Zvláštní příjemce důchodu

KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE Odbor sociálních věcí Zvláštní příjemce důchodu Doporučený postup pro pracovníky obecních úřadů při ustanovování zvláštního příjemce důchodových dávek Červen 2015 1

OBSAH 1. Ustanovení zvláštního příjemce důchodu 1.1. Agenda ustanovení zvláštního příjemce důchodu 1.2. Souběh zvláštního příjemce důchodu s opatrovnictvím a zastoupením členem domácnosti 1.3. Právnická osoba jako zvláštní příjemce důchodu 1.4. Místní příslušnost 1.5. Účastníci řízení 1.6. Průběh řízení, postup při určení vhodné osoby 1.7. Rozhodnutí 1.8. Odvolání 2. Dotazy a odpovědi k problematice zvláštního příjemce důchodu 3. Zrušení zvláštního příjemce důchodu 3.1. Postup obecního úřadu 4. Dohled nad plněním povinností zvláštního příjemce důchodu 4.1. Postup při dohledu 4.2. Praktické příklady 5. Přílohy 5.1. Vzor Podání podnět k ustanovení zvláštního příjemce důchodu 5.2. Vzor Vyjádření lékaře pro účely ustanovení zvláštního příjemce důchodu 5.3. Vzor Souhlas s ustanovením zvláštním příjemcem dávek důchodového pojištění 5.4. Vzor Oznámení o zahájení správního řízení 5.5. Vzor Usnesení o ustanovení opatrovníka pro správní řízení 5.6. Vzor Usnesení o stanovení lhůty pro seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí 5.7. Vzor Rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce důchodu 5.8. Vzor Rozhodnutí pro zrušení zvláštního příjemce důchodu 5.9. Vzor Záznam o provedení dohledu nad plněním povinností zvláštního příjemce důchodu 2

1. Ustanovení zvláštního příjemce důchodu je činnost, kterou provádí kterýkoliv obecní úřad v rámci správního řízení. Je zahájena z moci úřední. Podnět k zahájení správního řízení může být podán oprávněnou osobou, rodinným příslušníkem nebo jinou osobou. Pokud osoba oznamující skutečnosti, které jsou podnětem pro ustanovení zvláštního příjemce důchodu, přijde osobně na obecní úřad, lze podnět sepsat formou podání (viz Přílohy, vzor 5.1.). Ustanovení zvláštního příjemce důchodu probíhá dle zákonného ustanovení: 118 zákona č. 582/1991 Sb., o sociálním zabezpečení Výplata dávky důchodového pojištění zvláštnímu příjemci (1) Zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění je a) občan určený rozhodnutím obecního úřadu podle 10; v odůvodněných případech může být zvláštním příjemcem ustanovena právnická osoba, b) občan, kterému byl sirotčí důchod vyplácen do dne nabytí svéprávnosti dítěte, a to od tohoto dne. (2) Občan uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo oprávněný může kdykoliv po nabytí svéprávnosti požádat plátce dávky důchodového pojištění, aby dávka byla již vyplácena do rukou oprávněného; neučiní-li tak, vyplácí se dávka i nadále dosavadnímu příjemci. (3) Obecní úřad ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce. (4) Zákonný zástupce, opatrovník a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněnému, který nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněného. Zvláštní příjemce je povinen na žádost oprávněného nebo obecního úřadu, který jej ustanovil, podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplácena, a to do 1 měsíce. (5) Obecní úřad rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud a) odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, b) zjistí, že zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4 větě první a druhé, nebo c) zjistí, že zvláštní příjemce nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 4 větě třetí. 1.1. Agenda ustanovení zvláštního příjemce důchodu Ustanovení zvláštního příjemce důchodu vykonává i obecní úřad (OÚ) obce I. typu. V praxi se stává, že se tento OÚ obrátí s žádostí o pomoc v případě ustanovení zvláštního příjemce na obecní úřad obce II. či III. typu. V těchto případech lze postupovat dvojím způsobem: 3

1/ Uzavřít veřejnoprávní smlouvu dle 63 zákona o obcích a dle části páté správního řádu 159 a následující. Uzavření veřejnoprávní smlouvy podléhá souhlasu Krajského úřadu Pardubického kraje. Veřejnoprávní smlouvu je možno uzavřít pouze v rámci spádovosti obce. 2/ Správní řízení o ustanovení zvláštního příjemce důchodu povede příslušný obecní úřad obce I. typu s tím, že si může formou dožádání dle 13 správního řádu požádat obecní úřad obce II. či III. typu o provedení sociálního šetření, bude- li nezbytné jeho provedení, jako jeden z podkladů pro vydání rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce důchodu. 1.2. Souběh zvláštního příjemce důchodu s opatrovnictvím a zastoupením členem domácnosti Pokud má osoba soudem ustanoveného opatrovníka, rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce důchodu se zpravidla nevydává. V těchto případech je možno ustanovit zvláštního příjemce důchodu pouze za předpokladu, že důvody pro jeho ustanovení (definované v ust. 118 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb.) nastanou na straně osoby opatrovníka nebo zastupujícího člena domácnosti. Pokud má osoba ustanoveného zástupce jako člena domácnosti dle 49 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být souběh zastupování členem domácnosti a ustanovení zvláštního příjemce důchodu za podmínky, že zastupující člen domácnosti nemá v rozhodnutí explicitně uvedeno tvrzení, že se zastoupení o ustanovení zastoupení členem domácnosti vztahuje i na přebírání důchodu. Pokud není toto v rozhodnutí uvedeno, postupuje se v praxi podle 64 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění: Příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce nebo opatrovník anebo zvláštní příjemce. Kdo je zvláštní příjemce, stanoví zvláštní zákon. 1.3. Právnická osoba jako zvláštní příjemce důchodu Od 1. 1. 2014 může být v odůvodněných případech zvláštním příjemcem ustanovena i právnická osoba. V případě, že pro zvláštního příjemce nebude nalezena vhodná fyzická osoba, může obecní úřad ustanovit právnickou osobu (např. obec, NNO či poskytovatele sociálních služeb, který o osobu pečuje apod.). Právnická osoba bude ustanovena pouze tehdy, když v rámci SŘ bude prokázáno, že nemůže zvláštního příjemce vykonávat jiná fyzická osoba. U právnické osoby je rovněž vyžadován souhlas s ustanovením zvláštního příjemce tzn., že i právnická osoba může odmítnout ustanovení zvláštního příjemce. Pracovníci obcí, kteří byli ustanovení zvláštními příjemci, se mohou rozhodnout, zda tuto funkci budou chtít nadále vykonávat jako fyzická či jako právnická osoba. Pracovník ustanovený zvláštním příjemcem důchodu může prohlásit, že tuto funkci nehodlá vykonávat jako fyzická osoba, a protože je u fyzických osob nezbytný souhlas s výkonem této funkce, pak toto prohlásit může. Obecní úřad na základě tohoto podnětu zahájí řízení a funkci zvláštního příjemce rozhodnutím ukončí. V rámci téhož řízení ustanoví zvláštním příjemcem právnickou osobu - obec. Obdobně jako při výkonu veřejného opatrovnictví může starosta delegovat výkon funkce např. na některého pracovníka obce. Tento pracovník tak bude vykonávat funkci zvláštního příjemce jako zaměstnanec, nikoliv jako fyzická osoba, čímž přestane odpovídat za vzniklé škody dle občanskoprávní úpravy, a bude odpovídat za možné škody pouze jako zaměstnanec (tj. podle pracovněprávních předpisů). Pro komunikaci s ČSSZ jsou požadována rodná čísla oprávněné osoby i ustanoveného zvláštního příjemce. V případě, kdy bude ustanovena zvláštním příjemcem právnická osoba, bude dostačující uvést její IČO a číslo účtu organizace, kam by byl důchod následně zasílán. V případech ustanovení právnické osoby zvláštním příjemcem je třeba individuálně zvažovat možný střet zájmů. 4

1.4. Místní příslušnost Zákon č. 582/1991 Sb., o sociálním zabezpečení, neřeší místní příslušnost, tedy nestanoví, který obecní úřad má v dané věci rozhodnout, zda se místní příslušnost řídí místem trvalého pobytu oprávněné osoby nebo osoby, která se má stát zvláštním příjemcem. Proto se subsidiárně použije správní řád - konkrétně ustanovení 11 odst. 1 písm. d), podle kterého je místní příslušnost stanovena podle místa trvalého pobytu osoby, které se řízení týká. Řízení se primárně týká práva oprávněné osoby, tedy osoby, které byl nebo má být přiznán důchod. Místní příslušnost obce se tedy stanoví podle místa trvalého pobytu důchodce. 1.5. Účastníci řízení a zahájení řízení Účastníky řízení jsou oprávněná osoba (příjemce důchodu) a osoba, která se má stát zvláštním příjemcem. Správní řízení v dané věci je zahájeno z moci úřední, přičemž se postupuje dle 42, 46 správního řádu: 42 Přijímání podnětů k zahájení řízení Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. Sdělení správní orgán nezasílá, postupuje-li vůči tomu, kdo podal podnět, podle 46 odst. 1 nebo 47 odst. 1. 46 Zahájení řízení z moci úřední (1) Řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi uvedenému v 27 odst. 1 doručením oznámení nebo ústním prohlášením, a neníli správnímu orgánu tento účastník znám, pak kterémukoliv jinému účastníkovi. Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. (2) Jestliže je v řízení z moci úřední více účastníků uvedených v 27 odst. 1, má pro zahájení řízení význam oznámení o zahájení řízení prvnímu z nich. Těm, kterým se nepodařilo zahájení řízení oznámit, ustanoví správní orgán opatrovníka; usnesení o ustanovení opatrovníka se doručuje veřejnou vyhláškou. (3) Oznámení o zahájení řízení může být spojeno s jiným úkonem v řízení. V případě, kdy oprávněná osoba není procesně způsobilá ( 32 správního řádu, např. ze zdravotních důvodů není schopna sama jednat, což je prokazatelně zjištěno, a navíc doloženo vyjádřením lékaře, bude zastoupena opatrovníkem pro správní řízení dle 32 SPŘ (viz Přílohy, vzor 5.5.). Správní řízení o ustanovení zvláštního příjemce důchodu lze zahájit a rozhodnutí vydat i v případě, že dávka důchodového pojištění zatím nebyla oprávněné osobě přiznána; postačí, bylo-li pouze u příslušného orgánu zahájeno řízení o přiznání této dávky (viz kapitola 2., odpověď na dotaz č. 12). 1.6. Průběh řízení, postup při určení vhodné osoby Pokud obec zjistí, že existují důvody pro ustanovení zvláštního příjemce důchodu, zahájí správní řízení z moci úřední. Smyslem řízení je veřejnoprávní ochrana poživatele důchodu, přičemž vůle tohoto poživatele není rozhodující. Poživatel důchodu, stejně tak jako případný jiný navrhovatel (typicky osoba, která se hodlá stát zvláštním příjemcem), nemůže disponovat předmětem řízení posouzení toho, zda má mít dotyčný zvláštního příjemce důchodu či nikoliv, spočívá vždy na 5

vyhodnocení obecního úřadu, nikoliv na vůli důchodce; případným zpětvzetím návrhu by tedy nemohl dosáhnout toho, aby se od ustanovení zvláštního příjemce upustilo. Obecní úřad se pokusí nalézt vhodnou osobu, která by vykonávala funkci zvláštního příjemce důchodu. Zvláštním příjemcem může být ustanovena jakákoliv fyzická osoba, která s tímto ustanovením souhlasí zákon nestanoví pro tento účel žádné další požadavky. Z povahy tohoto institutu by se mělo jednat o osobu věrohodnou, spolehlivou, u níž existuje předpoklad, že prostředky jí svěřené nezneužije, ale naopak využije ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat, tj. že naplní účel uvedený v 118 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. Pracovník, který povede správní řízení, může při hledání vhodné osoby požádat o spolupráci sociálního pracovníka obecního úřadu II. či III. obce o přešetření situace. Oprávněná osoba se pravděpodobně bude nacházet v takové sociální situaci, kdy sociální pracovník může nabídnout pomoc při řešení a bude zde prostor pro výkon sociální práce (depistáž, základní sociální poradenství). Příkladem dobré praxe sociálních pracovníků obcí je vyžádání si vyjádření lékaře (viz Přílohy, vzor 5.2.) v případech, kdy oprávněná osoba nemůže výplatu důchodu přijímat. Podmínkou pro ustanovení zvláštního příjemce důchodu je souhlas osoby, jež se má stát zvláštním příjemcem (viz Přílohy, vzor 5.3.). Správní orgán posoudí všechny rozhodné skutečnosti, v případě neúplných, nejasných podkladů si vyžádá jejich doplnění, objasnění a rozhodne. Při výběru vhodné osoby je nutno respektovat dikci 118 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., kde je stanoveno: Zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění je občan určený rozhodnutím obecního úřadu; v odůvodněných případech může být zvláštním příjemcem ustanovena právnická osoba. Tento legislativní text je třeba vnímat tak, že má vyjadřovat zákonné pořadí skupin adeptů (podobně, jako je tomu v ust. 471 občanského zákoníku při výběru opatrovníka). V prvé řadě by tedy měl obecní úřad vždy vybírat z řad občanů, tj. fyzických osob (ust. 120c ZOPSZ). Teprve v případě absence vhodného kandidáta z této skupiny je možno přistoupit k ustanovení právnické osoby s tím, že za vhodné lze považovat to, aby předně byla vyhledávána právnická osoba odlišná od obce, jejíž obecní úřad rozhoduje. Před vydáním rozhodnutí je nutno vyzvat účastníky řízení (příjemce důchodu a osobu, která se má stát zvláštním příjemcem důchodu, příp. opatrovníka pro správní řízení, je-li ustanoven) k tomu, aby se přišli seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí, k čemuž se jim stanoví přiměřená lhůta. Tato výzva má formu vydaného usnesení (viz Přílohy, vzor 5.6.), jehož součástí je určení lhůty pro seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí (je zde uvedeno konkrétní datum cca 14 dní ode dne, kdy je usnesení předáno k poštovní přepravě fikce doručení je 10. den ode dne, kdy je do schránky vloženo oznámení o uložení zásilky na poště). Usnesení se zasílá na doručenku (modrá obálka). Pokud obeslané osoby nevyužijí možnosti seznámit se s podklady, lze po uplynutí lhůty vydat rozhodnutí. 1.7. Rozhodnutí (viz Přílohy, vzor 5.7.) Do výroku je potřeba uvést: obecní úřad X, příslušný k rozhodování podle ustanovení 10 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl v souladu s příslušnými ustanoveními správního řádu a ustanovením 118 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., takto: Paní/panu XY, nar. /RČ/., trvale bytem, se ustanovuje zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění / např. starobního důchodu/ a) v případě fyzické osoby: paní/pan XY, nar./rč/, trvale bytem. b) v případě právnické osoby: název a adresa organizace, IČO a číslo účtu organizace. 6

Do odůvodnění se uvedou důkazy, o které obecní úřad své rozhodnutí opřel, a uvedou se důvody, proč se rozhodlo o ustanovení zvláštního příjemce pro dávky důchodového pojištění. V rozhodnutí, jímž byla zvláštním příjemcem důchodu ustanovena právnická osoba, je třeba vždy odůvodnit, proč v daném případě nebylo možno určit vhodnou fyzickou osobu a jaké kroky podnikl obecní úřad k jejímu nalezení. Poučení: název krajského úřadu, ke kterému se oba účastníci řízení mohou ve lhůtě 15 dnů odvolat prostřednictvím obecního úřadu, který rozhodnutí vydal. Dále je vhodné do poučení uvést: Rozhodnutím ustanovený zvláštní příjemce dávek důchodového pojištění je povinen písemně nahlásit úřadu xxxxx změny ve skutečnostech, pro něž byl zvláštním příjemcem ustanoven, a to do 8 dnů od jejich vzniku. Rozhodnutí je opatřeno kulatým razítkem obecního úřadu a podpisem osoby oprávněné k podpisu dle organizačního řádu úřadu. Uvedou se jména a adresy všech účastníků řízení. Rozhodnutí se podle 72 SŘ posílá do vlastních rukou, doručenky musí být založeny ve spise. Pokud je rozhodnutí doručeno osobním předáním, pak je na rozhodnutí, které zůstává ve spise zaznamenáno osobní předání např. takto: Toto rozhodnutí osobně převzal dne.., pan/í XY a podpis.., dále může být uvedeno, že se účastník řízení, pan/í XY se vzdává práva na odvolání uvést datum a podpis této osoby. Záznam o osobním předání musí být na rozhodnutí uveden u každého účastníka řízení samostatně. Jakmile je rozhodnutí osobně převzato všemi účastníky řízení, přičemž všichni se vzdali práva na odvolání, nabývá rozhodnutí právní moci následující den. V případě, kdy je rozhodnutí doručováno poštou, nabývá rozhodnutí právní moci dnem následujícím po posledním dnu 15-denní odvolací lhůty, která začíná plynout dnem následujícím po doručení rozhodnutí; připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší příští pracovní den (ust. 40 odst. 1 písm. c) správního řádu). Po nabytí právní moci se rozhodnutí opatřené doložkou právní moci a vykonatelnosti zašle na vědomí ČSSZ. Zaslání rozhodnutí na vědomí ČSSZ Praha, Křížová 25, 225 08 Praha 5, provede OÚ. Je možné, aby si toto rozhodnutí zaslal na ČSSZ Praha i samotný zvláštní příjemce, o čemž se provede záznam do spisu s podpisem zvláštního příjemce. 1.8. Odvolání Proti rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce důchodu mohou účastníci řízení podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení (jestliže se práva na odvolání výslovně nevzdali). Pokud obecní úřad obdrží odvolání, zašle stejnopis odvolání druhému účastníkovi řízení a vyzve jej k vyjádření v přiměřené lhůtě ( 86 odst. 2 SŘ). Včas podané odvolání proti rozhodnutí má odkladný účinek. Odkladné účinky nemá opožděné odvolání (pak je spis postoupen odvolacímu orgánu). Odkladný účinek lze vyloučit z důvodů, které jsou uvedeny v ustanovení 85 odst. 2 SŘ. Jedná se o tyto případy: - jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem - hrozí-li vážná újma některému z účastníků - požádá-li o to účastník; pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům nebo to není ve veřejném zájmu. Vyloučení odkladného účinku je nutné uvést ve výroku rozhodnutí a v odůvodnění rozhodnutí uvést důvody. Pokud obecní úřad neshledá důvody pro plné vyhovění odvolání ( 87 SŘ) odvolání spolu se spisovou dokumentací postoupí krajskému úřadu ve lhůtě 30 dnů ( 88 SŘ). V případě opožděného odvolání postoupí odvolání krajskému úřadu do 10 dnů ( 88 SŘ). 7

Po vydání rozhodnutí má dle 10 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, dohlížet na to, zda ustanovený zvláštní příjemce důchodu plní své povinnosti (viz 4. Dohled nad plněním povinností zvláštního příjemce důchodu). 2. Dotazy a odpovědi k problematice zvláštního příjemce důchodu: Následující text obsahuje příklady reálných dotazů, které byly v minulosti předloženy ke zodpovězení Ministerstvu práce a sociálních věcí (odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení ve spolupráci s odborem sociálního pojištění): Dotaz č. 1: Měli jsme klienta, který před týdnem zemřel a zvláštním příjemcem důchodu byl ustanoven ústav - pověřená osoba ředitel ústavu. Je nutné psát rozhodnutí o zrušení zvláštního příjemce, které bude zasláno do ústavu a zároveň na ČSSZ, když důchod nebude stejně vyplacen z důvodu úmrtí? Odpověď: Pokud se zjistí, že odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, nebo se zjistí, že zvláštní příjemce důchodu neplní své povinnosti, zahájí obec správní řízení z moci úřední a zruší rozhodnutí, kterým byl zvláštní příjemce ustanoven. Pravomocné rozhodnutí se zašle na vědomí ČSSZ. Pokud se zjistí, že oprávněná osoba zemřela, postupuje se stejně dle předchozího odstavce, tj. úmrtím oprávněné osoby odpadnou důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Obecní úřad rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud a) odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, b) zjistí, že zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4 větě první a druhé, nebo c) zjistí, že zvláštní příjemce nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 4 větě třetí. Dotaz č. 2: Podle čeho se určuje místní příslušnost úřadu pro ustanovení zvl. příjemce důchodu? Podle trvalého pobytu žadatele - toho zdravého, nebo podle trvalého pobytu toho nemocného? Jak je to s kontrolou výkonu funkce zvl. příjemce? Odpověď: Podle 10 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPSZ ) rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce obecní úřad. Za jakých podmínek může obecní úřad zvláštního příjemce ustanovit, řeší 118 odst. 3 ZOPSZ. Povinnosti obecního úřadu vůči zvláštnímu příjemci pak upravuje 10 odst. 2 ZOPSZ a povinnosti zvláštního příjemce vůči oprávněnému, za kterého důchod přejímá, ustanovení 118 odst. 4 ZOPSZ. Je skutečností, že zde není řešena otázka místní příslušnosti obecního úřadu k rozhodování o ustanovení zvláštního příjemce. Proto je, podle našeho názoru, třeba postupovat v tomto případě podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), a to konkrétně podle 11 odst. 1 písm. d), neboť řízení o ustanovení zvláštního příjemce pro přebírání důchodu lze podřadit pod ostatní řízení týkající se fyzické osoby. Podle uvedeného ustanovení se místní příslušnost správního orgánu řídí místem trvalého pobytu fyzické osoby, jíž se řízení týká, popřípadě místem pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince (dále jen místo trvalého pobytu ); nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky, je místní příslušnost určena posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky. 8

Je-li místně příslušných více správních orgánů a nedohodnou-li se jinak, provede řízení ten z nich, u něhož jako prvního byla podána žádost, nebo který z moci úřední učinil úkon jako první. V ostatních případech, nebo nelze-li podmínky místní příslušnosti určit, určí místní příslušnost usnesením nejblíže společně nadřízený správní orgán. Není-li takového orgánu, určí místní příslušnost usnesením ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží ( 11 odst. 2 správního řádu). Je nutno vycházet ze skutečnosti, že účastníky řízení jsou jak oprávněný (poživatel důchodu), tak fyzická osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem důchodu a že místní příslušnost, jak bylo uvedeno výše, se řídí trvalým pobytem účastníka řízení. Pokud jsou tedy místně příslušné dva obecní úřady, koná řízení ten, který ho zahájil jako první, pokud se nedohodly jinak. S ohledem na účel institutu zvláštního příjemce je podle našeho názoru vhodnější, aby zvláštního příjemce ustanovil ten obecní úřad, v jehož obvodu žije oprávněný (poživatel důchodu). Tento obecní úřad totiž může nejspíše plnit zákonem stanovenou povinnost dohlížet, zda jím ustanovený zvláštní příjemce skutečně plní vůči oprávněnému všechny zákonem stanovené povinnosti a využívá dávku v jeho prospěch. Zdůrazňujeme však, že jde o doporučení, neboť řízení o ustanovení zvláštního příjemce důchodu se řídí správním řádem a zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, pokud jde o uvedené řízení, neupravuje žádné odchylky od správního řádu. Dotaz č. 3: Jak máme postupovat při řešení problému klientky, která přišla společně se svým synem požádat o ustanovení zvláštního příjemce pro výplatu dávek důchodového pojištění. O toto ustanovení žádají z toho důvodu, že paní je občanka členského státu, která však dle jejího sdělení prakticky od dětství žije v ČR. Přibližně od října 2011 nemá platný pas skončila platnost dokladu. Od této doby jí tedy není vyplácen starobní důchod, který jí byl ČSSZ přiznán (do té doby ho pobírala). Po celou dobu jí finančně zajišťovala její dcera a syn. Nyní tedy přišli požádat o ustanovení zvláštního příjemce pro výplatu starobního důchodu, s tím, že důchod paní bude zasílán na účet jejího syna, který jí bude důchod předávat a paní rodině slíbila, že až bude mít tento svůj důchod, pojede do Prahy na ambasádu a doklady si vyřídí. Je možné v tomto případě ustanovit syna paní zvláštním příjemcem důchodu jeho matky, která nemá platný doklad totožnosti? Odpověď: Institut zvláštního příjemce je určen pro řešení situací uvedených 118 odst. 3 ZOPSZ, tj. kdy oprávněný nemůže přijímat výplatu důchodu (např. ze zdravotních důvodů) nebo kdyby se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je příjemce důchodu povinen vyživovat. Jak již bylo uvedeno, účastníky řízení jsou jak příjemce dávky, tak fyzická osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem. Oba účastníci řízení jsou povinni prokázat při správním řízení o ustanovení zvláštního příjemce dávky svou totožnost. ZOPSZ tuto otázku výslovně neupravuje, a proto je třeba podle našeho názoru aplikovat ustanovení 36 odst. 3 správního řádu. Podle tohoto ustanovení se průkazem totožnosti pro účely tohoto zákona rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území ČR a z něhož je patrná podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako oprávněného držitele. Pokud příjemce důchodu žádný takový platný průkaz totožnosti nevlastní a jeho totožnost tedy nelze prokázat (z toho důvodu mu není vyplácen důchod), ustanovení zvláštního příjemce by na tom mohlo jen těžko něco změnit. V daném případě tedy nemá smysl zahajovat řízení o ustanovení zvláštního příjemce, naopak je třeba působit na poživatelku důchodu v tom smyslu, aby neprodleně kontaktovala příslušné úřady a doklady totožnosti si obstarala. Podotýkáme, že je příslušníkem 9

členského státu EU, proto v ČR stačí k prokázání totožnosti pouhé předložení jeho občanského průkazu z členského státu nebo pasu. Dotaz č. 4: Zákonný zástupce příjemce důchodu je umístěn ve výkonu trestu, je možné zahájit řízení z moci úřední o ustavení zvláštního příjemce důchodu? Odpověď: Z podstaty ust. 118 zákona č. 582/1991 Sb. vyplývá, že řízení o ustanovení zvláštního příjemce důchodové dávky je možno zahájit z moci úřední (lze si představit situace, kdy by to ani jinak nešlo). V daném případě považuji ustanovení zvláštního příjemce za vhodné, neboť situaci, kdy je zákonný zástupce umístěn ve výkonu trestu, lze pravděpodobně považovat za stav, kdy zákonný zástupce oprávněného nemůže výplatu dávky přijímat a efektivně je využívat ve prospěch oprávněného. Dotaz č. 5: Pokud zvláštní příjemce důchodu, odesílá důchod celý na účet diagnostického ústavu, plní řádně povinnosti zvláštního příjemce? Odpověď: Není zcela jasné, z čeho usuzujete, že současný zvláštní příjemce neplní řádně své povinnosti v samotné skutečnosti, že zvláštní příjemce zde působí pouze jako odesílatel těchto prostředků na účet diagnostického ústavu, v němž je oprávněný z této dávky umístěn, takové neplnění povinností nespatřuji zákonný zástupce by pravděpodobně za současné situace činil to samé. Jinak samozřejmě určení osoby, která bude zvláštním příjemcem, spadá do kompetence obecního úřadu, případně tedy orgánu, který je mu instančně nadřízen. Dotaz č. 6: Lze ustanovit zvláštním příjemcem důchodové dávky ředitele či jiného zaměstnance pobytové sociální služby v případě, že se jedná o oprávněného příjemce důchodové dávky, umístěného v tomto zařízení, který má soudem ustanoveného opatrovníka. Ve shora uvedené záležitosti se na Vás obracíme s žádostí o stanovisko ve věci ustanovování zvláštního příjemce osobám, které jsou zcela či částečně zbavené způsobilosti k právním úkonům, mají soudem ustanoveného opatrovníka a jsou uživateli pobytové sociální služby. V 116c zákona č. 582/1991 Sb. je uvedeno: Poživatelům důchodů, umístěným v ústavech sociální péče s celoročním pobytem, provádějí výplatu dávek důchodového pojištění v hotovosti tyto ústavy, pokud s tímto způsobem výplaty tito poživatelé souhlasí, ústav podal žádost o tento způsob výplaty orgánu sociálního zabezpečení a ten s tímto způsobem výplaty souhlasí nebo do 30 dnů ode dne doručení žádosti ústavu nesdělil, že s tímto způsobem výplaty nesouhlasí. Dle telefonického vyjádření ČSSZ jsou zpravidla žádosti opatrovníka oprávněného příjemce důchodové dávky o provádění výplaty do ústavu sociální péče zamítány s tím, že rozsah povinností stanoveného opatrovníka zahrnuje i hospodaření s finančními prostředky oprávněného příjemce. Žádáme Vás tedy o stanovisko, zda je správným úředním postupem ustanovení zvláštního příjemce důchodu osobě, která má opatrovníka. Odpověď: MPSV za účelem zodpovězení tohoto dotazu kontaktovalo Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), do jejíž působnosti realizace výplat důchodů spadá, se žádostí o její stanovisko. ČSSZ ve své replice sdělila, že v souvislosti s problematikou poukazování důchodů na účty bývá průběžně zjišťováno, že existuje celá řada případů, kdy osobám zbaveným či omezeným ve způsobilosti 10

k právním úkonům, jimž byl soudem ustanoven opatrovník, byla vedle toho ustanovena další osoba zvláštním příjemcem důchodu. O tom, že poživatel důchodu má ustanoveného opatrovníka, se přitom ČSSZ nezřídka dozvěděla až s odstupem celé řady let. K ustanovení zvláštního příjemce v takových případech však není dán žádný zákonný důvod, neboť opatrovník má (až na naprosté výjimky, které však ČSSZ zohledňuje) soudem stanovenou povinnost spravovat opatrovancův majetek, a tedy i důchod, takže ustanovením zvláštního příjemce se této povinnosti v podstatě vyhýbá. Je-li navíc zvláštním příjemcem důchodu ustanoven pracovník zařízení, v němž důchodce pobývá (tak tomu bývá prakticky ve 100 % případů, kdy je poživatel důchodu umístěn v ÚSP) dochází u takového pracovníka podle názoru ČSSZ i ke konfliktu zájmů. Ustanovení zvláštního příjemce v takových případech je tedy v přímém rozporu se zákonem, neboť podle ust. 118 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. platí, že obecní úřad ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem (pouze) v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Z těchto důvodů ČSSZ přijala opatření spočívající v tom, že v případech, kdy má poživatel důchodu soudem ustanoveného opatrovníka, který je podle rozhodnutí soudu oprávněn a povinen spravovat jeho majetek, povoluje zařízení výplaty důchodu buď na účet opatrovníka, nebo na účet opatrovance, k němuž má opatrovník dispoziční právo. Je-li v této souvislosti zjištěno, že výplata důchodu je zařízena (resp. že by na základě požadavku opatrovníka měla být zařízena) zvláštnímu příjemci, dává příslušnému obecnímu úřadu podnět ke zrušení rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce s odůvodněním, že pro jeho ustanovení nebyl dán žádný zákonem předvídaný důvod. Opatrovníka o takovém postupu vyrozumí a vyzve jej, aby v přiměřené lhůtě ČSSZ sdělil, na jaký účet má být důchod poukazován, s tím, že pokud tak neučiní, bude výplata zařízena v hotovosti k jeho rukám. S tímto stanoviskem ČSSZ se MPSV plně ztotožňuje. Dotaz č. 7: Zda v případě, kdy obecní úřad v rámci dohledu nad plněním povinností zvláštního příjemce důchodové dávky zjistí, že došlo ke změně poměrů spočívajících v ustanovení opatrovníka oprávněnému příjemci důchodové dávky, je povinností správního úřadu zahájit z moci úřední řízení o zrušení zvláštního příjemce (zpravidla ředitele ústavu) s tím, že povinnosti převezme ustanovený opatrovník. Odpověď: S ohledem na výše uvedené je možno konstatovat, že taková povinnost v podstatě explicitně vyplývá z ust. 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb. obecní úřad rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven existuje-li opatrovník, který je schopen důchod přijímat a využívat jej ve prospěch oprávněného, ztrácí další trvání statutu zvláštního příjemce smysl a je proto třeba jej zrušit. Řízení je zahájeno z moci úřední. Nad rámec vznesených dotazů se ještě nabízí otázka, zda právní předpis umožňuje zákonnému zástupci nebo řádně ustanovenému zvláštnímu příjemci (tj. osobám oprávněným disponovat s důchodem oprávněného a využít tyto prostředky v jeho prospěch), aby požádal o výplatu důchodu oprávněnému způsobem uvedeným v 116c zákona č. 582/1991 Sb., tj. prostřednictvím ÚSP s celoročním pobytem. Ačkoliv by o takový postup zřejmě v mnoha případech byl zájem (bylo by možno považovat jej za jisté zjednodušení finančních toků), praxe ČSSZ je taková, že takový postup není umožňován. Dle názoru MPSV v současnosti nezbývá, než tuto aplikační praxi ČSSZ akceptovat, neboť zákon podmiňuje možnost tohoto způsobu výplaty souhlasem poživatele důchodu, přičemž tento pojem je třeba z hlediska etymologického ztotožnit s pojmem oprávněný (ust. 64 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění); je-li pak oprávněný (= poživatel důchodu) zbaven či omezen 11

ve způsobilosti nakládat se svým důchodem, je třeba mu odepřít i možnost udělit takovýto souhlas, což vylučuje možnost použití tohoto způsobu výplaty důchodu. Za takových okolností je tedy třeba zasílat důchod na účet zákonného zástupce (resp. na účet oprávněného, má-li k němu opatrovník dispoziční oprávnění) či zvláštního příjemce a následně přeposílat (např. s využitím trvalého bankovního příkazu či souhlasu s inkasem) příslušnou částku na účet ÚSP jako platbu za služby jím poskytované. Dotaz č. 8: Lze ustanovit zvláštního příjemce důchodu v případě, že je k dispozici tzn. smluvní zástupce? Odpověď: Jak vyplývá z ust. 118 odst. 3 až 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, obecní úřad ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Zákonný zástupce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Obecní úřad rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Příklad: zvláštní příjemce důchodu byl ustanoven v situaci, kdy oprávněný poživatel důchodu byl dlouhodobě hospitalizován ve zdravotnickém zařízení, přičemž svůj důchod zasílaný do tohoto zdravotnického zařízení předával smluvnímu zástupci, který však nehradil nájemné, tzn. neplnil jednu ze základních povinností oprávněné související s řešením její bytové otázky. V důsledku jednání smluvního zástupce tedy evidentně vzniká dluh na nájemném, což pravděpodobně nelze považovat za stav, kdy výplatou dávky dosavadnímu příjemci je dosahováno účelu, kterému má dávka sloužit. Lze tedy považovat za vhodné, aby za okolností výše popsaných byl oprávněné osobě ustanoven zvláštní příjemce důchodu. Skutečnost, že zde figuruje smluvní zástupce, není překážkou takového postupu, neboť smluvní zástupce není zástupcem zákonným (tím by byl pouze soudem ustanovený opatrovník) a není tedy nutno zabývat se otázkou jeho existence (resp. způsobilosti chránit práva a oprávněné zájmy poživatelky důchodu) zabývat. Dotaz č. 9: Pokud je určen úřad veřejným opatrovníkem je potřeba ustanovit zvláštního příjemce? Odpověď: Pokud by byl úřad soudem ustanoven jako veřejný opatrovník nebylo by nutno ustanovovat zvláštního příjemce důchodu, neboť pro takový postup neexistuje zákonný důvod. Dotaz č. 10: Kdy může úřad zrušit rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce důchodu? Odpověď: Obecní úřad je povinen průběžně sledovat, zda důvody pro ustanovení zvláštního příjemce důchodu stále trvají, přičemž přijetí závěru o jejich další existenci či zániku spadá výlučně do jeho kompetence. Dospěje-li k závěru, že tyto důvody již pominuly (např. proto, že nájemní vztah byl ukončen, čímž zanikla povinnost poživatele důchodu poskytovat jiné osobě plnění na základě tohoto smluvního závazkového vztahu), je oprávněn zrušit rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, a to v rámci řízení zahájeného z moci úřední. 12

Dotaz č. 11: Dotaz sociální pracovnice dětského domova k možnosti ustanovit ji zvláštním příjemcem sirotčího důchodu za nezletilou, která žije v tomto zařízení, a jejíž důchod je dosud vyplácen k rukám matky ta nebyla zbavena rodičovských práv a povinností, a má, jak uvádí ČSSZ Praha, právo na výplatu sirotčího důchodu za nezletilou do doby než bude ustanoven zvláštní příjemce důchodu. Matka dceru nenavštěvuje, nechce s ní mít nic společného, jak bylo uvedeno. Jak v tomto případě postupovat? Je možné ustanovit zvláštním příjemcem sociální pracovnici zařízení nedojde tím ke střetu zájmů, bude potřebovat sociální pracovnice zařízení souhlas matky s jejím ustanovením a bude muset mít i pověření od svého zaměstnavatele? Odpověď: Matka dítěte má i nadále rodičovskou zodpovědnost a také vyživovací povinnost vůči svým dětem, tj. má právo na výplatu sirotčího důchodu za nezletilou. Pokud by došlo ke zjištění, že se dosavadní výplatou dávky matce nedosahuje účelu, ke kterému má dávka sloužit, a byly by poškozovány zájmy dítěte, je možné ustanovit dle 118 zákona č. 582/1991 Sb., zvláštního příjemce důchodu. V těchto případech není vyžadován písemný souhlas oprávněného dítěte potažmo matky. (Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat). V tomto případě může být ustanoven zvláštním příjemcem dětský domov jako právnická osoba. Ředitel DD pak může delegovat výkon funkce zvláštního příjemce důchodu na sociální pracovnici, která bude vykonávat tuto funkci jako zaměstnanec DD nikoliv jako fyzická osoba. Střet zájmů v tom může být spatřován, nicméně lze argumentovat tím, že se jedná pouze o přijímání výplaty nikoliv o zastupování. Jako podklad pro ustanovení dětského domova jako zvláštního příjemce, je dobré si vyžádat vyjádření pracovníků OSPOD o tom, že matka nevyužívá sirotčí důchod ve prospěch dítěte, což bude fakt, který rozhodnutí o ustanovení zvláštního zájemce podpoří. Případně by bylo dobré mít ve spise důkazy o tom (vyjádření dětského domova), že jsou poškozovány zájmy dítěte tj., že matka neplatí na dítě v dětském domově, případně využívá důchod dítěte k jinému účelu, než ke kterému je určen. Dotaz č. 12: Na obec II. typu byla podána žádost o ustanovení zvláštním příjemcem důchodu pěstounkou, která má v péči nezletilé, nezaopatřené dítě, jemuž zemřel otec. Na doporučení OSPOD, se kterým pěstounka spolupracuje, byla touto pěstounkou podána žádost o ustanovení zvláštního příjemce sirotčího důchodu. Bylo zjištěno: Pravomocný rozsudek o svěření dítěte do pěstounské péče existuje. O sirotčí důchod žádala na ČSSZ biologická matka dítěte, která má ještě další děti, ale nejsou v její péči. Pěstounka doložila dopis z ČSSZ, ze kterého vyplývá, že dle 64 zákona č. 155/1995 Sb., vyčkává ČSSZ do doby vydání rozhodnutí soudu o zvláštním příjemci důchodu. Jak se má postupovat a kdo bude ustanoven zvláštním příjemcem důchodu pěstounka, která má dítě svěřeno do své péče rozhodnutím soudu či biologická matka, která nebyla zbavena rodičovské zodpovědnosti? Odpověď: Biologická matka má i nadále rodičovskou zodpovědnost a také vyživovací povinnost vůči svým dětem, na základě čehož jí může být přiznán sirotčí důchod. Správní řízení je vedeno z moci úřední, jakmile se objeví skutečnosti, pro které může být ustanoven zvláštní příjemce důchodu. Není vyloučeno vést správní řízení o ustanovení zvláštního příjemce v době, kdy ještě není přiznán sirotčí důchod, jedná-li se o situaci, kdy existují odůvodněné obavy z toho, že dávka by po jejím vyplacení zákonnému zástupci dítěte (tj. v daném případě jeho biologické matce, která nemá dítě v osobní péče) nebyla využita v jeho prospěch, tj. že by se nedosáhlo účelu, kterému má dávka 13

sloužit, a byly by poškozovány zájmy dítěte. Jedná-li se o takovou situaci, je možné (a vhodné) zahájit řízení a vydat rozhodnutí ještě před tím, než ČSSZ rozhodne o přiznání důchodu; pěstounka, jíž bylo dítě svěřeno do péče, je vhodným kandidátem na funkci zvláštního příjemce sirotčího důchodu. Zvláštního příjemce by zde byl samozřejmě ustanoven in eventum, míněno pro případ, že dávka bude přiznána i vyplácena. Pro tento účel by mělo obecnímu úřadu postačit sdělení, že řízení o dávku bylo zahájeno, netřeba vyčkávat až na vydání finálního rozhodnutí. MPSV je toho názoru, že v situaci, kdy řízení o dávku důchodového pojištění skončí zamítnutím žádosti, nastává důvod pro zrušení takto ustanoveného zvláštního příjemce, a to na základě ust. 118 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb. Dotaz č. 13: V minulosti ustanovil MÚ obce III. typu zvláštního příjemce důchodu. Nyní došlo ke změně trvalého pobytu zvláštního příjemce i oprávněné osoby, t.č. žijí trvale oba mimo správní obvod. Jak má MÚ obce III. typu postupovat v případě provedení dohledu nad plněním povinností zvláštního příjemce důchodu dle 10 zákona č. 582/1991 Sb.? Má být rozhodnutí postoupeno místně příslušnému úřadu nebo má být provedeno dožádání příslušného úřadu dle pobytu zvláštního příjemce? Odpověď: Zvláštní příjemce si požádá MÚ obce III. typu o postoupení spisové dokumentace, a to z důvodu změny místní příslušnosti. Následně bude tento MÚ obce III. typu postupovat v souladu s 10 a 118 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a dle 131 odst. 5 SŘ. Spis bude usnesením postoupen z důvodu změny místní příslušnosti vhodnosti při vykonávání dohledu nad plněním povinností zvláštního příjemce MÚ příslušnému dle místa současného trvalého bydliště. Předchozího souhlasu nově příslušného úřadu není třeba, protože zde žadatel i oprávněná osoba trvale žijí. Vhodnost postoupení bude MÚ obce III. typu řádně odůvodněna - např. že změna trvalého bydliště obou je trvalého rázu, v místě trvalého bydliště se zdržuje zvláštní příjemce i osoba oprávněná, dále pak s ohledem na místní dostupnost při dohledu nad plněním povinností zvláštního příjemce dle 10 zákona č. 582/1991 Sb. Usnesení o postoupení bude doručeno účastníkům řízení zvláštnímu příjemci a správnímu orgánu, kterému bude usnesením věc postoupena. Dotaz č. 14: Může být ustanoven zvláštním příjemcem důchodu cizí státní příslušník? Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů hovoří výlučně o občanovi, ale nespecifikuje, zda je tím míněn pouze občan ČR nebo i občan jiného členského státu. V zákoně je pouze uvedeno, že dle 120c odst. 1 citovaného zákona se pro účely tohoto zákona občanem rozumí fyzická osoba. Odpověď: Předpisy o důchodovém pojištění s institutem občanství ve státoprávním smyslu nepracují, neboť se jedná o kategorii, která z hlediska principů, na nichž je důchodový systém postaven, není praktická (pro účely nároku na dávky důchodového pojištění je podstatné, zda do českého důchodového systému odvádí pojistné po potřebnou dobu, nikoliv to, jakého státu je příslušníkem). Lze tedy shrnout, že zákon č. 582/1991 Sb. nebrání tomu, aby zvláštním příjemcem důchodu byl ustanoven cizí státní příslušník. Z hlediska plnění povinností v oblasti důchodového pojištění se na takovou osobu vztahují české právní předpisy podle 64 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. se považuje za příjemce důchodu (má tedy právo požádat např. o změnu způsobu výplaty důchodu), podle 118 zákona č. 582/1991 Sb. je povinen použít dávku pouze ve prospěch oprávněného, na žádost obecního úřadu je povinen podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplácena. 14

3. Zrušení rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce důchodu V souladu s 118 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, obecní úřad rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud a) odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, b) zjistí, že zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4 větě první a druhé, nebo c) zjistí, že zvláštní příjemce nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 4 větě třetí. 3.1. Postup obecního úřadu: Obecní úřad obdrží podnět pro zahájení správního řízení: 1/ Pokud OÚ zjistí, že odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven (nejedná se o úmrtí oprávněné osoby, ale např. o zlepšení zdravotního stavu), či zjistí, že zvláštní příjemce důchodu neplní své povinnosti, zahájí obec správní řízení z moci úřední a zruší rozhodnutí, kterým byl zvláštní příjemce ustanoven. Před vydáním rozhodnutí bude zaslána výzva k seznámení s poklady řízení (okruh účastníků řízení bude stejný jako v případě řízení o ustanovení). Pravomocné rozhodnutí bude zasláno na vědomí ČSSZ Praha. 2/ V případě úmrtí oprávněné osoby, kdy obec obdrží oznámení o úmrtí, které bude ověřeno doloženým úmrtním listem či dojde k ověření na matrice a provede se záznam do spisu: - OÚ zahájí správní řízení z moci úřední dle 46 správního řádu - o zahájení řízení uvědomí správní orgán dosavadního zvláštního příjemce dle 47 správního řádu a před vydáním rozhodnutí účastníkovi řízení zašle výzvu k seznámení s podklady řízení - 36 odst. 3 správního řádu, a zároveň stanoví lhůtu, do kdy je možné se k podkladům vyjádřit délka lhůty pro vyjádření není nikde uvedena, běžně se určuje 3-5 dnů, - po lhůtě viz výše, vydá rozhodnutí (viz Přílohy, vzor 5.8.), a zašle dosud ustanovenému zvláštnímu příjemci. Po nabytí právní moci rozhodnutí je řízení ukončeno. Na ČSSZ Praha nebude pravomocné rozhodnutí v případě úmrtí oprávněné osoby zasíláno. Stanovisko ČSSZ Praha: ČSSZ Praha nemá povinnost hlásit obci skutečnost úmrtí oprávněné osoby a zároveň nepožaduje po obci v tomto případě zasílat pravomocné rozhodnutí, neboť pro ČSSZ Praha automaticky nárok na výplatu důchodů úmrtím oprávněného zaniká. Pro obecní úřad bude rozhodující termín oznámení této nové skutečnosti (nová skutečnost může být zjištěna při provádění dohledu a přezkoumávání, zda zvláštní příjemce plní své povinnosti nebo ohlášením zvláštního příjemce). V případě, kdy se při provádění dohledu zjistí, že oprávněná osoba má soudem ustanoveného opatrovníka, zahájí obecní úřad správní řízení z moci úřední a zruší rozhodnutí, kterým byl zvláštní příjemce ustanoven. Jednalo by se o přebírání odpovědnosti soudem ustanoveného opatrovníka, který má přednost před zvláštním příjemcem ustanoveným obecním úřadem. 15

4. Dohled nad plněním povinností zvláštního příjemce důchodu Pozn.: Nejedná se o kontrolu na základě vydaného pověření, jedná se o dohled. Po vydání rozhodnutí má dle 10 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, obecní úřad dohlížet na to, zda ustanovený zvláštní příjemce důchodu plní své povinnosti. Obecní úřad dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti ( 118 odst. 4); neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obecní úřad o ustanovení jiného příjemce. Zákon č. 582/1991 Sb., o sociálním zabezpečení, neřeší místní příslušnost, tedy nestanoví, který obecní úřad má v dané věci rozhodnout a vykonávat následně kontrolu, a zda se místní příslušnost řídí místem trvalého pobytu oprávněné osoby nebo osoby, která se má stát zvláštním příjemcem. Proto se subsidiárně použije správní řád - konkrétně ustanovení 11 odst. 1 písm. d), podle kterého místní příslušnost je stanovena podle místa trvalého pobytu osoby, které se řízení týká, tj. poživatele důchodu. Dohled provádí obecní úřad, který vydal rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce důchodu. Dle potřeby je možné, aby obec I. typu požádala o spolupráci sociálního pracovníka II. či III. obce ve věci přešetření situace. Dohled je účelné provést cca po 1 roce od ustanovení zvláštního příjemce důchodu minimálně 1x u každého zvláštního příjemce, přičemž se zjišťuje, zda důvody pro ustanovení zvláštního příjemce důchodu (ust. 118 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb.) stále trvají, a zda zvláštní příjemce důchodu plní své povinnosti (ust. 118 odst. 4 téhož zákona). Pokud zvláštní příjemce své povinnosti řádně plní, není potřeba vykonávat dohled pravidelně každý rok. V případě pochybností či podezření, že s důchodem není nakládáno ve prospěch oprávněného, je nutné provádět dohled pravidelně. Povinnosti zvláštního příjemce důchodu vyplývají z 118 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů: používat dávku pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat, používat dávku dle pokynů oprávněného, který nemůže výplatu dávky přijímat, podat, na žádost oprávněného nebo obecního úřadu, který jej stanovil, písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplacena, a to do 1 měsíce ode dne, kdy byl k podání tohoto vyúčtování vyzván. 4.1. Postup při dohledu 1. Dojednat si termín dohledu s ohledem na možnosti zvláštního příjemce a oprávněného důchodce. Datum provedení dohledu je osobě zároveň písemně oznámeno a osoba je požádána s odkazem na 118 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. o to, aby si ke dni provedení dohledu připravila písemné vyúčtování dávky (volnou formou, včetně podpisu zvláštního příjemce na písemném vyúčtování). 2. Dohled je proveden v přirozeném prostředí oprávněného důchodce za účasti důchodce a zvláštního příjemce. 3. Pohovořit s oprávněným důchodcem (ideálně bez přítomnosti zvláštního příjemce), je-li toho schopen a zeptat se, zda má vše, co potřebuje kdo mu platí nájem, kdo mu nakupuje, zda 16

má zajištěny léky, potraviny atd. Pozorováním zjistit, jak je zajištěna péče. V případě pochybností nabídnout pomoc sociálního pracovníka, který důchodce navštíví. 4. Pohovořit se zvláštním příjemcem důchodu, převzít si od něho písemné vyúčtování dávky (bude součástí správního spisu) a nechat si předložit doklady o tom, že je hrazeno: bydlení, elektřina, plyn, poplatky za popelnice, TV a rozhlas atd. Kopie předložených dokladů není potřeba zajišťovat. V rozhovoru zjistit, zda je nakládáno s důchodem ve prospěch oprávněného tak, aby nevznikaly důchodci dluhy a byly zajištěny základní potřeby důchodce včetně případné péče. 5. Zjištěné informace zapsat přímo při dohledu do formuláře, který zvláštní příjemce podepíše (viz Přílohy, vzor 5.9.), záznam se dále nebude zavádět do Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka, nejedná se o výkon sociální práce. 6. Při dohledu opětovně informovat zvláštního příjemce důchodu o tom, že je povinen písemně nahlásit příslušnému úřadu, který vydal rozhodnutí o ustanovení zvláštním příjemcem, změny ve skutečnostech, pro něž byl zvláštním příjemcem ustanoven, a to do 8 dnů od jejich vzniku (např. omezení ve způsobilosti k právním úkonům, změnu v trvalém pobytu, rozhodnutí soudu o způsobilosti oprávněné osoby, úmrtí atd.). 7. Formulář si poté založit do složky zvláštního příjemce, která obsahuje dokumenty, včetně rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce. 4.2. Praktické příklady 1/ Pokud je při dohledu zjištěno, že se např. oprávněný důchodce a zvláštní příjemce odstěhují dlouhodobě do jiného správního obvodu, kde se přihlásí k trvalému pobytu, postupuje se následovně: 1. Zvláštní příjemce si požádá příslušný obecní či městský úřad, který rozhodnutí vydal o postoupení spisové dokumentace, a to z důvodu změny místní příslušnosti. 2. Obecní úřad postupuje dle 131 odst. 5 správního řádu, tj. vydá usnesení, kterým postoupí spis z důvodu účelnosti a efektivnosti provádění kontroly dle 10 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. příslušnému obecnímu úřadu (jde o navazující řízení dohled nad plněním podmínek zvláštního příjemce). Předchozího souhlasu nově příslušného úřadu není třeba, protože zde žadatel i oprávněná osoba trvale žije. Pokud by nebyli hlášeni k trvalému pobytu, lze využít formu dožádání o provedení dohledu, pokud není možné udělat dohled vlastními pracovníky. Vhodnost postoupení spisu nově příslušnému obecnímu úřadu bude řádně odůvodněna, např. že změna trvalého bydliště je trvalého rázu, v místě trvalého bydliště se zdržuje zvláštní příjemce i osoba oprávněná, dále pak s ohledem na místní dostupnost při provedení dohledu nad plněním podmínek zvláštního příjemce obecním úřadem dle 118 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. Účastníky navazujícího řízení budou zvláštní příjemce a správní orgán, kterému bude usnesením věc postoupena. 2/ Pokud obecní úřad zjistí, že odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven (nejedná se o úmrtí oprávněné osoby, ale např. o zlepšení zdravotního stavu), či zjistí, že zvláštní příjemce důchodu neplní své povinnosti, zahájí obecní úřad správní řízení z moci úřední a zruší rozhodnutí, kterým byl zvláštní příjemce ustanoven. Před vydáním rozhodnutí bude zaslána výzva k seznámení s poklady řízení (okruh účastníků řízení bude stejný jako v případě řízení o ustanovení). Pravomocné rozhodnutí bude zasláno na vědomí ČSSZ Praha. 3/ V případě úmrtí oprávněné osoby obecní úřad zahájí správní řízení z moci úřední a zruší rozhodnutí, kterým byl zvláštní příjemce ustanoven. Rozhodnutí bude zasláno dosud ustanovenému zvláštnímu příjemci důchodu. Na ČSSZ Praha nebude pravomocné rozhodnutí v případě úmrtí oprávněné osoby zasíláno. 17

Stanovisko ČSSZ Praha: ČSSZ Praha nemá povinnost hlásit obci skutečnost úmrtí oprávněné osoby a zároveň nepožaduje po obci v tomto případě zasílat pravomocné rozhodnutí, neboť pro ČSSZ Praha automaticky nárok na výplatu důchodů úmrtím oprávněného zaniká. Pro obecní úřad bude rozhodující termín oznámení této nové skutečnosti (nová skutečnost může být zjištěna při provádění dohledu a přezkoumávání, zda zvláštní příjemce plní své povinnosti nebo ohlášením zvláštního příjemce). 4/ V případě, kdy při dohledu zjistíme, že oprávněná osoba má soudem ustanoveného opatrovníka, zahájí obecní úřad správní řízení z moci úřední a zruší rozhodnutí, kterým byl zvláštní příjemce ustanoven. Jednalo by se o přebírání odpovědnosti soudem ustanoveného opatrovníka, který má přednost před zvláštním příjemcem ustanoveným obecním úřadem. 5/ Pokud bude při dohledu zjištěno, že u osob, jež jsou umístěny dlouhodobě např. v dětském domově, domově pro seniory, apod., a zvláštním příjemcem je ustanoven pracovník daného zařízení jako fyzická osoba (s čímž tato osoba souhlasila), seznámí kontrolující pracovníci OÚ zvláštního příjemce s těmito možnostmi postupu: a) Dosavadní zvláštní příjemce (fyzická osoba pracovník organizace) může nadále funkci zvláštního příjemce důchodu vykonávat, avšak riziko odpovědnosti za případnou škodu nese on sám, jako fyzická osoba. b) Dosavadní zvláštní příjemce (fyzická osoba pracovník organizace) může vykonávat funkci zvláštního příjemce důchodu jako zaměstnanec zařízení, tj. podá podnět příslušnému obecnímu úřadu, a ten rozhodne o zrušení stávajícího zvláštního příjemce fyzické osoby, a ustanoví zvláštním příjemcem důchodu právnickou osobu (obec, organizaci). Následně, obdobně jako při výkonu veřejného opatrovnictví, může starosta (ředitel) delegovat výkon funkce např. na sociálního pracovníka jako na zaměstnance obce (organizace). Sociální pracovník bude vykonávat funkci zvláštního příjemce jako zaměstnanec obce (organizace), nikoliv jako fyzická osoba, tím přestane odpovídat za vzniklé škody dle občanskoprávní úpravy a bude odpovídat za možné škody pouze jako zaměstnanec. V rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce důchodu bude uveden: název, adresa organizace, IČO a číslo účtu organizace. 18

5. Přílohy 5.1. Vzor Podání podnět k ustanovení zvláštního příjemce důchodu Podání podnět k ustanovení zvláštního příjemce důchodu Datum podání: 1.2.2014 Místo podání: Obecní/Městský úřad XY, kancelář č. 2 Příjemce podání: pracovník MěÚ XY Osoba, která činí podání: XY, narozena XY, tel: XY Trvalé bydliště: XY, PSČ XY Dne 1.2.2014 se dostavila na obecní úřad XY paní Nováková, která sdělila, že Pan/paní: Datum narození: Rodné číslo: Trvalé bydliště: Telefon: Email: je příjemcem důchodu: invalidního / starobního / sirotčího / vdovského, vdoveckého - a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopen výplatu důchodu přijímat - přičemž důchod není využíván k účelu, ke kterému má být využíván popsat situaci - přičemž jsou poškozovány zájmy osoby, kterou je dotyčný povinen vyživovat Osoba, která činí podnět, navrhuje, aby byl ustanoven zvláštní příjemce důchodu. Údaje o fyzické osobě, která je navrhována jako zvláštní příjemce důchodu: Pan/paní: Datum narození: Rodné číslo: Trvalé bydliště: Telefon: Email: Datová schránka: Údaje o právnické osobě, která je navrhována jako zvláštní příjemce důchodu: Název organizace: IČO: Sídlo organizace: Číslo účtu organizace: Telefon: Email: Datová schránka: V XY dne 1.2.2014 Podpis osoby, která činí podnět:.. 19

5.2. Vzor Vyjádření lékaře pro účely ustanovení zvláštního příjemce důchodu Vyjádření lékaře pro účely ustanovení zvláštního příjemce důchodu Toto vyjádření se vydává v souladu s 118 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o sociálním zabezpečení pro účely ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění. Potvrzují tímto, že pan/í. nar., trvale bytem, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu: je - není * schopen/a přijímat dávky důchodového pojištění je - není* schopen/a podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce *Pozn. nehodící se škrtněte. Dne.. Podpis a razítko ošetřujícího lékaře: 20