ODPOVĚDI MPSV NA DOTAZY K PROBLEMATICE ZVLÁŠTNÍHO PŘÍJEMCE DÁVEK DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ

ODPOVĚDI MPSV NA DOTAZY K PROBLEMATICE ZVLÁŠTNÍHO PŘÍJEMCE DÁVEK DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ D: Podle čeho se určuje místní příslušnost úřadu pro ustanovení zvl. příjemce důchodu? Podle trvalého pobytu žadatele - toho zdravého, nebo podle trvalého pobytu toho nemocného? Jak je to s kontrolou výkonu funkce zvl. příjemce? O: Podle 10 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o organizaci ) rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce obecní úřad. Za jakých podmínek může obecní úřad zvláštního příjemce ustanovit řeší 118 odst. 3 citovaného zákona. Povinnosti obecního úřadu vůči zvláštnímu příjemci pak upravuje 10 odst. 2 zákona o organizaci a povinnosti zvláštního příjemce vůči oprávněnému, za kterého důchod přejímá, ustanovení 118 odst. 4 citovaného zákona. Je skutečností, že zde není řešena otázka místní příslušnosti obecního úřadu k rozhodování o ustanovení zvláštního příjemce. Proto je, podle našeho názoru, třeba postupovat v tomto případě podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), a to konkrétně podle 11 odst. 1 písm. d), neboť řízení o ustanovení zvláštního příjemce pro přebírání důchodu lze podřadit pod ostatní řízení týkající se fyzické osoby. Podle uvedeného ustanovení se místní příslušnost správního orgánu řídí místem trvalého pobytu fyzické osoby, jíž se řízení týká, popřípadě místem pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince (dále jen místo trvalého pobytu ); nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky, je místní příslušnost určena posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky. Je-li místně příslušných více správních orgánů a nedohodnou-li se jinak, provede řízení ten z nich, u něhož jako prvního byla podána žádost, nebo který z moci úřední učinil úkon jako první. V ostatních případech, nebo nelze-li podmínky místní příslušnosti určit, určí místní příslušnost usnesením nejblíže společně nadřízený správní orgán. Není-li takového orgánu, určí místní příslušnost usnesením ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží ( 11 odst. 2 správního řádu). Je nutno vycházet ze skutečnosti, že účastníky řízení jsou jak oprávněný (poživatel důchodu), tak fyzická osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem důchodu a že místní příslušnost, jak bylo uvedeno výše, se řídí trvalým pobytem účastníka řízení. Pokud jsou tedy místně příslušné dva obecní úřady, koná řízení ten, který ho zahájil jako první, pokud se nedohodly jinak. S ohledem na účel institutu zvláštního příjemce je podle našeho názoru vhodnější, aby zvláštního příjemce ustanovil ten obecní úřad, v jehož obvodu žije oprávněný (poživatel důchodu). Tento obecní úřad totiž může nejspíše plnit zákonem stanovenou povinnost dohlížet, zda jím ustanovený zvláštní příjemce skutečně plní vůči oprávněnému všechny zákonem stanovené povinnosti a využívá dávku v jeho prospěch. Zdůrazňujeme však, že jde o doporučení, neboť řízení o ustanovení zvláštního příjemce důchodu se řídí správním řádem a zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, pokud jde o uvedené řízení, neupravuje žádné odchylky od správního řádu. D: Jak máme postupovat při řešení problému klientky, která přišla společně se svým synem požádat o ustanovení zvláštního příjemce pro výplatu dávek důchodového pojištění. O toto ustanovení žádají 1

z toho důvodu, že paní je občanka členského státu, která však dle jejího sdělení prakticky od dětství žije v ČR. Přibližně od října 2011 nemá platný pas skončila platnost dokladu. Od této doby jí tedy není vyplácen starobní důchod, který jí byl ČSSZ přiznán (do té doby ho pobírala). Po celou dobu jí finančně zajišťovala její dcera a syn. Nyní tedy přišli požádat o ustanovení zvláštního příjemce pro výplatu starobního důchodu s tím, že důchod paní bude zasílán na účet jejího syna, který jí bude důchod předávat a paní rodině slíbila, že až bude mít tento svůj důchod, pojede do Prahy na ambasádu a doklady si vyřídí. Je možné v tomto případě ustanovit syna paní zvláštním příjemcem důchodu jeho matky, která nemá platný doklad totožnosti? O: Institut zvláštního příjemce je určen pro řešení situací uvedených 118 odst. 3 zákona o organizaci, tj. kdy oprávněný nemůže přijímat výplatu důchodu (např. ze zdravotních důvodů) nebo kdyby se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je příjemce důchodu povinen vyživovat. Jak již bylo uvedeno, účastníky řízení jsou jak příjemce dávky, tak fyzická osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem. Oba účastníci řízení jsou povinni prokázat při správním řízení o ustanovení zvláštního příjemce dávky svou totožnost. Zákon o organizaci tuto otázku výslovně neupravuje, a proto je třeba podle našeho názoru aplikovat ustanovení 36 odst. 4 správního řádu. Podle tohoto ustanovení se průkazem totožnosti pro účely tohoto zákona rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území ČR a z něhož je patrná podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako oprávněného držitele. Pokud příjemce důchodu žádný takový platný průkaz totožnosti nevlastní a jeho totožnost tedy nelze prokázat (z toho důvodu mu není vyplácen důchod), ustanovení zvláštního příjemce by na tom mohlo jen těžko něco změnit. V daném případě tedy nemá smysl zahajovat řízení o ustanovení zvláštního příjemce, naopak je třeba působit na poživatelku důchodu v tom smyslu, aby neprodleně kontaktovala příslušné úřady a doklady totožnosti si obstarala. Podotýkáme, že je příslušníkem členského státu EU, proto v ČR stačí k prokázání totožnosti pouhé předložení jeho občanského průkazu z členského státu nebo pasu. D: Zákonný zástupce příjemce důchodu je umístěn ve výkonu trestu, je možné zahájit řízení z moci úřední o ustavení zvláštního příjemce důchodu? O: Z podstaty ustanovení 118 zákona o organizaci vyplývá, že řízení o ustanovení zvláštního příjemce důchodové dávky je možno zahájit z moci úřední. V daném případě považuji ustanovení zvláštního příjemce za vhodné, neboť situaci, kdy je zákonný zástupce umístěn ve výkonu trestu, lze pravděpodobně považovat za stav, kdy zákonný zástupce oprávněného nemůže výplatu dávky přijímat a efektivně je využívat ve prospěch oprávněného. D: Pokud zvláštní příjemce důchodu, odesílá důchod celý na účet diagnostického ústavu, plní řádně povinnosti zvláštního příjemce? O: Není zcela jasné, z čeho usuzujete, že současný zvláštní příjemce neplní řádně své povinnosti v samotné skutečnosti, že zvláštní příjemce zde působí pouze jako odesílatel těchto prostředků na účet diagnostického ústavu, v němž je oprávněný z této dávky umístěn, takové neplnění povinností nespatřuji zákonný zástupce by pravděpodobně za současné situace činil to samé. Jinak samozřejmě určení osoby, která bude zvláštním příjemcem, spadá do kompetence obecního úřadu, případně tedy orgánu, který je mu instančně nadřízen. D: Lze ustanovit zvláštním příjemcem důchodové dávky ředitele či jiného zaměstnance pobytové sociální služby v případě, že se jedná o oprávněného příjemce důchodové dávky, umístěného v tomto zařízení, který má soudem ustanoveného opatrovníka. 2

Ve shora uvedené záležitosti se na Vás obracíme s žádostí o stanovisko ve věci ustanovování zvláštního příjemce osobám, které jsou zcela či částečně zbavené způsobilosti k právním úkonům, mají soudem ustanoveného opatrovníka a jsou uživateli pobytové sociální služby. V 116c zákona o organizaci je uvedeno: Poživatelům důchodů, umístěným v ústavech sociální péče s celoročním pobytem, provádějí výplatu dávek důchodového pojištění v hotovosti tyto ústavy, pokud s tímto způsobem výplaty tito poživatelé souhlasí, ústav podal žádost o tento způsob výplaty orgánu sociálního zabezpečení a ten s tímto způsobem výplaty souhlasí nebo do 30 dnů ode dne doručení žádosti ústavu nesdělil, že s tímto způsobem výplaty nesouhlasí. Dle telefonického vyjádření ČSSZ jsou zpravidla žádosti opatrovníka oprávněného příjemce důchodové dávky o provádění výplaty do ústavu sociální péče zamítány s tím, že rozsah povinností stanoveného opatrovníka zahrnuje i hospodaření s finančními prostředky oprávněného příjemce. Žádáme Vás tedy o stanovisko, zda je správným úředním postupem ustanovení zvláštního příjemce důchodu osobě, která má opatrovníka. O: MPSV za účelem zodpovězení tohoto dotazu kontaktovalo Českou správu sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ ), do jejíž působnosti realizace výplat důchodů spadá, se žádostí o její stanovisko. ČSSZ ve své replice sdělila, že v souvislosti s problematikou poukazování důchodů na účty bývá průběžně zjišťováno, že existuje celá řada případů, kdy osobám zbaveným či omezeným ve způsobilosti k právním úkonům, jimž byl soudem ustanoven opatrovník, byla vedle toho ustanovena další osoba zvláštním příjemcem důchodu. O tom, že poživatel důchodu má ustanoveného opatrovníka, se přitom ČSSZ nezřídka dozvěděla až s odstupem celé řady let. K ustanovení zvláštního příjemce v takových případech však není dán žádný zákonný důvod, neboť opatrovník má (až na naprosté výjimky, které však ČSSZ zohledňuje) soudem stanovenou povinnost spravovat opatrovancův majetek, a tedy i důchod, takže ustanovením zvláštního příjemce se této povinnosti v podstatě vyhýbá. Je-li navíc zvláštním příjemcem důchodu ustanoven pracovník zařízení, v němž důchodce pobývá, dochází u takového pracovníka podle názoru ČSSZ i ke konfliktu zájmů. Ustanovení zvláštního příjemce v takových případech je tedy v přímém rozporu se zákonem, neboť podle 118 odst. 3 zákona o organizaci platí, že obecní úřad ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem (pouze) v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Z těchto důvodů ČSSZ přijala opatření spočívající v tom, že v případech, kdy má poživatel důchodu soudem ustanoveného opatrovníka, který je podle rozhodnutí soudu oprávněn a povinen spravovat jeho majetek, povoluje zařízení výplaty důchodu buď na účet opatrovníka, nebo na účet opatrovance, k němuž má opatrovník dispoziční právo. Je-li v této souvislosti zjištěno, že výplata důchodu je zařízena (resp. že by na základě požadavku opatrovníka měla být zařízena) zvláštnímu příjemci, dává příslušnému obecnímu úřadu podnět ke zrušení rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce s odůvodněním, že pro jeho ustanovení nebyl dán žádný zákonem předvídaný důvod. Opatrovníka o takovém postupu vyrozumí a vyzve jej, aby v přiměřené lhůtě ČSSZ sdělil, na jaký účet má být důchod poukazován, s tím, že pokud tak neučiní, bude výplata zařízena v hotovosti k jeho rukám. S tímto stanoviskem ČSSZ se MPSV plně ztotožňuje. D: Obecní úřad v rámci dohledu nad plněním povinností zvláštního příjemce důchodové dávky zjistí, že došlo ke změně poměrů spočívajících v ustanovení opatrovníka oprávněnému příjemci důchodové dávky. Je povinností obecního úřadu zahájit z moci úřední řízení o zrušení zvláštního příjemce (zpravidla ředitele ústavu) s tím, že povinnosti převezme ustanovený opatrovník. O: S ohledem na výše uvedené je možno konstatovat, že taková povinnost v podstatě explicitně vyplývá z 118 odst. 5 písm. a) zákona o organizaci obecní úřad rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven existuje-li opatrovník, který je schopen důchod přijímat a využívat jej ve prospěch oprávněného, ztrácí další trvání statutu zvláštního příjemce smysl a je proto třeba jej zrušit. Řízení je zahájeno z moci úřední. Nad rámec vznesených dotazů se ještě nabízí otázka, zda právní předpis umožňuje zákonnému 3

zástupci nebo řádně ustanovenému zvláštnímu příjemci (tj. osobám oprávněným disponovat s důchodem oprávněného a využít tyto prostředky v jeho prospěch), aby požádal o výplatu důchodu oprávněnému způsobem uvedeným v 116c zákona o organizaci, tj. prostřednictvím ÚSP s celoročním pobytem. Ačkoliv by o takový postup zřejmě v mnoha případech byl zájem (bylo by možno považovat jej za jisté zjednodušení finančních toků), praxe ČSSZ je taková, že takový postup není umožňován. Dle názoru MPSV v současnosti nezbývá, než tuto aplikační praxi ČSSZ akceptovat, neboť zákon podmiňuje možnost tohoto způsobu výplaty souhlasem poživatele důchodu, přičemž tento pojem je třeba z hlediska etymologického ztotožnit s pojmem oprávněný ( 64 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů dále jen zákon o důchodovém pojištění ); je-li pak oprávněný (= poživatel důchodu) zbaven či omezen ve způsobilosti nakládat se svým důchodem, je třeba mu odepřít i možnost udělit takovýto souhlas, což vylučuje možnost použití tohoto způsobu výplaty důchodu. Za takových okolností je tedy třeba zasílat důchod na účet zákonného zástupce (resp. na účet oprávněného, má-li k němu opatrovník dispoziční oprávnění) či zvláštního příjemce a následně přeposílat (např. s využitím trvalého bankovního příkazu či souhlasu s inkasem) příslušnou částku na účet ÚSP jako platbu za služby jím poskytované. D: Lze ustanovit zvláštního příjemce důchodu v případě, že je k dispozici tzn. smluvní zástupce? O: Jak vyplývá z 118 odst. 3 až 5 zákona o organizaci obecní úřad ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Zákonný zástupce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Obecní úřad rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Příklad: zvláštní příjemce důchodu byl ustanoven v situaci, kdy oprávněný poživatel důchodu byl dlouhodobě hospitalizován ve zdravotnickém zařízení, přičemž svůj důchod zasílaný do tohoto zdravotnického zařízení předával smluvnímu zástupci, který však nehradil nájemné, tzn. neplnil jednu ze základních povinností oprávněné související s řešením její bytové otázky. V důsledku jednání smluvního zástupce tedy evidentně vzniká dluh na nájemném, což pravděpodobně nelze považovat za stav, kdy výplatou dávky dosavadnímu příjemci je dosahováno účelu, kterému má dávka sloužit. Lze tedy považovat za vhodné, aby za okolností výše popsaných byl oprávněné osobě ustanoven zvláštní příjemce důchodu. Skutečnost, že zde figuruje smluvní zástupce, není překážkou takového postupu, neboť smluvní zástupce není zástupcem zákonným (tím by byl pouze soudem ustanovený opatrovník) a není tedy nutno zabývat se otázkou jeho existence (resp. způsobilosti chránit práva a oprávněné zájmy poživatelky důchodu) zabývat. D: Soud ustanovil obec jako veřejného opatrovníka klientovi. Je možné v tomto případě ustanovit i zvláštního příjemce? O: Pokud obec vykonává veřejného opatrovníka, není důvod pro ustanovení zvláštního příjemce důchodu, neboť pro takový postup neexistuje zákonný důvod. D: Kdy může obecní úřad zrušit rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce důchodu? O: Obecní úřad je povinen průběžně sledovat, zda důvody pro ustanovení zvláštního příjemce důchodu stále trvají, přičemž přijetí závěru o jejich další existenci či zániku spadá výlučně do jeho kompetence. Dospěje-li k závěru, že tyto důvody již pominuly (např. proto, že nájemní vztah byl ukončen, čímž zanikla povinnost poživatele důchodu poskytovat jiné osobě plnění na základě tohoto 4

smluvního závazkového vztahu), je oprávněn zrušit rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce a to v rámci řízení zahájeného z moci úřední. D: Dotaz sociální pracovnice dětského domova k možnosti ustanovit ji zvláštním příjemcem sirotčího důchodu za nezletilou, která žije v tomto zařízení, a jejíž důchod je dosud vyplácen k rukám matky ta nebyla zbavena rodičovských práv a povinností a jak uvádí ČSSZ Praha, má právo na výplatu sirotčího důchodu za nezletilou do doby než bude ustanoven zvláštní příjemce důchodu. Matka dceru nenavštěvuje, nechce s ní mít nic společného. Jak v tomto případě postupovat? Je možné ustanovit zvláštním příjemcem sociální pracovnici zařízení nedojde tím ke střetu zájmů, bude potřebovat sociální pracovnice zařízení souhlas matky s jejím ustanovením a bude muset mít i pověření od svého zaměstnavatele? O: Matka dítěte má i nadále rodičovskou zodpovědnost a také vyživovací povinnost vůči svým dětem, tj. má právo na výplatu sirotčího důchodu za nezletilou. Pokud by došlo ke zjištění, že se dosavadní výplatou dávky matce nedosahuje účelu, ke kterému má dávka sloužit a byly by poškozovány zájmy dítěte, je možné ustanovit dle 118 zákona o organizaci zvláštního příjemce důchodu. V těchto případech není vyžadován písemný souhlas oprávněného dítěte potažmo matky. (Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat). V daném případě může být ustanoven zvláštním příjemcem dětský domov (dále jen DD ) jako právnická osoba. Ředitel DD pak může delegovat výkon funkce zvláštního příjemce důchodu na sociální pracovnici, která bude vykonávat tuto funkci jako zaměstnanec DD nikoliv jako fyzická osoba. Střet zájmů v tom může být spatřován, nicméně lze argumentovat tím, že se jedná pouze o přijímání výplaty nikoliv o zastupování. Jako podklad pro ustanovení DD jako zvláštního příjemce je dobré si vyžádat vyjádření pracovníků OSPOD o tom, že matka nevyužívá sirotčí důchod ve prospěch dítěte, což bude fakt, který rozhodnutí o ustanovení zvláštního zájemce podpoří. Případně by bylo dobré mít ve spise důkazy o tom (vyjádření DD), že jsou poškozovány zájmy dítěte tj., že matka neplatí na dítě v DD, případně využívá důchod dítěte k jinému účelu, než ke kterému je určen. D: Na obecní úřad byla podána žádost o ustanovení zvláštním příjemcem důchodu pěstounkou, která má v péči nezletilé nezaopatřené dítě, jemuž zemřel otec (pravomocně bylo rozhodnuto o svěření dítěte do pěstounské péče). O sirotčí důchod žádala na ČSSZ biologická matka dítěte, která má ještě další děti, o které nepečuje. Pěstounka doložila dopis z ČSSZ, ze kterého vyplývá, že dle 64 zákona o důchodovém pojištění vyčkává ČSSZ do doby vydání rozhodnutí soudu o zvláštním příjemci důchodu. Jak se má postupovat a kdo bude ustanoven zvláštním příjemcem důchodu pěstounka, která má dítě svěřeno do své péče rozhodnutím soudu či biologická matka, která nebyla zbavena rodičovské zodpovědnosti? O: Biologická matka má i nadále rodičovskou zodpovědnost a také vyživovací povinnost vůči svým dětem, na základě čehož jí může být přiznán sirotčí důchod. Správní řízení je zahájeno z moci úřední, jestliže jsou dány rozhodné skutečnosti, pro které může být ustanoven zvláštní příjemce důchodu. Není vyloučeno vést správní řízení o ustanovení zvláštního příjemce v době, kdy ještě není přiznán sirotčí důchod, jedná-li se o situaci, kdy existují odůvodněné obavy z toho, že dávka by po jejím vyplacení zákonnému zástupci dítěte (tj. v daném případě jeho biologické matce, která nemá dítě v osobní péče) nebyla využita v jeho prospěch, tj. že by se nedosáhlo účelu, ke kterému má dávka sloužit a byly by poškozovány zájmy dítěte. Jedná-li se o takovou situaci, je možné (a vhodné) zahájit řízení a vydat rozhodnutí ještě před tím, než ČSSZ rozhodne o přiznání důchodu; pěstounka, jíž bylo dítě svěřeno do péče, je vhodným kandidátem na funkci zvláštního příjemce sirotčího důchodu. Zvláštního příjemce by zde byl samozřejmě ustanoven in eventum, míněno pro případ, že dávka 5

bude přiznána i vyplácena. Pro tento účel by mělo obecnímu úřadu postačit sdělení, že řízení o dávku bylo zahájeno, netřeba vyčkávat až na vydání finálního rozhodnutí. MPSV je toho názoru, že v situaci, kdy řízení o dávku důchodového pojištění skončí zamítnutím žádosti, nastává důvod pro zrušení takto ustanoveného zvláštního příjemce, a to na základě 118 odst. 5 zákona o organizaci. D: V minulosti obecní úřad ustanovil zvláštního příjemce důchodu. Nyní došlo ke změně trvalého pobytu zvláštního příjemce i oprávněné osoby, t.č. žijí trvale oba mimo správní obvod. Jak má obecní úřad postupovat v případě provedení dohledu nad plněním povinností zvláštního příjemce důchodu dle 10 zákona o organizaci? Má být rozhodnutí postoupeno místně příslušnému úřadu nebo má být provedeno dožádání příslušného úřadu dle pobytu zvláštního příjemce? O: Zvláštní příjemce si požádá obecní úřad o postoupení spisové dokumentace, a to z důvodu změny místní příslušnosti. Spis bude usnesením postoupen z důvodu změny místní příslušnosti vhodnosti při vykonávání dohledu nad plněním povinností zvláštního příjemce obecnímu úřadu příslušnému dle místa současného trvalého bydliště (v souladu 10 a 118 zákona o organizaci a 131 odst. 5 správního řádu). Předchozí souhlasu nově příslušného úřadu není třeba, protože zde žadatel i oprávněná osoba trvale žijí. Usnesení o postoupení bude doručeno účastníkům řízení zvláštnímu příjemci a správnímu orgánu, kterému bude usnesením věc postoupena. D: Může být ustanoven zvláštním příjemcem důchodu cizí státní příslušník? Zákon o organizaci hovoří výlučně o občanovi, ale nespecifikuje, zda je tím míněn pouze občan ČR nebo i občan jiného členského státu. V zákoně je pouze uvedeno, že dle 120c odst. 1 citovaného zákona se pro účely tohoto zákona občanem rozumí fyzická osoba. O: Předpisy o důchodovém pojištění s institutem občanství ve státoprávním smyslu nepracují, neboť se jedná o kategorii, která z hlediska principů, na nichž je důchodový systém postaven, není praktická (pro účely nároku na dávky důchodového pojištění je podstatné, zda do českého důchodového systému odvádí pojistné po potřebnou dobu, nikoliv to, jakého státu je příslušníkem). Lze tedy shrnout, že zákon o organizaci nebrání tomu, aby zvláštním příjemcem důchodu byl ustanoven cizí státní příslušník. Z hlediska plnění povinností v oblasti důchodového pojištění se na takovou osobu vztahují české právní předpisy podle 64 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se považuje za příjemce důchodu (má tedy právo požádat např. o změnu způsobu výplaty důchodu), podle 118 zákona o organizaci je povinen použít dávku pouze ve prospěch oprávněného, na žádost obecního úřadu je povinen podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplácena. 6