V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne.. 2016, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 137/2016 Sb., se mění takto: 1. V 7 odst. 3 písm. a) se slovo výchovy nahrazuje slovem péče. 2. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 3. Poznámka pod čarou č. 7a zní: 7a) 907 občanského zákoníku.. 4. V 12 odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 1 doplňují slova příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. 5. V 12 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova ; výjimky podle písmene a) bodu 1 a 2 platí obdobně.
6. Poznámka pod čarou č. 10 zní: 10) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.. 7. V 30 odst. 2 se slova podle odstavců 3 a 4 zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova (dále jen denní vyměřovací základ ). 8. V 30 odstavce 3 a 4 znějí: (3) Rodič volí výši rodičovského příspěvku do částky a) nepřevyšující 7 600 Kč měsíčně, nebo b) převyšující 7 600 Kč měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit ke dni narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození nejmladšího dítěte tento denní vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho denního vyměřovacího základu, který je vyšší. (4) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím dojde ke změně výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo.. 9. V 30 se odstavce 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 5 a 6. 10. V 30 odst. 5 se slova nebo ke změně podle odstavce 5 zrušují. 11. V 30 odstavec 6 zní: (6) Jestliže by po odpočtu úhrnu částky rodičovského příspěvku, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, a všech částek rodičovského příspěvku již vyplacených za předchozí období od celkové částky 220 000 Kč zbývala částka, která je nižší než částka, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, vyplatí se tato zbývající částka rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za aktuální kalendářní měsíc.. 12. V 30a se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Je-li dítě rozhodnutím soudu svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu 37), nárok na rodičovský příspěvek nevzniká.. 13. V 30b odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova, s výjimkou pěstounské péče na přechodnou dobu 37). 2
14. V 30b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: (2) Podmínka osobní celodenní a řádné péče se považuje za splněnou též po dobu, a) po kterou je rodič výdělečně činný nebo je žákem či studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání ( 12 až 15), pokud po tuto dobu zajistí řádnou péči o dítě jinou svéprávnou osobou, nebo b) po kterou dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku.. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 15. V 30b odst. 3 se slova nebo 4 zrušují. 16. V 31 odstavec 2 zní: (2) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, s výjimkou svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu 37), dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera 31a). Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud nerozhodl o pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče. Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek osoba, u které soud rozhodl o omezení její svéprávnosti v oblasti výkonu rodičovské odpovědnosti, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud u tohoto rodiče rozhodl o zachování výkonu povinnosti a práva péče o dítě.. 17. V 31 se odstavec 3 zrušuje. 18. V 50 se za větu první vkládá věta Pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku se nevyžaduje podmínka písemného souhlasu rodiče, který neuplatnil nárok na rodičovský příspěvek. a ve větě poslední se slovo druhá nahrazuje slovem třetí. 19. V 67 se na konci odstavce 2 doplňuje věta Řízení o změně výše dávky a řízení o zastavení její výplaty se nevede v případě vyplacení zbývající částky rodičovského příspěvku podle 30 odst. 6; o této skutečnosti se vydává oznámení.. 20. V 67 se na konci odstavce 4 doplňuje věta Brání-li zletilé oprávněné osobě duševní porucha samostatně právně jednat, může ji v řízení o dávkách zastupovat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování této osoby bylo schváleno soudem 71).. Poznámka pod čarou č. 71 zní: 71) 49 až 54 občanského zákoníku.. 21. V 68 odst. 1 písm. c) se bod 4 zrušuje. Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4. 3
22. V 69 odst. 1 písm. c) se za slova nejde-li o případ uvedený v vkládá text 30 odst. 6,. 23. V 69 odst. 1 písm. g) se text a 30a zrušuje. 24. V 70 odstavec 2 zní: (2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 30 dnů ode dne výplaty a) první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky, b) první splátky rodičovského příspěvku po změně jeho výše, nebo c) zbývající částky rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za předcházející kalendářní měsíc podle 30 odst. 6.. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Rodičovský příspěvek, který byl přiznán pěstounovi na přechodnou dobu podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za kalendářní měsíc předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Při stanovení nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží k částce rodičovského příspěvku vyplacené pěstounovi na přechodnou dobu za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. 4
Důvodová zpráva Obecná část 1. Zhodnocení současného právního stavu v dané oblasti Rodičovský příspěvek je nepojistnou sociální dávkou určenou pro podporu rodičů, kteří osobně, celodenně a řádně pečující o nejmladší dítě v rodině. O dávce rozhoduje a výplatu provádí Úřad práce ČR, v odvolacím řízení je příslušné Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jde o nepojistnou sociální dávku, což znamená, že nárok na ni není podmíněn předchozí výdělečnou činností rodiče. Platí pouze, že pokud byl rodič výdělečně činný a pobírá z tohoto titulu peněžitou pomoc v mateřství, náleží rodičovský příspěvek po jejím skončení (zpravidla po 20-22 týdnech od narození dítěte). Pokud rodiči nárok na peněžitou pomoc nevznikl, náleží rodičovský příspěvek již od narození dítěte, a to v pevně stanovených částkách do čtyř let jeho věku. Délka pobírání rodičovského příspěvku přitom nijak nesouvisí s rodičovskou dovolenou v zaměstnání. Pro stanovení měsíční výše čerpání rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ ) vypočteného pro účely stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. Pokud DVZ lze stanovit, může rodič flexibilně volit výši (v limitech dle výše DVZ) rodičovského příspěvku (a tím i délku jeho pobírání), a to až do 4 let věku dítěte, resp. do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč. Přitom není rozhodující, zda jde o DVZ matky nebo otce dítěte. Rodičovský příspěvek může tedy čerpat kterýkoli z rodičů, v péči se mohou i vystřídat. Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku DVZ v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně s tím, že zvolená výše nesmí přesáhnout 70 % 30násobku DVZ. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší. Limitem měsíční výše rodičovského příspěvku je tedy 70 % 30násobku DVZ, což odpovídá výši peněžité pomoci v mateřství. V případě, kdy je 70 % 30násobku DVZ nižší než 7 600 Kč, může rodič volit výši rodičovského příspěvku do 7 600 Kč měsíčně. Nelze-li žádnému z rodičů stanovit k datu narození dítěte DVZ, náleží dávka ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte. Výši rodičovského příspěvku je možné měnit po uplynutí tří kalendářních měsíců od podání poslední žádosti o zvolené výši. Žádost o dávku lze podat nejdříve 60 dnů přede dnem, od něhož se dávka žádá. Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávka náleží. Další podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek je osobní celodenní a řádná péče o nejmladší dítě v rodině. Zákon pak taxativně stanoví situace, kdy se podmínka považuje za splněnou i v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení či o něj pečuje jiná osoba. Z ustanovení 30 a 31 zákona o státní sociální podpoře plyne nárok na dávku i osobě, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů (náhradní rodinné péče). Taková osoba 5
se pro účely rodičovského příspěvku považuje za rodiče. Při splnění zákonem stanovené podmínky celodenní osobní řádné péče o nezletilé dítě tak vzniká nárok na rodičovský příspěvek i pěstounům na přechodnou dobu. V případě, kdy pěstoun na přechodnou dobu odčerpá část rodičovského příspěvku, nemá již rodič, budoucí osvojitel, poručník nebo jiná osoba, které bude dítě svěřeno do trvalé péče nárok na celou částku 220 tis. Kč. Zákon o státní sociální podpoře rovněž umožňuje souběh čerpání rodičovského příspěvku a dávek pěstounské péče u osob v evidenci pečujících o dítě, které jim bylo svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu (dále jen pěstoun na přechodnou dobu). Dle ustanovení 50 zákona o státní sociální podpoře je podmínkou nároku na výplatu dávky písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle 68 zákona o státní sociální podpoře, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce. Ustanovení 12 obsahuje definici soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání, za kterou se považuje studium na střední či vysoké škole v ČR, avšak není zcela zřejmé, zda se služebním poměrem myslí pouze služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, či i služební poměr dle zákona o státní službě. Ustanovení rovněž obsahuje neodůvodněný rozdíl v posuzování mezi studiem v České republice a studiem v zahraničí. Současná právní úprava nemá negativní dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť dávku může čerpat kterýkoli z rodičů a v péči se mohou také vystřídat. Dlouhodobě v ČR platí, že rodičovský příspěvek čerpají ve více než 98 % případů ženy. Návrh zákona významně podporuje slaďování pracovního, soukromého a rodinného života, což má s ohledem na uvedenou statistiku jednoznačný dopad rovnost žen a mužů navrhovaná právní úprava pomůže zejména ženám při jejich návratu na pracovní trh. Flexibilnější podmínky slaďování pracovního a rodinného života jsou prostředkem zvyšování rovnosti žen a mužů ve společnosti. Proto je možné konstatovat, že navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. Právní úprava je podrobněji popsána v závěrečné zprávě RIA. 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Cílem návrhu je maximálně flexibilní dávka přizpůsobená aktuální situaci rodiny. Jedná se především o opatření, která mají zlepšit podmínky pro sladění pracovního a rodinného života formou zavedení ještě možnosti flexibilnějšího rozhodování rodičů o tom, v jaké výši a po jakou dobu budou čerpat rodičovský příspěvek ze systému státní sociální podpory a rovněž formou uvolnění podmínek pro umisťování dětí do předškolních zařízení v době pobírání rodičovského příspěvku. Maximální efektivitu tohoto opatření nicméně významně ovlivňuje dostupnost služeb péče o děti předškolního věku, a to jak místní, finanční, tak i časová. Neméně významnou roli hraje rovněž příznivá situace na trhu práce a celkové náklady spojené s návratem do zaměstnání. 6
Prvním z těchto zamýšlených opatření je zrušení současného omezení horní hranice výše rodičovského příspěvku ve výši 11 500 Kč za kalendářní měsíc, čímž bude umožněno čerpat dávku až ve výši odpovídající 30 násobku 70 % DVZ. Celá částka rodičovského příspěvku ve výši 220 000 Kč tedy bude moci být vyčerpána za kratší dobu než v současnosti (minimální doba, za kterou by mohl být rodičovský příspěvek vyčerpán je 6 měsíců), rodičům tedy bude umožněn dřívější návrat do zaměstnání. Další opatření se dotýká osob, které v současnosti z důvodu, kdy jim nelze vyměřit peněžitou pomoc v mateřství, čerpají rodičovský příspěvek v pevných částkách bez možnosti volby až do čtyř let věku dítěte. Jedná se především o studenty, osoby samostatně výdělečně činné, které si nehradí nemocenské pojištění a také osoby ekonomicky neaktivní, tedy nezaměstnané. Tyto osoby by si mohly nově volit čerpání rodičovského příspěvku až do výše 7600 Kč a zkrátit si tak dobu čerpání rodičovského příspěvku. Dojde tak k zamezení situace, kdy si nyní rodiče bez DVZ volit výši čerpání nemohou, zatímco rodiče s minimálním DVZ (např. 50 Kč) si již volit mohou. Tito rodiče si budou moci zvolit výši maximálně do 7 600 Kč a zkrátit si tak dobu čerpání nejvíce na tři roky. Následující opatření znamená úplné zrušení podmínky sledování docházky dítěte do předškolních zařízení. V současnosti je sledována docházka pouze u dětí mladších dvou let, kdy tyto mohou pobývat v předškolním zařízení maximálně po dobu 46 hodin v kalendářním měsíci. Tato podmínka by tedy měla být zcela zrušena a bude se sledovat jen řádná péče o dítě v rodině. Dále se navrhuje neposkytovat rodičovský příspěvek pěstounům na přechodnou dobu a zamezit tak dvojímu čerpání dávek ze státního rozpočtu ze stejného důvodu, neboť tak neodůvodněně dochází ke snížení objemu rodičovského příspěvku v neprospěch rodiče, budoucího osvojitele, poručníka nebo jiné osoby, které bude dítě svěřeno do trvalé péče. V souvislosti s tímto se také navrhuje u těchto rodičů nepřihlížet k částce rodičovského příspěvku vyplacené pěstounovi na přechodnou dobu přede dnem nabytí účinnosti ustanovení týkající se zrušení možnosti čerpání rodičovského příspěvku pěstounům na přechodnou dobu. Jedná se o rodiče dítěte či osoby, které převzaly dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, s výjimkou svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu. U tohoto opatření je rovněž vzhledem k problematice navrhována účinnost ode dne vyhlášení zákona. Dalším ze zamýšlených opatření je zrušení nutnosti souhlasu druhého z rodičů se sdělováním údajů rozhodných pro nárok na dávku, neboť povinnost sdělovat tyto údaje bude plynout přímo ze zákona. Rovněž je považováno za potřebné reagovat na změny v zastupování fyzických osob, které přinesl nový občanský zákoník a navrhuje se tedy doplnit možnost zastoupení oprávněné osoby zastupujícím členem domácnosti, pokud o této formě zastoupení bylo soudem rozhodnuto. Definice soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání, za kterou se považuje studium na střední či vysoké škole v ČR, se upřesňuje v tom smyslu, že služebním poměrem se má na mysli pouze služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. Odstraňuje se neodůvodněný rozdíl, který dnes existuje mezi posuzováním soustavné přípravy na budoucí povolání při studiu v České republice a studiu v zahraničí. Navrhována jsou i další opatření, která jsou podrobněji popsána v závěrečné zprávě RIA. 7
V oblasti rodičovského příspěvku se navrhují převážně úpravy, jejichž provedení v relativně krátkém časovém horizontu bylo doporučeno Odbornou komisí pro rodinnou politiku. Vzhledem k tomu, že se nemění podmínky nároku na rodičovský příspěvek a nadále jej mohou čerpat za stejných podmínek muži i ženy, nebude mít úprava dopad ve vztahu k zákazu diskriminace. Předpokládá se naopak pozitivní dopad navrhovaných změn ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť možnost čerpat rodičovský příspěvek ve vyšších částkách může motivovat k častějšímu čerpání této dávky. Dlouhodobě v ČR platí, že rodičovský příspěvek čerpají ve více než 98 % případů ženy 1. Návrh zákona významně podporuje slaďování pracovního, soukromého a rodinného života 2, což má s ohledem na uvedenou statistiku jednoznačný dopad rovnost žen a mužů navrhovaná právní úprava pomůže zejména ženám při jejich návratu na pracovní trh. Flexibilnější podmínky slaďování pracovního a rodinného života jsou prostředkem zvyšování rovnosti žen a mužů ve společnosti. Proto je možné konstatovat, že navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. 3. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. 4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, slučitelnost s právními akty EU Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (Návrhu) se dotýkají zejména tyto předpisy práva EU: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, 1 Dle údajů Českého statistického úřadu z roku 2014. Blíže viz zde: https://www.czso.cz/documents/10180/20556865/300002155507.pdf/c782ac5e-10a7-4422-9bf4-1046678df7dc?version=1.0. 2 Toto z důvodové zprávy vyplývá a je také na několika místech popsáno. 8
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. Kategorie osob, jejichž nároky vyplývají z výše uvedených předpisů Evropské unie, jsou zahrnuty ve výčtu osob oprávněných, a to v 3, odst. 2, písm. l) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaná právní úprava se práv na rovnost nakládání osob chráněných výše uvedenými předpisy nijak nedotýká, neboť okruh osob oprávněných principiálně neupravuje. Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, obecními právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a není tedy s nimi v rozporu. 5. Dopady navrhované úpravy Na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty U navrhovaných variant nedojde k nárůstu celkové výše vyplacené dávky rodičovského příspěvku. Dojde k jinému rozložení vyplacené částky v čase v průběhu období, za které se bude vyplácet. Změny budou v roce po zavedení opatření a následné dva roky. V případě naplnění předpokladu včasnějšího návratu rodičů do zaměstnání lze očekávat vyšší příjem státního rozpočtu z odvedeného pojistného a platby daní těchto osob. Na podnikatelské prostředí Navrhovaná úprava bude mít za následek rovněž podporu podnikatelských subjektů podpořením flexibilnějšího čerpání rodičovského příspěvku zaměstnanci a jejich včasnějšího návratu do zaměstnání. Opatření budou znamenat i podporu samotných podnikatelů, pokud jsou rodiči. Na územní samosprávné celky Územní samosprávné celky mohou být navrhovanými opatřeními dotčeny v tom smyslu, pokud dojde ke zkrácení doby čerpání rodičovského příspěvku, bude na ně vyvíjen tlak týkající se navyšování kapacit předškolních zařízení pro děti. Toto opatření se dotkne zejména obcí jakožto zřizovatelů veřejných zařízení péče o děti. 9
Sociální dopady Navrhovaná úprava může mít pozitivní dopady na podporu rodičů s dětmi tím, že jim poskytne větší flexibilitu v oblasti volby výše a délky čerpání rodičovského příspěvku a podpoří jejich včasnější návrat do zaměstnání. Dopady na životní prostředí Navrhovaná úprava nebude mít dopad na životní prostředí, neboť se této oblasti navrhované změny nedotýkají. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů Navrhovaná úprava nebude mít dopad ve vztahu k zákazu diskriminace, neboť se nemění podmínky nároku na rodičovský příspěvek a nadále jej mohou čerpat za stejných podmínek muži i ženy. Předpokládá se naopak pozitivní dopad navrhovaných změn na otce, které možnost čerpat rodičovský příspěvek ve vyšších částkách může motivovat k častějšímu čerpání této dávky. Dlouhodobě v ČR platí, že rodičovský příspěvek čerpají ve více než 98 % případů ženy 3. Návrh zákona významně podporuje slaďování pracovního, soukromého a rodinného života 4, což má s ohledem na uvedenou statistiku jednoznačný dopad rovnost žen a mužů navrhovaná právní úprava pomůže zejména ženám při jejich návratu na pracovní trh. Flexibilnější podmínky slaďování pracovního a rodinného života jsou prostředkem zvyšování rovnosti žen a mužů ve společnosti. Proto je možné konstatovat, že navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná úprava garantuje práva na ochranu soukromí a osobních údajů všech dotčených subjektů. Obsahem žádosti o rodičovský příspěvek budou i nadále údaje zahrnující doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o výši jejich vyměřovacího základu; jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině mladších 4 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek; jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících rodinu podle 31 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře. Údaje o žadatelích o rodičovský příspěvek, o jeho příjemcích a rovněž o osobách povinných hradit stanovené výživné budou v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, součástí informačního systému o dávkách státní sociální podpory Ministerstva práce a sociálních věcí a jejich ochrana bude zajištěna stejně jako v případě ostatních citlivých a osobních údajů, které jsou v současné době v tomto systému evidovány pro účely ostatních nepojistných dávkových systémů. 3 Dle údajů Českého statistického úřadu z roku 2014. Blíže viz zde: https://www.czso.cz/documents/10180/20556865/300002155507.pdf/c782ac5e-10a7-4422-9bf4-1046678df7dc?version=1.0. 4 Toto z důvodové zprávy vyplývá a je také na několika místech popsáno. 10
Navrhovaná úprava se nedotkne ochrany osobních údajů, pokud jde o povinnost druhého z rodičů sdělovat údaje nezbytné pro nárok na dávku, neboť tato plyne přímo ze zákona a není tedy třeba jeho dalšího souhlasu s jejich zpracováním. Zhodnocení korupčních rizik Navrhovaná úprava nemá dopad do oblasti korupčních rizik a ani nevytváří jejich možnosti. Rovněž neúměrně nerozšiřuje kompetence orgánů státní sociální podpory. Kontrolní mechanismy jsou nastaveny již od vyhodnocování žádostí, kdy každé rozhodnutí zaměstnance krajské pobočky Úřadu práce ČR ještě kontroluje kvalifikovaný nadřízený pracovník a je zcela zřejmé, která úřední osoba je odpovědná za rozhodnutí. Dále je možnost podat proti rozhodnutí opravné prostředky (odvolání, přezkumné řízení). Každá osoba má možnost se v rámci správního řízení vyjádřit k podkladům, na základě kterých bylo rozhodnutí vydáno. Je také nastavena kontrola výkonu veřejné správy, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto kontrolu provádí na krajských pobočkách Úřadu práce ČR. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu Navrhovaná úprava nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu neboť se navrhovaná opatření této oblasti nijak nedotýkají. 11
Zvláštní část K čl. I K bodům 1,2 a 3 Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na novou terminologii zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. K bodu 4 Definice soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání, za kterou se považuje studium na střední či vysoké škole v ČR, se upřesňuje v tom smyslu, že služebním poměrem myslíme služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. Smyslem úpravy je vyloučit služební poměr podle zákona o státní službě, neboť pokud je osoba ve služebním poměru jako příslušník bezpečnostních sborů či voják z povolání, je finančně zajištěna na základě služebního vztahu, tudíž i když tato osoba studuje, není nezaopatřená. Z tohoto důvodu by se úprava neměla týkat služebního poměru podle zákona o státní službě, neboť jde o naprosto jinou situaci. Zde nejde o finanční zajištění tak, jako u služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. K bodu 5 Doplňuje se 12, aby se odstranil neodůvodněný rozdíl, který dnes existuje mezi studiem v České republice a studiem v zahraničí. Pro studium v České republice platí výjimky, které se nepovažují za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Jde o případy dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci a dále studium za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. Tyto dvě současné výjimky, které platily jen pro studium v České republice, byly doplněny i pro studium v zahraničí. Krajská pobočka Úřadu práce bude jednotlivé případy zahraničního studia zkoumat, zda je lze posuzovat jako soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, nebo zda se případ posoudí jako výše uvedená výjimka. Definice soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání tak byla doplněna, aby nevznikaly neodůvodněné rozdíly mezi studiem v České republice a studiem v zahraničí. K bodu 6 Jedná se o legislativně-technickou úpravu poznámky pod čarou, aby odkazovala na aktuálně platné právní předpisy. K bodu 7 Jedná se o legislativně-technickou úpravu, zavádí se nová legislativní zkratka, se kterou se dále v ustanovení pracuje. 12
K bodu 8 Ruší se omezení horní hranice výše rodičovského příspěvku ve výši 11 500 Kč za kalendářní měsíc, čímž bude umožněno čerpat dávku až ve výši odpovídající 30 násobku 70 % denního vyměřovacího základu. Horní hranice čerpání omezená částkou 11 500 Kč měsíčně, znamenala u některých rodičů finanční propad po skončení čerpání peněžité pomoci v mateřství a omezovala rovněž rodiče s vysokým denním vyměřovacím základem v možnosti vyšší volby čerpání. Zároveň se ruší opatření týkající se osob, které z důvodu, kdy jim nelze vyměřit denní vyměřovací základ pro účely peněžité pomoci v mateřství či nemocenského v souvislosti s porodem, čerpaly rodičovský příspěvek v pevných částkách bez možnosti volby. Těmto osobám se umožňuje čerpání rodičovského příspěvku až do výše 7 600 Kč za kalendářní měsíc. Původní úprava byla především ze strany dotčených osob, kterými jsou studenti, osoby samostatně výdělečně činné nehradící si nemocenské pojištění a osoby ekonomicky neaktivní, chápána jako diskriminující s ohledem na nemožnost volby výše a délky čerpání rodičovského příspěvku. Nově tak bude možné rodičovský příspěvek čerpat ve dvou variantách, do částky 7 600 Kč měsíčně nebo až do částky, která nepřesáhne 30 násobek 70 % denního vyměřovacího základu měsíčně. K bodům 9 a 10 Jedná se o legislativně-technické zpřesnění ustanovení, které navazuje na novou úpravu volby výše rodičovského příspěvku. K bodu 11 Zpřesňuje se ustanovení (dosud v odstavci 8), podle něhož se zbývající částka rodičovského příspěvku z celkové částky 220 000 Kč vyplácí společně a ve stejný měsíc jako částka rodičovského příspěvku náležející za měsíc, ve kterém mohla být naposledy vyplacena celá částka podle volby rodiče (v mnoha případech zbývá poslední měsíc k výplatě i velmi malá částka). K bodu 12 Ruší se možnost čerpání rodičovského příspěvku osobám v evidenci z titulu péče o dítě svěřené do pěstounské péče na přechodnou dobu. Tím, že bylo umožněno čerpání rodičovského příspěvku souběžně s dávkami pěstounské péče u osob v evidenci pečujících o dítě, které jim bylo svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu (dále jen pěstoun na přechodnou dobu), docházelo k dvojímu čerpání dávek ze státního rozpočtu ze stejného důvodu (tedy péče o dítě svěřené do pěstounské péče) a rovněž k nedůvodnému snížení zbylé části objemu rodičovského příspěvku v neprospěch budoucích osvojitelů, poručníků, rodičů či jiných osob, kterým bylo následně dítě svěřeno do trvalé péče. V důsledku výše zavedeného opatření spočívajícího ve zrušení omezení horní hranice čerpání rodičovského příspěvku by pak dokonce mohlo v některých případech dojít k úplnému vyčerpání dávky pěstouny na přechodnou dobu. 13
K bodu 13 Ruší se možnost čerpání rodičovského příspěvku osobám v evidenci z titulu péče o dítě svěřené do pěstounské péče na přechodnou dobu. Důvody, proč se za rodiče pro účely rodičovského příspěvku nepovažuje pěstoun na přechodnou dobu, jsou uvedeny k bodu 12. K bodu 14 Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou, i když rodič zajistí péči o dítě jinou osobou, tato osoba však musí být svéprávná a zároveň její péče o dítě musí být řádná. Jedná se o zpřesnění ustanovení, aby bylo zřejmé, že o dítě se nemůže starat osoba, která by nebyla schopna se o dítě postarat. Rodič se v této době může věnovat zaměstnání nebo studovat. Ruší se podmínka sledování docházky dítěte do předškolních zařízení, a to i u dětí mladších dvou let. To platí i pro omezení návštěv ostatních zařízení pro zdravotně postižené děti. Pokud se rodiče dětí rozhodli nastoupit zpět do zaměstnání, měli tímto opatřením omezeny podmínky pro výkon zaměstnání, resp. pro čerpání rodičovského příspěvku v závislosti na volbě typu zabezpečení péče o dítě v době jejich pracovní aktivity. Z důvodu snahy o zlepšení podmínek slaďování pracovního a rodinného života se tedy omezení docházky do předškolních zařízení u dětí mladších dvou let ruší. K bodu 15 Jedná se o legislativně-technickou úpravu, která navazuje na novou úpravu volby výše rodičovského příspěvku. K bodu 16 Pro úplnost a zpřesnění se do ustanovení doplňuje, že za rodiče se pro účely rodičovské příspěvku nepovažuje osoba, které bylo dítě rozhodnutím soudu svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu. Důvody, proč se za rodiče pro účely rodičovského příspěvku nepovažuje pěstoun na přechodnou dobu, jsou uvedeny k bodu 12. Je nadbytečné výslovně v ustanovení uvádět děti osvojené, neboť zcela nepochybně již z 7 odst. 10 písm. b) vyplývá, že osvojené dítě považujeme za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Do ustanovení se také doplňuje, že rodičem může být i osoba omezená ve svéprávnosti, tato osoba však musí mít rozhodnutím soudu zachován výkon povinností a práv péče o dítě. K bodu 17 Jedná se o legislativně-technickou úpravu související se zrušením podmínky sledování docházky dítěte do předškolních zařízení. K bodu 18 Vypouští se podmínka souhlasu druhého rodiče se zpracováním osobních údajů pro účely rodičovského příspěvku. Tato podmínka byla shledána poněkud nadbytečnou, neboť povinnost sdělovat tyto údaje plyne tomuto rodiči přímo ze zákona o státní sociální podpoře a v praxi může docházet k situacím, kdy druhý z rodičů odmítne tento souhlas udělit a nárok na rodičovský příspěvek pak nemůže být přiznán. Tato úprava vychází rovněž z podnětu Veřejné ochránkyně práv, která tuto problematiku projednala s Úřadem na ochranu osobních údajů. 14
K bodům 19, 22 a 24 Pro zjednodušení administrativní náročnosti nebude zahajováno správní řízení o změně výše dávky v případech výplaty zbývající částky rodičovského příspěvku z celkové částky 220 000 Kč spolu s částkou náležející za předcházející kalendářní měsíc. Zároveň tím bude vyplacena celá částka rodičovského příspěvku 220 000 Kč a zastavena výplata dávky. O této skutečnosti se oprávněná osoba vyrozumí oznámením, proti kterému lze podat námitky. Rozhodnutí se nevydává. K bodu 20 Doplňuje se možnost zastoupení oprávněné osoby zastupujícím členem domácnosti, pokud o této formě zastoupení bylo soudem rozhodnuto. Podle ustanovení 49 odst. 1 občanského zákoníku může zletilého, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat a který nemá jiného zástupce, zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, popřípadě osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky. Ke vzniku zastoupení se vyžaduje schválení soudu. Zastoupení členem domácnosti je hmotněprávním institutem upraveným v občanském zákoníku, z nějž nelze automaticky dovozovat procesní zastoupení. Tento institut tedy není druhem úplného zákonného zastoupení ve smyslu ustanovení 31 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Platí, že účastník správního řízení může být zastoupen členem domácnosti pouze v řízení, ve kterém zastupování účastníka řízení členem domácnosti připouští zvláštní zákon a lze tedy dovodit, že pokud zákonodárce toto oprávnění výslovně nezakotvil do zvláštního předpisu, nelze tento institut bez dalšího použít ve správním řízení. Ač z výkladu občanského zákoníku vyplývá, že zastupující člen domácnosti má možnost podat za oprávněnou osobu žádost o přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a sociálního zabezpečení, považujeme za vhodné zavést přímo do zvláštního právního předpisu možnost zastupování oprávněné osoby členem domácnosti pro celé řízení o dávkách v případech, kdy bylo o takovéto formě zastoupení soudem rozhodnuto. K bodu 21 Jedná se o legislativně-technickou úpravu související se zrušením podmínky sledování docházky dítěte do předškolního zařízení. K bodu 23 Jedná se o legislativně-technickou úpravu, kdy se vypouští odkaz na 30a, který již ztrácí v tomto ustanovení smysl, neboť volba výše rodičovského příspěvku probíhá na jiných principech. K čl. II K bodu 1. Jedná se o přechodné ustanovení reagující na případy, kdy pěstouni na přechodnou dobu pobírali rodičovský příspěvek přede dnem nabytí účinnosti zákona. Výplata rodičovského příspěvku jim bude náležet naposledy za kalendářní měsíc, který předcházel dni, kdy tento zákon nabyl účinnosti. 15
K bodu 2. Jedná se o přechodné ustanovení, které reaguje na případy rodičů uvedených v 31 odst. 1 a 2, u kterých se rozhoduje o rodičovském příspěvku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. U těchto rodičů se nepřihlíží k částce rodičovského příspěvku vyplacené pěstounovi na přechodnou dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Jedná se o rodiče dítěte či osoby, které převzaly dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, s výjimkou svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu. K čl. III S ohledem na předpokládanou délku legislativního procesu a nezbytnou legisvakanci se navrhuje nabytí účinnosti zákona ke dni 1. ledna 2017. V Praze dne 22. června 2016 Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v.r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Michaela Marksová v.r. 16