Evaluační zpráva o poskytování sociálních služeb v rámci projektu Služby sociální prevence v Karlovarském kraji

Evaluační zpráva o poskytování sociálních služeb v rámci projektu Služby sociální prevence v Karlovarském kraji Vypracovali: Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje, p. o. a Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Karlovarského kraje říjen 2015

Obsah 1. 2. 3. 4. 5. ÚVOD... 3 ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU... 4 POPIS FÁZÍ A REALIZACE EVALUACE... 6 3.1. PŘÍPRAVNÁ FÁZE... 6 3.2. SBĚR DAT... 6 3.3. VYHODNOCENÍ DAT... 7 3.4. TVORBA EVALUAČNÍ ZPRÁVY... 7 METODOLOGIE... 8 ZJIŠTĚNÍ, EVALUACE POSKYTOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 9 5.1. AZYLOVÉ DOMY PRO JEDNOTLIVCE... 10 5.1.1. Definice služby dle zákona o sociálních službách... 10 5.1.2. Informace o poskytovatelích sociální služby, době a místě poskytování... 10 5.1.3. Naplnění kapacity... 11 5.1.4. Podpořené osoby... 11 5.1.5. Potřeby dle regionální karty sociální služby... 12 5.1.6. Počet a kombinace řešených potřeb... 15 5.1.7. Závěr z evaluace sociální služby... 17 5.2. AZYLOVÉ DOMY PRO MATKY S DĚTMI... 17 5.2.1. Definice služby dle zákona o sociálních službách... 17 5.2.2. Informace o poskytovatelích sociální služby, době a místě poskytování... 17 5.2.3. Naplnění kapacity... 18 5.2.4. Podpořené osoby... 18 5.2.5. Potřeby dle regionální karty sociální služby... 19 5.2.6. Počet a kombinace řešených potřeb... 22 5.2.7. Závěr z evaluace sociální služby... 24 5.3. NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA... 24 5.3.1. Definice služby dle zákona o sociálních službách... 24 5.3.2. Informace o poskytovatelích sociální služby, době a místě poskytování... 25 5.3.3. Naplnění kapacity... 25 5.3.4. Podpořené osoby... 25 5.3.5. Potřeby dle regionální karty sociální služby... 26 5.3.6. Prolínání, kombinace řešených potřeb... 29 5.3.7. Závěr z evaluace sociální služby... 31 5.4. DOMY NA PŮL CESTY... 31 5.4.1. Definice služby dle zákona o sociálních službách... 31 5.4.2. Informace o poskytovatelích sociální služby, době a místě poskytování... 31 5.4.3. Naplnění kapacity... 32 5.4.4. Podpořené osoby... 32 5.4.5. Potřeby dle regionální karty sociální služby... 33 5.4.6. Prolínání, kombinace řešených potřeb... 36 5.4.7. Závěr z evaluace sociální služby... 38 5.5. INTERVENČNÍ CENTRA... 38 5.5.1. Definice služby dle zákona o sociálních službách... 38 5.5.2. Informace o poskytovatelích sociální služby, době a místě poskytování... 39 5.5.3. Naplnění kapacity... 39 5.5.4. Podpořené osoby... 39 5.5.5. Potřeby dle regionální karty sociální služby... 40 1

6. 7. 8. 9. 5.5.6. Prolínání, kombinace řešených potřeb... 43 5.5.7. Závěr z evaluace sociální služby... 45 5.6. SOCIÁLNÍ REHABILITACE... 45 5.6.1. Definice služby dle zákona o sociálních službách... 45 5.6.2. Informace o poskytovatelích sociální služby, době a místě poskytování... 46 5.6.3. Naplnění kapacity... 46 5.6.4. Podpořené osoby... 47 5.6.5. Potřeby dle regionální karty sociální služby... 47 5.6.6. Prolínání, kombinace řešených potřeb... 50 5.6.7. Závěr z evaluace sociální služby... 52 5.7. PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ... 52 5.7.1. Definice služby dle zákona o sociálních službách... 52 5.7.2. Informace o poskytovatelích sociální služby, době a místě poskytování... 52 5.7.3. Naplnění kapacity... 53 5.7.4. Podpořené osoby... 53 5.7.5. Potřeby dle regionální karty sociální služby... 54 5.7.6. Prolínání, kombinace řešených potřeb... 57 5.7.7. Závěr z evaluace sociální služby... 59 5.8. SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ DÍLNY... 59 5.8.1. Definice služby dle zákona o sociálních službách... 59 5.8.2. Informace o poskytovatelích sociální služby, době a místě poskytování... 59 5.8.3. Naplnění kapacity... 60 5.8.4. Podpořené osoby... 60 5.8.5. Potřeby dle regionální karty sociální služby... 61 5.8.6. Prolínání, kombinace řešených potřeb... 64 5.8.7. Závěr z evaluace sociální služby... 66 5.9. VÍCENÁSOBNÉ VYUŽÍVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB UŽIVATELI... 66 ZÁVĚR, SHRNUTÍ... 70 DOPORUČENÍ... 72 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 74 8.1. SEZNAM TABULEK... 74 8.2. SEZNAM GRAFŮ... 75 PŘÍLOHOVÁ ČÁST... 76 9.1. SEZNAM PŘÍLOH... 76 9.2. PŘÍLOHY... 77 2

1. Úvod Potřebnost evaluace poskytovaných sociálních služeb v rámci projektu Služby sociální prevence v Karlovarském kraji (dále jen projekt) vychází jak z obecného pravidla vyhodnocování programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu tak především z potřeby Karlovarského kraje vyhodnotit poskytování vybraných sociálních služeb. Evaluace poskytovaných sociálních služeb v rámci projektu (dále jen evaluace) probíhala po celou dobu realizace projektu a jejím výsledkem je tato evaluační zpráva, která shrnuje všechny výstupy a výsledky. Monitoring uživatelů v rámci evaluace je jednou z klíčových aktivit projektu a jejím záměrem bylo na základě sledování výkaznosti poskytovatelů sociálních služeb a rovněž sledování podpory každého jednotlivého uživatele podle Regionální karty sociálních služeb Karlovarského kraje 1 (dále jen regionální karty) mapovat uživatele v sociální službě z hlediska míry poskytnuté podpory a z hlediska času. Výstupem by mělo být zjištění, které pomůže vyhodnotit, jakou podporou uživatel prošel a s jakým výsledkem (efektivita). 1 Regionální karty sociálních služeb Karlovarského kraje byly vytvořeny v rámci individuálního projektu V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby a jsou podkladem k vyjasnění činností spadajících pod jednotlivé služby, dále slouží pro hodnocení efektivity sociální služby a jsou jedním ze základních nástrojů pro zjišťování potřeb uživatele a jejich naplňování. Jednotlivé regionální karty je možné nalézt na webových stránkách 3

2. Základní informace o projektu Projekt navazuje na dva předchozí individuální projekty Karlovarského kraje a to: Individuální projekt Karlovarského kraje pro oblast poskytování služeb sociální prevence v období let 2008-2012 a Podpora sítě služeb sociální prevence v Karlovarském kraji a cílem všech těchto tří projektů byla podpora a rozvoj sociálních služeb (především preventivních) na území Karlovarského kraje v časovém úseku od ledna 2009 do září 2015. Období realizace projektu: od 1. 7. 2015 do 31. 10. 2015 Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.00/05.00080 Celková výše dotace: 68 299 615,- Kč Oblast podpory: 3.1 Podpora sociální integrace sociálních služeb Prioritní osa: 3 Sociální integrace a rovné příležitosti Hlavním cílem projektu byla podpora poskytování vybraných sociálních služeb a zajištění jejich dostupnosti osobám sociálně vyloučeným nebo sociálním vyloučením ohroženým na území Karlovarského kraje a jejich integrace do společnosti a na trh práce. Potřebnost podpory těchto vybraných sociálních služeb vyplývala ze Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji na období 2014-2017 2. Projekt podporoval po dobu 13 a 9 měsíců (viz kapitola č. 5) tyto sociální služby: a) služby sociální prevence, které jsou dle 53 zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách) definovány takto: Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. podporované služby: - Azylové domy (v projektu rozděleny na azylové domy pro jednotlivce a azylové domy pro matky s dětmi) - Nízkoprahová denní centra - Domy na půl cesty - Intervenční centra - Sociální rehabilitace - Sociálně terapeutické dílny b) služby sociální péče, které jsou dle 38 zákona o sociálních službách definovány takto: Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy 2 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji na období 2014 2017 (dále jen střednědobý plán rozvoje sociálních služeb) byl vytvořen v rámci individuálního projektu V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby a slouží Karlovarskému kraji při rozdělování finančních prostředků na činnost sociálních služeb a při řízení systému sociálních služeb jeho území. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb určuje podobu sítě sociálních služeb v Karlovarském kraji, priority a směry, kterými se budou sociální služby vyvíjet, a stanoví oblasti, kam budou směřovány finanční prostředky. 4

toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí. podporovaná služba: - Podpora samostatného bydlení Poskytování výše uvedených sociálních služeb bylo zajištěno na základě výběrových řízení, která proběhla na počátku realizace projektu a na základě kterých byli vybráni následující poskytovatelé jednotlivých sociálních služeb, se kterými uzavřel Karlovarský kraj smlouvy o poskytování sociální služby (dále jen smlouvy) 3 : - Armáda spásy v České republice, z. s. (dále jen Armáda spásy) - Denní centrum Mateřídouška, o. p. s. (dále jen Denní centrum Mateřídouška) - Diecézní Charita Plzeň - Farní Charita Karlovy Vary - Farní Charita Aš - Fokus Mladá Boleslav, Sdružení pro péči o osoby duševně nemocné (dále jen Fokus Mladá Boleslav) - Joker, o. s. (dále jen Joker) - Pomoc v nouzi, o. p. s. (dále jen Pomoc v nouzi) - Rytmus od klienta k občanovi, o. p. s. (dále jen Rytmus) Dalším cílem projektu bylo také v rámci podpory transformace sociálních služeb a podpory zavádění sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním opravit a vybavit elektrospotřebiči a nábytkem minimálně 10 bytových jednotek, do kterých by se přestěhovaly osoby s mentálním nebo duševním onemocněním. V průběhu realizace se podařilo získat 11 bytových jednotek v Karlových Varech, Dalovicích, Ostrově a Chebu (buď od uvedených měst nebo v případě bytů v Dalovicích od SOS dětské vesničky Karlovy Vary), do kterých se v průběhu projektu přestěhovalo 17 osob s mentálním nebo duševním postižením, kterým byla v rámci projektu poskytována služba podpora samostatného bydlení. Realizace projektu byla rozdělena do 3 klíčových aktivit: 1. Řízení a administrace projektu - projekt řídil realizační tým složený ze zástupců Karlovarského kraje a ze zástupců Agentury projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje, p. o., která projekt administrovala 2. Podpora vybraných druhů sociálních služeb - součástí této aktivity byla především podpora výše uvedených 8 sociálních služeb a dále také realizace přechodu osob s mentálním a duševním onemocněním v rámci procesu transformace sociálních služeb 3. Monitoring uživatelů z hlediska podpory služeb v rámci evaluace - tato aktivita byla zaměřena na monitorování pohybu uživatelů a míry podpory uživatelů ve vybraných sociálních službách, které Karlovarský kraj na základě tohoto projektu podporoval 3 nejedná se o smlouvu o poskytnutí sociální služby podle 88 písm. i) zákona o sociálních službách uzavíranou mezi poskytovatelem a uživatelem služby 5

3. Popis fází a realizace evaluace Celkový proces evaluace poskytovaných sociálních služeb probíhal po celou dobu realizace projektu a podle jednotlivých kroků a činností bychom mohli realizaci evaluace rozdělit na čtyři části a to na: přípravnou fázi, sběr dat, vyhodnocení dat a tvorba evaluační zprávy. 3.1. Přípravná fáze Tato fáze probíhala od zahájení projektu do doby uzavření prvních smluv s poskytovateli sociálních služeb, tedy od července 2014 do srpna 2014 a jejím cílem byla především příprava potřebných podkladů a zdrojů pro získání a následné hodnocení dat. Příprava na evaluaci zahrnovala zejména tyto oblasti: a) evaluace - získání informací o procesu evaluace, o jejích technikách a metodách, o náležitostech a způsobu zpracování evaluační zprávy a následné stanovení jednotlivých kroků b) předmět - stanovení předmětu a rozsahu evaluace, na jejichž základě byly definovány potřebné zdroje dat c) podklady - příprava podkladů a zdrojů pro evaluaci, stanovení způsobu získávání a sledování dat 3.2. Sběr dat Po dobu trvání smluv probíhal sběr dat potřebných pro evaluaci. Základním zdrojem evaluace byly zprávy o poskytování sociální služby (dále jen zprávy), které poskytovatelé odevzdávali jak v průběhu realizace služby (průběžné zprávy), tak po jejím ukončení (závěrečné zprávy). Sběr dat tak probíhal od září 2014 do poloviny října 2015. Data byla sbírána většinou v 3 měsíčních intervalech v závislosti na stanoveném termínu odevzdávání zpráv a to následovně: a) pro služby, které zahájily činnost od září 2014 Tabulka 1: Nastavení zpráv pro služby zahájené od září 2014 zpráva období termín odevzdání zprávy 1. průběžná zpráva 9-12/2014 15. 1. 2015 2. průběžná zpráva 1-3/2015 15. 4. 2015 3. průběžná zpráva 4-6/2015 15. 7. 2015 závěrečná zpráva 7-9/2015 20. 9. 2015 b) pro služby, které zahájily činnost od ledna 2015 Tabulka 2: Nastavení zpráv pro služby zahájené od ledna 2015 zpráva období termín odevzdání zprávy 1. průběžná zpráva 1-3/2015 15. 4. 2015 2. průběžná zpráva 4-6/2015 15. 7. 2015 závěrečná zpráva 7-9/2015 20. 9. 2015 6

Kromě zpráv, byly podkladem pro evaluaci uzavřené smlouvy s poskytovateli sociálních služeb, regionální karty, zákon o sociálních službách a závěrečná příloha ke zprávám 4, která sloužila kromě podkladu pro evaluaci také jako podklad pro budoucí udržitelnost projektu. 3.3. Vyhodnocení dat Analýza a vyhodnocování získaných dat probíhalo jak v průběhu samotného projektu na základě průběžných zpráv tak především po odevzdání závěrečných zpráv, tedy od ledna 2015 do října 2015. Vyhodnocováno bylo splnění podmínek smlouvy, naplnění kapacity sociální služby, podpořené osoby a jejich řešené potřeby dle regionálních karet a také zde byl zhodnocen podklad pro udržitelnost projektu, která je dle Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. OPLZZ-ZS824-91/2014 vydaném Ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost stanovena na 24 měsíců po ukončení projektu ve výši 50% průměrného ročního počtu podpořených osob. 3.4. Tvorba evaluační zprávy Data a výstupy získané v předchozích fázích evaluace byla ke konci projektu od září 2015 do října 2015 postupně zpracovávána a překlápěna do závěrečné evaluační zprávy, kterou byla ukončena klíčová aktivita projektu č. 3 Monitoring uživatelů z hlediska podpory služeb v rámci evaluace. 4 Závěrečná příloha ke zprávě obsahovala především data k efektivitě dle regionálních karet, k zaměstnanosti, k uživatelům a k plánované kapacitě služby 7

4. Metodologie Evaluace byla prováděna na základě výkaznosti poskytovatelů sociálních služeb. Ta vycházela z podmínek smlouvy, ve které bylo stanoveno, že poskytovatelé budou za jednotlivé služby odevzdávat ve stanovených intervalech zprávu. Vzory zpráv byly připraveny během probíhajících výběrových řízení tak, aby mohly být zaslány jednotlivým poskytovatelům po uzavření smluv. Nejdůležitější částí zprávy byla příloha č. 3 s názvem Popis vykonávaných činností a úkonů (dále jen příloha č. 3 zprávy), která kopírovala regionální karty jednotlivých sociálních služeb a ze které vyplývaly především údaje o podpořených osobách a jejich řešených potřebách. Každý typ sociální služby řeší s uživatelem jiné potřeby, byly regionální karty definovány pro každý daný typ službu samostatně 5. Na základě toho byly i přílohy č. 3 zprávy vytvořeny pro každou službu samostatně a díky tomu mohla být data sbírána a následně analyzována pro každou službu odděleně. V rámci každé služby tak mohly být analyzovány pouze ty potřeby, které do této služby spadají. Pro vyhodnocení získaných dat byla použita především statistická analýza. Základem byla analýza dat získaných ze zpráv a to: - podpořené osoby - celkový počet, rozdělení na muže a ženy, počet získaných podpor u jednotlivých uživatelů - řešené potřeby - jejich počet (celkový, na osobu, podle druhu), kombinace, dobu vzniku (při vstupu do služby nebo v průběhu), vyřešení či nikoli, důvod (ne)vyřešení - pobyt ve službě - datum vstupu a výstupu ze služby, dobu pobytu ve službě - splnění podmínek smlouvy - podpoření minimálního počtu osob, naplnění minimální kapacity (lůžek, lůžko/dnů, intervencí, uživatel/dnů), splnění minimálního počtu pracovníků v sociálních službách Kromě výše uvedených dat ze zpráv byla analyzována také data získaná ze závěrečné přílohy ke zprávám a také data ze smluv. 5 regionální karty jednotlivých podpořených sociálních služeb jsou přílohou této evaluační zprávy 8

5. Zjištění, evaluace poskytovaných sociálních služeb Jak již bylo uvedeno v kapitole č. 3, evaluace poskytovaných sociálních služeb probíhala jak v průběhu realizace projektu, tak především na jeho konci a to na základě odevzdaných závěrečných zpráv a tím ukončených smluv s jednotlivými poskytovateli sociálních služeb. Každá jednotlivá podpořená sociální služba byla v rámci evaluace hodnocena samostatně, a proto jsou i zjištění a výsledky za jednotlivé sociální služby uvedeny samostatně. Evaluace každé sociální služby byla rozdělena do následujících podkapitol: 1. Definice služby dle zákona o sociálních službách V této části je u každé sociální služby uvedena její definice dle zákona o sociálních službách. 2. Informace o poskytovatelích sociální služby, době a místě poskytování Tato podkapitola obsahuje informace o rozdělení poskytování sociální služby do jednotlivých zakázek, částí dle výběrových řízení, dále obsahuje informace o době jejího poskytování a také o místě poskytování. 3. Naplnění kapacity V rámci této části bylo u každého jednotlivého poskytovatele služby sledováno naplnění kapacity stanovené ve smlouvě. 4. Podpořené osoby Počet podpořených osob byl hlavním indikátorem projektu. Jeho výše nebyla stanovena pro každou službu zvlášť, ale jako součet všech podpořených osob a to především z důvodu, že v rámci tohoto indikátoru může být každá osoba započítána pouze jednou bez ohledu na to, kolik získala podpor. Vzhledem k tomu, že velká část uživatelů využívá několik sociálních služeb současně nebo jimi průběžně prochází, sledoval každý poskytovatel počet podpořených osob v rámci své služby samostatně. Po odevzdání zpráv za každou službu a za každého poskytovatele bylo v rámci každé služby a poté v rámci celého projektu zjišťováno, kolik osob se zde vyskytlo duplicitně, tedy kolik osob nebylo v rámci projektu podpořeno pouze jednou a využilo tak buď opakovaně stejnou službu nebo minimálně dvě různé služby současně či po sobě jdoucí. 5. Potřeby dle regionální karty sociální služby Každá sociální služba řeší s uživatelem rozdílné potřeby, a proto byla pro každou službu definována regionální karta samostatně. Každá regionální karta je rozpracována od základních oblastí potřeb, přes téma, dále jednotlivé potřeby uživatele až po výčet toho, co daná potřeba zahrnuje. Ke každé oblasti potřeb jsou dále uvedeny vysvětlivky, co je cílem této oblasti a jaká by měla být výsledná kompetence uživatele. Pro mapování a zjišťování potřeb byly v rámci projektu použity první dvě úrovně a to oblast potřeb a téma. U každé jednotlivé potřeby bylo dále rozlišováno, zda se jedná o potřebu prvotní nebo nově identifikovanou. Prvotní potřeba odpovídá situaci uživatele při vstupu do služby, zatímco nově identifikovaná je ta potřeba, která byla u uživatele identifikována až v průběhu poskytování sociální služby. Při ukončení poskytování sociální služby bylo ke každé potřebě zaznamenáno, zda byla tato potřeba vyřešena či nikoli. Po odečtení vyřešených a nevyřešených potřeb od součtu prvotních 9

a nově identifikovaných pak bylo možné zjistit, kolik potřeb je aktivních, tedy kolik potřeb služby s uživateli stále řeší. Sledování potřeb uživatele probíhalo na základě přílohy č. 3 zprávy a to u každého poskytovatele sociální služby samostatně. Každý poskytovatel tedy vyplňoval po celou dobu realizace projektu za každou službu tuto přílohu zvlášť. Po ukončení projektu pak byla všechna dosažená data sumarizována podle jednotlivých služeb. 6. Prolínání, kombinace řešených potřeb U každé podpořené osoby byl sledován nejen druh řešené potřeby a úspěšnost jejího vyřešení, ale také počet a s tím související kombinace mezi jednotlivými potřebami. Vzhledem k tomu, že regionální karta každé sociální služby vymezuje celou škálu potřeb, které by mohly být v této službě s uživatelem řešeny, nemohl být při sledování potřeb stanoven žádný minimální ani maximální limit počtu potřeb na osobu a tak byl u každé osoby zaznamenán jiný počtem potřeb, se kterými do služby vstupovala, nebo které u ní byly v průběhu poskytování služby nově identifikovány. Podle počtu a druhu potřeb u každé osoby se tak dalo dále sledovat, jaké potřeby se v jednotlivých sociálních službách vyskytovaly nejvíce, tedy které potřeby se u uživatelů nejvíce kombinovaly. 7. Závěr z evaluace sociální služby Tato podkapitola shrnuje závěry a zjištění z evaluace jednotlivých sociálních služeb. Závěr celé této kapitoly je věnován sledování využívání sociálních služeb uživateli z hlediska duplicity, tedy vícečetnému využívání služeb uživateli, jejich přechodu mezi službami či jejich souběžnému využívání a dále také kombinování jednotlivých sociálních služeb. 5.1. Azylové domy pro jednotlivce 5.1.1. Definice služby dle zákona o sociálních službách Sociální služba azylové domy (v projektu byla rozdělena na azylové domy pro jednotlivce a azylové domy pro matky s dětmi) je dle 57 zákona o sociálních službách definována takto: (1) Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, b) poskytnutí ubytování, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 5.1.2. Informace o poskytovatelích sociální služby, době a místě poskytování Výběrové řízení na zajištění této sociální služby bylo realizováno ihned po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace a tak mohly být smlouvy s poskytovateli uzavřeny na dobu 13 měsíců. Zajištění 10

této sociální služby bylo rozděleno územně podle jednotlivých okresů na Cheb, Sokolov a Karlovy Vary a podle těchto částí bylo také vyhlášeno výběrové řízení a vybráni jednotliví poskytovatelé sociálních služeb a to následovně: okres Cheb - poskytovatel Diecézní Charita Plzeň okres Sokolov - poskytovatel Pomoc v nouzi, o. p. s. okres Karlovy Vary - poskytovatel Armáda spásy v České republice, z. s. 5.1.3. Naplnění kapacity Smlouva mezi Karlovarským krajem a jednotlivými výše uvedenými poskytovateli byla uzavřena s hlavním cílem poskytování sociální služby azylové domy pro jednotlivce (dále jen ADJ). V rámci základních podmínek této smlouvy bylo pro každou část zakázky stanoveno zajištění kapacity: minimálního počtu lůžek, minimálního počtu lůžko/dnů a minimálního počtu uživatelů, kterým bude služba během realizace projektu poskytnuta a to následovně: Tabulka 3: Kapacita služby ADJ stanovená smlouvami Okres Poskytovatel Počet Počet Počet lůžek lůžko/dnů uživatelů Cheb Diecézní Charita Plzeň 23 6 814 17 Sokolov Pomoc v nouzi, o. p. s. 19 5 629 14 Karlovy Vary Armáda spásy v České republice, z. s. 28 8 295 21 Naplňování této kapacity bylo sledováno v průběhu celé realizace projektu a to jak na základě průběžných zpráv tak především na konci na základě závěrečné zprávy a popisuje ho následující tabulka č. 4: Tabulka 4: Naplnění stanovené kapacity služby ADJ Poskytovatel Počet lůžek Počet lůžko/dnů Počet uživatelů Diecézní Charita Plzeň 23 23 6 814 5 939 17 54 Pomoc v nouzi, o. p. s. 19 19 5 629 5 078 14 74 Armáda spásy v České republice, z. s. 28 28 8 295 11 561 21 73 Z tabulky č. 4 vyplývá, že byl splněn jak počet uživatelů, tak byla po celou dobu projektu zajištěna kapacita požadovaného počtu lůžek. Při sledování obsazenosti těchto lůžek zjistíme, že počet lůžko/dnů byl u dvou oblastí Cheb (Diecézní Charita Plzeň) a Sokolov (Pomoc v nouzi, o. p. s.) nižší než předpokládaný počet. Hlavním důvodem je podle poskytovatelů to, že jejich cílem není udržet uživatele ve službě co nejdéle, ale právě naopak se jim snaží pomoci navrátit se do běžného života co nejdříve, a proto je dosažený počet lůžko/dnů nižší než plánovaný. 5.1.4. Podpořené osoby Sledování počtu podpořených osob v rámci projektu a v rámci jednotlivých služeb bylo vysvětleno v úvodu této kapitoly. Na základě výběrových řízení bylo pro službu ADJ stanoveno součtem podmínek pro jednotlivé části podpoření 52 osob. V tabulce č. 5 je uveden v rozdělení na muže, ženy a nejprve celkový počet osob podpořených službou ADJ, tedy všech osob bez ohledu na to, zda se nejedná o stejné osoby (včetně duplicity), dále je uveden počet podpořených osob v případě započtení každé osoby pouze jednou (bez duplicity) a v posledním sloupci je uveden rozdíl, tedy počet osob, které 11

byly v této službě podpořeny duplicitně, tedy buď opakovaně u jednoho poskytovatele, nebo střídavě u různých poskytovatelů. Tabulka 5: Počet osob podpořených v rámci služby ADJ v souhrnu za všechny poskytovatele Včetně duplicitní podpory Bez duplicitní podpory Rozdíl muži ženy muži ženy muži ženy 174 51 225 151 46 197 23 5 28 Z tabulky č. 5 vyplývá, že počet podpořených osob stanovený ve výběrovém řízení byl překročen několikanásobně a to jak se zohledněním i bez zohlednění duplicity. Důvodem tohoto výrazného překročení je především to, že je smlouva o poskytnutí sociální služby mezi poskytovatelem a uživatelem služby ADJ uzavírána zpravidla na 1 rok, což je při celkové kapacitě 70 lůžek všech tří poskytovatelů 70 podpořených osob za rok. Snahou poskytovatelů této služby je ale pomoci uživateli najít jeho vlastní bydlení co nejdříve od vstupu do služby, aby se co nejdříve navrátil do běžného života. Kromě opouštění služby z důvodu vlastního bydlení je také častým důvodem odchodu vyloučení ze služby na základě porušení stanovených podmínek služby. Tím dochází k fluktuaci uživatelů a nárůstu počtu podpořených osob. Při pohledu na duplicitu zjistíme, že je zde vysoké procento duplicitně podpořených osob, v přepočtu 12%, druhá nejvyšší hodnota ze všech služeb, což vypovídá o tom, že uživatelé se do této služby velmi často vrací a to buď ke stejnému poskytovateli, nebo využijí služby jiného poskytovatele. 5.1.5. Potřeby dle regionální karty sociální služby Způsob sledování potřeb byl vysvětlen v úvodu této kapitoly. V tabulce č. 6 je uveden souhrn potřeb za všechny tři části zakázky služby ADJ a to v rozdělení na prvotní, potřeby a jejich součet, který je dále rozdělen na počet vyřešených, nevyřešených a počet aktivních potřeb. U počtu prvotních, nově identifikovaných a celkového počtu potřeb jsou barevně vyznačeny tři nejčastěji a tři nejméně řešené potřeby. Počet potřeb řešených jednotlivými poskytovateli v rámci služby ADJ je možné nalézt v přílohové části této evaluační zprávy (viz seznam příloh na str. 76). Pod tabulkou č. 6 jsou také pro přehlednost uvedeny dva grafy. Graf č. 1 představuje rozložení prvotních a nově identifikovaných potřeba a graf č. 2 rozložení vyřešených, nevyřešených a aktivních potřeb v souhrnu za všechny poskytovatele služby ADJ. 12

Tabulka 6: Přehled potřeb řešených v rámci služby ADJ v souhrnu za všechny poskytovatele Nově Nevyřešené Oblast potřeb Téma Prvotní identifikované Celkem Vyřešené Aktivní Základní stabilizace Vzdělávání Pracovní uplatnění Základní doklady Hmotné zabezpečení Navazující bydlení Kontakt se společenským prostředím Zdraví a bezpečí Ubytování 225 0 225 112 58 55 Hygiena 178 2 180 97 48 35 Materiální pomoc 175 1 176 94 47 35 Strava 185 4 189 107 47 35 Základní informace, možnost poradit se 215 0 215 114 54 47 Příprava na zařazení se na trh práce 74 30 104 39 43 22 Zařazení se a udržení se na trhu práce 92 38 130 49 50 31 Identifikační doklady 13 9 22 11 4 7 Ostatní osobní doklady 8 12 20 13 1 6 Hospodaření s finančními prostředky 57 37 94 31 39 24 Řešení dluhové problematiky 55 25 80 19 39 22 Využití sociálních dávek 128 10 138 74 30 34 Uplatnění práva na hmotné zabezpečení (důchody) 56 10 66 29 22 15 Hledání bydlení nebo ubytování 140 33 173 77 54 42 Udržení bydlení 26 14 40 17 19 4 Vytváření funkčních sociálních vazeb s rodinou 30 15 45 22 16 7 Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky 2 6 8 3 2 3 Základní zdravotní péče 61 21 82 34 30 18 Řešení infekčních onemocnění 0 5 5 5 0 0 Procentuální vyjádření tři nejčastěji řešené potřeby tři nejméně řešené potřeby 1720 272 1992 947 603 442 86 14 100 48 30 22 13

Graf 1: Rozložení prvotních a nově identifikovaných potřeb v rámci služby ADJ Graf 2: Rozložení vyřešených, nevyřešených a aktivních potřeb v rámci služby ADJ 14

Z tabulky č. 6 a grafů č. 1 a 2 vyplývá, že nejčastějšími potřebami, se kterými uživatelé do služby ADJ přicházeli, byly potřeby z oblasti Základní stabilizace a to Ubytování, Základní informace, možnost poradit se a Strava. Na tyto potřeby pak nejčastěji navazovaly jako Pracovní uplatnění, Hospodaření s finančními prostředky a Hledání bydlení nebo ubytování. Naopak mezi nejméně řešené potřeby patřilo Řešení infekčních onemocnění a Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky. Při pohledu na počty vyřešených, nevyřešených a aktivních potřeb mírně převládá počet vyřešených potřeb, v procentuálním vyjádření odpovídá 48 %, zatímco poměr nevyřešených a stále aktivních je vyrovnaný (30 a 22%). Mezi nejčastější důvody nevyřešení potřeb bylo poskytovateli většinou uváděno předčasné ukončení z důvodu porušení pravidel domácího řádu a dále nespolupráce uživatele. 5.1.6. Počet a kombinace řešených potřeb Souhrnné informace ke sledování počtu a kombinací řešených potřeb byly uvedeny v úvodu této kapitoly. Následující dvě tabulky se věnují nejprve počtu potřeb a poté přepočtu řešených potřeb na osobu. V tabulce č. 7 jsou uvedeny potřeby v rozdělení na prvotní, a a u každé této potřeby je uvedena minimální hodnota, tedy nejmenší počet potřeb, který byl u některé z podpořených osob v této službě řešen, a maximální hodnota, která ukazuje naopak nejvyšší počet potřeb řešených u některé z podpořených osob. Kromě minimální a maximální hodnoty je zde uveden také medián, což je hodnota, jež dělí řadu vzestupně seřazených hodnot na dvě stejně početné poloviny a platí, že nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu. Tento statistický ukazatel byl použit především proto, že by v případě zjištění průměru mohl být výsledek ovlivněn extrémními hodnotami. Např. pokud by do služby vstoupilo 5 uživatelů s následujícím počtem potřeb: 2, 3, 5, 8, 22, tak by průměrný počet potřeb na osobu byl 8, ale medián je 5, což nám daleko přesněji určí, jaká je střední hodnota počtu řešených potřeb. Tabulka č. 8 pak obsahuje počet potřeb řešených v rámci služby ADJ, který byl dále přepočten podle celkového počtu osob podpořených v této službě (včetně zahrnutí duplicitně podpořených osob). V tabulce je dále zeleně vyznačen přepočet nejčastěji řešených potřeb odpovídající hodnotě mediánu z první tabulky. Obě tabulky s daty za jednotlivé poskytovatele služby ADJ je možné nalézt v přílohové části této evaluační zprávy (viz seznam příloh na str. 76). Tabulka 7: Počet potřeb na osobu v rámci služby ADJ v souhrnu za všechny poskytovatele Potřeby Minimální Maximální Medián Prvotní 1 14 8 Nově identifikované 0 8 0 Celkem 1 15 9 15

Tabulka 8: Přepočet řešených potřeb v rámci služby ADJ v souhrnu za všechny poskytovatele Oblast potřeb Téma Počet řešených potřeb Přepočet podle podpořených osob v % (225 osob) s vyznačením mediánové hodnoty Prvotní Nově identifikované Celkem Prvotní Nově identifikované Celkem Základní stabilizace Vzdělávání Pracovní uplatnění Základní doklady Hmotné zabezpečení Navazující bydlení Kontakt se společenským prostředím Zdraví a bezpečí Ubytování 225 0 225 100 0 100 Hygiena 178 2 180 79 1 80 Materiální pomoc 175 1 176 78 0 78 Strava 185 4 189 82 2 84 Základní informace, možnost poradit se 215 0 215 96 0 96 Příprava na zařazení se na trh práce 74 30 104 33 13 46 Zařazení se a udržení se na trhu práce 92 38 130 41 17 58 Identifikační doklady 13 9 22 6 4 10 Ostatní osobní doklady 8 12 20 4 5 9 Hospodaření s finančními prostředky 57 37 94 25 17 42 Řešení dluhové problematiky 55 25 80 24 12 36 Využití sociálních dávek 128 10 138 57 4 61 Uplatnění práva na hmotné zabezpečení (důchody) 56 10 66 25 4 29 Hledání bydlení nebo ubytování 140 33 173 62 15 77 Udržení bydlení 26 14 40 12 6 18 Vytváření funkčních sociálních vazeb s rodinou 30 15 45 13 7 20 Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky 2 6 8 1 3 4 Základní zdravotní péče 61 21 82 27 9 36 Řešení infekčních onemocnění 0 5 5 0 2 2 Z tabulek č. 7 a 8 vyplývá jak velký rozsah mezi nejnižším a nejvyšším počtem řešených potřeb na osobu tak velký rozsah mezi procentuálním přepočtem řešených potřeb. Nejmenší počet řešených potřeb byl 1, zatímco nejvyšší počet potřeb, který byl u jedné osoby řešen, byl 15. Po vypočtení mediánu zjistíme, že střední hodnota počtu řešených potřeb je 8 a to je téměř polovina celkového počtu všech potřeb uvedených v regionální kartě této služby. Po vyznačení mediánové hodnoty v tabulce č. 8 zjistíme, že do kombinace 8 nejčastěji řešených potřeb patří všech 5 potřeb z oblasti Základní stabilizace, u kterých byla četnost od téměř 80%, přičemž u Ubytování dosáhla 100%, což znamená, že každý uživatel přišel do této služby za účelem bydlení. Zbývajícími třemi vyznačenými potřebami jsou ještě Hledání bydlení nebo ubytování, Využití sociálních dávek a Zařazení se a udržení se na trhu práce. Zajímavé dále je, že se medián u nově identifikovaných potřeb rovná 0, což znamená, že minimálně u poloviny všech uživatelů této služby nebyla identifikována žádná nová potřeba. 16

5.1.7. Závěr z evaluace sociální služby Služba ADJ je určena osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, kterým se poskytují pobytové služby na přechodnou dobu. V rámci projektu bylo podpořeno mnohem více osob, tj. 225, než bylo předpokládáno tj. 52, což je o více jak 70%, s poměrně vysokým podílem duplicitně podpořených osob, tj. 12%. Nebyl splněn požadovaný počet lůžko/dnů. Poskytovatelé tento stav odůvodnili tak, že bylo snahou vrátit uživatele co nejdříve do běžného života. Je zde druhé nejvyšší procento duplicitně podpořených osob ze všech hodnocených služeb. Všechny tyto ukazatele vypovídají o velmi vysoké fluktuaci uživatelů služby ADJ. Byly řešeny zejména ty potřeby, které spadají do oblasti Základní stabilizace, tj. zejména Ubytování, které se týkalo 100% všech podpořených osob, přitom jejich hlavním cílem bylo řešit jejich nepříznivou sociální situaci, tedy pomocí služby ADJ uspokojit všechny své potřeby. V oblasti navazujícího bydlení a všech ostatních potřeb dle regionální karty sociální služby ADJ je nenaplnění velmi vysoké, tj. 30% všech potřeb nebylo vyřešeno a to především z důvodu porušení pravidel ve službě (domovního řádu uživatelem) nebo z důvodu jeho nespolupráce. ADJ podporuje velké množství uživatelů, kteří se zde často opakují a střídají a přitom jejich potřeby se z důvodů, které jsou na straně uživatele, nedaří v poměrně vysokém počtu naplňovat. Tato skutečnost vede ke zneužívání sociální služby, čemuž je nutné předcházet. 5.2. Azylové domy pro matky s dětmi 5.2.1. Definice služby dle zákona o sociálních službách Sociální služba azylové domy (v projektu byla rozdělena na azylové domy pro jednotlivce a azylové domy pro matky s dětmi) je dle 57 zákona o sociálních službách definována takto: (1) Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, b) poskytnutí ubytování, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 5.2.2. Informace o poskytovatelích sociální služby, době a místě poskytování Výběrové řízení na zajištění této sociální služby bylo realizováno ihned po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace a tak mohly být smlouvy s poskytovateli uzavřeny na dobu 13 měsíců. Zajištění této sociální služby bylo rozděleno územně na části Chebsko, Ašsko, Sokolovsko a Karlovarsko a podle těchto částí bylo také vyhlášeno výběrové řízení a vybráni jednotliví poskytovatelé a to následovně: část Chebsko - poskytovatel Diecézní Charita Plzeň část Ašsko - poskytovatel Farní Charita Aš část Sokolovsko - poskytovatel Pomoc v nouzi, o. p. s. část Karlovarsko - poskytovatel Farní Charita Karlovy Vary 17

5.2.3. Naplnění kapacity Smlouva mezi Karlovarským krajem a jednotlivými výše uvedenými poskytovateli byla uzavřena s hlavním cílem poskytování sociální služby azylové domy pro matky s dětmi (dále jen ADMD). V rámci základních podmínek bylo stejně jako u služby ADJ stanoveno pro každou část zakázky zajištění kapacity: minimálního počtu lůžek, minimálního počtu lůžko/dnů a minimálního počtu uživatelů, kterým bude služba během realizace projektu poskytnuta a to následovně: Tabulka 9: Kapacita služby ADMD stanovená smlouvami Část Poskytovatel Počet Počet Počet lůžek lůžko/dnů uživatelů Chebsko Diecézní Charita Plzeň 21 6 221 16 Ašsko Farní Charita Aš 18 5 333 14 Sokolovsko Pomoc v nouzi, o. p. s. 38 11 258 29 Karlovarsko Farní Charita Karlovy Vary 17 5 036 13 Naplnění této kapacity bylo sledováno v průběhu celé realizace projektu a to jak na základě průběžných zpráv tak především na konci na základě závěrečné zprávy a popisuje ho následující tabulka č. 10: Tabulka 10: Naplnění stanovené kapacity služby ADMD Poskytovatel Počet lůžek Počet lůžko/dnů Počet uživatelů Diecézní Charita Plzeň 21 21 6 221 5 077 16 12 Farní Charita Aš 18 18 5 333 4 413 14 20 Pomoc v nouzi, o. p. s. 38 38 11 258 10 738 29 42 Farní Charita Karlovy Vary 17 17 5 036 5 386 13 22 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že stejně jako u služby ADJ byla obsazenost lůžek nižší než předpokládaný počet a to opět důvodu, že se poskytovatelé nesnaží držet uživatele ve službě, ale naopak se snaží je vrátit do běžného života co nejdříve. 5.2.4. Podpořené osoby Sledování počtu podpořených osob v rámci projektu a v rámci jednotlivých služeb bylo vysvětleno v úvodu této kapitoly. Na základě výběrových řízení bylo pro službu ADMD stanoveno součtem podmínek pro jednotlivé části podpoření 94 osob. V tabulce č. 11 je uveden v rozdělení na muže, ženy a nejprve celkový počet osob podpořených službou ADMD, tedy všech osob bez ohledu na to, zda se nejedná o stejné osoby (včetně duplicity), dále je uveden počet podpořených osob v případě započtení každé osoby pouze jednou (bez duplicity) a v posledním sloupci je uveden rozdíl, tedy počet osob, které byly v této službě podpořeny duplicitně, tedy buď opakovaně u jednoho poskytovatele, nebo střídavě u různých poskytovatelů. Tabulka 11: Počet podpořených osob v rámci služby ADMD v souhrnu za všechny poskytovatele Včetně duplicitní podpory Bez duplicitní podpory Rozdíl muži ženy muži ženy muži ženy 8 93 101 7 84 91 1 9 10 Na rozdíl od služby ADJ, kde byl předpokládaný počet osob výrazně překročen, u služby ADMD předpokládaný počet téměř odpovídá počtu dosaženému. Je to především důsledkem toho, že je tato 18

služba určena pro rodiče (převážně matky) s dětmi. Většinou trvá delší dobu než u ADJ, než se podaří rodinu stabilizovat a nalézt pro ni vhodné bydlení. Také zde nedochází k tak častému vyloučení ze služby z důvodu porušení podmínek a tak zde není taková fluktuace uživatelů jako u služby ADJ. 5.2.5. Potřeby dle regionální karty sociální služby Způsob sledování potřeb byl vysvětlen v úvodu této kapitoly. V tabulce č. 12 je uveden souhrn potřeb za všechny čtyři části zakázky služby ADMD a to v rozdělení na prvotní, potřeby a jejich součet, který je dále rozdělen na počet vyřešených, nevyřešených a počet aktivních potřeb. U počtu prvotních, nově identifikovaných a celkového počtu potřeb jsou barevně vyznačeny tři nejčastěji a tři nejméně řešené potřeby. Počet potřeb řešených jednotlivými poskytovateli v rámci služby ADMD je možné nalézt v přílohové části této evaluační zprávy (viz seznam příloh na str. 76). Pod tabulkou č. 12 jsou také pro přehlednost uvedeny dva grafy. Graf č. 3 představuje rozložení prvotních a nově identifikovaných potřeba a graf č. 4 rozložení vyřešených, nevyřešených a aktivních potřeb v souhrnu za všechny poskytovatele služby ADMD. 19

Tabulka 12: Přehled potřeb řešených v rámci služby ADMD v souhrnu za všechny poskytovatele Oblast potřeb Základní stabilizace Vzdělávání Pracovní uplatnění Základní doklady Hmotné zabezpečení Posilování rodičovských kompetencí Kontakt se společenským prostředím Navazující bydlení Zdraví a bezpečí Předcházení rizikovému chování a jeho řešení Téma Ubytování 101 0 101 66 10 25 Hygiena 99 0 99 66 9 24 Materiální pomoc 95 3 98 66 9 23 Strava 96 0 96 64 9 23 Základní informace, možnost poradit se 101 0 101 67 9 25 Příprava na zařazení se na trh práce 11 7 18 9 4 5 Zařazení se a udržení se na trhu práce 26 12 38 17 11 10 Identifikační doklady 21 2 23 12 6 5 Ostatní osobní doklady 17 6 23 18 4 1 Doklady - oblast rodinného práva, zákona o SPOD 35 17 52 24 18 10 Hospodaření s finančními prostředky 59 21 80 31 31 18 Řešení dluhové problematiky 38 18 56 9 34 13 Využití sociálních dávek 68 12 80 52 10 18 Uplatnění práva na hmotné zabezpečení (důchody) 3 5 8 1 4 3 Péče o děti 52 28 80 39 22 19 Opatření pro zajištění zdraví a bezpečnosti dětí 34 20 54 32 10 12 Vytváření funkčních sociálních vazeb s rodinou 43 15 58 33 17 8 Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky 30 8 38 30 3 5 Vytváření funkčních partnerských vztahů 34 17 51 27 14 10 Hledání bydlení nebo ubytování 75 17 92 58 13 21 Udržení bydlení 42 9 51 30 13 8 Základní zdravotní péče 45 19 64 38 9 17 Řešení infekčních onemocnění 13 11 24 13 5 6 Předcházení /řešení závislosti na návykových látkách nebo automatech Procentuální vyjádření tři nejčastěji řešené potřeby tři nejméně řešené potřeby Prvotní Nově identifikované Celkem Vyřešené Nevyřešené Aktivní 9 12 21 5 15 1 1147 259 1406 807 289 310 82 18 100 57 21 22 20

Graf 3: Rozložení prvotních a nově identifikovaných potřeb v rámci služby ADMD Graf 4: Rozložení vyřešených, nevyřešených a aktivních potřeb v rámci služby ADMD 21

Stejně jako u služby ADJ patří mezi nejčastější potřeby, se kterými uživatel, především uživatelky, do služby vstupují, potřeby z oblasti Základní stabilizace a to Ubytování, Základní informace, možnost poradit se a jako třetí nejčastější zde byla Hygiena, ale velmi těsně za těmito třemi potřebami byla i Strava a Materiální pomoc. Z nově identifikovaných potřeb, jejichž procento bylo u služby ADMD nejvyšší ze všech, byly nejčastější potřeby, které jsou oproti službě ADJ specifické právě pro službu ADMD, potřeby z oblasti Posilování rodičovských kompetencí a to Péče o děti a Opatření pro zajištění zdraví a bezpečnosti dětí a dále pak Hospodaření s finančními prostředky. V součtu všech řešených potřeb bylo naopak nejméně řešeno Uplatnění práva na hmotné zabezpečení (důchody). Poměr úspěšnosti při řešení jednotlivých potřeb je zde o něco vyšší než u služby ADJ, bylo vyřešeno 57% všech potřeb. Zatímco nevyřešené a aktivní jsou zde opět téměř ve stejném poměru (21 a 22%) a stejně jako u služby ADJ bylo poskytovateli jako nejčastější důvod nevyřešení uváděno předčasné ukončení služby z důvodu porušení pravidel domácího řádu. 5.2.6. Počet a kombinace řešených potřeb Souhrnné informace ke sledování počtu a kombinaci řešených potřeb byly uvedeny v úvodu této kapitoly. Tabulka č. 13 ukazuje počet potřeb řešených u jedné osoby v rámci služby ADMD a tabulka č. 14 počet řešených potřeb přepočtený podle celkového počtu osob podpořených v této službě (včetně zahrnutí duplicitně podpořených osob) s vyznačením přepočtu nejčastěji řešených potřeb odpovídajícímu hodnotě mediánu z první tabulky. Data za jednotlivé poskytovatele služby ADMD je možné nalézt v přílohové části této evaluační zprávy (viz seznam příloh na str. 76). Tabulka 13: Počet potřeb na osobu v rámci služby ADMD v souhrnu za všechny poskytovatele Potřeby Minimální Maximální Medián Prvotní 3 20 9 Nově identifikované 0 10 2 Celkem 5 20 12 22

Tabulka 14: Přepočet řešených potřeb v rámci služby ADMD v souhrnu za všechny poskytovatele Oblast potřeb Základní stabilizace Vzdělávání Pracovní uplatnění Základní doklady Hmotné zabezpečení Posilování rodičovských kompetencí Kontakt se společenským prostředím Navazující bydlení Zdraví a bezpečí Předcházení rizikovému chování a jeho řešení Téma Prvotní Nově identifikované Celkem Prvotní Nově identifikované Celkem Ubytování 101 0 101 100 0 100 Hygiena 99 0 99 98 0 98 Materiální pomoc 95 3 98 94 3 97 Strava 96 0 96 95 0 95 Základní informace, možnost poradit se 101 0 101 100 0 100 Příprava na zařazení se na trh práce 11 7 18 11 7 18 Zařazení se a udržení se na trhu práce 26 12 38 26 12 38 Identifikační doklady 21 2 23 21 2 23 Ostatní osobní doklady 17 6 23 17 6 23 Doklady - oblast rodinného práva, zákona o SPOD 35 17 52 35 16 51 Hospodaření s finančními prostředky 59 21 80 58 21 79 Řešení dluhové problematiky 38 18 56 38 17 55 Využití sociálních dávek 68 12 80 67 12 79 Uplatnění práva na hmotné zabezpečení (důchody) 3 5 8 3 5 8 Péče o děti 52 28 80 51 28 79 Opatření pro zajištění zdraví a bezpečnosti dětí 34 20 54 34 19 53 Vytváření funkčních sociálních vazeb s rodinou 43 15 58 43 14 57 Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky 30 8 38 30 8 38 Vytváření funkčních partnerských vztahů 34 17 51 34 16 50 Hledání bydlení nebo ubytování 75 17 92 74 17 91 Udržení bydlení 42 9 51 42 8 50 Základní zdravotní péče 45 19 64 45 18 63 Řešení infekčních onemocnění 13 11 24 13 11 24 Předcházení /řešení závislosti na návykových látkách nebo automatech Počet řešených potřeb Přepočet podle podpořených osob v % (101 osob) s vyznačením mediánové hodnoty 9 12 21 9 12 21 Podle tabulky č. 13 přicházeli uživatelé do služby ADMD oproti službě ADJ s nejméně 3 potřebami, zatímco nejmenší celkový počet potřeb byl stejný, a to 5. Nejvyšší počet potřeb byl u služby ADMD také o něco vyšší než u služby ADJ a to 20. Nejen tyto hodnoty, ale i medián byl oproti službě ADJ vyšší a dosáhl zde hodnoty 12, což je opět téměř polovina celkového počtu všech potřeb v regionální kartě této služby. Po vyznačení mediánu v tabulce č. 14 se opět do kombinace s nejvyšším přepočtem řešených potřeb řadí všech 5 potřeb z oblasti Základní stabilizace, kde vycházel přepočet ještě vyšší 23

než u služby ADJ a to od 95% výše a stejně jako u služby ADJ vcházeli všichni uživatelé, především uživatelky, do služby ADMD za účelem Ubytování. Další potřebou, se kterou vstupovaly do služby všechny osoby, byly Základní informace, možnost poradit se. Ze 12 nejčastěji se kombinujících potřeb dosáhlo velmi vysokého přepočtu také Hledání bydlení nebo ubytování s 91%, které souvisí se základní definicí této služby. Ostatními nejčastěji se kombinujícími potřebami byly dále především potřeby z oblasti Hmotného zabezpečení, Posilování rodičovských kompetencí nebo z oblasti Zdraví a bezpečí. 5.2.7. Závěr z evaluace sociální služby Definice služby ADMD je totožná jako u služby ADJ, jen jsou zde cílovou skupinou matky s dětmi, ale bylo zde podpořeno i 8 mužů s dětmi. Nebyl splněn požadovaný počet lůžko/dnů. Poskytovatelé tento stav odůvodnili tak, že bylo snahou vrátit uživatele co nejdříve do běžného života. Při pohledu na potřeby řešené s uživateli služby ADMD jsou výsledky evaluace velmi podobné službě ADJ. Byly řešeny především ty potřeby, které spadají do oblasti Základní stabilizace, tj. zejména Ubytování, které se týkalo 100% všech podpořených osob. Zajímavé je, že potřeby zaměřené na posilování rodičovských kompetencí, která jsou charakteristické pro tuto cílovou skupinu osob, nebyly mezi nejčastějšími prvotními potřebami, ale až u nově identifikovaných potřeb, což může znamenat, že si uživatelky tyto potřeby uvědomují až v průběhu spolupráce se službou, v době, kdy začne probíhat sociální práce. Oproti službě ADJ je zde lepší poměr mezi vyřešenými a nevyřešenými potřebami, tj. 57% vyřešených a 21% nevyřešených, avšak i zde bylo nejčastějším důvodem nevyřešených potřeb vyloučení uživatelky/le s dětmi z důvodu porušování pravidel ve službě ADMD a nespolupráce, což může být, oproti službě ADJ, kde mají uživatelé zodpovědnost především pouze sami za sebe, závažné. V ADMD bylo nejčastějším důvodem nevyřešených potřeb vyloučení uživatelky/le s dětmi z důvodu porušování pravidel ve službě ADMD a nespolupráce, což může být zejména pro zajištění potřeb nejenom rodiče, ale i dětí závažné. 5.3. Nízkoprahová denní centra 5.3.1. Definice služby dle zákona o sociálních službách Sociální služba nízkoprahová denní centra je dle 61 zákona o sociálních službách definována takto: (1) Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby pro osoby bez přístřeší. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. 24

5.3.2. Informace o poskytovatelích sociální služby, době a místě poskytování Výběrové řízení na zajištění této sociální služby bylo realizováno ihned po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace a tak mohly být smlouvy s poskytovateli uzavřeny na dobu 13 měsíců. Zajištění této sociální služby bylo rozděleno územně podle jednotlivých okresů na Cheb, Sokolov a Karlovy Vary a podle těchto částí bylo také vyhlášeno výběrové řízení a vybráni jednotliví poskytovatelé a to následovně: okres Cheb - poskytovatel Diecézní Charita Plzeň okres Sokolov - poskytovatel Pomoc v nouzi, o. p. s. okres Karlovy Vary - poskytovatel Armáda spásy v České republice, z. s. 5.3.3. Naplnění kapacity Smlouva mezi Karlovarským krajem a jednotlivými výše uvedenými poskytovateli byla uzavřena s hlavním cílem poskytování sociální služby nízkoprahová denní centra (dále jen NDC). V rámci základních podmínek bylo pro každou část zakázky stanoveno zajištění kapacity: minimálního počtu uživatelů, kterým bude služba během realizace projektu poskytnuta, minimálního počtu intervencí a minimální výše úvazků vymezená pro pracovníky v přímé péči a to následovně: Tabulka 15: Kapacita služby NDC stanovená smlouvami Okres Poskytovatel Počet Počet Výše uživatelů intervencí úvazku Cheb Diecézní Charita Plzeň 98 2 175 2,3 Sokolov Pomoc v nouzi, o. p. s. 98 2 175 2,3 Karlovy Vary Armáda spásy v České republice, z. s. 98 2 175 2,3 Naplnění této kapacity bylo sledováno v průběhu celé realizace projektu a to jak na základě průběžných zpráv tak především na konci na základě závěrečné zprávy a popisuje ho následující tabulka č. 16: Tabulka 16: Naplnění stanovené kapacity služby NDC Poskytovatel Počet uživatelů Počet intervencí Výše úvazku Diecézní Charita Plzeň 98 134 2 175 4 317 2,3 2,3 Pomoc v nouzi, o. p. s. 98 111 2 175 4 952 2,3 2,3 Armáda spásy v České republice, z. s. 98 319 2 175 1 667 2,3 2,38 Jedinou nenaplněnou částí je počet intervencí u okresu Karlovy Vary (Armáda spásy v České republice, z. s.). Při pohledu na počet podpořených uživatelů a počet intervencí vzniká mezi těmito údaji nepoměr. Důvodem je především odlišné vykazování provedených intervencí, což se projevovalo i v průběhu realizace projektu. Vzhledem k tomu, že v definici intervencí není uvedeno, co je a co není intervence, vyskytla se řada sporných činností, které jeden poskytovatel za intervenci považoval a druhý nikoli. Proto je velmi důležité v případě sledování tohoto ukazatele i nadále stanovit daleko bližší a přesnější specifikaci, aby se vykazování co nejvíce sjednotilo. 5.3.4. Podpořené osoby Sledování počtu podpořených osob v rámci projektu a v rámci jednotlivých služeb bylo uvedeno v úvodu této kapitoly. 25