EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 1. Účel a časový harmonogram Zpráva delegace výboru LIBE o návštěvě Řecka (Samos a Atény) Zpravodajka: Jeanine HENNIS-PLASSCHAERT V Bruselu dne 17. července 2007 Ve dnech 14. a 15. června 2007 navštívila delegace 9 členů Evropského parlamentu Řecko (Samos a Atény). Delegaci vedla Martine ROURE. Viz připojený seznam. Účelem návštěvy bylo shromáždění informací a přímé prověření situace v oblasti přijímání žadatelů o azyl a (ne)legálních migrantů v Řecku, prověření podmínek ve střediscích, jakož i vzájemná výměna názorů se zástupci občanské společnosti a vládními orgány. Návštěvě Řecka předcházely podobné cesty do Itálie (Lampedusa), Španělska (Ceuta a Melilla, Kanárské ostrovy), Francie (Paříž) a na Maltu. Delegace se při své návštěvě zaměřila na 3 různá uzavřená střediska, z nichž dvě se nachází na ostrově Samos (staré středisko ve střední části města Vathy a nové středisko) a jedno v Aténách ( zvláštní zařízení Petrou Ralli ). Delegace se mimo jiné setkala s: ministrem veřejného pořádku Vyronem POLIDORASEM, ministrem vnitra, veřejné správy a decentralizace Prokopisem PAVLOPOULOSEM, předsedkyní výboru pro přistěhovaleckou politiku řeckého parlamentu Elsou PAPADIMITRIOUOVOU, řeckým veřejným ochráncem práv Giorgiosem KAMINISEM, předsedou Institutu pro přistěhovaleckou politiku (IMEPO) Alexandrosem ZAVOSEM, prefektem ostrova Samos Manólisem KÁRLASEM, jakož i s některými úředníky/zástupci místních orgánů ostrova Samos a Atén. Delegace se setkala také s řadou zástupců různých organizací: Amnesty International PV\677898.doc PE 392.010v03-00
ARSIS Caritas Athens Centre National Jeunesse ECRE Ekumenický program pro uprchlíky Evropské sdružení pro lidská práva Řecká rada pro uprchlíky Řecký národní výbor pro lidská práva Skupina právníků hájících práva uprchlíků a migrantů Řecká liga pro lidská práva Řecký červený kříž IOM Nadace Marangopoulos pro lidská práva Síť pro boj s rasismem a xenofobií RAXEN Výbor ostrova Samos pro solidaritu s uprchlíky Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Delegace uspořádala jednu tiskovou konferenci. O návštěvě informovaly řecké sdělovací prostředky. Týden před uskutečněním návštěvy, dne 6. června 2007, se místopředseda Evropské komise a evropský komisař pro spravedlnost a vnitřní věci Franco FRATTINI na plenárním zasedání Evropského parlamentu zabýval krizovou situací ve středomořské oblasti, přičemž zdůraznil, že problémy, které vyvstaly ve středomořské oblasti v souvislosti s hromadným přílivem migrantů, vyžadují okamžité přijetí opatření na evropské úrovni. Je neblahou shodou okolností, že první den naší návštěvy nebylo na zasedání Rady v Lucemburku ve složení SVV opět dosaženo shody ohledně přijetí tak potřebného opatření. Potvrzení zásady solidarity Radou ve složení SVV v jejích závěrech ze zasedání ve dnech 12. 13. června 2007 tak pozbylo veškerého smyslu. 2. Základní informace Do poloviny osmdesátých let patřilo Řecko k zemím, ze kterých tradičně pocházeli migranti, nebo plnilo pouze úlohu tranzitní země pro migranty a uprchlíky, kteří se zamýšleli usadit v jiných evropských zemích. Nicméně počátkem devadesátých let se Řecko v poměrně krátké době stalo hostitelskou zemí převážně nelegálních migrantů ze zemí východní, jihovýchodní a střední Evropy a ve vzrůstající míře též ze zemí třetího světa. Náhlý dramatický nárůst přílivu migrantů byl novým a neočekávaným fenoménem jak pro řeckou vládu, tak pro řecké obyvatelstvo. Pro tuto novou situaci byly charakteristické administrativní a politické nejasnosti v migrační politice. Řecko postrádalo legislativní rámec pro kontrolu a řízení migrace. V průběhu let se jasně ukázalo, že tomuto novému fenoménu nelze čelit pouze prostřednictvím přísnějších hraničních kontrol a hromadného vyhošťování. Řecké orgány překonávají nedostatek zkušeností a snaží se vyvinout soudržnější a komplexnější migrační politiku, která by byla realistická a dlouhodobá, pokud jde o opatření a cíle. Řecké orgány přiznávají, že řízení migračních toků je nepochybně jedním z nejsložitějších a zároveň nejcitlivějších problémů v oblasti vytváření politik. Snadno zde dochází ke konfliktu zájmů. PE 392.010v02-00 2/16 PV\677898.doc
Ministerstvo vnitra, veřejné správy a decentralizace je odpovědné za záležitosti týkající se státní příslušnosti, legální migrace a integrace migrantů. Odpovědnost za kontrolu legality migrantů, schvalování a provádění rozhodnutí o správním vyhoštění, přezkum žádostí o azyl a poskytování údajů týkajících se státní příslušnosti ministerstvu vnitra, veřejné správy a decentralizace přísluší ministerstvu veřejného pořádku. V Řecku existují dva hlavní typy středisek: uzavřená střediska pro administrativně zadržené nelegální migranty, otevřená střediska pro žadatele o azyl (lidé žádající o azyl v době, kdy jsou již zadrženi v uzavřeném středisku, nejsou většinou stěhováni do otevřeného střediska, ale zůstávají v uzavřeném středisku). Některé skutečnosti a číselné údaje: Podíl případů, v nichž byl přiznán status uprchlíka v roce 2004 0,3 % Podíl případů, v nichž byl přiznán status uprchlíka v roce 2006 0,6 % Podíl případů, v nichž byl přiznán status ochrany v roce 2006 (status uprchlíka doplněný dalšími způsoby ochrany): 1,2 % Odhadovaný počet nezpracovaných žádostí: 11 000 Status uprchlíka či podpůrnou ochranu získalo 0 % Iráčanů (Tato skutečnost je spíše než důsledkem skutečného zamítání žádostí důsledkem toho, že řecké orgány zastavují posuzování žádostí Iráčanů o azyl již ve fázi podání žádosti. Vzhledem k tomu, že nejsou vydána žádná konečná rozhodnutí, neexistují ani žádná kladná rozhodnutí.) 3. Úřední postupy následující po vstupu žadatelů o azyl do země, stanovené Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Stejně jako ve všech členských státech EU přísluší výlučná pravomoc pro přiznání azylu státu. V Řecku je odpovědným orgánem ministerstvo veřejného pořádku (policie). Řecké zastoupení UNHCR spolupracuje s řeckými orgány při sledování právních předpisů týkajících se azylu a jejich uplatňování, nebo se o takovou spolupráci alespoň snaží. Žadatel oazyl se po svém příjezdu do Řecka musí neprodleně dostavit ke kterémukoli policejnímu orgánu a předložit žádost o azyl. V případě, že migrant nelegálně překročí řecké hranice (též z důvodů, které nelze ovlivnit) a je zatčen, je zadržen na dobu maximálně tří měsíců. Žadatel o azyl čekající na vydání rozhodnutí o azylu může v Řecku legálně pobývat. Žadatel o azyl by se měl zdržovat v místě pobytu, jež sdělil policejnímu orgánu. V případě, že bez povolení opustí přijímací středisko či změní adresu, aniž by o této skutečnosti řádně uvědomil policii, postup posuzování žádosti o azyl je přerušen. Postup pokračuje pouze v případě, že nepřítomnost v místě pobytu byla způsobena okolnostmi, jež nebylo možné ovlivnit. Tento postup, který orgány uplatnily v případě žadatelů o azyl navrácených do Řecka podle nařízení Dublin II, se stal terčem kritiky ze strany UNHCR a veřejného ochránce práv z toho důvodu, že ve skutečnosti upírá žadatelům o azyl, kteří opustí Řecko, právo na posouzení a zpracování jejich žádosti. Poté, co byly řecké orgány požádány o vysvětlení této situace, uvedly, že od této praxe upustily. Řecké orgány by měly učinit veškeré kroky včetně případných úprav právních předpisů, aby tato praxe skončila a aby osoby navrácené do Řecka podle nařízení Dublin II mohly obnovit svou žádost o azyl nebo předložit žádost novou. PV\677898.doc 3/16 PE 392.010v02-00
Během období, kdy je žádost posuzována, nesmí být žadatel o azyl navrácen do země svého původu či do jakékoli jiné země. Žadatel oazyl má přístup k veřejné lékařské, lékárenské a nemocniční péči. Dále může legálně pracovat, jeho děti mají právo chodit do školy a může navštěvovat bezplatné jazykové a vzdělávací kurzy. V případě přiznání statusu uprchlíka je žadateli vydán průkaz totožnosti uprchlíka, jakož i povolení k pobytu na dobu pěti let. V případě, že status uprchlíka není přiznán, má žadatel o azyl právo podat odvolání (ve většině případů tak lze učinit ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo vydáno záporné rozhodnutí). Jestliže je podáno odvolání, odjezd/vyhoštění je odloženo. Pokud je žádost zamítnuta dvakrát, žadateli je nařízeno, aby odjel ze země. Během našich setkání jsme slyšeli z mnoha zdrojů (UNHCR, veřejný ochránce práv a další), že oznamování rozhodnutí žadatelům o azyl, jejichž žádost byla zamítnuta, je spojeno se značnými obtížemi, které mohou bránit tomu, aby tito žadatelé včas podali odvolání. Byla rovněž zdůrazňována skutečnost, že velké nedostatky se vyskytují i v odvolacím řízení. Byli jsme informováni o tom, že zvláště v případě iráckých státních příslušníků byly všechny žádosti o odvolání odloženy. Nicméně řecké orgány mohou po zamítnutí žádosti rozhodnout o vydání povolení k pobytu z humanitárních důvodů, jež je platné po dobu jednoho roku. Toto povolení může být vydáno např. v případě, že by se uprchlík po svém návratu do země původu mohl v důsledku okolností, které zde nastaly, ocitnout v nebezpečné situaci. Vstup, pobyt a sociální integrace státních příslušníků třetích zemí, kteří vstoupí na území Řecka z jiného důvodu než z důvodu mezinárodní ochrany, jsou upraveny řeckými právními předpisy o přistěhovalectví (zákon 3386/2005). Příslušníci třetích zemí, kteří nemají žádný právní status, jsou povinni odjet ze země. Vyrozuměli jsme, že těmto lidem není v mnoha případech poskytnuta žádná pomoc při zajištění jejich odjezdu. Toto samozřejmě vzbuzuje různé obavy. 4. Návštěva přijímacích středisek na ostrově Samos (14. 6. 2007) Nové středisko na ostrově Samos ve městě Vathy Stavební práce, které již probíhají 2 roky a na něž byl vyhrazen celkový rozpočet ve výši 3 milionů EUR, ještě stále nejsou ukončeny. Cílem je výstavba nového (uzavřeného) střediska, jež bude zcela v souladu s právními předpisy Společenství a bude mít ubytovací kapacitu 400 osob. Zadržení by měli mít možnost pohybovat se v prostoru vymezeném plotem s ostnatým drátem. Budou zajištěny oddělené prostory pro ženy a děti a plánuje se, že bude možné ve středisku provádět rekreační činnosti. Bude uzavřena smlouva se společností zajišťující stravování, přičemž budou zohledněny výživové požadavky, a neziskové organizace budou oprávněny ke každodenní návštěvě střediska. Poslední a zároveň nejdůležitější otázkou, jíž je třeba se zabývat, je, zda bude středisko disponovat dostatečným počtem zaměstnanců (jedná se např. o sociální pracovníky, lékaře a zdravotní sestry, psychology, překladatele, právníky a specializované policejní síly. Dále lze vzhledem k místním klimatickým podmínkám polemizovat o vhodnosti budov, které mají mít podobu chat s plochou střechou. Prefekt oznámil, že provoz střediska by měl být zahájen do dvou měsíců. Nicméně konečný výsledek závisí na rozhodnutích přijatých dvěma dotčenými ministerstvy. Realizace tohoto nového střediska probíhala sedm let. Prefekt vyjádřil názor, že vnitrostátní orgány neposkytly PE 392.010v02-00 4/16 PV\677898.doc
dostatečnou podporu, která by odpovídala naléhavé potřebě disponovat novým střediskem na ostrově Samos. Staré středisko na ostrově Samos, jež je v současné době využíváno Budova je již nepoužívanou továrnou na výrobu cigaret, která byla založena v roce 1928. Po krátkém úvodu byl delegaci umožněn neomezený přístup do vnitřních zařízení, ve kterých žijí zadržené osoby. V budově bývá celkem ubytováno 200 400 lidí. V době naší návštěvy zde bylo 115 zadržených osob, což se již zdálo být příliš mnoho. Všichni zadržení byli muži. Ženy a děti (pokud se zde nacházejí) jsou nyní ubytovány v oddělených prostorách, ačkoli tomu tak v minulosti nebývalo. Podle řeckých orgánů jsou zadrženým osobám poskytovány informace o tom, jak žádat o azyl, ale tyto osoby o něj ve skutečnosti většinou nežádají. Ve středisku je k dispozici jeden právník, jenž je zčásti financován z programu Equal. Prefekt se setkává s problémem nedostatečné podpory ze strany vnitrostátních orgánů. A skutečně jej nelze činit odpovědným za fungování střediska, aniž by mu pro tento účel byly poskytnuty dostatečné prostředky. Obecně mohou být podmínky ve středisku popsány jako nuzné, politováníhodné a nelidské. Prefekt uvedl, že zadržení poškozují budovu a že je nutné každé dva nebo tři měsíce provádět instalatérské a elektrikářské práce. Po zhlédnutí budovy se nelze ubránit myšlence, zda zbývá ještě něco, co by se dalo zničit. Destruktivní chování lze uspokojivě vysvětlit podmínkami, v nichž tito lidé musí žít. Středisko se skutečně nacházelo v havarijním stavu, takže pro zadržené představovalo riziko. Zdi byly popsány nápisy a plné děr. Ze stropu opadávaly velké kusy omítky a malty. Podlaha byla špinavá a všude bylo možno zaznamenat hmyz a odpadky. Přestože v dané době obývalo středisko pouze 115 osob, bylo přeplněné a hygienické podmínky zde byly velmi špatné. Kvalita vzduchu byla nedostatečná a prostředí vlhké. Nebyly zde žádné prostory pro rekreaci ani jídelna. Vypadalo to, že jediným nábytkem jsou špinavé matrace a palandy v několika pokojích, kterých ale zjevně nebylo dost pro všechny. Zadržení spí v mimořádně stísněných a špinavých podmínkách. Koupelny bez dveří, společné pro muže i ženy, byly v tak havarijním stavu, že byly prakticky nepoužitelné. Koupelnový prostor byl zatopen tekoucí vodou/splašky do výše asi 1 cm a byl velmi špinavý. Rozbité nádržky/potrubí doslova visely ze zdi a bylo obtížné nalézt fungující toaletu či sprchu. Podmínky zde byly naprosto ponižující a nehygienické. Dále je zřejmé, že středisko disponuje nedostatečným počtem pracovníků působí zde pouze 2 policisté, kteří mají pravidelnou službu (při rozdělování jídla je údajně policistů až pět), 1 lékař, žádný psycholog, 1 sociální pracovník (až v nedávné době), a je zde nedostatek tlumočníků (dokonce i během naší návštěvy). Někteří obyvatelé střediska si stěžovali, že poté, co byli dopadeni, byli uráženi/biti pohraniční policií. Několik zadržených nám sdělilo, že pokud si chtějí zatelefonovat, musejí podplatit ostrahu. Hlavním lékem pro nemocné je aspirin, jelikož ve středisku prakticky neexistuje lékařské zařízení. Vzhledem k nedostatku hlídek není možné převážet nemocné do nemocnice. I kdyby však bylo možné zajistit vlastní dopravu, nemocnice nedisponuje dostatečnou kapacitou, aby mohla tyto osoby přijmout. Stížnosti na zdravotní problémy jsou často spojeny s duševním stavem. Každý, kdo toto středisko navštívil, ví, proč tomu tak je. Byl zde hmatatelný pocit bezpráví a údivu nad tím, že některé skupiny jsou automaticky PV\677898.doc 5/16 PE 392.010v02-00
zadržovány na 3 měsíce (Iráčané, Palestinci a další arabsky mluvící státní příslušníci), zatímco ostatní skupiny pouze na 15 dní (Afghánci, Somálci a Eritrejci). Většina ze zadržených, s nimiž delegace hovořila, uvedla, že jsou Iráčané, Afghánci nebo Palestinci, ale že orgány je po přijetí svévolně zaevidovali jako Libanonce. Podle řeckých orgánů zadržení většinou neměli žádný doklad totožnosti a jako svou zemi původu prostě uvedli zemi, u níž předpokládali, že jejím státním příslušníkům bude zajištěno lepší zacházení. Mnozí ze zadržovaných, zejména osoby pocházejí ze zemí Maghrebu, hovořili poměrně dobře francouzsky. Ať již je skutečnost jakákoli, ukázalo se, že orgány nezavedly žádný standardní postup, který by jim umožnil stanovit původ cizinců, kteří nemají žádný doklad totožnosti (např. prostřednictvím specializovaných tlumočníků). Byly rovněž zaznamenány četné stížnosti na neexistenci přístupu k právníkovi či tlumočníkovi, jakož i na skutečnost, že lidé neobdrželi žádný dokument, ve kterém by jim byl vysvětlen důvod jejich zadržení. Po odjezdu ze střediska měli všichni členové delegace pocit, že středisko mělo být uzavřeno již před mnoha lety. Delegace zcela chápe a uznává problémy a výzvy související s přílivem migrantů. Tyto nelidské podmínky však nemohou být odůvodněny žádnými důvody a představují naprosté přehlížení povinností, jež stanoví směrnice o přijímání a postupech (2003/9/ES a 2005/85/ES). 5. Setkání s orgány a neziskovými organizacemi/mezinárodními organizacemi na ostrově Samos (14. 6. 2007) Za posledních 10 let příliv migrantů výrazně vzrostl a počet lidí projíždějících Tureckem se ztrojnásobil. Mnozí ztěchto lidí nechtějí zůstat v Řecku, ale přejí si pokračovat v cestě do některého z dalších členských států. Všechny přítomné orgány uznaly, že podmínky ve starém středisku jsou otřesné a že je nutné dokončit výstavbu nového střediska a zahájit jeho provoz co nejdříve (předpokládá se zahájení provozu v srpnu 2007) a s dostatečným počtem zaměstnanců. Ačkoli hlavní a konečná odpovědnost za přijímání žadatelů o azyl a migrantů přísluší vnitrostátním a evropským orgánům, ve skutečnosti se problémy vtéto oblasti snaží řešit místní orgány. Tyto orgány rovněž vyjádřily zcela legitimní přání, aby byla zavedena jasná a integrovaná evropská politika, která by byla v první řadě zaměřena na odstraňování faktorů podněcujících lidi k odjezdu z jejich zemí. Na otázku, z jakého důvodu trvala výstavba nového střediska tak dlouhou dobu, jsme dostali odpověď, že po vynaložení značného úsilí vydala vláda povolení k vyhledávání pozemku a budov až v roce 2005. Prefekt rovněž uvedl, že předchozí pokusy o zajištění financování nového střediska ztroskotaly z důvodu nedostatečné spolupráce předchozího prefekta a z důvodu obecných sporů o rozdělení pravomocí, pokud jde o fungování střediska a zajištění jeho zaměstnanců, mezi místní orgány a národní vládu. Další zpoždění bylo způsobeno nedostatečnou znalostí problematiky výstavby přijímacího střediska, jakož i požadovanou spoluprací dvou dotčených ministerstev. Jedním z faktorů byla nepochybně neexistence finanční podpory z rozpočtu EU. Uprchlíci a/nebo nelegální přistěhovalci budou přestěhováni do nového střediska, jakmile budou ukončeny stavební práce a bude zajištěna přítomnost dostatečného počtu zaměstnanců. Místní orgány se pokusily najít na přechodné období hotely a/nebo další místa pro dočasný PE 392.010v02-00 6/16 PV\677898.doc
pobyt, ale místní společnost (a především majitelé hotelů) nebyli příliš ochotni spolupracovat vzhledem k tomu, že mezi jejich nejvýznamnější zdroje příjmu patří cestovní ruch. Některé nevládní organizace považují tento důvod za pouhou výmluvu. Je nutné zmínit skutečnost, že na jiných ostrovech (Leros, Patmos, Kalymnos a dokonce Kos) se podařilo pronájem hotelů zajistit. Z výpovědi přítomných nevládních a mezinárodních organizací, jakož i z výpovědi jediného právníka, který pracuje ve středisku, vyplynulo, že informace poskytované zadrženým jsou nedostačující a že byly stanoveny různé standardní lhůty pro zadržování v závislosti na státní příslušnosti. Osoby, které nežádají o azyl, jsou propuštěny dříve a disponují lhůtou 1 měsíce, během níž mohou pobývat v Řecku za účelem přípravy svého odjezdu. Nicméně většina z nich se skrývá před spravedlností. My jsme získali dojem, že je vedena záměrná politika s cílem odradit lidi od podání žádosti o azyl, jenž byl posílen skutečností, že žádnému ze zadržených (zřejmě) nebyly sejmuty otisky prstů. 6. Setkání s řeckým veřejným ochráncem práv Giorgiosem KAMINISEM a jeho zástupcem Andreasem TAKISEM (14. 6. 2007) Veřejný ochránce práv vysvětlil okolnosti stávající situace v Řecku; ve svém výkladu se zaměřil jak na země, znichž migranti odjíždějí, tak na hostitelské země. Dále uvedl, že mnoho nelegálních migrantů se stává oběťmi obchodníků s lidmi, kteří tyto migranty většinou nabádají, aby se zbavili svých dokladů totožnosti. Migranti si nicméně nejsou vědomi skutečnosti (či jen nedostatečně), že veu jednoduše nejsou vítáni. Potvrdil, že mnoho příchozích považuje Řecko za tranzitní zemi. Skutečnost, že v Řecku může žít značný počet nelegálních migrantů, zřejmě souvisí se stále prosperující stínovou (černou) ekonomikou. Veřejný ochránce práv dále uvedl, že právní předpisy stanoví, že žadatelé o azyl mohou být zadrženi v přijímacím středisku pouze ve výjimečných případech. Tendence je však opačná. Policisté nerozlišují mezi žadateli o azyl a nelegálními migranty. Veřejný ochránce práv vyjádřil pochyby o tom, zda policisté posuzují žádosti oazyl pečlivě (pokud je vůbec posuzují) a uvedl, že v postupech se vyskytují závažné nedostatky, mezi něž patří např. neoznamování přijatých rozhodnutí či neexistence možnosti odvolání. Podle jeho názoru nejsou žadatelé o azyl ani nelegální migranti řádně informováni o možnostech či neexistenci možností (pokud jde o postupy/žádosti). Velký problém představuje nedostatek specializovaného personálu. Jeho zkušenost je taková, že s nezletilými je zacházeno spíše jako se subjekty, které porušují zákon, než jako s lidmi, kteří potřebují ochranu. Zdá se, že určitou úlohu zde hraje i strach z toho, že příliš lidské zacházení by mohlo působit jako povzbuzující faktor pro další případné nelegální migranty. Pan Kaminis má za to, že pokud lidé nemohou být vyhoštěni (např. do Dárfúru či Iráku), nemá smysl zadržovat je po dobu 3 měsíců. Konkrétněji veřejný ochránce práv uvedl následující problémy, jež se týkají ochrany osob žádajících o azyl: nesprávný výklad stávajícího rámce (např. Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků); vyhošťování a zadržování žadatelů o azyl (statutární opatření uplatňovaná při vyhošťování a zadržování nelegálních migrantů jsou rovněž uplatňována na migranty, kteří žádají o azyl); PV\677898.doc 7/16 PE 392.010v02-00
nezajišťování práva na odvolání a soudní ochranu žadatelů o azyl policií; podmínky pro zastavení posuzování žádosti o azyl; nedostatečný přístup k azylovému řízení v přístavech, v tranzitních zónách na letištích a na lodích plujících pod cizí vlajkou a kotvících v řeckých přístavech; neschopnost či neochota policie uplatňovat nařízení vztahující se k řízením o udělování azylu, a to přes skutečnost, že těmto nařízením byla věnována pozornost v oběžnících. Závěrem uvedl, že dochází k některým pozitivním změnám, nicméně vzhledem k přetrvávajícím nedostatkům a pochybením by měly řecké orgány věnovat této záležitosti větší pozornost. 7. Návštěva přijímacího střediska v Aténách (15. 6. 2007) Zvláštní zařízení Petrou Ralli v Aténách Petrou Rialli je uzavřeným střediskem s kapacitou 380 osob. Delegaci zde byla umožněna omezenější prohlídka v doprovodu policejního velitele zařízení a jeho personálu. Fotografování nebylo povoleno. Bylo však možné hovořit s obyvateli střediska a byly zajištěny tlumočnické služby. Podmínky byly celkově mnohem čistší a lepší než na ostrově Samos. Bylo nicméně zjištěno několik nedostatků. Ve středisku se nacházejí oddělené prostory pro nezletilé osoby bez doprovodu, ženy a muže. Nezletilí jsou ubytováni v (malých) samostatných buňkách. Muži a ženy jsou ubytováni ve větších buňkách (odděleně) po 4 8 osobách. Zadrženým zatím nebylo umožněno trávit čas mimo jejich buňky vzhledem k nedostatečnému počtu pracovníků ostrahy. Z tohoto důvodu tráví vtěchto buňkách většinu dne (ne-li celý). Tato skutečnost má v kombinaci s existencí samostatných buněk za následek, že mladiství jsou drženi prakticky v izolaci. Udělení souhlasu je nezbytné dokonce i pro použití koupelny. Ačkoli to zaměstnanci střediska popírali, obyvatelé střediska si stěžovali na nedostatečný (nebo dokonce neexistující) přístup k bezplatné právní pomoci, právníkům a sociálním pracovníkům. Rovněž byla v tomto středisku zjevná nedostatečná informovanost zadržených osob. V porovnání s našimi zkušenostmi z ostrova Samos byly materiální podmínky v tomto středisku o mnoho lepší. Nicméně izolace mladistvých za mřížemi není v jejich nejlepším zájmu. Takového postupu, jenž je v rozporu s mezinárodními závazky, je třeba se za všech okolností vyvarovat. Obecněji lze říci, že zadržení by mělo být spíše výjimkou než pravidlem. Dále zdravotnický personál uvedl, že špatná kvalita materiálu/povrchové úpravy podlah přispívá k šíření nemocí a že přítomnost pouze jednoho praktického lékaře a jednoho psychologa, kteří se zabývají 80 žádostmi zadržených denně, je zdaleka nedostačující. 8. Setkání s ministrem veřejného pořádku Vyronem POLIDORASEM (15. 6. 2007) Na počátku našeho setkání byla atmosféra poněkud napjatá. Ministr reagoval příkře na prohlášení vedoucí naší delegace, že podmínky na ostrově Samos jsou považovány za politováníhodné a důrazně ji pokáral za nedostatečnou zdvořilost. Nicméně vzápětí uvedl, že si přeje hovořit o situaci, již označil za problém nezvaných hostů, otevřeně. Ministr zdůraznil zeměpisnou polohu Řecka. Řecko stojí v první linii, stává se obětí vyšší PE 392.010v02-00 8/16 PV\677898.doc
moci a tlak, s nímž se setkává, je velký. Potvrdil, že je nezbytně nutné zabývat se hromadným přílivem migrantů. Uvedl, že na evropské úrovni je mu velmi nápomocen komisař FRATTINI, avšak postrádá podporu ze strany Rady. Stejně jako Malta, Kypr, Itálie a Španělsko plní i Řecko úlohu blokačního filtru EU, jež je spojena s vysokými náklady (přičemž však Řecko pro tyto účely nezískalo od EU žádné finanční prostředky). Ministr zdůraznil, že ačkoli se situace za několik uplynulých let zlepšila, není uspokojivá. Je naopak mimořádně naléhavá a Řecko se s ní snaží vypořádat, jak nejlépe dokáže. Jedinou cestou vpřed je podle něj celoevropská solidarita. Ministr dále vysvětlil, že ministerstvo vnitra, veřejné správy a decentralizace hradí veškeré náklady související s provozem přijímacího střediska a působením zaměstnanců, ministerstvo veřejného zdraví je odpovědné za záležitosti týkající se zdraví a ministerstvo veřejného pořádku je odpovědné za ostrahu a zadržování. Slíbil, že v novém středisku na ostrově Samos, jehož provoz by měl být zahájen v srpnu 2007, bude zajištěna přítomnost všech nezbytných specializovaných policejních sil. Podle ministra se nelegální migranti nacházejí v zoufalé situaci a velmi často jsou klamáni obchodníky s lidmi. V případě, že jsou tito lidé na moři zpozorováni a řecké námořní síly jim přikáží, aby se vrátili zpět, migranti poškodí své lodě a z námořního loďstva se v souladu s vnitrostátními a mezinárodními právními předpisy stane záchranný tým. Uvedl, že Řecko čelilo v roce 2006 příchodu 100 000 nelegálních migrantů, z nichž pouze 80 000 mohlo být navráceno do země jejich původu. Podle ministra představují zbývající osoby, které zůstávají v zemi a jichž je každoročně přibližně 20 000, nemalou zátěž. Ministr na závěr potvrdil, že v Radě ve složení SVV existuje dobrá vůle, ale zároveň nevidí žádné konkrétní kroky ani konečná rozhodnutí. Dobrá vůle nestačí. Ministr vyjádřil názor, že při přijímání nezvaných hostů by se nemělo slevovat z humanitárních standardů a že se jedná o otázku řízení na globální úrovni. Lidské zacházení musí být zajištěno prostřednictvím mezistátních dohod. 9. Setkání se zástupci nevládních a mezinárodních organizací v Aténách (15. 6. 2007) Většina zástupců uvedla, že zpráva delegace o situaci v přijímacích střediscích je výstižná a odpovídá jejich vlastním zkušenostem. Proběhla krátká debata o tom, zda je zadrženým umožněn dostatečný přístup k právní pomoci či nikoli, a zda by tato pomoc měla být bezplatná. Problém tkví zřejmě v tom, že v Řecku neexistuje bezplatný systém právní pomoci financovaný státními orgány. Nevládní organizace a právníci-dobrovolníci se snaží poskytovat bezplatnou právní pomoc, ale jejich práce nemůže zcela kompenzovat nedostatky existující v této oblasti, a to zejména v případě osob, jež nežádají o azyl. Byla zdůrazněna nezbytnost zavedení jasně definovaného institucionálního rámce, kterým by byly vymezeny pravomoci, a to jak na místní, tak na vnitrostátní úrovni. Zástupci uvedli, že ačkoli byl celkově učiněn pokrok, Řecko čeká ještě mnoho úkolů. Zmínili mimo jiné také otřesné podmínky existující v regionu Patra, jakož i postupy uplatňované na policejních stanicích, např. v regionu Evros. Region Evros je citlivou pohraniční oblastí sousedící s Tureckem, která čelí značnému přílivu migrantů z Turecka (v poslední době přijíždí mnoho Iráčanů). Tito migranti jsou zadržováni na malých policejních stanicích. V mnoha případech není zaznamenána jejich totožnost a nejsou informováni o svých právech. Jsou jednoduše vyhoštěni do Turecka. Delegace však regiony Patra ani Evros nenavštívala, a nemůže proto tato tvrzení potvrdit ani vyvrátit. PV\677898.doc 9/16 PE 392.010v02-00
Jedna z neziskových organizací upozornila na skutečnost, že Řecko neratifikovalo 4. protokol k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (článek 4 stanoví, že hromadná vyhoštění jsou zakázána). 10. Setkání s ministrem vnitra, veřejné správy a decentralizace Prokopisem PAVLOPOULOSEM (15. 6. 2007) Ministr zdůraznil zeměpisnou polohu Řecka: rozsáhlé námořní a pozemní hranice, sousedství se státy, jež nejsou členy EU, skutečnost, že Řecko představuje první zastávku migrantů atd. Konstatoval, že jak Řecko, tak EU začaly jednat příliš pozdě. Kritizoval nedostatečnou solidaritu v rámci EU a uznal skutečnost, že institucionální rámec v Řecku by měl být dále zdokonalen. Zdůraznil, že toto nelze zajistit pouze prostřednictvím finančních prostředků a že zajištění plného dodržování lidských práv vyžaduje přijetí dalších četných opatření. Na dotazy týkající se protokolu o boji proti zločinu uzavřeného mezi Řeckem a Tureckem (zejména v oblasti terorismu, organizovaného zločinu, nedovoleného obchodu s drogami a nelegálního přistěhovalectví) ministr reagoval konstatováním, že Turecko stávající protokol nedodržuje. Turecko se příliš nesnaží zastavit či omezit činnost obchodníků s lidmi. Neuplatňuje žádné sankce, ani nevykonává kontroly. Ačkoli stávajícím protokolem není dotčena možnost uzavření dohody o zpětném přebírání mezi EU a Tureckem, taková dohoda stále ještě nebyla podepsána z důvodu neochoty Turecka k takovému kroku. Zdůraznil, že je nezbytné učinit pokrok v jednáních o zpětném přebírání mezi EU a Tureckem. Potvrdil nicméně, že migranti jsou vyhošťováni zpět do Turecka, kdykoli je to možné. Je třeba podotknout, že delegace měla vážné pochyby o tom, zda jsou stávající postupy vsouladu mezinárodními úmluvami a dohodami. Ministr rovněž vyjádřil názor, že příliv migrantů je záležitostí, v níž je třeba sdílet odpovědnost na evropské/mezinárodní úrovni. K takovým přílivům vedou konflikty na celém světě s výraznou mezinárodní účastí. Kdyby například Turecko napadlo severní Irák, je pravděpodobné, že by zároveň vzrostl počet migrantů. Dále je důležité odstranit příčiny migrace. Lidé odcházejí ze země svého původu, protože jsou chudí a zoufalí. Politika EU zaměřená na tyto země má proto zásadní význam. Takové záležitosti nemohou řešit jednotlivé členské státy jako Řecko. Ministr vyzval delegaci, aby vzala v úvahu úsilí, jež Řecko v současné době vyvíjí (výstavba nových středisek, zdokonalování institucionálních dohod atd.). Ministerstvo poskytuje prefektské samosprávě úvěry nezbytné pro pokrytí provozních nákladů. Toto ministerstvo rovněž financuje (opět výhradně z vnitrostátních zdrojů) výstavbu nových přijímacích středisek, jakož i modernizaci všech typů stávajících infrastruktur. Nové středisko v obci Kyprinos v prefektuře Evros je již v provozu a výstavba nového střediska ve městě Vathy v prefektuře Samos by měla být brzy ukončena. V tomto roce by měla být zahájena výstavba nového střediska v obci Chalkida v prefektuře Evia. Ministr konstatoval, že vzhledem k tomu, že Řecko bylo v minulosti zemí vystěhovalců, jsou Řekové velmi citliví, pokud jde o záležitosti týkající se migrace. Uvedl, že v uplynulých třech letech bylo dosaženo výrazných úspěchů. Problémy však nemohou být vyřešeny jednotlivými členskými státy. PE 392.010v02-00 10/16 PV\677898.doc
11. Závěry 1. Hromadný příliv žadatelů o azyl a nelegálních migrantů se stal běžným jevem, který způsobuje krizové situace a představuje velkou výzvu pro hostitelské země (v tomto případě Řecko), jež musí zajistit ubytování těchto osob a vyřizovat žádosti o azyl. 2. Obecně příchod a přijímání žadatelů o azyl a migrantů, jakož i navracení nelegálních migrantů vzbuzuje značné obavy humanitárního rázu a obavy týkající se zajištění ochrany. 3. Řecko podobně jako Malta, Kypr, Španělsko a Itálie čelí skutečnému problému přílivu migrantů, přičemž velký počet těchto migrantů představují osoby zjevně potřebující ochranu podle mezinárodního práva. Po uskutečnění naší návštěvy nemůžeme tvrdit, že by řecké orgány měly situaci (a to jak v době příjezdu, tak později) pod kontrolou. 4. Okolnosti/podmínky ve starém (nicméně v současné době fungujícím) středisku na ostrově Samos jsou nuzné, politováníhodné, nelidské a nepřijatelné. Toto středisko by mělo být okamžitě uzavřeno a místo něj by mělo začít co nejdříve fungovat nové středisko, jež bude disponovat dostatečnými finančními prostředky, vyhovujícími standardy pro přijímání a kvalifikovaným personálem. Na přechodné období by mělo být nalezeno náhradní řešení. Jestliže nejsou k dispozici další místa pro přechodný pobyt, řecké orgány by měly (neprodleně) modernizovat staré středisko za pomoci opatření jako např. zajištění většího počtu (kvalifikovaného) personálu, pečlivější úklid, poskytnutí dostatečného počtu lůžek, zajištění funkčních koupelen. 5. Plnění povinností stanovených směrnicemi o postupech a přijímání na základě práva EU musí být prováděno bez výjimky a včas. V tomto ohledu je nutné přezkoumat příslušné rozhodnutí Evropského soudního dvora z nedávné doby a řídit se jím. 6. Je zřejmé, že problém nedostatku (a nedostatečně kvalifikovaného/specializovaného) personálu existuje v celém Řecku. K dispozici je (dáno) příliš málo zdrojů. Nedostatek (bezplatných) právníků, tlumočníků, zdravotnického personálu, sociálních pracovníků, psychologů a specializovaných policejních sil nelze přehlížet. 7. Řecké orgány by měly objasnit, zda Řecko ratifikovalo 4. protokol k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Pokud ne, je třeba podrobně vysvětlit, z jakého důvodu se tak nestalo. Proces ratifikace by měl být samozřejmě okamžitě dokončen. 8. Velké obavy vzbuzuje navracení osob do Turecka, aniž by byli vyslechnuty a evidovány. Řecké orgány by měly tuto skutečnost prošetřit a ověřit, zda jsou takové postupy v souladu s mezinárodními úmluvami a dohodami. 9. Obecněji lze říci, že pokud je vydáno nařízení k opuštění země, není jisté, zda bude toto nařízení respektováno a zda se osoby, jimž je nařízení určeno, skutečně vrátí do země původu. Zdá se, že nelegální migranti, kterým je (po vydání rozhodnutí o vyhoštění) ponechána volnost, aby si sami zajistili cestu domů, se ve většině případů skrývají před spravedlností, což má za následek nelegální přítomnost velkého počtu takových osob na území Řecka a jejich nelegální tranzit do dalších zemí EU. PV\677898.doc 11/16 PE 392.010v02-00
10. Řecké orgány uvedly, že Řecko nezískalo žádné finanční prostředky zrozpočtu EU. Evropská komise by měla vysvětlit, zda je provoz Evropského uprchlického fondu financován (alespoň částečně) jednotlivými zeměmi či nikoli. Řecké orgány by měly uvést, zda byla podána žádost o poskytnutí finančních prostředků. V případě, že žádné finanční zdroje nezískaly, je třeba si položit otázku, z jakého důvodu se tak stalo. 11. Počet uprchlíků, kteří získají ochranu, je mimořádně nízký. Bylo by vhodné, aby řecké orgány tuto skutečnost objasnily, zejména pokud jde o takové skupiny, jako jsou iráčtí uprchlíci, kteří v jiných zemích EU ochranu běžně získávají. Řecké orgány by dále měly nalézt okamžité řešení, pokud jde o nevyřízené žádosti (11 000), v jehož rámci bude zajištěno posouzení těchto žádostí plně v souladu s řeckými závazky přijatými na základě mezinárodního práva a práva ES. Měly by také potvrdit počet nevyřízených žádostí, který nevládní organizace a veřejný ochránce práv odhadují na 11 000. 12. Zadržení by mělo být spíše výjimkou než pravidlem, a nikoli naopak. Takové výjimky jsou definovány na základě jasných mezinárodních pravidel. 13. Panuje velké znepokojení, pokud jde o okolnosti, za nichž jsou zadržovány nezletilé osoby (bez doprovodu), a existují obavy, zda řecké orgány řádně provádějí některé z přísných kontrol stanovených za účelem ověření oprávněnosti takového zadržení ve výjimečných případech. Trávení celého dne v buňce nikdy není v nejlepším zájmu dítěte. Jakékoli zadržení dítěte může vážně ohrozit jeho zdraví a narušit jeho celkovou pohodu. Měl by být dodržován čl. 37 odst. b) Úmluvy o právech dítěte: Žádné dítě nesmí být nezákonně či svévolně zbaveno svobody. Zatčení, zadržení či uvěznění dítěte musí být v souladu se zákonem a mělo být uplatňováno jako krajní řešení, a to po co nejkratší možnou přiměřenou dobu. 14. Není zajištěno poskytování dostatečných a jasných informací o možnostech jakož i neexistenci možností (pokud jde o řízení/žádosti). V tomto ohledu by měla být situace okamžitě napravena. 15. Celkový dojem je, že byl učiněn pokrok, avšak příliš pomalým tempem. Delegace oceňuje úsilí vyvíjené zúčastněnými orgány a uvědomuje si, že Řecko obecně čelí velmi obtížné situaci. Nicméně je třeba uvést, že je nezbytně nutné učinit další pokrok, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. 12. Prohlášení určené Radě Rada teoreticky chápe problémy způsobené hromadným přílivem migrantů. Nicméně lze konstatovat absenci okamžitých opatření a rozhodovací postupy se zdají být nikdy nekončícím procesem. Lidé zatím žijí v nuzných podmínkách a/nebo umírají. Rada opakovaně konstatuje, že skutečnost, že v oblasti Středomoří dochází k tragédiím, vyžaduje politickou odpověď Evropské unie, jež by představovala komplexní řešení zahrnující opatření v oblasti přistěhovalectví, azylu a správy hranic. Rada stále zdůrazňuje význam plného dodržování mezinárodních závazků všemi zeměmi, zejména závazků týkajících se lidských práv a mezinárodní ochrany. Opakovaně zdůrazňuje význam evropské solidarity a spravedlivého dělení odpovědnosti, jež představují základní zásady evropské činnosti v oblasti správy vnějších hranic EU. PE 392.010v02-00 12/16 PV\677898.doc
Je třeba otevřeně říci, že výše uvedená prohlášení, jakož i další prohlášení různého typu (jako např. berlínské prohlášení) zcela postrádají smysl, pokud členské státy nejsou schopny spolupracovat. Dalo by se očekávat, že Rada bude na tuto situaci reagovat. To se však neděje. Je načase, aby si Rada uvědomila, že opakované konstatování zásady solidarity na papíře nepřispívá k řešení tlaku, jemuž čelí jednotlivé členské státy, a že takové konstatování nijak neprospívá lidem, kteří se nacházejí v tísni na moři. Spíše než klást stále vyšší nároky na některé členské státy je třeba co nejdříve přijmout hlavní směry vsouladu se závazky přijatými podle mezinárodního práva, na jejichž základě bude určena odpovědnost za osoby, které byly zachráněny či zadrženy na moři, jakož i mechanismus, jímž bude zavedeno lepší dělení pravomocí mezi členské státy. Solidarita by samozřejmě neměla být uplatňována pouze při ostraze hranic a v případě dalších policejních opatření prováděných za účelem zamezení přílivu nelegálních migrantů, ale rovněž v oblasti mezinárodní ochrany, která by se měla vztahovat na žadatele o azyl a další osoby, jež potřebují ochranu. Rada by se měla soustředit na přijímání opatření na podporu přijímací kapacity členských států, které sousedí snečlenskými státy, a měla by zajistit, že se všem žadatelům o azyl, kteří se nacházejí na území EU, dostane takové standardní ochrany, jež byla stanovena na zasedání Rady v Tampere v roce 1999, během nějž byl přijat závazek týkající se zavedení společného evropského azylového systému v roce 2010. Řízení migračních toků je nepochybně jednou z nejsložitějších a zároveň nejcitlivějších oblastí tvorby politiky, v níž snadno dochází ke střetu zájmů. Sebekritický postoj Rady je tudíž stěžejní. Rada nemůže zůstat nečinná. Rovněž by neměly převládnout vnitrostátní zájmy na úkor závazků přijatých na evropské a mezinárodní úrovni. Je třeba si uvědomit, aniž by byl podceňován rozměr výzvy, které EU čelí, že 70 % uprchlíků celého světa je přijímáno v rozvojových zemích (jen v Jordánsku a Sýrii jsou přítomny 2 miliony iráckých uprchlíků). EU by při přijímání svého podílu globální odpovědnosti měla mít tuto skutečnost na paměti. PV\677898.doc 13/16 PE 392.010v02-00
ANNEX European Parliament Committee on civil liberties, justice and home affairs Delegation to Greece 13-16 June 2007 PROGRAMME Wednesday 13 June 2007 20:00: Arrival in Athens, bus to the hotel Thursday 14 June 2007 6:45-7:45 Bus to the airport 8:45: Internal flight from Athens to the Island of Samos (Olympic Airways, OA 752) 9:45: Arrival in Samos 9:45-10:00 Bus to the detention centre 10:00-12:00: Visit of the detention centre for illegal migrants and asylum seekers Will be present with our delegation: From IO and NGOs: o Mr Panayotis PAPADIMITRIOU, Greek Council for Refugees, o Ms Lora PAPPAS, UNHCR, o Mr Chris Nash, ECRE o Ms Yiasemo KEHAGIA, Refugee Solidarity Committe in Samos. Representatives of authorities: o Mr Alexandros ZAVOS, the President of Institute of Immigration Policy, o Ms Eleni KYRANAKI from the Ministry of Interior. o Mr Ioannis LÉKKAS, The Secretary General of the North Aegean Region, o Mr Manólis KÁRLAS, Prefect, o Mr Fílippos PETROÚSKAS, Mayor of Vathí, o Mr. Panayiotis TSIAFÍDIS, Director of Police, o Mr. BONOFÁS, Head of Coast guards. 12:00-13:30: Lunch with representatives of the authorities and NGOs - Restaurant Ta Kotópoula PE 392.010v02-00 14/16 PV\677898.doc
13:30-15:15: Continuation of the visit of the centre of detention; discussion with the authorities and NGOs and, if the time will allow us, visit of the new detention centre and tour on the coast where the boats of immigrants arrive 15:15-15:40: Bus to the airport 16:40: Return Flight to Athens (Aegean Airways, A3 245) 17:30: Arrival in Athens, bus to the hotel 19:00-20:00: Meeting with Mr. Giorgios KAMINIS, the Greek Ombudsman and Mr Andreas TAKIS, Deputy Ombudsman - Location: Ombudsman's office Friday 15 June 2007 9:30-10:00 Travel by bus to the Petrou Ralli Special Holding Facility, Athens 10:00-11:30 Visit of the Petrou Ralli Special Holding Facility 11:30-12:00 Return travel by bus from Petrou Ralli 12:00-13:00 Meeting with the Minister of Public Order Mr Vyron POLIDORAS 13:15-14:30 Lunch - restaurant Kuzina 15:00-15:30 Press conference - Location: Ombudsman's office, Hadziyanni Mexi 5, Postal Code 115 28 15:30-17:30 Meeting with the Greek National Commission for Human Rights, International Organisations (UNHCR, IOM) and NGOs (Amnesty International, ARSIS, Caritas Athens, Centre National Jeunesse, ECRE, Ecumenical Programme for Refugees, European Association for Human Rights, Greek Council for Refugees, Hellenic League for Human Rights, Hellenic Red Cross, Marangopoulos Foundation for Human Rights) - Location: Ombudsman's office 19:00-20:00 Meeting with the Minister for the Interior, Public Administration and Decentralisation, Mr Prokopis PAVLOPOULOS and with the President of Institute of Immigration Policy (IMEPO), Mr Alexandros ZAVOS 20:00 Dinner - Restaurant: Dafni Saturday 16 June 2007 9:10: Return flight to Brussels (Olympic Airways, OA 145) PV\677898.doc 15/16 PE 392.010v02-00
MEPs European Parliament Committee on civil liberties, justice and home affairs Delegation to Greece 13-16 June 2007 LIST OF PARTICIPANTS Martine ROURE (PES) France, Head of Delegation Jeanine HENNIS-PLASSCHAERT (ALDE) Netherlands, Rapporteur Adamos ADAMOU (GUE/NGL) Cyprus (hors quota) Giusto CATANIA (GUE/NGL) Italie (hors quota) Panayiotis DEMETRIOU (EPP-ED) Cyprus Wolfgang KREISSL-DORFLER (PES) Germany Stavros LAMBRINIDIS (PES) Greece (hors quota) Georgios PAPASTAMKOS (EPP-ED) Greece (hors quota) Georgios TOUSSAS (GUE/NGL) Greece (hors quota) MEPs assistants Pauline CHAIGNE (Martine ROURE) Eirini GEORGIOPOULOU (Panayiotis DEMETRIOU) Nanda KELLIJ (Jeanine HENNIS-PLASSCHAERT) LIBE political advisors Stavroula KALOPSIDIOTOU (GUE/NGL) Annie LEMARCHAL (PES) Anders RASMUSSEN (ALDE) Chiara TAMBURINI (GUE/NGL) LIBE Commitee Secretariat Ana DUMITRACHE Lena VESTBERG EP Office in Athens Ioannis Coccalas Interpreters EL, EN, FR, DE, IT - 10 persons PE 392.010v02-00 16/16 PV\677898.doc