Číslo 1/2010 Datum vydání: 12. 2. 2010 P i o n ý r s k é c e n t r u m Č e s k ý K r u m l o v

Zpravodaj Číslo 1/2010 Datum vydání: 12. 2. 2010 P i o n ý r s k é c e n t r u m Č e s k ý K r u m l o v Budu více cvičit a sportovat. Ode dneška začnu šetřit. Od teď se již nebudu přecpávat. To jsou jen některá novoroční předsevzetí, která snad kaţdý z nás jednou vyslovil při příchodu nového roku. Ono vyslovit novoroční předsevzetí jde celkem snadno a člověk nad tím mnohdy ani nezapřemýšlí. Jiţ máme za sebou celý měsíc nového roku, a kdyţ se nyní zeptáme, kolik lidí si dalo předsevzetí, a kolik ho ten měsíc vydrţelo, tak i tak ve výsledku bude velký rozdíl. Ne kaţdý má takovou trpělivost a sílu, ţe předsevzetí dodrţí. Ale o trpělivosti zde psát nebudu, to je zcela jiné téma, vraťme se zpět k novému roku. I my v redakci jsme si dali malé předsevzetí, a to ţe se pokusíme náš zpravodaj ještě více zpestřit o nové informace. Tak, aby se kaţdé číslo stalo součástí nástěnky ve vaší klubovně, aby si kaţdý, kdo do něj nahlédne, našel to své. Redaktor Richard Vlas Nenechte se vylekat trochu jiného vzhledu našeho informačního zdroje. Jak jiţ bylo v úvodníku zmíněno, budeme se snaţit o přidání nových informací, dalších rubrik, více příspěvků od samotných skupin či oddílů. A s vydáním nového čísla na začátku roku je ta pravá chvíle vyzkoušet něco jiného. Samozřejmě ţe všechno nejde hned najednou, takţe se s vylepšením budete setkávat postupně v dalších číslech. Co dělat. Neuplynul ani měsíc nového roku a v PC Český Krumlov jiţ mají za sebou první vzdělávací kurz pod názvem Mimořádné události Co dělat.. Stalo se tak v datu 22. 24. 1. 2010 v prostorách staré školy ve Větřní. Hlavním tématem kurzu byly, jak jiţ z názvu vyplývá, události a situace, které se mohou stát na táboře, na víkendovce či na výletě, a to komukoliv z nás, a odpovědi, jak se v těchto situacích chovat, jak postupovat a také jak těmto situacím předcházet. Hlavní organizátor této akce, Petra Králová, si proto pozvala odborníky na slovo vzaté, kterým naslouchalo cca 16 vedoucích. Hned po příjezdu a po organizačních záleţitostech na všechny účastníky čekal uvítací test, který měl prověřit jejich znalosti. Ale test nebyl hodnocen, coţ mnohé potěšilo. Po přezkoumání výsledků testů jiţ následovalo hromadné vstřebávání informací. Úvodní slovo dostala Mgr. Halka Jánová, která nás seznámila s pravidly pro odbornou praxi. Pravidel bylo mnoho a my jsme si vysvětlili, jak správně umět motivovat, získat si respekt či jak komunikovat s rodiči. Při poutavém výkladu čas rychle ubíhal a ještě neţ skončilo slovo pí. Jánové, tak jsme stačili probrat odpovědnost za škodu, co znamená slovo dohled, co obnáší mlčenlivost a kdy ji zachovávat. To uţ mezitím rafičky na hodinách ukazovaly cca 22:30 a všichni plni vědomostí se těšili do svých pelíšků. Ráno v 7 se začaly ozývat nenáviděné zvuky budíků, coţ nasvědčovalo, ţe další den je před námi. Následoval tradiční ranní 1

rituál, snídaně a jak padla 8. hodina jiţ opět všichni seděli v lavicích. Sobotní dopoledne nám zpestřily dvě přednášky. Ochrana veřejného zdraví tak se jmenovala první. Povídali jsme si při ní s pí. RNDr. Janou Krejsovou, členkou Rady Jihočeského kraje. Zaměřili jsme se na to, jak vhodně trávit čas venku na táboře, a ţe nelze brát na lehkou váhu zranění dětí. Jako další z hostů byl Ing. František Mráz, zástupce JčHZS, člen profesionální jednotky v Českém Krumlově. Nebojte, nedorazil kvůli tomu, aby zneškodnil poţár (škola je v původním stavu ), ale aby nám pověděl vše o krizové činnosti, prevenci a také o tom, jak se chovat při poţáru, pokud k němu dojde. Naštěstí v našem případě k němu nedošlo, a mohli jsme se všichni s velkou chutí přemístit do nedaleké restaurace na oběd. Po chutném obědě nastal čas na katastrofy. Ne tedy v pravém slova smyslu, ale pouze přednášku o nich nám přijeli říct Bc. Lukáš Pochylý a Karel Ţabka, členové otevřené databáze lektorů ČČK. Pověděli nám i o katastrofách, které vzniknou lidskou vinou (války, lesní poţáry, nehody). Samozřejmě došlo i na to, ţe i během tábora, kde se nejvíce věnujeme dětem, nesmíme opomenout dění okolo nás a sledovat informace o počasí. Ještě jsme se zmínili jak komunikovat s médii, jak připravit plán krizové komunikace a co všechno jim sdělit. Ještě před večeří si vzal slovo Jarda Pfeferle a pověděl nám něco o úrazovém pojištění. Po krátkém strávení večeře si opět vzala slovo pí. Jánová, která nás začala zasvěcovat do tajů sociálně patologických jevů. Ještě před večerkou došlo dokonce na film. Byl shlédnut úryvek situace maminčiny knedlíčky versus noky ze známého filmu Pelíšky. Následná diskuze a rozebrání této filmové hádky sklidila velký zájem. No a pak nastal čas rovnou do hajan. Nedělní ráno si vzala do parády opět pí. Jánová a začala na téma komunikace s rodiči, s dětmi, a také tím, jak předcházet provokativnímu jednání. Na závěr této přednášky si všichni rozebrali konkrétní příklady při řešení vybraných krizových situací. A neţ se stačili všichni rozprchnout ke svým domovům, dostali jako při příjezdu závěrečný test. A jako vzpomínku, ţe se takového kurzu zúčastnili, obdrţeli osvědčení. Lenka Buštová, Richie Do redakční schránky ještě na poslední chvíli dorazily dva příspěvky na seminář s názvem Co dělat.. Zasedání Jihočeské krajské rady Pionýra se koná dne 14. 2. 2010 v sídle KOP v Českých Budějovicích. Začátek v 9:30 Seminář, který se konal v klubovně Pionýrského centra ve Větřní ve dnech 22.-24. 1. 2010, nebyl určen těm, kteří nemají a nevědí Co dělat Ba naopak v tomto termínu pořádalo Pionýrské centrum Český Krumlov seminář s názvem Co dělat, který byl zaměřen na prevenci a zvládání krizových situací při práci s dětmi. O tom, ţe je to problematika rozsáhlá a neexistují pro ní ţádné body 1-10 se přesvědčilo 16 účastníků semináře. Ti se nenechali hned po příjezdu odradit vstupním testem ani hned navazující přednáškou, která trvala aţ do půl jedenácté. Ano, i časově byl seminář dosti náročný a to jsme následně zjistili, ţe by bylo potřeba jej natáhnout o minimálně ještě další víkend. No snad Vás alespoň v krátkosti stihnu seznámit s tím hlavním. 2

A o čemţe ten seminář vlastně byl? Nesl se v duchu Být připraven, znamená přeţít a tak jsme se ještě v pátek věnovali Pravidlům pro dobrou praxi, které je dobré si stanovit a mít na paměti při kaţdé činnosti s dětmi a instruktory, na kaţdém výletě i pobytové akci. Po té jsme stihli ještě probrat téma Odpovědnosti a to za všechno moţné i nemoţné (za škodu, za vnesené věci, obecnou, dohledu, ) a zjistili tak, ţe Co je psáno a řečeno, je dáno a je dobré míti předem připravené. Sobota byla náročná, ale nezbytná a hlavně přínosná. Jak uţ bylo psáno v informacích k semináři, měli jsme příleţitost vidět a slyšet zajímavé lektory z praxe, kteří nám měli rozhodně co říci a především jsme s nimi mohli lidsky diskutovat a probírat vše, co nás z jejich oblasti při práci s dětmi zajímalo nebo mohlo potkat. Zavítala mezi nás skvělá a nám všem dobře známá paní doktorka Krejsová, která mluvila o hygieně prostředí, pobytu na čerstvém vzduchu, ale také jsme likvidovali odpad, řešili legislativu kolem ZA, vaření apod.. Ještě dopoledne jsme měli besedu s profesionálním hasičem, který mimo jiné pracuje na úseku Ochrany obyvatelstva uţ pěknou řádku let a tak nebyla o příklady z praxe nouze. A věřte, ţe lidé jsou schopní skutečně všeho a někdy u toho zůstává rozum stát. Po chutném obědě v podobě české klasiky jsme ihned s pokračovali na téma katastrofy, co nás můţe potkat, co nás při práci s dětmi můţe překvapit za nepříjemnou situaci a Co dělat v takovém případě. Na tento blok volně navázala komunikace se sdělovacími prostředky, s rodiči co komu a jak říci, jaké pouţít finty, O tom všem nám aţ do večeře povídali muţi z branţe a ostřílení zkušenostmi a praxí s mimořádnými událostmi a situacemi. Ani po večeři nebyl čas na odpočinek, nýbrţ jsme se vrhli do víru Pojistek na co vše jsme a nejsme v Pionýru pojištění. Byť je to nezáţivné téma, konečně nám ten nejpovolanější Jarda - v problematice ujasnil dojmy s pojmy a nic nám nebránilo ještě se s naší úţasnou lektorkou Halkou věnovat i v pokročilou téměř noční dobu komunikaci a vztahy ve skupině. Zajímavé téma bylo doplněno videem z filmu Pelíšky scénka noky, které jsme pak rozebírali a došli k závěru, ţe komunikace je mnohdy velký problém. Nezahálelo se ani v neděli, po brzké a chutné snídani uţ jsme zase v osm seděli na učebně a hltali problematiku sociálně patologických jevů kdy a jak vznikají, jak je poznáme, jak jim předcházet a Co dělat, kdyţ uţ se vyskytnou. Obsáhlé a zajímavě podané téma nám zabralo celé dopoledne a tak jsme závěrečný test a zpětnou vazbu psali aţ po vynikající svíčkové. Z nabitého víkendu, plného informací, nezapomenutelných hlášek ze ţivota, zkušeností, plodných diskusí jsme si krom pocitu, ţe práce s dětmi má smysl, odnesli i Osvědčení o absolvování semináře, vzpomínky na perfektní lektory, vynikající partu a těšení se na setkání na dalším semináři třeba s názvem Co dělat II. Petra K. Co dělat, když... do třetice, aneb tisková zpráva Řešení závaţných a mimořádných událostí bylo tématem specializovaného semináře pro dobrovolníky Pionýrského centra Český Krumlov. Pořadatelé táborů a dalších akcí pro děti se během víkendu od 22. do 24. ledna 2010 v obci Větřní zaměřili na důleţité postupy a pravidla chování i prevence. Mimořádné události bohuţel často bývají rizikem, na které je nutné při dětských akcích neprodleně, rychle a především správně reagovat. Mezi nejčastější takové události patří například poţáry, povodně, sesuvy půdy, hrozby fyzického napadení nebo úrazy dětí. Při sérii besed s odborníky se účastníci semináře dozvěděli, jak reagovat v různých nebezpečných situacích a s jakými hrozbami je nutné dopředu počítat. Současně se seminář věnoval i problematice pojištění, odpovědnosti za škody, účinného dozoru, zodpovědnosti jednotlivých osob, psychologickým otázkám při práci s dětmi i při jednání s rodiči a také hygienickým a dalším zásadám a legislativě. 3

Náročný program absolvovalo 16 dobrovolníků Pionýra, kteří také úspěšně sloţili vstupní i výstupní testy a získali Osvědčení o účasti. Podle prvních vyjádření účastníků byl odborný seminář velmi prospěšný a přinesl jim řadu důleţitých poznatků pro budoucí praxi. Díky této i dalším podobným akcím by se měl zvýšit standard pořádaných akcí, zejména ve prospěch maximální bezpečnosti dětských účastníků. lektor na komunikaci s médii Lukáš Pochylý Náš Hamr V následujícím článku sem vám chtěl popsat dlouhou historii Třísovského Hamru, v části první, a Jak Pionýr na Hamr přišel, v části druhé. Bohuţel jsem netušil, ţe část první bude tak náročná a ţe bude vyţadovat delší hledání a hlavně jiné prameny, ze kterých čerpat. Po dlouhém bádání a hledání na internetovém serveru, kde jsem se dočetl jen to, ţe Třísovský Hamr skutečně existuje, jsem byl přinucen vyrazit k samotnému Hamru v zimě, kdy teplota byla hluboko pod nulou, a s cílem, ţe dozvím se více. Stojím před informační cedulí stojící před samotným hamrem, dychtivě čtoucí řádek po řádku a poté zklamán získanými informacemi. Opět důleţitá informace Třísovský Hamr existuje a dokonce stojí za mými zády. Krom dvou obrázků, jedné mapy a textu (stejný jako na serveru), jsem nedostal ţádné kýţené informace o původu či historii onoho Třísovského Hamru. Tudíţ jsem odkázán na kroniky přilehlých obcí, popř. archivů v Českém Krumlově či Českých Budějovicích. Bohuţel do uzávěrky jsem jiţ nestihl nahlédnout do kronik a navštívit zmíněné instituce. Pevně doufám, ţe do vydání dalšího čísla se mi jiţ podaří získat správná historická fakta a sepsat o nich článek. V tomto čísle se v první části dozvíte, k jakým účelům byly hamry stavěny a na jakém principu fungovaly. Druhou část s názvem Jak Pionýr na Hamr přišel, vypracoval Jaroslav Pfeferle. Na Křemţském potoce (jinde nazývaném také Dobročkovský, Brloţský, podle toho jakým místem zrovna protéká) byly původně jen dva hamry. Pod obcí Otmaň a právě náš, Třísovský. Podle dostupných informací je první zmínka o Třísovském Hamru, který je postaven v barokním stylu, jiţ v roce 1818. Původně hamry slouţily zejména k výrobě ručního a zemědělského nářadí. Později se v nich začala zpracovávat ţelezná ruda. Nejbliţší naleziště se nacházelo u Zahájí u Hluboké, u Červeného Mlýna a u Stráţkovic. Hamry vyuţívaly přes lopatkové kolo vodní síly k pohonu palečného kola (hřídel s palci), které zdvihalo páku kladiva zvaného kobyla. Třísovský Hamr vyuţíval nádrţe na Křemţském potoce. Potrubím byla voda sváděna na lopatková kola. Takovéto nářaďové hamry byly vybaveny výhní na rozehřívání ţeleza a brusem. Kaţdé zařízení mělo své lopatkové kolo. Situace se změnila po výstavbě Adolfovské huti v Holubově roku 1841. V roce 1874 vyhasly poslední pece a zastavila se lopatková kola a historie hamrů na Křemţském potoce byla u konce. Richie Jak Pionýr na Hamr přišel Bylo nebylo. Tak takhle nějak začíná kaţdá pohádka. Následující řádky mají s pohádkou však pramálo společného, snad jen to, ţe se na nich píše o základně na téměř pohádkovém místě. Táborová základna Třísovský Hamr leţí nedaleko obce Holubov, přibliţně v polovině 4

turisticky značené cesty mezi Holubovem a zříceninou hradu Dívčí kámen. I kdyţ se v blízkosti nachází několik soukromých rekreačních chat a v těsné blízkosti máme trvale ţijící usedlíky, není si nač stěţovat, protoţe oni respektují nás a my respektujeme je. Zkrátka snaţíme se o dobré sousedské vztahy. První pionýrské kroky učinila na Hamru pionýrská skupina Antonína Zápotockého Český Krumlov někdy začátkem roku 1987. Zmíněná PS se také později stala majitelem objektu a přilehlých pozemků. PS ukončila svou činnost a vstoupila do likvidace. Rozhodnutí jak bude PS zlikvidována a co bude s jejím majetkem, bylo na bedrech tehdejší okresní rady Pionýra Český Krumlov. Rozhodování bylo o to sloţitější, ţe bylo nutné rozhodnout i o úhradě dluhů, které PS měla v souvislosti s výstavbou, která byla na Hamru provedena. Dovolím si malou vsuvku ve formě osobního názoru jako předseda ORP jsem byl rozhodně proti tomu, aby ORP uhradila dluhy a objekt převzala a dále se o něj starala a provozovala jej. Později jsem však změnil názor a myslím, že rozhodnutí ORP bylo správné. V první fázi ORP uhradila dluhy a začala hledat řešení. Prakticky jediným přijatelným a moţným bylo převzetí do svého vlastnictví. Z počátku se vůbec nic nedělo a na TZ se nejezdilo. Později vyvstala potřeba mít nějaké místo, kam by se dalo vydat s menším oddílem na víkend, kde by se daly pořádat akce pro instruktory, školení pro vedoucí, tábory pro menší kolektivy, to vše za dostupnou cenu. Začali jsme tedy s objektem něco dělat. Vyklidili jsme staré harampádí, kterého byl objekt plný, a začali jsme s úpravou pokojů. V té době se nám podařilo sepsat vůbec první projekt na opravu TZ, který jsme podávali prostřednictvím Okresního úřadu v Českém Krumlově na MŠMT a v dalších 3 letech jsme dostávali na základě tohoto projektu peníze na potřebné opravy. Z těchto prostředků jsme dokončili septik a v bývalém chlévě jsme postavili umývárny, provedli nutné opravy a úpravy na pokojích jako např. výměna elektroinstalace, opravy omítek, oprava stropu ve velkém pokoji a také jsme udělali nutné úpravy v kuchyni a kompletní výměnu podlahy v jídelně (a moţná je ještě něco, na co jsem zapomněl). Po povolení předčasného uţívání jsme objekt mohli začít vyuţívat. Následoval rok 2002 s nechvalně známými povodněmi, které se nevyhnuly ani naší táborové základně. Voda nás zaplavila hned dvakrát. Krom toho, ţe bylo všude v přízemí plno bláta, byla kompletně zničena (vyvalena i s částí zdi) vrata, omítky v jídelně, kuchyni a problém jsme měli i s odpady. Následovala další etapa rekonstrukce, či spíše etapa odstraňování povodňových škod. Pořídili jsme nová vrata a upravili vstup do dvora podle původního vzhledu, opravili omítky v jídelně, v kuchyni, nahradili jsme zničený inventář. Na tuto akci nám Pionýr poskytl dotaci ve výši 300.000 Kč. Potom nastalo období, která bych nazval tápáním a také hledáním odvahy dále něco na TZ podnikat. V roce 2006 jsme se konečně rozhoupali a ve spolupráci se stavební firmou jsme stanovili etapy pokračování rekonstrukce. V tomto roce jsme zpracovali projekt na rekonstrukci střechy a na rekonstrukci skladu nářadí, dřeva a přípravny otopu. Projekt podpořil Jihočeský kraj částkou 250.000 Kč, celkový náklad této akce byl 325.000 Kč. Současně s opravou střechy jsme svedli všechnu dešťovou vodu mimo objekt, čímţ jsme výrazně přispěli k vysušení objektu 5

(přízemí bývalo v období dešťů docela mokré). Další etapa rekonstrukce následovala za 3 roky. V roce 2009 došlo na výměnu oken, stará dřevěná byla nahrazena plastovými, přičemţ jsme zachovali jejich členění a nenarušili tak ráz budovy. Součástí projektu byla i oprava nevyhovujícího schodiště do patra. Celkový náklad této akce byl 250.009 Kč, z toho Jihočeský kraj uhradil 200.000 Kč na základě našeho projektu. Na tomto místě je nutné říci, ţe vše jsme mohli udělat jen díky podpoře Jihočeského kraje a také díky podpoře stavební firmy Sixl a také firmy Pokrývačství Bušta, bez jejichţ pomoci, bychom, jak se říká, byli nahraní. Bezradní bychom byli pochopitelně i bez pomoci všech našich vedoucích a instruktorů, kteří neváhají přiloţit ruku k dílu a pomoci. A to jak při probíhajících etapách rekonstrukce, tak i jindy. Jako např. kdyţ dojde na malování, dělání dřeva, úklid apod., ale také kdyţ dojede na psaní projektů, jejich vyúčtování, domlouvání s firmami, jsou neocenitelnými pomocníky. Všichni si zaslouţí naše poděkování. Na tomto místě je také potřeba poděkovat koordinátorovi pro TZ Lubomíru Buštovi, na němţ leţí většina nejen organizátorské práce, a který se musí základnou zabývat, i kdyţ ostatní od ní mají tzv. klid. V současné době je základna vyuţívána v období od začátku května do konce října kaţdého roku. Je určena pro menší dětské kolektivy do 30 osob a je hojně vyuţívána nejen pionýrskými kolektivy. Prostředí základny je o mnohem lepší, neţ kdyţ jsme ho získali do vlastnictví, přesto plánujeme i další etapy oprav snad na spadnutí je oprava fasády, připravujeme rekonstrukci umýváren, hledáme jak vyřešit problematický dvorek a zatím jen potichu hovoříme o vyuţití rozlehlého půdního prostoru, který přímo vybízí k vybudování několika pokojů a alespoň malé klubovny. Vše je pochopitelně závislé na penězích a také na lidech, kteří nám pomáhají. Ještě jednou, díky všem! Jarda Piionýrské centrum Český Krumllov pořádá soutěž místo konání: VVP Boletice datum konání: 23. 25. 4. 2010 Zde bych si dovolil takovou malou statistiku doručených příspěvků a článků do redakce za rok 2009. Odkud příspěvek dorazil počet příspěvků PC Český Krumlov 4 oddíl Karla Děkana Horní Planá 2 klub Cesta 2 klub Větrníček 5 PS Přátelství Chvalšiny 8 PS Mladých ochránců přírody Větřní 2 6

Účetní závěrka volá a nejen ta. Tak nějak jsem loni začínala svůj příspěvek do Zpravodaje na téma Vyúčtování daně sráţkové a zálohové. Ano, ano datum 15. 2. 2010 pro odevzdání se blíţí nebo moţná v době vyjití tohoto čísla našeho úţasného plátku bude jiţ za námi. Tedy nemá cenu ztrácet čas zbytečným opakováním toho, co uţ bylo jednou řečeno. Pro tentokrát se z podnětu členů redakční rady pustím do souhrnného a zjednodušeného infa o Účetní závěrce a uzávěrce, coţ není jedno a to samé. Ano březen je v dohlednu a tedy úkony související s uzavřením účetního roku 2009 v plném proudu. Pak ještě vyplnit výkazy, schválit příslušným orgánem, vyplnit daňové přiznání a hurá na účtování roku 2010??? Co je to účetní uzávěrka a účetní závěrka??? Mnoho lidí si plete pojmy účetní uzávěrka a účetní závěrka. Jaký je mezi nimi rozdíl, co je co, kdy a kdo ji dělá, proč, nač a jak se sestavuje se pokusím ozřejmit v následujících řádcích. Účetní uzávěrka jsou účetní práce spojené s uzavřením jednotlivých účtů (pokladna, běţný účet, pohledávky, závazky, náklady, výnosy, majetkové účty, ) za dané účetní období - taková malá inventura, inventarizace a kontrola toho, jestli máme zaúčtováno vše co se týká daného účetního období a zda je to účtováno správně a v souvislostech. Mám tím namysli, zda jsou správně volené účty a rozlišovány příjmy a výdaje. Účetní závěrka je sestavení účetních výkazů, které podávají informaci o celkovém hospodaření firmy. Například nám dobře známý Výkaz zisku a ztrát, ale také daňové přiznání, přehled majetku, Účetní závěrku tvoří: a) rozvaha (bilance) nebo téţ přehled aktiv a pasiv podává informaci o majetku společnosti a zdrojích krytí tohoto majetku. Majetek podniku tvoří aktiva a zdroje krytí jsou pasiva, přičemţ vţdy platí základní bilanční rovnice (aktiva = pasiva). Z rozvahy lze například vyčíst, jak vysoké pohledávky a závazky společnost má, jak je zadluţena a vůči komu a další důleţité ukazatele o finanční pozici účetní jednotky. Rozvaha zahrnuje majetkové účty, pokladnu, bankovní účty, pohledávky a závazky, uhrazené zálohy, hospodářské výsledky předchozích let a další. V námi pouţívané účetní osnově jsou to účty začínající 0, 1, 2, 3, 9. b) výkaz zisků a ztrát neboli přehled nákladů a výnosů za dané účetní období. Podává informaci, jakého hospodářského výsledku (zisku nebo ztráty) společnost ve sledovaném období dosáhla. Z výkazu lze vyvodit důleţité informace (např. materiálovou náročnost akce, skutečné příjmy na činnost, výši daní či odpisů. (Pozor není tím myšlen přehled výdajových a příjmových dokladů, ale skutečně to, co jsme utratili nebo přijali v souvislosti s naší činností). V námi pouţívané účetní osnově jsou to účty začínající 5 a 6. c) příloha - doplňuje informace obsaţené v rozvaze a výkaze zisků a ztrát tedy například hospodářské výsledky za jednotlivé akce, výlety, činnosti. Dále obsahuje informace o výši splatných závazků a pohledávek (kdo a kolik nezaplatil za faktury, neobdrţel různá vyúčtování a podobně, ale také zachycuje výši evidovaných daňových a pojistných nedoplatků (daně a pojistné z mezd, daňových přiznání, ).??? Kdo sestavuje účetní závěrku??? Všechny účetní jednotky, tedy i PS sestavují dle zákona o účetnictví účetní závěrku, která tvoří nedílný celek a její jednotlivé finanční výkazy podávají informace o celkovém hospodaření daného subjektu, jeho finanční síle a schopnosti obstát v budoucnosti. 7

??? Kdy se sestavuje účetní závěrka??? Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy, tudíţ jí sestavují k poslednímu dni účetního období. (V našich podmínkách je to 31. prosinec příslušného kalendářního roku). Je samozřejmě moţné a mnohdy i ţádoucí pro dobré vedení skupiny ji sestavit i v kratším úseku, byť ne v takovém rozsahu a tím si například zajistit kontrolu rozpočtu nebo správně zareagovat na aktuální hospodářské výsledky a dění na PS. Z tohoto důvodu se sestavuje například čtvrtletní, pololetní nebo měsíční závěrka. Aby měla dílčí závěrka odpovídající schopnost, je zapotřebí, aby v daném období byly zaúčtovány všechny účetní doklady, které s ním souvisí (týká se to především faktur, zúčtování záloh apod.)??? K čemu to všechno je??? Laicky a hodně zjednodušeně řečeno k tomu, abychom věděli s kým máme tu čest. Například velké společnosti mají povinnost ji zveřejnit v obchodním rejstříku (je dostupná na internetu (www.justice.cz), stačí zadat hledanou společnost) a řada neziskových organizací a občanských sdruţení, kterým jsme i my, je zahrnuje do svých Výročních zpráv. Kdo někdy ţádal o dotaci nebo grant z veřejných zdrojů (obec, kraj), tak se jistě setkal s tím, ţe je Účetní závěrka poţadována jako povinná příloha ţádosti o finanční příspěvek. Dokonce je odborníky a ekonomy doporučováno, aby si kaţdá účetní jednotka a organizace u nového odběratele či dodavatele prostudovala jeho účetní výkazy před uzavřením kontraktu, neboť tím zjistí o novém obchodním partnerovi důleţité informace za uplynulé účetní období (vykazuje zisk? jaké má aktiva? jaké jsou jeho závazky? kolik má zaměstnanců? atd.). Tyto informace mohou být i důleţitými ukazateli při výběru mezi dvěma zaměstnavateli pro uchazeče o práci ve firmě, neboť dá kaţdý jistě přednost perspektivnější společnosti. Tak snad jsem Vám v problematice účetní závěrky a uzávěrky udělala jasno, nikoliv chaos. Ať tak či onak, výše uvedené řádky jsou jen důkazem toho, ţe z účetnictví se dá mnoho vyčíst a nemusí být člověk osobně přítomnem dané činnosti či být dokonce členem konkrétní organizace. PS: Nezapomeňte na účetní závěrku - vyplnění Výkazu o hospodaření, který se zasílá na JčKOP a také se přikládá společně s Rozvahou a Výkazem zisku a ztrát do daňového přiznání. Propadli jste panice po přečtení těchto řádek, pak se omlouvám a jsem tu pro Vás, neb to nebyl můj úmysl. Stačí se jen ozvat na celoudovapetra@seznam.cz či zavolat a domluvíme se dál. POZOR Změna od 1. 1. 2010 Výše průměrné ceny za jeden litr pohonné hmoty a) 28,50 Kč u benzinu automobilového 91 oktanů, (Speciál a Normál 91 O) b) 28,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, (Super a Natural 95 O) c) 30,70 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, (Super Plus) d) 27,20 Kč u motorové nafty.(nafta) Pozn. Sazba náhrad za pouţívání motorových vozidel (tzv. amortizace) se od 1. 1. 2010 nezměnila a zůstává pro: jednostopá vozidla a tříkolky osobní silniční motorová vozidla 1,10 Kč/km 3,90 Kč/km při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se sazba základní náhrady za 1km jízdy zvýší až o 15 %, tedy se připočte až 0,585 Kč za každý ujetý kilometr (můžete méně, ale ne více) 8

Skupiny a oddíly se dělí s námi se všemi PS MOP Větřní oddíl Lvíčata Lvíčata v Lomech O víkendu 22. 24.listopadu 2009 uspořádala Pionýrská skupina Mladých ochránců přírody Větřní pro oddíl Lvíčata víkendovou výpravu do Lomů. Lomy jsou nádherná jihočeská osada na půl cesty mezi Jindřichovým Hradcem a Kunţakem. Z bývalé školy má základnu DDM Hlavního města Prahy, který nám ji ochotně zapůjčil. Na cestu jsme se vydali v pátek odpoledne a do Lomů dorazili večer, kdyţ uţ byla tma tmoucí. To mělo za následek, ţe se nám podařilo zabloudit (za denního světla jsme pak nechápali jak, protoţe vesnička je opravdu velká jako dlaň) a tak jsme si uţili chvilku napětí, to kdyţ náš autobus musel z úzké, neprůjezdné uličky vycouvat. Potom uţ nás čekaly jen samé příjemné věci. Ubytování na základně bylo výborné, paní kuchařka, která nás zde čekala, úplně skvělá. Po ubytování jsme měli večeři a pak jsme aţ do večerky hráli hry. Unavení jsme šli spát, protoţe zítra na nás čekal báječný den! Hned po snídani se náš autobus vydal do Jindřichova Hradce. Navštívili jsme muzeum, kde jsme si prohlédli Krýsovy jesličky a vyslechli moc pěkný výklad pana průvodce. Také jsme se vydali na zámek, ale ten uţ byl zavřený. Nevadilo nám to, protoţe jsme se stejně nejvíc těšili do bazénu. Celé dvě hodiny vyuţily děti k tomu, aby vyzkoušely všechny bazény a bazénky co jich tam měli a hlavně se mohly vyřádit na tobogánu a v divoké řece. Vedoucí pochopitelně nezůstali stranou. Po koupání měly děti rozchod v obchoďáku. Nakoupily si jako vţdy spoustu těch nejlepších věcí a nám vedoucím pak nezbylo doufat, ţe špatně jim bude aţ na základně v Lomech, nikoli uţ v autobuse. Zpáteční cesta do Lomů proběhla naprosto v pohodě. Po nutném odpočinku jsme zase hráli hry aţ do večeře a po večeři také. Spinkalo se nám moc dobře. V neděli po snídani se šlo na důkladnou obhlídku Lomů, s čímţ jsme byli hotovi přibliţně za dvě hodinky a nezbylo neţ si jít sbalit věci a připravit se na odjezd. Ještě balíček s obědem na cestu a nezbylo neţ se rozloučit. Uţ víme, kam se vydáme příští rok na jednu z našich dalších výprav. V okolí je toho hodně k vidění. Cestou jsme si udělali ještě malou zastávku v Třeboni, dětičky utratily poslední korunky (konečně měla dušička klid) a jelo se zpátky do Větřní. Vánoční besídka Stejně jako kaţdý rok i loni měl pionýrský oddíl Lvíčata vánoční besídku. Ve velké klubovně jsme měli nastrojený stromeček. Kaţdé z dětí přineslo malý zabalený dárek, který dalo pod stromeček. Maminky dětem připravily na ochutnání něco z vánočního cukroví. Hráli jsme si hry, povídali si o Vánocích, pili čaj. Kdyţ přišel čas rozdílení dárků, tak se na kaţdého dostalo. Od vedoucích kaţdé z dětí dostalo ozdobičku na stromeček ve tvaru ozdobného perníčku. Pak někdo objevil, ţe pod stromkem je vlastně ještě jeden dárek velká papírová krabice, docela těţká. Po rozbalení nás čekalo opravdové překvapení! Krabice byla plná triček s logem našeho oddílu. Pro kaţdého jedno triko. Museli jsme si je vyzkoušet a vyfotili jsme se s nimi. Potom uţ byl nejvyšší čas popřát si krásné Vánoce a honem jít domů. Oba články: Jarda 9

Oddíl Karla Děkana Horní Planá Výlet na chatu Povodí Vltavy 13.-15.11 2009 se pionýrský oddíl Karla Děkana zúčastnil výletu na chatu v Povodí Vltavy. V pátek 13. v 16:00 jsme se všichni sešli u přívozu a v 16:30 jsme vyrazili na Lipno. Po příjezdu na druhý břeh jsme se všichni přemístili na nedalekou chatu. Rozdělily se místa, kde kdo bude spát, Marcel udělal teplý čaj a usedli jsme k ohni. Pak se ještě hrála Superstar a ve 22:00 jsme všichni ulehli. Ráno jsme se dozvěděli, ţe bude den vaření. Rozdělili jsme se do čtyř druţstev a začalo se vařit. Nejdříve jsme museli udělat ohniště s vidlicemi a rozdělat oheň, coţ bylo dost obtíţné. Poté jsme nejprve vařili nudličkovou polévku a nakonec špagety. Začali jsme,,kuchtit v 9:00 a skončili jsme asi v 17:00. Bylo to dost obtíţné, ale nakonec se všichni najedli. Unavení jsme ulehli ke spánku. V neděli jsme se nasnídali, sbalili a odjeli domů. U přívozu se rozdaly nalezené věci, samozřejmě ne zadarmo, kaţdý musel dřepovat a unavení, ale spokojení jsme odešli domů. Klub Větrníček - Větřní Těšíme se na další podobný výlet Pionýrský oddíl Karla Děkana Mikuláš ve Větrníčku PS Přátelství Chvalšiny Adventní hry Ve čtvrtek 3. prosince 2009 zavítal do klubu Větrníček Mikuláš se svou druţinou, andělem a čertem. Děti se na jejich příchod řádně připravily. Naučily se pěkné básničky a písničky. A protoţe byly po celý rok hodné, nebo slíbily, ţe uţ hodné budou, dostalo se jim odměny v podobě balíčku se sladkostmi a pěknou zábavnou knihou. Jak návštěva Mikuláše ve Větrníčku probíhala, můţete vidět ve fotogalerii na www.pcck.wgz.cz. Jiţ téměř tradicí se stalo adventní zpívání na Chvalšinském náměstí. Nyní jiţ můţeme říct, ţe se tato událost uskutečnila v minulém roce a to přesně 20. 12. 2009. V čase, kdy ve všech domácnostech vrcholí vánoční přípravy, v obchodech a nákupních centrech se pokladní nezastaví a venku se pohybuje rtuť teploměru hluboko pod nulou, tak i přesto se na náměstí dostavilo početné publikum. Odměnou jim nebylo jen společné zazpívání vánočních koled a pohled na betlém v ţivotní velikosti, ale také bohatý doprovodný program ve spolupráci s PS Přátelství Chvalšiny. Jak jiţ bylo zmíněno, počasí bylo mrazivé a bylo zcela na místě se nějak zahřát. Dospělí se nejčastěji zahřívali horkým punčem, no a děti pohybem. Pro ně si PS Přátelství připravilo pohádkové království. Mohli jste zde spatřit nejrůznější kouzelníky, čáryfuky, bílou paní, hloupého Honzu a na návštěvu přijela také postavička jménem Po ze známého animovaného seriálu pro děti. U kaţdé pohádkové postavy musel být splněn úkol např.: u známé Po se pokusit vstřelit 3 branky, u hloupého Honzy se chodilo na vysokých dřevěných botách po trati a hned vedle čáryfuk hodnotil hod ohnivou koulí. A mezitím vším rejem postav a dětí se pohyboval andílek a rozdával dětem za splněný úkol sladkou odměnu. 10

Víkend u Lipenské přehrady Kdybych měl hádat roční období podle posledního listopadového týdne, tak bych se nebál říci, ţe jiţ přichází jaro. Po celých jiţních Čechách totiţ v tuto dobu padaly teplotní rekordy, jak nám ještě sluníčko ukázalo sílu. A v PS Přátelství Chvalšiny tohoto počasí ještě vyuţili a uskutečnili v datu 20. 22. 11. poslední víkendový výlet v tomto roce. Cílovým místem pro 7 capartů a 5 vedoucích se stala chata poblíţ Lipna nad Vltavou, kterou nám ochotně zapůjčila Boţenky babička. Ihned po příjezdu byl první bojový úkol přemístit všechny věci z auta do chaty. Chata disponuje v přízemí 1 velkou místností, malým pokojem a kuchyňkou, takţe se nám prostor podstatně zmenšil. Naštěstí v patře byli ještě 2 pokoje, které hned zabrali caparti. Po malé reorganizaci se jiţ všichni chystali ke spánku a těšili jsme se na nový den. Ten začal rozcvičkou, procházkou k břehům lipenské přehrady a poté najít cestu zpět k chatě. Tam na nás jiţ čekala snídaně v podobě švédského stolu (chléb s medovým máslem, další s paštikou a horký čaj). Sobotní dopoledne nám zpestřila hra na na pašeráky v nedalekém lese. I kdyţ se celní stráţ snaţila a území bedlivě hlídala, pašeráci byli přeci jen o chloupek úspěšnější. Jako mávnutím kouzelného proutku, jsme se najednou ocitli v lese jiném, byl takový jiný, hezčí, byl to les pohádkový. Navíc nás kouzelný proutek proměnil v malé skřítky, kteří si museli postavit svůj domeček z mechu. A řeknu vám, ţe ti skřítci byli docela nároční, kaţdý chtěl mít svůj strom, zahradu, letní terasu a to jsme je neviděli ještě zevnitř. Po vydatném špagetovém obědě, byl vyhlášen stav odpočinku, který byl pro následující program nezbytný. V pořadníku programu byla poloţka Aquapark Frymburk. Zde jsme jiţ nedávno byli, ale pro velký úspěch jsme se rozhodli opět pro vodní radovánky. Nejvíce času jsme strávili v proudu divoké řeky, kde se caparti mohli nechat unášet proudem. Po chvilce došlo i na tobogán a perličkovou lázeň. Po příjezdu na chatu začal opět takový malý kolotoč: dříví, oheň, mokré věci ke krbu, mezitím udělat horký čaj. Po chvilce se jiţ děti bavily u stolních her a netrvalo dlouho, večeře jiţ byla na stole. A panečku nééé tak ledajaká, specialitou večera bylo grilované kuře s oblohou. Mno to vám byla dobrota. Zbývající čas večerní jiţ byl spíše takový odpočinkový, radovánky ve vodě nejednoho zmohly a poslední den na sebe nenechal dlouho čekat. Málem bych zapomněl. Ještě neţ šli všichni na kutě, počasí nám nabídlo krásný pohled na jasnou noční oblohu. Hodili se nám mapy noční oblohy a mohli jsme si krásně ukázat některá známá souhvězdí. Budíček Luboš začal hrou Kuba řekl a poslední co řekl, bylo: Kuba řekl: Obléknout a jde se ven. Došli jsme na nedalekou louku, kde přišly vhod létající talíře a ringo krouţky. Poté co nám Luban ukázal, jak se to dělat nemá (sundávali jsme talíř z přilehlé střechy) utvořila se dvě druţstva a šíbaná mohla začít. Nevím, které z druţstev tuto hru vyhrálo, ale všichni bojovali do posledního bodíku. A jelikoţ čas je neúprosný, malou procházkou kolem místních chat a přes nedaleký les jsme si to jiţ mířili na oběd, který jiţ byl téměř hotový. Po obědě nastal jiţ známý výletnický rituál, kdy se všechno balí, uklízí, přenáší a nakládá, tak i náš poslední výlet takto skončil. I přes to, ţe je venku brzy tma a počasí není na koupání, tak jsme si uţili spousty legrace a dobrodruţství, a myslím, ţe na chatě nejsme naposledy. Richie 11

PIONÝRSKÉ CENTRUM, zpravodaj zakladatelů Pionýrského centra Český Krumlov. Odpovědný pracovník: Richard Vlas. E-mail: richard.vlas@seznam.cz nebo zpravodajpc@seznam.cz. Redakční rada: Jaroslav Pfeferle, Božena Burcarová, Lubomír Bušta, Petra Králová, David Štojdl, Jan Hadrava, Gabriela Maliňáková. Kontaktní adresa: Pionýrské centrum Český Krumlov, Horní budova ZŠ Větřní, 382 11 Větřní 128, IČ 00474886 pc.ck@seznam.cz Příští uzávěrka čísla 25. 4. 2010. Neprošlo jazykovou úpravou. 12