TRANSPARENTNOST A ODPOVĚDNOST PŘI SPRÁVĚ OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ OVLÁDANÝCH STÁTEM A SAMOSPRÁVAMI

TRANSPARENTNOST A ODPOVĚDNOST PŘI SPRÁVĚ OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ OVLÁDANÝCH STÁTEM A SAMOSPRÁVAMI Obsazování a odměňování dozorčích rad a managementu v ovládaných společnostech Podklad pro debatu expertů na prvním kulatém stole, 13. října 2011, od 8:30 do 10:30 v Americkém centru 1. Úvod Cílem tohoto materiálu je představit doporučení OECD a dobrou praxi některých zemí OECD pokud jde o transparentní systém nominace do funkcí členů orgánů státem vlastněných podniků 1 (dále jen SVP ). Druhým cílem je představit některá doporučení OECD a dobrou praxi, která se týká vyhodnocování výkonu a stanovování odměn za tyto funkce. Materiál se soustřeďuje na doporučení spočívající ve vytvoření tzv. nominačních výborů, zveřejnění závazného procesu nominací uvnitř vlastnické entity, na návaznost mezi vyhodnocováním plnění vlastnické politiky a odměňováním včetně zřízení tzv. výborů pro odměňování. V části 4. tohoto podkladu se snažíme naznačit možné směry řešení vycházející z nám známých příkladů dobré praxe. 2. Doporučení OECD a dobrá praxe Obsazování orgánů SVP Podle OECD Guidelines má stát ustanovit dobře strukturovaný a transparentní systém nominace v podnicích s výlučnou nebo většinovou majetkovou účastí státu a aktivně se účastnit nominací do všech orgánů státem SVP. 2 Orgány SVP mají mít nezbytné schopnosti a objektivitu k výkonu svých funkcí strategického řízení a kontroly managementu, měly by být bezúhonné a být odpovědné za své jednání. 3 V některých státech (např. ve Velké Británii 4 nebo Norsku) je za dobrou praxi považováno ustanovení zvláštní nominační komise, která by dohlížela na nominační proces do orgánů SVP. Ačkoli tyto výbory nebo komise mohou pouze vydávat doporučení, mohou mít silný vliv v praxi. Podobné 1 Pojem státem vlastněné podniky (dále též SVP ) je vybrán jako nadřazený pojem pro obě formy podnikání státu, tedy pro státní podniky a pro akciové společnosti s majetkovou účastí státu. 2 OECD Guidelines, Guideline II. F bod 2., str. 13. 3 OECD Guidelines, Guideline VI., str. 17. 4 Dobrou praxi ve Velké Británii popisuje např. Combined Code z roku 2000, jehož ustanovení A.5.1, týkající se dosazování členů orgánů obchodních společností, uvádí jako dobrou praxi zavedení výboru pro jmenování (s výjimkou obchodních společností s malým počtem členů orgánů). Combined Code je dostupný z: http://www.ecgi.org/codes/documents/combined_code.pdf. Rovněž UK Corporate Governance Code z roku 2010 (který nahradil předchozí verze Combined Code) potvrzuje zavedení výboru pro jmenování jako dobrou praxi. Viz http://www.frc.org.uk/documents/pagemanager/corporate_governance/uk%20corp%20gov%20code%20june%2020 10.pdf 1

doporučení obsahuje také český Kodex správy a řízení společností. 5 Dále se doporučuje, aby vlastnická entita buď uchovávala databázi kvalifikovaných kandidátů, vytvořenou v průběhu nominačního procesu, nebo aby využívala služeb profesionálních personálních agentur, protože to pomůže rozšířit soubor kvalifikovaných kandidátů. S vlastnostmi konkrétních kandidátů na členy orgánů SVP úzce souvisí otázka kvalifikace uchazečů (stanovení požadavků na kvalifikaci a zkušenosti, ověření odborných předpokladů jakou součást nominačního procesu, informace o kvalifikaci a zkušenostech uchazečů mají být k dispozici valné hromadě) a možné omezení počtu současně vykonávaných funkcí jednou osobou. Posouzení, zda je kandidát schopen řádně plnit všechny své funkce, by mělo spočívat na nominačním výboru. Samozřejmostí by měl být požadavek na bezúhonnost kandidátů. Důležitá je také otázka délky funkčního období. 6 Jako příklad dobré praxe v souvislosti s nominačním procesem lze uvést v prvé řadě norskou vlastnickou politiku. Ta vyžaduje u kótovaných SVP existenci nominačního výboru, v níž má stát (případně další akcionáři či vlastníci SVP) své zástupce, prostřednictvím nichž zajišťuje, že členové orgánů SVP mají dostatečné schopnosti k výkonu své funkce. U ostatních SVP, které jsou 100% vlastněny státem, musí norské Ministerstvo průmyslu a obchodu vytvořit instrukce pro přípravu voleb členů orgánů SVP. Na základě těchto instrukcí má být příprava voleb organizována vnitřním nominačním výborem pro každý jednotlivý SVP. Nominační výbor kromě doporučení konkrétních kandidátů připravuje také doporučení ohledně odměňování členů orgánů SVP. Kromě toho norská vlastnická politika 7 zakazuje aktivním politikům (včetně členů norského parlamentu), jednotlivým ministrům a státním zaměstnancům, jejichž působnost zahrnuje také kontrolu nebo regulaci SVP, účast v orgánech SVP. 8 Jedním z důvodů tohoto zákazu (resp. požadavku apolitické nominace) je snaha předejít zaujatosti a střetu zájmů, který by mohl nastat v případě, že zájmy některých akcionářů jsou odlišné od zájmů státu. Jako příklad dobré praxe v souvislosti s kompetencemi kandidátů, resp. s jejich odbornými předpoklady, lze uvést polskou právní úpravu. Kandidáti na členy dozorčí rady SVP musí podstoupit zkoušky, v nichž musí prokázat své znalosti relevantních právních předpisů (obchodní právo, 5 Viz bod číslo 18, str. 34 Kodexu (celý Kodex viz např. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fnm_sprava_kodex.html). Kodex doporučuje vytvoření nominačního výboru, který by dozorčí radě dával doporučení ohledně návrhů kandidátů ve všech nových volbách členů dozorčí rady a členů představenstva (případně osoby ředitele státního podniku), a to alespoň v obchodních společnostech se základním kapitálem větším než 100 milionů Kč. 6 Příkladem dobré praxe v souvislosti s obsazováním členů orgánů obchodní společnosti je Britský UK Corporate Governance Code z roku 2010, který v zájmu větší odpovědnosti doporučuje, aby všichni členové orgánů největších kótovaných obchodních společností na Londýnské burze cenných papírů (FTSE 350) podstupovali každoroční potvrzení ve funkci formou znovuzvolení (UK Corporate Governance Code, ustanovení B.7.1, str. 17.). U ostatních společností by pak měla být zavedena maximálně tříletá funkční období členů orgánů obchodní společnosti. Základní informace o tomto dokumentu jsou k dispozici z: http://www.frc.org.uk/corporate/ukcgcode.cfm. Aktuální verze je k dispozici z: http://www.frc.org.uk/documents/pagemanager/corporate_governance/uk%20corp%20gov%20code%20june%2020 10.pdf. 7 Norská vlastnická politika, str. 66. 8 Kromě Norska zakazuje politikům členství v orgánech SVP také Německo, s výjimkou ministrů, kteří nejsou členy parlamentu. Viz Corporate Governance of State-Owned Enterprises: A survey of OECD countries, str. 131. 2

občanské právo, zákoník práce apod.), znalosti týkající se správy a řízení SVP a znalosti managementu (plánování, marketing, účetnictví atd.). Úspěšní absolventi zkoušek obdrží certifikát a jsou zařazeni do databáze 9 vedené polským Ministerstvem státní pokladny, 10 z níž jsou poté vybíráni při volbách členů dozorčích rad SVP. 11 Odměňování orgánů SVP OECD Guidelines neobsahují v přímé souvislosti s odměňováním doporučení relevantní pro tuto debatu. 12 Nicméně OECD Guidelines 13 doporučují vytvářet specializované výbory pro odměňování, které by podporovaly orgány SVP (především dozorčí radu) při výkonu jejich funkcí. K politice odměňování se vztahuje také český Kodex správy a řízení společností, který v příloze č. 2. k bodu 2.3 doporučuje představenstvu nebo dozorčí radě zřídit výbor pro odměňování. 14 Problematikou odměňování členů orgánů obchodních společností se však zabývá také EU, a to v doporučení Komise ze dne 14. 12. 2004, č. 913, 15 ve znění doporučení Komise ze dne 30. 4. 2009. 16 Ačkoli se jedná o doporučení, upravující odměňování členů orgánů 17 kótované obchodní společnosti, lze je aplikovat i na ostatní obchodní společnosti, včetně SVP. Odměňování členů orgánů SVP za výkon funkcí by mělo být navázané na vyhodnocování jejich výkonu. Podle OECD Guidelines má stát jednak nastavit systém podávání zpráv, který umožňuje pravidelně monitorovat a vyhodnocovat činnost SVP jako celku 18. Vedle toho mají podle OECD Guidelines 19 také orgány SVP provádět roční vyhodnocení své činnosti, resp. výkonu svých funkcí. Komparativní analýza členských států OECD 20 potvrdila, že systematické hodnocení výkonů orgánů SVP je součástí dobré praxe některých států (Nový Zéland, Polsko, Švédsko a Norsko). Jako příklad dobré praxe lze uvést Švédsko, které ve svém kodexu správy a řízení z roku 2010 21 zavedlo pravidelné 9 Stále více zemí OECD vytváří databáze vhodných kandidátů. tento trend je potvrzen v Corporate Governance of State-Owned Enterprises: A survey of OECD countries, str. 137. 10 Informace jsou dostupné (pouze v polštině) z: http://www.msp.gov.pl/portal/pl 11 Corporate Governance of State-Owned Enterprises: A survey of OECD countries, str. 125. 12 Jediný problém, který OECD Guidelines zmiňují, je nízká výše odměn členů orgánů SVP v porovnání se srovnatelnými pozicemi v soukromých podnicích. 13 OECD Guidelines, Guideline VI. E, str. 17 a 51. 14 Ačkoli logičtější by vzhledem k 187 odst. 1 písm. g) ObZ bylo, aby výbor pro odměňování zřídila a pravomocemi vybavila přímo valná hromada akciové společnosti. Výbor pro odměňování by tak do jisté míry převzal odpovědnost za odměňování členů orgánů společnosti. 15 Doporučení Komise ze dne 14. 12. 2004 o podpoře vhodného systému odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze (2004/913/ES). Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2004:385:0055:0059:cs:pdf 16 Doporučení Komise ze dne 30. 4. 2009, kterým se doplňují doporučení 2004/913/ES a 2005/162/ES, pokud jde o systém odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze (2003/385/ES). Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2009:120:0028:0031:cs:pdf 17 Představenstvo a dozorčí rada. Navíc se doporučení vztahuje i na odměňování generálních ředitelů v případě, že tito nejsou členy orgánů společnosti. 18 OECD Guidelines, Guideline II. F bod 3, str. 13. 19 OECD Guidelines, Guideline VI. F, str. 18 a 52. 20 Corporate Governance of State-Owned Enterprises: A survey of OECD countries, str. 147. 21 The Swedish Code of Corporate Governance, dostupný z: http://www.corporategovernanceboard.se/media/45322/svenskkodbolagsstyrn_2010_eng_korrigerad20110321.pdf. 3

hodnocení výkonu orgánů SVP jako celku, pravidelné hodnocení výkonů jednotlivých členů těchto orgánů a pravidelné hodnocení výkonu předsedy představenstva (a předsedy dozorčí rady). 22 3. Česká právní úprava a praxe Základní právní rámec představuje zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSP ) pro státní podniky a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen ObZ ), pro akciové společnosti. Obsazování orgánů SVP Právní úprava sice jasně stanovuje systém volby, resp. jmenování členů orgánů SVP, způsob nominací kandidátů však není upraven právními předpisy (měl by být upraven ve stanovách SVP). Ani existence nominačního výboru (viz výše) není předepsána zákonem nebo jiným předpisem. Právní úprava nevyžaduje důsledně od členů orgánů SVP ani odborné znalosti nebo zkušenosti 23. To lze akceptovat v případě soukromých obchodních společností, ovšem v případě SVP je na místě obsazovat orgány společnosti profesionály. Právní úprava rovněž nestanoví žádný maximální počet funkcí, které může člen orgánu SVP současně vykonávat. Požadavek bezúhonnosti členů orgánů SVP je v české právní úpravě splněn jen částečně. 24 Odměňování orgánů SVP Souvisejícím právním předpisem, který upravuje odměňování členů orgánů SVP, je usnesení vlády ze dne 22. 2. 2010 č. 159, 25 jehož přílohou jsou Zásady odměňování vedoucích zaměstnanců a členů orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu nad 33%, včetně státních podniků a jiných státních organizací zřízených zákonem nebo ministerstvem (dále jen Zásady odměňování ). 26 22 Pro přesnost: švédský model správy a řízení obchodní společnosti lze považovat za kompromis mezi monokratickým systémem (typickým např. pro Velkou Británii, kdy existuje jediná správní rada) a dualistickým systémem (typickým např. pro Německo, z něhož švédská právní do značné míry úprava vychází, a donedávna rovněž pro Českou republiku, kdy existuje představenstvo a dozorčí rada). Zjednodušeně však lze pro potřeby této analýzy říci, že švédská právní úprava dopadá de facto na předsedu představenstva a také na předsedu dozorčí rady. 23 Členové dozorčí rady státního podniku jsou podle 13 odst. 3 ZSP jmenováni a voleni z řad nezávislých odborníků, ekonomů, vědecko-technických pracovníků, pracovníků bankovního sektoru a zástupců zaměstnanců státního podniku. Pokud jde o akciovou společnost, podmínky pro členství v představenstvu jsou uvedeny v 194 odst. 7 ObZ a v 196 ObZ, přičemž požadavek odbornosti mezi podmínkami chybí. Podmínky pro členství v dozorčí radě jsou uvedeny v 200 odst. 3 a 4 ObZ, ani zde nejsou vyžadovány odborné znalosti. 24 Konkrétně ZSP nevyžaduje v žádném svém ustanovení bezúhonnost ředitele, jeho zástupců nebo členů dozorčí rady, a to ani v rozsahu, v jakém je vyžadována podle ObZ. Naproti tomu ObZ vyžaduje bezúhonnost - ve smyslu 6 odst. 2 až 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání - jak u členů představenstva, tak u členů dozorčí rady v ustanovení 194 odst. 7 ObZ, resp. 200 odst. 3ObZ. V případě společnosti České dráhy, a. s. je podmínka bezúhonnosti vyžadována odkazem na ObZ v ustanovení 1 odst. 2 ZOD. 25 Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/fac24a4d710b2f6fc12576cf003f696c/$file/159%20uv100 222.0159.pdf 26 Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/fac24a4d710b2f6fc12576cf003f696c/$file/159%20p%c5 %99%C3%ADloha%20w100222a.0159.pdf. Zásady odměňování se vztahují na všechny SVP, v nichž má stát alespoň 33% majetkovou účast a současně lze předpokládat, že v daném roce celkový roční příjem člena orgánu SVP, vedoucího zaměstnance státního podniku nebo jednatele SVP by mohl přesáhnout 1,8 mil. Kč. Zásady odměňování 4

Zásady odměňování respektují výše uvedená doporučení Komise, týkající se transparentnosti. Konkrétní kritéria a cíle, od nichž jsou odvozeny některé složky odměn, však Zásady odměňování neobsahují, pouze doporučují kombinaci finančních a nefinančních kritérií, nastavení těchto kritérií je tak ponecháno příslušným ministerstvům, potažmo SVP. 27 Povinnost pravidelného sebehodnocení ani ObZ dozorčí radě či představenstvu ani ZSP dozorčí radě a řediteli neukládá (ale na druhou stranu ani nezakazuje). 4. Návrh doporučení Obsazování orgánů SVP Měla by existovat závazná a veřejná procedura pro nominaci uvnitř vlastnické entity Zvedení nominačních výborů buď na úrovni vlády, nebo na úrovni SVP Včasné zveřejnění kvalifikačních předpokladů na pozice v orgánech SVP Vlastnická entita zveřejňuje v dostatečném předstihu před konáním valné hromady profily jednotlivých kandidátů, navrhovaných státem. Součástí zveřejňovaných informací by mělo být stanovisko nominačního výboru, včetně případného odlišného stanoviska ministerstva. Jednou z podmínek volitelnosti by mělo být naplnění kvalifikačních kritérií (odbornost, zkušenosti), které by se prokazovalo zkouškou Souběh funkcí by měl být posuzován a měl by být vyloučena nominace takového kandidáta v případech, kdy by souběh mohl ohrozit výkon dané funkce V právních předpisech relevantních pro SVP 28 by měl být obsažen horní limit počtu členů orgánů SVP tak, aby tyto orgány nebyly zbytečně rozšiřovány ve snaze zajistit politickou trafiku Měl by být zaveden limit maximální délky jednoho funkčního období u člena orgánu SVP 29 Požadavek bezúhonnosti členů orgánů SVP by měl být nově obsažen také v 13 odst. 3 ZSP respektují výše uvedená doporučení Komise, týkající se transparentnosti, neboť vyžadují po příslušných ministerstvech včlenit do stanov nebo jiných dokumentů SVP zásady informační povinnosti SVP vůči ministerstvům. 27 Ministerstva mají povinnost zabezpečit, aby míra plnění kritérií a cílů a jejich následného promítnutí do výše variabilní složky příjmů a odměn, včetně jejich výplaty, byla odsouhlasena kontrolním orgánem SVP (tedy dozorčí radou), případně valnou hromadou. Z tohoto vymezení je patrno, že u fixní složky taková povinnost ministerstev není. 28 Např. by mělo být novelizováno ustanovení 13 odst. 2 ZSP a 12 odst. 3 ZSP (počet zástupců ředitele), dále ustanovení 200 odst. 1 ObZ a 194 odst. 3 ObZ a změněno by mělo být rovněž ustanovení 446 odst. 1 a 455 odst. 1 vládního návrhu zákona o obchodních korporacích. 29 Co se týká délky funkčního období členů orgánů akciové společnosti, platí omezení ObZ, že funkční období člena představenstva nebo člena dozorčí rady nemůže přesáhnout pět let ( 194 odst. 1 ObZ, resp. v 200 odst. 2 ObZ. Funkční období prvních členů dozorčí rady je dle 200 odst. 2 ObZ pouze jeden rok). Omezení, týkající se počtu znovuzvolení konkrétní osoby v následujících funkčních obdobích, ObZ neobsahuje. Problém představuje vládní návrh zákona o obchodních korporacích, který již neobsahuje limit pěti let jako maximální délky jednoho funkčního období člena orgánu akciové společnosti. Podle 446 odst. 3 vládního návrhu zákona o obchodních korporacích určují délku funkčního období členů představenstva stanovy společnosti nebo smlouva o výkonu funkce. Pokud délka funčního období není těmito dokumenty upravena, je funkční období 5 let. Totéž se týká délky funčního období členů dozorčí rady, upravené v 455 odst. 4 téhož zákona (s výjimkou, že v případě rozporu mezi délkou funkčního období uvedeného ve stanovách a ve smlouvě o výkonu funkce platí délka funkčního období sjednaná ve smlouvě). Důvodová zpráva tuto změnu nijak nekomentuje (viz str. 242 až 244). Důvodová zpráva k dispozici z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/2011/zok_navrh_zakona.pdf 5

Vláda, resp. relevantní ministerstva, by měla doplnit stanovy (resp. statuty) SVP tak, aby v nich byly stanoveny požadavky na odborné znalosti a aby obsahovaly podrobnou úpravu nominačního procesu a následné volby členů orgánů SVP. Odměňování orgánů SVP V SVP by měly být zřízeny výbory pro odměňování. Výbor pro odměňování by měl povinnost navrhnout finanční i nefinanční kritéria, na jejichž základě by bylo prováděno hodnocení výkonu jednotlivých členů orgánů SVP. Tato kritéria by měla vycházet primárně z plnění (resp. neplnění) cílů, stanovených SVP ve vlastnické politice státu. Dále by měl výbor povinnost provádět průběžná srovnání výše odměn s obdobnými obchodními společnostmi. Mělo by dojít ke zveřejnění smluv o výkonu funkce se členy orgánů SVP, takže by tyto dokumenty byly dostupné alespoň všem akcionářům (resp. vlastníkům) SVP, tak i široké veřejnosti. Součástí výročních zpráv představenstva a dozorčí rady by měla být i zpráva o vlastní činnosti a vyhodnocení této činnosti (sebehodnocení). Mgr. Petr Bouda a Mgr. Martin Fadrný, Brno, 11. 10. 2011 6