Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Výroční zpráva drogové epidemiologie za rok 24 červen 25 Zpracovali: PaedDr. Zdeněk Moldrzyk Leona Matuszczyková
- 2 - Obsah: I. Moravskoslezský kraj 3 II. Sběr dat drogové epidemiologie 3 III. Počty nových a všech žadatelů o léčbu v MSK 4 1. Srovnání krajů v České republice 2. Rozdělení léčebně kontaktních center v Moravskoslezském kraji IV. Socioekonomické charakteristiky. 7 V. Věková distribuce.. 8 VI. Kategorizace drog... 9 1. Základní droga 2. Způsob aplikace a frekvence užívání 3. Sekundární droga 4. Gambleři 5. Nová zjištění VII. Virové hepatitidy A,B,C 13 VIII. HIV/AIDS u injekčních narkomanů 15 IX. Výměnný program stříkaček a jehel... 16 X. Předávkování (intoxikace) v souvislosti s užitím drogy. 16 1. Substituční léčba XI. Závěry. 17 XII. Doporučení. 18 Zdroje dat: Hygienická stanice hlavního města Prahy (Národní koordinátor drogové epidemiologie pro rezort zdravotnictví): Výroční zpráva ČR 24 Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS SZÚ EPIDAT automatizovaný systém hlášení infekčních onemocnění ČSÚ KHS MSK Užité pojmy: Noví žadatelé o léčbu - nově evidovaní uživatelé drog - žadatelé o první léčbu v životě v průběhu roku 24. Všichni žadatelé o léčbu všichni uživatelé drog žadatelé o léčbu, kteří v průběhu roku 24 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení, která poskytují péči osobám užívajícím drogy. Léčebně kontaktní centra - zdravotnická i nezdravotnická zařízení poskytující léčebnou, poradenskou či sociální službu lidem se závislostí (dále jen L/K centra).
- 3 - I. Moravskoslezský kraj Je mnoho determinant drogové epidemiologie. Mezi významné patří i demografické souvislosti výskytu drog a drogově závislých. Některé základní údaje pokládáme za vhodné uvést, i když jsou většinou známé. Moravskoslezský kraj je nejlidnatějším krajem v rámci ČR (1,264 milionu obyvatel). Hustota osídlení 228 obyvatel na km 2 převyšuje hustotu osídlení ČR (129 obyvatel/km 2 ), přičemž v rámci kraje jsou velké územní rozdíly. V kraji je 16 měst nad 1 obyvatel, v nichž žije většina, to je 67 % obyvatel kraje. V krajském městě Ostravě žije zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Celkový podíl městského obyvatelstva je ve srovnání s ostatními kraji nadprůměrný. Vzdělanost obyvatel starších 15 let v kraji je nižší než v ČR. Vysokoškolsky vzdělaných lidí je v kraji 7,7%, což je o 1,3% méně než v ČR, středoškoláků s maturitou je 27,% (o 1,9% méně), středoškoláků bez maturity a vyučených je 39,5% (o,9% více) a se základním vzděláním a bez školního vzdělání je 25,8% obyvatel, což je o 2,3% více než činí průměr ČR. K 31.12.24 vykazovala ČR průměrnou nezaměstnanost 9,5%. Míra nezaměstnanosti v kraji patří k nejvyšším mezi kraji České republiky a je vysoká ve všech okresech kraje. V kraji vykázal nejvyšší nezaměstnanost - 19,6% - okres Karviná. V kraji se nachází cca 2% všech nezaměstnaných České republiky. Vysoká nezaměstnanost a frustrace s ní spojená pravděpodobně negativně ovlivňuje zdravotní stav nezaměstnaných a jejich rodin. II. Sběr dat drogové epidemiologie Hygienická služba provozuje drogový informační systém (dále DIS) s centrálním pracovištěm drogové epidemiologie - Hygienickou stanicí hl. m. Prahy. Obsahem DIS jsou informace o poprvé léčených uživatelích drog, kteří žádali o léčebnou, poradenskou či sociální službu v některém L/K centru. V roce 22 byl tento systém rozšířen o informace o klientech, kteří jsou v těchto zařízeních v dlouhodobém či opakovaném léčení. Získaná data, která jsou naprosto anonymní a neobsahují identifikační údaje klientů (rodné číslo, trvalé bydliště), jsou shromažďována čtvrtletně prostřednictvím pracovišť drogové epidemiologie KHS. Rutinní sběr dat o léčených uživatelích drog je prováděn s využitím formuláře doporučeného Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) pro drogový informační systém v Evropě. Získaná data jsou každé čtvrtletí kontrolována a jsou vyřazovány opakující se záznamy o stejném klientovi tak, aby byl každý klient vykázán pouze jednou v příslušném kalendářním roce. Hygienická služba shromažďuje informace o uživatelích drog v ČR od roku 1995. Jak ukazuje graf č. 1, počet těch, kteří poprvé v životě požádali o léčebnou, poradenskou či sociální službu od roku 1995 neustále roste, pouze v roce 23 došlo k malému poklesu, ale v roce 24 je opět zaznamenán nárůst na 4 6 osob, z toho mužů 3 84 (67%) a žen 1 53 (32,7%), pohlaví neuvedlo 13 osob.
- 4 - Počty nových žádatelů o léčbu v L/K centrech za období 1995-24 v ČR 5 45 4 3858 3891 4148 4233 4719 4158 46 počet nových klientů 35 3 25 2 15 247 3252 3132 1 5 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 roky Graf č. 1 III. Počty nových a všech žadatelů o léčbu v MSK Počet nových žadatelů o léčbu v Moravskoslezském kraji se stejně jako v ČR neustále zvyšuje. V roce 24 to bylo 545 osob (43,2/1 tis. obyvatel), z toho mužů 412 (75,6%) a žen 133 (24,4%). Vývoj od roku 22 zachycuje graf č. 2 Počet nových žadatelů o léčbu na 1 obyvatel v ČR a v MSK v letech 22-24 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Graf č. 2 46,3 45,1 43,2 4,4 35,6 35,7 22 23 24 ČR MSK Všech žadatelů o léčbu bylo v Moravskoslezském kraji evidováno 869 (69,/1 tis. obyvatel), z toho mužů 661 (76,1%) a žen 28 (23,9%). V roce 23 bylo evidováno 771 osob a v roce 22 78 osob. V roce 24 bylo v ČR evidováno 8 845 všech žadatelů o léčbu (86,7/1 tis. obyvatel), z toho mužů 6 115 (69,1%), žen 2 79 (3,6%) a 21 osob neuvedlo pohlaví. Ve srovnání s rokem 23 bylo v roce 24 v ČR evidováno celkem o 323 léčených uživatelů drog víc. Srovnání počtu všech žadatelů o léčbu v MSK a ČR v letech 22-24 uvádí graf č. 3.
- 5 - Počet všech žadatelů o léčbu na 1 obyvatel v ČR a v MSK v letech 22-24 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Graf č. 3 86,3 83,5 86,7 69 61,7 61,1 22 23 24 ČR MSK Srovnání počtu nových a všech žadatelů o léčbu v MSK v letech 22-24 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Graf č.4 869 78 771 45 455 545 22 23 24 nově evid. všichni evid. 1. Srovnání krajů v České republice počty nových a všech žadatelů o léčbu Nejvyšší počet nových žadatelů o léčbu v přepočtu na 1 tis. obyvatel je v Ústeckém kraji (75,7), následuje Jihomoravský kraj (56,6), a hl.m. Praha (52,4). MSK je osmý (43,1). Počet nových žadatelů o léčbu na 1 obyvatel, porovnání ČR a vybraných krajů v roce 24 8 7 6 5 4 3 2 1 Ústecký Jihomoravský Praha Olomoucký Vysočina ČR MSK Královehradecký Středočeský Graf č. 5
- 6 - V celkovém počtu všech žadatelů o léčbu na 1 tis. obyvatel je na prvním místě opět Ústecký kraj (159,7), dále hl.m. Praha (135,6) a Vysočina (16,4). MSK je osmý v pořadí krajů (68,7). Počet všech žadatelů o léčbu na 1 obyvatel, porovnání ČR a vybraných krajů v roce 24 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Ústecký Praha Vysočina Jihomoravský Olomoucký ČR MSK Středočeský Královehradecký Graf č. 6 Z uvedených čísel je patrné, že počty prvních a všech žadatelů o léčbu jsou v MSK srovnatelné s ČR, avšak pozornost si zasluhuje fakt, že oba tyto ukazatelé vykazují od roku 22 vzestupný trend. 2. Rozdělení léčebně kontaktních center v Moravskoslezském kraji Informace o počtech uživatelů drog žadatelů o léčbu v MSK za rok 24 byly získány celkem z 33 hlásících L/K center, to je 11,9% z celé ČR. V evidenci KHS MSK je zaznamenáno 42 L/K center, avšak 9 z nich hlášení v roce 24 neuskutečnilo. Početně jsou nejvíce zastoupena ambulantní zařízení (51,5%), ale nejvíce navštěvovaná všemi klienty jsou nízkoprahová zařízení (asi 55% všech klientů). V České republice poskytlo informace za rok 24 celkem 278 L/K center, z toho je 51% ambulantních zařízení. Celorepublikově jsou uživateli drog nejvíce navštěvovaná nízkoprahová zařízení, a to 55% z nich. Rozložení L/K center v MSK a ČR je přibližně stejné. Tabulka č. 1 Počty hlásících L/K center v MSK v roce 24 Nízkoprahová Ambulantní Lůžková Celkem L/K center Bruntál 1 2 1 4 Frýdek 1 4 2 7 Místek Karviná 4 2 1 7 Nový Jičín 2 2 Opava 1 2 3 Ostrava 2 7 1 1 celkem 9 17 7 33
- 7 - Procentuální rozdělení hlásících L/K center v MSK rok 24 OV OP NJ KA FM nízkoprahová ambulantní lůžková BR % 2% 4% 6% 8% 1% Graf č.7 IV. Socioekonomické charakteristiky V následujícím textu jsou uvedeny základní socioekonomické charakteristiky uživatelů drog, žadatelů o léčbu. Je uvedena jejich motivace k návštěvě L/K center, pracovní zařazení, vzdělání. Tyto faktory mají velmi výrazný vliv na problematiku zneužívání drog a závislostí vůbec. Ze všech nově evidovaných uživatelů drog v MSK přišlo 48,9% do L/K center z vlastního rozhodnutí, event. pod vlivem rodinného příslušníka (v ČR 64%). V 14,8% jsou iniciátory návštěvy sociální pracovníci, policie nebo soud (v ČR 7,3%). Asi polovina všech léčených uživatelů drog žije s rodiči (52,1%) a 15% udává, že žije osaměle. Závažné jsou informace, že spolu s uživatelem drog žijí děti (4,5%). Asi 19% uživatelů drog v MSK žije s dalším uživatelem (v ČR 2%). Pravidelné zaměstnání vykazuje pouze 7,6% klientů, v České republice je to 14-15%. Nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících uživatelů drog je 58,1%, v ČR je to 52,3%. Pouze základní vzdělání mezi všemi klienty má 58,8%, v ČR 49,4%. Další nejčastější kategorií je SŠ bez maturity, kde shodně v MSK i ČR jde o 27%. Vysokoškoláci jsou rovněž shodně v MSK i ČR zastoupeni v tomto souboru 1%. Uvedená čísla dostatečně vypovídají o rozdílu mezi MSK a ČR a současně zviditelňují základní sociální a ekonomické determinanty problému zneužívání drog v MSK. Tabulka č. 2 Srovnání zaměstnanosti,nezaměstnanosti žadatelů o léčbu MSK,ČR v roce 24 Pravidelné Nezaměstnání, Studenti, žáci zaměstnání příležitostně pracující Noví Všichni Noví Všichni Noví Všichni žadatelé žadatelé žadatelé Česká republika 14,2% 15,7% 49,6% 52,3% 27,1% 2,6% Moravskoslezský kraj 6,2% 7,6% 53% 58,1% 36,5% 28,9%
- 8-6,% Srovnání ČR a MS kraje u žadatelů o léčbu v roce 24 5,% 4,% 3,% 2,% ČR MSK 1,%,% nově evid. všichni evid. nově evid. všichni evid. nově evid. všichni evid pravidelné zaměstnání nezaměstnaní studenti, žáci Graf č. 8 V. Věková distribuce Mezi žadateli o první léčbu jsou nejpočetnější věkovou skupinou v MSK 15-19letí (232 osob) a 2-29letí (234 osob). Mezi všemi žadateli o léčbu pak zcela pochopitelně dominuje starší věková skupina - 2 29 let (416 osob znamená výskyt 47,9% mezi všemi klienty). V České republice jsou nejpočetnější věkovou skupinou 2 29letí, která tvoří výskyt 56,7% mezi všemi léčenými klienty. Tabulka č. 3 Žadatelé o léčbu podle věkových skupin v MSK v roce 24 Věkové skupiny Noví žadatelé o léčbu Všichni žadatelé o léčbu muži ženy celkem muži ženy celkem do 15 let 5 4 9 (1,65%) 6 6 12(1,38%) 15-19 let 164 68 232(42,6%) 21 92 293(33,7%) 2-29 let 185 49 234(42,9%) 327 89 416(47,9%) 3 39 let 39 7 46(8,43%) 88 14 12(11,7%) 4 49 let 5 3 8(1,45%) 15 4 19(2,18%) 5 59 let 4 1 5(,91%) 11 1 12(1,38%) 6 let a více 1 1 2(,36%) 4 2 6(,69%) neznámo 9 9(1,65%) 9 9(1,3%) CELKEM 412 133 545(1%) 661 28 869(1%)
- 9 - Všichni žadatelé o léčbu podle věkových skupin v MSK v roce 24 Noví žadatelé o léčbu podle věkových skupin v MSK v roce 24 do 15 let 15-19 let 2-29 let 3-39 let 4-49 let 5-59 let 6 a více neznámo do 15 let 15-19 let 2-29 let 3-39 let 4-49 let 5-59 let 6 a více neznámo Grafy č. 9 Zajímavý je výrazně vyšší podíl žen věkové kategorie 15-19let v souboru žen žadatelek o první léčbu (51%). Ve stejné věkové kategorii, ale v souboru mužů prvních žadatelů o léčbu, jde o 33,7% výskyt. Alarmující je údaj z dotazníků uživatelů drog v MSK, že před dosažením věku 15 let začalo užívat některou z drog 22% klientů. Před dovršením 19 let je první užití drogy uváděno 78% klientů. V České republice jde o první užití před 15. rokem věku u 17% klientů a před 19. rokem věku u 74% klientů. Od 25 let a se stoupajícím věkem narůstá podíl klientů v nízkoprahových centrech, ale snižuje se jejich podíl zejména v ambulantních zařízeních i v lůžkových zařízeních. Průměrný věk žadatelů o první léčbu v ČR se oproti roku 23 zvýšil z 21,9 na 22,7 roku a dosáhla v roce 24 úrovně z roku 1995. Tabulka č. 4 Průměrný věk žadatelů o první léčbu letech 1995-24 v ČR Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 Věk 22,8 21,5 2,8 2,6 2,8 2,9 21,3 21,8 21,9 22,7 VI. Kategorizace drog 1. Základní droga Nejčastěji zastoupenou skupinou drog u všech žadatelů o léčbu v roce 24 v kraji jsou stimulancia 53,5%. Druhou nejčastěji registrovanou skupinou drog jsou kanabinoidy 26,%. Na třetím místě jsou uživatelé opiátů 1,4%. U nových žadatelů o léčbu jsou na třetím místě rozpustidla (6,6%). V České republice se pořadí v zastoupení skupin drog mírně liší - viz tabulka.
- 1 - Tabulka č. 5 Procentuální zastoupení užívaných drog v ČR a v MSK v roce 24 Česká republika Moravskoslezský kraj Noví Všichni Noví Všichni žadatelé žadatelé Heroin, ostatní opiáty 3. 15,4% 2. 24,5% 6,2% 3. 1,4% Pervitin, ostatní stimulancia 1. 59,3% 1. 54,8% 1. 52,5% 1. 53,5% Kanabinoidy 2. 21,6% 3. 16,5% 2. 31,9% 2. 26,% Halucinogeny,3%,2% 1,1%,7% Rozpustidla 2,3% 2,5% 3. 6,6% 6,7% Sedativa, Hypnotika,7%,9% 1,1% 1,6% Jiné drogy, léky,4%,4%,6% 1,1% Počet všech žadatelů o léčbu v MSK v roce 24 - skupiny základních drog, procentuální zastoupení Sedativa, Hypnotika Rozpustidla 1,6% 6,7% Halucinogeny,7% Jiné drogy, léky 1,1% Heroin, os tatní opiáty 1,4% Kanabionoidy 26,% Pervitin, ostatní stim ulancia 53,5% Graf č. 1 Počet všech žadatelů o léčbu v ČR v roce 24 - skupiny základních drog, procentuální zastoupení Rozpustidla 2,5% Halucinogeny,2% Sedativa, Hypnotika,9% Jiné drogy, léky,4% Heroin, ostatní opiáty 24,5% Kanabionoidy 16,5% Pervitin, os tatní stimulancia 54,9% Graf č. 11
- 11-2. Způsob aplikace a frekvence užívání Na prvním místě u základní drogy v MSK je injekční aplikace zaznamenána ve 49,9% případů u všech žadatelů o léčbu. Následuje kouření ve 28% a čichání v 17,4%. 4,7% se dělí mezi ústní požití a neznámý způsob aplikace. V ČR má injekční aplikace daleko větší procentuální zastoupení (67,4%), naopak kouření (17,9%) a čichání (1,6%) je nižší než v MSK. Tabulka č. 6 Způsob aplikace základní drogy, srovnání ČR a MSK v roce 24 Formy aplikace základní drogy ČR celkem Noví žadatelé v roce 24 MSK celkem Noví žadatelé v roce 24 ČR celkem Všichni žadatelé v roce 24 MSK celkem Všichni žadatelé v roce 24 injekční 6,4% 43,3% 67,4% 49,9% kouření 23,1% 33,7% 17,9% 28,% čichání 12,8% 18,7% 1,6% 17,4% ostatní 3,7% 4,3% 4,1% 4,7% Nejčastě jší způsob aplikace základní drogy v MSK v roce 24 u všech žadatelů o léčbu Nejčastější způsob aplikace základní drogy v ČR v roce 24 u všech žadatelů o léčbu čichání ostatní injekční čichání ostatní kouření kouření injekční Grafy č. 12 Nejčastěji injekčně aplikovanou drogou je heroin a pervitin. Z celkového počtu uživatelů těchto drog, u kterých je i jiná možnost užití, dochází k injekční aplikaci heroinu v kraji v 76,9% případů (v ČR až v 9,8%), u pervitinu v 79,3% případů (v ČR 84,9%). První injekční užití drogy před dovršením 15 let věku udává v kraji 5% ze všech žadatelů o léčbu (v ČR 6,4%). Do 19 let již 34,9% v MSK a v ČR skoro polovina všech žadatelů o léčbu (48,4%). Denní užívání jakékoliv drogy uvádí 22,6% a užití 2-6x v týdně 3% všech žadatelů o léčbu v MSK. Tabulky č. 7, 8 Frekvence užití drogy v MSK a ČR v roce 24 Moravskoslezský kraj Frekvence užívání Noví žadatelé o léčbu základní drogy MSK 24 (545) Všichni žadatelé o léčbu MSK 24 (869) denní užívání 14 (19%) 196 (22,6%) 2 6x týdně 179 (32,8%) 261 (3%)
- 12 - Česká republika Frekvence užívání základní drogy Noví žadatelé o léčbu ČR 24 (4 6) Všichni žadatelé o léčbu ČR 24 (8 845) denní užívání 1 183 (25,7%) 2 53 (28,6%) 2 6x týdně 1 33 (28,3%) 2 215 (25%) 3. Sekundární droga Z celkového počtu 869 všech žadatelů o léčbu v MSK užilo v kombinaci druhou drogu 56,2% (489 osob), z nich 33,5% (164 osob) užívalo ještě třetí drogu. Tabulka č. 9 Nejčastěji užívaná sekundární droga v MSK v roce 24 Nejčastěji užívaná sekundární droga Noví žadatelé o léčbu Všichni žadatelé o léčbu 1. marihuana 162 254 2. pervitin 47 88 3. extáze 3 39 4. toluen 17 26 V České republice z celkového počtu 8 845 všech žadatelů o léčbu užilo v kombinaci druhou drogu 6% (5 31 osob), z nich 22,4% (1 98 osob) užívalo ještě třetí drogu. Tabulka č. 1 Nejčastěji užívaná sekundární droga v ČR v roce 24 Nejčastěji užívána sekundární droga Noví žadatelé o léčbu Všichni žadatelé o léčbu 1. marihuana 1 648 2 942 2. pervitin 559 1 312 3. extáze 374 561 4. heroin 235 577 4. Gambleři Moravskoslezský kraj vykazuje v rámci ČR nejvyšší počet gamblerů, a to v počtu 22 osob. Z L/K center v ČR bylo nahlášeno celkem 345 osob, z toho 58,5% je z MSK. Při porovnání roku 23 a 24 došlo v kraji k nárůstu. Kraje s nejvyšším počtem hlášených gamblerů u léčených uživatelů drog v rámci ČR: 1. Moravskoslezský kraj 22 osob 2. Vysočina 56 osob 3. Královéhradecký kraj 37 osob 5. Nová zjištění V ČR dochází ke zvýšení počtu uživatelů Subutexu, nikoliv jako prostředku substituční terapie, ale užívaného jako základní nebo sekundární droga. V roce 24 se výrazně zvýšil počet osob zneužívajících Subutex u žadatelů o první léčbu (ze 4 osob na 58 osob). V MSK nebylo zaznamenáno hlášení o užití Subutexu jako základní drogy. Stoupl však počet uživatelů nebezpečných rozpustidel a extáze.
- 13 - VII. Virové hepatitidy A,B,C I když má výskyt virových hepatitid, zvláště typu A, v ČR i v MSK sestupný trend, podíly injekčních uživatelů drog (IUD) mezi nemocnými virovou hepatitidou B jsou vysoké. V ČR je situace významně horší (31,4%) než v MSK (5,6%). Podíl IUD ve skupině nemocných virovou hepatitidou typu C je však alarmující (viz tabulky č. 13 a 14). Tabulka č. 11 Virová hepatitida A,B,C celkem případů, srovnání let 1997-24 v ČR 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 VHA 1187 94 933 614 325 127 114 7 VHB 557 575 636 64 457 413 37 392 VHC 22 319 329 319 276 213 182 197 Tabulka č. 12 Virová hepatitida A,B,C celkem případů, srovnání let 1997-24 v MSK 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 VHA 23 75 28 29 13 1 12 4 VHB 65 87 4 57 34 35 16 18 VHC 26 5 24 18 23 5 9 15 Výskyt virové hepatitidy A,B,C - celkem případů, srovnání let 1997-24 v ČR 14 12 1 8 6 4 VHA VHB VHC 2 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 Graf č. 13
- 14 - Výskyt virové hepatitidy A,B,C - celkem případů, srovnání let 1997-24 v MSK 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 VHA VHB VHC Graf č. 14 Tabulka č. 13 Virová hepatitida A,B,C procentuální podíl injekčních uživatelů drog, srovnání let 1997-24 v ČR 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 VHA 17,9 2,4 15,3 2,9 1,5 4,7 4,4 VHB 8,3 18,6 23,6 27,2 28,2 27,1 25,4 31,4 VHC 52,7 61,1 64,1 68,3 6,5 59,6 64,8 6,9 Tabulka č. 14 Virová hepatitida A,B,C procentuální podíl injekčních uživatelů drog, srovnání let 21-24 v MSK (data před rokem 21 nebyla vedena) 21 22 23 24 VHA VHB 8,8 8,6 12,5 5,6 VHC 6,9 6 55,6 53,3
- 15 - Virová hepatitida A,B,C - procentuální podíl injekčních uživatelů drog, srovnání let 1997-24 v ČR 8 7 6 5 4 3 2 1 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 VHA VHB VHC Graf č. 15 Virová hepatitida A,B,C - procentuální podíl injekčních uživatelů drog, srovnání let 21-24 v MSK 7 6 5 4 3 VHA VHB VHC 2 1 21 22 23 24 Graf č. 16 VIII. HIV/AIDS u injekčních narkomanů Ke dni 31.12.24 bylo v MSK evidováno 42 HIV pozitivních osob, v ČR to bylo 737 osob, z toho bylo 33 případů u injekčních uživatelů drog. K témuž datu bylo v MSK 13 osob s onemocněním AIDS, v ČR byl výskyt 184 případů AIDS, z toho se v 5 případech jednalo o injekční uživatele drog. Výsledky testování na HIV jsou v roce 24 nepatrně příznivější než v předcházejících letech. Zůstává však stále zhruba kolem 61% ze všech injekčních uživatelů drog netestováno či s neznámým výsledkem.
- 16 - IX. Výměnný program stříkaček a jehel L/K centry je realizován rovněž výměnný program jehel a stříkaček. Jde o terénní program, který se neomezuje jen na výměnu stříkaček, ale jeho součástí je i distribuce ochranných a ošetřovacích materiálů, jako jsou například kondomy, desinfekční tampony, náplasti, filtry apod. Nedílnou součástí výměnného programu, jehož významným rysem je ochrana většinové společnosti před infekcí, je také motivace klientů k léčbě, průnik do subkultury uživatelů, bezpečná likvidace injekčního náčiní a některé další úkony. Cílem terénních programů je minimalizovat důsledky užívání drog nejen pro uživatele, ale i pro společnost: - udržet nízký výskyt HIV/AIDS pozitivity - snížit výskyt hepatitidy B,C - snížit počet úmrtí v důsledku předávkování drogou - předcházet kriminalitě - navazovat důvěru a motivovat klienty ke kontaktu se službami pro uživatele drog. Počet výměn se v ČR neustále zvyšuje, v roce 24 byl zaznamenán nejvyšší meziroční nárůst v počtu vyměněných kusů, a to o 5 kusů. Přepočteme-li počet vyměněných injekčních setů na jednoho evidovaného injekčního uživatele drog za rok, vychází v MSK 213 kusů, v Praze dokonce 837 kusů. Tabulka č. 15 Výměnný program v MSK, srovnání let 22-24 22 23 24 Celkem počet kusů v MSK 43 65 75 516 11 824 Tabulka č. 16 Výměnný program v ČR, srovnání let 1998-24 1998 1999 2 21 22 23 24 Celkem počet kusů (v tisících) 49 85 1 15 1 18 1 41 1 67 2 18 X. Předávkování (intoxikace) v souvislosti s užitím drogy V ČR došlo k nárůstu počtu evidovaných předávkování v souvislosti s užitím drogy o 8,1%. Nejvíce případů eviduje hl. město Praha v počtu 297 hlášených intoxikací. Moravskoslezský kraj je na třetím místě v počtu 154 hlášených intoxikací v roce 24. Nejvíce se na předávkování drogou podílejí hypnotika/sedativa, dále opiáty, následují stimulační látky. V roce 24 skončilo úmrtím 6 z evidovaných 952 případů v souvislosti s intoxikací drogou.
- 17 - Tabulka č. 17 Intoxikace drogami v roce 24 v ČR a v MSK - základní droga Heroin a ost. opiáty Pervitin a ost. stimul. Kanabinoidy Halucinogeny Rozpustidla Sedativa, hypnotika Jiné drogy a léky Neznámá ČR 213 25 84 18 64 229 91 48 MSK 18 58 17 1 22 21 15 2 Intoxikace drogami ČR a MSK 24 - základní droga Halucinogeny neznámá Rozpustidla Kanabinoidy Jiné drogy a léky Pervitin a ost. stimul. Heroin a ost. opiáty Sedativa, hypnotika 5 1 15 2 25 ČR MSK Graf č. 17 1. Substituční léčba Substituční léčba je typem léčby závislosti na opiátech, která používá látku podobnou nebo s identickými vlastnostmi a účinky, jaké má užívaná droga. Užívání substitučních látek zmírňuje mnoho abstinenčních příznaků, které jedinci závislí na různých psychoaktivních látkách pociťují. Rovněž ve svém důsledku snižuje kriminalitu, infekční onemocnění, úmrtí spojená s drogami a zlepšuje fyzický, sociální a psychický stav pacientů. V ČR je 1 center substituční léčby, v MSK je takovéto centrum ve Fakultní nemocnici v Ostravě Porubě. Údaje o počtu léčených osob však KHS MSK nemá k dispozici. XI. Závěry V roce 24 došlo oproti předchozímu roku v Moravskoslezském kraji stejně jako v České republice k vzestupu počtu nových i všech žadatelů o léčbu Porovnání v rámci České republiky řadí MSK na osmé místo jak v počtu všech žadatelů o léčbu, tak v počtu nových žadatelů o léčbu Situace v kraji je lepší než ve srovnatelných regionech ČR Ústecký kraj, Praha, Středočeský kraj
- 18 - MSK disponuje základní sítí L/K center, která jsou však rozložena nerovnoměrně (např. okres Nový Jičín má pouze ambulantní zařízení) Rozbor socioekonomických charakteristik uživatelů drog přináší potvrzení vztahu mezi úrovní vzdělanosti a výskytem drogových závislostí Lze konstatovat, že vysoká míra nezaměstnanosti v kraji ovlivňuje výskyt procenta nezaměstnaných nebo příležitostně pracujících ve skupině drogově závislých (téměř 6%) Naopak zaměstnaných je v této skupině pouze 7,6% Obavy vzbuzuje vysoký počet studentů a žáků u všech žadatelů o léčbu 28,9% a u žadatelů o první léčbu dokonce 36,5% 22% klientů L/K center začalo užívat drogu již před dovršením 15. roku věku Stejně jako v ČR je nejčastěji užívaným typem drogy pervitin (a ostatní stimulancia) Heroin vykazuje nižší výskyt v MSK (1,4% uživatelů) než v ČR (24,5%) Nebezpečné je vysoké procento osob zneužívajících rozpustidla 6,6% Vysoce pravděpodobná je souvislost nepříznivých sociálně ekonomických podmínek kraje s enormně vysokým výskytem gamblerů (1. místo v ČR) Varovný je vysoký výskyt injekčních uživatelů drog mezi nemocnými virovou hepatitidou C (53,3%) XII. Doporučení Stav na drogové scéně, který je částečně identifikovatelný čísly uvedenými v této zprávě, svědčí o nutnosti přijetí a uskutečňování regionální protidrogové politiky v Moravskoslezském kraji. Přitom za prioritní je možno pokládat zlepšení socioekonomických podmínek obyvatel kraje, o čemž svědčí těsný vztah mezi nezaměstnaností a výskytem závislostí obecně. Ve vztahu k dětem a mládeži je nutno nadále podporovat zaměření preventivních aktivit na jejich volný čas a programově, komplexně řešit prevenci sociálně patologických jevů.