KATALOG VYSTAVOVANÝCH PROJEKTŮ EXHIBITION CATALOGUE PRAHA 1 MÍSTO PRO ŽIVOT Pražský dům v Bruselu 29.6. 31.7. 2005 PRAGUE 1 PLACE TO LIVE EXHIBITION 2005 1
OBSAH HLAVNÍ MĚSTO PRAHA HISTORICKÝ VÝVOJ... 6 PRAŽSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE... 6 HISTORIE ARCHITEKTURY ROMÁNSKÝ A GOTICKÝ SLOH... 7 Kostel sv. Jiří na Hradčanech... 7 Sklep domu pánů z Kunštátu v Řetězové ulici 3/222... 7 Katedrála sv. Víta na Hradčanech... 7 Týnský chrám na Staroměstském náměstí... 7 Dům U kamenného zvonu na Staroměstském náměstí 13/605... 7 Vladislavský sál na Pražském hradě... 8 Dům Granovských v Týnu... 8 Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí 2/185... 8 Královský letohrádek Belvedér... 8 Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně... 9 Klementinum na Mariánském náměstí... 9 Valdštejnský palác na Malé Straně... 9 Dům čp. 262/III na Malostranském náměstí... 9 Dům U Hybernů na Náměstí Republiky... 10 Španělská synagoga... 10 Národní divadlo... 10 Dům umělců Rudolfinum... 10 Národní museum... 11 Wiehlův dům na Václavském náměstí 34/792... 11 Dům bývalé Zemské banky v ulici Na příkopě 20/858... 11 Peterkův dům na Václavském náměstí 12/777... 11 Obecní dům v ulici Na příkopě... 12 Dům U Nováků ve Vodičkově ulici čp. 28-30/699... 12 Dům Hlahol na Masarykovo nábřeží 16/248... 12 Urbánkův dům v Jungmannově ulici 30 (Mozarteum)... 12 Štencův dům v Salvátorské ulici 8/931... 13 Dům Židovského pohřebního Bratrstva v Široké ulici 5/36... 13 Dům U Černé Matky boží v Celetné ulici 34/569... 13 Učitelské domy v ulici Elišky Krásnohorské 10/123, 12/1021, 14/1037... 13 Sloup s lucernou na Jungmannově náměstí... 14 Dům bývalé Legiobanky v ulici Na poříčí 24/1046... 14 Městská knihovna na Mariánském náměstí 1/98... 14 Ministerstvo hutnictví - Na Františku 32/1039... 14 OD Bílá labuť v ulici Na poříčí 23/1068... 15 Dům Olympic na rohu Spálené a Purkyňovy ulice... 15 Lindtův obchodní dům na Václavském náměstí 4/773... 15 Hotel Jalta na Václavském náměstí 45/818... 16 OD Kotva na Náměstí Republiky 8/656... 16 Federální shromáždění v ulici Wilsonova... 16 Bankovní dům SKALA na Václavském náměstí 62/806... 17 Dům U tří zvonků v Jungmannově ulici 28/747... 17 Palác Myslbek v ulici Na příkopě 19/21... 17 2
PRAŽSKÝ HRAD NOVÉ ÚPRAVY... 18 Oranžerie skleník Pražského hradu... 18 Dlažba na Jiřském náměstí... 18 Průchod valem Prašného mostu a cesta na Opyši na Pražském hradě... 18 Lávka přes Chotkovy sady... 18 PARKY A ZAHRADY... 19 Zahrady pod Pražským hradem... 19 Velká Fürstenberská zahrada... 19 Malá Fürstenberská zahrada... 19 Ledeburská zahrada... 19 Velká a Malá Pálffyovská zahrada... 20 Vrtbovská zahrada... 20 Valdštejnská zahrada... 20 Vojanovy sady... 20 Terasy Karmelitská školní pozemek... 20 Seminářská zahrada... 21 Obnova spodní části Petřínských sadů... 21 ÚPRAVA SADŮ A PARKŮ - STUDIE... 22 Park Novomlýnská... 22 Rehabilitace Vrchlického sadů... 22 ÚPRAVY NÁMĚSTÍ A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ... 23 Úprava Senovážného náměstí... 23 Úprava okolí Jindřišské věže... 23 Nové osvětlení Václavského náměstí... 23 Úprava náměstí Na Kampě... 23 Uhelný trh... 23 Parčík Konvikt... 24 Parčík Dušní... 24 Parčík Staroměstské náměstí... 24 ÚPRAVY NÁMĚSTÍ A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - STUDIE... 25 Palachovo náměstí... 25 Malostranské náměstí... 25 Ovocný trh... 25 Náměstí Franze Kafky...25 Anenské náměstí... 26 Křížení ulic Králodvorská, U Obecního domu a U Prašné brány... 26 Křížení ulic Na Příkopě a Hybernská... 26 Lokalita Petrská... 26 Regenerace Vojtěšská... 27 Regenerace Petrská... 27 ÚPRAVA ULIC A ULIČEK... 28 Zklidnění Dlouhé ulice... 28 Ostrůvek Dlouhá... 28 Úprava parteru kostela sv. Klimenta... 28 Úprava Haštalská Kozí... 28 3
Předláždění ulice Dušní... 28 Ostrůvek Dušní... 29 Úprava Havelské ulice... 29 Revitalizace Michalské ulice... 29 Úprava a otevření Hlavsovy uličky... 29 Úprava a otevření Zlaté ulice 1. část... 29 Úpravy Rytířské ulice... 30 Zklidnění Karlovy ulice... 30 Úprava ulic Samcova/Mlynářská... 30 Rekonstrukce Hellichovy ulice... 30 Úprava ústí Vodičkovy ulice... 31 REKONSTRUKCE A OPRAVA TRAMVAJOVÝCH TRATÍ... 31 Chotkova ulice rekonstrukce tramvajové trati a oprava mostní galerie... 31 Vodičkova ulice - rekonstrukce a oprava tramvajové trati... 31 Karmelitská ulice rekonstrukce tramvajové trati a povrchů... 31 Rekonstrukce tramvajové trati Senovážné náměstí... 31 Generální rekonstrukce Čechova mostu... 32 ÚPRAVA ULIC A ULIČEK - STUDIE... 33 Studie úprav Martinská... 33 Úprava ulice V Jirchářích... 33 Ostrůvek Rybná... 33 Studie Zlatá ulice - 2. část... 33 CHODNÍKOVÝ PROGRAM... 34 Zádlažba ulic Vojtěšská, Pštrossova, Na Struze... 34 Zádlažba ulic Besední, U Staré školy, Vězeňská, V Kolkovně a Benediktská... 34 Zádlažba ulic Liliová, Řetězová, Husova, Jalovcová, Jilská a Na Perštýně... 34 Zádlažba ulic Žatecká, Linhartská, Havelská, Havelská ulička... 34 DĚTSKÁ HŘIŠTĚ... 35 Dětské hřiště Žofín... 35 Dětské hřiště pod Petřínem... 35 VODNÍ PRVKY... 36 Fontána v ulici Seminářská/Karlova... 36 Krannerova fontána... 36 Fontána Čeští muzikanti... 36 SOCHY, POMNÍKY A PAMĚTNÍ DESKY... 37 Pomník obětem komunismu... 37 Studie pomníku II. odboji na Klárově... 37 Jan Palach a Jan Zajíc pietní místo upálení... 37 Pamětní deska generála Janouška... 37 Pamětní deska Zdeňka Fibicha... 38 Pamětní deska bratří Grégrů... 38 Pamětní deska bratří Čapků... 38 Pomník Franze Kafky... 38 Busta Ernesta Denise... 38 4
Pod záštitou starosty Městské části Praha 1 Vladimíra Vihana a ředitele diplomatického zastoupení Hlavního města Prahy v Evropské unii RNDr. Jana Koukala, pořádá Městská část Praha 1 v prostorách Pražského domu v Bruselu výstavu s názvem Praha místo pro život. Na 35 výstavních panelech představujeme centrum města a jeho stavební historii a na 70 významných projektů obnovy veřejných prostranství a ulic v centru naší metropole, které byly realizovány v období let 1994-2005, právě probíhají nebo jsou připraveny k realizaci ve formě studie či projektu. Expozice nabízí srovnání vzhledu známých veřejných prostranství centra města před a po rekonstrukci a v některých případech i v komparaci s jejich historickou podobou. 5
Hlavní město Praha historický vývoj Vltavská kotlina odpradávna lákala k osídlení svou polohou a příznivými klimatickými a terénními podmínkami. Nejstarší slovanské osídlení bylo situováno kolem řeky Vltavy. Ve 12. století již byla Praha kompaktním útvarem mezi dvěma hrady, narůstající kolem tržiště na místě Staroměstského náměstí. Ve 13. století bylo založeno Menší město pražské a tak vznikl kompaktní základ Prahy jako opevněného dvojměstí, spojeného mostem přes Vltavu. V období vlády Karla IV. bylo založeno Nové město a rozšířeno opevnění až k Vyšehradu. Praha byla tehdy třetím největším městem Evropy. Po období prosperity v gotice nastala doba husitských bouří, kdy bylo mnoho památek zničeno. Baroko přineslo Praze velké množství vynikajících staveb, ale také přestavbu celého pražského opevnění. Této aktivitě podlehl prakticky celý Vyšehrad, jenž se měl změnit na citadelu. Nový hradební bastionový pás vznikl vně původního opevnění. Došlo také k výstavbě různých zámečků a usedlostí v přilehlých obcích. V roce 1770 měla Praha zhruba 77 500 obyvatel. V druhé polovině 18. století začaly vznikat manufaktury a jejich růst brzy přesahoval hranice města. V roce 1756 byly Hradčany povýšeny na město a domy byly poprvé očíslovány. V polovině 19. století došlo ke stavebnímu rozvoji obcí za hradbami, hlavně díky vybudovaným železničním tratím. Předměstí byla povýšena na města a po zbourání hradeb přičleněna k Praze. Zlom nastal v roce 1918, kdy vyhlášení samostatnosti republiky znamenalo pro Prahu i jinou politickou úlohu v novém státě. Sami starostové největších měst a obcí v okolí hlavního města iniciovali schůzku, na které se postavili za návrh vytvořit velkou slovanskou Prahu. Prvního ledna 1922 byl tento záměr uskutečněn a původních 8 částí bylo sloučeno pod útvar s názvem Hlavní město Praha. V 90. letech v souvislosti s politickými změnami v naší společnosti vzniklo 57 samosprávných městských oblastí. Na území hlavního města Prahy je nyní registrováno zhruba 2 082 nemovitých kulturních památek. Pražská památková rezervace Pražská památková rezervace patří k největším městským rezervacím na světě. Rozloha činí 863 ha, což je 1,74 % správního území hl. m. Prahy. Z celkové rozlohy připadá cca 100 ha na řeku Vltavu. Rezervace zahrnuje celé území Městské části Praha 1, podstatnou část Prahy 2 a menší části území Prahy 3, Prahy 4, Prahy 5, Prahy 6 a Prahy 7. Na jejím území se nalézá na 1322 památkově chráněných domů, značný počet objektů drobné architektury, technické památky a historické zahrady a parky. Z celkového počtu je 60 % objektů starších sta let, 22 % bylo postaveno v letech 1900 až 1945 a 8 % bylo postaveno po roce 1945. Pražská památková reservace byla pro svou historickou autentičnost v roce 1992 zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. 6
Historie architektury románský a gotický sloh Kostel sv. Jiří na Hradčanech románský sloh Předrománská a románská basilika z 10. -13. století byla založena knížetem Vratislavem I. v blízkosti jeho knížecího sídla. Vysvěcena byla až r. 925 za vlády jeho syna Václava. Později zde byl vybudován i benediktinský klášter, který však při obléhání hradu r. 1142 spolu s kostelem až do základů vyhořel. Kostel byl po rozsáhlém požáru v roce 1142 prakticky znovu vybudován, ve 14. století prošel gotickými a v 16. století barokními úpravami. Poslední restaurace se uskutečnila v letech 1962-63, kdy byl odstraněn mobiliář. Sklep domu pánů z Kunštátu v Řetězové ulici 3/222 románský sloh Původně zde stál feudální dvorec, později palác. Románská stavba je převážně z druhé poloviny 12. století a je zachovaná až do výše prvního patra. Později procházela gotickými, renesančními, barokními i klasicistními přístavbami. Jedná se o významnou architekturu, jež je ve své historii spojená s osobností krále Jiřího z Poděbrad. Je to jeden z mála ve hmotě dochovaných románských obytných domů v Praze. Katedrála sv. Víta na Hradčanech gotický sloh Chrám sv. Víta byl založen r. 1344 Janem Lucemburským a stavěla jej katedrální huť pod vedením mistra Matyáše z Arrasu, Petra Parléře, jeho synů Václava a Jana a mistra Petrlíka. Chórová část byla svěcena r. 1386, rozestavěné trojlodí s vysokou jižní věží stálo po husitských válkách pouze provizorně zastřešené až do ničivého požáru r. 1541. Četné pozdně gotické, renesanční a barokní úpravy jsou dochovány jen částečně. Po založení Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta v r. 1859 proběhla rekonstrukce staré části a dostavba nové pod vedením architektů Josefa Ktannera, Josefa Mockera a Kamila Hilberta. Dokončený chrám byl slavnostně vysvěcen 12. května 1929. Týnský chrám na Staroměstském náměstí gotický sloh Přesnější údaje o stavbě Týnského chrámu kupodivu dodnes chybějí. Stavba byla započata asi někdy kolem poloviny 14. století, ale vyzdvižení krovu se uskutečnilo až po r. 1457. V 17. století byla hlavní loď také jednoduše zbarokizována a v roce 1835 byl obnoven krov nad severní věží poničený požárem. Hlavní architektonický akcent severní strany Týnského kostela tvoří proslulý portál, zabírající plochu průčelí mezi oběma opěrnými pilíři. I přes provedenou barokizaci jsou zachovány některé gotické prvky, např. lomený, jemně profilovaný portál do sakristie, v němž jsou osazeny dřevěné gotické dveře nebo zbytky původní gotické malby na jižní stěně sakristie. Krov jižní věže je stále původní gotický, včetně zvonicových stolic. Dům U kamenného zvonu na Staroměstském náměstí 13/605 gotický sloh Základy středověkého paláce byly položeny již koncem 13. století a o půlstoletí později vznikla definitivní podoba palácové stavby. V domě se dodnes zachovaly četné gotické architektonické články a malby z první poloviny 14. století. Gotické průčelí má přísnou 7
geometrickou kompozici a byly na něm původně umístěny monumentální plastiky, jejichž torza byla nalezena v barokních zazdívkách. Při poslední rekonstrukci byly v ploše fasády z části doplněny původní gotické prvky, obnovena dlátová střecha a původní výzdoba gotických interiérů. Vladislavský sál na Pražském hradě gotický sloh Vznik jednoho z nejreprezentativnějších sálů Pražského hradu se datuje k přestavbě 1. NP někdejšího Lucemburského paláce, kterou na pokyn Vladislava Jagellonského prováděli od r. 1486 pravděpodobně Hans Spiess a architekt Benedikt Ried. Spojením a novým zaklenutím několika prostor z doby Karlovy vznikl sál dlouhý 62, široký 16 a vysoký 13 m. Spojuje v sobě progresivní detaily rané renesance s prvky poukazujícími zpět ke gotice středověku. Zejména unikátní kroužená klenba sálu neměla ve světské architektuře tehdejší Evropy obdobu. Sál se stal po zásluze centrem politického a společenského života Českého království konaly se zde rytířské turnaje, korunovační bankety a zasedaly zde zemské stavy. Od roku 1918 zde tradičně probíhají i volby prezidenta republiky. Dům Granovských v Týnu renesanční sloh Měšťanský palác Granovských je nejvýznamnějším objektem tzv. Ungeltu (ohrazený a snad již v 11. století opevněný kupecký dvorec s dvěma branami, kostelem a špitálem, kde se až do roku 1774 vybíralo clo z dovezeného zboží). Objekt byl původně románský, z gotického období je zachován pouze malý sklep. Na románském základě bylo v letech 1558-60 postaveno renesanční křídlo s arkádovou lodžií a s chiaroscurovými malbami na fasádě. Je to jedna z nejvýznamnějších renesančních staveb v Praze. Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí 2/185 renesanční sloh Stavba, zbudovaná na místě čtyř šlechtických domů pochází z let 1545 63. Budova s trojkřídlou palácovou dispozicí a s čestným dvorem si udržela takřka svoji původní podobu. Na fasádě jsou zachována původní sgrafita a v sálech malované tabulové stropy z roku 1580 vyobrazující antická božstva a alegorické postavy. K paláci přiléhá tzv. Malý Schwarzenberský palác, bývalý Salmovský. Jde o raně klasicistní stavbu z let 1800 1810, která byla vybudována v místě renesančních šlechtických domů pro arcibiskupa Wilhelma von Salma. Královský letohrádek Belvedér renesanční sloh Letohrádek královny Anny dal postavit král Ferdinand I. pro svou choť, Annu Jagellonskou. Renesanční novostavba ve východní části Královské zahrady vznikala v několika etapách v 16. století. Zahradní, z části dvoupatrová stavba, obklopená arkádovým ochozem byla původně určena pouze k dočasnému letnímu pobytu při různých slavnostních příležitostech, později sloužila pro sbírky Rudolfa II. a také k astronomickým pozorováním. Teprve po r. 1842 byl letohrádek upraven pro obrazárnu a bylo zřízeno nové reprezentativní schodiště v severní části stavby. 8
Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně barokní sloh Monumentální barokní sálová stavba s bočními kaplemi, emporami, mohutnou kupolí s měděnou střechou a hodinovou věží zvonicí je součástí areálu bývalého Jezuitského profesního domu. Počátky dnešního kostela souvisí patrně s návrhy, které v 70. letech 17. stol. vypracovali Fr. Caratti a G. Domenico Orsi. Se stavbou bylo započato v letech 1703-11 za rozhodující účasti Kryštofa Dientzenhofera. Provedení celé stavby završil A. Lurago dostavěním věže roku 1755. Na výzdobě plastikami, malbami a uměleckořemeslnými doplňky spolupracovali významní malíři, sochaři a umělci své doby. V roce 1791 zde bylo provedeno slavné requiem W.A.Mozarta. Klementinum na Mariánském náměstí barokní sloh Monumentální stavební komplex mezi Křižovnickým a Mariánským náměstím s několika dvory byl vybudován na městišti mnoha středověkých objektů o celkové výměře cca. 2 ha. Nedílnými součástmi areálu Klementina je několik sakrálních budov, z nichž v kostelech sv. Klimenta a sv. Salvátora stále probíhá bohoslužebný provoz. Toto původně středověké sídlo dominikánů, bylo později využito jezuity. Sestává z bývalé jezuitské tiskárny, koleje vlastního Klementina, obou dříve jmenovaných kostelů a Vlašské kaple (kaple Nanebevzetí panny Marie). Po zrušení jezuitského řádu byly budovy postupně přidělovány kulturním institucím. V někdejším refektáři se r. 1791 konala první Průmyslová výstava v Čechách. Část objektu je nyní vyhrazena pro universitní knihovnu. Valdštejnský palác na Malé Straně barokní sloh Valdštejnský palác je nejrozsáhlejším pražským šlechtickým sídlem, jež s připojenými zahradami tvoří jednotně koncipovaný areál, po Pražském hradu nejvýznamnější. Palác vznikl na městišti 25 domů, hradební brány, cihelny, volných zahrad a pozemků v letech 1623 30. Na výstavbě spolupracovali A. Spezza a N. Sebregondi za vedení G. Pieroniho. Štukovou výzdobu v jednotlivých částech paláce provedl B. Baccio di Bianco, od něhož je i freska v hlavním sále. V zahradní části palácové budovy byla dokončena r. 1627 sala terrena podle projektu G. Pieroniho, koncipovaná v duchu pozdní italské renesance. Strop je vyzdoben nástropními štukaturami a freskami, zobrazujícími výjev z Trojské války a Aeneas. Dům čp. 262/III na Malostranském náměstí klasicistní sloh Původně gotický měšťanský dům stojící u Královské cesty, byl poprvé přestavěn v renesanci. Znovu pak po roce 1646 jeho tehdejším majitelem Santinim de Bossi. Dnešní klasicistní podoba s loubím a bohatou štukaturou pochází z konce 18. století, kdy jej upravil I. Palliardi. Další úpravy pak byly prováděny v 20. století, kdy byla v roce 1988 opravena fasáda. 9
Dům U Hybernů na Náměstí Republiky klasicistní sloh Na místě dnešního paláce stával původně klášter sv. Ambrože, založený roku 1355 Karlem IV. pro řád benediktinů. V době husitských válek však zpustl a r. 1460 byl darován Jiřím z Poděbrad františkánům. Od roku 1630 se stal sídlem irské odnože řádu zvané hyberni. Ti v letech 1652-1659 nechali zbudovat nový raně barokní kostel Panny Marie s klášterními budovami, později empírově přestavěný a upravený po roce 1810 pro potřeby celních a finančních úřadů. Španělská synagoga klasicistní sloh Novostavba synagogy (bývalé Staré školy, Templu) I. Ullmana a J. Niklase pochází z r. 1868. Stavba je poslední synagogou, vzniklou na území Židovského Města před jeho asanací. Byla zbudována v maurském stylu (odtud název Španělská ) na místě zbořené Staré školy. Po předání Státnímu židovskému muzeu se přikročilo v l. 1958-59 k restaurování interiérů podle projektu architekta O. Rothmayera a r. 1960 sem byla umístěna expozice synagogálního textilu. Synagoga má čtvercový centrální půdorys s mohutnou kopulí mezi pruskými klenbami nad ústředním prostorem. Ze tří stran jsou vestavěny galerie, čelní stěnu prolamuje kruhové okno, pod nímž je umístěn aron hakodeš. Všechny plochy pokrývá plně nízká štuková arabeska stylizovaných motivů, inspirovaných islámskou architekturou. Národní divadlo historismus Základní kámen ke stavbě Národního divadla byl položen r. 1868 na místě tzv. Prozatímního divadla. Na výstavbu českého národního divadla byla vypsána soutěž, v níž jednoznačně zvítězil projekt J. Zítka. První představení se tehdy konalo ještě v nedokončeném divadle r. 1881, avšak sotva měsíc po otevření novostavbu zničil osudný požár. Rekonstrukcí byl r. 1882 pověřen J. Schulz a v listopadu r. 1883 bylo divadlo znovu otevřeno. Novorenesanční stavba je nepravidelného lichoběžníkového půdorysu s kupolovitou střechou. Při hlavním vstupu je portikus s lodžií, kterými J. Schulz doplnil původní architekturu J. Zítka. Na interiérové výzdobě sochami a malbami se podílela celá řada předních umělců jako J.V. Myslbek, F. Ženíšek, V. Hynais, M. Aleš, A. Wagner, B. Schnirch a další. V 70. a na počátku 80. let 20. století byla provedena celková rekonstrukce divadla. Dům umělců Rudolfinum historismus Tato novorenesanční monumentální stavba pochází z let 1876 1884 a byla vystavěna pro kulturní účely podle plánů J. Zítka a J. Schulze. Plastická výzdoba na atice a po stranách schodišť zpodobňuje významné výtvarníky a hudební skladatele, jakož i múzy sfing a lvů. Zprvu zde bývala obrazárna, konzervatoř a koncertní síň, kde jako dirigenti vystoupili A. Dvořák, P. I. Čajkovský, J. Brahms, Ed. Grieg a jiní. V l. 1918-39 zde měla sídlo Poslanecká sněmovna Československé republiky. Posléze byla budova vrácena jejímu původnímu účelu centru hudebního života. Po celkové rekonstrukci jsou zde prostory nejen pro koncerty (např. každoroční hudební festival Pražské jaro), ale i prostory pro výstavy výtvarného umění. 10
Národní museum historismus Národní museum bylo založeno r. 1818 jako soukromý vědecký ústav a jeho sbírky putovaly po soukromých bytech a různých prostorách. Teprve v r. 1876 věnovala městská rada pro stavbu musea pozemek na Václavském náměstí, na němž kdysi stávala Koňská brána. V r. 1883 byl vypsán veřejný konkurs na návrh musea, v němž zvítězil projekt arch. J. Schulze. Monumentální stavba v neorenesančním slohu byla zbudována v letech 1885-90. Na výzdobě se celé další desetiletí podílelo mnoho známých výtvarníků a umělců. Nejvýznamnějším prostorem musea je Pantheon, zasvěcený památce velkých osobností národa. Museum bylo několikrát opravováno (po zásahu bombou během II. svět. války, po střelbě v srpnu 1968), později byly v podkroví dobudovány depozitáře a adaptován přednáškový a promítací sál. Wiehlův dům na Václavském náměstí 34/792 novorenesanční sloh První zmínky o objektu pocházejí již ze 70. let 14. století. Roku 1894 dům koupil architekt Antonín Wiehl a dům přestavěl ve slohu české renesance s ornamentální výzdobou a malbou na fasádě podle návrhů fresek od M. Alše a J. Fanty. V r. 1913 Wiehlovi dědici věnovali čtyři pětiny domu České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Později byly upraveny suterén, přízemí a 1. patro pro potřeby Řeznicko-uzenářské banky. Po požáru v roce 1945 byl dům obnoven podle návrhů arch. J. Havlíčka a v rámci této obnovy byly provedeny i některé změny rozšířen stávající balkon do náměstí a doplněn nový v rizalitu boční fasády. V 50. letech bylo v přízemí bočního křídla otevřeno loubí. Dům bývalé Zemské banky v ulici Na příkopě 20/858 novorenesanční sloh První zmínky o domě pocházejí z 2. poloviny 14. století. Zbytkem několika barokních přestaveb, které v 18. století následovaly, je portál zdobený plastikami (pravděpodobně dílo z dílny Matyáše Brauna), zasazený do boční fasády nynější budovy. V letech 1847 90 zde sídlilo Zemské museum. V r. 1893 byl dům zbořen a v letech 1894-96 zde byl vybudován novorenesanční bankovní palác podle projektu O. Polívky. Vnitřní prostory objektu jsou bohatě zdobeny plastikami, nástěnnými lunetami, basreliéfy a malbou. Tato díla byla vytvořena předními výtvarníky (mimo jiné M. Švabinský, L Šaloun). Pozornost si zaslouží malovaný skleněný strop R. Říhovského. Peterkův dům na Václavském náměstí 12/777 secesní sloh Peterkův dům je významným objektem počátku novodobé české architektury. Byl postaven ve stylu nejranější secese. Průčelí navrhoval v r. 1899 J. Kotěra, dispoziční uspořádání je dílem architekta V. Tierhiera z let 1898-99. Objekt je řadový, čtyřpatrový, se štukovou výzdobou fasády a reliéfy s rostlinnými ornamenty od J. Pekárka. Na sochařské výzdobě pracoval St. Sucharda. Interiéry budovy zachovávají řadu hodnotných architektonických detailů štukových i truhlářských z doby výstavby. Pozoruhodné jsou především reprezentační prostory předního traktu 1. podlaží v bývalém Peterkově bytě. Svého času v domě bylo sídlo obchodního oddělení velvyslanectví Rakouské republiky. Původně nájemní dům byl částečně upraven i pro administrativní i obchodní účely. 11
Obecní dům v ulici Na příkopě secesní sloh Objekt stojí na exponovaném místě bývalého Králova dvora, který ve středověku býval sídlem českých králů. Tento areál posléze měnil vlastníky, byl přestavován a využíván k církevním i vojenským účelům a v letech 1902 1903 necitlivě zbourán, včetně tehdejšího kostela. V lednu 1903, na žádost spolku Měšťanská beseda, byla vypsána soutěž na stavbu Reprezentačního domu obce pražské na parcele po vojenské kadetní škole. Novostavba měla odlehčit při plnění reprezentačních funkcí Staroměstské radnici a dotvořit dnešní náměstí Republiky. Projekt byl zadán A. Balšánkovi a O.Polívkovi. V letech 1906 11 zde vyrostla velkolepá veřejná secesní budova, na níž se podíleli nejvýznamnější umělci počátku 20. stol. (M. Aleš, J Mařatka, L, Šaloun, F Uprka, A. Mucha, F Ženíšek aj.). Objekt obsahuje složitý soubor místností a sálů o různých výškách a s rozdílnými úrovněmi podlaží, což je vše propojeno monumentálními prostorami foyerů a hlavního schodiště. Dům byl mnohokrát upravován a v r. 1994 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Budova slouží k pořádání různých akcí, ať již kulturních, reprezentačních nebo vzdělávacích. Dům U Nováků ve Vodičkově ulici čp. 28-30/699 secesní sloh Objekt je poprvé zmiňován již od 70. let 14. století. V letech 1901 04 byl dům přestavován pro J. Nováka podle projektu O. Polívky. Průčelní křídlo starého domu U Štajgrů ustoupilo novostavbě a později, v letech 1927 byla připojena další novostavba na parcelách po sousedních domech. Byl vybudován nárožní secesní palác ve slohu rostlinné secese, s průčelím do Vodičkovy ulice, s dvoranou a galerií. Původně objekt obsahoval byty, kanceláře, kavárnu a obchodní dům. Až v průběhu existence objektu došlo k různým vestavbám, úpravám a změnám dispozic a byly zde zřízeny suterénní kavárna s tanečním parketem, varieté, zřízena vrátnice, vybudováno divadlo (nejprve Osvobozené, dnes ABC) a upraveny filmové laboratoře. Dům Hlahol na Masarykovo nábřeží 16/248 secesní sloh Secesní spolkový a nájemní dům podle plánů arch. J. Fanty postavil stavitel Fr. Schlaffera v letech 1904 1905 na objednávku Pražského zpěváckého spolku Hlahol. Rozsáhlý reprezentativní dům s koncertním sálem oplývá bohatou a kvalitní uměleckou výzdobou nejen v interiéru, ale i v exteriéru a tím patří mezi významné secesní památky Prahy. Hlavní autor Josef Fanta, donedávna významný představitel historismu, se v ní vyrovnal suverénně s podněty modernějších architektonických směrů, zejména vídeňských. Urbánkův dům v Jungmannově ulici 30 (Mozarteum) moderna Obchodní, kancelářský a obytný dům ve stylu geometrické moderny stojí na místě klasicistního domu s dvorem, jenž měl být upraven v r. 1827. Úprava však nebyla realizována a pro nakladatele hudebnin M. Urbánka v r. 1911 navrhl nový projekt J. Kotěra. Dům byl postaven v roce 1913. Součástí objektu je koncertní síň, která sloužila po r. 1933 divadlu D34 avantgardního režiséra E. F. Buriana. V této síni lze spatřit původní Kotěrův systém podpůrných tektonických rámů s téměř kubisticky formovanými hlavicemi pilířů. Pilíře v přízemí jsou zdobeny ženskými polofigurami od J. Štursy a mezi ně jsou vkomponovány portály vstupů a velký obchodní výkladec. Realizací Urbánkova domu končí nejvýznamnější etapa Kotěrovy tvorby. 12
Štencův dům v Salvátorské ulici 8/931 moderna Obytný dům ve stylu geometrické secese nakladatele uměleckých publikací, grafika a tiskaře Jana Štence, stojí na místě shluku budov, které v baroku patřili klášteru pavlánů. V 19. století v nich sídlily provozy mincovního úřadu a krátce na to v roce 1899 byly zbořeny. Projekt novostavby rozlehlého nakladatelského domu vypracoval O. Novotný, žák J. Kotěry, v roce 1909. Dům se stal důležitým střediskem kulturního života, kdy sem docházeli přední pražští umělci, zvláště ze spolku Mánes a význační historici umění. Dům prošel výraznou přestavbou roku 1929. Jednu z fasád objektu tvoří neomítané červené cihly komponované do plastických útvarů. Do výtvarně působivých geometrických komposic architekt sestavoval i šachovnicovou dlažbu v interiéru, která se zčásti zachovala dodnes. Dům Židovského pohřebního Bratrstva v Široké ulici 5/36 moderna Obytný a spolkový dům patřící židovskému Pražskému pohřebnímu bratrstvu Chewra- Chadischa, navrhl ve stylu wagnerovské moderny B. Hypšman. Dům byl postaven v letech 1910 1911 a kromě nevýznamných úprav se zachoval v původním stavu. Fasády jsou velmi jednoduché, s kvadratickým geometrickým dekorem, směrem do Maiselovy ulice najdeme dva polygonální arkýře. Vstupní část a schodiště jsou obloženy šedým mramorem, zábradlí schodiště je původní, pouze dlažba je novodobá. Dům U Černé Matky boží v Celetné ulici 34/569 kubistický sloh V místě historické zástavby dvou parcel vzniklo na základě objednávky velkoobchodníka Herbsta jedno z nejvýznamnějších děl kubistické architektury, postavené v letech 1911-12. Projekt na velký obchodní dům zpracoval architekt J. Gočár. Objekt má výrazný kubistický charakter, lomené průčelí, stupňovitou mansardovou střechu a špičaté kryty vikýřů. Má i kubisticky tvarovaný vchod, zábradlí balkonu, hlavice meziokenních pilířů a lomená okna. Stejné tvary dostalo i zábradlí točitého schodiště v interiéru a některé nepřenosné kusy nábytku. Gočárův dům se stal první monumentální realizací kubistické architektury v Praze. V letech 1993-94 byly interiéry v přízemí a v 1. patře uváděny do původní podoby podle projektu K. Pragera. V roce 2005 byla uvedena do provozu původní kavárna. Učitelské domy v ulici Elišky Krásnohorské 10/123, 12/1021, 14/1037 kubistický sloh Domy byly postaveny v asanačním pásu Starého města a Josefova v samém závěru přestavby tohoto území. Vznikly na místě převážně renesančního domu U tří stříbrných hvězd, který svou podobu získal sloučením dvou středověkých objektů. Projekt byl zhotoven O. Novotným v říjnu 1919. Vznikla tak formace dvou řadových domů a rohového domu do tvaru písmene L. Fasády čtyřpatrových domů člení kubistické zářezy mezi domy, šachovnicově umísťované arkýře s kubistickými parapety a římsami, kubistické římsy obchodních výkladů, dekorativní výplně mezi okny mansardového patra a klikatě se vlnící atikové štíty. Kubistické detaily a ornamenty lze spatřit i v chodbách a na schodištích. Spolu s podobnými domy ve Znojmě představují tyto Učitelské domy nejvýznamnější kubistickou realizaci O. Novotného. 13
Sloup s lucernou na Jungmannově náměstí kubistický sloh V souvislosti s výstavbou pozdně secesního domu s lékárnou na Václavském náměstí čp. 775 prošlo výraznou kubistickou úpravou i zákoutí za domem na Jungmannově náměstí. V letech 1912-13 tu byl E. Králíčkem navržen a postaven kubizující kamenný sloup veřejného osvětlení. Sloup vyrůstá ze zděné podnože, která nese pět soudkovitých dílců. Povrch sloupu dekorují střídavě hladké a střídavě zvrásněné obrazce. Kovové zalomené nožky spojují nahoře sloup s lucernou z ušlechtilého kovu a skla. Sloup patří do skupiny nejranějších staveb pražské kubistické architektury a představuje zároveň i zajímavý pokus o symbiózu moderního díla s historickým prostředím. Sloup prošel rekonstrukcí kolem r. 1990, kdy byla kovová lucerna na jeho vrcholu nahrazena kopií a originál byl uložen v Galerii hl. m. Prahy. Dům bývalé Legiobanky v ulici Na poříčí 24/1046 moderní klasicismus Roku 1923 byla na místě zbořeného pivovaru U Bucků dokončena novostavba Banky čs. legií podle projektu J. Gočára. Podle projektu vznikl řadový dům se dvěma křídly a dvorní přízemní stavbou, která obsahuje trojlodní halu bankovní dvorany. Hlavní průčelí je pětipatrové, obložené kombinací bílého a hnědočerveného mramoru s plastikami ze šedého pískovce. Oblé polosloupy lemují portál i kraje průčelí. Na hlavních pilířích jsou polopostavy legionářů od J. Štursy se jmény bojišť ruské, francouzské a italské fronty. Celková rekonstrukce objektu proběhla v letech 1991 94 pro Obchodní banku a respektovala původní výtvarné hodnoty objektu. Banka je reprezentativním příkladem rondokubismu v naší architektuře. Městská knihovna na Mariánském náměstí 1/98 postkubismus a moderní klasicismus O novostavbě Městské knihovny v asanačním území Starého města při Mariánském náměstí, v místě, kde již ve starém objektu knihovna sídlila, uvažovala pražská obec už kolem r. 1911. Teprve v r. 1923 však vypsala na projekt městské knihovny soutěž a projekt byl zadán o rok později vítězi Fr. Roithovi. Budova byla vystavěna v letech 1924 29 na čtyřkřídlém půdorysu se zastřešeným dvorem, do něhož je zasazena rozlehlá hala s půjčovnou knih. Plochu fasády, obloženou hořickým pískovcem, dělí jednoduché římsy. Ve vstupním průčelí je mělce vystupující portikus, který má na architrávu umístěno šest alegorických soch. Součástí objektu je tzv. primátorská residence, jejíž mobiliář spolu s výzdobou stěn a stropů představuje nejpůsobivější pražskou kreaci ve stylu art deco. Budova patří k nejkvalitnějším pražským novoklasicistním stavbám i k nejvýznačnějším dílům svého autora. Ministerstvo hutnictví - Na Františku 32/1039 postkubismus a moderní klasicismus Novoklasicistní budova, postavená v letech 1928-32 podle projektu J. Fanty, nahradila celkem pět domů v někdejší severní řadě ulice Řásnovka. Ze stylového hlediska je budova produktem klasicizující vrstvy pozdně secesní architektury. Její slohový archaismus v kontextu meziválečné puristické a funkcionalistické architektury provokoval mladší pražské architekty a publicisty k útokům, jež se staly dokonce předmětem soudního sporu. 14
Budova je pětikřídlá, soustředěná kolem dvou vnitřních dvorů. Nároží třípatrového objektu jsou vyznačena věžovitými risality a eliptickým pavilonem na jihovýchodě. Nad vstupním risalitem z nábřeží Na Františku se vypíná prosklená kupole. Na kamenné fasádě tvoří plastickou výzdobu stojící i sedící figury, reliéfy se znaky, měděný pás se lvími hlavami a kovové dekorativní mříže. Rovněž interiér budovy ministerstva je pojat velmi náročně a reprezentativně. OD Bílá labuť v ulici Na poříčí 23/1068 konstruktivismus a funkcionalismus Na místě dnešního obchodního domu stávaly v 16. století dva sladovnické domy s velkými zahradami. R. 1610 byl poprvé zaznamenán název lokality U stříbrné labutě, později U bílé labuti. V pozdějších letech několikrát domy podlehly požáru a byly přestavovány a sloučeny. Již jedinou stavbu zakoupila v roce 1936 Akciová společnost pro obchod mezinárodní, aby na jeho místě vystavěla první velký pražský obchodní dům. Novostavba podle projektu J. Kittricha a J. Hrubého byla zkolaudována v březnu 1939 a během následujících desetiletí prošla mnoha úpravami. Poslední velkou adaptací bylo zřízení velkoprodejny potravin v prvním suterénu a vložení mezipatra do přízemní haly, v jejímž středu byla obnovena působivá atriová úprava se dvěma paralelními eskalátory uprostřed leštěného anortozitového obložení (1996). Střízlivě elegantní vzhled exteriéru doplňuje plastický firemní nápis nad přízemní markýzou, neonový obraz labutě před průčelní terasou a obdobný svítící znak, který se za tmy otáčí nad věžicí dominanty. Obchodní dům je jednou z nejvýznamnějších staveb českého funkcionalismu 30. let minulého století. Dům Olympic na rohu Spálené a Purkyňovy ulice konstruktivismus a funkcionalismus Novostavba z let 1926 27 od J. Krejcara nahradila dvoupatrový klasicistní dům, jehož dějiny lze sledovat až do r. 1488. V r. 1871 zemřel v domě malíř Josef Mánes, připomenutý na fasádě Olympiku pamětní deskou. Pro stavbu existovalo několik projektů na úpravu původního domu a dostavbu. Roku 1925-1926 byla vytvořena Krejcarem nová verze projektu, kterou pojal již jako funkcionalistickou novostavbu s železobetonovým skeletem. Řešení interiérů bylo svěřeno berlínskému tvůrci směru art deco P. Sydowovi, který zřídil kino a vinárnu v suterénu a upravil balkony na uličním průčelí. Přestavba v letech 1984 85 zavedla do vestibulu v přízemí dvě pasáže místo jediné. Během problematické rekonstrukce v letech 1994 96 se půdorys přízemí vrátil víceméně ke své původní podobě, ale zaniklo původní Krejcarovo levé dvorní křídlo, podchycující dvě stadia vývoje architektova osobitého stylu. Realizace (spolu s Lindtovým domem na Václavském náměstí) představuje první uskutečněnou funkcionalistickou stavbu v Praze i v tehdejší ČSR. Lindtův obchodní dům na Václavském náměstí 4/773 konstruktivismus a funkcionalismus Novostavba na parcele, kde dříve stávaly dva domy, byla navržena L. Kyselou a zrealizována v letech 1925 27 pro obchodníka a továrníka Lindta, který vlastnil i předešlý dvoupatrový barokní dům. Kavárnu Carioca v 1. suterénu novostavby vyzdobil architekt Sydow štukovou dekorací, poplatnou ještě historizující verzi architektury, zásadně nekorespondující s progresivní funkcionalistickou podobou. Obě průčelí řadového sedmipatrového domu se dříve vyznačovala kombinací obkladu základní železobetonové konstrukce s velkými pásovými okny, dnes jsou však v rozsahu 2. až 4. patra dodatečně nahrazena ocelovými okny s hliníkovými lištami v kontrastu s původní koncepcí. 15
Nejvyšší podlaží má okna ateliérová. Středem přízemí probíhá pasáž spojující Václavské náměstí s náměstím Jungmannovým. Ve schodišťovém prostoru se nachází ještě původní obklad z mramoru a žuly. Je to jedna z prvních funkcionalistických staveb v Praze, těžce však poškozená úpravou oken v 60. letech 20. století. Hotel Jalta na Václavském náměstí 45/818 poválečná architektura Hotel Jalta ve stylu novoklasicismu 50. let je významným dokladem poválečné architektury tzv. socialistického realismu. Byl postaven v letech 1954 58 podle projektu Ústavu pro výstavbu hl. m. Prahy pod vedením arch. A. Tenzera. Budova je při náměstí sedmipatrová, na ni navazuje jednopatrové křídlo oválného obrysu. Zadní křídlo je příčné trojpodlažní a tvoří hospodářské zázemí hlavní budově hotelu. Hlavní průčelí je obloženo travertinovými deskami, s předloženou loggií v 1. NP. a balkony s těžkým dekorativním zábradlím v horních patrech. V interiéru upoutá reprezentační prostor přízemí a jídelna ve střední části dispozice navazující na hloubkové střední křídlo. Stropy jsou kazetové s hliníkovými lištami a prosklené, obklady mramorové s keramickou dlažbou. Stavba je nejhodnotnější pražskou architektonickou realizací 50. let. 20. století., blíží k dekorativismu 20. let, jak jej pěstovali Tenzerovi učitelé J. Místecký a P. Janák. OD Kotva na Náměstí Republiky 8/656 poválečná architektura Budova obchodního domu Kotva vyrostla na historicky a archeologicky neobyčejně cenném území. Archeologický výzkum v r. 1971 se soustředil na genezi sakrální stavby a s ní související zástavby z románské doby kolem 3. čtvrtiny 12. století. Byly zde nalezeny známky přestaveb od doby románské i v době pohusitské, gotické i renesanční. Před započetím stavby v r. 1971 bylo demolováno několik cenných domů z 19. století a poč. 20. století. Projekt pro obchodní dům vypracovali v ateliéru Alfa V. a V. Machoninovi, přední představitelé české architektury 50. 80. let 20. století. V letech 1971-74 byla stavba realizována švédskou firmou SIAB. Architektura Kotvy vychází z progresivních směrů moderní světové architektury s odkazy k dílu Fr. L. Wrighta systém hexagonů, P. Rudolpha brutalisticky pojaté věže nouzových schodišť a H. Hertzbergra prostorová krajina. Autoři budovy se ji snažili zasadit do daného prostředí okraje Starého Města, což se vzhledem ke zvolenému modernistickému tvarosloví, postrádajícímu rysy tradičního domu (nepravidelná srostlice 28 hexagonů) podařilo jen zčásti. Celý interiér je pojat jako prostorová krajina bez dělících prvků. Federální shromáždění v ulici Wilsonova poválečná architektura Po skončení 2. světové války byla v Praze hledána vhodná sálová budova, která by mohla dočasně do vybudování definitivní budovy Národního shromáždění sloužit pro jeho potřeby. Jako nejvhodnější se jevila budova peněžní burzy z let 1936-38, která v nových poměrech pozbyla své funkce. Na základě vítězného návrhu K. Pragera, J. Albrechta a dalších z roku 1967, byla spolu s rekonstrukcí budovy Smetanova divadla, trasou metra a severojižní magistrálou v roce 1973 realizována. Byla největší a nejdiskutovanější investiční akcí v pražské centrální oblasti a vyčerpala tak poslední prostorové rezervy při vyústění Václavského náměstí. Základní myšlenkou řešení bylo existující budovu bývalé burzy se žulovými mohutnými pilíři a členěným průčelím završit dvoupodlažní nadstavbou ocelové konstrukce, která čtyřúhelníkově obíhá celou budovu. 16
Budova nástavby a rekonstrukce parlamentu se stala ukázkou nepochopení úlohy nové architektury při jejím začlenění a symbióze s historickým prostředím a kompoziční logikou urbanistických prostorů 19. století. Bankovní dům SKALA na Václavském náměstí 62/806 architektura po roce 1989 Nový objekt je umístěn v exponovaném prostoru horní části Václavského náměstí na v úrovni sochy sv. Václava. Polyfunkční budova s administrativními provozy ve spodních podlažích a nájemními byty v horních patrech pochází z dílny architekta Drexlera a Vrbaty. Stavba byla provedena v letech 1995 97 pro investora Bankovní dům Skala. Novostavba je zastřešena dvěma samostatnými segmentovými střechami z měděného plechu, které výškově navazují na střechy a štítové zdi sousedů. Konvexní dvorní průčelí je přepisem původních prosklených pavlačí. Průčelí přivrácené k náměstí je založeno na překryvu dvou významových barev. První nosná, v měřítku sousedních domů, je plošně prolomena pravidelnými okenními otvory. Druhá sdělující, v nadsazeném měřítku celého náměstí, vtiskuje průčelí tři formové konstanty architektury. Funkcionalismus a neobaroko sousedních domů se tak setkávají v první a druhé vrstvě průčelí. Dům U tří zvonků v Jungmannově ulici 28/747 architektura po roce 1989 Dům byl postaven na místě rozsáhlejšího komplexu se středověkými, renesančními a barokními částmi, ze kterého se vzadu na okraji Františkánské zahrady zachoval raně renesanční tzv. Brikcího dům. Funkcionalistickou stavbu jednotkového obchodního domu Te-Ta provedla pro A. Meissnera v r. 1933 firma Ehrmann-Steuer podle projektu A. Mühlsteina a V. Fürtha. Dům prošel mnoha různými úpravami v letech 1935-54, parter byl výrazně přestavěn v letech 1975-77 pro Dům sportu. V pol. 90. let byl dům vzadu při Františkánské zahradě rozšířen o nové křídlo podle projektu architektů Z. Hölzela a J. Kerela. Přízemím objektu lze nově upravenou pasáží projít přes dvorek do Františkánské zahrady. Palác Myslbek v ulici Na příkopě 19/21 architektura po roce 1989 Parcela, na které byla v roce 1998 dokončena novostavba administrativní budovy Myslbek propojovala dvě zcela rozdílná historická prostředí. Na jižní straně se nachází rušná třída Na příkopě, obestavěná po celé délce rozměrnými objemy administrativních, obchodních a bankovních paláců, v jejichž stylovém pojetí převažuje klasicismus 19. a 20. století a na straně druhé Ovocný trh, klidné gotické náměstí. Fasádu objektu tvoří jemně zbarvené sklo a šedivý kov. Charakter architektonické modernosti dává sklon struktuře městské brány odvolávaje se na některé výtvarné propozice českého kubismu. Autory byli francouzský architekt C. Parent a čeští architekti Z. Hölzel a J. Kerel. 17
Pražský hrad nové úpravy Oranžerie skleník Pražského hradu Orangery Prague Castle Greenery Investor: Správa Pražského hradu Projektant: Ing. arch. Eva Jiřičná, Duncan Webster, EJAL Parametry stavby: 84,5 x 8,97 x 5,2 m První oranžerie byla v Královské zahradě Pražského hradu postavena v 15. století. Jednoduchý skleník vybudovaný po 2. světové válce postupně chátral a v roce 1996 byl definitivně ztržen. Nová oranžerie byla mezi Královskou zahradou a Jelením příkopem v sousedství Míčovny a Fíkovny vztyčena po třech letech, podle návrhu z ateliéru E. Jiřičné. High-tech řešení sestává s diagonální sítě trubek, na nichž je zavěšena skleněná válcová stěna stavby. Skleník sloužící k regeneraci rostlin byl slavnostně otevřen v květnu 1999. Dlažba na Jiřském náměstí Paving, St. George s Sq. Investor: Správa Pražského hradu Projektant: HŠH Architects Jedinečnost Jiřského náměstí, jednoho z centrálních prostorů Pražského hradu, spočívá v mnohotvárnosti stylů koncentrovaných na poměrně malé ploše. Celé náměstí je protkáno novým vzorem dlažby, který přesným rastrem kamenných desek stmeluje všechny plochy pevným řádem. Rastr dlažby je tvořen z tmavě červeného štípaného kamene, spojující pásky jsou z šedozelené žuly. Průchod valem Prašného mostu a cesta na Opyši na Pražském hradě Investor : Správa Pražského hradu Projektant : AP ateliér, ing. arch. J. Pleskot Vybudováním spojky mezi Dolním a Horním Jelením příkopem vznikla nová přístupová cesta z Klárova na Pražský hrad. Stávající Tereziánská štola byla nahrazena tunelem o délce 84 m, který vytváří prostor pro koryto potoka Brusnice a levobřežní stezku pro pěší. Denní světlo je dovnitř tunelu přivedeno šachtovým světlíkem, vodní hladina je nasvícena uměle. Nově jsou provedeny i sadové úpravy okolních svahů. Stavba získala ocenění Grand Prix Obce architektů a různé mezinárodní ceny. Lávka přes Chotkovy sady Investor: Správa Pražského hradu Projektant: Ing. arch. Bořek Šípek Dnešní lávka pomyslně spojující Pražský hrad s vilou premiéra, nahradila dřívější přemostění, které bylo koncipováno pro průvody socialistické éry. Tehdejší most vytvářel nad Chotkovou ulicí tmavý viadukt, zatímco koncepce nového návrhu zpodobňuje jakousi pomyslnou bránu do těchto dvou význačných objektů. Lávka je koncipována pouze pro individuální průchod chodců. 18
Parky a zahrady Zahrady pod Pražským hradem Ledeburská, Pálffyovská a Fürstenberská zahrada Pozemky podél obchodní cesty na úpatí svahu pod Pražským hradem (dnes Valdštejnské ulice) postupně obsazovaly výstavné domy a paláce významných šlechtických rodů, za kterými od konce 17. století vznikaly terasovité zahrady. Byly budovány v barokním slohu a baroko zde zaplňuje všechny prázdné plochy - využívá zákoutí, stísněné průhledy či libovolně členitý terén a obohacuje je důmyslnou architektonicko sochařskou kompozicí. V letech 1992 2000 zajistil Státní ústav památkové péče v Praze kompletní obnovu všech zahrad včetně přilehlého Ledeburského paláce. Významnou finanční pomocí přispěla nadace Prague Heritage Fund, zřízená pod patronací Jeho Královské Výsosti, prince z Walesu a bývalého prezidenta republiky Václava Havla. Projekt získal v roce 1993 Cenu Evropského společenství udělovanou za záchranu unikátního architektonického dědictví. Velká Fürstenberská zahrada Terasová zahrada slohově nejednotného výrazu, který je výsledkem složitého vývoje. V zahradě jsou čitelné zbytky barokní kompozice i formace z následujících klasicistních krajinářských a pozdějších úprav. Ve spodní části vznikla okrasná renesanční zahrada již v 80. letech 16. století za Václava Berky z Dubé. Zahrada byla pouze ve spodní části areálu, na svahu byly vinice. V roce 1822 koupil palác se zahradou Karel Egon kníže Fürstenberg za účelem hospodářského využití. Úplně přeměněna byla zahrada kolem roku 1860 podle plánu fürstenberského architekta Josefa Liebla. Zahrada není veřejnosti přístupná, spodní část užívá polské velvyslanectví pro reprezentační účely, horní terasová část patří hlavnímu městu Praze. Malá Fürstenberská zahrada Malá Fürstenberská zahrada patří mezi nejvýstavnější terasové zahrady v Praze. Je situována na příkrém svahu v úzkém, mohutnými zdmi vymezeném pásu, rozčleněném opěrnými zdmi do deseti odstupňovaných teras. Dominantní stavbou zahrady je štíhlá věž vyhlídkového altánu. Z nejvyšší podesty schodiště se vstupuje do jižních zahrad Pražského hradu. Charakteristické pro celou zahradu je uplatnění pnoucích a stromkových růží. Rokoková terasová palácová zahrada italského typu, bohatě členěná a náročně architektonicky ztvárněná prošla řadou oprav a přestaveb, v letech 1997 2000 byla kompletně rehabilitována. Ledeburská zahrada Ledeburská zahrada je nazvána po Adolfovi z Ledeburu, který byl od roku 1852 majitelem Ledeburského paláce. Rozestavěný palác koupila v roce 1697 Marie Charlotta z Trauttmansdorfu a společně se svým manželem palác dostavěla a založila nad ním terasovou zahradu se sala terrenou. Za tvůrce zahrady byl dříve považován Jan Blažej Santini, v současné době převládá názor, že architektem sala terreny byl nejspíše František Maxmilián Kaňka. Stěny sala terreny zdobí malované výjevy z Pompejí. V roce 1787 byl Ledeburský palác opět přestavován a byla zřejmě upravena i zahrada. Její terasy s kuželkovými parapety jsou navzájem spojeny schodišti s plnými zděnými parapety. V koncepci zahrady jsou patrné některé pozdně barokní prvky např. nika se sochou Herkula nebo drobná fontánka v její dolní části. 19
Velká a Malá Pálffyovská zahrada Malá Pálffyovská zahrada: architekt: arch. Josef Lešetický a ing. Václav Pína, zahradní inženýrka Božena Mackovičová Velká Pálffyovská zahrada: architekt: arch. Václav Girsa, arch. Miloslav Hanzl, zahradní architektka Irena Bartošová Zahrady Pálffyovského paláce jsou dvě Velká Pálffyovská zahrada a Malá Pálffyovská zahrada. Na území, kde tyto zahrady vznikaly, jsou již od poloviny 15. století doloženy vinice. V roce 1685 byla na tomto místě renesanční zahrada italského typu. Koncept terasové úpravy zahrady, který se v principu uchoval až do dnešní doby, je datován rokem 1751 a je výsledkem stavební aktivity Marie Anny z Fürstenberku. Od roku 1883 byl komplex paláce i obou zahrad v majetku Pálffyů, podle nichž je dodnes pojmenován. Výraznou rekonstrukcí prošly zahrady v letech 1950 53. Současný stav je výsledkem rehabilitace v letech 1988 1995. Zahrada je v reprezentativním stavu, přístupná v sezóně ve stanovených návštěvnických hodinách. Vrtbovská zahrada Projektant: arch. Ivan Březina, zahradní inženýr Václav Weinfurter Vrtbovská zahrada leží spolu s dalšími třemi barokními zahradami (Vratislavskou, Schönbornskou a Lobkowickou) na svazích Petřína na Malé Straně. Tato terasová barokní zahrada italského typu byla pro Jana Josefa z Vrtby vybudována u Vrtbovského paláce v letech 1715 20. Od roku 1985 byla zahrada pro havarijní stav uzavřena. Městská část Praha 1 vypsala v roce 1990 výběrové řízení na generálního dodavatele obnovy Vrtbovské zahrady. Nyní je toto pozoruhodné dílo zachráněno a uchováno pro příští generace. Valdštejnská zahrada Investor: Kancelář senátu ČR Projektant: Zahrada - Ing. Zdeněk Sendler, AAC Servis s.r.o. Valdštejnský palác s přilehlou Valdštejnskou zahradou patří mezi nejvýznamnější pražské historické objekty. Autorem raně barokního rozvrhu zahrady byl zřejmě A. Spezza a sochařské výzdoby A. de Vries. Na přelomu 18. a 19. století byla zahrada upravena pod vlivem anglického slohu. Současná rekonstrukce barokní zahrady spočívala v celkové obnově ploch, kašen a soch, voliéry, krápníkové stěny, ohradní zdi a byl vybudován nový skleník. Zrestaurování se dočkal i rybník, vysoké živé ploty byly zrušeny a nahrazeny novou zelení. Vojanovy sady Projektant: Atelier KAVA, Besední 3, Praha 1, Ing.arch. Karásek Rehabilitace historické zahrady na Malé Straně proběhla na dvou místech podle dostupných historických pramenů. Byla rekonstruována terasa sevřená křídly budovy ministerstva a spojená se zbytkem zahrady pískovcovým schodištěm a dále plocha před kaplí sv. Terezie, kde byly stávající cesty nahrazeny novými podle dochovaných záznamů. Terasy Karmelitská školní pozemek Projektant: MEPRO s.r.o. Zahrada se nachází na severním svahu Petřína a sousedí se zahradou Vrtbovskou, Colloredovskou a Seminářskou. Po dlouhou dobu sloužila jako štěpnice, v horní části bývala vinice. V roce 2000 byla zahájena celková rekonstrukce zahrady, která se týkala i úprav prostoru mezi školou a kostelem, byla doplněna zeleň a dřeviny, pískoviště s lavičkami, byl obnoven přírodní charakter štěpnice. Dále bylo provedeno oplocení a oddělení ploch, odvodnění a osvětlení. Zahrada 20