VOŠ a SPŠ VARNSDORF Mariánská 1100, 40747 Varnsdorf 198P2006 Pilotní projekt SIPVZ Svět po 1. světové válce
Versailleský mírový systém 18. ledna 1919 Versailleská konference účastníci: USA, Francie, Anglie, Itálie, Japonsko červenu 1919 - MÍROVÁ SMLOUVA S NĚMECKEM: teritoriální změny vojenské podmínky (např. Porýní = demilitarizované pásmo ) hospodářské podmínky (reparace velmi vysoké, neúnosné) září 1919 v Saint-Germain smlouva s Rakouskem rozpad R - U, územní ztráty, vojenská omezení, reparace 1919 smlouva s Bulharskem v Neuilly (ztráta území) 1920 v Trianonu smlouva s Maďarskem ztráta 70% maďarského území 1920 v Sévres smlouva s Tureckem rozpad Osmanské říše, ztráta území, omezeno loďstvo, reparace
Světová hospodářská krize stala se zároveň krizí demokracie 24. října 1929 (tzv. černý čtvrtek ) krachem na newyorské burze krach obchodů s cennými papíry => akcie = papír příčina: nepoměr mezi poptávkou a nabídkou zhoršení 1932-1933, pád zastaven r. 1934 Projevy krize pokles průmyslové výroby o téměř 40% - 46% zhroucení světového obchodu nezaměstnanost - 30-40 mil. lidí pokles mezd => sociální nepokoje, demonstrace, stávky Ekonomické pokusy, jak krizi řešit státní zásahy do ekonomiky včetně pokusů o plánování oblasti měny protekcionismus vytváření mezinárodních monopolů - omezování konkurence
Washingtonská mírová konference 1921-1922 uspořádala poměry v Tichomoří a na dálném východě posílení vlivu USA v daných oblastech hlavní roli USA, Evropské mocnosti (Francie, Anglie, It.) a Japonsko uzavřeny tři traktáty (smlouvy) mocností: nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku stanoveny válečné lodě (velikost, tonáže), které tam mocnosti směly udržovat princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti
Sovětský svaz v době stalinismu pěstování kultu jeho osobnosti J. V. Stalina kolektivizace - snížení zemědělské produkce represe - boj proti třídnímu nepříteli (proti kulakům, buržoazním specialistům, z patnácti členů první sovětské vlády kromě Lenina a Stalina pouze tři zemřeli přirozenou smrtí) dvojí tvář: tragická (miliony lidí v pracovních táborech) a budovatelská (miliony lidí přetvářejících sovětskou společnost) 1935-1938 - politické procesy (Stalin se zbavil svých protivníků) na XVII. sjezdu VKS (1934) - proti Stalinovi cca 300 delegátů, ale opozice - roztříštěná, neorganizovaná => Stalin udržuje moc
Totalitní systémy 20. - 30. let 20. století
Vznik reakce na 1. sv. válku - nespokojenost s jejími výsledky sociální (i národní) problémy -důsledky hospodářské krize zvýšená nezaměstnanost zbídačování papuperizace středních vrstev - vzpoura měšťáků strach vládnoucích vrstev (i středu) z komunismu 2nová hnutí: Fašismus a komunismus
Totalitní režim nad občany totální kontrola; jedinec = nic, příslušník celku (národ, strana) cíl: prosadit určitou ideologii potlačení opozice jediná politická strana vládní a vládnoucí (stát = nástroj k prosazení politiky vládnoucí strany) informační monopol => oficiální propaganda převaha policejního státu nad právním řízené hospodářství (podřízeno zájmům státu) potlačení lidských práv v čele hnutí, strany, národa je vůdce Německo = Führer; Itálie = Ducce; Španělsko = Caudillo
Fašismus od fasci de combattimento [faši], svazky Mussoliniho diktatura později označovány podobné režimy a ideologie se specifickými rysy zvláštní formou totalitního režimu je německý nacionalismus = nacismus Fašismus odmítá liberalismus (kapitalismus) demokracii (parlamentarismus, individualismus) Marxistický socialismus ( odborům) pacifismus (výboje; právo silnějšího) Fašismus zdůrazňuje roli kolektivu (= národa) a jeho historii xenofobii (nenávist ke všemu cizímu) - až rasismus úlohu vůdce (= syn národa) úlohu strany sociální hesla (odstranění nezaměstnanosti)
Fašismus X komunismus fašismus hovoří o spolupráci tříd (vlastnictví výrobních prostředků - třídy) fašismus zachovává soukromé vlastnictví fašismus klade důraz na rasu (opovrhuje lidskou hodnotou) komunismus je založen na myšlence třídního boje komunismus: kolektivní vlastnictví výrobních prostředků (státní, družstevní) komunismus klade důraz na univerzální lidské (humánní) hodnoty, i když je svou prací popírá
Totalitní systémy ve světě v Itálii - Mussolini (1922 - pochod na Řím; - 1943) ve Španělsku - F. Franco (puč 1936, obč. válka, 1939 Frankisté - 1975) v Maďarsku - Horthy (1920-1944) na Slovensku - J. Tiso (1939-1945) v Rumunsku - Antonescu (1940-1944) v Polsku - Pilsudski (1926-45); Beck (1935-45) v Rakousku - Dollfuss (1932-1934) podobné režimy byly nastoleny i v pobaltských zemích a Latinské Americe fašistické strany působily i v demokratických režimech ve Francii - Ohňové kříže (de la Rocque) = lagonlardi v ČSR - Národní obec fašistická ve Velké Británii - Britský fašistický svaz masová hnutí (měla obrovskou podporu)
Nástup nacismu v Německu 1920 DAP => NSDAP 1921 - úderné oddíly SA (Sturmabteilung) 1923 - NSDAP pokus - o nacistický puč v Mnichově (neúspěšný) => NSDAP zakázána, Adolf Hitler zatčen 1925 - nově ustavena NSDAP - Hitler ji ovládá 1926 - oddíly SS (Schutzstaffel; Hitlerova osobní garda) a Hitlerjugend (Hitlerova mládež) ve volbách roku 1932 NSDAP - 32 % hlasů - Hitler požadoval funkci kancléře 30. ledna 1933 - prezident Hindenburg jmenoval Hitlera říšským kancléřem 1934 - smrt prezidenta Hindenburga => Hitler převzal pravomoci prezidenta => Führer und Reichskanzler
Nacistické Německo hospodářství - řízené státem noru 1933 - požár Říšského sněmu 30. června 1934 - noc dlouhých nožů - asi 1000 předáků SA zavražděnoh opora Hitlerova Německa - oddíly SS, Gestapa, SD (zpravodajská služba; v jejím čele stál Reinhard Heydrich). 1935 - vydány tzv. Norimberské rasové zákony namířené proti Židům Červenou pásku s hákovým křížem nosil na ruce každý nacista. noc z 9. na 10. listopadu 1938 - tzv. křišťálová noc (sypalo se sklo z výkladních skříní Židovských obchodů) - pogrom na Židy
Norimberské zákony Ž. nesměli uzavřít sňatek s Árijci (nesměli mít ani společný sex) Ž. nesměli navštěvovat divadla, kina, kavárny Ž. nesměli vykonávat intelektuální zaměstnání (lékaři, učitelé, vědci,...) Ž. nesměli mít majetek (Árizace židovského majetku) Ž. mohli nakupovat jen v určitých hodinách, mohli jezdit v tramvaji jen vzadu, apod. Ž. byli označováni nápisem JUDE nebo žlutou šesticípou hvězdou Ž. byly též likvidovány knihy psané Židovskými autory (páleny před Berlínskou univerzitou)
Příprava Německa na válku Německo porušovalo Versailleské dohody 1933 opustilo Společnost Národů 1935 zavedlo všeobecnou brannou povinnost po plebiscitu - k Německu připojeno Sársko březen 1936 Hitler poslal vojsko do Porýní => remilitarizace Porýní Hitler připravuje útočné plány plán proti ČSR: Schulung plán proti Rakousku: Fall Otto neomezené ozbrojování, militarizace hospodářství podporuje Itálii ve výbojných plánech
Agrese fašistického Japonska 1931 Japonci zaútočili proti Číně => obsadili bohaté Mandžusko 1933 Japonci - vystupují ze Společnosti Národů 1936 sbližování Japonska s Německem (pakt proti kominterně) 1937 Japonci - obnoven útok proti Číně 1939 Japonci -střet se SSSR u Mongolských hranic Japonci zde zastaveni - ponechali si dobytá pobřežní města (např. Šang haj)
Itálie 1935-36 Italský konflikt proti Habeši (Etiopie) v čele Habeše - Haile Selassie projevuje se bezmocnost a neschopnost SN SN označila Itálii za agresora a uplatňovala proti ní sankce: omezení dovozu strategických surovin (neúčinné) uzavření Suezu neuplatněno 1936 smlouva mezi Německem a Itálií o společném postupu vzniká OSA Berlín - Řím - Tokio
Španělsko 1931 svržena monarchie a vyhlášena republika 1936 - vláda lidové fronty (socialistické strany a buržoazií fašistům) 18.7.1936 - převrat - generálové Franco, Mola) Franco má podporu katolické církve, finančního kapitálu 1936 39 - občanská válka Francovi pomohla Itálie (60 000 vojáků) a Německo (16 000 vojáků) pro Němce to byla zkouška letectva 1937 - bombardování baskického městečka Guernica Španělským republikánům pomáhali dobrovolníci (tzv. interbrigadisté - SSSR, i z ČSR 3000 voj.) 1939 - Španělská republika padla => Frankistický režim (udržel se až do 70. let 20. stol.)
Anšlus ve 30. letech v Rakousku AUSTROFAŠISMUS Dollfus - snažil o diktaturu po vzoru Itálie působili zde také nacisté 1934 - Rakouský puč - Dollfus zavražděn kancléřem Schuschnigg => připrava spojení s Německem 12. 3. 1938 anexe Rakouska (anšlus) => porušení Versailleské dohody, i dohody v Saint Germain Rakousko = Ostmarka prodloužení hranic ČSR s Německem
Appeasment pol. 30. let západ - politika appeasementu (usmiřování protivníka - politika ústupků) cíl: oddálit válečný konflikt Anglie Německu nebude bránit v ovládnutí střední Evropy - pokud proběhne pokojně 1932-1933 ve SN návrhy na odzbrojení (žádný výsledek) Francie - sbližování s Ruskem 25.5.35 - Bilaterální smlouva (Francie + ČSSR) o vzájemné pomoci 16.5.35 - smlouva ČSR SSSR - smlouvy nahrazeny vzájemnou dohodou v některých zemích vznikly vlády lidové fronty (36-37 ve Francii, před občanskou válkou pokus i ve Španělsku
Československá republika 1918 1938 tzv. první republika
Představitelé státu prezident: Tomáš Garrigue Masaryk prvnípředseda vlády: Karel Kramář první vláda = vláda všenárodní koalice ministr zahraničí: Edvard Beneš ministr vojenství: M. R. Štefánik
Problémy první republiky
1) Německá irredenta představitel: Lodgman von Auen pokusy o odtržení německy mluvících oblastí (pohraničí) *čtyř provincií - měly být připojeny k Rakousku Němci u nás - konec války a vznik ČSR = porážka národnostní menšina 4 provincie: Sudeten Land, Deutschböhmen, Böhmerwald Gau, prosinec 1918 - pohraniční oblasti vojensky obsazeny ČSR - princip čechoslovakismu (Češi 51%, Slováci 16%) minority: Němci 23%, Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé 10%
2) problém československých hranic hranice s Německem a s Rakouskem - na základě historického vývoje problémová hranice s Maďarskem (žádná historická hranice) po porážce Maďarské republiky rad a Slovenské republiky rad dochází ke stabilizaci poměrů Podkarpatská rus (pův. patřilo k Uhrám - Zalitavsko) tři tendence: připojit se k: Maďarsku, Sovětské Ukrajině, ČSR vojensky obsazena československými vojsky nejzaostalejší část ČSR, bez hospodářského vývoje spory s Polskem (o Těšínsko) velmoci rozhodli o rozdělení - obsazeno čs armádou 1920 - Pařížská smlouva - připojeno k Československu
3) hospodářské a sociální rozdíly Čechy a Morava byly průmyslově vyspělejší (textilní, stroj., sklářský průmysl) Slovensko a zvláště Podkarpatská Rus zaostalé sociální rozdíly: zaostalost východních částí žádné střední a vysoké školy, neex. slov. Inteligence 1919 založena Bratislavská universita, 1920 Slovenské ND na Slovensko odcházeli na pomoc čeští úředníci, policie, lékaři rozdíly v sebeuvědomění - problémy čechoslovakismu Slováci přestávali být součástí ČSR, snažili se osamostatnit se (vnitřní spory)
4) sociální problémy hospodářský rozvrat, 1/5 dělníků nezaměstnaná 1918 - protidrahotní bouře, hladové bouře (nedostatek potravin) požadavek socializace, znárodňování velkých průmyslových podniků a dolů vydávány zákony: osmihodinová pracovní doba, státní podpora v nezaměstnanosti nemocenské a úrazové pojištění duben 1919 - zákon o pozemkové reformě = zábor pozemkového majetku přesahujícího 150 ha nebo 250 ha půdy vůbec vznikl pozemkový úřad 600 000 rolníků dostalo půdu (po 2.svět. válce usilovali o další pozemkovou reformu) jaro 1919 - měnová reforma (rakouská měna okolkována) pod vedením ministra financí Aloise Rašína třetina rakouských bankovek spjata s úsporností ve státních výdajích
Politické strany Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu = Agrární strana (Alois Švehla, Rudolf Beran, Milan Hodža) Československá sociálně-demokratická strana Socialistická strana (od 1926 Národní socialisté) ( V. Klofáč, Stříbrný, Beneš) Národní demokracie ( Karel Kramář, Alois Rašín, Viktor Dyk) Lidová strana (Jan Šrámek, Hurban) Komunistická strana Československa Hlinkova Ľudová strana (HĽS) (Andrej Hlinka, Josef Tiso, Sidor) DNSAP (Konrád Henlein, Frank)
Volby 29. 2. 1920 přijata ústava Československé republiky 1920 - parlamentní volby soc-dem získala 30% hlasů září 1920 - vláda podala demisi úřednická vláda Jana Černého (premiér) únor 1921 - vznikla KSČ 1921-1922 - spory o funkce prezidenta 1922 - volby vyhráli argárníci; vytvořli vládu všenárodní koalice v čele: Alois Švehla uklidnění poměrů 1926 - úřednická vláda Jana Černého - vláda panské koalice 1929-1938.. - vlády široké koalice
Vliv na české politické scéně koaliční pětka agrárníci, lidovci, sociální demokraté, národní socialisté, národní demokraté hrad neformální politické seskupení kolem T. G. Masaryka bankovní sféra, průmysl důležitá Živnobanka (vliv na hospodářskou politiku státu) Československo do roku 1929
Hospodářství období konjunktury (vzestupu) symbolem úspěchu byly úspěšné firmy (Baťa, ČKD Praha, Zbrojovka Brno, Škoda Mladá Boleslav, Tatra Kopřivnice, oděvní závody Prostějov) Československo 10. místo ve světové průmyslové výrobě a 17. místo ve výši národního důchodu stabilizace měny od roku 1929 - aktivní obchodní bilance problémy: nedošlo k modernizaci (3/4 průmyslové výroby orientované na vývoz) nedařila se industrializace Slovenska ČS - dluhy z války (ČSR - příspěvek za osvobození, převzala část dluhů R - U)
Hospodářská krize nejprve zemědělství (zaměstnáno 60% obyvatel) krize v průmyslu začala v roce 1930 (vrchol v roce 1933 - pokles o 40%) finanční krize 1934 - devalvace koruny - nejvíce postiženo Slovensko, Podkarpatská rus a České pohraničí => velké vystěhovalectví státní půjčky (subvence) - sociální podpůrné akce pro dělnictvo podpora v nezaměstnanosti stravovací akce (dostávali poukázky na jídlo = žebračení ) nezaměstnanost - 920 000 (oficiálně) - 1 300 000 obyv. skutečně pokles mezd (o 17-20%) malí podnikatelé zanikli => proletarizace, pauperizace (zchudnutí středních vrstev) absolventi škol nenacházeli práci a patřičné uplatnění
Radikalizace KSČ organizuje protestní akce v době hospodářské krize (demonstrace, pochody hladu, stávky) cíl: bojovat za mzdy, za to být zaměstnán proti nim tvrdě postupuje vláda 1930-32 střelba do protestantů odpor mezi spisovateli, novináři, herci důsledkem - rostoucí solidarita dělnictva, vznikla solidarita mezi dělníky a maloburžoazními živnostníky (projevuje se to ve stávkách, kde bylo dělnictvo zásobováno jídlem živnostníky) březen a duben 1932 - Mostecká stávka, největší a relativně úspěšná akce (přijaty požadavky)
Nacionalismus v pohraničí sílí negativistický proud německé politiky odpor proti demokratickému zřízení DNSAP se snažila získat co nejvíce voličů (nahrávají tomu důsledky krize) organizují různé vrstvy obyvatel, snaha proniknout mezi mládež; sleduje politiku Hitlerovy NSDAP cíl Hitlerovy politiky - rozbít dosavadní poměry v Evropě a vytvořit hegemonii Německa DNSAP je finančně podporována z Německa 1933 - zákon o zákazu a rozpuštění protidemokratických stran 1933 vzniká Sudetoněmecká vlastenecká fronta v čele s Konrádem Henleinem oficiálně nepopírala ČS stát, ale využívala demokracie státu 1935 se přejmenovala na SdP (Sudetendeutsche Partei)
Slovensko roste nacionalismus 1930 HĽS poprvé vyjádřila požadavek autonomie na svém sjezdu v Rožumberoku 1933 se v Nitře konaly oslavy založení 1. křesťanského kostela (833) - 1100 let měla to být manifestace jednoty (dostavili se představitelé státu) HĽS to změnila v protičeskoslovenské vystoupení oficiálně vysloven program Hlinkovy ľudové strany: autonomie další představitelé HĽS: Tiso, Ďurčanský, Sidor český nacionalismus - Kramářova obec fašistická NOF - rozpoutali protiněmecké demonstrace, napadali a drancovali německé obchody a kavárny 1930 - T. G. Masaryk slaví své 80. narozeniny Národní shromáždění jednalo o přijetí zákona T. G. Masaryk zasloužil se o stát. je vytesán do kamene ve sněmovně vyvolal velké spory
Zánik první republiky volby v únoru 1935 představovaly boj o charakter republiky (demokracie, integrita státu - ano ne) Národní sjednocení - spojení národní demokracie (K. Kramář) a českých fašistů (Stříbrný, Gajda) v prosinci 1935 odstoupil T.G. Masaryk a konaly se proto prezidentské volby - 3 kandidáti: Edvard Beneš, Bohumil Němec, Klement Gottwald 1937-1938 požadavky SdP vůči československé vládě rostou= nástroj německé politiky k dosažení německé Mitteleuropy 24. 4. 1938 SdP ( Henleinovci ) přijala karlovarský program: autonomie volná propagace nacismu (=> změna zahraniční politiky) 7. 5. 1938 Anglo-Francouzská výzva - ČSR má přijmout Henleinovy požadavky květen 1938 - tzv. květnová krize (stupňování požadavků) 20.- 21.5.1938 ČÁSTEČNÁ MOBILIZACE 30.5. 1938 Hitler - plán útoku proti ČSR (Fall grün)
Beneš osud ČSR závisí na postoji západu (důvěřuje ve spojenectví s Francií) vylučuje izolovanou válku s Německem (sami bychom se neubránili) odmítá bojovat proti Německu jen se SSSR (kdyby to bylo reálné)
Léto 1938 druhý plán" -přepracovaný národnostní statut (SdP odmítla) sbližování Velké Británie (Halifax) a Německa (Ribbentrop) cíl: dohodnout se s Něm., zabránit válce, vyhnout se svým spojeneckým závazkům československá vláda na nátlak západu přjala mezinárodní zásah = porušení národní suverenity, ale jsme ochotní do ČSR přijíždí britský diplomat - lord Runciman (má nezávisle vyřešit vztahy v ČSR) => závěr: soužití Čechů a Němců není možné 29. srpna přijat třetí plán
Podzim 1938 5. září přijat čtvrtý plán, který byl již skoro roven karlovarskému programu SdP => ČSR se obětuje zájmům světového míru 12. září se HSĽS pokusila o puč 15. 9. se Chamberlain schází s Hitlerem v Berchtesgardenu Hitler požaduje odstoupit pohraničí s více než 50% Němců 16. 9. Beneš vyzývá Francii, aby dodržela své smlouvy 19. 9. československá vláda dostává Anglo-Francouzské ultimatum, aby přijala Hitlerovy požadavky z Berchtesgardenu (jinak bude ČSR označena za agresora = žádná pomoc ve válce) 19.-20.9. Beneš sondoval u sovětského ministra zahraničí zjistil, že SSSR pomůže, bude-li ČSR označena za oběť = Německo ozn. za agresora 20.9. vláda nejprve odmítla, po nátlaku Beneše však přijala ultimatum => způsobilo demonstraci v Čechách (250 000 lidí před Parlamentem - Rudolfinum) => Hodžova vláda odstoupila Beneš jmenoval úřednickou vládu generála Jana Syrového (1888-1970)
Podzim 1938 22.9.1938 schůzka mezi Chamberlainem a Hitlerem v Godesbergu => požadavky z Berchtesgardenu splněny Hitler předkládá memorandum o odstoupení pohraničí (doplněno mapou) do 1. října 1938 23.9.1938 ČS vláda vyhlašuje mobilizaci (obsazeny pohraniční pevnosti, odhodlání bránit se) Hitler hrozí útokem Francie a Velká Británie cítí ohrožení appeasementu => intenzívní jednání => tlak na ČSR
Mnichov 29.9.1938 mezinárodní konference v Mnichově Mussolini, Hitler, Chamberlain (+ min. zahr. Halifax), Daladier (+ Léger) průběh neorganizovaný, žádný jednací řád (Hitler něco předloží, ostatní odsouhlasí) tři zasedání (odpoledne, půlnoc 29. - 30.9.) skončila podepsáním Mnichovské dohody o odstoupení československého pohraničí Něm. po podpisu oznámeno československým zástupcům (za dveřmi - Mastný, Masařík) 30.9.1938 - ministr zahraničí ČSR Kamil Krofta oznámil, že ČSR přijímá Mnichovskou dohodu, řekl, že tím ČSR ztrácí výzbroj za 2 miliardy korun, dává Německu zbraně, které budou použity proti západu ve Francii panovaly různé nálady (projev Fr. zbabělosti záchrana míru)
Mnichov zničení státní suverenity porušení zásad mezinárodního práva Francie nesplnila své závazky z let 1924 a 1935 ukázala neúčinnost Malé dohody nabízená pomoc SSSR měla spornou hodnotu důsledkem politiky appeasementu povzbuzení pro Hitlera (další ústupky) => ztráta důvěry v západ (proto se po válce Beneš orientoval stejnou měrou i na východ) kudla do zad - morální krize; o nás bez nás (zrada západu) Mnichovský komplex neschopnost zabránit Mnichovu bylo pro Beneše celoživotním traumatem kritizován obyvateli, pravicí i levicí