkonektivita; 3.11 Studie WEC Biopaliva. V uvedených tematických skupinách bylo předneseno 43 prezentací, jejichž přehled je uveden v příloze 3 (v elektronické formě na stránkách www.wec.cz). 4 ACCOUNTABILITY ODPOVĚDNOST Téma je vymezeno sloganem: Strategie, regulace a financování. Téma je zaměřeno na problematiku úlohy státu ve vztahu k investorům nových energetických projektů. Financování energetických projektů vyžaduje jasně stanovené politiky a stabilní regulační rámec pro optimální využívání zdrojů a přiměřenou návratnost investic. Dosažení rovnováhy mezi těmito hledisky není snadné, a proto je nutná intenzivní spolupráce veřejného a soukromého sektoru a také jsou nutné nové formy partnerství podnikatelské sféry s vládami. V uvedených rámcích budou sledována a společně zajišťována hlediska všech zainteresovaných stran. V rámci čtvrtého tématu bylo plánováno a také probíráno 6 dílčích podtémat: 4.1 Energie, potraviny, přírodní zdroje a životní prostředí: shrnutí bilance; 4.2 Vývoj nových energetických strategií mezinárodní kooperace; 4.3 Sdílení zkušeností: příklady úspěšných iniciativ v transferu technologií; 4.4 Investice do přechodu: rizika a přínosy; 4.5 Nástroje managementu k zajištění přijatelnosti a udržitelnosti projektů; 4.6 Regulace energetického sektoru: kontinuální proces učení. V uvedených tematických skupinách bylo předneseno 28 prezentací, jejichž přehled je uveden v příloze 3 (v elektronické formě na stránkách www.wec.cz). Po projednání čtvrtého tématu v poslední den kongresu byly prezidentem WEC shrnuty hlavní závěry Kongresu, které jsou podrobněji uvedeny v kapitole 2.4. Celkově byl průběh Kongresu shrnut v samostatné zprávě, jež je uvedena v kapitole 2.3 a jejíž originál lze nalézt na internetových stránkách www.worldenergy.org. duben 2011 strana 5
2 PRŮBĚH ZASEDÁNÍ A ZÁVĚRY KONGRESU Národní komitéty WEC postoupily pořadatelům Kongresu jako podklad pro zasedání přes 320 referátů, zaměřených k tématům, uvedeným v kapitole 1. Vlastní zasedání zahrnovalo 158 prezentací ve 42 pracovních sekcích. Dále se uskutečnily kulaté stoly s prezentací prezidentů významných společností a ministrů energetiky, regionální fóra, ministerské fórum a fórum mladých energetických specialistů. Ministerského fóra se zúčastnilo 11 ze 14 ministrů energetiky Kanady, kteří se také podíleli na kulatém stolu o zásadních otázkách světové energetiky a energetické politice Kanady posledních let. 2.1 ZAHÁJENÍ KONGRESU Úvodní projev kongresu přednesl Pierre Gadonneix, prezident WEC. Ve svém projevu uvedl, že existují tři hlavní fronty, na nichž musí dnešní energetika bojovat novými nástroji trhu a regulace: ekonomický růst, ochrana klimatu a sociální otázky. První frontou je ekonomický rozvoj. Aby uspokojila rostoucí spotřebu, potřebuje energetika významné investice, a proto je nutná dlouhodobá vize. V průmyslových zemích zaznamenáváme přitom značnou opatrnost těch, co rozhodují o dlouhodobých investicích, a to v důsledku nejistot trhu, vysoké nezaměstnanosti a doznívající recese. Plány vlád a jejich úsilí o stimulaci jsou potřebné a odůvodněné. Deficit veřejných financí vyvolává nové otázky stran národní politiky podpory čistých technologií na národní, regionální i mezinárodní úrovni. Tato situace odrazuje od dlouhodobých investic a vede buď k nedostatečným akcím a ke krátkodobosti investic do technologií, které jsou levnější, ale jsou spojeny s výraznějšími negativními vlivy na životní prostředí. To může být určitou krátkozrakostí. Musíme nově promyslet rozdělení úloh mezi trhem a regulací, potřebujeme dlouhodobě orientované energetické politiky a intenzifikaci rozhodování o udržitelných investicích. Druhou hlavní frontou je ochrana klimatu. V minulém roce téměř 80 zemí podepsalo v Kodani dohodu o omezení globálního oteplování do roku 2020 o 2 C. Zavázaly se uplatnit konkrétní opatření k redukci svých emisí CO 2. Stále však zůstává rozpor mezi vytčeným cílem a konkrétními závazky zúčastněných zemí. Oteplování tedy spíše dosáhne hodnoty 3 až 4 C. To otevírá otázku nákladů přechodu k nízkouhlíkové ekonomice, vlivu těchto nákladů na ekonomický růst a otázku efektivního sladění ekonomického růstu s ochranou klimatu. Vzrůstají také oprávněné obavy o sociální otázky: transformace energetiky musí být pro všechny přijatelná, jinak nebude dosaženo všeobecného konsenzu. To znamená nenechat nikoho na vedlejší koleji, věnovat více pozornosti nerovnosti a energetické chudobě. Musíme se ujistit, že celá naše energetika, naše investice, naše služby se budou adaptovat na nový životní styl a mezi jiným i nové urbanizaci. Dále je třeba podpořit přijatelnost všech druhů infrastruktury, které využíváme, jako jsou doly, ropné a plynové vrty, naše rafinerie, uhelné, plynové a jaderné elektrárny, solární a větrné farmy. Žádná technologie není bezvýhradně bezpečná a jakákoli nehoda nás může všechny ovlivnit. Musíme proto prosazovat dialog a koordinaci mezi námi a veřejností a adaptovat odpovídajícím způsobem naše regulace a procesy. Musíme stále otevřeněji komunikovat s ostatní společností o infrastrukturách, jejich bezpečnosti a jejich vlivu na životní prostředí. To vše musí být šířeno a publikováno v reálném čase: je naší povinností naslouchat, informovat, vysvětlovat a nastane-li potřeba, korigovat. To vše vyžaduje odpovědnost. Pokrok v našich výzvách znamená spojit naše síly a podporovat různorodost a inovativní myšlení. Náš kongres poskytuje jedinečnou možnost sdílet naše vize, naše myšlenky a praxi s cílem nalézat, nebo společně si prezentovat cesty, jak nově bilancovat trh a zlepšit regulaci, jak vytvořit chytré regulační rámce, které učiní růst udržitelným pro všechny. Je nutno zdůraznit, že je to jedinečná strana 6 duben 2011
příležitost učit se jeden od druhého. To se týká zejména našich kolegů a přátel z rozvojových zemí, s nimiž sdílíme jejich jedinečné názory a zkušenosti. 2.2 ZAMĚŘENÍ PRACOVNÍCH DNŮ KONGRESU Vlastní pracovní jednání Kongresu probíhala ve čtyřech dnech od 13. do 16. září 2010. 1. den 13. září 2010 Téma dne: Accessibility (dostupnost) Energetičtí experti se v prvním dnu vyjádřili k tomu, že energetika se musí pohybovat vpřed od tradičních zdrojů k jejich diverzifikaci, od fosilních paliv k alternativním, jako větrné, solární a jaderné. Transformace energetiky si však vyžádá určitý čas a v mezičase budou nezbytná určitá náhradní řešení, aby se pokryly nově rostoucí požadavky, vyplývající z růstu populace a rostoucí spotřeby nových trhů rozvojových zemí. Klíčový mluvčí Khalid Al-Falih, prezident Saudi Aramco (státní energetická společnost Saudské Arábie) soudí, že uhlí, ropa a zemní plyn budou poskytovat 4/5 energie i v nejbližších dekádách. V mezidobí se však mají vyvinout technologie, které učiní ropu ekologicky přijatelnější a účinnější. Pokud jde o poslední událost, únik ropy v Mexickém zálivu, dodal, že celkový obraz ropného průmyslu je určitě lepší, než by se zdálo z posledních měsíců. Současný průmysl je daleko způsobilejší, technologické prostředky jsou více sofistikované a zásobovací řetězec ropy je spolehlivější než kdykoliv v minulosti. Podle názoru dalšího klíčového mluvčího Petera Vosera, šéfa Royal Dutch Shell, zemní plyn reprezentuje revoluci v energetické bezpečnosti, zvláště v oblasti výroby elektřiny. Je to palivo, které poskytuje nejrychlejší a nejlevnější cestu ke snížení emisí uhlíku v nejbližších letech. Odpolední plenární zasedání adresovali mluvčí vlivu náhrady ropy v energetickém zásobování. Dotace ceny substituentů podle Seada Vilogorace (United Nations Economic Commission for Europe) zkreslují rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Navíc tyto produkty produkují také značné objemy CO 2. Výrobci energie potřebují spolehlivé kapitálové trhy a koherentní regulační rámec investic, který není vždy k dispozici; lze jen doufat, že vlády i podnikatelé dosáhnou konsenzu, jak nadále postupovat v této oblasti. V rámci další plenární prezentace Oleg Aksyutin (Gazprom) usoudil, že energetická bezpečnost zemí je klíčovou součástí celkové bezpečnosti, a tedy jejich energetické politiky. Ruský systém rozvoje plynárenství vychází z plánovaného pojetí bezpečnosti dodávek zemního plynu. Kulatý stůl dopoledního zasedání diskutoval téma dne dostupnost. Uspokojení poptávky po energii představuje globální výzvu a vyžaduje globální řešení. Za předsednictví Jamala Satira (Energy, Transport and Water The World Bank) se zasedání zabývalo otázkou, jak se bude zvyšovat energetická spotřeba po zotavení ekonomik po světové krizi, včetně nezbytného doprovodného požadavku dosáhnout účinnější spotřeby a integrace alternativních energií do hlavního proudu zásobování energií. WEC k tématu vydala studii udržitelnosti energetického zásobování, kde byla podtržena nezbytnost zařazení tohoto tématu do energetické politiky. Podle této studie všeobecný růst populace a nebezpečí globálního oteplování vyžaduje vícestranné agendy, zaměřené na ekonomický rozvoj, národní bezpečnost, sociální prospěch a ochranu životního prostředí. Ze závěrů studie lze uvést: Dosažení udržitelnosti dodávek energie v jednotlivých zemích ovlivňuje velký počet faktorů. duben 2011 strana 7
V mnoha zemích lze zaznamenat podporu udržitelnosti energetiky pomocí ambiciózních a pružných programů. Rozsah a komplexnost výzev zaměřených na udržitelnost energetiky neustále rostou. 2. den 14. září 2010 Téma dne: Availability (přístupnost) Přístupnost energie a hledání správného energetického mixu v zájmu dlouhodobé stability byly tématy druhého dne Kongresu. Zatímco fosilní zdroje budou stále významným prvotním zdrojem zásobování energií, roste potřeba i alternativních zdrojů v zájmu dostatečného zásobování i ochrany prostředí. Mnozí řečníci diskutovali o potřebě hlubší spolupráce mezi vládami na globální i regionální bázi i o efektivnějších vztazích mezi vládami a energetikou. To vše je v zájmu rychlejšího rozvoje alternativních zdrojů a přístupu k energii méně rozvinutých oblastí. Dopolední kulatý stůl řízený panem Fatihem Birolem, hlavním ekonomem a ředitelem IEA, diskutoval jak rostoucí obavy z klimatické změny a výzvy spojené se zvýšením těžby ropy vyvolávají tlak na energetiku a vedou k hledání způsobu rozšíření energetického mixu o nové alternativní zdroje energie. Skupina zástupců pěti energetických společností hovořila o konvenčních zdrojích energie, včetně uhlí, které budou nadále hlavním zdrojem avšak využívaným ekologicky příznivým způsobem. Vinay Kumar Singh z Indie osvětlil důležitost uhlí pro svou zemi a také popsal úsilí Indie o omezení ekologických vlivů. Theirry Vandal, Hydro-Québec, upozornil na význam energetických úspor pro další vývoj. Další téma se dotýkalo zdokonalování přenosových sítí a přepravních soustav, které podle Leonharda Birnbauma z RWE musí zajistit uspokojení rostoucí spotřeby. Budoucí energetický mix, jako subjekt energetické politiky vlád, by měl být v souladu se společenskými potřebami, což není vždy splněno. Podle Patricka Krona, Alstom, neexistují žádná zázračná řešení, ale důraz by měl být kladen na úspory energie. Fosilní paliva budou i nadále rozhodující, ale prioritou by se mělo stát zavádění technologie CCS. Korea podle Ssang-Su Kima sází na rozvoj uhelných i jaderných kapacit, důraz bude položen na jádro, které by mělo zajistit více než 40 % elektřiny v období kolem roku 2030. Klíčoví řečníci Richard George a Gregory Boyce z USA popsali výhledy uplatnění ropy a uhlí při krytí expanse energetických potřeb. Přitom je nutno dosáhnout podstatně nižších negativních vlivů na životní prostředí v průběhu těžby i užití. Nové technologie, zaměřené na ekonomický růst a sociální přínosy, by měly poskytnout zelenou výrobu z uhlí, tj. výrobu při uhlíkových emisích blížících se k nule. Uhlí by mělo přispět i ke snížení energetické chudoby v oblastech, v nichž více než polovina populace nemá k energii přístup. Zelená výroba je podle tohoto názoru jediným udržitelným zdrojem energie z uhlí. Podle Shosuke Moriho z Japonska konkurence v oblasti fosilních paliv poroste, jelikož rozvojové země budou usilovat o růst spotřeby. Významnou roli by mohla sehrát elektřina. Zvýšení užití elektřiny pro elektromobily by mohlo přispět ke snížení současných emisí automobilů (cca 4,8 mld. t) o téměř 1,4 mld. t. strana 8 duben 2011
3. den 15. září 2010 Téma dne: Acceptability (přijatelnost) Přijatelnost energetiky znamená nalézt energetický mix, co nejméně zatěžující životní prostředí a klima. Dále je nutno zajistit rozvoj energetiky, mající širokou podporu veřejnosti. Otevírací referát Lestera Browna, USA diskutoval tzv. Plán B výzvu ke snížení emisí uhlíkatých látek během příštích let o plných 80 %. Pro boj s klimatickými vlivy je podstatný rozvoj obnovitelných energií. Odvolal se na příklad Texasu, bohatého na ropu, který se stal největším producentem větrné energie. Rozšiřování energetického mixu a co nejrychlejší zvýšení podílu obnovitelných zdrojů je nadále vysoce aktuální. Je těžké předvídat náklady na obnovitelné zdroje a proto se doporučuje snížit daně z příjmů a zvýšit daně na uhlíkové emise. Dopolednímu kulatému stolu předsedal ministr životního prostředí Kanady Jim Dentice. Odborníci vyjádřili názor, že je nutno vypracovat akční plán boje proti klimatickým změnám, přijatelný pro rozvinuté i nové ekonomiky. Technologie jsou k disposici, je však nutné je dostat do reálné praxe. Podle Pierra Lamace mnohé problémy nejsou technické. Je nutné, aby vlády ve spolupráci s energetickými odborníky vytvořily stabilní energetickou politiku, umožňující investorům financování rozvoje. Podle Davida Kima, Korea, dojde-li opět k poklesu cen ropy, obnovitelné zdroje budou zranitelné. Jaderná energie musí být součásti řešení směřujících k omezování emisí. Jose Antonio Muniz Lopes, Brazílie, rovněž zdůraznil význam konsistentní energetické politiky pro sektor. Podle Anne Lauvergeon, Francie, k ochraně klimatu potřebujeme efektivní a udržitelné řešení rozvoje energetiky. Je nutno dosáhnout široké akceptace jaderné energie jako klíčového prvku energetického mixu budoucích let. Jaderný průmysl vykonal významný pokrok v recyklování vyhořelého paliva. Je pravda, že výstavba jaderných elektráren je drahá, ale dlouhodobě je jaderná energie vysoce konkurenceschopná. Jaderná energie je přirozeným doplňkem obnovitelných zdrojů. V porovnání s obnovitelnými zdroji, které jsou nevyzpytatelné, je jaderná energie stabilním zdrojem. V dalším významném projevu se Liu Zhenya, Čína, dotkl pokroku země v oblasti inteligentních sítí. Přispívají k vyšší inteligenci, interaktivitě a pružnosti elektrizační soustavy a vedou ke zvýšení její účinnosti. Elektrizace dopravy vyvolá další růst nároků na elektřinu. Odpolední zasedání zdůraznilo potřebu dalšího pokroku v ochraně životního prostředí, potřebu souhlasu veřejnosti, včetně jejího zapojení do rozhodovacího procesu a nezbytnost jasných pravidel regulace. Značný nevyužitý ekonomický potenciál se nachází v energetických úsporách. 4. den 16. září 2010 Téma dne: Accountability (odpovědnost) Čtvrtý den Kongresu pokrýval otázky odpovědnosti. Financování energetických projektů vyžaduje jasnou energetickou politiku a stabilní regulační rámec, aby bylo zajištěno optimální využití zdrojů a dosažena přiměřená návratnost investic. Dosažení rovnováhy mezi těmito hledisky není jednoduché a bude vyžadovat bezprecedentní úroveň veřejné a soukromé kooperace a nové formy partnerství soukromého sektoru s vládou. Prezentace byly svěřeny Pierru Gadonneix, prezidentu WEC a Christophovi Frei, generálnímu sekretáři WEC. Pascal Lamy ze Světové obchodní organizace (WTO) zdůraznil úlohu regulace v odpovědném ovlivňování trhů. duben 2011 strana 9
V rámci jednání čtvrtého dne Kongresu se konal i ministerský kulatý stůl, jehož se zúčastnilo 7 ministrů energetiky. Došlo se k závěru, že jaderná energie musí být akceptována jako klíčová komponenta energetického mixu. Závěrem dne Pierre Gadonneix shrnul závěry Kongresu, které jsou uvedeny dále v samostatné kapitole 2.4. 2.3 SOUHRNNÁ ZPRÁVA O KONGRESU Celkové vyhodnocení Kongresu od Dr. Johannese Teyssena (viceprezident WEC Europe) je v plném znění uveřejněno na webové stránce www.worldenergy.org. Kongres navštívilo cca 7000 účastníků z více než 130 zemí, včetně 70 ministrů energetiky. Byla to největší účast v historii Kongresů. Přítomni byli hlavně zástupci energetického sektoru, politici, konzultanti a zástupci mezinárodních energetických agentur. Strana spotřebitelů byla zastoupena poněkud méně. V rámci Kongresu byla publikována následující hlavní fakta: Do roku 2030 se očekává růst světové spotřeby energie o 32 40 %. V nejbližších dekádách budou mít i nadále rozhodující úlohu fosilní energetické zdroje. Nedostatek kapitálu představuje daleko významnější riziko než zásoby ropy, zemního plynu a uhlí. Zásoby fosilních paliv jsou podstatně vyšší, než se donedávna očekávalo, zejména díky břidličným plynům. Přístup k přijatelné energii a pojetí energie jako hnací síly ekonomického rozvoje jsou více středem pozornosti než klimatické změny. Výsledky jednání v mexickém Cancunu pravděpodobně opět neposkytnou závazná pravidla ochrany klimatu. Nejdůležitější témata Kongresu lze formulovat ve třech bodech: Rostoucí poptávka po energii, spolehlivé zásobování energií a jeho zajištění mixem konvenčních a obnovitelných zdrojů. Dramatické změny na zdrojové straně zásobování energií zejména díky nekonvenčnímu zemnímu plynu. Rozvoj infrastruktury energetiky čelí možnému ohrožení v důsledku nedostatku financí. Základní výsledek diskuse potvrzuje, že zajištění energie je ústředním problémem všech zemí. Široká dostupnost energií je předpokladem ekonomického růstu a prosperity. Různé země ovšem mají v tomto směru rozdílné aktuální úkoly. V průmyslových zemích je nutná transformace energetického systému. V Severní Americe to znamená obnovu stárnoucí infrastruktury s velkým důrazem na bezpečnost zásobování. Japonsko a Jižní Korea usilují o zlepšení bilance skleníkových plynů využitím jaderné energie, což současně snižuje jejich závislost na dovozu. Evropě dominují diskuse o ochraně životního prostředí a klimatu. Ve všech regionech se klade mimořádný důraz na energetickou efektivnost, v Japonsku především na straně spotřeby. Všeobecný důraz se klade na udržitelnost zásobování. Současně se vedou diskuse i o její přijatelnosti a konkurenceschopnosti. Podstatný růst energetické spotřeby se v rozvinutých zemích neočekává. Všeobecně se soudí, že transformace energetických soustav je realitou, problémy jsou však s jejím financováním. Náhrada současných, většinou dobře fungujících systémů technologiemi strana 10 duben 2011
příznivými pro klima (jaderná energie, CCS, obnovitelné zdroje) je spojeno s enormními investicemi v porovnání s budováním nebo obnovou konvenčních energetických systémů. Finanční situace státních i soukromých společností je však už vysoce zatížena investicemi posledních let. Řešení je obtížné bez stabilního a konzistentního regulačního rámce. Podle Pierre Duhaima základním problémem přijatelnosti není technologie, ta je k disposici. Udržitelný rozvoj (potřebný s ohledem na růst populace) bude problematický v současné atmosféře rostoucího napětí mezi energetikou, vládou a veřejností. K dosažení přijatelného konsenzu je nutná spolupráce všech zúčastněných stran. Podle analýz WEC transformace energetických systémů si vyžádá do roku 2030 více než 20 bilionů USD. Ústředním problémem je tedy financování, které si transformace energetických systémů vyžaduje. Rozhodující je i racionální užití energie všemi subjekty energetiky. Růst energetické efektivnosti (účinnosti užití energie) je nejlepší trvalou změnou. Pro oblasti růstu (zejména Brazílie, Rusko, Indie, Čína) je nejdůležitějším faktorem rozsáhlé koordinované budování energetických systémů, což je náročné s ohledem na rozvoj průmyslu i růst populace. Rozvoj energetiky je motivován snahou opatřit dostatek energie. Preferují se konvenční a spolehlivé technologie. Obnovitelné zdroje jsou součástí energetického mixu, ale nedominují s ohledem na potřebu konkurenceschopnosti rozvoje. Podle názoru Fatiha Birola (IEA) energetická politika Číny bude určovat v budoucnosti ceny ropy. Energetické potřeby Číny vzrostly z úrovně cca 50 % potřeby USA kolem roku 2000 na srovnatelnou úroveň, přestože měrná spotřeba energie na obyvatele v Číně dosud činí pouze jednu třetinu průměru zemí OECD. I pro rozvíjející se země představuje energetická efektivnost důležitou úlohu, jak zdůraznil Dadi Zhou. Čína plánuje zvyšování energetické efektivnosti v nejbližší dekádě o 3 až 4 % ročně. V Číně se také masivně investuje do výroby elektřiny. Staví se 300 GW ve vodních elektrárnách, 70 GW v jaderných elektrárnách, 80 GW v elektrárnách na zemní plyn, 150 GW ve větrných elektrárnách a 20 GW v solárních elektrárnách, ale obnovitelné zdroje budou představovat jen zlomek potřebné výroby. Uhelné elektrárny nyní obstarávají 70 % čínské výroby elektřiny, ale tato hodnota má klesnout do roku 2050 pod 40 %. Fatih Birol (IEA) upozornil i na další významnou položku energetické spotřeby v rozvojových oblastech dopravu. V současnosti se v těchto zemích provozuje cca 1 mld. automobilů, ale tento počet do roku 2030 vzroste o další miliardu. Uvedený nárůst bude kritický z pohledu energetické bezpečnosti a emisí. Regulace by měla ovlivnit, jak tato vozidla budou provozována. Značná pozornost se na Kongresu věnovala energeticky chudým zemím a boji za snížení energetické chudoby. S ohledem na zaměření tohoto sborníku se zde zmíněné otázce podrobněji nevěnujeme. Daniel Yergin (ředitel CERA, Velká Británie) upozorňuje na významnou zákonitost energetiky bez rozdílu země: je to zákonitost dlouhé doby přípravy a realizace energetických projektů. Týká se to i očekávaného nástupu využívání břidličného plynu, který nabude na významu až po 15 až 20 letech intenzivních příprav. Rozvoj světové energetiky urychlí růst příjmů i populace v rozvojových zemích a s tím souvisí nutnost výstavby infrastruktury energetiky. Celkové tempo růstu světové spotřeby bude mít mimořádný dopad na celý energetický průmysl. Spotřeba ropy bude v tomto období klesat a lidská společnost bude stále závislejší na elektřině. Nově se tak otevře otázka paliv pro výrobu elektřiny. Významnou úlohu v tomto směru může převzít také břidličný plyn. duben 2011 strana 11
Fatih Birol (IEA) vítá signály kladného vývoje udržitelnosti energetiky. Vidí je především v připravovaném investičním programu Číny ve výši 700 mld. USD, v prodloužení životnosti jaderných elektráren v Německu a v plánu na zvyšování energetické účinnosti v USA. Jednotlivé země budou maximálně využívat své vlastní zdroje, konvenční i nekonvenční. Země chudé na vlastní energetické zdroje (Japonsko, Jižní Korea, Francie) se rozhodují pro jadernou energii v zájmu snížení zranitelnosti ekonomiky. Další vývoj vyžaduje kreativitu, konvenční zdroje by se měly využívat při současném rozvoji využití zdrojů nekonvenčních. Širší koncepce energetického mixu však byly na Kongresu nabízeny jen vzácně. Výjimkou bylo vystoupení Anne Lauvergeon z Francie, podle níž neexistuje jedno magické řešení, ale je potřebné připravit řešení několik s důrazem na řešení bez uhlíkových emisí. Autorka považuje jadernou energii a obnovitelné zdroje za kompatibilní a komplementární. K jednotlivým zdrojům energie a k energetické infrastruktuře lze uvést ještě několik poznámek: Ropa CERA (Cambridge Energy Research Associates www.cera.com) očekává všeobecné zvýšení zájmu o ropu hlavně v rozvojových zemích, zatímco Evropa a Severní Amerika už dosáhly vrcholu. Technologií EOR ( Enhanced Oil Recovery injektáž CO 2 ) může být podstatně zvýšena produkce stávajících ropných polí. Zásoby Saudské Arábie vystačí na cca 80 let, těžbu však nemohou dosti dobře zajišťovat jen soukromé společnosti. Kanada intenzivně rozvíjí těžbu z ropných písků. Jaderná energie Diskuse různých technologií byla vedena ve velmi otevřeném duchu. Jaderná energie a obnovitelné zdroje se nepovažují za konkurenční, ale komplementární a kompatibilní zdroje bez emisí CO 2. Speciálně v rozvinutých zemích se jaderné elektrárny považují za příspěvek ke spolehlivému, přijatelnému a ekologicky příznivému zásobování energií. Podle Jima Ferlanda (Westinghouse) je v současnosti ve výstavbě cca 60 jaderných elektráren, tj. nejvíce od roku 1960, a tyto představují nadějnou rozvojovou variantu následující hned po obnovitelných zdrojích. Japonsko (Shosuke Mori) dosáhlo toho, že při zvýšení výroby elektřiny 3,5krát od roku 1970 se emise CO 2 zvýšily pouze 2,5krát díky uplatnění vyšší výroby jaderných elektráren. K roku 2020 bude k disposici v nových jaderných elektrárnách dalších 12 GW. Také Jižní Korea (Ssang-Su Kim) usiluje o zvýšení své energetické bezpečnosti a nezávislosti zvýšením podílu jaderné energetiky na výrobě z dnešních 28 % na cca 40 % do roku 2030. Čína, která již provozuje 11 jaderných elektráren, staví v současnosti (např. Lu Huaxiang) dalších 22 jednotek a dalších 12 projektů bylo schváleno pro realizaci. Pokud jde o jaderný odpad, zástupci Areva vysvětlují, že v současnosti se už nabízí inovovaný kompletní palivový cyklus včetně přepracování. V tomto případě zbývají potom pouhá 4 % odpadu. Rusko i Kazachstán nabízejí mezinárodní úložiště a tato nabídka by mohla být pro mnohé země velmi zajímavá. Naproti tomu USA, Finsko a Švédsko preferují úložiště ve vlastní zemi. Zemní plyn Situaci dramaticky mění nekonvenční zemní plyn. Zásoby konvenčního zemního plynu se odhadují na 187 tcm (tcm = 10 12 metrů krychlových), zatímco břidličný plyn by mohl poskytnout až 456 tcm. Jeho zásoby by mohly dlouhodobě určovat situaci na budoucím trhu. Odhadované zásoby mohou pokrýt spotřebu na celé století. strana 12 duben 2011
Uplyne však mnoho let, než zásoby nekonvenčního zemního plynu budeme moci těžit ekonomicky a odpovědně (Peter Voser). Je proto nutno rozlišovat řešení dostupná dnes a potenciální řešení dostupná v budoucnosti. Elektrárny na zemní plyn ale mohou vyrábět elektřinu již dnes při nižších emisích. Růst spotřeby zemního plynu je odhadován do roku 2020 o 25 % a do roku 2050 o 50 %. Rusko (Oleg Aksyutin) si formulovalo plán rozvoje plynárenství a předvídá nárůst spotřeby plynu o 20 až 25 % do roku 2020. Gazprom hledá investice pro své energetické projekty. Pokládá zemní plyn z pohledu ekonomiky za nejbezpečnější zdroj energie. Uhlí Světová spotřeba uhlí se do roku 2030 může zvýšit až o 90 % oproti současnosti. Čína podle sdělení IEA připravuje na severozápadě velké uhelné revíry a může se stát exportérem tohoto paliva. Pro udržení životního standardu Indie (Vinay Kumar) je uhlí stále nejdůležitějším zdrojem energie, který pokrývá 54 % energetických potřeb rychle rostoucí ekonomiky. Indie však musí uhlí stále dovážet. Nové výkony (cca 100 GW) připravované do roku 2020 budou rovněž využívat toto palivo. Těžbu obstarávají státní podniky. Zásoby uhlí Nového Zélandu (Rob Whitney) na obyvatele jsou stále vyšší než kdekoliv ve světě a obnášejí cca 15 mld. tun. Vyvíjejí se technologie zplyňování a připraveny mohou být i technologie zkapalňování. Naproti tomu Kanada se připravuje na uzavírání svých uhelných elektráren v nejbližších 10 až 15 letech s výjimkou několika málo vybraných novějších děl. Obnovitelné zdroje Mezinárodní agentura obnovitelných zdrojů (Abu Dabi) je optimistická, pokud jde o budoucnost obnovitelných zdrojů a předpokládá jejich dalších rozvoj. Už dnes představují obnovitelné zdroje cca 18 % celkové spotřeby, do roku 2030 by tento podíl mohl dosáhnout 50 %. Sluneční energie by mohla být využívána v mnohem větším rozsahu, neboť je všeobecně dostupná. Racionální rozvoj obnovitelných zdrojů předpokládá vytvoření sítě odborníků, aby v jednotlivých lokalitách mohly být použity nejúčinnější technologie. CERA připravuje studii dalších perspektiv obnovitelných zdrojů. Existuje názor, že cenový rozdíl mezi fosilními a obnovitelnými zdroji se bude zvětšovat a posílí se pozice fosilních zdrojů. Klimatické změny Předchozímu kongresu WEC v Římě dominovalo téma klimatických změn, a to s ohledem na očekávání výsledků COP 15 v Kodani. Montreal se vyznačoval deziluzí v tomto směru, konference v Kodani a Cancunu se málokdy zmiňovaly, a když tak bez optimistických očekávání. Nicméně klimatické změny na pořadu Kongresu byly a nejednou se zdůrazňoval význam výroby elektřiny bez emisí CO 2. Je pozoruhodné, že téma zajímalo především rozvinuté země. Rozdílné je stanovisko Evropy na jedné straně a USA a Japonska na straně druhé. USA a Japonsko zdůrazňují především hledisko konkurenceschopného a spolehlivého zásobování energií, zatímco Evropa klade větší důraz na snižování emisí. Cenným příspěvkem WEC k tomuto tématu je studie Power Generation Performance. Ve výsledcích se uvádí, že investice 80 mld. USD mohou vést ke snížení emisí CO 2 o 1 mld. tun. To je považováno za poměrně nenákladnou a efektivní cestu. duben 2011 strana 13
Infrastruktura sítě Častým tématem na Kongresu byly inteligentní sítě ( smart grids ), avšak motivace jednotlivých zemí pro jejich rozvoj je výrazně rozdílná. USA chtějí dosáhnout lepší využití svých sítí, Čína usiluje o dálkové přenosy značných objemů energie. V Evropě by měly představovat prostředek spotřebitele k regulaci vlastní spotřeby. Podle odhadu WEC jednotlivé přístupy souvisí s existující sítí. Německo a Texas mohly rozvinout uplatnění obnovitelných zdrojů díky vysoce rozvětveným sítím. Jiné země, jako Brazílie a Ghana, dávají přednost ostrovnímu využití obnovitelných zdrojů, jelikož v jejich zemědělských oblastech schází jakákoliv infrastruktura. Na Kongresu byly také představeny oficiální studie k aktuálním problémům světové energetiky, jejichž zpracování a publikaci zorganizovala WEC. Zde je uveden stručný přehled jejich charakteristik. Uvedené studie jsou v plném znění dostupné na stránkách www.worldenergy.org, v sekci Publications. Biopaliva (Biofuels) V několika málo posledních letech se dosáhl významný pokrok na poli alternativních paliv pro dopravu, především etanolu a bionafty. Při vývoji potřebných technologií včetně normativních předpokladů sehrál významnou roli automobilový průmysl a odvětví výroby bionafty. Úkolem je vyvinout biopaliva, která nekonkurují potravinovému řetězci, která jsou udržitelná a jejichž uhlíková stopa je známá a představuje čistý zisk. Základním cílem zadání úkolu (Task Force) bylo identifikovat a hodnotit nejdůležitější výrobní technologie a překážky urychlování vývoje a nasazení těchto technologií, uplatnění těchto technologií ve světě a doporučit způsob odstraňování překážek. Výbor systémů čistších fosilních paliv a CCS po Kodani (Committee on Cleaner Fossil Fuel Systems, Carbon Capture and Storage after Kopenhagen) S ohledem na zvýšený zájem o environmentální vlivy fosilních paliv je příkazem doby nalézt čistší a efektivnější technologie jejich spalování. Čistší systémy mohou omezit nepříznivé důsledky jejich užití a využití jejich předností, aby mohly lépe přispívat ekonomickému a sociálnímu rozvoji. Čisté technologie se rychle rozvíjejí a představují značný rozvojový potenciál, zejména v rozvojových zemích. Politiky a indikátory energetické efektivnosti (Energy Efficiency Policies and Indicators) Komise pro politiku a indikátory energetické efektivnosti, spolu s francouzskou agenturou životního prostředí a energetiky (ADEME), se soustřeďuje na hodnocení trendů energetické efektivnosti ve světě a interakci mezi politikou energetické efektivnosti a odpovídající výsledky ekonomik. Vyhodnocení efektivnosti je prováděno souborem speciálních indikátorů. strana 14 duben 2011