SLAVNÁ TRADICE POKRAâUJE V

Kvûten / 2008 SDRUÎENÍ RODÁKÒ A P ÁTEL CHODSKA A PO UMAVÍ PSOHLAVCI V PRAZE SLAVNÁ TRADICE POKRAâUJE V ryze ãeskou krojovanou národní slavnost se zmûnil ná 72. po umavsk vûneãek nejstar í akce svého druhu v Praze. Zaplnûn Národní dûm v prûbûhu slavnostního zahájení rozkvetl pestrou paletou chodsk ch krojû a pochod Sláva Chodsku v podání dechové hudby Horalky odstartoval pûlhodinové úvodní dûjství nejreprezentativnûj- ího chodského plesu. Krojovaní pfii- li do hlavního sálu Národního domu v dlouhém prûvodu. Vpfiedu ly dívky, Ïeny stfiedního vûku i babiãky v tûïk ch obfiadn ch krojích a spolu s mal mi dûtmi vytvofiili jak si obraz stfiídání generací, kde ti nejmlad í jsou zárukou pokraãování v nastoupené cestû Vyvrcholením slavnostního zahájení bylo upevnûní pamûtní stuhy Folklorního sdruïení âeské republiky na historick prapor praïsk ch PsohlavcÛ pfiedsedou FoS ZdeÀkem P enicou. Pfiedseda na eho SdruÏení rodákû a pfiátel Chodska a Po umaví Psohlavci v Praze Dr. Václav Kupilík podûkoval za toto ocenûní a mimo jiné fiekl: Vnímáme tuto poctu jako podûkování generacím na ich pfiedchûdcû i jako ocenûní na í dosavadní práce. Uji Èuji vás, váïení pfiítomní, Ïe slavnou tradici pofiádání Po umavsk ch vûneãkû budeme rozvíjet i v dne ní sloïité dobû, která zájmov m krajansk m sdruïením vûbec nepfieje. Bûhem veãera, kter natáãela âeská televize, se skvûle pfiedstavil postfiekovsk národopisn soubor, muïsk sbor Haltravan z Klenãí a dal í zpûváci a muzikanti horního Chodska. Líbilo se i vystoupení praïsk ch HanákÛ a potlesk sklidily také dûti ze souboru Kytice. Ve víru tance za doprovodu v borné Horalky a ve vedlej ím Arbesovû sále Posádkové hudby Praha se ocitly stovky úãastníkû vûneãku. Pohodová nálada pokraãovala i dlouho po pûlnoci. ZÛstaÀ tu s námi, muziko ãeská zpívali a koleãka roztáãeli krojovaní i dal í taneãníci na parketu, kdyï se 72. po umavsk vûneãek ch lil ke svému závûru. Veselo s dudáky bylo i v dal ích, pfiekrásnû zrestaurovan ch prostorách Národního domu. Interiéry tohoto sto let starého svatostánku praïské kultury zdobila v stava obrazû umavy malífie ZdeÀka Pape e. V ichni si pfii li na své. Jednûm chutnaly ãerstvé bofiické chodské koláãe, druzí obdivovali pestrost a krásu chodsk ch krojû, tfietí zase v tombole vystavenou chodskou keramiku a dal í se vûnovali pfieváïnû zpûvu a tanci. Mezi plesov mi celebritami, úãinkujícími ani náv tûvníky se nena el snad jedin, kdo by nebyl uchvácen skvûlou atmosférou tohoto nejreprezentativnûj ích chodského plesu. Z krásné, ryze ãeské národní slavnosti, kterou Po umavsk vûneãek nepochybnû byl, si kromû hezk ch záïitkû hosté odná eli také 150 hodnotn ch cen z tomboly. * * * Pfií tí Po umavsk vûneãek se uskuteãní v sobotu 14. února 2009 opût v praïském Národním domû na Smíchovû. Foto: Jan Naidr ml. 1

Úspû n 72. po umavsk vûneãek Dvûma desítkami snímkû si pfiipomeàme neopakovatelnou atmosféru chodského reprezentaãního plesu v praïském Národním domû. Bûhem slavnostního zahájení pfiipnul pfiedseda Folklorního sdruïení âr Zdenûk P enica pamûtní stuhu na historick prapor pofiádajícího SdruÏení rodákû a pfiátel Chodska a Po umaví Psohlavci v Praze jako projev díkû za rozvoj velké folklorní tradice v na em hlavním mûstû. Úspû n 72. po umavsk vûneãek se uskuteãnil v zaplnûném hlavním a Arbesovû sále. V prûbûhu veãera se pfiedstavil skvûl postfiekovsk národopisn soubor se sv mi sólisty, muïsk pûveck sbor Haltravan z Klenãí, pûvkynû sboru Cansonietta z DomaÏlic, dûtsk folklorní soubor Kytice a v okénku hostû praï tí Hanáci. K tanci a poslechu hrála znamenitû dechová hudba Horalka i taneãní orchestr Posádkové hudby Praha. PfiipomeÀme, Ïe tradiãní Po umavské vûneãky jsou nejstar í folklorní akcí svého druhu v Praze. Václav Kupilík Nezapomenutelné okamžiky slavnostního zahájení Všechny přítomné vítá předseda Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví Psohlavci v Praze Dr. Václav Kupilík Večerem provázel místopředseda pražských Psohlavců pro kulturu Dr. Karel Vraný Praporečníci a čestné stráže historických symbolů pražského pořádajícího sdružení a Postřekova Zpěvem, hudbou a tancem vítali krojovaní u vchodu do Národního domu účastníky Věnečku 2

objektivy fotoaparátû Historický okamžik: předseda FoS ČR Zdeněk Pšenica připevňuje stuhu na historický prapor pořádajícího sdružení Na Věnečcích jsou tradičně přítomni i poslanci obou komor Parlamentu ČR, zvolení za region západních Čech, zejména Chodska a Šumavy. Zleva člen výboru a dudák Dr. Ing. Rostislav Panoš, poslankyně Mgr. Marcela Merinová, poslanec a bývalý starosta Domažlic Jan Látka a předseda Sdružení Dr. Václav Kupilík Postřekovští předvedli skvělé vystoupení Čelo průvodu se připravuje k slavnostnímu nástupu V okénku hostů vystoupili s choreograficky zajímavým programem pražští Hanáci Věneček byl i jedinečnou přehlídkou krásy chodských krojů 3

Předseda FoS Zdeněk Pšenice děkuje z pódia Národního domu předsedovi a celému výboru Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví v Praze za jejich neobyčejně záslužnou práci Sólo pro krojované Defilé krojovaných při slavnostním zahájení K tanci a poslechu hrála perfektně dechová hudba Horalka Postřekovský prapor opět po létech v Národním domě Slavnostního zahájení se zúčastňují krojovaní všech věkových kategorií 4

Zájmu se těšila prodejní výstava obrazů Šumavy malíře Z. Papeše Místopředseda Sdružení Ing. Josef Aulík (vpravo) předává ceny šťastným výhercům. Tombola je každoročně jeho doménou. Pomáhá mu s ní pokladní Jaruška Kučerová. Chodské písničky zazněly i ve vedlejším Arbesově sále Na plesové hosty čekalo v tombole 150 příjemných překvapení Děvčatům z Chodska to nejen náramně slušelo, ale i krásně zpívalo Znamenitá dudácká muzika postřekovského souboru Z vystoupení dětského souboru Kytice 5

Dal í z velk ch poct SdruÏení má od roku 1939 svûj prapor, jehoï svûcení Nûmci zakázali. Vysvûcení se tedy mohl doãkat aï po válce ve Kdyni 9. 10. ãervna 1946 probo tem âeskobudûjovické diecéze Msgrem K. Boãkem. Matkou praporu je Dr. A. Boãková, manïelka tehdej ího náãelníka hlavního tábu armádního generála Bohumila Boãka (1894 1952). Tento pfiíslu ník ãs. legií velel v letech 1935 1939 hraniãáfiskému praporu v DomaÏlicích. V únoru 1940 ode el do Francie a v letech 1940 1944 byl pfiednostou 1. odboru MNO v Lond nû, pozdûji se stal velitelem 1. ãs. samostatné brigády v SSSR a zástupcem 1. ãs. armádního sboru v SSSR. Protektorem slavnosti svûcení praporu byl velvyslanec v Rakousku Franti ek Bofiek Dohalsk, rodák z Pfiívozce u DomaÏlic, potomek starobylého ãeského lechtického rodu Dohalsk ch. Vojenské pfiehlídce, kterou slavnost svûcení vyvrcholila, byl pfiítomen sborov velitel generál K. Kutlva r v zastoupení náãelníka hlavního tábu generála Boãka. Kmotrami praporu jsou Ïeny chodsk ch obcí. Prapor, jako symbol PsohlavcÛ v Praze, pfiejali krajané 6. 11. 1993 pfii ustavující valné hromadû novû vzniklého SdruÏení rodákû a pfiátel Chodska a Po umaví Psohlavci v Praze, jakoïto pfiímého a právního nástupce spolku Psohlavci. Na tomto zásadním, pfielomovém a pro krajany tak v znamném jednání bylo zvoleno pfiedstavenstvo, v bor i potfiebné komise. Od té doby je prapor symbolem pokraãování jejich slavné tradice. V roce 2000 se v boru (díky pfiispûní jejího ãlena Jana Naidra) podafiilo léty a neodborn m skladováním za l prapor odbornû zrestaurovat, aby se zase zaskvûl v celé své kráse. Finanãnû nákladná odborná apretace praporu v restaurátorsk ch ateliérech se podafiila a prapor mohou kaïdoroãnû vidût úãastníci slavnostního zahájení Po umavsk ch vûneãkû. Prapor doplàují stuhy: stfiíbfiitá s ãerven m nápisem V JEDNOTù CHODSKA SÍLA, rudá s bíl m nápisem NA STRÁÎI V BRÁNù V ERUBSKÉ, modrá s bíl mi nápisy CO CHOD TO âech a na rubu KHUNOVÁ, ILHÁNKOVÁ, PACHLOVÁ 1946. Z téhoï roku je rudá stuha s bíl m nápisem BRA TE NA- E PRÁVO a na druhé stranû KMOTRY CHODSK CH VESNIC. Na bílé stuze je rudû vy it nápis STRÁÎN DUCH PSO- HLAVCÒ VÁS PROVÁZEJ a z druhé strany DR. ANNA BOâKOVÁ 1946. Nûkolik dal ích pestr ch stuh je s fragmenty chodsk ch v ivek. Pfii slavnostním zahájení jubilejního 70. po umavského vûneãku, kter se konal pod zá titou a za úãasti premiéra âeské republiky, pfiipjal domaïlick starosta Jan Látka na historick prapor Stuha od Folklorního sdružení ČR Stuha od města Domažlice Historický prapor se stuhami s praporečníkem A. Sokolem Archivní snímek zachycuje slavnost svěcení praporu na náměstí ve Kdyni v roce 1946 praïsk ch PsohlavcÛ dal í stuhu. Na lícové stranû je na bordovém sametovém podkladu vy it zlatav nápis 70. PO UMAVSK VùNEâEK, ozdobn ornament a ve spodní ãásti datum 18. 2. 2006. Na rubové stranû na modrobílém podkladu stojí zlatû vy it text: JAKO OBROVSKÉ PODùKOVÁNÍ ZA VYNIKA- JÍCÍ PROPAGACI CHODSKA MùSTO DOMAÎLICE. Ve spodní ãásti je vy it znak mûsta DomaÏlice. Dal í velké pocty se SdruÏení rodákû a pfiátel Chodska a Po umaví Psohlavci v Praze dostalo pfii slavnostním zahájení 72. po umavského vûneãku. Na historick prapor, za potlesku zaplnûného Národního domu a pfied televizními kamerami, pfiipjal dal í stuhu tentokrát pfiedseda Folklorního sdruïení âeské republiky Zdenûk P enica. Zatímco lícovou stranu zdobí na bordovém sametu zlatav letopoãet 2008 a 72. PO UMAVSK VùNEâEK, vy it v tvarn prvek a datum 16. 2. 2008, na rubu stuhy nahofie je modfie vy it znak FoS âr a pod ním zlatû na 19 fiádcích poãetní pfiipomínka 412 folklorních souborû, 55 folklorních festivalû, 17 regionálních sdruïení a v ãet nejvût ích akcí FoS âr. Îerì praporu je soustruïena ze dfieva (dvoudílná) s jemn m kováním a je zakonãena chromovou hlavicí ãakanu. Praporeãníkem je v posledním desetiletí ãlen v boru Antonín Sokol (ãlen v boru, rodák z Chodova) a ãestnou stráï s ãakany tvofií bratfii Kovafiíkové (alternativnû J. Peãen ). /Kup/ 6

Stanuli jsme na Pradûdu aneb zpráva o na em dal ím úspû ném zájezdu Vkvûtnu se uskuteãnil zájezd SdruÏení rodákû Chodska a Po umaví Psohlavci v Praze do oblasti JeseníkÛ. Zájezd pfiipravil místopfiedseda SdruÏení Ing. Josef Aulík a na- e pfiítelkynû Jaru ka Kuãerová. Organizace zájezdu byla opût vynikající a tak nás ãekal pfiíjemnû proïit víkend se spoustou zajímavostí ze souãasnosti i historie tohoto regionu. Ubytování bylo zaji tûno v hotelu Kamzík ve Vrbnû pod Pradûdem, kde jsme vyuïili i celkem velmi pûkn hotelov bazén. ProtoÏe se jedná o velmi zajímavou lokalitu, dovolím si jen poznámku na adresu hotelov ch sluïeb, kdy obsluha byla pfiekvapena, Ïe autobus pln turistû bude mít zájem o stravování hned po pfiíjezdu a nabídka jídel byla velmi skromná, coï je mimochodem obecnû velká bolest ãeského hotelnictví mimo velká mûsta. V sobotu, hned po dobré snídani, jsme brzy ráno vyrazili autobusem na Ovãárnu pod Pradûdem, kam vede jen úzká horská silniãka, která má jednosmûrn stfiídající se provoz, ale tím, Ïe jsme byli první, mûli jsme cestu na Ovãárnu ihned volnou. Poãasí nádherné a proto i procházka z Ovãárny nahoru k vyhlídkové vû- Ïi na bájné hofie Pradûdu do v ky 1491 m nad mofiem byla kouzelná. Mnozí pfiátelé po pfiíchodu k vûïi vystoupali v tahem i do vyhlídky, odkud byl nádhern pohled do velmi zvlá tní horské krajiny jesenick ch vrcholû a údolí, ale i na vzdálenûj í Králick SnûÏník, Orlické hory, Krkono e ãi Beskydy. Na e dal í cesta smûfiovala k lázeàskému mûsteãku Karlova Studánka, kde jsme zhlédli krásné historické stavby, velké parky a pfiekrásn horsk vodopád. Po cestû k Jeskyni na Pomezí nám pfiítel Josef Aulík zabezpeãil obûd v krásném stylovém Parkhotelu. Jeskynû na Pomezí v nadmofiské v ce cca 520 m n. m. byla v roce 1965 vyhlá ena za Národní pfiírodní památku na území Jesenick kras. Jedná se o nejrozsáhlej í jeskynní systém vytvofien v krystalick ch vápencích v âr. Z 1000 m chodeb je náv tûvníkûm zpfiístupnûna trasa o 530 m. Kromû pfiekrásn ch vápencov ch útvarû jsme zahlédli i netop ry. Po pfiíjemném ochlazení v jeskyni jsme se vydali k dal í Národní pfiírodní rezervaci Rejvíz, tvofiené rozsáhl m komplexem ra elinn ch luk v prostoru mezi Mal m a Velk m mechov m jezírkem. Velmi zajímavou souãástí této pfiírodní rezervace je i stylová restaurace s unikátními vyfiezávan mi Ïidlemi jejichï opûrátka pfiipomínají lidské tváfie. Po velmi dobré veãefii v hotelu Kamzík následoval pfiíjemn veãer s hudbou i se zpûvem za doprovodu dud na eho pfiítele Dr. Ing. Rostislava Pano e. Na eho v letu se zúãastnila i Dr. Fassatiová, pfiedstavitelka praïsk ch KlatovanÛ, která nám sdûlila své pfiíjemné pocity z v letu i jeho organizace. Druh den jsme si po pfiíjezdu pro li zámeckou zahradu s rozkvetl mi azalkami ve Velk ch Losinech. Zámek je znám z historie zahájením velmi nechvalnû proslul ch procesû s odsuzováním a upalováním ãarodûjnic, coï pfiineslo do zemí Koruny ãeské velk úpadek. Velk m evropsk m unikátem je i Ruãní papírna Velké Losiny, která je jednou z mála ruãních papíren zachovan ch ve svûtû. PrÛvodce nám ukázal nejen historii papírenství v ãesk ch zemích, ale i souãasnou v robu a produkty, které papírna nabízí. Velk m zákazníkem je i Kanceláfi prezidenta âr, vláda, ministerstvo zahraniãí, ale i univerzity, banky a v znamné spoleãnosti. V robky ruãní papír i psací doplàky inkoustová psací pera a peãetidla jsou ale pfiístupné kaïdému zájemci a proto si je kupovali v místní prodejnû i na i pfiátelé. Po obûdû v místní restauraci, zafiízené v loveckém zámeckém stylu, jsme se rozjeli k na í poslední zastávce k zámeckému komplexu v Litomy li, kde dlouhá léta pob val i Bedfiich Smetana. Zámek je opravdu pfiekrásn, má dlouhé arkádové chodby, velmi známé divadélko, které pfied nûkolika lety nav tívil sám panûlsk král. Právû tu probíhala pfiíprava na koncertní vystoupení v rámci hudebního festivalu Smetanova Litomy l. Prohlédli jsme si i nádhernou klá terní zahradu a námûstí. Cestou domû jsme si v autobuse zazpívali chodské písniãky. Na e velké podûkování patfií organizátorûm zájezdu. /RP/ Foto autor a Mgr. Olga Pano ová 7

LIDOVÉ LEGENDY Z CHODSKA Proã Chodové milují dudáckou muziku KdyÏ byl po potopû cel svût znovu zalidnûn, pozval si Pán BÛh zástupce jednotliv ch plemen, národû a zemí a podûlil je osobit mi dary. âíàanûm dal píli a skromnost, JaponcÛm vynalézavost, FrancouzÛm arm, AngliãanÛm mlhy a chladnou hlavu, panûlûm b ãí zápasy, MaìarÛm housle a gulá, BavorákÛm ãerné pivo, âechûm ikovné ruce, PraÏanÛm nejkrásnûj í mûsto. KaÏd obdarovan pûknû podûkoval a upaloval domû, ke sv m. Nakonec zbyli u nebeské brány jen dva urostlí junáci v bíl ch erkov ch Ïupanech. A, Chodové, poznal je Pán BÛh a hned se vyptával: Copak se tak drïíte vzadu? Proã jste se nehlásili s ostatními? Chodováci se usmáli: V echno, co jsme potfiebovali, uï jsme dostali z Tv ch svat ch rukou, Pane BoÏe. Chléb ná vezdej í, hezk domov, dost práce, hodné Ïeny, bystré dûti. Co si mûïeme víc pfiát? Pán BÛh pok val hlavou Jsem rád, Ïe jste spokojeni. Pfiece vám ale nûco pfiidám. Pro radost a pro potû ení, a z obláãku svûsil dudy. Tak se nedivte, Ïe Chodové milují dudáckou muziku! Proã se klasy sklánûjí Sedmého dne Stvofiitel odpoãíval a prohlíïel své dílo. Poopravil hvûzdu, zmûnil koryto fieky a sklonil se i k rostlinám, jestli je v echno v pofiádku, jestli nemají je tû nûjaké pfiání. Chtûla bych b t první mezi bylinami! vykfiikla kopfiiva. Já také, já také! hlásil se hned p r a svefiep a koukol, lebeda a ledajak plevel. Jen obiln klas skromnû poprosil: Dej, Pane, aè jsem na svûtû uïiteãn. AÈ jsem k nûãemu platn. BÛh zvedl dlanû. PoÏehnan klas se hned nalil zrním lidem na chleba. KaÏdou minutu je zrno tûï í a tûï í, aï se klas pod tou vahou sklání k zemi. Nereptá, kdepak! V pfiíslibu budoucího chleba dûkuje Hospodinu za poïehnání. Proã je stehlík strakat Ptáci prosili, aby se neli ili jen velikostí a zpûvem, ale také barvou. Máte pravdu, pfiipustil Pán BÛh. Nemusíte b t v ichni jen hnûdo ediví. Svolal andílky a rozkázal, aby se pfiipravili na velké malování ptactva. V urãen den se slétli ptáãci do jednoho a byla jich taková spousta, Ïe andílci nevûdûli do koho se pustit dfiív. Nakonec se milí opefienci pûknû sefiadili, v fiadû pousedali na vûtve a ãekali. Stehlík se na chvíli o íval, poposedal, pfiekládal noïiãky, kfiid lka. To víte, klidnû sedût to je pro takového neposedu ukrutn trest. Vtom zahlédl brouãka. Stehlík vzlétl a zob! uï byl brouk ve volátku. Ptáãek mrkl ãern m okem a jéje! Tamhle je larviãka. Zob! A druhá! Zob! Létal stehlík za kofiistí, pozapomnûl na malování. KdyÏ se koneãnû vrátil, byl strom tich, ptáci pryã a nebe tí malífii skládali prázdné misky a plechovky od barev. A co já? lekl se stehlík. Nic, fiekl andûl. ZÛstane, jak jsi. UÏ nám nezbyly barvy. Stehlíãek se pustil do pláãe. V ichni kamarádi jsou tak krásnû zbarvení, jen on má zûstat jako mudla? Stvofiiteli se drobného zpûváãka zïelelo. Chytil ho a opatrnû s ním povytíral zbytky barev z plechovek a mistiãek. Proto je stehlík mezi ptáky nejvût í parádník. (PROâPOHÁDKY, sepsala Marie Korandová, ilustrace J. L. Jícha, ukázka z knihy.) V zájmu sdělovacích prostředků... Sdûlovací prostfiedky vûnují Po umavsk m vûneãkûm trvale znaãnou pozornost. O pfiípravû a prûbûhu toho leto ního nûkolikrát informoval regionální DomaÏlick deník, praïské i ústfiední sdûlovací prostfiedky, vãetnû rozhlasu a televize. Dokument ze 72. po umavského vûneãku odvysílala ât 2 v sobotu 5. dubna 2008. Jaký bude 73. pošumavský věneček? Pro úãastníky Vûneãku opût bude pfiipraven bohat kulturní program. V sobotu 14. února by ve vestibulu Národního domu mûla pfiicházející hosty vítat dudácká muzika z Mrákova spolu s ãleny PraÏského dudáckého sdruïení a dal ími dudáky a muzikanty. Akce se uskuteãní v hlavním a Arbesovû sále Národního domu v Praze na Smíchovû. Pozvání na Vûneãek pfiijal národopisn soubor z Mrákova a dûtsk soubor Mráãek, jeï se publiku pfiedstaví sv mi pásmy. Vûfime, Ïe jejich vystoupení budou stejnû úspû ná, jako letos Postfiekovsk ch. V hlavním sále bude k tanci a poslechu vyhrávat dechová hudba Vrchovanka, která vystfiídá oblíbenou Horalku. Dal í zmûnou bude i soubor, kter tradiãnû vystoupí v okénku hostû. Zatím je jisté, Ïe to bude nûkdo z Moravy. Dokonce je moïné, Ïe pfiijede skvûl reprezentant moravského folklóru Vojensk umûleck soubor Ondrá z Brna. Zájem o vystoupení na Vûneãku má známé harmonikáfiské duo manïelû Pospí ilov ch. Bohatou tombolu, kde nebudou chybût chodské koláãe z Bofiic, keramika z tvûrãí dílny manïelû MojÏí ov ch, cukráfiské skvosty firmy STENA J. Naidra a dal í, ozdobí zájezd do Tuniska. Poprvé se tak v herce vydá díky Vûneãku na sever Afriky s renomovan m touroperátorem cestovní kanceláfií ULYSSES T.R.U.S.T. Praha. BliÏ í informace o 73. po umavském vûneãku budeme v prûbûhu roku zvefiejàovat na na ich internetov ch stránkách: www.chodovevpraze.cz Zpravodaj Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví Psohlavci v Praze, Vondroušova 1154, Praha 6, www.chodovevpraze.cz. Redakčně připravil Dr. Václav Kupilík. Neprodejné! 8