Otázka: Vznik ČSR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková USTANOVENÍ ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU - národní rada Československá (1916) v čele T. G. Masaryk - národní výbor - orgán domácí politická reprezentace (Kašín, Svrchla, Soukup, Stříbrný, Šrobán) - květen 1918 - společné jednání československé v Paříži úsilí o ČSR - 14. 10. 1918 generální stávka - T. G. Masaryk doporučil prezidentu USA Wilsonovy Washingtonskou deklaraci = =vyhlášení ČSR nezávislou - 24. 10. 1918 oznámil Dr. Edvard Beneš vládám DOHODY ustanovení právní vlády - 28. 10. 1918 ČSR Recepční zákon; zákon č. 11/1918 - převzetí právního řádu a R-U veřejné správy (snaha zabránit chaosu, státní správa se nezastavila) - všechny orgány se měli podřídit Národnímu výboru, který řídil stát do 13. 11. 1918 přijetí Prozatímní ústavy - představitelé Slovenska ustavující zaslání Slovenské národní rady 30. 10. 1918 v Martině - Martinská deklarace - základ společenského státu page 1 / 10
Prozatímní ústava - listopad 1918 působení 3 nejvyšších orgánů - revoluční národní shromáždění = jednokomorový parlament, 256 poslanců - vláda - volena RNS - měla výkonnou a nařizovací pravomoc, 17 členů - prezident - volen RNS - pravomocí omezena norma podmíněná kontrarezignací příslušného člena vlády Ústava 1920 - základem 3 zákony - zákon č. 11/1918 Sb. o zřízení samostatného státu československého z 28. 10. 1918 - zákon č. 47/1918 Sb. o prozatímní ústavě z 13. 11. 1918 - zákon č. 121/1920 Sb. z 29. 2. 1920, kterým byla uvozena ústavní listina ČSR Preambule 10 článků uvozovacího zákona a ústavní listiny 6 hlav, celkem 134 vychází z ústavy 1864 - USA a Francie ZÁKONODÁRNÁ MOC dvoukomorové Národní shromáždění poslanecká sněmovna 300 poslanců senát 150 senátorů volí se ve všeobecných přímých volbách prezident volen na 7 let na společném zasedání obou komor Vládní a výkonná moc - vláda - předseda, náměstkové, členové - neodpovědná Poslanecká sněmovna (ta ji mohla vyslovit nedůvěru) Moc soudní page 2 / 10
- soud ústavní - soud volební - nejvyšší správní soud - soustava civilních a trestních soudů - mimořádně civilní soudy - státní soud - vojenské soudy Katalog základních práv a svobod zásada rovnosti svoboda osobní a majetková svoboda domovní svoboda tisku práva shromažďovací a spolková právo petiční listovní tajemství svoboda učení a svědomí svoboda projevu mínění ochrana manželství a rodiny branná povinnost základ demokracie první republiky Ústava také zakotvila ochranu menšin národnostních, náboženských a rasových. DRUHÁ REPUBLIKA a prozatímní státní zřízení ČSR, obnova právního pořádku 29. - 30. 9. 1938 - Mnichovský diktát page 3 / 10
- faktický konec nezávislosti - porušení psaných mezinárodních paktů a dohod - porušení Ústavy - odtržení 41 000 km 2 (připojeno k Německu, Polsku a Maďarsku) NS přijalo nové zákony - č. 294/1938 o autonomii Slovenské krajiny - č. 328/1938 o autonomii Podkarpatské Rusi - 31. 11. 1938 NS zvolila novým prezidentem E. Beneše - prezident jmenoval novou vládu v čele s Rudolfem Beranem Formální likvidace ústavnosti - 15. 12. 1938 přijetí zákona č. 330/1938 - dal vládě právo na dva roky nahrazovat zákony vládními nařízeními - prezidenta zmocnil vydávat dekrety s mocí ústavní = likvidace zbytků parlamentarismu, úplný rozpad systému z roku 1920 SLOVENSKÝ STÁT A PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA - faktická likvidace omezení samostatnosti Československa prohlášením slovenského sněmu ze dne 14. 03. 1939 o samostatnosti Slovenského státu - 14. - 15. 03. 1939 prohlášení státního prezidenta Háchy o vložení osudu českého národa do rukou vůdcových -16. 03. 1939 výnos vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorát Čech a Moravy Ústavní listina přestala platit - k obnovení její účinnosti a nastolení právního pořádku - dekret prezidenta republiky E. Beneše č. 11/1944 Úřední věstník československý o obnovení právního page 4 / 10
pořádku 03. 08. 1944 - předpisy do 29. 09. 1938 jsou součástí československého právního řádu Prozatímní státní zřízení - do poloviny roku 1940 se kolem Dr. E. Beneše v Londýně zformovala československá politická reprezentace na prezidenta Beneše přesunuta zákonodárná moc s prezidentskými dekrety - státní rada - poradní sbor prezidenta, pomocný a kontrolní orgán - v čele exilové vlády Šrámek - PSZ reprezentovalo ČSR - prosazovalo ideu ústavní kontinuity se stavem tzv. právní republiky - spolupráce s moskevským vedením rozpory - vývoj Podkarpatské Rusi rozhodnutí vystoupit ze svazku ČSR žádost o připojení SSSR vyřešeno ústavní zákonem č. 2/1946 Sb. VÝVOJ PO ROCE 1945 - vytvoření vlády Národní fronty - vytvoření soustavy národních výborů - 28. 10. 1945 zahájí činnosti jednokomorové Prozatímní národní shromáždění - 200 poslanců Čechy + Morava - 100 poslanců Slovensko Úkolem potvrdit ve funkci prezidenta republiky, dodatečně schválit jeho dekrety a zveřejnit je ve Sbírce zákonů, připravit volby do nového Parlamentu, který by měl projednat a schválit novou Ústavu. 26. 05. 1946 volby do ústavodárného shromáždění KSČ/KS 37,94% ČS. strana národně socialistická 18,29% ČS. strana lidová 15,64% Demokratická strana 14,07% page 5 / 10
ČS. strana sociálně demokratická 12,75% Strana slobody 0,85% ÚSTAVNÍ VÝVOJ V DOBĚ KOMUNISTICKÉHO REŽIMU únorové události - kombinací ústavních a neústavních metod došlo k převzetí moci KSČ omezení politického pluralismu v rámci NF - omezení vzniku spontánního vzniku politických stran - omezení volné soutěže - odstranění rozdílu mezi stranami vládními a opozičními - složení vlády po přijetí demise respektovalo složení NF -12 členů KSČ a KSS - 12 členů nekomunistické strany Ústava 9. května zákon 150/1948 Sb. - z 3 návrhů přijat komunistický - 246 hlasů z 300 - text vycházel z Ústavy SSSR z roku 1936, navazoval ale také na Ústavu 1920 - zařazeny nové instituce vzniklé po roce 1945 tj. slovenské orgány - Slovenská národní rada a Sbor pověřenců - národní výbory - nové omezení soukromého vlastnictví na max. počet 50 zaměstnanců nebo 50 ha půdy Ústava - 12 uvozovacích článků - základní ústavní zásady - Preambule + 10 kapitol 1. Základní práva a povinnosti občanů 2. Národní shromáždění 3. Prezident republiky 4. Vláda page 6 / 10
5. Slovenské národní orgány 6. Národní výbory 7. Soudy 8. Hospodářské zřízení 9. Obecná ustanovení 10. Závěrečná a přechodná ustanovení - slušná úroveň textu, ve dvou oblastech se stala ústavou iluzorní - ustanovení o základních lidských a občanských právech byla jen deklaratorní - omezení volebního práva zavedením jednotné kandidátky NF a shromažďovacího práva povolávacím režimem reálným mocenským centrem politiky KSČ - reálným mocenským centrem politbyro KSČ - fungovalo mimo ústavní struktury, stálo nad státem, stát využívalo pouze pro přeměnu stranických usnesení v závazná státní rozhodnutí Příklad zásadního rozporu mezi ústavním textem, zákony a právní praxe. Zákony roku 1948 - vytvářely předpoklady pro rozsáhlou trestní represi v letech 1949-1953 č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky č. 232/1948 Sb. o státním soudu č. 247/1948 Sb. o táborech nucených prací SOCIALISTICKÁ ÚSTAVA 1960 - ústavní zákon č. 100/1960 Sb. po obsahové a formální stránce nižší úroveň - rozsáhlé úvodní prohlášení; 9 hlav a 113 článků 1. Společenské zřízení 2. Práva a povinnosti občanů page 7 / 10
3. Národní shromáždění 4. Prezident republiky 5. Vláda 6. Slovenská národní rada 7. Národní výbor 8. Soudy a prokuratura 9. Ustanovení obecná a závěrečná - negativní změny - článek 4 vedoucí úloha KSČ - pořadí vlastnictví podle jeho formy - státní, družstevní a osobní - zvýrazněna rozhodující úloha státu v ekonomice - neobsahovala obvyklá ustanovení omezení práv a svobod - omezeny pravomoci prezidenta republiky a působnost SNR, zrušen Sbor pověřenců - změna názvu státu a státního znaku - ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ÚSTAVNÍ ZÁKON O ČESKOSLOVENSKÉ FEDERACI - č. 143/1968 Sb. nahradil dosavadní III. a IV. hlavu Ústavy, na základě kterého byl dosavadní unitární stát přeměněn ve federativní stát dvou rovnoprávných národů Čechů a Slováků - ČSSR byla tvořena ČSR a SSR - federální shromáždění - dvoukomorový parlament, sněmovna lidu 200, sněmovna národů 150 poslanců - postavení prezidenta republiky se nemění, stejné je i postavení vlády vedle federální vlády republik (Česká národní rada, Slovenská národní rada) ÚSTAVNÍ VÝVOJ PO LISTOPADU 1989 17. listopad 1989 symbol zhroucení komunistického systému, počátek přeměn, které směřují page 8 / 10
k naplnění zásad právního státu k uznání základních lidských práv a svobod k obnovování politického systému založeného na volné soutěži politických stran k vytváření ekonomického systému vycházejícího ze stejného zákonného obsahu a ochrany vlastnictví, svobody podnikání a hodnot tržního hospodářství k postupnému omezování role státu ve společnosti a vytváření samosprávných korporací k vyvedení ČR ze svazku RVHP a Varšavské smlouvy ÚSTAVNÍ ZMĚNY Z KONCE ROKU 1989 - ústavní zákon č. 135/1989 Sb. ze dne 29. 11. 1989 z textu Ústavy z roku 1960 vypuštěn článek o vedoucí úloze KSČ ÚSTAVNÍ ZÁKONY 1990-1998 - změny v soustavě federálních ústředních orgánů - změny v zastupitelských sborech - květen 1990 ústavní zákon o změně názvu ČSSR na ČSFR - ústavní zákon č. 100/1990 Sb. z Ústavy 1960 vypuštěna úvodní prohlášení, změněna ustanovení o hospodářském systému a vlastnických vztahů a jejich ochraně, došlo k úpravě kompetencí, federací a republik - září 1990 zrušena NF - 09. 01. 1991 přijaty ústavní zákony a vrácení majetku KSČ lidu ČSFR KRIZE ČESKOSLOVENSKÉ FEDERACE - ústavní zákon č. 327/1991 Sb. o referendu snaha snížit narůstající státoprávní rozpory - zakotvena nutnost referenda pro rozhodnutí jedné z republik vystoupit z federace - konec federace konstruován jako zánik, nikoli vystoupení, proto tento zákon nebyl využit - 05. - 06. 06. 1992 - parlamentní volby, první dohody o zániku federace - 01. 09. 1992 SNR schválila Ústavu Slovenské republiky - počítá se zánikem federace a vytvořením page 9 / 10
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Vznik ČSR maturitní otázka ZSV nového samostatného státu - vlastnický politicky dohodnutý zánik federace připravil ústavní zákon č. 493/1992 Sb., na základě kterého došlo k převodu dalších působností z federace na republiku Více materiálů na Studijni-svet.cz page 10 / 10