Způsob a rozsah náhrady škody

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Petra Janurová Způsob a rozsah náhrady škody Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc. Katedra občanského práva Datum vypracování práce: 29. 11. 2015

Prohlašuji, že předloženou diplomovou práci jsem vypracovala samostatně a že všechny použité zdroje byly řádně uvedeny. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu. V Praze, dne 29. 11. 2015. Petra Janurová

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce panu prof. JUDr. Jiřímu Švestkovi, DrSc. za odborné rady, které mi poskytl a za čas, který mi věnoval.

Obsah Úvod...6 1 Náhrada škody...8 1.1 Způsob náhrady škody...8 1.1.1 Naturální restituce...10 1.1.2 Peněžitá náhrada...12 1.2 Rozsah náhrady škody...13 1.2.1 Skutečná škoda...14 1.2.2 Ušlý zisk...15 1.2.3 Dluh...17 1.2.4 Úroky z prodlení a smluvní pokuta...18 1.3 Snížení náhrady...18 1.3.1 Předpoklady redukce výše náhrady újmy...19 1.3.2 Zákaz moderace...20 1.4 Náhrada škody způsobená úmyslným trestným činem...21 1.5 Určení výše náhrady škody soudem...22 2 Náhrada nemajetkové újmy...24 2.1 Nemajetková újma obecně...24 2.2 Náhrada při újmě na přirozených právech člověka...26 2.3 Okolnosti zvláštního zřetele hodné...28 2.4 Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví...29 2.4.1 Bolestné...31 2.4.2 Náhrada za další nemajetkové újmy...32 2.4.3 Náhrada za ztížení společenského uplatnění...33 2.4.4 Společné výklady pro náhradu nemajetkové újmy při ublížení na zdraví...33 2.4.5 Metodika Nejvyššího soudu...36 2.5 Blízké osoby jako sekundární oběti...38 2.6 Náklady spojené s péčí o zdraví...40 2.6.1 Náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného...41 2.6.2 Náklady spojené s péčí o osobu poškozeného a jeho domácnost...42 2.7 Náklady pohřbu...42 4

2.8 Peněžité dávky...44 2.8.1 Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti...44 2.8.2 Náhrada za ztrátu na výdělku v případě žáka nebo studenta...46 2.8.3 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti...46 2.8.4 Náhrada za ztrátu na důchodu...49 2.8.5 Náhrada bezplatně poskytované práce...49 2.8.6 Náhrada nákladů na výživu pozůstalým...50 2.8.7 Výpočet náhrady nákladů na výživu...52 2.9 Odbytné...53 2.10 Náhrada nemajetkové újmy subsidiární ustanovení...54 2.10.1 Újma primárního poškozeného...55 3 Zvláštní ustanovení...57 3.1 Náhrada při poškození věci...57 3.1.1 Primární způsob určení výše peněžité náhrady...58 3.1.2 Sekundární způsob určení výše peněžité náhrady...58 3.1.3 Cena zvláštní obliby...60 3.1.4 Svévole a škodolibost...61 3.2 Náhrada při poranění zvířete...61 Závěr...63 Seznam použitých zkratek...65 Použitá literatura...66 Název práce a jeho překlad do anglického jazyka...70 Klíčová slova/ Key words...70 Abstrakt v českém jazyce...71 Abstract in English...72 5

Úvod Občanské právo prošlo v posledních letech velkými změnami. Občanský zákoník z roku 1964 byl nahrazen dlouho připravovaným a očekávaným občanským zákoníkem novým (NOZ), který vstoupil v účinnost 1.1.2014. Nový občanský zákoník obsahuje jednotnou právní úpravu obecného i zvláštního závazkového práva. Nahradil roztříštěnou úpravu náhrady škody vobčanském a obchodním zákoníku, která byla velmi nepřehledná a způsobovala časté aplikační problémy. Cílem této práce je shrnout úpravu způsobu a rozsahu újmy v občanském právu, která je systematicky zařazena do části čtvrté, nazvané Relativní majetková práva, a dále do její hlavy třetí, označené jako Závazky z deliktů. Konkrétně způsobu a rozsahu újmy jsou věnována ustanovení 2951 až 2971. Práce by měla obsahovat určité základní srovnání úpravy ve starém a novém občanském zákoníku s důrazem na nejpodstatnější změny. V souvislosti s tím bych ráda přiblížila novou terminologii a nově zavedené instituty náhrady újmy, které starý občanský zákoník neznal. Plánuji provést analýzu nejen české právní úpravy, ale ráda bych nastínila i evropskou tendenci pojetí způsobu a rozsahu náhrady a okrajově porovnala českou podobu některých institutů s legislativou v okolních zemích. Ve starém občanském zákoníku se pojem škody dělil na škodu na majetku a škodu na zdraví a znamenal prakticky jakýkoli zásah do sféry jednotlivce. Nový zákoník význam tohoto pojem podstatně zužuje a rozlišuje majetkovou újmu (škodu) a nemajetkovou újmu. Ačkoli diplomová práce nese název Způsob a rozsah náhrady škody, budu se v ní ve světle předešlé právní úpravy zabývat i újmou nemajetkovou. Nový občanský zákoník nicméně podrobil změně nejen pojem škody, ale i předpoklady, za kterých bude nutné škodu hradit a způsob její náhrady. Nově je upřednostněno navrácení do předešlého stavu před peněžitou náhradou. Peněžitá náhrada se připouští pouze pokud náhrada naturální není dobře možná, nebo pokud si tak přeje poškozený. V praxi bude ovšem nejspíše stále hojně využívána. Krokem kupředu je dle mého názoru také ústup od předešlé soudní praxe, která nespatřovala vznik škody v tom, že poškozenému vznikl přičiněním škůdce dluh. 6

V oblasti uplatňování a vymáhání nároků poškozeného už není od sebe formalisticky oddělována náhrada škody a odčinění nemajetkové újmy (pokud existují předpoklady vzniku nároku na ni), ale uplatnění obou typů nároků je spojeno do jednoho soudního řízení. Zcela tak byly odbourány i s tím související dosavadní pochybnosti a spory ohledně věcné příslušnosti soudů. Tuto koncepci přitom již před účinností nového občanského zákoníku prosazoval Ústavní soud, který začal za účelem odstranění chybějící legislativní zkratky používat zjednodušující zkratku spočívající v tom, že pod pojmem škoda je míněna i imateriální újma. Nemajetková újma se nově hradí pouze pokud tak výslovně stanoví zákon, nebo pokud si to strany ujednaly. Jedním z nejdiskutovanějších témat v rámci úpravy náhrady nemajetkové újmy, kterému se budu věnovat, je nové pojetí újmy na zdraví. S novým občanským zákoníkem došlo ke zrušení vyhlášky č. 440/2001 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (dále jen Bodová vyhláška) a s ní i systému bodového hodnocení jednotlivých ublížení na zdraví. Rozhodování o výši zadostiučinění je nyní výhradně na posouzení soudcem. To vzbudilo vlnu obav v právnické obci a zapříčinilo tendence k vytvoření objektivizačních kritérií. Nejvyšší soud se chopil iniciativy a vytvořil Metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále jen Metodika) obsahující doporučení při určování výše bolestného a náhrady ztížení společenského uplatnění soudy, kterému bych ráda v této práci také věnovala pozornost. Práce se bude snažit přiblížit další novinky včetně náhrady ceny zvláštní obliby, zohlednění nákladů nutných k obnově věci a náhrady při poranění zvířete. Zvíře už dle nového občanského zákoníku není věcí, nýbrž smysly nadaným živým tvorem a tomu z části odpovídají změny v pojetí náhrady škody. 7

1 Náhrada škody 1.1 Způsob náhrady škody Dle nového občanského zákoníku se pravidelně hradí jen škoda na majetku. 1 Ta se skládá ze skutečné škody a zušlého zisku. V předešlé právní úpravě byla škoda nahrazována primárně penězi (relutární restituce), současná úprava tento princip opouští a jako přednostní formu náhrady škody stanovuje navrácení do předešlého stavu (naturální restituce). Peněžitá náhrada se připouští pouze v případě, že naturální restituce není dobře možná nebo pokud si tak poškozený přeje. V některých zvláštních případech má být odčiněna i nemajetková újma. Jedná se o situace, kdy by pouhá náhrada škody na majetku byla v rozporu se zásadami spravedlnosti, nebo pokud není vůbec možná. Ustanovení o nemajetkové újmě také určuje peněžitou náhradu až jako sekundární způsob, ačkoli je zmíněna první. Nemajetková újma se tedy odčiňuje penězi až pokud nelze odčinit jinak. Odčinění ovšem musí být skutečné a dostatečně účinné. Starý občanský zákoník obsahoval ustanovení na jehož základě soud zkoumal, zda zvolený způsob náhrady škody je možný a účelný. 2 Důvodová zpráva uvádí, že pokud je naturální restituce možná, soudy už nebudou volbu poškozeného podrobovat kritériu účelnosti. 3 Nicméně ačkoli zákoník nedává výslovně soudům pravomoc zjišťovat účelnost náhrady, neznamená to, že toto hledisko je zcela opuštěno. 4 Soud bude zkoumat naturální restituci z hlediska hospodářské smysluplnosti, což je prakticky 1 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 2 Česko. Zákon č. 40 ze dne 26. února 1964, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 1964, částka 19, s. 201-248. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/viewfile.aspx?type=c&id=1257. 3 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze): Nový občanský zákoník. Ministerstvo spravedlnosti ČR. 598 s. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/duvodova-zprava-nozkonsolidovana-verze.pdf 4 BEZOUŠKA, P., PIECHOWICZOVÁ, L. Nový občanský zákoník: nejdůležitější změny. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 375 s. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-819-2. 8

synonymum účelnosti. Pokud si poškozený zvolil náhradu škody vpenězích jen z důvodu šikany škůdce, nedostane se mu právní ochrany. Fakt, že se nový občanský zákoník přiklání k principu navrácení do předešlého stavu se může zdát překvapivým i vzhledem ktomu, že evropský trend v čele s Principy evropského deliktního práva (Principles of European Tort Law, dále jen PETL) míří opačným směrem. Článek 10:101 PETL stanoví, že náhrada škody je peněžní platba, která má nahradit poškozenému škodu, jinak řečeno navrátit ho do stavu, pokud to jen penězi jde, ve kterém by byl, když by škodlivé jednání nebylo spácháno. Náhrada škody slouží také účelu předcházení škodám. 5 Dle článku 10:104 namísto náhrady škody může být poškozeným požadováno navrácení v předešlý stav, pokud je to možné a nepředstavuje příliš velké břemeno pro druhou stranu. 6 PETL jsou zásady, které na základě podrobného dlouholetého zkoumání této právní oblasti vypracovala Evropská skupina pro deliktní právo. Jejich cílem je asistence při harmonizaci deliktního práva v evropských zemích, a proto se dle důvodové zprávy promítly i v novém občanském zákoníku. 7 Nicméně konkrétně v úpravě způsobu náhrady škody se zákoník od PETL odchýlil. Je nutné konstatovat, že návrat k naturální restituci je logický ve světle faktu, že primárním účelem náhrady škody je odstranění následků škodného jednání a finanční náhrada by měla hlavně sloužit jako prostředek dosažení tohoto cíle. Ovšem je plně na rozhodnutí poškozeného, jestli se rozhodne ponechat věc ve stavu po zásahu škůdce a bude vyžadovat peněžitou náhradu nebo se rozhodne pro navrácení do předešlého stavu. Účel, ke kterému poškozený finanční prostředky použije, závisí čistě na jeho úsudku. 8 5 HRÁDEK, J., TICHÝ, L. Principy evropského deliktního práva: Czech Translation. EUROPEAN GROUP ON TORT LAW. Principles of European Tort Law: Text and Commentary. Wien: SpringerWienNewYork, 2005, s. 196-201. ISBN 3-211-23084-X. Dostupné také z: http://www.egtl.org/principles. 6 Tamtéž. 7 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze): Nový občanský zákoník. Ministerstvo spravedlnosti ČR. 598 s. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/duvodova-zprava-nozkonsolidovana-verze.pdf 8 ELIÁŠ, K. Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 358 s. ISBN 978-80- 7478-493-4. 9

Další nespornou výhodou naturální restituce je vyloučení složitého procesu výpočtu peněžité náhrady. Navzdory tomu, že zákon v této souvislosti mlčí, hradí se i škoda vznikající realizací práv souvisejících s prevenční povinností. Dle článku 2:104 PETL výdaje vzniklé z důvodu bránění hrozící škodě představují nahraditelnou škodu potud, pokud byly vynaloženy důvodně. 9 1.1.1 Naturální restituce Náhrada škody, při které škůdce neposkytuje peníze, bude vždy naturální restitucí. Ovšem opačně tato zásada neplatí, jelikož poskytnutí peněz se vždy nerovná relutární restituci. Příkladem může být situace, kdy poškozenému byly odcizeny peníze a náhrada škody formou jejich navrácení představuje naturální restituci. Případ, kdy si poškozený zajistil opravu věci sám nebo kdy si sám obstaral věc novou a požaduje po škůdci náhradu v penězích, nelze považovat za naturální restituci. 10 Cílem naturální restituce je uvedení věci do takového stavu, jako kdyby k žádné újmě nedošlo. Pokud újma spočívá v poškození věci, naturální restituce má formu její opravy. V případě zničení zastupitelné věci lze dosáhnout navrácení do předešlého stavu poskytnutím věci stejného druhu a kvality. Zpravidla nelze provést naturální restituci u věci nezastupitelné nebo u věci použité, kterou již nelze sehnat z druhé ruky. Pokud soud rozhodne o povinnosti škůdce k navrácení věci do předešlého stavu, škůdce si může vybrat způsob, tedy zda-li naturální restituci provede vlastními silami nebo prostřednictvím jiné osoby, zpravidla na základě smlouvy. Poškozený, až na výjimku samotného předání věci, na procesu navrácení do předešlého stavu neparticipuje. 9 HRÁDEK, J., TICHÝ, L. Principy evropského deliktního práva: Czech Translation. EUROPEAN GROUP ON TORT LAW. Principles of European Tort Law: Text and Commentary. Wien: SpringerWienNewYork, 2005, s. 196-201. ISBN 3-211-23084-X. Dostupné také z: http://www.egtl.org/principles. 10 HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část ( 2055-3014), Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2014, xxv, 2046 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-287-8. 10

V souvislosti snaturální restitucí se používá termín obnovení původního hospodářského stavu, protože navrácení do stavu totožného se stavem před narušením je nemožné. Příkladem obnovení původního hospodářského stavu při ztrátě nájemního práva k bytu je obstarání obdobného náhradního obydlí, při ztrátě opory pozemku v důsledku odkopání jeho svahu, obnovení předešlé opory třeba pomocí opěrné zdi, při protiprávním pokácení ochranného lesa poté zřízení větrolamů či protilavinových zátarasů. V případě zničení stromů škůdce obnoví původní hospodářský stav výsadbou stromů, které dosáhnou obdobné výšky a objemu a pečuje o ně do doby, než do této výšky dorostou. 11 Naturální restituce může mít mnoho podob. Pokud újma spočívá ve ztrátě peněz nebo příjmů, soud nejspíše stanoví povinnost škůdce k vydání peněz. Újma také může spočívat v promlčení pohledávky poškozeného vůči škůdci. Škůdce v tomto případě navrátí poškozeného do takového stavu, ve kterém by byl, pokud by k újmě nedošlo tím, že proti sobě uplatní pohledávku poškozeného jako nepromlčenou. V případě, že újma spočívá v podání žaloby, naturální restituce bude mít formu stažení této žaloby. Mohou nastat situace, kdy jen jeden způsob náhrady škody nestačí. Řešením může být tzv. smíšený způsob náhrady škody, tedy kombinace naturální a relutární restituce. Tento způsob náhrady přichází v úvahu například v situaci, kdy je poškozená věc opravena, ale poškozenému je třeba také nahradit ztrátu vzniklou následkem nemožnosti věc užívat. Uvedení do předešlého stavu není vhodnou náhradou škody pro každou majetkovou újmu. Pokud uskutečnění naturální restituce přesahuje hranici vynutitelnosti, tedy je nemožné nebo není dobře možné, soud nařídí peněžitou náhradu újmy. V úvahu se bere faktická nebo právní nemožnost, ale i absence hospodářské smysluplnosti. Ovšem zvýšené náklady nebo větší námaha při uvedení do předešlého stavu neznamenají nemožnost jeho uskutečnění. Soud z úřední povinnosti zkoumá, zda provedení naturální restituce není absolutně nemožné. V opačném případě musí škůdce tvrdit a dokázat, že naturální restituce je hospodářsky nesmyslná, pokud na ní poškozený trvá. Pravidlem je, že naturální restituce není dobře možná, když je zájem 11 ELIÁŠ, K. Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 358 s. ISBN 978-80- 7478-493-4. 11

poškozeného na zachování neporušitelnosti jeho statku podstatně převýšen zájmem škůdce na poskytnutí peněžité náhrady. Naturální restituce, která vyžaduje nepřiměřenou výši nákladů a námahy, je hospodářsky nesmyslná. To ovšem neznamená, že nemůže být provedena naturální restituce, která je dražší než peněžitá náhrada. Německá doktrína jako nejvyšší rozdíl mezi cenou naturální restituce a výší peněžité náhrady připouští 30 %. Rakouská doktrína stanovuje maximální rozdíl jen desetiprocentní. 12 Hranice vynutitelnosti naturální restituce je ovšem ovlivněna i jinými faktory. Jedním z nich je zájem na neporušení životního prostředí nebo na zachování kulturního dědictví. U pozemků a u dalších statků, které jsou vzácné nebo omezené v množství, by mělo mít uvedení v předešlý stav také přednost. Pokud by rozumně jednající člověk v pozici vlastníka byl ochoten uskutečnit naturální restituci věci, u níž nelze určit její obecnou cenu, je naturální restituce dobře možná. V některých případech může být poškozený naturální restitucí obohacen. Mezi tyto situace patří oprava, která zvyšuje hodnotu věci a nahrazení použité věci věcí novou. Pokud je poškozený ve zjevné majetkové výhodě, může být stanovena povinnost poškozeného nahradit získané obohacení za předpokladu, že je to přiměřené a že škůdce obohacení tvrdí a dokáže. Započtení obohacení poškozenému není přiměřené, pokud náklady na nalezení rovnocenné náhrady věci překračují rozumnou mez. 1.1.2 Peněžitá náhrada Peněžitá náhrada neboli relutární restituce je druhotný způsob náhrady škody. Přichází v úvahu, pokud naturální restituce není dobře možná nebo pokud si poškozený peněžitou náhradu zvolí. Pro způsob volby poškozeného není stanovena žádná formální podoba, tudíž se může jednat o jakékoli srozumitelné vyjádření výběru. Výše peněžité náhrady se odvozuje od výše nákladů na uvedení věci do předešlého stavu. 12 HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část ( 2055-3014), Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2014, xxv, 2046 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-287-8. 12

Jedině peněžitá náhrada přichází v úvahu v případě, že poškozený věc prodal nebo by naturální restitucí bylo zasaženo do práva třetí osoby, která je v dobré víře. I když se to tak na první pohled nemusí jevit, usuzuji, že stanovení naturální restituce primárním způsobem náhrady škody není z praktického hlediska velkou změnou právní úpravy, jelikož peněžitá náhrada bude nejspíše stále využívána ve většině případů. Poškozený bude častěji volit peněžitou náhradu ať už ze zvyku nebo z důvodu snazší vymahatelnosti. 13 Proto nesdílím názor zákonodárců, že upřednostnění naturální restituce zlepší postavení poškozeného. 1.2 Rozsah náhrady škody Rozsah náhrady škody je stanoven jako skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). 14 Škoda je dle definice obsažené v ustanovení 2894 nového občanského zákoníku újma na jmění. 15 Ustanovení 495 stejného zákoníku stanoví, že jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů. 16 Toto pojetí pojmu škoda nevylučuje užití definice vytvořené judikaturou, dle níž se škoda chápe jako újma, která nastala (se projevuje) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. 17 Škoda se skládá ze skutečné škody (damnum emergens) a z ušlého zisku (lacrum cessans). V soukromém právu nemá odlišení skutečné škody a ušlého zisku opodstatnění, s výjimkou pracovního práva. Skutečná škoda a ušlý zisk jsou na sobě nezávislé rovnocenné formy škody a existence jedné z nich nutně nepodmiňuje vznik a 13 BERKOVÁ, Z. Způsob a rozsah náhrady škody v návrhu občanského zákoníku. Právní forum. 2011, č. 11-12. Dostupný z právního informačního systému ASPI. 14 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 15 Tamtéž. 16 Tamtéž. 17 Stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR ze dne dne 18. 11. 1970, sp. zn. Cpj 87/70 13

uplatnění druhé. 18 Ovšem zásada plné náhrady škody znamená, že pokud vznikne povinnost škůdce hradit škodu, myslí se tím skutečná škoda i ušlý zisk. Nový občanský zákoník nenavazuje na dosavadní judikaturu, která smluvní limitaci rozsahu náhrady škody nepřipustila ani v prostředí obchodních vztahů. 19 Výslovné povolení smluvní limitace sice v zákoníku nenajdeme, ale tento princip vyplývá ze smluvní autonomie. Ovšem vyloučení či omezení budoucího práva na náhradu újmy ujednáním stran je nepřípustné v případě, že jde o povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, újmu způsobenou úmyslně, újmu způsobenou z hrubé nedbalosti, právo slabší strany; a/nebo práva daná zákonem bezpodmínečně, tedy donucujícím ustanovením zákona. 20 Škoda musí existovat nejpozději v době rozhodování soudu o nároku. Pokud škoda v okamžiku rozhodování soudu o nároku neexistuje, jde o předčasné uplatnění nároku a žaloba bude zamítnuta. V takovém případě ovšem rozsudek nepředstavuje překážku rei iudicatae. Okamžik vzniku škody je zásadní pro určení promlčení práva. Okamžikem vzniku škody při poškození věci je ten okamžik, ve kterém došlo k poškození. Pokud je poškozený postižen nerozmnožením majetku, okamžik vzniku škody je den, kdy se měl majetek rozmnožit. V okamžiku zjištění faktu, že se věřitel nedomůže svého práva, vzniká škoda spočívající v zániku pohledávky. 1.2.1 Skutečná škoda Skutečná škoda (damnum emergens) je hodnota, o kterou se majetek poškozeného snížil v důsledku protiprávního zásahu škůdce. Skutečná škoda se může projevit zánikem podstaty věci vpodobě jejího zničení, uvedení do nepoužitelného stavu nebo její ztrátě, odcizení či poškození. Pokud se jedná o pohledávku, skutečná 18 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.01.1996, sp. zn. II. Odon 15/1996 19 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 32 Odo 1651/2005 20 PELIKÁN, M. Limity náhrady újmy podle občanského zákoníku. Rekodifikace a praxe. 2014, č. 11. ISSN 1805-6822. Dostupný z právního informačního systému ASPI. 14

škoda má formu jejího zániku nebo přeměny na pohledávku nedobytnou. Škůdce hradí rozdíl mezi stavem před vznikem újmy a po něm. Podmínkou je, aby škoda byla vyčíslitelná v penězích. Pokud jsou vedlejší náklady smysluplné a účelné, mohou také spadat do skutečné škody. Jako takové můžeme označit náklady na odvrácení škody, na její zjištění, na odstranění škodného následku nebo na překonání doby, než bude škoda nahrazena. Ovšem pod skutečnou škodu nelze podřadit náklady na zabezpečení určené k předcházení škody svýjimkou situace, kdy škoda bezprostředně hrozí. Náklady na alarm nebo bezpečnostní dveře tak nelze uplatnit jako skutečnou škodu v případě vloupání. 1.2.2 Ušlý zisk Dle judikatury je ušlý zisk v podstatě ušlým majetkovým prospěchem spočívajícím v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události. 21 Ušlý zisk je poškozenému přiznán v případě, že ten už výdělečnou činnost provozoval a vinou škůdce byla přerušena nebo už vznikly předpoklady pro tzv. pravidelný běh věcí, neboli poškozený měl vůli a schopnosti určitou činnost provozovat. Majetková újma způsobená tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku, se odškodňuje jen za předpokladu, že k ní došlo v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce; pouhé tvrzení zmaření zamýšleného podnikatelského záměru poškozeného k odškodnění nestačí. 22 Je na poškozeném, aby prokázal, že existovaly reálné předpoklady ke splnění podmínek, které jsou k provozování konkrétní výdělečné činnosti zapotřebí, ovšem vinou škodné události nedošlo k jejich uskutečnění. Takovou škodnou událostí nejčastěji bývá dopravní nehoda vyřazující vozidlo z provozu či poškozující zařízení nebo provozovnu. 21 Stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR ze dne dne 18. 11. 1970, sp. zn. Cpj 87/70 22 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.01.2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005 15

Aby mohl být ušlý zisk přiznán, rozmnožení majetku musí být vysoce pravděpodobné, neodůvodněná naděje nestačí. Vedle ujednání upravující mimo jiné odměnu za pracovní činnost musí existovat i výše zmíněný pravidelný běh věcí, tedy okolnosti svědčící o faktu, že s naplňováním ujednání se již začalo nebo mělo začít. Soud nestanovuje výši ušlého zisku libovolně, nýbrž tak, aby se blížila jistotě dle běžného uvažování. 23 Nápomocné mohou být například důkazy o konkrétních smluvních vztazích, které měl poškozený pro rozhodnou dobu sjednány nebo o pravidelně se opakujících obchodních příležitostech, o něž důsledkem škodné události přišel. Poškozený je povinen jednat takovým způsobem, aby nemožnost užívání věci vyřazené z provozu vinou škodné události zbytečně nenavyšovala škodu. Situaci by měl řešit dočasným využitím náhradní věci. Na ni vynaložené náklady půjdou k tíži škůdce a budou mít povahu skutečné škody. Stejně tak povahu skutečné škody mají i náklady, které poškozený skutečně vynaložil, ale v důsledku škodné události nesloužily k dosažení příjmů. Vedle ušlého zisku může poškozenému, kterému škodná událost zabránila v podnikatelské činnosti, vzniknout zároveň i nárok na náhradu skutečné škody, spočívající ve vynaložení zbytečných nákladů. 24 Obchodní zákoník obsahoval ustanovení o tzv. průměrném či abstraktním ušlém zisku. 25 Jednalo se o možnost přiznat poškozenému náhradu odpovídající zisku stanovenému na základě porušené smlouvy, nikoli ve výši skutečně prokázaného ušlého zisku. Nový občanský zákoník toto pravidlo sice nepřevzal, ale neznamená to, že nemůže být teoreticky použito. Může nastat situace, kdy poškozenému vznikla škoda v podobě ušlého zisku, ovšem nebude v jeho silách prokázat její výši. V tomto případě bude soud postupovat na základě ustanovení 2955, dle kterého nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. 26 Soud určí výši ušlého zisku na základě obvyklého zisku v obdobných 23 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.01.1996, sp. zn. II. Odon 15/1996 24 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.08.2008, sp. zn. 25 Cdo 1233/2006 25 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 26 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 16

poměrech. Ovšem jedná se o subsidiární způsob určení ušlého zisku, který navíc není na volbě poškozeného. 1.2.3 Dluh Předešlá judikatura nespatřovala vznik škody vtom, že poškozenému vznikl vinou škůdce dluh. Škodu poškozený utrpěl až v okamžiku, kdy dluh zaplatil nebo kdy musel strpět výkon exekuce na svůj majetek. Takové řešení dostatečně nerespektuje majetek poškozeného a také zhoršuje právní postavení škůdce v případě, kdy poškozený nemá prostředky k vyrovnání dluhu a ten tak narůstá o příslušenství. S novým občanským zákoníkem ovšem došlo ke změně dosavadního pojetí. Škoda nově může nastat již tím, že jmění poškozeného je zatíženo dluhem. Není rozhodující, zda bude dluh splněn či nikoli. Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 27 Poškozený tudíž může požadovat zproštění dluhu nebo poskytnutí náhrady. Škůdce může zařídit u věřitele poškozeného prominutí dluhu, se souhlasem poškozeného dluh věřiteli uhradit nebo jiným způsobem použít k započtení vlastní pohledávku, v neposlední řadě má možnost poskytnout poškozenému náhradu. 28 Okolnosti promlčení tohoto typu náhrady škody však nejsou ze zákona zcela jasné. Nicméně objektivní promlčecí doba by se měla počítat od splatnosti, nikoli od vzniku dluhu. Další otázka vyvěrá v případě, kdy k úhradě dluhu poškozeným skutečně došlo. Logickou odpovědí by byl běh nové promlčecí lhůty počínající zaplacením dluhu. V opačném případě, za předpokladu sporu, by mohla promlčecí doba uběhnout ještě před vydáním rozhodnutí. 27 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 28 MELZER, F. Co působí problémy při náhradě škody. Právní rádce. 2015, č. 2, s. 38-42. ISSN 1210-4817. Dostupný z právního informačního systému BECK. 17

1.2.4 Úroky z prodlení a smluvní pokuta Dle 1971 má věřitel právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení. 29 Náhrada škody tedy přichází v úvahu pouze pokud převyšuje úroky z prodlení. Co se týče smluvní pokuty, 2050 stanoví, že je-li ujednána, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 30 Nicméně obě tato ustanovení jsou dispozitivní a strany si mohou ujednat odlišné řešení. Strany si sjednají smluvní pokutu, pokud je jim dopředu zřejmé, že dokazování výše škody by bylo obtížné. Na rozdíl od úroků z prodlení, je vyloučeno požadovat rozdíl mezi škodou a smluvní pokutou. Proto se v praxi smluvní pokuta velmi často používala jako obcházení zákazu vzdání se práv, která mají vzniknout v budoucnu. 31 1.3 Snížení náhrady Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. 32 Jedná se o tzv. moderační (zmírňovací) právo soudu, které může snížit skutečný rozsah škody na částku, kterou lze spravedlivě po škůdci požadovat. Ustanovení o moderačním právu soudu se ze samotné povahy věci vztahuje pouze na škodu, nikoli na nemajetkovou újmu. Výše nemajetkové újmy, na rozdíl od škody, není nikdy jednoznačná a soud k ní dospívá úvahou. 29 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 30 Tamtéž. 31 MELZER, F. Co působí problémy při náhradě škody. Právní rádce. 2015, č. 2, s. 38-42. ISSN 1210-4817. Dostupný z právního informačního systému BECK. 32 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 18

Obdobné pravidlo je stanoveno i v PETL, článek 10:401 stanoví, že náhrada škody může být ve výjimečných případech omezena, pokud by vzhledem k finanční situaci stran představovala plná náhrada škody přílišnou zátěž pro žalovaného. Při rozhodování zda náhradu škody omezit musí být podrobně zváženy důvody odpovědnosti (čl. 1:101), rozsah ochrany zájmu (čl. 2:102) a rozsah škody. 33 Občanský zákoník neobsahuje taxativní výčet důvodů zvláštního zřetele hodných, pouze ve druhé větě ustanovení uvádí hlediska, ke kterým by soud měl přihlížet. Je tak na uvážení soudu, které konkrétní situace posoudí jako natolik mimořádné, aby odůvodnily to, že poškozený nedostane plnou náhradu škody, na kterou by za jiných okolností měl nárok. Cílem je dosažení takové výše náhrady, která bude spravedlivá z pohledu poškozeného i vzhledem k osobním a majetkovým poměrům škůdce. Soud musí svůj postup náležitě odůvodnit v souladu s 13, podle kterého je povinen v obdobných případech rozhodovat srovnatelným způsobem. 1.3.1 Předpoklady redukce výše náhrady újmy Soud může přikročit ke snížení náhrady škody pouze pokud je škůdcem fyzická osoba, která nezpůsobila škodu úmyslně a existují důvody zvláštního zřetele hodné. Zákon v této souvislosti pracuje s pojmem člověk, nicméně soudní praxe dovodila, že moderační právo soudu může být použito i na právnické osoby s ohledem na jejich majetkové poměry. 34 Stejně tak důvodová zpráva pracuje s pojmem škůdce a poškozený bez jakéhokoli omezení. 35 Soud musí při zvažování redukce výše náhrady škody podle míry relevance vzít v úvahu všechny okolnosti související se škodnou událostí. Výše náhrady škody by měla být stanovena na základě majetkových poměrů poškozeného a škůdce tak, aby byla spravedlivá vůči poškozenému a na druhé straně by se soud měl 33 HRÁDEK, J., TICHÝ, L. Principy evropského deliktního práva: Czech Translation. EUROPEAN GROUP ON TORT LAW. Principles of European Tort Law: Text and Commentary. Wien: SpringerWienNewYork, 2005, s. 196-201. ISBN 3-211-23084-X. Dostupné také z: http://www.egtl.org/principles. 34 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4506/2008 35 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze): Nový občanský zákoník. Ministerstvo spravedlnosti ČR. 598 s. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/duvodova-zprava-nozkonsolidovana-verze.pdf 19

vyvarovat přílišné tvrdosti vůči škůdci. 36 Příkladem může být škoda na vozidle při předváděcí jízdě pod dohledem zaměstnance majitele vozu. Soud bral v potaz nepatrnou délku absolvované trasy, pobídku zaměstnance k výběru špatně sjízdné komunikace a také nepravdivou informaci o pojištění vozu. 37 Pro účely snížení náhrady lze použít i ustanovení 2902, dle kterého kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. 38 V případě, kdy se škůdce pokusil o splnění oznamovací povinnosti, ovšem neúspěšně, může stále soud přikročit ke snížení výše náhrady škody. Soud by měl zohlednit i kritéria nesouvisející se škodnou událostí, ale mající vliv na celkový výsledek jako například nedostatečnou informovanost škůdce o možných rizicích nebo existenci pojištění věci proti poškození. 1.3.2 Zákaz moderace Náhrada škody nebude snížena škůdci, který škodu způsobil úmyslně. Zákon ovšem na rozdíl od nedbalosti nebo vědomosti pojem úmysl nedefinuje. Je třeba vyjít z toho, že jde o volní vztah ke škodnímu jednání i ke způsobenému následku na straně škůdce, který jedná se záměrem či alespoň srozuměním, že nepříznivý následek vyvolá. 39 Ustanovení o moderačním právu se nepoužije, způsobil-li škodu ten, kdo se hlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého stavu nebo povolání, porušením 36 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4506/2008 37 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1158/2012 38 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 39 ŠVESTKA, J.; DVOŘÁK, J.; FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1516. ISBN 978-80-7478-630-3. 20

odborné péče. 40 znalostmi, schopnostmi a dovednostmi. Předpokládá se, že taková osoba bude disponovat zvýšenými 1.4 Náhrada škody způsobená úmyslným trestným činem Způsobil-li škůdce škodu úmyslným trestným činem, z něhož měl majetkový prospěch, může soud na návrh poškozeného rozhodnout o uspokojení z věcí, které škůdce z majetkového prospěchu nabyl, a to i nepodléhají-li jinak výkonu rozhodnutí. Do uspokojení práva na náhradu škody nesmí škůdce nakládat s takovými věcmi uvedenými v rozhodnutí. 41 Jedná se o věci ve vlastnictví škůdce, které za jiných okolností nejsou určeny k uspokojení náhrady škody poškozeného. Toto ustanovení má za cíl poskytnout širší ochranu poškozenému a zjednodušit dosažení jeho náhrady škody. Ustanovení 2954 může být použito pouze na škodu, která je způsobena úmyslným trestným činem. Na čin způsobený úmyslně nebo s povahou úmyslného trestného činu, se ustanovení nevztahuje. Ovšem předpokladem aplikace není nutně samotné odsouzení za úmyslný trestný čin. Pokud chybí trestní rozhodnutí, civilní soud posoudí v předběžné otázce, zda skutečně šlo o úmyslný trestný čin. Dalším předpokladem použití ustanovení je existence majetkové újmy poškozeného a prospěchu škůdce. Postup dle tohoto ustanovení je také podmíněn návrhem poškozeného na uspokojení z věcí, které jinak nepodléhají výkonu rozhodnutí, uplatněném v civilním vykonávacím řízení. V návrhu musí být věci dostatečně označeny. V případě souhlasného rozhodnutí soudu nesmí škůdce do uspokojení práva na náhradu škody s takovými věcmi nakládat. Ovšem občanský soudní řád stanovuje, že výkonem rozhodnutí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle 40 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 41 Tamtéž. 21

zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají. 42 Ustanovení 322 poté konkrétně vyjmenovává, které věci jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí. Jedná se o věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. 43 Zákon demonstrativně zmiňuje běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten, zdravotnické potřeby, hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce a zvířata, která slouží člověku jako jeho společník. Je-li povinný podnikatelem, výkonem rozhodnutí nelze postihnout ani věci z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k podnikání, s výjimkou věcí, na nichž vázne zástavní právo, jedná-li se o vymáhání pohledávky, která je zástavním právem zajištěna. Vyloučeny jsou i technické prostředky, na nichž se podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, vede evidence investičních nástrojů nebo se uchovávají dokumenty týkající se údajů v této evidenci, a dále technické prostředky sloužící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů podle tohoto zákona. Zmíněné věci jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí i vpřípadě, že povinný je pouhým spoluvlastníkem. Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny i věci nabyté jako substituční jmění, až na výjimky. 1.5 Určení výše náhrady škody soudem Nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. 44 Základním pravidlem pro stanovení výše škody je, že poškozený ji musí tvrdit a dokázat. V případě, kdy je stanovení výše škody příliš náročné, soud zpravidla přistoupí ke znaleckému posudku. To ovšem neosvobozuje poškozeného od poskytování důkazů k usnadnění stanovení výše škody. 42 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 43 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 44 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 22

Ustanovení 136 občanského soudního řádu stanoví, že lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy. 45 Nemůže tedy nastat situace, kdy by soud žalobu zamítl pro pouhý fakt, že výše náhrady škody nelze stanovit. Důvodem zamítnutí nemůže být ani výše škody neodpovídající představě soudu při splnění podmínek odpovědnosti za škodu. 46 Ustanovení 136 připouští použití i pokud lze výše škody určit s obtížemi nebo s nepoměrně vysokými náklady vůči samotné škodě, zatímco ze znění 2955 vyplývá aplikace ustanovení jen v případě objektivní nemožnosti určit výši škody. Ovšem úvaha soudu nemůže být libovolná. Soud je vázán dosavadní praxí a musí své rozhodnutí náležitě odůvodnit. Dle 13 každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. 47 Soud určí výši škody podle své úvahy, pokud je nemožné ji určit jinak, lze ji určit jen s obtížemi nebo pokud by náklady byly nepoměrně vysoké vůči samotnému nároku. Soud posuzuje jednotlivé okolnosti případu na základě spravedlivého uvážení. 45 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 46 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. 25 Cdo 1160/2005 47 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 23

2 Náhrada nemajetkové újmy 2.1 Nemajetková újma obecně Povinnost hradit nemajetkovou újmu byla poprvé zavedena s účinností od 27. 4. 2006 pro stát a územní celky se samostatnou působností pro případ porušení odpovědnosti za výkon veřejné moci. Česká republika do té doby neměla ustanovení, na jehož základě by byla odškodňována újma za průtahy řízení, což odporovalo čl. 13 Úmluvy 48 a docházelo k řízením před Evropským soudem pro lidská práva. Ustanovení bylo původně určeno pouze pro nepřiměřenou délku řízení, ovšem uplatňuje se i pro nesprávné úřední postupy a pro nezákonné rozhodnutí. Od 1. 7. 2011 se nemajetková újma objevuje i v trestním řádu. Soud může v adhezním řízení přiznat poškozenému nejen náhradu újmy majetkové, ale i nemajetkové újmy způsobené trestným činem, jakož i vydání bezdůvodného obohacení. 49 Uplatnění těchto nároků v rámci trestního řízení skýtá nesporné výhody pro poškozeného. Ten je ušetřen soudních poplatků civilního řízení a v návrhu mu stačí pouze vyčíslit výši nároku, který uplatňuje a uvést důvody. 50 V adhezním řízení může být přiznána náhrada nemajetkové újmy například ženě, která byla obětí brutálního znásilnění. Nemajetkové újma, na rozdíl od škody, je nepříznivý dopad škodné události na jinou než majetkovou sféru osoby. Jedná se o jakousi morální škodu. U nemajetkové újmy zpovahy věci nelze provést náhradu v podobě navrácení do předešlého stavu, nicméně poškozenému náleží přiměřené zadostiučinění. Peněžité zadostiučinění nastupuje až druhotně, pokud zadostiučinění provedené jiným způsobem, například omluvou, není dostačující. Mezi formy morální satisfakce, kromě zmíněné omluvy, patří odvolání difamujícího výroku nebo soudní konstatování porušení subjektivního 48 Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Publikována pod č. 209/1992 Sb. m. s. 49 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2013, sp. zn. 8 Tdo 46/2013 50 BERKOVÁ, Z. Způsob a rozsah náhrady škody v návrhu občanského zákoníku. Právní forum. 2011, č. 11-12. Dostupný z právního informačního systému ASPI. 24

práva apod. Poškozený má na zadostiučinění nárok na základě zákona nebo ujednání stran. Jedná se o plnění, které je poskytováno nezávisle na náhradě škody osobou zavázanou nemajetkovou újmu odčinit. V různých státech je pojetí náhrady nemajetkové újmy odlišné. V zemích s code civil se nerozlišuje škoda a nemajetková újma. Německý BGB odškodňuje nemateriální újmu, jen pokud je tak stanoveno v zákoně. PETL obsahuje čl. 10:301 (1), dle kterého uvažujeme-li o rozsahu ochrany (čl. 2:102), může poškození zájmu ospravedlnit náhradu nemajetkové škody. Je tomu tak konkrétně v případě, když poškozený utrpěl osobní újmu nebo újmu na své svobodě, důstojnosti nebo jiných osobnostních právech. Nemajetková škoda může být vymáhána též osobami majícími blízký vztah k poškozenému, který utrpěl smrtelnou nebo velmi vážnou nesmrtelnou újmu. 51 Kritériem při rozhodování o přiznání zadostiučinění je jeho přiměřenost, která eliminuje případy banální újmy. Morální satisfakce je primární formou zadostiučinění, pokud je vzhledem k danému případu skutečným a dostatečně účinným odčiněním újmy. Peněžní satisfakce je až subsidiární řešení, ačkoli je uvedena jako první. Přiměřenost se posuzuje na základě skutkového stavu, dle jednotlivých okolností konkrétního případu na straně škůdce i poškozeného. V úvahu se bere také způsob zásahu, územní a časový rozsah újmy, význam narušeného statku pro poškozeného, fakt, že škůdce věděl o tomto významu i o obvyklých následcích, vliv na postavení poškozeného v rámci rodiny, profesního života nebo v určité komunitě. Aby zadostiučinění splňovalo kritérium přiměřenosti, nesmí být likvidační vůči škůdci, ale mělo by být citelné a také co nejrychleji provedené. Vinou delšího časového odstupu nemusí být morální satisfakce účinná a měla by být nahrazena peněžitou náhradou. Příkladem může být omluva vyjádřená až po několika letech ve sdělovacích prostředcích. Taková forma morální satisfakce nejen že není účinná, nýbrž se může stát kontraproduktivní. 51 HRÁDEK, J., TICHÝ, L. Principy evropského deliktního práva: Czech Translation. EUROPEAN GROUP ON TORT LAW. Principles of European Tort Law: Text and Commentary. Wien: SpringerWienNewYork, 2005, s. 196-201. ISBN 3-211-23084-X. Dostupné také z: http://www.egtl.org/principles. 25

Poškozený si volí způsob zadostiučinění v žalobním návrhu. Při jeho výběru musí být vzato v potaz ustanovení 2957 nového občanského zákoníku, dle kterého se musí zohlednit odčinění i okolností zvláštního zřetele hodných, pokud se jedná o nemajetkovou újmu na přirozených právech člověka. Poškozený nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní o splnění všech podmínek ke vzniku povinnosti odčinění nemajetkové újmy. V některých situacích je ze zákona poskytováno pouze zadostiučinění peněžité. Jedná se například o bolestné dle 2958 NOZ nebo o cenu zvláštní obliby dle 2969 odst. 2 NOZ. Dle ustanovení 612 v případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, soukromí nebo obdobného osobního práva se promlčují jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech. 52 Znamená to, že samotné právo na náhradu újmy na zdraví a ostatních jmenovaných statků se nepromlčuje, promlčují se pouze dílčí nároky tvořící celkové právo na náhradu škody. 53 Pravidlo se vztahuje na morální i peněžní satisfakci. Zároveň došlo oproti dosavadní právní úpravě k prodloužení subjektivní promlčecí doby u práv na odčinění újmy způsobené na osobních právech na tři roky. 2.2 Náhrada při újmě na přirozených právech člověka Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené dušení útrapy. 54 Z ustanovení 2894 odst. 2 NOZ vyplývá, že nemajetková újma je hrazena na základě zákona nebo na základě smlouvy. V případě, že jsou splněny všechny podmínky vzniku 52 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 53 MIKYSKA, M. Náhrada škody újmy na zdraví podle návrhu nového občanského zákoníku krok kupředu nebo zpět? Právní rozhledy. 2008, roč. 16, č. 22, s. 826-830. ISSN 1210-6410. Dostupný z právního informačního systému BECK. 54 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 26

povinnosti hradit újmu, nastupuje ustanovení 2956. To stanoví, že škůdce má povinnost hradit nejen majetkovou, ale i nemajetkovou újmu. Mezi přirozená práva člověka ustanovení 81 odst. 2. NOZ demonstrativně zahrnuje život, důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. 55 Zákonem jsou také upravena práva na duševní a tělesnou integritu, do které nesmí být neoprávněně zasahováno bez souhlasu poškozeného, a se kterou souvisí také právo na srozumitelnou informaci o povaze zákroku, zákaz provedení zákroku a ochrana před převzetím a držením ve zdravotnickém zařízení bez souhlasu osoby, zákaz nakládání sčástmi lidského těla a jeho ochrana po smrti. Přirozená práva jsou přiznána pouze člověku, nikoli právnické osobě. V novém občanském zákoníku splývají pravidla pro náhradu škody a odčinění majetkové újmy. Při zásahu do osobnosti člověka vzniká právo domáhat se upuštění neoprávněného zásahu a odstranění jeho následků, jak je stanoveno v ustanovení 82 odst. 1. Ovšem samotné právo na náhradu škody vyplývá z 2910 a povinnost k odčinění nemajetkové újmy z 2956. 56 Zákon mezi nemajetkovou újmu řadí i duševní útrapy, které až na výjimku velmi slabých a krátkodobých duševních strastí, zakládají právo na odčinění. Jedná se o stav, kdy vnímání účinků zásahu přesáhne běžnou úroveň diskomfortu a projeví se v silnější intenzitě pociťovaných nesnází již jako bolestně prožívaná záležitost. 57 vyhláška upravovala pouze duševní poruchy vznikající na základě úrazu. 58 Bodová Ovšem duševní útrapy jsou vnímány šířeji jako vnitřní mučivé pocity, které mohou, ale nemusejí být přímým následkem tělesného zranění. Není výjimkou, že duševní útrapy jsou provázeny tělesnými projevy, jejichž zaznamenání a prověření pomáhá dokázat oprávněnost nároku. 55 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 56 Tamtéž. 57 ŠVESTKA, J.; DVOŘÁK, J.; FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1516. ISBN 978-80-7478-630-3. 58 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění 27

2.3 Okolnosti zvláštního zřetele hodné Při určování způsobu a výše přiměřeného zadostiučinění zákon nařizuje vzít v úvahu okolnosti zvláštního zřetele hodné konkrétního případu. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobení účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala. 59 V této souvislosti má zadostiučinění mít i určitou sankční funkci. Nejvyšší soud již dříve jako vodítko při rozhodování o morální satisfakci stanovil určité okolnosti na straně škůdce, které lze vztáhnout i na zadostiučinění obecně. Patří mezi ně rozsah a charakter zasažené hodnoty osobnosti, způsob, povaha a intenzita neoprávněného zásahu, trvání i šíře ohlasu vzniklé nemajetkové újmy pro postavení poškozeného ve společnosti. 60 Dle článku 10.301 PETL musí být při stanovení takové náhrady škody zváženy všechny okolnosti případu, včetně závažnosti, trvání a následků újmy. Stupeň zavinění škůdce musí být vzat v potaz pouze, pokud významně přispěl k újmě poškozeného. 61 Ustanovení pomyslně rozděluje okolnosti zvláštního zřetele hodné do čtyř kategorií, ale zároveň ponechává prostor pro úvahu soudu. Prvním okruhem je úmyslné způsobení újmy. Zákon demonstrativně zmiňuje použití lsti, pohrůžky a zneužití závislosti poškozeného na škůdci, což jsou jednání, která účinky zásahu škůdce zesilují. Druhou zmíněnou kategorií okolností zvláštního zřetele hodných je násobení účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost. Negativní účinek zásahu spočívá 59 Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=2012&typelaw=zakon&what=rok&stranka=16. ISSN 1211-1244. 60 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2206/2006 61 HRÁDEK, J., TICHÝ, L. Principy evropského deliktního práva: Czech Translation. EUROPEAN GROUP ON TORT LAW. Principles of European Tort Law: Text and Commentary. Wien: SpringerWienNewYork, 2005, s. 196-201. ISBN 3-211-23084-X. Dostupné také z: http://www.egtl.org/principles. 28