Holýšov Město leží na pravém břehu řeky Radbuzy v nadmořské výšce 357 metrů, na půli cesty mezi Plzní a Domažlicemi. Je obklopeno ze tří stran lesy. Fotografie č.1 Holýšov dnes, Fotografie č.2 tábor německých žen Holýšov
Původní ves byla soustředěna okolo pravidelné návsi s kostelem sv. Petra a Pavla, který je od svého vzniku nezaměnitelnou dominantou obce a je pevně spojen s jejími dějinami. Okolo stavby se nacházel původní holýšovský hřbitov zrušený v roce 1789. Na témže hřbitově se nachází i hroby zesnulých obětí totálního nasazení. Je jich zde přibližně dvacet. Fotografie č. 3 Holýšovské náměstí s kostelem. V roce 1897 se malá česká vesnička Holýšov počala vyvíjet v město. Bylo tomu hlavně díky proslulé rodině Zieglerů, která založila sklárnu na lité tabulové a zrcadlovésklo (dnešní SVA). V této době tím vzbudili v monarchii veliké rozčarování, jelikož to byla jedna z prvních výroben svého druhu. Právě díky této sklárně se město začalo rozrůstat a rozvíjet v město, které známe dnes. Až ve 30. letech našeho století byla kvůli hospodářské krizi výroba pozastavena a veškeré zařízení bylo demontováno. Vzniknuvší prostory bývalé sklárny byly využity až za druhé světové války, kdy prostory zabrali nacisté a zřídili zde muniční továrnu. Těžká práce v továrně byla vykonávána francozskými a ruskými válečnými zajatci. V roce 1944 byl ve městě zřízen koncentrační tábor v prostorách bývalého statku Nového dvora, jenž měl sloužit jako pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Muniční továrna v Holýšově se skládala z celkem dvou lokalit a to: Werk I jenž byla bývalou sklárnou ve městě, kde se
za 2. sv. války soustružily střely a nábojnice a následně továrna Werk II, ve které se se munice kompletovala. Ze sklárny se výrobní materiál posílal lanovkou do továrny na kopci, která je dnes pokryta hustým lesním porostem. Vyráběna munice sloužila převážně do letadel Luftwaffe. Fotografie č. 4 a 5 tovární hala za druhé světové války po náletu, tovární hala dnes
Fotografie č. 6 a 7 koncentrační tábor Nový Dvůr pozůstatky, koncentrační tábor v roce 1943.
Foto č. 8 a 9 Mužský tábor - dnešní ovčín, Strážní věž v továrním komplexu SVA
Fotografie č. 10 a 11 Výrobní hala sklárny, ve které dříve pracovali francouzští a rusští zajatci, tovární lanovka
Foto č. 12 Dobová fotografie lanovky Válečných zajatců a nuceně nasazených bylo v továrnách a na statku Nový dvůr až osm tisíc. Osvobození se město dočkalo až dne 6.5.1945, kdy do města dorazil prapor belgických střelců. Areál koncentračního tábora ve městě Holýšov, konkrétně části Nový Dvůr, se dočkal osvobození o jeden den dřív a to vstupem polských vojáků Brygady Swietokrzyszke.
Fotografie č. 13, 14, 15 Francouzské ženy na konci války, dobová fotografie výroby ve sklárně, fotografie franzouských zajatců
Fotografie č. 16 a 17 Pamětní deska vzpomíjací na osvoboditele koncentračního tábora Holýšov Nový Dvůr, žulovž kámen z apelplatzu KT Flossenbürg Dnešní Holýšov je správním a hospodářským centrem a je pověřen výkonem státní správy pro 8 obcí. Město vybudovalo kompletní infrastrukturu, kterou stále rozšiřuje a obnovuje. Posledním projektem je Čistá Radbuza, kdy byla zrekonstruována stávající kanalizace a rozšířena o další kanalizační vedení a dále byla zrekonstruována ČOV, vše podle EU směrnic.
Zážitky z Holýšova Jakmile jsme po dlouhé cestě přijížděli do města, hned jsme si všimli němých betonových strážných bunkrů, které zde stojí již od druhé světové války-neustálá připomínka místním na časy dávno minulé. Malebnou hlavní ulicí jsme jeli hned směrem k městskému úřadu, kde nám byla přislíbena pomoc v podobě historických fotografií a jiných historických materiálů. Bohužel přislíbená pomoc se nedostavila, jelikož paní Valochovičová která nám slíbila pomocnou ruku, byla v dané dny zaneprázdněna probíhajícími volbami. Tak jako tak se nám místní orgány snažily být co nejvíce nápomocny, za což jim mnohokrát děkujeme. Z městského úřadu jsme s veselým duchem a pevnou nohou vyrazili ku středu města, kde se nachází jeho hlavní dominanta v podobě továrního komplexu skláren. Najít vchod se ukázalo být jednoduché. Po příchodu na vrátnici jsme se snažili dostat do továrního komplexu, ale i přes všechnu snahu starousedlíka a vrátného v jedné osobě nám byl zamítnut přístup, jelikož se podnikové vedení bálo o únik informací. Zřejmě se dva študý chudenti jako jsme byli my, nesnaží dnem a noci o nic jiného, než ukrást ze sklárny její tolik ceněné tajemství výroby skvělého litého skla. Tak jako tak jsme využili všechny své síly k tomu, abychom pro Vás pořídili alespoň pár fotek budov, které zbyly jako drsná vzpomínka pro všechny místní a zaměstnance továrny. Fotografie č.18 - pietní místo focené z dálky Zklamáni a znaveni jsme se alespoň s trochou naděje v srdci vydali směrem k části města Holýšov Nový Dvůr. Právě v této části města, která se dnes skládá jen z malé zahrádkářské kolonie a z bývalého koncentračního tábora, byla ubytováno a těžce pracovala většina vězňů. Nejvíce čas zde ovšem trávily právě
ženy, které byly vystavovány každým dnem nelidským podmínkám, malým porcím jídla a práci, kterou by dnes nezvládl lecjaký muž. Toto neúměrné lidské zoufalství a beznaděj na nás ze statku dýchalo až do dnes. Jakmile jsme se ovšem pokusili pořídit fotogorafie z vnitřku statku, byly jsme odehnáni místními majiteli a byl na nás vypuštěn zuřivý pes pana domácího. Fotografie č.19 zuřivý pes pana domácího Jako poslední zastávka ve městě Holýšov pro nás byl místní Hřbitov, kde nám opět bylo zamítnuto fotografování. Na tomto hřbitově se nachází přibližně tucet hrobů mužů a žen všech národností, které na sobě nemají ani jmenovku. Je až neuvěřitelné, jak veliká je lidská zloba, zabije - li člověka a k mrtvému nemá dostatek úcty, aby mu poskytla alespoň jméno na jeho místo posledního
odpočinku. Fotografie č.20 Pamětní deska věnovaná nuceně nasazeným městem Holýšov Oběti Holýšovských prací: Vězni koncentračního tábora: Váleční zajatci: Polák, muž č. 23083, Rus, zajatec č. 12095 LEWANDOWSKI STEFAN ABAKIN LEON Francozska, žena č. 52604, Polák, zajatec č. 12150 LACHIVERT MARIE CHESZENKO STEFAN SSSR-Ukrajinka, žena č. 50659, POSCHTAR TANJA Rus, HROB NEZNÁMÉHO VOJÍNA Maďarka, žena č. 55813, Rus, zajatec č. 13979, ELBAUM ROSA, židovka WOROBJEW MICHAIL SSSR, žena č. 50844, DZIEMIEGZYK M. Polka, žena č. 50679, BAR GENOWEFA Nuceně nasazení: Holanďan, JANSEN ANTONIO Francouz, GRASSELLI ALBERT Polka, žena č. 50482, JOSIPENKO ANNA