Smernice dekana Fakulty architektury Ceského vysokého ucení technického v Praze císlo : 1/2003

Smernice dekana Fakulty architektury Ceského vysokého ucení technického v Praze císlo : 1/2003 PRAVIDLA PRO STUDIUM NA FAKULTE ARCHITEKTURY CVUT V PRAZE V AKADEMICKÉM ROCE 2003/2004 Základní ustanovení Tato smernice je provádecím predpisem Studijního a zkušebního rádu pro studenty CVUT v Praze (dále jen Rád ), který je vnitrním predpisem Fakulty architektury CVUT v Praze ve smyslu 33 odst.2 zákona o vysokých školách c.111/1998 Sb. ze dne 22.4.1998, a byla schválena vedecko umeleckou radou Fakulty architektury CVUT dne 16.6.1999 a akademickým senátem fakulty architektury CVUT dne 30.6.1999. Zmeny a doplnky byly schváleny akademickým senátem Fakulty architektury CVUT dne : 2.4.2003 Uskutecnované studijní programy na fakulte architektury Název studijního program Název studijního oboru Standardní doba studia Titul (kód KKOV) Architektura a urbanismus Architektura 6 sem. Bc. bakalárský (B 3501) Bakalár Architektura a urbanismus Architektura 12 sem. Ing.arch. magisterský (M 3501) Inženýr architekt Architektura a urbanismus Teorie architektonické 6 sem. Ph.D. doktorský (P3501) tvorby Doktor Urbanismus a územní 6 sem. Ph.D. plánování Dejiny architektury a 6 sem. Ph.D. rekonstrukce památek Architektura a 6 sem. Ph.D. pozemní stavitelství Všechny programy jsou uskutecnovány v ceském jazyce. Vybrané predmety magisterského a doktorského programu jsou uskutecnovány v anglickém, poprípade francouzském ci nemeckém jazyce. Forma studia: bakalárský a magisterský program - prezencní doktorský program - prezencní, kombinovaná a distancní Délka a clenení studia Standardní doba studia bakalárského studijního programu (BSP) je 6 semestru. Poslední, 6.semestr, je prevážne urcen pro vypracování bakalárské práce a její obhajobu. Maximální možná doba studia BSP je 6 let. Po uplynutí této doby bude studentovi, který nedokoncil BSP predepsaným zpusobem, ukonceno studium podle Rádu cl.20, odst.5, písm.b. Na bakalárský studijní program navazuje magisterský studijní program dvouletý (zahájí výuku 2005/2006). Standardní doba studia magisterského studijního programu (MSP) studia je 12 semestru. Studium je rozdeleno do dvou bloku; standardní doba studia prvního bloku

je 6 semestru, standardní doba studia druhého bloku je 5 semestru. 12. semestr je urcen pro vypracování diplomové práce a její obhajobu. Maximální možná doba studia prvního bloku je 5 let, maximální možná doba studia MSP je 10let. Po uplynutí této doby bude studentovi, který nedokoncil první blok nebo celý MSP predepsaným zpusobem, ukonceno studium podle Rádu cl.20, odst.5, písm.b. Po absolvování standardní doby studia + 1rok se za každý zapocatý semestr studia vybírají poplatky. Jejich výši stanovuje rektor CVUT, pro každý akademický rok. Do doby studia se zapocítává též veškerá doba neúspešne ukoncených predchozích studií, i na jiných vysokých školách!! Kreditový systém Kreditový systém je užíván pro kvantifikované hodnocení studia (hodnocení záteže studenta podle studijního plánu). Systém je jednotný pro celé CVUT v Praze. Jeden kredit predstavuje 1/60 prumerné rocní záteže studenta pri standardní délce studia a doporuceném casovém plánu studia - v akademickém roce za 28 týdnu výuky 60 kreditu, v semestru za 14 týdnu výuky 30 kreditu. Minimální pocet kreditu, kontrolovaný pred zahájením akademického roku a nutný pro pokracování ve studiu je za první akademický rok studia (2 semestry) - 20 kreditu, za každý další akademický rok studia (2 semestry) - 30 kreditu. BSP predstavuje celkem 180 kreditu. V MSP navazujícím je nutné získat 120 kreditu. MSP predstavuje celkem 180 kreditu v prvním bloku a 150 kreditu ve druhém bloku. Predmety a jejich návaznosti Studijní plány stanovují predmety povinné, povinne volitelné a volitelné, jejich rozsah (pocet hodin v týdnu i pocet kreditu) a zpusob zakoncení predmetu. Povinne volitelné predmety si student zapisuje podle svého zájmu do výše celkového požadovaného poctu kreditu. (Studijní plán BSP a prvního bloku MSP neobsahuje povinne volitelné predmety). Za volitelné predmety se nezískávají kredity. Studijní plán stanovuje doporucené poradí predmetu. Z duvodu obsahové návaznosti predmetu muže být vyucujícími stanoven požadavek dílcích posloupností v absolvování predmetu. Výuka probíhá nejcasteji formou prednášek, cvicení, semináru a ateliéru a nebo jejich kombinací. Úcast na prednáškách je doporucená, úcast na ostatních formách výuky je zpravidla kontrolována (Rád cl.10, odst.5). Pravidla urcují ústavy ve smyslu odstavce Prihlašování do predmetu. Akademický rok a jeho organizace Akademický rok je organizacne clenen na zimní semestr, zkouškové období zimního semestru, letní semestr, zkouškové období letního semestru a prázdniny. První týden zkouškových období po obou semestrech je urcen na dopracování grafických prací, predevším ateliérových projektu. Prubeh studia Zápis do prvního roku studia je zároven zápisem do studijního programu. Dnem zápisu a složením imatrikulacního slibu se prijatý uchazec stává studentem Fakulty architektury CVUT v Praze. Student si podle studijního plánu zapisuje soubor predmetu stanovených pro BSP (celkem 180 kreditu). Zápisem se zároven student zavazuje k zakoncení zapsaných predmetu zpusobem predepsaným ve studijním plánu (zkouška, zápocet, klasifikovaný zápocet).

BSP nebo první blok studia MSP je ukoncen po splnení všech predmetu zapsaných studentem podle studijního plánu (180 kreditu). Pokud student v posledním roce studia prvního bloku MSP nedosáhne zbývajícími zapsanými predmety prvního bloku minimálního poctu kreditu pro postup do dalšího akademického roku, je povinen si zapsat vybrané predmety z druhého bloku studia v takovém rozsahu, aby podmínku minimálního poctu kreditu splnil. Platnost takto absolvovaných predmetu je pred zápisem do druhého bloku MSP maximálne jeden akademický rok. Do druhého bloku MSP se student muže zapsat pouze na základe úspešného ukoncení prvního bloku. Ve zvlášte oduvodnených prípadech muže dekan na žádost studenta povolit podmínecný zápis do druhého bloku studia. Podmínky podmínecného zápisu budou stanoveny individuálne. Student si podle studijního plánu zapíše soubor predmetu (povinných a povinne volitelných) stanovených pro druhý blok studia (celkem 150 kreditu). Zápisem se zároven student zavazuje k zakoncení zapsaných predmetu zpusobem predepsaným ve studijním plánu (zkouška, zápocet, klasifikovaný zápocet). Druhý blok studia MSP je ukoncen po zakoncení všech predmetu zapsaných studentem podle studijního plánu (150 kreditu). Uznávání predcházejícího studia Student, který v minulosti studoval studijní program uskutecnovaný Fakultou architektury CVUT v Praze nebo studoval obdobný program na jiné tuzemské i zahranicní univerzite, muže prostrednictvím studijního oddelení požádat dekana o uznání semestru, akademického roku nebo bloku studia, pokud od jeho absolvování neuplynulo více než pet let. Student muže za stejných podmínek požádat i o uznání jednotlivých predmetu. Uznání ucelených etap studia nebo jednotlivých predmetu vydává dekan formou rozhodnutí. Podle uznané délky predcházejícího studia se primerene zkracuje i maximální doba studia. Kontrolované úseky studia Kontrola kreditu se provádí vždy pred zacátkem dalšího akademického roku. Pri kontrole kreditu se overuje splnení predepsaného minimálního poctu kreditu pro postup do dalšího akademického roku: Minimální pocet kreditu - za první akademický rok studia (2 semestry) - 20 kreditu - za každý další akademický rok studia (2 semestry) nebo za poslední dva semestry, kdy student byl studentem ze zákona - 30 kreditu. - za každý další akademický rok studia (2 semestry) pokud cást akademického roku nebyl student studentem CVUT (zejména prerušení studia, prestup) - 15 kreditu Pokud student nesplní pred zacátkem dalšího akademického roku predepsaný minimální pocet kreditu, bude mu studium ukonceno podle Rádu cl.20 odst.5 písm,b. Individuální studijní plán Na základe písemné žádosti studenta muže dekan povolit absolvování jednoho nebo více akademických roku podle individuálního studijního plánu, jehož prubeh a podmínky zároven stanoví. Ostatní ustanovení techto pravidel, týkající se predevším standardní a maximální doby studia tím nejsou dotcena.

Prihlašování do predmetu Predmety (povinné, povinne volitelné) Student se pred zacátkem každého semestru rozhodne, které zapsané predmety bude v príslušném semestru studovat a prihlásí se dohodnutým zpusobem a v termínech stanovených casovým plánem akademického roku elektronicky do komponenty studium (KOS), poprípade jiným, predem urceným zpusobem. Studenti v prvním roce studia jsou do všech predmetu 1. a 2. semestru zapsáni automaticky. Garant predmetu (ústav) je povinen prihlášeným studentum na první hodine predat písemné požadavky, které stanovují prubeh semestru a podmínky, za jakých bude predmet zakoncen. Student má právo se z predmetu predepsaným zpusobem (KOS) odhlásit, a to nejpozdeji do konce druhého týdne semestru. Po tomto termínu budou seznamy prihlášených studentu uzavreny a na prípadné další zmeny se nebude brát zretel. Studenti v prvním roce studia se mohou z predmetu odhlásit pouze za predpokladu, že jim byly tyto predmety uznány z predcházejícího studia. Ateliéry (povinné, povinne volitelné), Do ateliéru se student prihlašuje na prihlašovacích arších, které jsou v termínech stanovených casovým plánem akademického roku vyvešeny ve 13.patre budovy A Fakulty architektury. Prihlášení muže probíhat i jiným, predem urceným zpusobem. Do nabídky uvede vedoucí ateliéru témata zadávaných semestrálních prací, která odpovídají tématum ateliéru urcených studijním plánem. Dále je uveden maximální pocet prijímaných studentu. Studenti, kterí nebyli z kapacitních duvodu do zvoleného ateliéru zarazeni, si volí jiný atelier, a to nejpozdeji do konce prvního týdne semestru. Prihlášení do atelieru je závazné a je potvrzené písemne. Student má právo se z predmetu ateliér písemne odhlásit, a to nejpozdeji do konce prvního týdne semestru. Tuto skutecnost oznámí písemne jak príslušnému ústavu, tak studijnímu oddelení. Po tomto termínu budou seznamy prihlášených studentu predány studijnímu oddelení a na prípadné další zmeny se nebude brát zretel. Zakoncení predmetu Predmet (povinný, povinne volitelný) muže zakoncit jen student, který má predmet zapsán (v rámci zápisu do príslušného stupne studia) a na který se pred zacátkem semestru rádne prihlásil. Predmety jsou zakonceny udelením zápoctu, udelením klasifikovaného zápoctu, vykonáním zkoušky nebo jejich kombinací. Úspešným zakoncením predmetu získá student prirazený pocet kreditu. Konecný termín vyhlášený v casovém plánu akademického roku pro získání zápoctu a klasifikovaných zápoctu je poslední den zkouškového období semestru, ve kterém byl predmet zapsán. Konecný termín vyhlášený v casovém plánu akademického roku pro složení zkoušek je poslední den semestru následujícího po semestru, ve kterém byl predmet zapsán. Po vypršení techto konecných termínu nelze predmety (povinné, povinne volitelné) úspešne zakoncit. Predmety, které student po prvním zapsání úspešne nezakoncil, a to jak povinné, tak povinne volitelné, je povinen si zapsat podruhé v nejbližším možném termínu. Každý predmet si muže student opakovane zapsat pouze jedenkrát.

Overování a hodnocení studijních výsledku Povinne používaná klasifikacní stupnice: výborne velmi dobre dobre nevyhovel 1 2 3 4 Hodnocení ateliéru a ZANu Student, který zpracovává semestrální projekt (návrh) v nekterém z ateliéru fakulty, musí svou práci odevzdat a vystavit v ateliérových místnostech fakulty v termínech uvedených v casovém plánu akademického roku. Odevzdané práce musí být oklasifikovány v prubehu prvního týdne a klasifikace musí být na výstave zverejnena. Ateliérové práce se hodnotí klasifikovaným zápoctem. Vedoucí ateliéru hodnotí práce zpravidla formou verejné rozpravy pri výstave projektu. Nejpozdeji do dvou týdnu po termínu odevzdání semestrálních prací musí být klasifikace zapsaná do KOS. Pokud student neodevzdá semestrální projekt v termínu urceném casovým plánem, muže mu v oduvodnených prípadech vedoucí ateliéru povolit náhradní termín odevzdání, a to nejpozdeji do konce prvního týdne výstavy. Tato okolnost musí být na výstave zverejnena. Vedoucí ústavu muže ve výjimecných a oduvodnených prípadech studentovi, který neodevzdá semestrální projekt v termínu urceném casovým plánem, povolit náhradní termín a to nejpozdeji do konce zkouškového období príslušného semestru. Práce je klasifikována v rámci semestru, ve kterém byla zpracována, ale vystavena je v následujícím semestru. Tato okolnost musí být na výstave zverejnena. Zápoctem se potvrzuje, že student splnil požadavky, stanovené garantem predmetu (ústavem) na zacátku semestru. Student, kterému nebyl udelen zápocet, muže požádat o prezkoumání. Ve veci udelování zápoctu rozhoduje s konecnou platností vedoucí ústavu. Pokud student nezískal ze zapsaného predmetu zápocet, zapíše se do predmetu znovu (viz cást Zakoncení predmetu). Pokud i pri druhém zapsání predmetu zápocet nezískal, ukoncuje se mu další studium na Fakulte architektury podle Rádu cl. 20 odst. 5 písm. b). Klasifikovaný zápocet je zápocet, pri kterém se splnení stanovených požadavku a úroven jejich prezentace hodnotí klasifikacním stupnem. Student, kterému nebyl udelen klasifikovaný zápocet, muže požádat o prezkoumání. Ve veci udelování klasifikovaného zápoctu rozhoduje s konecnou platností vedoucí ústavu. Pokud student nezískal ze zapsaného predmetu klasifikovaný zápocet, zapíše se do predmetu znovu (viz cást Zakoncení predmetu). Pokud i pri druhém zapsání predmetu klasifikovaný zápocet nezískal, ukoncuje se mu další studium na Fakulte architektury podle Rádu cl. 20 odst. 5 písm. b). Zkouškou se proverují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci predmetu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované cásti studia a schopnost získané poznatky tvurcím zpusobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí ucitel klasifikacním stupnem. Zkouška muže být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná). Zkoušky mohou být i komisionální. Student má právo výsledek zkoušky neprijmout. V takovém prípade je zkoušejícím hodnocen klasifikacním stupnem nevyhovel. Termíny zkoušek jsou vyhlašovány v dostatecném poctu podle poctu studentu zapsaných do predmetu, a to predevším ve zkouškových obdobích akademického roku. Termíny zkoušek mohou být vypisovány i behem semestru, až do konecných termínu vyhlášených v casovém plánu akademického roku. Datum a místo konání zkoušek, jakož i zpusob prihlašování ke zkoušce a forma zkoušky musí být zverejnena na obvyklých místech. Studenti se ke zkoušce prihlašují

elektronicky do komponenty studium (KOS). Odhlásit ze zkoušky se student muže nejpozdeji v den, uvedený v KOS. Nedostaví-li se student ke zkoušce v termínu, na který byl prihlášen, bez rádné omluvy, je klasifikován stupnem nevyhovel. Uznání omluvy je plne v kompetenci vedoucího ústavu. Student, který byl u zkoušky klasifikován známkou nevyhovel, muže konat zkoušku v prvním opravném termínu. Pokud byl i pri zkoušce v prvním opravném termínu klasifikován známkou nevyhovel, muže konat zkoušku ve druhém opravném termínu. Pokud byl student pri prvním zapsání predmetu klasifikován u zkoušky ve druhém opravném termínu známkou nevyhovel, zapíše si tento predmet znovu (viz cást Zakoncení predmetu). Pokud i pri druhém zapsání predmetu byl student u zkoušky ve druhém opravném termínu klasifikován známkou nevyhovel, ukoncuje se mu další studium na Fakulte architektury podle Rádu cl. 20 odst. 5 písm. b). Evidence Klasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušející uvede slovní vyjádrení klasifikacního stupne, datum konání zkoušky, nebo datum konání její poslední cásti a pripojí svuj podpis. Klasifikacní stupen nevyhovel se do výkazu o studiu neuvádí. Udelení zápoctu nebo klasifikovaného zápoctu se zapisuje do výkazu o studiu. Ucitel potvrdí udelení zápoctu zapsáním slova zapocteno a podpisem s datem jeho udelení. Udelení klasifikovaného zápoctu potvrdí ucitel zapsáním klasifikacního stupne a podpisem s datem jeho udelení. Klasifikacní stupen nevyhovel se do výkazu o studiu neuvádí. Udelení nebo neudelení zápoctu a hodnocení klasifikovaného zápoctu a klasifikaci zkoušky (vcetne hodnocení nevyhovel ) zaznamená vyucující nebo príslušný garant predmetu (ústav) obratem elektronicky do informacního systému - komponenty studium (KOS). Ústav je povinen vést o techto výsledcích vlastní písemnou evidenci nezávislou na informacním systému a archivovat ji po dobu deseti let. Prerušení studia Studium ve studijním programu muže být i opakovane prerušeno. Prerušení studia povoluje dekan na základe písemné žádosti. Minimální doba prerušení je jeden semestr. Po dobu prerušení studia prestává být žadatel studentem. V prubehu zkouškového období muže být studium prerušeno jen ze zvlášte závažných duvodu. S výjimkou závažných duvodu lze studium prerušit nejdríve po úspešném ukoncení prvního akademického roku. Nejdelší možná celková doba prerušení studia nesmí v souctu se standardní délkou studia presáhnout maximální možnou délku BSP a MSP. Doba prerušení studia se zapocítává do celkové délky studia. Uplynutím doby, na kterou bylo studium prerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium prerušeno, právo na opetovný zápis do studijního programu. Pokud se v daném termínu nezapíše a do peti dnu se písemne neomluví, posuzuje se to jako nesplnení povinností a studentovi se ukoncí studium podle Rádu cl. 20 odst. 5 písm. b). Na zápis po prerušení studia se vztahují podmínky minimálního poctu kreditu obsažené v odstavci - Kontrolované úseky studia. Prestupy Prestupy na Fakultu architektury CVUT jsou možné pouze z fakult architektury jiných vysokých škol nejdríve po absolvování 1.rocníku. Prestupy z jinak zamerených fakult (škol) jsou možné pouze po absolvování prijímacího rízení na Fakulte architektury.

Pocet možných prestupu pro akademický rok urcí dekan po uzavrení prijímacího rízení. Žádost o prestup podávají studenti dekanovi fakulty prostrednictvím studijního oddelení vždy do 30.cervna. Prílohou žádosti je potvrzený prehled absolvovaných predmetu, souhlas domovské fakulty, portfolio dosavadních prací (formát A3) a cesky psaný životopis. Výber provede dekan na základe závažnosti duvodu prestupu a dosavadních studijních výsledku. Rozhodnutí dekana bude písemne oznámeno všem žadatelum vždy do 31.srpna. Na základe žádosti muže dekan uznat studentovi absolvované úseky studia ve smyslu odstavce - Uznávání predcházejícího studia. Uzavrení studia Za uzavrení studia se považuje poslední den zkouškového období posledního semestru, ve kterém mel student zapsané predmety podle doporuceného studijního plánu. Ukoncení studia Student ukoncuje studium Fakulty architektury absolvováním studia v príslušném studijního programu. Dnem rádného ukoncení studia je den, kdy byla vykonána obhajoba bakalárské práce nebo diplomní práce, jako poslední cásti státní záverecné zkoušky. Dále student ukoncuje studium jeho zanecháním. Studium bude dále ukonceno studentovi, který nesplnil následující požadavky a studijní povinnosti (Rád cl.20, odst.5, písm.b): - nedosáhl minimálního poctu kreditu pro postup do dalšího akademického roku - neukoncil studium prvního bloku v maximální dobe peti let - neukoncil studium MSP šestiletého do deseti let nebo studium BSP do šesti let od prvního zápisu do studijního programu - nezakoncil predmet predepsaným zpusobem ani pri druhém (opakovaném) zapsání - nezapíše-li si neúspešne zakoncený predmet opakovane v nejbližším možném termínu - nezapíše-li se v termínu, urceném casovým plánem do II. bloku MSP a predepsaným zpusobem se neomluví - nezapíše-li se na bakalárskou práci tak, aby celková délka BSP vcetne OBP nepresáhla 6let - nezapíše-li se na diplomní práci tak, aby celková délka studia vcetne ODP nepresáhla deset let, a aby prípadné opakování diplomního projektu vcetne ODP nepresáhlo dobu 18 mesícu od uzavrení studia - pri opakovaní státní záverecné zkoušky neodevzdal BP nebo DP v termínu, nedostavil se bez omluvy ke státní zkoušce z predmetového bloku, k OBP nebo ODP, nebo i jiná cást státní záverecné zkoušky byla hodnocena nevyhovel - nezapíše-li se v daném termínu po prerušení zpet do studia a do peti pracovních dnu se písemne neomluví - je vyloucen rozhodnutím dekana na návrh disciplinární komise Fakulty architektury - byl prijat ke studiu na základe svého podvodného jednání.

Státní záverecné zkoušky (SZZ) SZZ se skládá ze státních zkoušek z predmetových bloku (SZ) a z obhajoby bakalárské nebo diplomní práce (OBP, ODP). Státní záverecné zkoušky (SZZ) bakalárského studijního programu v akademickém roce 2004/2005 Soucásti SZZ : - státní zkouška (SZ) z tematických okruhu - bakalárská práce (BP) - obhajoba bakalárské práce (OBP) SZZ se podrobují všichni studenti. Termíny konání jednotlivých cástí SZZ jsou stanoveny casovým plánem akademického roku FA. Státní zkouška (SZ) z tématických okruhu Tématické okruhy: Nauka o stavbách (garant ústav 518) Dejiny architektury (garant ústav 513) Pozemní stavitelství (garant ústav 523) Podmínkou pro vykonání SZ je úspešné ukoncení 3 predmetových bloku: Nauka o stavbách - predmety NSI až NSV Dejiny architektury - predmety DAI až DAV Pozemní stavitelství - predmety PSI až PSV+NKI a NKII+TZI I Celkem 18 predmetu Uznání SZ Na žádost studenta muže dekan FA uznat SZ - s hodnocením "výborne" - pokud student v uvedených predmetech dosáhl aritmetického prumeru nejvýše 1,50 a nebyl z žádného z nich klasifikován "dobre" - s hodnocením "velmi dobre"- pokud student v uvedených predmetech dosáhl aritmetického prumeru nejvýše 2,0 a byl pouze v jednom z nich klasifikován "dobre" Bakalárská práce (BP) Bakalárskou prací je realizacní projekt. Podmínkou pro zahájení BP je zápis ve stanoveném termínu. Termín zápisu na BP musí být studentem zvolen tak, aby celková délka studia vcetne OBP nepresáhla šest let a aby ani prípadné opakování BP vcetne OBP nepresáhlo tuto dobu. Nezapíše-li se student do tohoto termínu k vypracování BP, bude mu studium ukonceno podle Rádu cl.20, odst.5, písm.b). Za studium delší než je standardní doba studia programu zvetšená o jeden Rok (3+1=4roky) se platí poplatek. Do doby studia se zapocítává též veškerá doba predchozích studií, i na jiných vysokých školách, které nebylo úspešne ukonceno!! Písemné zadání s požadovaným rozsahem a termínem odevzdání predá studentovi vedoucí BP v den zahájení práce. Nedílnou soucástí BP je portfolio (formát A3), které je archivováno.

Obhajoba bakalárské práce (OBP) Podmínky pro vykonání OBP: - vypracování BP ve stanoveném termínu - posouzení BP vedoucím BP a jedním oponentem (z rad pedagogu jiné fakulty nebo odborníku z praxe) navrženým vedoucím BP - úspešné vykonání (souhrnné) SZ z predmetových bloku - splnení požadovaných kreditu (180) studijního programu, vcetne predepsané odborné praxe - predložení výkazu o studiu. Prechod z bakalárského studijního programu do navazujícího magisterského programu (zahájení v akademickém roce 2005/2006) Požadavky pro prijetí: - podání prihlášky ke studiu na studijním oddelení FA v termínu stanoveném casovým plánem akademického roku FA - získání titulu Bc. (bakalár) na FA nebo na jiné vysoké škole nebo fakulte ve shodném nebo uznaném príbuzném studijním programu - úspešné absolvování prijímacího rízení na FA Prijímací rízení má tyto cásti: - vyhodnocení uchazecem predloženého portfolia formátu A3, které bude obsahovat dokumentaci školních rocníkových prací (ateliéry a projekty). Uchazeci mohou predložit i další portfolio A3 (nepovinné) které muže obsahovat i práce mimoškolní - ústní pohovor (interview pred komisí) Komisi pro prijímací rízení jmenuje dekan FA. O prijetí uchazece rozhoduje dekan FA na základe poradí ve výsledcích prijímacího rízení. Bez prijímacího rízení mohou být prijati uchazeci, kterí absolvovali bakalárský studijní program na FA CVUT a kterí dosáhli výslednou známku ze SZZ "výborne" nebo "velmi dobre". Státní záverecné zkoušky (SZZ) magisterského šestiletého studijního programu: Státní zkoušky z predmetových bloku (SZ) jsou: Navrhování budov a urbanismus (garant ústav 518) Dejiny a teorie architektury (garant ústav 513) Pozemní stavitelství (garant ústav 523) Podmínkou k pripuštení k SZ je: - úspešné ukoncení prvního bloku studia - úspešné ukoncení stanovených predmetu ve druhém bloku studia: Navrhování budov a urbanismus: TKZ I, UP1. Dejiny a teorie architektury: TA I. Pozemní stavitelství: PS V., VI, TZI III. (Pozn.: pro studijní plán platný od akademického roku 2000/2001 budou predmety stanoveny príslušnými garanty cca po trech letech)

Podmínkou zahájení diplomní práci je: - úspešné vykonání všech SZ z predmetových bloku - splnení požadovaných kreditu za druhý blok studia - absolvování predepsané odborné praxe podle studijního plánu - zápis k vypracování diplomové práce a vykonání ODP v termínech urcených casovým plánem akademického roku - predložení výkazu o studiu Podmínkou pripuštení k ODP je vypracování diplomové práce (projektu) v termínech, stanovených casovým plánem akademického roku Termín konání SZZ (cásti SZ) se nespecifikuje. Termín zápisu na diplomní projekt musí být zvolen tak, aby celková délka studia vcetne ODP nepresáhla deset let, a aby prípadné opakování diplomního projektu vcetne ODP nepresáhlo dobu 18 mesícu od uzavrení studia. Nezapíše - li se student do tohoto termínu k vypracování diplomní práce, bude mu studium ukonceno podle Rádu cl. 20 odst. 5 písm. b). Diplomní projekt lze vypracovávat 2x behem školního roku a to v termínech uvedených v casovém plánu akademického roku. Diplomní práce (DP) je architektonický nebo urbanistický projekt, poprípade teoretická práce. Písemné zadání diplomní práce predá studentovi vedoucí diplomní práce v den jeho zahájení. Soucástí zadání je i stanovení rozsahu zpracování diplomního projektu. (Tématický okruh diplomního projektu muže být studentovi zadán již jeden rok pred plánovaným zahájením v rámci preddiplomního semináre.) Termín odevzdání diplomních prací je uveden v casovém plánu akademického roku, stejne jako den jejich obhajoby Vedoucí diplomní práce stanoví kritéria hodnocení a navrhne oponenta z rad pedagogu jiné fakulty nebo odborníku z praxe. Nedílnou soucástí diplomního projektu je portfolio (zmenšené kopie projektu) formátu A3, které se odevzdávají pri ODP a jsou archivovány na fakulte. Prubeh SZZ (cásti SZ) platí pro BSP i MSP: Studenti se ke SZ z predmetových bloku prihlašují elektronicky do komponenty student (KOS), poprípade jiným predem urceným zpusobem. Odhlásit ze zkoušky se student muže nejpozdeji v den, uvedený v KOS. Nedostaví-li se student ke zkoušce v termínu, na který byl prihlášen bez rádné omluvy, je klasifikován stupnem nevyhovel. Uznání písemné omluvy je plne v kompetenci predsedy zkušební komise pro SZ z predmetového bloku. SZ se skládají pred zkušební komisí (viz dále). SZ rídí a za cinnost komise odpovídá predseda komise. SZ jsou verejné. Na záver každé SZ musí být student komisí SZ seznámen s výsledkem SZ. SZ z predmetového bloku se koná v jednom dni. V jednom dni lze skládat pouze jednu SZ z predmetového bloku. Prubeh SZZ (cásti OBP, ODP): OBP a ODP je pred zkušební komisí (viz dále). Obhajobu rídí a za cinnost komise odpovídá predseda komise. Obhajoba je verejná a koná se v jednom dni. K obhajobe predkládají písemné posudky vedoucí a oponent BP a DP. Student má právo seznámit se s hodnoceními vedoucího a oponenta nejpozdeji 3 dny pred termínem konání obhajoby.

Na záver obhajoby musí být student seznámen s výsledkem OBP nebo ODP, celkovým výsledkem SZZ a celkovým výsledkem studia. Klasifikace SZZ Pri hodnocení státní záverecné zkoušky nebo její cásti se povinne užívá stejné klasifikacní stupnice, jako u klasifikovaných zápoctu a zkoušek behem studia. Výsledné hodnocení státní záverecné zkoušky se skládá z výsledku jednotlivých cástí. SZ z predmetových bloku a BP nebo DP a jeho obhajoby. Student, který byl pri SZZ klasifikován jen z jedné z cástí známkou "velmi dobre" (2) a z ostatních cástí známkou "výborne" (1), vykonal SZZ s celkovým výsledkem "výborne" (1). Student, který byl pri SZZ klasifikován z jedné cásti známkou "dobre" (3) a z ostatních cástí známkou "výborne" (1) nebo "velmi dobre" (2), vykonal SZZ s celkovým výsledkem "velmi dobre" (2). Student, který byl pri SZZ klasifikován ve více než jedné cástí známkou "dobre" (3), vykonal SZZ s celkovým výsledkem "dobre" (3). Student, který byl pri SZZ klasifikován z kterékoli cásti známkou "nevyhovel" (4), celkový výsledek SZZ se klasifikuje "nevyhovel". Celkový výsledek studia se hodnotí stupni: prospel s vyznamenáním prospel neprospel Celé studium absolvuje s hodnocením prospel s vyznamenáním ten student, který behem studia dosáhl celkového váženého studijního prumeru max. 1,50, v prubehu studia byl nejvýše z 1 predmetu klasifikován známkou dobre a státní záverecnou zkoušku vykonal s celkovým prospechem výborne. Náhradní termíny SZZ Dekan studentovi urcí náhradní termín odevzdání BP nebo DP, jestliže neodevzdal práci vcas, tuto skutecnost predem písemne zduvodnil a omluva byla dekanem uznána. Obhajoba BP nebo DP se muže konat v dalším termínu urceném casovým plánem akademického roku. Dekan urcí studentovi náhradní termín OBP nebo ODP jestliže se k obhajobe nedostavil a tuto skutecnost rádne omluvil. Pokud omluva nebyla prijata je OBP nebo ODP hodnocena nevyhovel. Student se zapíše k náhradnímu termínu státní zkoušky z predmetového bloku (SZ), pokud se nedostavil v urceném termínu ke státní zkoušce z predmetového bloku nebo jejímu opakování, neúcast písemne rádne omluvil a omluva byla predsedou zkušební komise uznána. Opakování SZZ Student muže opakovat SZ z predmetového bloku, pokud byl pri první zkoušce hodnocen nevyhovel. Z každého predmetového bloku muže student zkoušku opakovat pouze jednou. Studentovi urcí dekan termín pro opakování BP, DP a OBP, ODP, jestliže neodevzdal práci v urceném termínu a tuto skutecnost rádne neomluvil, nebo omluva nebyla dekanem uznána nebo neodevzdal práci ve stanoveném náhradním termínu. Studentovi urcí dekan termín pro opakování OBP, ODP, pokud obhajoba jeho práce byla hodnocena nevyhovel. Zkušební komise rozhodne, zda je podmínkou pro opakování OBP, ODP i vypracování nové BP nebo DP.

Státní záverecná zkouška se opakuje jenom z té cásti, která byla hodnocena nevyhovel. Státní záverecnou zkoušku je možné opakovat pouze jednou. Studentovi, který i pri opakovaní SZZ neodevzdal BP nebo DP v termínu, nedostavil se bez omluvy ke SZ z predmetového bloku nebo k OBP nebo ODP nebo jakákoli cást SZZ byla pri opakování hodnocena nevyhovel, ukoncuje se studium podle Rádu cl. 20 odst. 5 písm. b). Zkušební komise Na FA CVUT jsou zrizovány zkušební komise pro: - státní zkoušku (souhrnnou) z predmetových bloku SZZ bakalárského studia - státní zkoušky z predmetových bloku SZZ magisterského studia - obhajoby bakalárských prací - obhajoby diplomních prací Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zrídit více zkušebních komisí. Predsedu, místopredsedu a cleny zkušební komise z profesoru, docentu a dále další odborníky schválené vedeckou radou fakulty jmenuje dekan. Cleny komise jsou též významní odborníci v daném oboru jmenovaní ministerstvem školství mládeže a telovýchovy CR. Minimální pocet clenu komise vcetne predsedy je 5. Zkušební komise je usnášení schopná, je-li prítomna nadpolovicní vetšina jejích clenu, pricemž mezi prítomnými musí být predseda nebo místopredseda. V prípade rovnosti hlasu rozhoduje hlas predsedajícího. O konání státní záverecné zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje predseda a všichni prítomní clenové zkušební komise. DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY se v plném rozsahu rídí ustanoveními Studijního a zkušebního rádu pro studenty CVUT v Praze, cást ctvrtá - STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH Tato smernice nabývá úcinnosti dnem podpisu dekana fakulty architektury CVUT v Praze. prof.ing.arch. Vladimír Šlapeta, DrSc., v.r. dekan fakulty architektury