1 ÚVOD Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) představuje portfolio vzájemně obsahově a časově provázaných projektů, které směřují k dosažení společného cíle s ohledem na problematické otázky vymezené ve strategickém plánu města. Vychází tedy především z platného strategického plánu a dalších rozvojových dokumentů města, přičemž propojuje projekty z různých oblastí v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů EU. Tvoří tak dohromady logicky provázaný celek, který koresponduje se zvolenou strategií města. Tvorba IPRM je významná nejenom z důvodu zvýšení šance na zisk dotací pro prioritní projektové záměry, ale i z důvodu koncepčního postupu města při přípravě a podávání žádostí. Dochází tak k propojení strategického plánování a aktivit směřujících k získání dotací, což zajišťuje maximálně efektivní využití prostředků vynakládaných na tyto aktivity. Tento koncept Integrovaného plánu rozvoje města primárně vychází z aktualizace strategického plánu a v něm obsažených cílů, tak jak byly diskutovány v tematických pracovních skupinách. Jeho náplň je tvořena především náměty, které byly shromážděny prostřednictvím webového formuláře na www stránkách města. Projektové záměry, které byly v souladu s aktualizací strategického plánu a svou podstatou financovatelné z operačních programů EU byly projednány tematickými pracovními skupinami, kterých se účastnilo přes 150 osob zástupců města, podnikatelské i neziskové sféry). Koncept IPRM je uceleným materiálem, ve kterém jsou definovány podstatné části dokumentu dle metodik a doporučení platných v době jeho zpracování. Finální verzi bude možné zpracovat až po zveřejnění všech podmínek pro přípravu a realizaci IPRM na úrovni Ministerstva pro místní rozvoj a implementačních orgánů operačních programů. V závěru dokumentu jsou uvedeny doporučené následné kroky. Tento návrh konceptu byl projednán koordinační skupinou a byl předložen zastupitelstvu města ke schválení. 1 1
2 ANALÝZA SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK MĚSTA 2.1 SWOT analýza 2.1.1 Silné stránky doprava tradice MHD a její využití obyvateli, dopravní spojení s Libercem, lokalizace autobusového nádraží v centru města ekonomika nízká míra nezaměstnanosti průmysl tradice, rozvinutost a vysoká technologická úroveň průmyslu, ekonomická síla subjektů sídlících ve městě školství Střední uměleckoprůmyslová škola, rovnoměrná síť MŠ, ZŠ, SŠ a zvyšující se počet VŠ, široká nabídka mimoškolní výchovy a vzdělávání sociální služby kvalitní sociální služby a jejich aktivní provozovatelé, dobrá spolupráce města s neziskovými organizacemi a podpora jejich dalšího rozvoje zdravotnictví dobrá spolupráce města s nemocnicí kultura široká nabídka kulturního vyžití sport dobré technické a přírodní podmínky pro sportovní vyžití životní prostředí příroda prostoupená do města, množství parků a veřejné zeleně bezpečnost dobrá součinnost všech složek IZS, orgánů krizového řízení města i organizací působících mimo Jablonec n. N. Jablonecká přehrada z hlediska protipovodňových opatření a kvality života ve městě veřejná správa zapojení Městského úřadu Jablonce n. N. do projektu CAF a benchmarkingu, vnější prezentace Městského úřadu Jablonce n. N., jeho spolupráce s partnerskými městy udržitelný rozvoj - zvyšující se zájem o problematiku a principy udržitelného rozvoje na lokální úrovni 2.1.2 Slabé stránky doprava vysoká intenzita dopravy v centru města, doprava v klidu, neprovázanost MHD a chybějící koncepce jejího rozvoje, chybí přestupní terminál, komplikovanost cyklistické dopravy ve městě ekonomika neexistence hospodářské koncepce města průmysl nízká ekonomická diverzifikace závislost na 2 průmyslových odvětvích, nerozvinuté podnikatelské zóny a nedostatek rozvojových ploch, neprovázanost středního školství se strukturou průmyslu a ekonomiky ve městě a z toho vyplývající nedostatek kvalifikovaných mladých pracovních sil, nedostatečná komunikace města s podnikateli vzdělávání nedostatečná síť celoživotního vzdělávání, úroveň technického stavu a zázemí škol a školských zařízení sociální věci a zdravotnictví chybí komunitní plán sociálních služeb a služby pro specifické skupiny obyvatel bydlení nedostatek volných bytů a rozvojových ploch pro bydlení, nevhodná a zastaralá struktura bytového fondu zejm. nedostatek startovacích a sociálních bytů, chybí rozvojové plochy pro bydlení sport nedostatek sportovišť pro neorganizovanou veřejnost a pro individuální sporty cestovní ruch nekoncepčního řešení cestovního ruchu chybějící management a produkty cestovního ruchu, nízká úroveň profesionality služeb, nedostatečné využívání 2 2
atraktivních lokalit, nedostatečná spolupráce subjektů s cílem tvorby produktů, špatný navigační systém města, špatný technický stav kulturních památek ve městě Jablonecká přehrada nedostatečné sportovní zázemí v jejím okolí, zhoršená kvalita vody přehrady, nestanovena bezpečnostní opatření při jejím využívání infrastruktura chybějící záložní výkon elektrické sítě, chybějící či zastaralá infrastruktura (zejm. kanalizace, CZT) ve vybraných lokalitách veřejná správa špatný technický stav budovy radnice, informační systém a úroveň interiéru radnice 2.1.3 Příležitosti geografická poloha blízkost zahraničí dobrá dopravní dostupnost Liberce a Prahy (spolupráce) průmysl tradice sklářské a bižuterní výroby, rozvoj automobilového průmyslu, zájem podnikatelů o odborně vzdělané pracovníky sport konání významných sportovních událostí cestovní ruch městská památková zóna, kulturní památky historizující a secesní architektury, lokalizace města v blízkosti tradiční turistické destinace Jizerské hory životní prostředí atraktivní přírodní prostředí, využití alternativních zdrojů energie veřejná správa realizace partnerských projektů veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP) využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU 2.1.4 Hrozby fyzickogeografické podmínky klimatické podmínky, reliéf doprava omezení tramvajového spojení s Libercem, nárůst nákladní tranzitní dopravy projíždějící městem průmysl úzké zaměření průmyslu závislost na 2 odvětvích, úpadek tradičního průmyslu školství odchod obyvatel s vyšším vzděláním do Liberce sociální služby nárůst uživatelů sociálních služeb obyvatelstvo výkyvy v porodnosti a migraci obyvatel, stárnutí populace (tj. i kvalifikované pracovní síly) bezpečnost přírodní vlivy a technologické havárie veřejná správa úpravy právních norem týkajících se energetiky a životního prostředí, sociálních věcí a zdravotnictví, nedostatečné zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů 2.2 Zdůvodnění výběru tématu IPRM Cestovní ruch v Jablonci nad Nisou je významnou prioritou a stěžejní oblastí pro rozvoj města, a to především z důvodu jeho vysokého potenciálu, který by chtělo město využít tak, aby se cestovní ruch stal významným ekonomickým odvětvím vedle tradičního sklářského, bižuterního a automobilového průmyslu. Tento potenciál pramení jednak z koncentrace kulturních památek ze začátku 20. století, množství sportovních areálů včetně Jablonecké přehrady a jejího okolí a také z lokalizace v blízkosti turisticky atraktivních Jizerských hor (viz zvýrazněné body v kapitole 2.1). Na druhou stranu příležitosti, kterými Jablonec n. N. disponuje, nejsou v současnosti 3 3
dostatečně využívány, což je ovlivněno úrovní infrastruktury pro cestovní ruch, atraktivitou centra, kvalitou poskytovaných služeb a jejich provázaností, propagací a v neposlední řadě také nekoncepčností rozvoje cestovního ruchu (viz zvýrazněné body v kapitole 2.1). 2.3 Návaznost aktivit IPRM na aktualizovaný Strategický plán města Jablonce nad Nisou 2003-2015 Integrovaný plán rozvoje města Jablonce nad Nisou Cestovní ruch úzce navazuje na Strategický plán města Jablonce nad Nisou 2003 2015 (aktualizovaný v roce 2007), který je v souladu se strategickými dokumenty Libereckého kraje (Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 2020) a Národním strategickým referenčním rámcem České republiky. Ve Strategickém plánu Jablonce nad Nisou je problematice cestovního ruchu věnována tématická oblast Kultura, sport a cestovní ruch, atraktivitě veřejných prostor pak tématické oblasti Urbanismus a bydlení; Infrastruktura a životní prostředí, jejichž globální cíle a struktury relevantních opatření a specifických cílů pro cestovní ruch jsou uvedeny níže. Soulad se Strategickým plánem města je vyjádřen čísly specifických cílů, která jsou uvedena u jednotlivých projektových záměrů (viz kapitola 6). 2.3.1 Kultura, sport a cestovní ruch Globální cíl: Vybudovat sportovně kulturní a turistické centrum s kvalitními podmínkami pro život, které bude sloužit jako nástupní místo do Jizerských hor s typickým identifikačním znakem tradice sklářské a bižuterní výroby. Struktura opatření a specifických cílů: Opatření 6.1: Rozvoj kultury 6.1.1 Podporovat růst kvality kulturních služeb 6.1.2 Podporovat rozvoj infrastruktury kulturních služeb 6.1.3 Vytvořit podmínky pro pořádání kulturních akcí 6.1.4 Zajistit dostatečnou propagaci kulturních zařízení a akcí Opatření 6.2: Podpora sportu a volnočasových aktivit 6.2.1 Zvýšit kvalitu infrastruktury sportovních areálů z důrazem na ekonomicko-ekologický provoz 6.2.2 Zajistit dostatek možností pro trávení volného času 6.2.3 Zajistit dostatečnou propagaci sportovních zařízení a akcí 4 4
Opatření 6.3: Oživení cestovního ruchu ve městě KONCEPT INTEGROVANÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA 6.3.1 Zvýšit kvalitu infrastruktury cestovního ruchu 6.3.2 Zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu 6.3.3 Vytvořit produkty cestovního ruchu založené na místních turistických specifikách 6.3.4 Vytvořit propagační strategii cestovního ruchu ve městě 6.3.5 Vytvořit nové turistické atraktivity 2.3.2 Urbanismus a bydlení Globální cíl: Atraktivní město s kvalitním prostředím a architekturou přitahující život do centra, poskytující možnosti vyžití, nástupní centrum do Jizerských hor (cestovního ruchu), dobrá adresa pro bydlení. Struktura opatření a specifických cílů: Opatření 5.2: Veřejný prostor 5.2.1 Vytvořit systém rozvoje veřejných prostor 5.2.2 Zvýšit úroveň veřejných prostor 5.2.3 Obnovit a rozšiřovat veřejné budovy 5.2.4 Vytvořit podmínky pro pořádání kulturních akcí 5.2.5 Podpořit rozvoj multifunkčních obchodních center 5.2.6 Rozvinout plochy pro bydlení, podnikání, průmysl a cestovní ruch Opatření 5.3: Revitalizace centra a obnova kulturních památek 5.3.1 Obnovit historicky a kulturně významné stavby ve městě 5.3.2 Oživit centrum 5.3.3 Zajistit ochranu architektonicky hodnotných budov 2.3.3 Infrastruktura a životní prostředí Globální cíl: Vytvořit spolehlivě fungující město umožňující udržitelný rozvoj území. Struktura relevantních opatření a specifických cílů: Opatření 7.1: Životní prostředí 7.1.1 Vytvářet podmínky pro rozvoj a rozvíjet bytovou výstavbu s ohledem na životní prostředí 7.1.2 Zkvalitnit zeleň, parky a přírodní atraktivity 7.1.3 Zkvalitnit odpadové hospodářství 7.1.4 Zkvalitnit infrastrukturu v okolí přehrady 5 5
3 SITUAČNÍ ANALÝZA OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU VČETNĚ PROBLÉMŮ A SMĚRŮ JEJICH ŘEŠENÍ Cestovní ruch je jednou z oblastí s výrazným potenciálem pro rozvoj. Díky lokalizaci Jablonce nad Nisou v těsné blízkosti CHKO Jizerské hory, v atraktivním přírodním prostředí, ale také díky výborné dopravní dostupnosti jak z Liberce, tak z Prahy má Jablonec n. N. dobré předpoklady zejména pro využití svého přírodního potenciálu pro cestovní ruch. Neméně je však podstatná i kulturní složka cestovního ruchu. Přírodní ani kulturní potenciál pro cestovní ruch však nejsou doposud efektivně využívány, neboť jim brání omezení v podobě neuspokojivého stavu některých kulturních památek a atraktivit, příp. produktů cestovního ruchu a jejich propagace, kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení, navigačního a dopravního systému. V neposlední řadě je to také absence koncepce rozvoje cestovního ruchu. Z hlediska potenciálu kulturního cestovního ruchu v Jablonci n. N. lze považovat za významný faktor secesní a historizující architekturu. Na území města Jablonec n. N. se nachází 245 kulturních památek, z čehož 164 se nachází v městské památkové zóně. Atraktivními stavbami jsou především secesní objekty Městského divadla, Muzea skla a bižuterie, Starokatolického kostela, Městských lázní či funkcionalistická budova radnice. Tyto stavby jsou lokalizovány v centru města, v němž je však také nezanedbatelný podíl zchátralých či nerekonstruovaných budov, což způsobuje nižší atraktivitu centra pro turisty. Kulturní potenciál Jablonce nad Nisou nespočívá pouze v kulturních památkách, ale také v tradiční výrobě skla a bižuterie, která by mohla být výrazněji využita pro přilákání návštěvníků do města a jeho okolí. V současnosti je otevřeno Muzeum skla a bižuterie, realizovány jsou také dva produkty cestovního ruchu Jablonecké putování a Sklářská a kamenářská stezka. Z kulturních a společenských akcí se v Jablonci n. N. pořádají městské slavnosti (Velikonoční trhy, Jablonecké podzimní slavnosti a Vánoční trhy), Jablonecké kulturní léto v novém areálu Eurocentra či koncerty v nedávno zrekonstruovaném kostele Sv. Anny. Připravováno je také Mezinárodní trienále JABLONEC 2008 a 2011, které volně naváže na pořádání výstav skla a bižuterie v 60. 80. letech 20. století. Velká pozornost je věnována sportu a sportovním areálům, jejichž velká část byla v posledních letech rekonstruována (lehkoatletická hala a stadion na Střelnici, městská hala apod.). Rekonstrukce dalších objektů je připravována. Střediskem sportu a rekreace by se měla stát Jablonecká přehrada a její okolí. Sportovní zařízení jsou většinou využívána kluby či organizacemi, možností pro neorganizovanou veřejnost je méně. Chybí také prostory pro individuální sportovní 6 6
aktivity. Nedostačující se také síť cyklotras a cyklostezek, která nenavazuje na trasování těchto komunikací v okolí Jablonce nad Nisou. Atraktivity cestovního ruchu v Jablonci n. N. jsou sice turisty využívány, ale ne v masové míře. Příčinou je vzájemná neprovázanost služeb cestovního ruchu, která je i důsledkem nízké spolupráce organizací působících v odvětví cestovního ruchu, ale zejména také jejich nedostatečná propagace mimo veletrhy cestovního ruchu. Problémem je také doprava, zejména vedení hlavních silničních tahů centrem města, nedostatečný počet parkovacích míst v centru města či v blízkosti atraktivit cestovního ruchu, absence záchytných parkovišť. Celkovou dopravní situaci, která je nepříznivá zejména během zimní sezóny, kdy přes Jablonec n. N. směřují turisté do Jizerských hor a Krkonoš, komplikuje i nepřehledný a málo podrobný městský informační a navigační systém, jenž příliš neulehčuje nalezení turistických atraktivit či samotného informačního centra. Nepříliš vyhovující je také stav ubytovacích a stravovacích zařízení. Ačkoliv Jablonec n. N. disponuje velkým počtem ubytovacích zařízení s kapacitou téměř 900 lůžek, kvalita ubytování a profesionalita služeb není příliš vysoká a je vhodná především pro méně náročnou klientelu. Průměrná obsazenost ubytovacích zařízení se v případě hotelů a penzionů pohybuje zhruba na úrovni 15 %, vyšší obsazenosti pak dosahují turistické ubytovny (až 25 %), ty však kromě turistů využívají např. i zahraniční dělníci. Ačkoliv Jablonec nad Nisou má potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, je nutné zdůraznit, že důležitou podmínkou pro posílení role tohoto ekonomického odvětví a celkové zvýšení návštěvnosti města, je zvýšení kvality poskytovaných služeb, jejich systematická koordinace a ucelená propagace. Prvním krokem v tomto směru by mělo být vytvoření koncepce cestovního ruchu, jenž by definovala směr, kterým by se měl cestovní ruch v Jablonci n. N. rozvíjet. Nutné bude zahrnout do přípravy a realizace koncepce cestovního ruchu co nejvíce subjektů působících v odvětví, a to nejen v samotném městě, ale i v jeho okolí a podpořit návaznost jednotlivých služeb. Koordinátorem těchto činností by mohlo být turistické informační centrum, jehož působnost by se těmito kroky mohla rozšířit až na celou oblast Jizerských hor. 7 7
4 HLAVNÍ CÍL IPRM S ohledem na relevantní body uvedené ve SWOT analýze města byl pro realizaci aktivit v tématické oblasti cestovního ruchu v období let 2007 2013 formulován zastřešující hlavní cíl Integrovaného plánu rozvoje města Jablonce nad Nisou: Zvýšit přitažlivost města pro návštěvníky prostřednictvím využití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu Dosažení uvedeného cíle bude možno ověřovat prostřednictvím následujících kvantitativních indikátorů: Počet turistů (navštěvujících turistické atraktivity města a využívajících produkty CR) Obsazenost ubytovacích zařízení Počet vytvořených produktů cestovního ruchu Počet nových atraktivit cestovního ruchu Vybudovaná či rekonstruovaná (revitalizovaná) infrastruktura cestovního ruchu Pro naplnění uvedeného cíle jsou dále navrženy základní prioritní oblasti, které budou postupně realizovány prostřednictvím konkrétních projektů (aktivit IPRM). 8 8
5 NÁVRH PRIORITNÍCH OBLASTÍ IPRM S OHLEDEM NA PRIORITY OPERAČNÍCH PROGRAMŮ Prioritní oblasti byly definovány na základě současné ekonomické a sociální situace města a v návaznosti na aktuální znění operačních programů, a to následujícím způsobem: 1. Management cestovního ruchu 2. Základní a doplňková infrastruktura pro cestovní ruch 3. Kvalita služeb cestovního ruchu 4. Obnova památek 5. Systematická propagace cestovního ruchu 6. Integrované produkty cestovního ruchu Uvedené prioritní oblasti obsahově navazují na zaměření priorit operačních programů, do nichž budou předkládány jednotlivé projekty, které tvoří součást IPRM. Jedná se o následující priority: 1. Regionální operační program NUTS II Severovýchod o Prioritní osa 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.2: Rozvoj měst o Prioritní osa 3: Cestovní ruch, oblast podpory 3.1: Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR o Prioritní osa 3: Cestovní ruch, oblast podpory 3.2: Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR 2. Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika Polsko o Prioritní osa I. Posilování dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik, oblast podpory 1.1 Posilování dostupnosti o Prioritní osa II. Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu, oblast podpory 2.2 Podpora rozvoje cestovního ruchu 3. Operační program Životní prostředí o Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny 4. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost o Prioritní osa 1 Adaptabilita, oblast podpory 1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků 9 9
6 INDIKATIVNÍ SEZNAM PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ AKTIVITY IPRM Aktivity IPRM jsou uspořádány v podobě tabulek s přehledem jednotlivých projektových záměrů, možných zdrojů financování z fondů EU a vazeb záměrů na specifické cíle Strategického plánu Jablonce nad Nisou. Projekty byly rozčleněny do tabulek dle jednotlivých prioritních oblastí IPRM. 6.1 Management cestovního ruchu Koncepce cestovního ruchu Jablonce nad Nisou ROP 3.2 6.3.2 Manager cestovního ruchu Jizerské hory ROP 3.2 6.3.2 6.2 Základní a doplňková infrastruktura pro cestovní ruch 6.2.1 Doprava Rozšíření cyklotras na území města v návaznosti na systém cyklotras Euroregionu Nisa Záchytná parkoviště ROP 3.1, OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko 1.1 OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko 1.1 6.3.1 1.1.5 6.2.2 Doplňková infrastruktura Rekonstrukce volejbalového areálu ve Smetanově ulici ROP 2.2 6.2.1 Rekonstrukce sportovního centra Pražská 20 ROP 2.2 6.2.1 Rekonstrukce plaveckého bazénu a okolí ROP 2.2 6.2.1 Vybudování venkovního bazénu se zázemím ROP 2.2 6.2.1 Rozvoj areálu Novoveského koupaliště ROP 2.2 6.2.1 Rozvoj sportovního areálu Břízky ROP 2.2, ROP 3.1, OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko 2.2 6.2.2 Přestavba atletického areálu Srnčí důl na rekreačně sportovní areál pro veřejnost ROP 2.2 6.2.2 Výstavba sportovní haly v Pasekách ROP 2.2 6.2.2 6.2.3 Informační systém Aktualizace Městského turistického informačního (navigačního) systému Rozšíření Regionálního informačního centra OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko, oblast podpory 2.2 ROP 3.2, OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko, oblast podpory 2.2 6.3.1 6.3.2 10 10
6.2.4 Veřejný prostor Modernizace veřejného osvětlení v rámci revitalizace a regenerace veřejných prostor ROP 2.2 5.2.2 Dokončení pěší zóny v centru města ROP 2.2 5.2.2 Areál Jablonecké přehrady a jejího okolí ROP 2.2 + ROP 3.1 5.2.6 Revitalizace Mšenského parku OP Životní prostředí, 6.5, ROP 2.2 7.1.2 Revitalizace Horního náměstí ROP 2.2 5.2.2 Revitalizace historického centra v okolí koryta řeky Nisy ROP 2.2 5.2.2 6.3 Kvalita služeb cestovního ruchu Vzdělávací kurzy pro poskytovatele služeb v cestovním ruchu OP LZZ 1.1 6.3.2 6.4 Obnova památek Rekonstrukce budovy radnice ROP 2.2 5.3.1 Rekonstrukce divadla (obnova figurálních soch v průčelí a oprava vnější fasády budovy) ROP 2.2 6.1.2 Rekonstrukce střechy a fasády budovy Jiráskova 7 ROP 2.2 5.3.1 6.5 Systematická propagace cestovního ruchu Propagace města v souladu s koncepcí rozvoje cestovního ruchu ROP 3.2, OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko, oblast podpory 2.2 6.3.4 6.6 Integrované produkty cestovního ruchu Produkt cestovního ruchu Sklářská stezka ROP 3.2, OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko, oblast podpory 2.2 6.3.3 Produkt cestovního ruchu Jablonecké putování II Využití technických památek a atraktivit na území města pro cestovní ruch ROP 3.2, OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko, oblast podpory 2.2 ROP 3.2, OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko, oblast podpory 2.2 6.3.3 6.3.5 11 11
7 NÁVRH POSTUPU REALIZACE IPRM KONCEPT INTEGROVANÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA Předložený materiál je konceptem Integrovaného plánu rozvoje města Jablonce nad Nisou. Vzhledem k připravenosti jednotlivých projektových záměrů podpořitelných z fondů EU, které jsou uvedeny v kapitole 6, a vzhledem ke stavu přípravy jednotlivých operačních programů (včetně aktuálně dostupné metodiky zpracování a způsobu implementace integrovaných plánů rozvoje měst) nemůže být řada problémových otázek v současné fázi vypracování IPRM uzavřena. Obsah IPRM tak bude v závěru roku 2007 postupně zpřesňován. Pro úspěšnou finalizaci a implementaci IPRM navrhujeme v současné době provedení následujících kroků: 1. Stanovení priorit a výběr projektových záměrů pro zařazení do IPRM s ohledem na naléhavost jejich realizace, stav připravenosti a míru pravděpodobnosti realizace včetně získání dotací z fondů EU případné přeřazení záměrů, které není možné aktuálně v krátkém časovém horizontu připravit k realizaci, do zásobníku projektů IPRM, či dodatečné zařazení dalších projektových záměrů 2. Rozpracování jednotlivých záměrů cíle, aktivity a výstupy, odhadované náklady, předpokládaná doba realizace, předpoklady realizace 3. Sestavení harmonogramu implementace IPRM tj. časového plánu realizace jednotlivých projektů (aktivit) IRPM 4. Sestavení finančního plánu tj. způsobu financování projektů včetně alokace finančních prostředků na jednotlivé roky implementace s ohledem na disponibilní zdroje na spolufinancování projektů (rozpočtové omezení města) 5. Ustavení organizační struktury pro řízení, monitoring a hodnocení implementace IPRM a vytvoření administrativní kapacity pro tyto činnosti 6. Konzultace IPRM s implementačním orgánem 7. Doložení schopnost města realizovat IPRM závazek kofinancování projektů 8. Předložení IPRM ke schválení implementačnímu orgánu Obecně lze říci, že na dopracování finální verze IPRM mají vliv dva faktory: Vnitřní faktory stav připravenosti jednotlivých projektů a města Jablonce nad Nisou jako takového na čerpání dotací (včetně navazujících problémů) Vnější faktory stav připravenosti České republiky k čerpání prostředků ze strukturálních fondů (zejména připravenost jednotlivých operačních programů a nastavení podmínek a kritérií pro podávání projektů do OP v rámci výzev a dále probíhající změny v zásadách pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaných plánů rozvoje měst) Pro realizaci výše uvedených kroků je nutná součinnost všech zainteresovaných subjektů, zejména předpokládaných nositelů (předkladatelů) projektů a jejich partnerů. Realizace jednotlivých kroků pak musí probíhat v souladu s metodikou zpracování IPRM tak, aby forma IPRM odpovídala formálním požadavkům pro předložení implementačnímu orgánu. 12 12
Finálně zpracovaný IPRM bude i nadále živým dokumentem a v průběhu programovacího období do roku 2013 by měly být každoročně prováděny jeho aktualizace. Význam pravidelných aktualizací spočívá především ve vyhodnocení aktuálního stavu implementace IPRM a jednotlivých záměrů v něm obsažených v návaznosti na stav implementace operačních programů, revizi časových harmonogramů a finančního plánu realizace IPRM. Jak již bylo uvedeno, konečná podoba metodiky pro tvorbu a realizaci integrovaných plánů rozvoje města není v době zpracování konceptu IPRM Jablonce nad Nisou dosud známa, stejně tak jako není vyjasněn způsob čerpání prostředků z jednotlivých operačních programů prostřednictvím IPRM. 13 13