doc. Ing. Helena Fialová, CSc. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních ČVUT v Praze, FEL

Studijní materiály pro makro a mikroekonomiku pro předměty A7B16MME - Makro a Mikroekonomika, A1B16MME - Makro a Mikroekonomika, Y16MME Makro a mikroekonomika jsou dostupné na stránce http://ocw.cvut.cz/moodle/course/view.php?id=465 doc. Ing. Helena Fialová, CSc. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních ČVUT v Praze, FEL Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 1. p ednáška VÝZNAM EKONOMIE. ZÁKLADNÍ POJMY. OSNOVA: 1. Obsah a cíl p edm tu 2. Sedm ekonomických principů 3. Vybrané základní ekonomické pojmy Ad 1. OBSAH A CÍL P EDM TU Vysvětlit základy ekonomie na vysokoškolské úrovni, zejména základní ekonomické kategorie (pojmy) a jejich vztahy (nap. p idaná hodnota, diskontní sazba, obligace a výnos z ní, fiskální politika, devalvace měny). Poskytnout základní vědomosti pro život. Vysvětlit princip ekonomického myšlení. Poskytnout základní vědomosti pro navazující ekonomické předměty. Ad 2. SEDM EKONOMICKÝCH PRINCIPŮ 1. Princip vzácnosti (aneb žádný oběd není zadarmo ) 2. Princip porovnání nákladů a prospěchu 3. Princip rozdílného významu nákladů 4. Princip komparativních výhod 5. Princip rostoucích nákladů příležitosti (neboli pravidlo ovoce na dosah ) 6. Princip efektivity 7. Princip rovnováhy 1

Ad 3. VYBRANÉ ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY DEFINICE EKONOMIE (Nejstru n jší definice - neplýtvat) Volba nejlepšího zp sobu vyu ití omezených zdroj p i zajišt ní neomezených pot eb. Neomezené pot eby (lepší výraz je cht ní, anglicky wants ). Omezené (vzácné, anglicky scarce) zdroje. Volba (choice). V dycky jsou alternativy (options), nap. ud lat něco nebo neud lat. Rozhodování (decision-making) znamená porovnávat prosp ch a náklady. Prosp ch je výnos s určitým rizikem, s jakým bude dosa en. (Riziko je míra nejistoty, e ádoucí výsledek nenastane.) Obvykle vyjad ujeme prosp ch v pen zích jako zisk. To je však zúžený pohled. Nesprávné porovnání prosp chu a náklad plyne z toho, e prosp ch uvažujeme jen v částkách vyčíslitelných v penězích a neuvažujeme všechny náklady. OPPORTUNITY COST - cena p íle itosti, cena ztracené příležitosti, cena nejlepší nevyu ité p íle itosti, náklady p íle itosti. (Kv tiná ka na ulici a cena její práce, plat u itele a ú etního, mince na zemi.) Cena ka dého zbo í je dána velikostí jeho opportunity cost (markantní je to u ceny práce). RACIONÁLNÍ CHOVÁNÍ Porovnání nákladů a prospěchu. Náklady nesmí být větší než prospěch. Rozhodování je p ísn individuální. HOMO ECONOMICUS Vypo ítavý sobec, který m í vše na peníze. EKONOMIE JAKO V DA Od roku 1969 se uděluje Nobelova cena. Odlišnosti od ostatních v dních obor : - nem e si dovolit experiment - nem e vyzkoušet více variant - obrovský dopad ka dého pokusu (národ není sto bílých myší). 2

Kapitál MIKROEKONOMIE a MAKROEKONOMIE Mikroekonomie se zabývá chováním jednotlivých subjektů (firem, spotřebitelů, trhů zboží) Makroekonomie se zabývá ekonomikou země jako celkem. VSTUP - VÝSTUP (input output) VÝROBNÍ FAKTORY (d le ité vstupy) P da (land), práce (labor), kapitál (cupital), podnikatelské schopnosti (entrepreneurial ability). Peter Drucker entrepreneurial ability bude nejd le it jším výrobním faktorem ve 21.století. PRODUK NÍ FUNKCE Kombinace faktor (složená produkční funkce) Q = f(x i ) Q = A x f(l, K, N) Kombinace vstup plus výrobní technologie produktivita faktor. A Slož ená prod ukční funkce B C D Práce 3

HRANICE VÝROBNÍCH MO NOSTÍ H r a n ic e v ý r o b n íc h m o ž n o st í 15 12 9 6 A B C U D E I 3 S F 0 1 2 3 4 5 Z bo ž í X Kombinace produkt p edstavujících výstup. Posuny hranice: doprava v d sledku ekonomického r stu, doleva po katastrofách. Body pod hranicí - nevyu ité faktory, body nad hranicí - nedosa itelné. Hranice je dána vysp lostí ekonomiky, stupn m industrializace, pom rem soukromého a ve ejného sektoru, efektivností vládní hospodářské politiky atd. Je to jediná ze známých funkcí, která je konkávní, jinak jsou funkce b n konvexní. TOK A STAV Toková veličina (flow) má asový rozm r a je závislá na délce období (objem produkce, inflace, p íjmy z daní a veškeré p íjmy nebo výdaje). Stavová veličina (stock) je vzta ena k ur itému okam iku (nezam stnanost, dluh nebo pohledávka) - nemá smysl s ítat údaje k r zným okam ikům. EKONOMICKÉ SUBJEKTY 1. Domácnosti (households) 2. Podniky (businesses) 3. Ve ejná ruka, vláda, stát (government) 4

KLÍČOVÉ POJMY Ekonomie, vzácné zdroje, rozhodování, opportunity cost, racionální chování, mikroekonomie, makroekonomie, vstup, výstup, výrobní faktor, produkční funkce, hranice výrobních možností, tok, stav, ekonomický subjekt. 5

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 2. p ednáška TRH. POPTÁVKA A NABÍDKA. OSNOVA: 1. Definice trhu 2. Úloha trhu v ekonomice 3. Poptávka a zákon poptávky 4. Nabídka a zákon nabídky 5. Tržní rovnováha 6. Regulace cen 7. Komparativní výhody Ad 1. DEFINICE TRHU Trh je oblast ekonomiky, kde se setkává nabídka a poptávka (prodávající a kupující) a výsledkem tohoto setkání je prodej a současně koupě zboží v určitém množství a za určitou cenu. Laik si představí tržiště nebo jarmark. Trh je důsledkem dělby práce, tj. specializace výrobců. Naturální směna, všeobecný ekvivalent (peníze), papírové peníze (vrcholem je bezhotovostní placení). Dokonale konkurenční trh. Trh s omezením nebo vyloučením konkurence. Ad 2. ÚLOHA TRHU V EKONOMICE Laický názor: zprostředkování směny. Pohled ekonoma: optimální alokace zdrojů. Cena je významný fenomén. Je signálem pro kupující i prodávající. Nefunguje-li trh, 1

je cena falešným signálem. Cena je stimulem pro efektivní výrobu. Dochází k přelévání výrobních faktorů hledajících nejvyšší zhodnocení. Tržní hospodářství je soustavou trhů. Trh zboží, trh práce, trh kapitálu, trh peněz. Ad 3. POPTÁVKA A ZÁKON POPTÁVKY Poptávané množství zboží je množství, které požadují kupující za určité ceny. Závisí na těchto cenách. Zobrazuje se pomocí poptávkové křivky jejíž průběh je dán zákonem poptávky, podle kterého jsou kupující ochotni s klesající cenou nakupovat větší množství zboží. Faktory určující polohu, tvar a sklon poptávkové křivky: a) Tvar určuje cena. b) Sklon určuje elasticita. c) Polohu určují příjmy, zvyklosti, ceny substitutů a komplementů, charakter zboží (normální, luxusní a podřadné), demografické charakteristiky, očekávání, publicita trhu, vládní opatření (například daně). Rozlišujeme změnu poptávaného množství (pohyb po křivce - mění se cena i množství) a změnu poptávky, tj. její zvýšení nebo snížení (posun křivky - mění se cena nebo množství). Ad 4. NABÍDKA A ZÁKON NABÍDKY Nabízené množství zboží, které nabízejí prodávající za určité ceny. Nabídková křivka podle zákona nabídky, podle kterého jsou nabízející ochotni s rostoucí cenou nabízet větší množství zboží. 2

Cena S S M n o ž stv í Se stoupající cenou výrobci zapojují další faktory, zapojují se méně výkonní výrobci. Polohu nabídkové křivky určují tyto faktory: - ceny vstupů, - technologie a organizace práce, - počet výrobců, - přírodní faktory, - vládní opatření. Pohyb po křivce a posun křivky. Ad 5. TRŽNÍ ROVNOVÁHA Kompromis. Rovnovážné množství a rovnovážná cena. D S E S D Množství 3

Cena Tržní nerovnováha: prodávající požadují vysoké ceny vzniká přebytek, ten tlačí ceny dolů a přicházejí nové faktory kupující žádají nízké ceny vzniká nedostatek, ten tlačí ceny nahoru a faktory opouštějí trh D Přebytek S E Nedostatek S D Množství Posuny křivek Posun křivky znamená vždy i posun rovnovážného bodu. Není sporu o tom, kam se rovnovážný bod posune. Posun rovnovážného bodu můžeme logicky odvodit nebo vyčíst z nakresleného grafu. Ad 6. REGULACE CEN a) Cenový strop Příklad: trh benzínu 60 D S 40 E C e n o v ý str o p 20 S C h y b ě j íc í m n o ž st ví D M n o ž st v í [ m il. li tr ů ] 4

b) Cenová podlaha Příklad: trh mléka 21 D P ř e b y t e č n é m n o ž st v í S 14 7 E C e n o v á p o dl a h a S D M n o ž st v í [ m il. li tr ů ] Ad 7. KOMPARATIVNÍ VÝHODY Absolutní výhoda v mezinárodním obchodu (koncept Adama Smithe) Absolutní výhodou se rozumí schopnost určité země vyrábět některý výrobek nebo výrobky (poskytovat některou službu nebo služby) s nižšími náklady (tj. s menší spotřebou výrobních faktorů. Podle Adama Smithe (1723-1790) byla takto pojatá absolutní výhoda podmínkou mezinárodní směny, kdy země vyváží výrobky a služby, při jejichž výrobě má absolutní výhodu, a dováží výrobky a služby, ve kterých tuto výhodu nemá. Komparativní výhoda v mezinárodním obchodu (koncept Davida Ricarda) David Ricardo (1772-1823) formuloval v roce 1817 princip komparativních výhod, podle kterého se do mezinárodního obchodu mohou zapojit všechny země, tedy i takové, které mají absolutně vyšší náklady při výrobě všech směňovaných výrobků než jejich obchodní partneři. Rozhodující jsou tzv. relativní výhody, tzn., že země budou vyvážet výrobky a služby, které vyrábějí s nižšími náklady příležitosti, mají tudíž ve výrobě tohoto zboží menší nevýhodu než jejich obchodní partneři (nebo větší výhodu), a budou dovážet výrobky a služby, které vyrábějí s vyššími náklady příležitosti a mají proto v jejich výrobě větší nevýhodu (nebo menší výhodu). 5

PŘÍKLADY 2 země, 2 zboží Příklad 1 (absolutní výhoda): Země Zboží (počet hod./1 kus) PC auta USA 1 2 EU 3 1 USA mají absolutní výhodu ve výrobě aut (vyrobí auto za 1 hodinu, kdežto EU na to potřebuje 3 hodiny), EU má absolutní výhodu ve výrobě počítačů (vyrobí PC za 1 hodinu, kdežto USA na to potřebují 2 hodiny). Země se budou specializovat podle svých absolutních výhod: USA na výrobu aut, EU na výrobu PC. Příklad 2 (komparativní výhoda): Země Zboží (počet hod./1 kus) PC auta USA 1 2 EU 3 4 USA mají absolutní výhodu ve výrobě obou komodit. PC vyrobí za 1 hodinu (EU potřebuje 3 hodiny) a auto za 2 hodiny (EU potřebuje 4 hodiny). Podle A.Smithe není vzájemně výhodný obchod možný. Podle D.Ricarda záleží na komparativních výhodách. Země se bude specializovat na výrobu komodity, při jejíž výrobě jsou její náklady příležitosti nižší (ztrácí méně) USA vyrobí za 1 hodinu 1 PC nebo ½ auta. Specializací na PC opouští výrobu aut (1PC = ½ auta, výrobou jednoho PC ztratí možnost vyrobit půl auta). EU vyrobí za 1 hodinu 1/3 PC nebo ¼ auta. Specializací na auta opouští výrobu PC. (Kdyby se specializovala na PC, ztratila by za jeden počítač ¾ auta, protože 1 PC = ¾ auta) Hledáme směnný poměr výhodný pro obě země: Směnný poměr: ½ auta < 1PC < 3/4 auta 6

KLÍČOVÉ POJMY Trh, optimální alokace zdrojů, poptávka, zákon poptávky, poptávané množství, nabídka, zákon nabídky, nabízené množství, posun křivky a pohyb po křivce, regulace cen, cenový strop, cenová podlaha, absolutní výhoda, komparativní výhoda. 7

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 3. p ednáška ELASTICITA. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE. OSNOVA: 1. Elasticita 2. Užitek 3. Indiferenční křivky a indiferenční mapa 4. Zákon substituce 5. Rozpočtové omezení 6. Rovnováha spotřebitele 7. Substituční a důchodový efekt Ad 1. ELASTICITA Definice: Pružnost. Mezi dvěma ekonomickými veličinami, kdy jednu z nich považujeme za funkci druhé y = f(x), je elasticita definována jako míra relativní změny y vůči relativní změně x. Tento vztah lze dále upravit a platí, že elasticita je dána podílem derivace funkce v bodě a měrnou hodnotou v tomto bodě. dy E y dx x E dy : y dx x 1

Různé typy elasticity: cenová elasticita poptávky a nabídky důchodová elasticita poptávky elasticita investic v důsledku změny úrokové míry elasticity daňových plateb při změnách důchodů nebo daňových sazeb Elasticita je kladná nebo záporná. Cenová elasticita poptávky: Vzorec: E ΔQ Q ΔP P Je záporná. Elastická poptávka: E > 1 Neelastická poptávka: E < 1 Jednotkově elastická poptávka: E= 1 Dokonale elastická poptávka: E = Dokonale neelastická poptávka: E = 0 Cenová elasticita poptávky a příjem firmy. Faktory ovlivňující cenovou elasticitu poptávky: - naléhavost potřeby - substituce - komplementarita - časový horizont - podíl na rozpočtu - různé (informovanost, móda, panika, svátky ) 2

Cenová elasticita nabídky: Je kladná. Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky dostupnost vstupů mobilita vstupů substituce vstupů časový horizont Křížová elasticita poptávky Změna poptávky po jednom zboží v důsledku změny ceny jiného zboží Kladná - substituty Záporná - komplementy Vzorec: E k Δ Q Δ Q P 1 2 1 nebo E k Δ Q Δ Q P 2 2 1 P 2 P 1 Ad 2. UŽITEK Tři rozhodnutí spotřebitele: 1. Co a v jakém množství bude nakupovat. 2. Kolik vynaloží práce na dosažení určitého příjmu. 3. Jakou část příjmu utratí a jakou uspoří. Uvažujeme racionálně se chovajícího spotřebitele. Rozhodnutí učiní spotřebitel podle užitku, který mu získané zboží přinese, podle rozpočtového omezení, kterým je limitován. Užitek představuje uspokojení, nebo-li subjektivní potěšení, užitečnost věci či služby. Máme zato, že se užitek nedá měřit. Klasikové se domnívali, že ano, a jednotkou byl 1 UTIL. Dnes považujeme za nejjednodušší způsob měřit užitek zboží jinými nebo jiným druhem zboží. Porovnáváme, jakého zboží jsme ochotni se vzdát, abychom získali žádoucí zboží (se žádoucím užitkem). Obecně se nejlépe měří užitek penězi. 3

CELKOVÝ A MEZNÍ UŽITEK Mezní hodnoty jsou základem pro rozhodování. Průměrné hodnoty jsou veličiny evidenční, důležité pro srovnání, analýzu, popis. Celkový užitek (total utility) TU Platí, že od určitého bodu s rostoucím uspokojením celkový užitek roste, avšak s každou další spotřebovávanou jednotkou se růst zpomaluje. Kdyby přestal užitek růst, racionálně chovající se spotřebitel by přestal statek spotřebovávat. Jestlliže se růst celkového užitku zpomaluje, znamená to, že mezní užitek klesá. Mezní užitek (marginal utility) MU Jestliže U = f(q 1 ), pak TU dtu MU = ------ = ---------- q dq Zákon klesajícího mezního užitku: Spotřebitel spotřebovává zboží až do doby, kdy jeho cena se rovná meznímu užitku. MU = p Kdy bude spotřebitel nejvíce spokojen? Když mu poslední jednotka jednoho vybraného zboží přinese stejný užitek jako poslední jednotka druhého, třetího atd. zvoleného zboží. Platí MU 1 MU 2 MU 3 MU = = = p 1 p 2 p 3 1 4

Ad 3. INDIFERENČNÍ KŘIVKY Indiferenční křivka je množina bodů, které reprezentují kombinaci dvou druhů zboží, která přinášejí spotřebiteli vždy stejný užitek. Spotřebitel je indiferentní, kterou kombinaci zvolí. In d if e r e nč ní k ř iv k a 250 A 200 E 150 B C D 100 F 50 0 20 40 B y d le n í [m 2 / m ě s.] 60 80 Snižování spotřeby jednoho druhu zboží znamená současné zvyšování spotřeby druhého druhu zboží. ϕ k = f(q 1,Q 2 ) Spotřebitel si však dovede představit celkově vyšší míru uspokojení. Indiferenční křivky mohou vyjadřovat různé koeficienty uspokojení. ϕ k = f(q 1,Q 2,k) 5

In d if e r e nč ní m a p a 250 200 150 100 50 k = 4 k = 3 k = 2 k = 1 0 20 40 60 B y d le n í [m 2 / m ě s.] 80 Ad 4. ZÁKON SUBSTITUCE Podle zákona substituce platí, že čím je zboží vzácnější, tím vyšší je jeho relativní substituční hodnota (a vzácnější je, když je ho méně). Vysvětlení pro cenu diamantů a vody (Smithův paradox). Mezní míra substituce: MU x MRS = ------- MU y Ad 5. ROZPOČTOVÉ OMEZENÍ Spotřebitel může realizovat své preference jen do výše příjmu (správně rozpočtu). Model - domácnost kupuje jen dva druhy zboží, nespoří, nepůjčuje si. I = P x Q x + P y Q y Rozpočtová přímka: 6

250 200 150 100 M R o z po č to v á p ř í m k a P R 50 N 0 20 40 60 80 B y d le n í [m 2 / m ě s.] Průsečík s osou x - všechen příjem (celý rozpočet) vydá za zboží x Průsečík s osou y - všechen příjem (celý rozpočet) vydá za zboží y Ad 6. ROVNOVÁHA SPOTŘEBITELE Hledáme maximum uspokojení. Spojíme indiferenční mapu s rozpočtovým omezením. 250 R o v no v á ha sp o tř e b it e le 200 150 A 100 F 50 0 20 40 60 80 B y d le n í [m 2 / m ě s.] Maximálního uspokojení dosáhne spotřebitel tehdy, když nemůže své celkové uspokojení zvýšit tím, že ztrátu jednoho zboží nahradí větším množstvím druhého zboží (při daném příjmu). Je to tzv. Paretovo optimum. Maximální užitek nastane pro spotřebitele tehdy, jestliže se mezní užitky jednotlivých zboží rovnají. 7

MU x MU y ------ = ------ p x p y neboli jejich poměr je roven poměru cen: MU x p x ----- = ----- MU y p y Graficky nastane maximální užitek tehdy, když se sklon linie příjmů rovná sklonu nejvyšší indiferenční křivky, které se linie příjmů stane tečnou. Ad 7. SUBSTITUČNÍ A DŮCHODOVÝ EFEKT Substituční efekt: Za předpokladu neměnných ostatních cen se vyplatí přesunout poptávku ze zboží, jehož cena roste, na zboží, jehož cena se nemění. Důchodový efekt. Pojem nominální a reálný důchod. Normální, luxusní a podřadné (inferior) zboží. KLÍČOVÉ POJMY Elasticita, cenová elasticita poptávky, cenová elasticita nabídky, křížová elasticita poptávky, užitek, celkový užitek, mezní užitek, zákon klesajícího mezního užitku, indiferenční křivka, indiferenční mapa, zákon substituce, rozpočtové omezení, rovnováha spotřebitele, substituční a důchodový efekt. 8

OSNOVA: Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 4. p ednáška CHOVÁNÍ VÝROBCE. NÁKLADY A PŘÍJEM FIRMY. 1. Znaky dokonale konkurenčního trhu 2. Chování výrobce cíl firmy: maximalizace zisku 3. Produkt. Zákon klesajících výnosů 4. Náklady 5. Příjem firmy Ad 1. ZNAKY DOKONALE KONKURENČNÍHO TRHU Rozlišujeme výrobce na dokonale konkurenčním trhu a výrobce monopolního Znaky dokonale konkurenčního trhu: Výrobky jsou stejné (identické) Je velký počet výrobců, z nichž každý má jen malý podíl na trhu Žádná firma neovládá ceny (firmy jsou příjemci cen) Je velký počet spotřebitelů Vstup a opuštění trhu jsou volné Existují dokonalé informace o trhu Ad 2. CHOVÁNÍ VÝROBCE Input - output. Výrobce vystupuje na trhu jako strana poptávky na trhu faktorů a jako strana nabídky na trhu výrobků a služeb. Cílem činnosti podniku je zisk (pozor na výjimky, bylo by lepší hovořit o benefitu) - předpokládáme racionálně se chovající podnik (a zejména dlouhodobou perspektivu). 1

Jedná se o maximální zisk, a to celkový maximální zisk. zisk = příjem minus náklady Existují dvě cesty, jak dosáhnout maxima celkového zisku: 1. snižovat náklady na jednotku (průměrné náklady) 2. zvyšovat objem produkce Ad 3. PRODUKT ZÁKON KLESAJÍCÍCH VÝNOSŮ Jednoduchá produkční funkce: vztah výrobního faktoru (například práce) a výstupu. Objem produkce v ekonomii se používá výraz PRODUKT (product) Celkový produkt (total product) TP Průměrný produkt (average product) AP Mezní produkt (marginal product) MP Uvažujeme jen faktor práce. Tři základní situace: 1. lineární funkce - konstantní přírůstky 2. degresivní funkce - klesající přírůstky 3. progresivní funkce - rostoucí přírůstky První pravidlo mikroekonomiky: Mezní veličiny (v našem příkladu produkt) rostou i klesají rychleji než veličiny průměrné. Nebo-li průměrné veličiny mají za mezními zpoždění. Druhé pravidlo mikroekonomiky: Mezní veličiny dosahují svého extrému v inflexním bodu křivky celkových veličin (v našem příkladu při progresivně-degresivní funkci je to maximální hodnota). Třetí pravidlo mikroekonomiky: Mezní veličiny jsou totožné s průměrnými veličinami v extrémní hodnotě průměrných veličin (v našem příkladu protíná křivka mezního produktu křivku průměrného produktu v maximu průměrného produktu). 2

Poznámka: Kdyby celkový produkt klesal, byl by mezní produkt záporný, ale průměrný stále kladný. Průměrný produkt nemůže být záporný, pokud se vůbec nějaký produkt vytvoří. Rovnováha výrobce - analogie rovnováhy spotřebitele. Indiferenční křivky se nazývají izokvanty. Ad 4. NÁKLADY Náklady stálé (fixní - FC) a proměnné (variabilní - VC). Délka období: období krátké a dlouhé. Rozlišuje se podle chování stálých nákladů. Krátké období - stálé náklady se nemění, mění se pouze náklady proměnné. Dlouhé období mění se proměnné i stálé náklady Graf stálých, proměnných a celkových nákladů pro určitý typ výroby v krátkém období Typický vývoj: degresivně - progresivní funkce. TC... celkové náklady FC... stálé náklady VC... proměnné náklady C e n a 1 0 4 0 0 1 0 3 0 0 TC } VC 1 0 2 0 0 1 0 1 0 0 1 0 0 0 0 } } FC 0 1 2 3 4 5 M n o ž st v í 0FC... stálé náklady } Pro stálé náklady se používá též výraz utopené náklady (sunk cost). Celkové náklady jsou součtem stálých nákladů a proměnných nákladů (TC=FC+VC). 3

Průměrné náklady na jednotku výroby nebo průměrné celkové náklady na jednotku výroby se vypočítají jako podíl celkových nákladů a objemu produkce (ATC = TC/Q). Obdobným způsobem lze vypočítat průměrné stálé náklady (AFC = TFC/Q) a průměrné proměnné náklady (AVC=TVC/Q). (Průměrné celkové náklady lze vyjádřit té_ jako součet průměrných stálých nákladů a průměrných proměnných nákladů ATC = AFC + AVC). Pro rozhodování podniku o objemu produkce mají zásadní význam mezní náklady. Ty vyjadřují přírůstek celkových nákladů v důsledku zvýšení produkce o jednotku. Graf průměrných a mezních nákladů pro určitý typ výroby v krátkém období: AFC... průměrné stálé náklady AVC... průměrné proměnné náklady ATC... průměrné celkové náklady MC... mezní náklady 0 4

Ad 5. PŘÍJEM Tržba firmy za určité období. Součin množství prodaného zboží a jednotkové ceny. Celkový příjem (total revenue) TR Průměrný příjem (average revenue) AR Mezní příjem (marginal revenue) MR Na dokonale konkurenčním trhu platí: MR = AR = P. Vztah celkového příjmu firmy a celkových nákladů. KLÍČOVÉ POJMY Dokonale konkurenční trh, produkt, celkový, průměrný a mezní produkt, pevné náklady, proměnné náklady, průměrné náklady, mezní náklady, dlouhé a krátké období, příjem firmy, celkový, průměrný a mezní příjem firmy, zisk. 5

OSNOVA: 1. Definice zisku 2. Význam zisku Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 5. p ednáška CHOVÁNÍ VÝROBCE. MAXIMALIZACE ZISKU. 3. Maximalizace zisku v krátkém období 4. Ztráta v krátkém období 5. Maximalizace zisku v dlouhém období AD 1. DEFINICE ZISKU Celkový zisk (total profit) TΠ Průměrný zisk (average profit) AΠ Mezní zisk (marginal profit) MΠ Celkový zisk je rozdíl mezi celkovým příjmem a celkovými náklady firmy (TΠ = TR - TC). Průměrný zisk je zisk, kterého firma dosahuje na jednotku produkce (AΠ = TΠ/Q). Mezní zisk je rozdíl mezi mezním příjmem a mezními náklady firmy (MΠ = MR - MC). Je to přírůstek celkového zisku při zvýšení produkce o jednotku (MΠ = TΠ/ Q). Maximálního celkového zisku dosahuje firma při velikosti produkce Q *, když se její mezní příjem rovná mezním nákladům. MR = MC V praktickém životě rozlišujeme zisk před zdaněním a zisk po zdanění. V teorii se jedná vždy o zisk před zdaněním. 1

Zisk účetní a zisk ekonomický : ekonomický zisk uvažuje jako nákladovou položku též opportunity cost (viz 1. přednáška) Záporný zisk je pouze elegantní výraz pro ztrátu. Rozlišujeme zisk v krátkodobém a dlouhodobém horizontu: V ekonomii není pro rozlišení krátkého a dlouhého období určují časová délka tohoto období, ale dva factory: krátké období: nemění se fixní náklady nevstupují nové a neodcházejí stávající firmy dlouhé období: fixní náklady se mění (všechny náklady jsou proměnné) firmy vstupují a odcházejí AD 2. VÝZNAM ZISKU Ukazuje synteticky výsledky hospodářské činnosti podniku Je hlavním podnětem k podnikání, promítají se v něm vnitřní i vnější vlivy: Vnější vlivy: - ceny vstupů - ceny výstupu - daňový systém - úrokové míry - poplatky, omezení, subvence Vnitřní vlivy: - technologie - kvalita produkce - struktura produkce - struktura nákladů - organizace práce a management Je zdrojem odvodů do státního rozpočtu Je zdrojem financování dalšího rozvoje podniku 2

Pojem Cash flow pohotové peníze, hotovost, tok hotovosti. Rozdíl mezi Cash flow a aktivem. Cash flow = toková veličina Aktivuma = stavová veličina Ad 3. MAXIMALIZACE ZISKU V KRÁTKÉM OBDOBÍ Maximalizace celkového zisku Firma hledá objem produkce, při kterém je zisk maximální. Poptávka je cenově dokonale elastická. P = AR = MR = D MR = MC Cíl dosáhnout maximální zisk při minimálních nákladech je nesmysl. Křivka MC jedné firmy je její krátkododobou křivkou nabídky v rostoucí části MC. 3

AD 4. ZTRÁTA V KRÁTKÉM OBDOBÍ Bod zavření firmy (shut-down point) fixní náklady považuje firma za utopené a snaží se minimalizovat ztrátu. Pokud AVC převýší cenu, firma opouští trh. V krátkém období (viz) může firma pokračovat v činnosti, pokud kryje z příjmů alespoň proměnné náklady, přičemž jí může vzniknout ztráta až do výše celkových stálých nákladů. fixní náklady považuje firma za utopené a snaží se minimalizovat ztrátu Firma by měla ukončit činnost, pokud je její celkový příjem nižší než celkové proměnné náklady. Jako bod zavření firmy se označuje bod, ve kterém křivka průměrných proměnných nákladů v grafu dosahuje minima a dotýká se křivky mezního příjmu. 0 MC A T C A V C b o d z a v ř e n í fi r m y M n o ž st v í AVC... průměrné proměnné náklady (average variable cost) ATC...průměrné celkové náklady (average total cost) MC... mezní náklady (marginal cost) Firma se ztrátou pokračuje v činnosti tehdy, když může zvětšením nebo zmenšením produkce ztrátu zmenšovat a přejít do zisku. Firma přechází do dlouhého období. AD 5. MAXIMALIZACE ZISKU V DLOUHÉM OBDOBÍ Vztah nákladů a rozsahu produkce: * Úspory z rozsahu * Ztráty z rozsahu * Konstantní výnosy z rozsahu 4

L M C Důležitý závěr: Zisk (mluvíme o ekonomickém zisku) dosahují firmy jen krátkodobě. Dlouhodobě dosahují jen normální (průměrný) zisk a ekonomický zisk je nulový. Zisk v odvětví přitahuje faktory, konkurence tlačí dolů ceny až na nulový ekonomický zisk. Pokud klesne cena pod normální zisk, faktory odvětví opouštějí, klesá nabídka, rostou ceny atd. MC SAC D S M C * P * L A C P * T SAC* L A C 0 Q* M n o ž st v í 0 Q* M n o ž st v í MR SAC...průměrné náklady v krátkém období (short-run average cost) SMC...mezní náklady v krátkém období (short-run marginal cost) LAC...průměrné náklady v dlouhém období (long-run average cost) KLÍČOVÉ POJMY Dokonale konkurenční trh, produkt, celkový, průměrný a mezní produkt, pevné náklady, proměnné náklady, průměrné náklady, mezní náklady, dlouhé a krátké období, příjem firmy, celkový, průměrný a mezní příjem firmy, zisk celkový, průměrný a mezní, zisk účetní a ekonomický, krátké a dlouhé období, bod zavření firmy, úspory z rozsahu, ztráty z rozsahu, konstantní výnosy z rozsahu. 5

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 6. p ednáška SELHÁNÍ TRHU. MONOPOL. OLIGOPOL. MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE. OSNOVA: 1. Příčiny selhání trhu 2. Monopol 3. Maximalizace zisku monopolu 4. Reálná situace v dnešním světě (monopolistická konkurence a oligopol) Dodatek: Teorie firmy Ad 1. PŘÍČINY SELHÁNÍ TRHU Vnitřní síly brání dokonalé konkurenci (monopol) Trh neumí zajistit produkci veřejných statků Trh škodí životnímu prostředí Vládní zásahy do fungování trhu V dalším výkladu se jedná jen o monopol. Ad 2. MONOPOL (čistý nebo-li úplný monopol) Znaky: Na trhu je jediný výrobce, který plně ovládá dané odvětví. Neexistují těsné substituty. Monopol stanoví cenu a množství zboží, které dodává na trh, v souladu s křivkou poptávky. Vstup do odvětví pro jiné firmy je obtížný nebo i nemožný. Firma je tvůrcem ceny (price-maker) 1

Ekonomické příčiny vzniku monopolu: Inovace - úspory z rozsahu. Úspory z rozsahu mohou být i úspory na reklamních výdajích (trh těstovin nevyžaduje sám o sobě velký rozsah, ale jen ve velkém rozsahu si může dovolit reklamu, která přiláká zákazníky). výlučné vlastnictví výrobního faktoru (minerální vody, půda, know-how) Administrativní příčiny vzniku monopolu: vládní licence (zbraně, alkohol, energie), za licence se platí patenty a ochranné známky Přirozený monopol (jednou z forem je např. místní monopol) Tajný monopol (tzv. gentlemanská dohoda) Ad 3. MAXIMALIZACE ZISKU MONOPOLU Monopol je vlastně celým trhem. Platí pro něj křivka poptávky v celém rozsahu. Monopol volí P i Q - stanovením ceny určuje množství a naopak. Větší množství může monopol prodat jen tehdy, když sníží cenu. Zvýší-li cenu zboží, prodá ho méně. Příjem monopolu: Celkový příjem monopolu roste, dosahuje maxima, pak klesá. Souvisí to s elasticitou poptávky. Na dokonale konkurenčním trhu je pro firmu poptávka dokonale elastická (firma prodá všechno za danou cenu). Pro monopol je lpopt8vka elastická v levé polovině křivky. Celkový příjem monopolu dosahuje maxima pro objem produkce, který odpovídá polovině celkového množství. Mezní příjem monopolu stále klesá. Je vždy menší než cena. MR < P Klesá dvakrát rychleji než průměrný příjem. Pro polovinu množství (celkový příjem je maximální) je mezní příjem nulový. Průměrný příjem monopolu je znázorněn na křivce poptávky v každém bodě. Je to vlastně cena pro dané množství. Stále klesá. 2

Na rozdíl od trhu dokonalé konkurence se AR nerovná MR. Monopol nikdy nevyrábí více než polovinu poptávané produkce. Monopol cenu prostě stanoví. Ale ne svévolně. Bere ohled na křivku poptávky. Kdyby ho nebral, pak nastanou tyto skutečnosti: náhradní výroba (whisky podomácku), dovoz omezení spotřeby substituty Pravidlo pro maximalizaci zisku monopolního trhu MC = MR Grafické vyjádření monopolního zisku: P* MC AC T D Q* MR M n o ž st v í Je monopol opravdu pokrokem? Odpověď: jen při svém vzniku. Potom omezení spotřeby v důsledku vysokých cen, absence snahy po snižování nákladů, nevyužité zdroje, neefektivní využívání zdrojů. Protimonopolní (antitrustové) zákonodárství. V ČR Úřad na ochranu hospodářské soutěže. 3

Ad 4. REÁLNÁ SITUACE V TRŽNÍ EKONOMICE Monopolistická konkurence Oligopol MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE Znaky: Na trhu je mnoho výrobců Vstup a opuštění trhu je volné Výrobky jsou blízkými ne však dokonalými substituty (jsou diferencované) Firmy jsou hledači cen P > MC Příklad: maloobchod, restaurace. Na trhu monopolistické konkurence existují všechny formy cenové i necenové konkurence. (Někdy údajně neplatí křivka poptávky: dražší jídla v restauracích jsou více poptávaná než stejná jídla v jiných restauracích i když levnější. Není to pravda - příčina je v necenové konkurenci, protože zákazník nekupuje jen výrobek samotný, ale všechny s tím spojené služby, ocení prostředí, obsluhu atd.) OLIGOPOL Firma je hledačem ceny (price-seeker). Tržní struktura zachovává některé prvky monopolu při omezené konkurenci. Znaky: Na trhu je málo prodávajících a mnoho kupujících Výrobky mohou být jak identické nebo těsné substituty (ropa, cement) tak diferencované (spotřební zboží od automobilů až po zmrzlinu) O trhu jsou nedokonalé informace Bariéry pro vstup firem do odvětví jsou značné, protože velké firmy dosahují úspory z rozsahu 4

V cenové oblasti většinou firmy respektují cenového vůdce (oligopol s dominantní firmou). Mohou nastat dvě krajní situace 1. všechny firmy udržují vysoké ceny jedná se o tzv. smluvní oligopol - kartel (je nejméně žádoucí) 2. nastane cenová válka Dodatek: TEORIE FIRMY Manažerská teorie: oddělení vlastníků a manažerů (control a management) Vlastníkům záleží na dividendách, manažeři jsou s firmou těsně svázáni. Netrvají proto vždy na maximalizaci zisku, dávají přednost maximalizaci obratu. Namísto MC = MR uplatňují TC = TR. Tato teorie stranní velkým firmám s odůvodněním, že jsou pro společnost prospěšnější, protože nemusejí maximalizovat zisk. KLÍČOVÉ POJMY Selhání trhu, monopol, přirozený monopol, příjem monopolu celkový, mezní a průměrný, protimonopolní zákonodárství, monopolistická konkurence, oligopol, cenová válka, oligopol s dominantní firmou, kartel. 5

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 7. p ednáška ZÁKLADY MAKROEKONOMIKY. VLÁDNÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ KONCEPCE. OSNOVA: 1. Makroekonomika nová kvalita problémů 2. Agregátní nabídka a poptávka 3. Tržní a centrálně řízené hospodářství 4. Hospodářská politika vlády 5. Laissez-faire 6. Keynesiánství 7. Monetarismus 8. Magický čtyřúhelník Ad 1. MAKROEKONOMIKA NOVÁ KVALITA PROBLÉMŮ Ekonomika jako celek se vyrovnává s makroekonomickými problémy pomocí jiných mechanismů a opatření než každý jednotlivý subjekt. Dosud mnoho problémů nevyřešených. Například: Proč jsou lidé nezaměstnaní? Proč se ekonomika přehřívá? Prospívá ekonomice měna podhodnocená nebo nadhodnocená? Stále se vedou spory o tom, zda jsou mzdy a ceny pružné, zda je státní sektor stabilizujícím činitelem či ne, zda mají být daně vyšší nebo nižší pro podnícení ekonomické aktivity, zda je deficitní státní rozpočet škodlivý aj. 1

Moderní makroekonomie čelí novým problémům, jako je nutnost ochrany životního prostředí, vliv globalizace, význam institucí. Ad 2. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Agregátní nabídka je souhrn množství všech výrobků a služeb nabízených k prodeji na trhu v celé ekonomice. Křivka agregátní nabídky znázorňuje množství všech výrobků a služeb, nabízených k prodeji při každé cenové hladině a je stoupající. Agregátní poptávka je souhrn poptávky všech subjektů v ekonomice po celkovém množství všech výrobků a služeb. Křivka agregátní poptávky znázorňuje množství všech poptávaných výrobků a služeb při každé cenové hladině a je klesající. Rovnováha agregátní nabídky a poptávky se nazývá makroekonomická rovnováha. Stále se vedou spory o křivku agregátní nabídky, zda je strmá nebo plochá. Rozhodující je krátkodobý nebo dlouhodobý horizont. Posuny obou křivek doleva a doprava. Ad 3. TRŽNÍ A CENTRÁLNĚ ŘÍZENÉ HOSPODÁŘSTVÍ Tržní hospodářství je hospodářství založené na fungování trhu. Myslí se dokonale konkurenční trh. Ve světě je známé v různých formách. Opakem je hospodářství nazývané v učebnicích nevhodně plánované. Plán je centrem pozornosti právě v tržním hospodářství - plán firem, plány vládní (Francie, Japonsko). Správný název je centrálně řízené hospodářství. A to může být třeba kapitalistické hospodářství ve válečném období, v různých krizových situacích, atd. V zemích střední a východní Evropy bylo centrálně-přídělové a centrálně-příkazové hospodářství - anglicky COMMAND ECONOMY. Znaky centrálně přídělového hospodářství: vlastnictví převážně státní (event. družstevní) rozhodování o základních makroekonomických veličinách 2

na hmotných ukazatelích svévolně stanovené hodnotové kategorie (ceny, úroky, měnový kurz) tendence k rovnostářství pod záminkou rovnosti Tržní hospodářství není jen ekonomický model. Je to i způsob života a myšlení. Dá se těžko říci, že by byl jednoznačně přitažlivý. Na dotaz, co si myslí o tržním hospodářství, řekl W. Churchill, že je špatné, ale dodal, že nezná nic lepšího. Trh je nástrojem směny a alokace zdrojů (viz 2.přednáška v mikro), vysílá signály o nabídce a poptávce, o investičních příležitostech. Nejsou to však jen plné obchody, balíky akcií a závratné zisky. Trh - to je též nezaměstnanost, inflace, bankroty. Trh nemá morálku, nerozlišuje ušlechtilé a neušlechtilé potřeby. Zprostředkuje prodej chleba a nemovitostí, ale i drog a otroků. Neporadí si s externalitami a vede k poškozování životního prostředí. Nezná slitování s handicapovanými lidmi. Vládní hospodářská politika jako korekce selhávajícího trhu: 1) Jeho kultivace nebo omezování a nahrazování opatřeními vládní hospodářské politiky. 2) Jeho podpora a ochrana antimonopolními zákony. Pozor: Stojí proti sobě dvě síly - stát a trh a obě mohou selhávat. Ad 4. HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA VLÁDY Je to aplikace hospodářské teorie v řízení ekonomiky země. Ekonomická teorie není jen jedna - existuje řada škol a směrů. Každý zákon, každé tvrzení je spjato se jménem nějakého velikána. Názory ekonomických myslitelů jsou často kontroverzní. Málokde je tolik zášti, nenávisti a pohrdání jako mezi ekonomy. Neexistuje recept na úspěšnou hospodářskou politiku vlády. 3

Hladký chod ekonomiky zemí s vyspělým tržním hospodářstvím je jen iluze. Denně nastávají rozpory a objevují se nové problémy. Většinou se jedná o kompromisy. Dvě základní koncepce hospodářské politiky: 1. Volná hra tržních sil 2. Regulace hospodářství státem Ad 5. LAISSEZ-FAIRE Volná hra tržních sil - též politika "Laissez-faire". Založena na učení klasiků (Smith, Ricardo, Mill). Neviditelná ruka trhu. Sayův zákon (nabídka si vytváří poptávku a trh zajistí optimální alokaci zdrojů). Fungovalo do konce 20.let 20.století. Pak Velká deprese 1929-33. Ad 6. KEYNESIÁNSTVÍ J.M.Keynes. Dílo "Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz". Teoretik deprese. Zabývá se výlučně makroekonomickými procesy. Cílem je zmírnit negativní dopad deprese. Nejen diagnóza ale i terapie. Zásady: 1. Regulovat ekonomiku (viditelná ruka státu). 2. Krátkodobý horizont ("Dlouhodobě jsme všichni mrtvi"). 3. Prvotní úloha poptávky. 4. Důraz na zaměstnanost a sociální klid. 5. Malá váha penězům ("Money does not matter"). Inflace méně nebezpečná než nezaměstnanost. Terapie: Hlavní cíl - stimulovat agregátní poptávku (tj. spotřebu): Státní podnikání Deficit státního rozpočtu v depresi Rozsáhlý veřejný sektor Mírná inflace 4

Progresivní zdanění a vůbec vyšší zdanění Nízké úrokové sazby (podpora investic) Keynes zavedl pojmy očekávání a nejistota. Vnesl do ekonomie psychologické motivy. Uznávali ho jen Britové. Američané ne. Rooseveltův "New Deal" byl v podstatě keynesiánský, ale Američané to nepřiznali. 60.léta - "zlatý věk keynesiánství" 70.léta - "úzká ulička" 80.léta stagflace Ke slovu se dostali liberálové, kteří vzkřísili klasiky. Výtky keynesiáncům: státní podniky ztrátové státní byrokracie a vysoké náklady na státní sektor přílišná regulace bere iniciativu podcenění úlohy peněz. Ad 7. MONETARISMUS Milton Friedman. Díla Za vším hledej peníze, Kapitalismus a svoboda. Návrat k podpoře svobodného trhu. Zásady: 1. Neregulovat 2. Dlouhodobý horizont 3. Prvotní úloha nabídky (též respektování poptávky) 4. Centrem pozornosti peníze -"Only money matters" 5. Největší nebezpečí inflace. Terapie: Reprivatizace Rušení plošných sociálních výhod 5

Snižování daňových sazeb (ekonomové strany nabídky Arthur Laffer) Vyrovnaný státní rozpočet Která filozofie je pro hospodářskou politiku vlády úspěšnější? Největších úspěchů i v 60.letech dosahovaly země, které nebyly keynesiánské - Německo a Japonsko. Ke konci 80.let se zdá, že monetarismus selhává. Na přelomu 20. a 21. století selhává sociální stát v Evropě. "O stabilitu měny, ekonomickou rovnováhu a ekonomický růst je třeba v regulovaném tržním hospodářství stále pečovat." Ad 8. MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK Čtveřice hlavních makroekonomických ukazatelů zakreslených do grafu tak, že jejich spojnice vytvářejí čtyřúhelník. Ukazatele postihují komplexně hospodářskou rovnováhu země a růst. Hodnocení čtyřúhelníku je závislé na jeho ploše. Čím větší je plocha, tím se makroekonomická situace sledované země hodnotí jako příznivější (příp. hospodářská politika vlády úspěšnější). Reálně se maximální naplnění všech ukazatelů jeví jako velmi nepravděpodobné. V konkrétní situaci se obvykle jedná o kompromis mezi vyšším naplněním některého z cílů za cenu horších výsledků v cíli nebo cílech jiných. Do protikladu se zpravidla uvádějí tempo inflace a míra nezaměstnanosti, dále růst ekonomiky a tempo inflace nebo vnější rovnováha a kterýkoliv další ukazatel. Vypovídací schopnost čtyřúhelníku je ve skutečnosti omezená, protože pro hodnocení úspěšnosti kteréhokoliv ukazatele je důležité jeho optimum v té které zemi. Navíc zmíněné čtyři ukazatele nepokrývají celou oblast vládní hospodářské politiky, protože neříkají nic o veřejných financích, populačních problémech, politické nestabilitě a mnoha dalších oblastech ovlivňujících ekonomiku země. Ukazatele magického čtyřúhelníku: 1) PRODUKCE (G) - roční přírůstek reálného HDP v % 2) NEZAMĚSTNANOST (U) - míra nezaměstnanosti v % 3) INFLACE (P) - změna indexu spotřebitelských cen v % 4) BILANCE (B) - podíl salda obchodní bilance na HDP v % 6

KLÍČOVÉ POJMY Agregátní nabídka, agregátní poptávka, makroekonomická rovnováha, tržní hospodářství, hospodářská politika vlády, laissez-faire, keynesiánství, monetarismus, magický čtyřúhelník. 7

1. Definice HDP 2. Struktura tvorby HDP 3. Výpočet HDP 4. Potenciální HDP Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 8. p ednáška HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT DEFINICE A TVORBA. Ad 1. DEFINICE HDP Měří celkový ekonomický výkon země. Definice: celková hodnota finálních statků vyrobených v ekonomice země za určité období (zpravidla jeden rok) a procházejících trhem vyjádřená v peněžních jednotkách. Co HDP není: ukazatel prosperity země Roste ve válce a po válce, zvyšují ho katastrofy, rozvody, kriminalita, znečišťování životního prostředí a následná náprava, bourání domů, zbytečná výstavba, více úředníků atd. ukazatel celkového ekonomického výkonu Chybí dvě důležité položky: práce pro sebe stínová ekonomika Práce pro sebe: ušiju si šaty, vypěstuju mrkev, opravím střechu. 1

Stínová ekonomika (má několik forem): * skrytá (autorské honoráře, příjmy umělců, příjmy z prodeje produktů ze zahrádek) * neformální (melouchy, nezdaněný pronájem, spropitné) * nelegální (obchod drogami a zbraněmi, prostituce, výroba bez licence, úplatky) ukazatel blahobytu Životní úroveň lidí s ním má souvislost, ale není to jednoznačné. Vysoký HDP může být způsoben zbrojní výrobou, zboží může být nekvalitní, nežádoucí sortiment, ekologicky škodlivé atd. HDP je jen výsledek práce a neříká nic o tom, s jakými náklady (kolik pracovních hodin) byl vyroben. Hrubý domácí produkt a hrubý národní produkt Hrubý národní produkt je celková hodnota finálních statků vyrobených národními subjekty příslušné země, ať v zemi samé nebo v zahraničí, za určité období (zpravidla jeden rok), procházející trhem a vyjádřená v peněžních jednotkách. Schéma vztahu hrubého národního produktu a hrubého domácího produktu země X: B A C A. produkce firem země v zemi X B...produkce zahraničních firem v zemi X C...produkce firem země X v zahraničí Hrubý domácí produkt země X = A+B Hrubý národní produkt země X = A+C Vzájemné propojení výrobců z různých zemí a existence mezinárodních společností na jedné 2

straně a reinvestice zisků na druhé straně znemožňují přesné rozlišení domácího a národního produktu v číselném vyjádření. Ad 2. STRUKTURA TVORBY HDP Tabulka odvětví podle SITC. Podle Mezinárodní nomenklatury odvětví (International Standard Industrial Classification - ISIC) se na tvorbě HDP podílejí tato odvětví, která tak tvoří agregátní nabídku: A - Zemědělství, lesnictví a rybolov. B - Těžební průmysl a lomy. C - Zpracovatelský průmysl. D - Výroba elektřiny, plynu, páry a klimatizačních zařízení. E - Dodávky vody, kanalizace a hospodaření s odpady. F - Stavebnictví. G - Velkoobchod, maloobchod, opravy automobilů a motocyklů. H - Doprava a skladové hospodářství. I - Ubytovací a stravovací služby. J - Informační služby a komunikace. K - Finanční a pojišťovací činnosti. L - Operace s nemovitostmi. M - Odborné, vědecké a technické činnosti. N - Administrativní a pomocné služby (například pronájem, leasing, cestovní kanceláře, bezpečnostní agentury). O - Státní správa a obrana. P - Vzdělávání. Q - Zdravotní a sociální služby. R - Umění, zábava a rekreace. S - Ostatní služby (například spolky, opravy počítačů a předmětů pro domácnost). T - Nájemní obsluha v soukromých domácnostech. U - Exteritoriální organizace a orgány. Jednotlivá odvětví se spojují do tří základních ekonomických sektorů, a to odvětví položek A a B do primárního sektoru odvětví položek C - F do sekundárního sektoru a 3

odvětví položek G - U do terciárního sektoru Primární, sekundární a terciární sektor - graf podle Fourastiéra (v grafu jde o podíly pracovníků, tehdy se ještě HDP jako souhrn produkce neměřil. Odlišnost proti podílům na produkci je dána různou produktivitou práce.) Moderní pojetí uvažuje i kvartární sektor (vědu a výzkum), statisticky se zatím nesleduje. Ad 3. VÝPOČET HDP HDP jako suma výrobků: finálních výrobků přidaných hodnot HDP jako suma důchodů. Ad 4. POTENCIÁLNÍ HDP Maximální HDP vytvořený za těchto předpokladů: se stávajícími pracovními silami, se stávající výrobní technologií, za stavu odpovídajícímu přirozené míře nezaměstnanosti, aniž by se urychlila inflace. 4