Mechatronika Modul 11: Evropská migrace

Mechatronika Modul 11: Evropská migrace Učebnice Cvičebnice Řešení (koncept) Andre Henschke Henschke Consulting, Nĕmecko Evropský koncept pro doplňkovou kvalifikaci mechatronik odborných procovníků v globalizované průmyslové výorbě. EU Projekt č. DE/08/LLP-LdV/TOI/147110 MINOS ++, platnost od 2008 do 2010 Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. www.minos-mechatronic.eu

Partneři pro provádění, hodnocení a šíření výsledků projektů MINOS a MINOS**. - Chemnitz University of Technology, Institute for Machine Tools and Production Processes, Germany - np neugebauer und partner OhG, Germany - Henschke Consulting, Germany - Corvinus University of Budapest, Hungary - Wroclaw University of Technology, Poland - IMH, Machine Tool Institute, Spain - Brno University of Technology, Czech Republic - CICmargune, Spain - University of Naples Federico II, Italy - Unis a.s. company, Czech Republic - Blumenbecker Prag s.r.o., Czech Republic - Tower Automotive Sud S.r.l., Italy - Bildungs-Werkstatt Chemnitz ggmbh, Germany - Verbundinitiative Maschinenbau Sachsen VEMAS, Germany - Euroregionala IHK, Poland - Korff Isomatic sp.z.o.o. Wroclaw, Polen - Euroregionale Industrie- und Handelskammer Jelenia Gora, Poland - Dunaferr Metallwerke Dunajvaros, Hungary - Knorr-Bremse Kft. Kecskemet, Hungary - Nationales Institut für berufliche Bildung Budapest, Hungary - Christian Stöhr Unternehmensberatung, Germany - Universität Stockholm, Institut für Soziologie, Sweden Obsah studijních podkladů Minos: moduly 1 8 (učebnice, cvičebnice a klíč ke cvičením) zahrnující: základy / interkulturní kompetence, projektový management / fluidní techniku / elektrické pohony a řízení/ mechatronické komponenty / mechatronické systémy a funkce / uvedení do provozu, bezpečnost, vzdálený servis / dálková údržbu a diagnostiku. Minos **: moduly 9 12 (učebnice, cvičebnice a klíč ke cvičením) zahrnující: rychlé vytváření prototypů / robotiku / migraci / rozhraní. Všechny moduly jsou dostupné v následujících jazycích: němčina, angličtina, španělština, italština, polština, čeština a maďarština. Pro více informací prosím kontaktujte: Technical University Chemnitz Dr. Ing. Andreas Hirsch Reichenhainer Straße 70, 09107 Chemnitz Tel.: + 49(0)0371 531-23500 Fax.: + 49(0)0371 531-23509 Email: wzm@mb.tu-chemnitz.de Internet: www.tu-chemnitz.de/mb/werkzmasch www.minos-mechatronic.eu

Mechatronika Modul 11: Evropská migrace Učebnice (koncept) Andre Henschke Henschke Consulting, Nĕmecko Evropský koncept pro doplňkovou kvalifikaci mechatronik odborných procovníků v globalizované průmyslové výorbě. EU Projekt č. DE/08/LLP-LdV/TOI/147110 MINOS ++, platnost od 2008 do 2010 Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. www.minos-mechatronic.eu

Evropská migrace - Učebnice Obsah Obsah... 1 1 Evropská unie... 3 1.1 Dějiny a motivace... 3 1.1.1 Panevropské hnutí... 3 1.1.3 Evropské obranné společenství (EOS)... 7 1.1.5 Evropská Unie... 11 1.2 Politické instituce Evropské unie... 14 1.2.1 Evropská rada... 15 1.2.2 Rada Evropské unie (Rada ministrů)... 16 1.2.3 Evropský Parlament... 18 1.2.4 Evropská komise... 21 1.2.5 Evropský soudní dvůr... 22 1.2.6 Evropský účetní dvůr... 23 2 Evropská migrace... 24 2.1 Historický vývoj od roku 1945... 24 2.2 Typy imigrantů do a z Evropy... 24 2.2.1 Koloniální a postkoloniální přistěhovalci... 24 2.2.2 Etnická migrace... 26 2.2.3 Uprchlíci a azylanti... 26 2.2.4 Pracovní migrace... 27 2.2.5 Elitní migrace... 28 3 Kompetence jednání v každodenním pracovním životě související s interkulturalitou... 30 1

Evropská migrace - Učebnice 3.1 Pojetí kompetence v interkulturním kontextu... 30 3.2 Dimenze kompetence v interkulturním kontextu... 32 3.2.1 Schopnostní rovina... 33 3.2.2 Ordinační rovina... 34 3.2.3 Motivační rovina... 35 4 Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí jednání... 36 4.1 Konstruktivní řešení konfliktů... 36 4.1.1 Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké společnosti... 36 4.1.2 Pojem kultura ve smyslu otevřených hranic... 37 4.1.3 Pozitivní pojetí konfliktu (konflikt jako příležitost)... 38 4.2 Druhy konfliktů v každodenním pracovním a studijním životě... 41 4.2.1 Okolnosti konfliktů... 41 4.2.2 Základní druhy každodenních interkulturních konfliktů... 41 4.3 Nástroje konstruktivního řešení konfliktů... 45 4.3.1 Rozpoznávání a objasnění konfliktů... 45 5 Shrnutí... 52 2

Evropská migrace - Učebnice 1 Evropská unie 1.1 Dějiny a motivace 1.1.1 Panevropské hnutí Panevropské hnutí je nejstarší evropské hnutí za sjednocení. Již na počátku 20. století vyjádřil Dr.phil. Richard Mikuláš hrabě Coudenhove-Kalergi potřebu ekonomicky a politicky sjednocené, demokratické a mírumilovné Evropy. Tato myšlenka byla reakcí na hrůzy První světové války (1914-1918). Definice V roce 1922 se tato výzva Coudenhova-Kalergiho objevuje v mnoha novinových plátcích po celé Evropě. Obzvláště silný ohlas vzbudila u intelektuálů. Strach z další války v Evropě urychlil šíření této původní myšlenky sjednocení. V roce 1926 se konal první panevropský kongres, jehož se zúčastnili zástupci 24 národů. Na tomto kongresu byl Coudenhove-Kalergi zvolen prvním předsedou mezinárodní Panevropské unie. Tímto prvním kongresem se nově založená Panevropská unie stala významným sdružením pro prosazování sjednocené Evropy. Když se však Hitler dostal k moci, Coudenhove-Kalergi opustil Německo a příznivci jeho hnutí se rozprchli na všechny strany. Panevropská literatura byla v Německu zakázána a nacisté rozpustili Panevropskou unii. V roce 1938 uprchl Coudenhove- Kalergi do Švýcarska a posléze do Spojených Států. Ve vřavě Druhé světové války (1939-1945) snahy Panevropské unie zanikly, a teprve později s vývojem Evropské Unie byly znovu oživeny. Snahy o sjednocení Evropy se vždy odehrávaly na zázemí konfliktů a válek v Evropě. Důležité 3

Evropská migrace - Učebnice 1.1.2 Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO, často nazývané Montánní unie ) bylo první institucí, která umožnila sjednocení Evropy. Bylo založeno podle tzv. Schumanova plánu, formulovaného francouzským ministrem zahraničních věcí Robertem Schumanem. Základní myšlenkou tohoto plánu bylo docílit společného, bezcelního řízení těžebního průmyslu. Šlo tedy o dosažení společné kontroly nad hlavními prostředky pro vedení války: Definice Uhlí Železná ruda Ocel Šrot Kromě toho bylo možné zajistit rekonstrukci zdevastovaného průmyslu. Společným znakem ESUO a Panevropského hnutí byl strach z toho, že by v Evropě mohlo znovu dojít k válce. Ten uvedl sjednocující hnutí do chodu. ESUO bylo založeno 18. dubna 1951 podepsáním Pařížské smlouvy. Ta posléze vstoupila v platnost 23. června 1952. Zakládajícími členy ESUO byly tyto země: Belgie Spolková republika Německo Francie Itálie Lucembursko Nizozemsko. 4

Evropská migrace - Učebnice Evropa v roce 1952 členské státy ESUO Vlajka ESUO v letech zřízení Počet hvězd odkazoval na počet členských států. Za každý stát, který přistoupil, byla přidána další hvězda na vlajce. Modrá a černá barva symbolizují ocel a uhlí. Řízení ESUO měly na starosti následující hlavní instituce. Všechny tyto instituce představují předchůdce dnešních institucí Evropské Unie. 5

Evropská migrace - Učebnice Vysoký komisariát Vysoký komisariát se sídlem v Lucemburku byl výkonnou mocí ESUO. Jeho prvním prezidentem byl Jean Monnet, který společně s Robertem Schumanem vyvinul Schumanův plán. Vysoký komisariát měl devět nezávislých členů a je možné jej považovat za zárodek Evropské Komise. Rada ministrů Rada ministrů se skládala z ministerských zástupců všech členských států a představovala spojovací článek mezi nezávislou autoritou a vyššími národními zájmy jednotlivých států. Tento systém je pokládán za předchůdce ministrů Rady Evropské Unie. Společné shromáždění Společné shromáždění bylo tvořeno poslanci národních parlamentů členských států a sloužilo jako kontrolní orgán Vysokého komisariátu. K vytvoření takového parlamentu přispěly především připomínky Coudenhova-Kalergiho, který se kromě Rady ministrů zasazoval také o parlamentní reprezentaci. Společné shromáždění je možné pokládat za předchůdce Evropského Parlamentu. Soudní dvůr Soudní dvůr měl sedm členů a fungoval jako nadnárodní soudní moc. Tedy taková soudní moc, která přesahuje zákony jednotlivých členských států. Také soudní dvůr byl předchůdcem jednoho z orgánů Evropské Unie, a to Evropského soudního dvora. 23. července 2002 bylo ESUO ve shodě se smlouvou rozpuštěno, neboť smlouva z roku 1952 byla uzavřena pouze na dobu 50 let. Během této doby počet členských států stále narůstal. Konečně, všechny členské státy Evropské Unie byly také členy ESUO. 6

Evropská migrace - Učebnice Vlajka ESUO v letech 1986-2002 1.1.3 Evropské obranné společenství (EOS) Po vypuknutí studené války a Korejské války v roce 1950 bylo zahájeno budování společné evropské armády. Francouzský premiér René Pleven zveřejnil tzv. Plevenův plán, který byl rozvinutím Schumanova plánu. Definice Pleven navrhnul společnou evropskou armádu, která by mohla kontrolovat vyzbrojení Německa. Členy obranného společenství by byly členské státy ESUO. Pouze německá armáda by byla zcela integrovaná v mezinárodním vojsku. Armády ostatních členských států měly být i nadále řízeny na národní úrovni. Po dlouhých a namáhavých jednáních ve všech zúčastněných národech bylo založení EOS ratifikováno jednotlivými národními parlamenty. Francouzský parlament však v roce smlouvu odmítnul, a proto projekt nemohl být uskutečněn. V Evropě dodnes neexistuje žádná společná armáda. Díky vstupu Německa do NATO (Severoatlantická aliance) v roce 1954 však byla bezpečnost v Evropě zajištěna společným vojenským svazem. Důležité 7

Evropská migrace - Učebnice 1.1.4 Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) Po selhání Evropského obranného společenství se snahy o sjednocení Evropy přesunuly na jiné pole: na pole národohospodářské politiky. Zaměřovaly se zejména na mírové využití jaderné energie. Jean Monnet a belgický ministr zahraničních věcí Paul-Henri Spaak byli hybnými silami integrace národohospodářské politiky. Na konferenci ministrů zahraničních věcí v Mesině roku 1955 bylo dohodnuto, že v rámci členských států ESUO bude: provedeno uspořádání ekonomik vytvořen společný trh harmonizována sociální politika států a zaveden společný systém pro mírové využívání jaderné energie. 25. března 1957 byly v Římě podepsány tzv. Římské smlouvy, které vstoupily v platnost na počátku roku 1958. Podepsali je vůdci šesti členských států Evropského společenství uhlí a oceli Belgie Spolková republika Německo Francie Itálie Lucembursko Nizozemsko. Římskými smlouvami vstoupily po ESUO v platnost dvě další nadnárodní organizace: Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) 8

Evropská migrace - Učebnice EHS pro svých šest členských států, které přistoupily k podpisu, stanovilo následující cíle: o Volná obchodní zóna, tedy společný trh (postupné rušení celních poplatků a kvantitativních omezení v rozmezí ne více než patnácti let) o Celní unie (zavedení společného vnějšího tarifu a společné obchodní politiky vůči třetím státům) o společný zemědělský trh o společná dopravní politika o společná pravidla konkurence založená na protimonopolní politice o sladění pracovních podmínek a vytvoření Evropského sociálního fondu o Přiblížení národních zákonů do takové míry, aby bylo umožněno řádné fungování společného trhu, je-li to nutné o Spojení zámořských států a teritorií za účelem podpory jejich ekonomického vývoje EHS bylo podobně jako ESUO spravováno nově ustanovenými institucemi s drobnými rozdíly v pravomocech: Rada ministrů Rada ministrů byla ustanovena jako Rada ministrů ESUO, měla však výkonné funkce jako Vysoký komisariát a byla orgánem jednajícím v zájmu členských států. Evropská komise Evropská Komise byla orgánem EHS a jednala nezávisle na vládě. Evropský parlament Parlament se skládal z poslanců z různých členských států a působil jako kontrolní orgán. 9

Evropská migrace - Učebnice Evropský soudní dvůr Evropský soudní dvůr, který byl nastolen v době zakládání ESUO, fungoval také jako soudní instance pro EHS a EURATOM. Kromě toho byly založeny tři finanční nástroje Společenství: Evropský sociální fond Tento fond byl založen za účelem podpory zaměstnanosti a zvyšování životních standardů. Evropský sociální fond (zkratka ESF) dotuje i dnes mnoho projektů. Evropská investiční banka Tato banka byla založena za účelem podpory ekonomicky a strukturálně slabší oblasti. To zaručuje stabilitu ve státech EHS. Také podniky dostávají podporu ve formě půjček a záruk, aby mohly vytvářet nová pracovní místa. Evropská investiční banka (zkratka EIB) existuje dodnes. Evropský rozvojový fond Zázemím vzniku této instituce je koloniální éra, kdy evropské národy kolonizovaly vzdálené země. Zvláštní odpovědnost, která se tím vytvořila, by měl pomoci zvládat Evropský rozvojový fond (zkratka: ERF). Tento fond má za úkol finančně podporovat skupinu zemí AKT (Afrika, Karibik a Tichomoří). Evropské země poskytují prostřednictvím ERF pomoc rozvojovým zemím až dodnes. EURATOM Římskými smlouvami bylo kromě EHS založeno také Evropské společenství pro atomovou energii, EURATOM. Toto společenství poskytlo prostředky pro společné úsilí o mírové využití jaderné energie ve svých členských státech. 10

Evropská migrace - Učebnice Kromě společných výzkumných oblastí se samozřejmě stalo nejdůležitějším úkolem zajistit mír. Toho bylo dosaženo podobným způsobem jako u ESUO. To znamená, že jaderná energie začala být využívána na základě společné dohody, aby si žádná země sama o sobě nemohla prosadit vyzbrojení nukleárními zbraněmi. Zakládací smlouva EURATOM měla neomezenou platnost, EURATOM však v současnosti není nezávislá instituce, ale spadá pod Evropskou unii. V roce 1967 došlo k připojení ESUO, EHS a EURATOM k Evropským společenstvím (ES), takže nadále existovala pouze jediná Komise a jediná Rada. Důležité Důležité 1.1.5 Evropská Unie Po mnoho let byla Evropská společenství (ES) využívána především pro účely společné subvence v zemědělství a získávala stále více členských států. Myšlenky o sjednocení Evropy však byly odsouvány stále více do zázemí. Po skončení studené války se však sjednocující hnutí v Německu stalo hybnou silou pro sjednocení Evropy. Když bylo v roce 1990 dosaženo sjednocení Německa, začaly Německo a Francie společnou iniciativou usilovat o rozšíření politické spolupráce v Evropě. Kromě ekonomické a měnové unie se sjednocení mělo týkat také následujících oblastí: Politika životního prostředí Imigrační a azylová práva Zdraví a boj s drogami Evropské státní občanství Společná zahraniční a bezpečnostní politika. 7. února 1992 byla v Maastrichtu podepsána zakládací smlouva Evropské unie (EU). Touto smlouvou si EU vytyčila cíl zavést do roku 1999 společnou měnu. 11

Evropská migrace - Učebnice Došlo k posílení Evropského parlamentu a byly vytyčeny tři pilíře činnosti EU: Pilíř první: Evropská společenství EEC (od roku 1993 pouze Evropské společenství, EC) Společná zemědělská politika Celní unie a Společný trh Politika hospodářské soutěže a Státní podpora Strukturální politika Společná obchodní politika Hospodářská a měnová unie Občanství EU Vzdělání a kultura Vědecko-výzkumná politika a Politika životního prostředí Transevropské sítě Zdravotní péče Politika ochrany spotřebitele Azylová a přistěhovalecká politika Ochrana vnějších hranic EU EURATOM Spolupráce v oblasti jaderné energie ECSC Společný dohled nad železem a ocelí Pilíř druhý: Společná zahraniční a bezpečnostní politika Zahraniční politika Spolupráce Volební pozorovatelé Dodržování míru Lidská práva Demokracie Podpora třetích zemí Bezpečnostní politika Společná bezpečnostní a obranná politika Odzbrojení Evropské síly rychlé reakce 12

Evropská migrace - Učebnice Ekonomické aspekty ozbrojení Evropský bezpečnostní pořádek Pilíř třetí: Policejní a justiční spolupráce v trestních záležitostech Pašování drog a obchod se zbraněmi Obchod s lidmi Terorismus Zločiny proti dětem Organizovaný zločin Korupce Evropská unie a ES se neustále rozšiřujíce a přidává se k němu více a více států. Členy ES/EU se postupně staly tyto země: 1973 o Dánsko o Irsko o Spojené království 1981 o Řecko 1986 o Portugalsko o Španělsko 1995 o Rakousko o Švédsko o Finsko 2004 o Estonsko o Litva o Lotyšsko o Polsko o Česká Republika o Slovensko o Maďarsko o Slovinsko o Malta o Kypr 2007 o Bulharsko o Rumunsko 13

Evropská migrace - Učebnice 1.2 Politické instituce Evropské unie Následující kapitoly představují jednotlivé orgány Evropské unie. Jak již bylo zmíněno, mnohé z dnešních institucí mají své historické předchůdce. Následující diagram zobrazuje uspořádání orgánů Evropské unie: 14

Evropská migrace - Učebnice 1.2.1 Evropská rada "Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje obecné politické směry tohoto rozvoje." (Článek 4 Smlouvy o Evropské Unii) Definice Evropská rada sdružuje hlavy států nebo předsedy vlád členských států a předsedu Komise. Na schůzích Evropské rady jsou kromě hlav státu či předsedů vlád členských států přítomni také ministři zahraničních věcí členských států a jeden člen Komise. Evropská rada se schází alespoň dvakrát ročně za předsednictví hlavy státu či předsedy vlády členského státu, který vykonává předsednictví Rady Evropské unie. V této funkci se jednotlivé státy střídají v šestiměsíčních intervalech. V praxi se vžilo, že se Evropská rada schází nejméně čtyřikrát do roka a příležitostně se svolávají také výjimečná zasedání Rady. Po každém zasedání jsou závěry Rady zveřejněny. Evropská unie: úlohy a vzájemné působení orgánů EU 15

Evropská migrace - Učebnice Evropská rada je odpovědná za zásadní rozhodnutí o nejpodstatnějších politických otázkách souvisejících se sjednocením Evropy: úpravy zakládajících smluv a změny v institucích, diplomatická prohlášení, která se týkají vnějších vztahů a společné zahraniční a bezpečnostní politiky, atd. Krom toho slouží jako fórum pro vrcholnou politickou diskuzi v krizových situacích a v případě potřeby se snaží pomáhat řešit případné spory a neshody mezi členskými státy. Po projednání s členskými státy Evropská rada podle konsensu může: Stanovit směrnice, jejichž prostřednictvím Radě ministrů a Evropské komisi sdělí priority Evropské rady ohledně vedení Unie a jejích společných politik. Tyto mají často podobu obecných politických směrnic, harmonogramu a specifických cílů. Schvalovat vyhlášení nebo rozhodnutí, která slavnostně vyjadřují postoj hlav států nebo předsedů vlád států k určitému tématu. Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje politické, ekonomické a sociální směrnice pro veškeré činnosti Evropské Unie, jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni. Směrnice a prohlášení Evropské rady však nemají žádnou legální hodnotu. Aby mohly být účinně uplatněny, musí projít obvyklým schvalovacím procesem pro legislativní texty společenství, tedy: předložení návrhu Evropskou komisí hlasování v Evropském parlamentu a Radě Evropské unie, a konečně realizace na národní rovině. 1.2.2 Rada Evropské unie (Rada ministrů) Rada je hlavní rozhodovací institucí Evropské Unie. Zastupuje členské státy a jejich schůzek se účastní jeden ministr z každé vnitrostátní vlády členských států. Proto se Rada EU také nazývá Rada ministrů. Definice 16

Evropská migrace - Učebnice Kteří ministři se účastní, které schůzky závisí na předmětu jednání. Pokud má Rada například v plánu projednávat justiční záležitosti, pak se schůzky účastní ministři spravedlnosti každého členského státu Evropské unie a schůzka se nazývá spravedlnost. Vztahy mezi EU a zbytkem světa se zabývá Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy. Rada v tomto složení však nese zodpovědnost i za další všeobecně politické otázky, každá vláda si tedy může vybrat, kterého ze svých ministrů či státních tajemníků na schůzku této Rady vyšle. Celkem existuje devět rad různého složení: Obecné záležitosti a vnější vztahy Hospodářství a finance (ECOFIN) Spravedlnost a vnitřní věci Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele Konkurenceschopnost Doprava, telekomunikace a energie Zemědělství a rybolov Životní prostředí Vzdělávání, mládež a kultura Každý ministr v Radě je zplnomocněn k závaznému jednání jménem své vlády. Podpis ministra je tím pádem zároveň podpisem celé vlády. Každý ministr v Radě navíc nese politickou zodpovědnost vůči svému vnitrostátnímu parlamentu a vůči občanům, které parlament zastupuje. Tímto je zajištěna demokratická legitimita rozhodnutí Rady. Rada má šest hlavních povinností: Schvalovat evropské právní předpisy. Zajišťovat koordinaci hlavních směrů hospodářské politiky členských států. Uzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a dalšími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Spolu s Evropským parlamentem schvalovat rozpočet EU. 17

Evropská migrace - Učebnice Rozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) založenou na směrech stanovených Evropskou radou. Koordinovat spolupráci vnitrostátních soudů a policejních složek v trestních záležitostech. Většina těchto povinností se týká dimenze Společenství tj. oblastí, u kterých se členské státy rozhodly spojit svou suverenitu a delegovat své rozhodovací pravomoci na instituce EU. Tato dimenze tvoří první pilíř Evropské unie. Poslední dva uvedené úkoly se však z velké části týkají oblastí, kde členské státy nedelegují své pravomoci, ale prostě jen spolupracují. To se nazývá mezivládní spolupráce, která pokrývá i druhý a třetí pilíř Evropské unie. 1.2.3 Evropský Parlament Jak již bylo uvedeno, Evropský parlament byl původně poradním orgánem, do nějž byli vysíláni zástupci ze středu národních parlamentů členských států. Od roku 1979 jsou jeho členové voleni přímo občany Evropské unie ve všeobecných a přímých volbách. Tyto volby se ve členských státech konají každých pět let. Sídlem Evropského parlamentu je Štrasburk, kde se také koná dvanáct měsíčních plenárních zasedání, jakož i debaty o rozpočtu. Dodatečná plenární zasedání se konají v Bruselu. Evropský parlament má 785 poslanců, kteří jsou voleni ve 27 členských státech Evropské unie. Od posledních voleb, které se konaly v roce 2009, byl počet poslanců snížen na 750 plus prezident EP. 18

Evropská migrace - Učebnice Evropský parlament Rozdělení křesel podle zemí Členové Evropského parlamentu nezasedají v rámci národních bloků, nýbrž v rámci sedmi celoevropských politických frakcí. Prezident Evropského parlamentu je volen na polovinu funkčního období, tzn. dva a půl roku. Může být zvolen znovu. Úkolem prezidenta je reprezentovat Parlament vůči ostatním evropským institucím, členským státům a třetím zemím. Evropští poslanci jsou členy různých výborů, které se zabývají jednotlivými oblastmi činností Evropské Unie, aby mohli určit 19

Evropská migrace - Učebnice stanoviska, o kterých se bude hlasovat na plenárním zasedání. V těchto skupinách se také projednávají témata, která budou předmětem diskuze na příštím zasedání. V průběhu plenárních zasedání, která se konají každý měsíc ve Štrasburku, parlament přezkoumává legislativní návrhy a může texty před jejich přijetím změnit. Na rozpisu mohou být dále prohlášení Rady či Komise, jakož i aktuální otázky, které se vztahují na události v zemích Evropské unie i na celém světě. Na základě těchto prohlášení může Parlament schválit usnesení. V Evropském parlamentu jsou všechny jazyky Společenství stejně důležité: Všechny dokumenty se zveřejňují ve všech úředních jazycích členských států Evropské unie, a každý člen má právo hovořit svým mateřským jazykem. Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský parlament spolutvůrcem právních předpisů, má rozpočtovou pravomoc a působí v roli orgánu vykonávajícího demokratickou kontrolu všech evropských institucí. Na Parlament je přenesena zákonodárná pravomoc. Tato pravomoc se projevuje působením v mnoha oblastech společně s Radou Evropské unie, především při přijímání legislativních textů. Parlament může obsah legislativních návrhů přijmout, změnit, nebo zamítnout. Parlament má také rozpočtovou pravomoc. Evropský parlament a Rada Evropské unie společně tvoří rozpočtový orgán Evropské unie. Parlament tedy každoročně stanoví jisté výdaje i příjmy Unie. Jakmile proběhne proces projednávání, na kterém spolupracují Rada Evropské unie a Evropský parlament, Parlament může přijmout či zamítnout rozpočet, navržený Komisí. Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování prezidenta Komise, navrženého členskými státy. Kromě toho může schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat odhlasováním nedůvěry Komisi jako celek. Dále je oprávněn demokraticky dohlížet nad činnostmi Evropské unie, vykonávané v rámci petičního práva občanů, vyšetřování, 20

Evropská migrace - Učebnice vznesení žaloby u Evropského soudního dvora a finanční kontroly. 1.2.4 Evropská komise Evropská komise (Komise EU) sídlí v Bruselu a je výkonným orgánem Unie. Je strážcem smluv a musí se starat o to, aby členské státy plnily své smluvní povinnosti. Její funkční období trvá pět let. Sestavuje návrhy nových evropských právních předpisů, (nařízení, směrnice, rozhodnutí). Ty jsou poté přijaty Radou ministrů EU a Evropským parlamentem, popřípadě změněny. Komise odpovídá za plnění rozpočtu EU a spravuje schválené rozpočtové fondy. Každý členský stát EU stanoví jednoho člena. Komise má tedy celkem 26 komisařů a předsedu. Podobně jako je tomu u vládních ministrů, každý komisař má na starosti určitou tematickou sekci, nazvanou generální ředitelství ( Directorate General. Zastoupení Komise EU (podobně jako ambasády) se nacházejí ve všech členských státech. Hlavy státu a předsedové vlády členských států EU ve shodě nominují prezidenta nebo prezidentku. Jmenování prezidenta/prezidentky musí být schváleno Evropským parlamentem. Po svém zvolení prezident nominuje tým dalších 26 komisařů. Komise jako celek musí být také potvrzena Evropským parlamentem. Členové komise jsou povinni prosazovat výhradně zájmy Společenství: jejich práce je nezávislá na zájmech členských států, z nichž pocházejí. Rozhodnutí jsou uskutečňována většinovými volbami. Prezident určuje směry politické práce komise. Lisabonská smlouva slibuje změnu: počet komisařů by neměl být vyšší než dvě třetiny počtu členských států. Podle toho by tedy při počtu 27 členských států tvořilo komisi 18 komisařů a komisařek. Důležité 21

Evropská migrace - Učebnice 1.2.5 Evropský soudní dvůr Evropský soudní dvůr (ESD) tvoří 27 soudců, jimž je nápomocno osm generálních advokátů. Jak soudci, tak generální advokáti jsou voleni na dobu šesti let po dohodě vlád členských států. Definice Evropský soudní dvůr zastupuje různé funkce, které jsou v rámci právních systémů členských států rozděleny do mnoha soudních odvětví: Jakožto "Ústavní soud" rozhoduje ve sporech mezi institucemi EU a ve věcech kontroly legality zákonodárství EU Jakožto "Správní soud" přezkoumává, zda jsou správní předpisy a správní jednání Evropské komise a autorit členských států v souladu se zákonem EU Jakožto "Pracovní soud a sociální soud rozhoduje v záležitostech týkajících se svobody pohybu, sociální bezpečnosti zaměstnanců a rovnocenného přístupu k mužům a ženám v pracovním životě Jakožto "Trestní soud", přezkoumává rozhodnutí Evropské komise týkající se pokut Jakožto "Občanskoprávní soud" rozhoduje při žalobách o náhradu škody a při interpretacích Bruselské úmluvy o pravomoci soudů a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních. Evropský soud může být svolán některým z členských států, institucí Evropské unie, a také bezprostředně postiženými jedinci a firmami, jsou-li tito občany členských států. V říjnu 1988 byl rozhodnutím Rady zřízen Evropský soud prvního stupně, který je přičleněn k Evropskému soudnímu dvoru. Zabývá se žalobami z oblasti úředního práva EU, konkurenceschopnosti, železa a oceli, a všemi žalobami proti některé z institucí EU, podanými přímo občany EU či společnostmi. 22

Evropská migrace - Učebnice 1.2.6 Evropský účetní dvůr Evropský účetní dvůr (EÚD) přezkoumává veškeré příjmy a výdaje orgánů EU. Byl založen v roce 1977 za účelem vnější finanční kontroly ES v Lucemburku. Od roku 1993, kdy vstoupila v platnost Smlouva o Evropské unii, funguje Evropský účetní dvůr jako plnohodnotná instituce EU. Definice Evropský účetní dvůr zajišťuje, aby byly prostředky EU využity v souladu s podle rozpočtových pravidel a předpisů a na účely, pro které byly tyto výdaje určeny. Přitom musí být respektováno rozpočtové právo EU. Účetní dvůr může dohlížet také na používání prostředků v zemích, které do EU nepatří, avšak dostávají peníze z programů EU. Orgány EU a některé národní autority jsou povinny zpřístupnit veškeré informace, které Evropský účetní dvůr potřebuje pro svá šetření. Nevydá-li některý ze členských států potřebné podklady k šetření, nebo zadržuje-li Evropská komise relevantní podklady, má Evropský účetní dvůr možnost podat žalobu u Evropského soudního dvora. Svá zjištění o hospodaření s financemi Společenství publikuje Účetní dvůr ve svých výročních zprávách, vždy po uzavření finančního roku. Výroční zprávy bývají uveřejněny v úřední listině ES. Tento dokument je dále postoupen Evropskému parlamentu a Radě. Představuje základ pro rozhodnutí Parlamentu ohledně schválení činnosti Komise. Schvalovací proces obnáší důkladnou analýzu výroční zprávy. Nedostatky, na něž Účetní dvůr upozorní, a které jsou potvrzeny parlamentem, musí být napraveny. Evropský účetní dvůr sestává z 27 členů, tedy z jednoho člena z každého členského státu EU. Členové jsou po schválení Parlamentem jednohlasně jmenováni Radou na období šest let. Evropští účetní vykonávají své povinnosti naprosto nezávisle. 23