Vytvoření protektorátu Böhmen und Mähren Oddělení Slovenska Hitler podporuje separatismus HSĽS, slibuje Slovensku hospodářskou pomoc při odtržení Slovensku, vyhrožuje, že Slovensko podlehne Maďarsku a Německo mu nepomůže BUĎ SE ODTRHNETE, NEBO VÁS NECHÁME MAĎARŮM! leden 1939 ministr Slovenské vlády Vojtěch Tuka posílá Hitlerovi telegram: Vkládám osud Mého národa do Vašich rukou, mein Führer. Můj národ čeká na Vaše osvobození. únor 1939.. Tuka v čele Slovenské delegace přijat u Hitlera 11.3.1939.. Československá vláda vyhlašuje na Slovensku výjimečný stav, snaží se zabránit............ odtržení Slovenska........... sesazena Tisova vláda (Tiso, kněz, odešel na svou faru v Bánovcích nad Bebravou)........... jmenována nová vláda v čele se Sidorem snaha oddálit odtržení 13.3.1939.. na pozvání Hitlera odjíždí Tiso do Berlína, kde dostává ultimatum............ (buď odtržení, nebo Maďaři) 14.3.1939.. Slovenský sněm vyhlásil Slovenskou republiku (pod záštitou Německa)........... zbytek Podkarpatské Ukrajiny zabrali Maďaři Vytvoření Protektorátu Böhmen und Mähren noc z 14. na 15.3.1939........ Hácha se na svou žádost setkal s Hitlerem v Berlíně, doprovázen Chalkovským......... (český velvyslanec v Německu)........ Hitler jim řekl, že dal rozkaz o připojení Čech k Říši........ pod psychickým nátlakem, Hácha záchvat (Hitler ho honil po místnosti s prohlášením,......... které měl Hácha podepsat)........ => Hácha podepsal prohlášení Československé a Německé vlády................ Československá vláda souhlasí s okupací................ Čechy samy žádají, aby je Německo okupovalo 15.3.1939 Hácha telefonicky informuje vládu, žádá o nekladení odporu........ 4:00 vláda prohlášení přijala........ ráno začíná okupace 16.3.1939 vydán výnos o zřízení protektorátu Böhmen und Mähren........ postavení kolonie Poslední měsíce míru naplněny diplomatickou činností Británie, Francie a SSSR výsledky jednání: červenec 1939 delegace Francie a Británie do Moskvy jednání nepřineslo žádný výsledek hlavním důvodem bylo, že záp. delegáti neměli žádné pravomoce obě strany prováděly tajné sondace v Německu (neníli možná dohoda) 21.srpna jednání přerušena 22.srpna do Moskvy přiletěl německý ministr zahraničí Ribentrop 23.srpna společně s Motolovovem podepsal pakt o neútočení na příštích 10 let => způsobilo šok západu (zdálo se být nemožné) SSSR snaha oddálit útok, připravit se Německo jistota, že nebude válčit na dvou frontách doplněn tajnými dodatky obsahovaly tajnou dohodu o rozdělení sfér vlivu v Pobaltí, Finsku, Polsku, Rumunsku 25.srpna po podepsání paktu o neútočení Británie a Francie podepsaly smlouvu s Polskem o vzájemné pomoci v případě napadení (domnívali se, že bude uzavřen druhý Mnichov ) trochu ustoupí, Německo se uklidní Německo dávalo najevo, že neskončilo (anektovalo různá území,...) První fáze války (1939 1941) 1.9.1939, 4:45 Německo přepadlo Polsko po předchozím incidentu v Hlivicích (fingované) začalo s Blitzkrieg plán Fall Weiß 3.září 1939 Francie a Británie vypověděly Německu válku obsazena Maginotova linie (100 francouzských + 10 britských divizí) proti nim stálo 30 německých divizí Francie a Británie však zahájily tzv. podivnou válku nic nedělali, neútočili doufali v dohodu 17.září 1939 SSSR obsadil východní část Polska (podle tajných dodatků dohody) až k Visle hranice na Clurzonově linii (vznikala od 1919) později se Polská hranice ale v důsledku polské intervence posunula dále na východ 27.září 1939 Polsko kapitulovalo
rozděleno na 3 části: východní část se stala součástí SSSR západní část se stala součástí Říše, probíhala zde germanizace (příchod německých obyvatel, poněmčování) střední část byla nazývána generálním gouvermentem, centrum se nacházelo v Krakowě bylo vnímáno jako kolonie, zdroj levné pracovní síly 28.září 1939 byla podepsána další tajná smlouva smlouva mezi SSSR a Německem o přátelství a hranicích Politika SSSR směřovala ke zlepšení mezinárodní situace k SSSR připojeno území Besarábie, Severní Bukoviny (od Rumunska) 1940 převraty v Estonsku, Lotyšsku (prosovětské převraty), vnější pomoc SSSR připojeny k Sovětskému svazu 30.listopadu 1939 březen 1940 SOVĚTSKO FINSKÁ VÁLKA ( zimní válka ) Finsko odmítlo požadavek SSSR na výměnu území u Leningradu za Karelskou šíji Sovětský svaz chtěl poloostrov Hankö (snaha zřídit námořní vojenskou základnu) zpočátku SSSR bojoval proti Finské hranici (Manerhaimova linie) => SSSR velké ztráty (Finsko dostalo finanční pomoc ze západu) prosinec 1939 Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti Národů válka skončila vítězstvím SSSR, dosažení původních požadavků 1941 SSSR uzavřel pakt o neútočení s Japonskem Německý útok na Západ 9. 4. 1940 začalo Skandinávské tažení během prvního dne obsazeno Dánsko, okupováno Norsko (důležité přístavy pro vedení ponorkové války, pro chystaný útok proti Británii) v Norsku dosazena kolaborantská (profašistická) vláda v čele s Vidkunem Quislingem 20. 5. 1940 porušena neutralita Beneluxu Němci obešli Maginotovu linii přes Ardeny (přes lesy nepředpokládalo se) rozštěpena Francouzská armáda Němci obsadili přístav Dunkerque (evakuace Britů), drželi jej až do května 1945 22.6.1940 Francie kapitulovala v železničním vagóně v Compiégne (jako Německo v první světové válce) většina území na severu a severozápadě okupována ve zbytku (hlavně v jižní Francii) vytvořena loutková vláda pod Německou patronací centrum ve Vichy [Viši] Vichystická vláda v čele vlády maršál Petain [Petén] likvidace parlamentarismu, demokracie, uplatňovány rasové (protižidovské) zákony 10.5.1940 závažná změna v Anglii: nový premiér Winston Churchill (místo Chamberlaina) odmítá appeasement při prvním projevu: Neslibuji Vám nic než krev, slzy a pot. Čeká nás nejtěžší zkouška, před námi jsou dlouhé měsíce bojů a utrpení. Hitler z pozice síly (po kapitulaci Francie mělo Německo téměř celý ekonomický i vojenský potenciál Evropy) nabízí Britům jednání. To je však pro Británii nepřijatelné (jako by už byla poražena), Churchill odmítá, a prohlašuje, že chce nacismus zničit. podzim 1940 Hitler připravuje plán invaze (vylodění) v Británii ( Seelöwe v překladu Lvoun ) předpokládá ovládnutí letového prostoru Anglie letadla = nejúčinnější zbraně srpen říjen 1940
letecká bitva o Anglii Němci použili kobercová bombardování v Británii zničeno město Coventry hlavními cíly byly továrny, železniční spoje, města důležitou roli sehrála radiolokační síť (nad celým anglickým vzdušným prostorem) více o radaru proti Němcům také Češi RAF (310., 312. stíhací peruť; nejlepší letci: Frant. František, Frant. Fajtl) první neúspěch Němců (zničeno 1700 německých letadel; asi 900 anglických) => nemohla být uskutečněna invaze nálety pokračovaly až do konce května 1941 27.9.1940 Německo, Itálie a Japonsko podepsaly Pakt tří (proti UK, USA) na podzim 1940 se k OSE přidalo i Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Finsko duben 1941 Itálie za pomoci Němců dobyla Jugoslávii a Řecko Srbsko okupováno (silný partyzánský odboj proti fašismu) v Chorvatsku vytvořen kolaborantský režim (s Německem) silná fašistická organizace Ustašovci (podnikli také atentát na Jugoslávského krále ve Francii) v čele režimu: Pavelič léto 1940 Itálie v Severní Africe (za pomoci něm. oddílů Afrikakorps) vycvičené pro boj v poušti v čele: gen. Rommel ( liška pouště ) 1941 Italové ztratili Habeš (dobyta Brity) USA stále politika izolacionismu materiálně podporovaly Británii a její spojence (na základě zákona z března 1941 Lend and Lease Act ) => bezúročná půjčka konvoje lodí z USA do Británie se stávaly častým cílem německých ponorek Druhá fáze války (1941 1943) spojena s útokem na východ 22. června 1941 začíná uskutečňování plánu Barbarossa (útok proti SSSR) Drang nach Osten útok začal bez vyhlášení války na frontě od Severního Ledového Oceánu až k Černému moři na straně Němců také Maďaři, Italové, Slováci, Rumuni a Bulhaři Německo začalo s Blitzkrieg obsazena Ukrajina, Bělorusko, Pobaltí Stalin podcenil zprávy o chystaném útoku Německa (tvrdil,že jde o provokaci, aby válku začal on) důvěřoval v pakt o neútočení útok ukázal nedostatky v ruské armádě (výzbroj, oslabení politickými procesy 37 38) popravena asi třetina zkušených důstojníků 30. června 1941 vznikl státní výbor obrany (v čele se Stalinem) měl nejvyšší pravomoc v zemi organizoval obranu na třech frontách (SZ, Z, JZ) SZ (Rokossovský), Z (Žukov), JZ (Jeremenko) organizoval evakuaci obyvatel a zařízení průmyslových závodů přechod průmyslové výroby na válečnou výrobu organizoval partyzánský boj => velká vlastenecká válka (první vlastenecká válka za Napoleona) Němci vytvořili zvláštní ministerstvo pro východ (v čele stál Alfred Rosenberg) v dobytých oblastech uplatňovali rasové zákony červenec 1941 útok proti Leningradu září 1941 Leningrad obklíčen (900ti denní blokáda Leningradu) bez zásobování (jen v zimě přes Ladošské jezero) (blokáda porušena a obnoveno železniční spojení až v lednu 1943)
do zajetí padly jednotky generála Vlasova (ten ze zajatců zorganizoval Ruskou osvobozeneckou armádu (POA), snažil se potlačit partyzánské hnutí v SSSR) = zrádci podzim 1941 boje na Ukrajině, dobyt Kyjev boje na Krymu (proti Moskvě) Moskva cílem nacistického útoku Hitler prohlašoval: příští vojenskou přehlídku na Rudém náměstí povedu já prosinec 1941 Němci se dostali 50 km od Moskvy, tam byl jejich postup zastaven nebyli připraveni na zimu (nedostatek zimního oblečení), mnoho vojáků umrzlo obtížný postup též za mokra (ruské silnice neměly zpevněný povrch, všude bláto špatné pro těžkou techniku) první neúspěch Němců při východním tažení (mělo to morální význam) obrat i v mysli samotných Němců (v Německu se pořádaly sběry kabátů a teplého oblečení pomoc vojákům na ruské frontě) Hitler hovořil o tažení proti komunismu (aby získal velmoce na svou stranu) ale postoj velmocí byl jiný, než Hitler předpokládal 22. června 1941 Winston Churchill prohlásil Velkou Británii (dále jen UK) za spojence Sovětského svazu slíbil společně s USA pomoc SSSR začíná velká materiální pomoc Sovětskému Svazu protihitlerovská koalice základem byla Atlantická charta (ze srpna 1941) podepsali Churchill a Roosevelt v osmi bodech formulovány válečné cíle body: zničení fašismu, právo národů na sebeurčení, zlepšit poválečnou spolupráci v září k Atlantické chartě přistoupil také SSSR, => základ pro vytvoření velké trojky roku 1942 podepsalo dalších 26 států ( Washingtonská deklarace ) => vytvořil se tak základ pro OSN USA dodaly do SSSR 500 tanků a 400 letadel (vztahovala se také půjčka lend and lease act ) 1942 uzavřeny spojenecké smlouvy mezi SSSR, USA a UK v okupovaných zemích působí na odboj (občanský i komunistický) zároveň stále zůstává nedůvěra otázka druhé fronty v Evropě (SSSR chce co nejdříve, západ oddaloval) mocenské zájmy po válce => rozdílné 1941 vstup USA do války (válka o Tichomoří) 7. prosince 1941 Japonská letadla zaútočila na tichomořskou základnu USA v Pearl Harbouru (v Havajském souostroví na ostrově Oahu) do druhého dne zničena většina Tichomořské flotily a letadel konec politiky izolacionismu, vyhlášení války Japonsku (válku vyhlásili i Britové) vzniklo tak jedno z nejrozsáhlejších bojišť ve druhé světové válce cílem Japonců: ovládnout Tichomoří, JV Asii zpočátku úspěchy (Barma, Malajsie, Filipíny, Indonésie) tam zpočátku vítáni jako osvoboditelé od Evropanů (Britové, Francouzi) Japonci se ale jen snažili využít hospodářský potenciál okupovaného území 3. 4. června 1942 zastaven postup japonské armády u Midway ( bitva letadlových lodí ) Třetí fáze války = přelom ve 2. sv. válce (1943) Východní fronta jaro 1942 Němci připravovali útok na jih Ruska s cílem ovládnout Povolží, Kavkaz (naftová pole) pronikli až na sever Kavkazu, nezdařilo se však dosáhnout cíle únor 1943, Stalingrad (Volgograd) pro Němce to měl být velký úspěch, ale ve skutečnosti to byla katastrofa maršál Pankus a 300 000 vojáků bylo obklíčeno, Hitler zakázal kapitulaci => konec nepomohly ani vzdušné mosty 90 000 mužů padlo do zajetí, konec mýtů o neporazitelnosti Německa poté SSSR organizoval odboj na celém svém území
léto 1943 odveta u Kurska, Orel největší tanková bitva (3000 tanků) vítězství SSSR, ten dále postupuje do konce roku 1943 osvobozen Kyjev a část Ukrajiny Afrika a Středomoří leden 1943 v Casablance (v Severní Africe) se setkal Churchill s Rooseveltem jednali o druhé frontě cílem: zabránit SSSR v pronikání do jihovýchodní Evropy a do Evropy vůbec předpokladem bylo ovládnutí JV Evropy a Středomoří (nejprve tedy ovládli severní Afriku) spornou oblastí bylo Řecko 1942 úspěch Afrikakorps podzim 1942 v Severní Africe se vylodila AngloAmerická vojska Angl. Montgomery; Am. Eisenhower bitvy v Tobruku, El Alameynu květen 1943 Montgomery a Eisenhower donutili Itálii a Německo ke kapitulaci i zde bojovali Češi (gen. Klapálek), na blízkém východě (v Sýrii) si říkali krysy pouště ovládli Severní Afriku (=> i Středomoří), Američané a Britové pokračovali dále Itálie červenec 1943 spojenci se vylodili na Sicílii (pomáhala jim i mafie) září 1943 vylodění v jižní Itálii v Itálii převrat, Mussolini svržen (pozván na audienci k ital. králi, tam zajat, uvězněn) nová vláda v čele s P. Badogliem uzavřela se spojenci příměří Hitler nechal obsadit Itálii, Italové odzbrojeni v Itálii probíhaly do roku 1944 tvrdé boje (zničen i klášter Monte Casino) Mussolini na příkaz Hitlera osvobozen, v severní Itálii vytvořil loutkový režim pod patronací Německa (Republika Salo) v tomto roce narůstá také partyzánský odboj v SSSR, Jugoslávii, Polsku, Francii i v ČSR přelom nastal také v Tichomoří (boj o ostrov Quadalcanal (neúspěch Jap.)) 28. listopadu 1. prosince 1943 představitelé velké trojky se sešli na Teheránské konferenci podepsána deklarace o spolupráci ve válce a o míru dohodnuto otevření druhé fronty ve Francii v květnu 1944 zároveň měl SSSR začít ofenzívu na východě cílem spojenců byla bezpodmínečná kapitulace Německa (a domluva, že za 6 měsíců po ukončení války v Evropě zahájí SSSR válku s Japonskem) Čtvrtá fáze války (1944 květen 1945) leden 1944 jaro 1944 léto 1944 osvobozen Leningrad osvobozena Ukrajina osvobozeno Finsko, Bělorusko, část Polska až k Visle = nejrychlejší postup sovětské armády v Itálii postoupila spojenecká vojska k městu Bologna 6.6.1944 (= Den D) začíná operace Overlord vylodění v Normandii v čele spojeneckých vojsk (2 miliony) Eisenhower, v čele německých vojsk maršál Rommel budili dojem, že se vylodí v Calais předtím Angličané dělali průzkumné lety a bombardování Německa technická příprava a organizační příprava (= lofistika) srpen 1944 osvobozena Paříž (vytvořena prozatímní vláda v čele Ch. de Gaulle (byl v exilu) hnutí odporu = svobodná Francie
10. prosince 1944 francouzská prozatímní vláda uzavřela spojeneckou smlouvu se SSSR na 20 let spojenci se pak ještě vylodili na Riviéře osvobozena Francie, Belgie září 1944 spojenci se ocitli v Trevéru v Německu nastává totální mobilizace stále silná propaganda (zprávy o tajné zbrani) byly použity raketové střely V1 a V2 [fau ains, fau cvai] 20. července 1944 neúspěšný pokus o atentát na Hitlera, účastníci popraveni (Slauffenberg) prosinec 1944 ofenzíva v Ardenách (pokus rozbít západní frontu) zpomalila postup spojenců o 6 týdnů, ale nezastavila, způsobila však obrovské ztráty spojencům se pak podařilo prolomit Německé opevnění (Siegfriedova linie) Postup Rudé armády (RA) dostala se až k Visle 1. srpna 1944 povstání ve Varšavě, vyvoláno nekomunistickým odbojem (bez dohody se sovětskou armádou) povstání se zúčastnila i Lidová armáda (povstání mělo vlastenecký charakter) v pozadí moci boje byla snaha předat moc londýnské exilové vládě a vyřadit lublinskou komunistickou armádu postoj sovětské armády: dán politickými záměry; odůvodňován vojensky (sov. armáda je po postupu vyčerpána) sovětská armáda neposkytla pomoc na Stalinův rozkaz ( nesmyslné dobrodružství ) 17. září 1944 dobyto historické centrum Varšavy Praga povstání poraženo 2.10.1944 (zahynulo asi 200 000 lidí); Varšava rozbořena postoj sovětské armády zhoršil vzájemné vztahy mezi Ruskem a Polskem 1944 objeveny masové hroby polských důstojníků (4000 15000) KATYN názor, že to byla ruská akce (NKVD tajná organizace) Jihovýchodní Evropa srpen 1944 Rudá armáda postoupila na Balkán v Rumunsku a Bulharsku padly fašistické vlády (nové boje proti Německu) 29. května 1944 SNP (Slovenské národnie povstanie) mělo být kombinováno s postupem Rudé armády 8. září začala karpatskodukelská operace (přes Duklu však Rusové přešli až 6. října) Rudá armáda + československý armádní sbor povstání potlačeno (resp. ustoupilo do hor) podzim 1944 osvobozena Jugoslávie (velkou roli zde hráli partyzáni) jaro 1945 osvobozena Albánie a s obtížemi Maďarsko, Rudá armáda se dostala až k Vídni v Řecku složitá situace probíhal zde národněosvobozenecký boj levice (komunisté ELAS) pravice (vojenská skupina ELAM) do bojů zde zasáhla britská armáda potlačila komunistický proud a Řecko zůstalo v zájmové sféře Západu (vliv UK) Jaltská konference (únor 1945) další konference Velké trojky )
probírána koordinace vojenských operací stanoveny demarkační linie v Čechách: Karlovy Vary Plzeň České Budějovice dále směr Linec rozdělení sfér vlivu zdůrazňována stále myšlenka poválečné spolupráce (smrtí Roosevelta v dubnu 1945 a nástupem Harryho Trumana však nastala změna Truman na rozdíl od Roosevelta spolupráci neprosazoval) CÍL: porazit Německo (domluveno, že Německo bude rozděleno na 3 + 1 okupační zónu) do té doby, než bude jistota, že se Německo nestane vojenským státem, bude nad ním stát spojenecká kontrolní rada v Berlíně (tvořili vrchní velitelé spojeneckých armád: Montgomery, Žukov, Eisenhower, Koenig) placení reparací ve zboží, v pracovní síle (voj. vězni museli v SSSR pracovat), demontáž zařízení potrestání válečných zločinců 194546 Norimberské procesy s válečnými zločinci 24. dubna 1945, San Francisco podepsána Charta OSN (zakládací listina) podepsalo ji 51 států (i zástupci ČSR) otázka Polska východní hranice: Curzonova linie co SSSR obsadil v září 1939, to mu zůstalo navrhována takto již po 1. světové válce (ale důsledkem polské invaze změna) západní hranice: Odra, Nisa vstup SSSR do války proti Japonsku za 3 měsíce po ukončení Evropské války (za to SSSR měl dostat Jižní Sachalin, Kurily) Konec války v Evropě jaro 1945 spojenci překročili Rýn (nepoškozený most u Remagenu) postup rychle do nitra Německa 25. dubna se na Labi u města Torgan setkala Americká a Ruská armáda padl fašistický stát v severní Itálii (Mussolini popraven partyzány pověšen za nohy) Rudá armáda postupuje po celé frontě (osvobozeno Polsko, ČSR, Balkán) na území ČSR armáda Mitte (Schörner) Němci chtěli z Čech vytvořit svou pevnost Rudá armáda bojovala na dvou frontách 144 000 sovětských vojáků (při osvobozování ČSR) polovina dubna Berlínská operace Berlín byl silnou fašistickou pevností (Hitler, 600 000 vojáků), symbolický význam Berlín obklíčen 30. dubna 1945 Hitler jmenoval svého zástupce adm. Dönitze (ten se snažil uzavřít separátní mír) Hitler spáchal se svou ženou Evou Braunovou (se kterou se dvě hodiny před svou smrtí oženil) sebevraždu on se zastřelil, ona vypila jed květen 1945 dobyt Berlín (2. května) (nad troskami Reichstagu rudý prapor) povstání v Praze (1. května) (žádný hlavní velitel) důležitá role: Česká národní rada (Albert Pražák, Josef Smrkovský (KS)) v Praze různá vojenská velitelství (angažovali se bývalí důstojníci), např. velitelství Bartoš v Bartolomějské ulici na volání Pražského rozhlasu přišli do Prahy Vlasovci (POA) (6./7. května) účastí na Pražském povstání chtěli vykoupit svou vinu snažili se podepsat smlouvu o tom, že nejsou zrádci, ale nevyšlo to část skončila v Americkém zajetí, část v Ruském ( ), Vlasov zemřel mnozí z nich se dostali do Ameriky Němci se snažili dostat se přes Prahu na západ strach z Rudé armády zničena část staroměstské radnice (dodnes znovu nepostavena) 7. května 1945 byla podepsána kapitulace v Remeši (za Německo Jodl) 8. 9. května 1945 kapitulační akt opakován v Karlshorstu (na žádost Sovětské strany něm. Kaitl, rus. Žukov) vstoupila v platnost o půlnoci z 8. na 9. května 1945 6. května 1945
Američané v Plzni nejprve chtěli jít do Alpské pevnosti tam se údajně prováděly pokusy s jadernými zbraněmi; pak chtěli dobýt Prahu, ale Eisenhower respektoval dohodu s Antonovem a přenechal Prahu Rusům (a tím i ČSR na dalších 44 let)) 9. května 1945 vrcholí pražská operace (začala 6. května) = přesun Ruské armády z Berlína přes Drážďany do Prahy ráno přijely Ruské tanky 11. 12. května 1945 padly poslední výstřely v ČSR u Příbrami (11.5. v Milíně a Slivicích; 12.5. Čimelice (Němci Amer.)) Poslední fáze války (1945) 17. července 2. srpna 1945 Postupimská konference (v Postupimi u Berlína) sešli se zde zástupci velmocí (v místě Cecilienhoff) poslední konference Velké trojky Stalin, Truman, Churchill (pozd. nahrazen labouristou Attleem) jednalo se zde o Německu (navazovalo se na Jaltská jednání) Německo rozdělit na 3 +1 zónu, utvořit spojeneckou kontrolní radu, i Berlín rozdělit na 3+1 zónu) plán úplného rozdělení Německa zamítnut Německo má být obnoveno jako demokratický a mírumilovný stát přijat program čtyř D denacifikace (+ potrestání válečných zločinců; SS a GESTAPO označeny za zločinecké organizace) demilitarizace (omezení, odzbrojení) demonopolizace (rozbití monopolů, které pomohly Hitlerovi k moci) demokratizace jednalo se o hranicích Německa, o odsunu Němců z ČSR a Polska (Beneš) vznikla rada ministrů zahraničních věcí, která měla připravit mírové smlouvy s poraženými zeměmi (podepsán v Paříži s Itálií, Rumunskem, Bulharskem, Finskem a Maďarskem) USA proběhl úspěšný pokus s atomovou zbraní (v Los Alamos v Novém Mexiku) americký prezident se cítil silnější na atomové zbrani se podílel Ital Ferni a Němec Oppenhainer od 1949 měl atomovou zbraň i Sovětský svaz (50. léta = doba horečného zbrojení) Porážka Japonska 1943 skoky z ostrova na ostrov (USA zatlačovaly Japonsko) 8. srpna 1945 Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku, o den později operuje na území jižní Číny, v Koreji 6. srpna 1945 útok atomovou zbraní na Hirošimu (bombardér B29; bomba Little Boy ) zemřelo asi 200 000 lidí, následky až do konce padesátých let 9. srpna 1945 svržena atomová bomba na Nagasaki (zemřelo 80 000 lidí) Japonsko i po těchto katastrofách odmítalo kapitulovat císař Hirohito vynutil na vojenském velení souhlas s kapitulací, spolu s tím se vzdal označení Bůh 2. září 1945 na americké lodi Missouri v Tokijském zálivu Japonci podepsali kapitulaci Výsledky války účast čtyřiceti států, 110 000 000 vojáků zemřelo 50 miliónů lidí (dle střízlivějších odhadů 40 milionů) největší ztráty: SSSR (20 mil.), Jugoslávie (1,7 mil.), Polsko (4 mil.) ČSR cca 340 000 lidí válečné náhrady: 900 mld. US$, celkové škody 4 000 mld US$ válka měla totální charakter (zneužita věda a technika) rasově motivovaná, vyhlazovací válka ( Holocaust ) celkem zemřelo 7 10 milionů Židů Politické důsledky vznikla bipolarita (o dění ve světě rozhodují dvě supervelmoci SSSR, USA)
disponovali atomovou bombou, vodíkovou bombou (1952 USA, 1953 SSSR) vznik dvou mocenských bloků (východ západ) odlišné společenské systémy vývoj směřuje od myšlenky jednotného světa (Hitler) ke studené válce studená válka: konfrontace ve všech oblastech života, nedůvěra, nepřátelství snaha vyhnout se ostré válce (balancování až na okraji války) v roce 1946 Churchill v americkém Fultonu poprvé použil slovo o železné oponě, která rozdělila Evropu Vytvoření OSN Na základě Charty Organizace Spojených Národů podepsané v dubnu 1945 v San Francisku byla mezinárodní organizace na ochranu míru, garantování sociálního pokroku a lidských práv, jakož i zvyšování blahobytu jednotlivých národů na svém prvním valném shromáždění dne 24. řijna 1945 oficiálně ratifikována. Pět hlavních vítězů druhé světové války (USA, Velká Británie, SSSR, Francie a Čína) mělo stálé místo v Radě OSN společně s právem veta.