Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Doc. Ing. Jiøí Hnilica, Ph.D. Prof. Ing. Jiøí Fotr, CSc. Aplikovaná analýza rizika ve finanèním managementu a investièním rozhodování Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3702. publikaci Odpovìdná redaktorka Bc. Kamila Nováková Sazba Milan Vokál Poèet stran 264 První vydání, Praha 2009 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod Grada Publishing, a.s., 2009 Cover Photo fotobanka allphoto ISBN 978-80-247-2560-4
5 Obsah O autorech...8 Slovo úvodem...9 Èást I Analýza a hodnocení rizika 1. Pojetí rizika, jeho klasifikace a mìøení...12 1.1 Riziko a hospodáøské výsledky........................ 12 1.2 Pojetí rizika a nejistoty............................. 13 1.3 Klasifikace rizik................................ 16 1.4 Mìøení rizika.................................. 19 1.4.1 Èíselné charakteristiky rizika...................... 20 1.4.2 Kvalitativní charakteristiky rizika................... 25 2. Identifikace rizik a stanovení jejich významnosti...28 2.1 Identifikace rizik................................ 28 2.1.1 Dekompozice objektu analýzy rizika.................. 28 2.1.2 Náplò identifikace........................... 28 2.1.3 Nástroje identifikace a informaèní zdroje................ 29 2.1.4 Subjekty podílející se na identifikaci rizik............... 30 2.1.5 Požadavky na identifikaci rizik..................... 30 2.2 Stanovení významnosti rizik.......................... 31 2.2.1 Analýza citlivosti............................ 32 2.2.2 Matice hodnocení rizik......................... 39 2.2.3 Pravdìpodobnostní stupnice...................... 42 2.2.4 Stupnice mìøení dopadù........................ 45 2.2.5 Hodnocení pøíležitostí......................... 51 2.2.6 Dokumentace identifikace a hodnocení rizik.............. 52 2.2.7 Využití výsledkù identifikace a hodnocení rizik............ 53 3. Mìøení rizika...57 3.1 What-if analýza................................ 57 3.2 Scénáøe..................................... 59 3.2.1 Kvalitativní scénáøe........................... 59 3.2.2 Kvantitativní scénáøe.......................... 60 3.2.3 Tvorba kvantitativních scénáøù..................... 61 3.2.4 Využití scénáøù............................. 68 3.2.5 Faktory úspìšnosti scénáøù....................... 70 3.3 Simulace Monte Carlo............................. 71 3.3.1 Postup simulace Monte Carlo...................... 71 3.3.2 Pøednosti a nedostatky simulace Monte Carlo............. 80 4. Hodnocení rizika a výbìr rizikových variant...84 4.1 Riziková kapacita a pøijatelné riziko...................... 84 4.2 Postoj k riziku................................. 84
6 Aplikovaná analýza rizika 4.3 Výbìr rizikových variant............................ 87 4.3.1 Pravidlo støední hodnoty a rozptylu................... 87 4.3.2 Pravidla stochastické dominance.................... 92 4.4 Management rizika............................... 96 Èást II Simulace Monte Carlo v analýze rizika 5. Expertní názory v simulaèních modelech...100 5.1 Stanovení rozdìlení pravdìpodobnosti rizikových faktorù s využitím expertních názorù............................... 100 5.1.1 Rovnomìrné rozdìlení........................ 101 5.1.2 Trojúhelníkové rozdìlení....................... 101 5.1.3 BetaPERT rozdìlení.......................... 103 5.1.4 Rozdìlení definované uživatelem................... 105 5.1.5 Ano/ne rozdìlení (Bernoulliho rozdìlení)............... 109 5.1.6 Stanovení rozdìlení pravdìpodobností událostí............ 109 5.1.7 Stanovení rozdìlení pravdìpodobnosti pøi odlišných názorech expertù................................. 111 6. Statistická analýza dat ve finanèním modelování...116 6.1 Úvod do statistické analýzy dat........................ 116 6.2 Metody odhadu pravdìpodobnostních rozdìlení............... 118 6.2.1 Neparametrické metody........................ 118 6.2.2 Parametrické metody......................... 123 6.3 Metody odhadu nejistoty parametrù pravdìpodobnostních rozdìlení.... 125 6.3.1 Klasická statistika........................... 126 6.3.2 Bootstrap............................... 132 6.3.3 Bayesova statistika.......................... 137 7. Modelování závislostí mezi rizikovými faktory...143 7.1 Korelace................................... 143 7.2 Obálková metoda............................... 146 7.3 Závislost definovaná pomocí vyhledávacích tabulek............ 152 7.4 Závislost definovaná pomocí logických podmínek.............. 153 8. Simulace Monte Carlo souhrnný pøíklad...157 8.1 Princip simulací Monte Carlo........................ 157 8.2 Pøíklad sestavení simulaèního modelu investièního projektu........ 161 8.2.1 Stanovení rizikových faktorù jako pravdìpodobnostních rozdìlení.. 164 8.2.2 Analýza citlivosti v simulaèním modelu................ 166 8.2.3 Vlastní simulace a interpretace výsledkù............... 172 Èást III Aplikace simulace Monte Carlo ve finanèním a investièním rozhodování 9. Simulaèní pøístupy pøi oceòování podniku...182 9.1 Problém zámìny støedních a nejpravdìpodobnìjších hodnot........ 184 9.2 Problém vzájemné závislosti rizikových faktorù............... 186 9.3 Problém závislosti rizikových faktorù v èase a NPV-at-Risk........ 188 9.4 Pøesun daòové ztráty do budoucích let a NPV-at-Risk............ 193
7 10. Metody a nástroje optimalizace...198 10.1 Optimalizaèní modely a jejich typy..................... 198 10.1.1 Náplò optimalizaèních modelù.................... 198 10.1.2 Druhy optimalizaèních modelù.................... 200 10.2 Optimalizace s využitím rozhodovacích tabulek............... 203 10.2.1 Rozhodovací tabulky......................... 203 10.2.2 Optimalizace s jednou rozhodovací promìnnou............ 204 10.2.3 Optimalizace se dvìma rozhodovacími promìnnými......... 208 10.3 Optimalizace tvorby portfolia s využitím nástroje OptQuest........ 210 10.3.1 Optimalizace portfolia......................... 210 10.3.2 Optimalizace portfolia finanèních investic.............. 215 10.3.3 Optimalizace portfolia projektù.................... 218 10.3.4 Efektivní hranice........................... 224 10.4 Diverzifikace a riziko............................. 229 10.4.1 Vliv diverzifikace na riziko...................... 229 10.4.2 Statistická závislost složek portfolia a jeho riziko........... 230 10.4.3 Diverzifikace a systematické riziko.................. 232 Èást IV Implementace analýzy rizika 11. Implementace analýzy rizika problémy a doporuèení...236 11.1 Odlišnosti tradièních a pravdìpodobnostních pøístupù............ 236 11.2 Obtíže a bariéry implementace analýzy rizika................ 237 11.3 Doporuèení k implementaci analýzy rizika.................. 238 11.4 Pøínosy a omezení implementace analýzy rizika............... 243 Pøílohy Pøíloha I Základní statistické charakteristiky náhodných velièin...248 Pøíloha II Odhad nejistoty parametrù normálního rozdìlení...254 Pøíloha III Náhrada spojitého faktoru rizika faktorem diskrétním...256 Pøíloha IV Expertní odhady, jejich získávání a zpracování...259 Rejstøík...261
8 Aplikovaná analýza rizika O autorech Doc. Ing. Jiøí Hnilica, Ph.D. Inženýrské a doktorské studium absolvoval na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 2003 pùsobí na katedøe podnikové ekonomiky na Fakultì podnikohospodáøské Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho odborná orientace smìøuje do oblastí podnikových financí, zejména analýzy rizika, finanèního modelování a hodnocení ekonomické efektivnosti podnikù v regulovaných odvìtvích. Bìhem doktorského studia a svého pùsobení na katedøe podnikové ekonomiky absolvoval øadu odborných stáží (2008: University of Denver, Spojené státy americké; 2008: Harvard Business School, Spojené státy americké; 2004: Technische Universität Dresden, Nìmecko; 2002: University of Aarhus a Copenhagen Business School, Dánsko; 2001: Central European University, Maïarsko). V souèasné dobì pùsobí jako zástupce vedoucí katedry podnikové ekonomiky a akademický øeditel magisterského programu International Management/CEMS. Je èlenem výkonné rady odborného èasopisu Prague Economic Papers. Ve své výzkumné i pedagogické èinnosti úzce spolupracuje s praxí. Prof. Ing. Jiøí Fotr, CSc. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Od roku 1963 pracoval ve Výzkumném ústavu technicko-ekonomickém chemického prùmyslu, kde se vìnoval aplikaci metod operaèní analýzy. V roce 1969 získal hodnost kandidáta vìd v oboru odvìtvová a úseková ekonomika na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V letech 1968 až 1991 pùsobil v Institutu øízení v Praze, kde se vìnoval problematice ekonomických her, manažerského rozhodování a tvorbì systémù na podporu rozhodování a expertních systémù. V roce 1991 se habilitoval na Vysoké škole ekonomické v Praze a pùsobí zde na Fakultì podnikohospodáøské na katedøe managementu. V roce 1999 byl jmenován profesorem pro obor podnikové hospodáøství. Je èlenem vìdecké rady Fakulty podnikohospodáøské VŠE v Praze a pøedsedou edièní rady èasopisu Ekonomika a management. Specializuje se na problematiku manažerského a investièního rozhodování, managementu rizika a vede tým zabývající se tvorbou poèítaèových systémù na podporu strategického finanèního plánování, investièního rozhodování a oceòování firem. Je autorem a spoluautorem více než 15 knižních publikací a uèebních textù, autorem èi spoluautorem více než 150 èlánkù v odborných èasopisech.
Slovo úvodem 9 Slovo úvodem Pojmy riziko èi nejistota se objevují v souèasném svìtì se stále vyšší frekvencí. I když se urèitì setkáme se situacemi, kde je používáme pouze z dùvodù jejich modernosti bez dalšího konkretizovaného významu, je zøejmé, že propojování svìta a intenzita inovaèních procesù vedou ve svém dùsledku k obtížnìjším predikcím do budoucna, a tedy i k vyššímu riziku èi nejistotì, které se na tyto predikce vážou. Z tohoto dùvodu nabývá v podnicích manažerská práce s rizikem a nejistotou na dùležitosti a její kvalita pøedstavuje jednu z primárních konkurenèních výhod, které mohou rozhodovat o další existenci podnikatelské èinnosti. Na tuto situaci se snaží reagovat publikace, která se vám právì dostala do ruky. I když se riziko a nejistota dotýkají prakticky každé aktivity v životì podniku, rozhodli jsme se hloubìji zamìøit pouze na oblasti finanèního a investièního rozhodování, kterým pøisuzujeme jednu z klíèových rolí. Znaènou pozornost vìnujeme zejména možnostem využití simulací Monte Carlo. Pro snazší orientaci v textu jsme rozèlenili publikaci na ètyøi samostatné èásti. První èást Analýza a hodnocení rizika vymezuje problematiku a pøedstavuje hlavní analytické nástroje, které má manažer pro práci s rizikem a nejistotou k dispozici. Seznámíte se s rùznými pojmovými vymezeními rizika a nejistoty, dále pak s možnostmi jejich klasifikace a mìøení. Samozøejmì že nechybí ani kapitola, která se vìnuje hodnocení rizik a rozhodování o výbìru rizikových variant. Druhou èást Simulaci Monte Carlo v analýze rizika považujeme za ústøední. Podrobnì popisuje principy simulací Monte Carlo a jejich praktické využití pøi finanèním a investièním rozhodování v podniku. Jednotlivé kapitoly druhé èásti se vìnují modelování s využitím expertních názorù, modelování s využitím statistické analýzy a modelování rùzných forem závislostí. Tato èást je ukonèena komplexním pøíkladem na simulace Monte Carlo, ve kterém jsou popsány jednotlivé kroky sestavování simulaèního modelu a samozøejmì i shrnuty poznatky z pøedchozích kapitol. Tøetí èást Aplikace simulace Monte Carlo ve finanèním managementu ukazuje na možnosti aplikací simulací Monte Carlo pøi oceòování podniku a pøi optimalizaci v rámci finanèního a investièního rozhodování. Poslední ètvrtá èást Implementace analýzy rizika se orientuje na problematiku úspìšné implementace procesù analýzy rizika do podnikové kultury. Rádi bychom vyjádøili naše podìkování Grantové agentuøe ÈR a Ministerstvu školství, mládeže a tìlovýchovy za finanèní podporu projektù GA 402/06/P057 Riziko, hodnota firmy a klimatické deriváty a MSM 6138439905 Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptaèní procesy, pøi jejichž øešení tato publikace mohla vzniknout. Kniha je primárnì urèena finanèním manažerùm v podnikohospodáøské sféøe a pracovníkùm, kteøí se budou jako èlenové realizaèních týmù podílet na implementaci analýzy rizika v oblasti finanèního a investièního rozhodování. Užiteèné podnìty zde mohou nalézt i manažeøi z dalších funkèních oblastí podniku, pøípadnì i z finanèní sféry. V neposlední øadì mùže publikace sloužit jako vhodný uèební text pro studenty ekonomických vysokých škol. Vìøíme, že problematika analýzy rizika a finanèního modelování bude pro vás stejnì zajímavá a prakticky využitelná jako pro autory a že vám obsah publikace alespoò èásteènì umožní lépe se vypoøádat se stále pøítomným rizikem a nejistotou pøi finanèním øízení podniku. Za jakékoliv pøipomínky k textu èi další podnìty vám budeme vdìèni. Autoøi
ÈÁST I. Analýza a hodnocení rizika
12 Aplikovaná analýza rizika 1. Pojetí rizika, jeho klasifikace a mìøení 1.1 Riziko a hospodáøské výsledky Riziko a nejistota jsou významným atributem vìtšiny lidských aktivit, a to zejména aktivit podnikatelských. Výzkum a vývoj nových produktù, zavádìní moderních technologií, vstupy na nové trhy, fúze a akvizice, velké investièní projekty, restrukturalizace spoleèností aj. mohou sloužit jako pøíklady aktivit, jejichž budoucí výsledky jsou nejisté a mohou se odchylovat od výsledkù plánovaných èi pøedpokládaných, být horší èi lepší. Výsledky pochopitelnì závisí na tom, jak kvalitní byla pøíprava tìchto aktivit, resp. investièních projektù, a jak kvalitnì probìhla jejich realizace. Je zøejmé, že kvalita pøípravy ovlivòuje úspìšnost èi neúspìšnost projektù zásadním zpùsobem, neboť nedostatky v pøípravì vedoucí k volbì nevhodné varianty nelze obvykle odstranit, ale pouze zmírnit v prùbìhu jejich realizace. Souèasnì ovšem nízká kvalita realizace mùže výraznì ohrozit úspìšnost projektu, a tím jeho budoucí výsledky. Ani velice kvalitní pøíprava a realizace projektù však vzhledem k existenci rizika a nejistoty 1 nezaruèují dosažení nejlepších èi oèekávaných výsledkù. Riziko a nejistota pøedstavují tøetí klíèový faktor ovlivòující budoucí výsledky projektu 2 (viz obr. 1.1). Kvalita pøípravy projektu Výsledky projektu Kvalita realizace projektu Riziko a nejistota Obr. 1.1 Faktory ovlivòující výsledky projektu Z hlediska rizika a nejistoty je podstatné, že tyto faktory je tøeba zvažovat a integrovat do pøípravy projektù, jejich hodnocení a rozhodování o pøijetí èi zamítnutí. Kvalitní pøíprava projektù, jejich hodnocení a výbìr proto vyžadují: identifikovat faktory rizika a nejistoty, které ovlivòují výsledky projektù (úspìšnost èi neúspìšnost), a posoudit jejich význam; 1 2 Napø. v podobì neoèekávaných zmìn poptávky, prodejních a nákupních cen, mìnových kurzù, úrokových sazeb, politické nestability, havárií, živelných pohrom aj. Vzhledem k tomu je možné, že velice kvalitnì pøipravený a realizovaný projekt mùže být vlivem nepøíznivého vývoje faktorù ovlivòujících jeho výsledky neúspìšný a naopak (avšak ménì èasto) výsledky projektu s nízkou kvalitou pøípravy i realizace mohou být vlivem pøíznivé shody okolností (štìstí) dobré.
Pojetí rizika, jeho klasifikace a mìøení 13 stanovit a zhodnotit dopady tìchto faktorù na budoucí výsledky projektu (urèit velikost rizika a posoudit jeho pøijatelnost èi nepøijatelnost); zvažovat možná opatøení na zmenšení rizika z hlediska nákladù i rozsahu tohoto snížení. Identifikace rizik, posouzení jejich významu, stanovení velikosti rizika a jeho zhodnocení tvoøí náplò analýzy rizika, na kterou zamìøíme v této publikaci pozornost. Význam analýzy v souèasném období globalizace, dynamických zmìn podnikatelského okolí a zvyšujícího se výskytu rizik nelze popøít a její opomíjení je nepøijatelné. 3 Kvalitní analýza rizika jednak zamezuje pøijímání projektù èi realizaci podnikatelských aktivit s nepøijatelným rizikem,jejichž neúspìch by mohl výraznì ovlivnit finanèní stabilitu podniku èi samotnou jeho existenci, 4 a jednak zvyšuje pravdìpodobnost úspìšnosti tìchto projektù èi aktivit, a tím zlepšení hospodáøských výsledkù z dlouhodobého hlediska. Poznámka: Známý je vztah mezi rizikem a výnosností. Èím je riziko urèité aktivity èi projektu vìtší, tím vyšší zhodnocení (prémii za podstoupení rizika) investor požaduje. U málo rizikových projektù tedy postaèí malé zhodnocení, s rùstem rizikovosti se však požadavky na zhodnocení zvyšují. Vysokou výnosnost (25 až 30 %) vyžadují pøedevším fondy rizikového kapitálu, které se podílejí na financování projektù s vysokým rizikem (napø. zahajování podnikatelské èinnosti, financování rozvoje nových produktù aj.). Je to dáno tím, že urèitá (ne zrovna malá) èást tìchto projektù skonèí neúspìchem, kdy investoøi ztratí vložené prostøedky, takže tyto neúspìchy musí být vyváženy vysokým zhodnocením prostøedkù vložených do úspìšných projektù. Názornì lze ilustrovat vztah mezi rizikem a výnosností u finanèních investic. Nejnižší výnosnosti dosahují bezrizikové cenné papíry (státní pokladnièní poukázky s výnosností okolo 2 až 3 %), ponìkud vyšší zhodnocení 4 až 5 % poskytují dlouhodobé státní obligace, následované kvalitními podnikovými obligacemi, vyšší prùmìrné roèní výnosnosti (od cca8%do15%)dosahují akcie pøedstavující rizikovìjší finanèní investice než obligace a nejvyšší zhodnocení pak vyžadují již zmínìné fondy rizikového kapitálu. 1.2 Pojetí rizika a nejistoty Pojetí rizika prošlo urèitým historickým vývojem 5, ve kterém pøevažovalo chápání rizika jako urèitého nebezpeèí (v tomto smyslu mluvíme i dnes o riziku onemocnìní, havárie výrobního zaøízení aj.), tj. zamìøujeme se na negativní stránku rizika. Z tohoto hlediska chápeme riziko jako: 3 4 5 Manažeøi bohužel v mnoha pøípadech propadají urèitým iluzím [1] projevujícím se velkou dùvìrou v prognózy èi neoprávnìným optimismem spojeným s vírou, že sice mohou nastat menší a krátkodobé problémy, ale nic vážného, co by mohlo ohrozit úspìch projektu. Dále mají sklon pøeceòovat osobní vliv na výsledky projektu s tím, že vynaložením dostateèného úsilí lze dosáhnout úspìchu. V nìkterých pøípadech však ani peèlivá analýza rizika nemùže zabránit výraznému neúspìchu projektu zpùsobenému zcela nepøedvídatelnými riziky, neboť tato analýza pracuje s riziky, která byla pøedem identifikována a zhodnocena. Struèné shrnutí tohoto vývoje uvádí Tichý [7], podle kterého lze koøeny slova riziko vysledovat v arabštinì, latinì i øeètinì. Arabské slovo risq mìlo význam náhodného a pøíznivého výsledku, latinské riscum se vztahovalo k nebezpeèí lodní dopravy vyvolaného korálovými útesy, které museli moøeplavci pøekonat èi se jim vyhnout (riziko bylo tedy spojováno s nepøíznivými událostmi a odvahou podstoupit nebezpeèí). Øecká odvozenina arabského slova risq byla spojována jak s negativními, tak pozitivními událostmi èi výsledky. Pozdìjší vývoj pojetí rizika v 17. až 20. století kolísal mezi jeho spojením pouze s negativními výsledky (èastìjší chápání), èi zda se zvažovaly výsledky pøíznivé i nepøíznivé.
14? Aplikovaná analýza rizika možnost (pravdìpodobnost) vzniku ztráty; možnost výskytu událostí, které zabrání èi ohrozí dosažení cílù jednotlivce èi organizace; nebezpeèí (pravdìpodobnost) negativních odchylek od stanovených úrovní cílù jednotlivce èi organizace. Toto pojetí je do znaèné míry oprávnìné u rizik, která mají pouze negativní stránku, tj. u èistých rizik 6 (Pure Risk). V hospodáøské praxi však obvykle pøevažují rizika oznaèovaná jako podnikatelská (Business Risk), která mají nejen negativní, ale i pozitivní stránku 7 a s tím jsou spojena pojetí rizika jako: variability možných výsledkù urèitých procesù èi aktivit; možnosti odchylek (negativních i pozitivních) od výsledkù oèekávaných èi plánovaných; pravdìpodobnosti odlišných hodnot od oèekávaných èi plánovaných výsledkù. Spoleènou vlastností uvedených pojetí rizika je možnost dosáhnout výsledkù horších i lepších, než jsou výsledky plánované. Podnikatelské riziko (podnikatelské aktivity, projektu, podniku jako celku) budeme dále chápat jako možnost, že skuteènì dosažené výsledky podnikatelské èinnosti se budou odchylovat od výsledkù pøedpokládaných, pøièemž tyto odchylky mohou být: žádoucí (smìrem k vyššímu zisku), nebo nežádoucí (smìrem ke ztrátì); odlišné velikosti, a to od odchylek malých, kdy se naše výsledky blíží výsledkùm pøedpokládaným, až k odchylkám velkého rozsahu (výrazný podnikatelský úspìch v pøípadì žádoucí odchylky, èi výrazné finanèní obtíže až úpadek v pøípadì nežádoucí odchylky). Urèitou ilustraci pojetí rizika uvádí pøíklad 1.1. Pøíklad 1.1 Podnik pøipravuje realizaci projektu spoèívajícího v zavedení výroby urèitého nového produktu. Pro jednoduchost pøedpokládejme, že jediným faktorem rizika je výše budoucí poptávky, tzn. že hodnoty ostatních faktorù ovlivòujících dosažitelný zisk známe s jistotou (napø. prodejní cenu, velikosti jednotlivých nákladových položek aj.). Z marketingového prùzkumu trhu vyplynulo, že oèekávaná velikost prodejù èiní 80 tis. ks/rok, v pøíznivém pøípadì by mohla dosáhnout až 100 tis. ks/rok a v nepøíznivém pøípadì by nemìla klesnout pod 50 tis. ks/rok. Jestliže nyní budeme jako jednu z variant velikosti výrobní jednotky zvažovat výrobní kapacitu 100 tis. ks/rok schopnou uspokojit i vyšší poptávku, pak pro posouzení této varianty je tøeba stanovit velikost zisku (jakožto zvoleného ekonomického kritéria), které by bylo dosaženo, a to pøi tøech možných budoucích situacích, jež jsou dány hodnotami prodejù 50 tis. ks/rok, 80 tis. ks/rok a 100 tis. ks/rok (viz tab. 1.1). 6 7 Blíže k èistým rizikùm viz podkapitola 1.3. Èeština nemá termíny pro odlišení negativní a pozitivní stránky rizika. Angliètina to rozlišuje a negativní stránku rizika (možnost vzniku ztráty, resp. obecnìji možnost nedosažení plánovaných výsledkù) oznaèuje jako Downside Risk a pozitivní stránku rizika (možnost pøekroèení plánovaných výsledkù) jako Upside Risk.
Pojetí rizika, jeho klasifikace a mìøení 15 Tab. 1.1 Výše zisku projektu zavedení nového produktu Velikost poptávky (tis. ks/rok) 50 80 100 Pravdìpodobnost poptávky* 0,1 0,7 0,2 Zisk (mil. Kè/rok) 10 25 40 * Jedná se o tzv. subjektivní pravdìpodobnosti, které lze v tomto pøípadì urèit s využitím znalostí a zkušeností marketingových odborníkù (blíže k subjektivním pravdìpodobnostem viz kapitola 5). Jestliže budeme v tomto pøíkladu mluvit o podnikatelském riziku, mùžeme mít na mysli: riziko poptávkové, kdy chápeme riziko jako faktor, který by mohl být pøíèinou neúspìchu daného investièního projektu (pøi poptávce pouze 50 tis. ks/rok vede projekt k roèní ztrátì 10 mil. Kè); nebezpeèí podnikatelského neúspìchu, kdy s pravdìpodobností 0,1 bude nízká poptávka, pøi které (vzhledem k malému využití výrobní jednotky) dosáhne podnik roèní ztráty 10 mil. Kè, resp. odchylka od oèekávaného zisku bude èinit 25 ( 10) = 35 mil. Kè; nadìji na dosažení vysokého zisku, kdy pøi poptávce 100 tis. ks/rok dosáhne podnik s pravdìpodobností 0,2 roèního zisku 40 mil. Kè, tj. pøekroèí oèekávaný zisk o 40 25 = 15 mil. Kè. Obtíže pøi pojmovém vymezení rizika vznikají mnohdy též z toho, že se riziko nìkdy chápe z hlediska jeho dopadù, jindy z hlediska faktorù (pøíèin, zdrojù rizika), které dopady vyvolávají. Poznámka: Vazba mezi pøíèinami a dopady rizika mùže mít povahu kauzálního øetìzce s více èlánky. Pokud mluvíme tøeba o riziku cenovém ve vztahu k nejistému vývoji cen ropy na svìtovém trhu, pak toto riziko má odlišné dopady na rùzné podnikatelské subjekty. Pozitivní dopady se týkají pøedevším firem zabývajících se tìžbou ropy, kterým rostou zisky, a negativní dopady výraznì doléhají na dopravní spoleènosti (pøedevším leteckou a silnièní dopravu), kde jde o nákladová rizika. Dopravci se pak snaží pøenést èást dopadù na uživatele pøepravních služeb (napø. palivové pøíplatky u letecké dopravy aj.). Možný vzrùst cen ropy má však i své pøíèiny, napø. vznik konfliktù v oblastech tìžby ropy (Blízký východ), pokles èi vzrùst zásob ropy a ropných produktù v USA, omezování tìžby èlenskými státy ropného kartelu OPEC aj. Rizika, která jsou blíže pøíèinám (zdrojùm), budeme dále oznaèovat jako faktory rizika, resp. faktory nejistoty. Pro úplnost je tøeba ještì odlišit riziko a nejistotu, i když se v nìkterých pramenech mùžeme setkat s jejich ztotožnìním. Riziko je vždy spojeno s urèitou akcí, aktivitou èi projektem s nejistými výsledky, pøièemž tyto výsledky ovlivòují (èasto finanèní) situaci subjektu, který akci realizuje. Napø. neúspìch urèitého projektu mùže vést ke vzniku hospodáøské ztráty, problémùm s penìžními toky, dokonce až k ohrožení existence podniku, s èímž jsou úzce spojeny i dopady na manažery odpovìdné za pøijetí èi realizaci tohoto projektu (poèínaje finanèními postihy, poškozením reputace, ztrátou pozice a konèe až propuštìním). Na druhé stranì úspìch projektu mùže posílit konkurenceschopnost podniku, zlepšit jeho hospodáøské výsledky, tentokrát s pøíznivými dopady na manažery (finanèní ohodnocení, povýšení aj.). Nejistota je pak spojena pøedevším s neschopností spolehlivého odhadu budoucího vývoje tìchto faktorù (faktorù rizika) ovlivòujících výsledky aktivit, resp. projektù (vývoj poptávky, prodejních cen, nákupních cen materiálù a energií, mìnových kurzù, technolo-