Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření) 1,36 bilionu Kč a krátkodobý dluh 365,4 mld. Kč. Dlouhodobý dluh představoval 79 % celkového dluhu. Objem hypoték, který se na dlouhodobém dluhu podílel 79 %, dosáhl výše 1,1 bilionu Kč a meziročně se zvýšil o 54,3 mld. Kč, resp. o 5 %. Objem krátkodobého dluhu meziročně vzrostl o 7,3 mld. Kč, tj. o 2 %. Celkem mělo dluh 3 miliony lidí, z toho dlouhodobý dluh 67 tisíc osob, krátkodobý 1,9 milionu klientů a obě formy dluhu pak 54 tisíc lidí. Téměř polovina klientů s dlouhodobým dluhem měla i dluh krátkodobý. Hypotéku vlastnilo koncem prvního čtvrtletí 541 tisíc klientů, což je necelá polovina osob s dlouhodobým dluhem. Počet klientů s hypotékou se meziročně zvýšil o 44 tisíc osob, resp. o 9 %. Počet osob s krátkodobým dluhem se naopak o 78 tisíc osob, resp. o 3 % snížil. Průměrná částka na klienta s hypotékou se meziročně o 66 tisíc Kč, resp. o 3 % snížila a dosáhla výše 2 milionů Kč. Částka připadající v průměru na jednoho klienta s krátkodobým dluhem naopak o 7,6 tisíc Kč vzrostla na 125 tisíc Kč. Zatímco se u krátkodobého dluhu meziročně zvýšil objem a částka na klienta, jejich počet se naopak snížil. U hypoték došlo k tomu, že jejich objem se meziročně zvýšil stejně jako počet klientů, průměrná částka na klienta se však snížila. Graf 1: Krátkodobý dluh a hypotéky KD dluh - objem mld. Kč Hypotéky - objem mld. Kč 4 3 358 365 1 2 1 8 1 17 1 71 2 6 1 4 2 KD dluh - počet klientů Hypotéky - počet klientů 2 517 877 2 439 82 496 646 54 655 Strana 1
KD dluh - částka na klienta v Kč Hypotéky - částka na klienta v Kč 142 215 149 777 2 47 29 1 981 31 Koncem prvního čtvrtletí roku 215 mělo dlouhodobý dluh 12 % obyvatel starších 14 let. Téměř polovina z jeho objemu patřila lidem ve věku od 35 do 46 let. Na celkovém počtu klientů se tato věková skupina podílela 4 %, avšak vykázala až třetí nejvyšší průměrnou částku na klienta. Nejvyšší částku na klienta dosáhla věková skupina 3 až 34 let, a to 1,6 milionu Kč. Pouhými 2 % se na celkovém objemu dlouhodobého dluhu podílela nejmladší věková skupina a po ní skupina nejstarší (5 %), té pak patří nejnižší částka na klienta (465 tisíc Kč). Ve věkové kategorii 34 až 44 let mělo dlouhodobý dluh 27 % osob a 22 % to bylo u lidí ve věku od 3 až 34 let, v nejmladší věkové kategorii mělo dlouhodobý dluh pouze 2 % z nich, u nejstarší pak 4 %. Objem dlouhodobého dluhu klientů v nejstarší věkové skupině roste rychleji než objem krátkodobého dluhu, čímž se mezera mezi nimi postupně uzavírá, koncem prvního čtvrtletí dosáhla pouhých 4 mld. Kč. Je to však stále jediná věková kategorie, u které je objem krátkodobého dluhu vyšší než objem dluhu dlouhodobého. Graf 2: Struktura objemu dlouhodobého dluhu k 31. 3. 215 DD dluh - objem 5% 2% 9% 18% 2% 46% 15-24 25-29 3-34 35-44 45-54 55+ Koncem prvního čtvrtletí roku 215 mělo krátkodobý dluh 27 % obyvatel starších 14 let. Ve věkové skupině 35 až 44 let a 45 až 54 let byly více než dvě pětiny z nich a ve skupině osob od 25 do 29 let a 3 až 34 let pak jedna třetina z nich. Pouze 12 % osob v nejmladší věkové skupině mělo krátkodobý dluh a téměř každý pátý v nejstarší věkové kategorii. Strana 2
Objem krátkodobého dluhu je mezi věkovými kategoriemi rozdělený mnohem rovnoměrněji než dluh dlouhodobý. Necelá třetina krátkodobého dluhu patřila stejné věkové kategorii jako u dlouhodobého dluhu, tedy lidem ve věku od 35 do 44 let. Podíleli se i největší měrou na počtu klientů s krátkodobým dluhem (28 %). Na tři starší věkové skupiny připadlo 78 % objemu krátkodobého dluhu a na celkovém počtu klientů se podílely 74 %. Na celkovém počtu klientů s krátkodobým dluhem se nejmladší věková kategorie podílela 4 % a dvě navazující pak každá jednou desetinou. Meziročně se objem krátkodobého dluhu zvýšil ve všech věkových kategoriích, s výjimkou skupiny lidí ve věku od 3 do 34 let (pokles o,1 mld. Kč). Na meziročním přírůstku o 7,3 mld. Kč se nejvíce podíleli klienti ve věku od 45 do 54 let (+ 2,8 mld. Kč) a dále ti ve věku od 35 do 44 let (+ 2 mld. Kč). Graf 3: Struktura objemu krátkodobého dluhu Rozložení KD dluhu k 31.3.214 3,6% Objem KD dluhu k 31.3.215 3,8% 19,3% 8,% 1,9% 15-24 25-29 3-34 19,4% 8,% 1,4% 15-24 25-29 3-34 26,1% 32,2% 35-44 45-54 26,3% 32,1% 35-44 45-54 55+ 55+ Koncem prvního čtvrtletí roku 215 mělo hypotéku 6 % obyvatel starších 14 let. Mnohem více to bylo ve věkové skupině 35 až 44 let (14 %) a 3 až 34 let (12 %). Pouze 1 % obyvatel nejmladší a nejstarší věkové skupiny mělo hypotéku. Necelá polovina objemu hypoték připadla na věkovou skupinu 35 až 44 let, podíl další věkové skupiny byl méně než poloviční (21 %). Nejméně se podílela nejmladší věková skupina. Nejvíce klientů s hypotékou bylo ve věku od 35 do 44 let (44 %), dvě pětiny pak připadly na sousední věkové kategorie. Nejnižší počet klientů s hypotékou patřil nejmladší věkové kategorii. Nejvyšší částka připadající v průměru na jednoho klienta s hypotékou patřila lidem ve věku od 3 do 34 let (2,2 milionu Kč), nejnižší pak nejstarší věkové skupině (1,6 milionu Kč). O meziroční přírůstek objemu hypoték o 54,3 mld. Kč se zasloužily výlučně tři starší věkové kategorie. Velmi výrazně se na jejich růstu podílela věková skupina 35 až 44 let, a to z 68 %. Nejvyšší dynamiku však vykázala navazující starší věková kategorie (+ 1 %) a hned po ní nejstarší věková kategorie (+ 9 %). Objem hypoték prvních tří věkových skupin se prakticky nezměnil. Věková skupina, ve které došlo jako v jediné k poklesu objemu hypoték, byla stejná jako u krátkodobého dluhu 3 až 34 let (- 1 %). Strana 3
Graf 4: Struktura hypoték podle objemu Objem hypoték k 31.3.214 Objem hypoték k 31.3.215 3,8% 1,3% 9,5% 17,2% 15-24 25-29 4,% 1,2% 9,% 17,9% 15-24 25-29 22,% 3-34 2,6% 3-34 35-44 35-44 46,2% 45-54 55+ 47,3% 45-54 55+ Lidé ve věku 35 až 44 let drželi zdaleka největší díl jak dlouhodobého, tak i krátkodobého dluhu. Z této kategorie pochází i nejvyšší počet lidí s dluhem a rovněž počet osob s dluhem na celkovém počtu lidí v dané věkové kategorii je v této skupině mnohem vyšší než v ostatních. Nové úvěry Objem dluhu z úvěrů poskytnutých v prvním čtvrtletí roku 215 dosáhl výše 99,5 mld. Kč. Na dlouhodobý dluh připadlo 61 % (6,4 mld. Kč) této sumy a zbývajících 39 % tvořil krátkodobý dluh (39,1 mld. Kč). Nový dlouhodobý dluh tvořily zejména nové hypotéky, které se podílely 83 %. V období od ledna do března 215 poskytli věřitelé hypotéky v objemu 5 mld. Kč, a to je o 8,4 mld. Kč, resp. o 2 % více než ve stejném období roku 214. Růst objemu hypoték byl patrně ovlivněn odkladem poptávky po nich z posledního čtvrtletí roku 214, ve kterém se jejich objem meziročně snížil. Novou hypotéku získalo v prvním čtvrtletí roku 215 necelých 23 tisíc klientů, což je o 4 tisíce osob, resp. o 22 % více než ve stejném období předchozího roku. Zatímco se objem i počet klientů s novou hypotékou meziročně zvýšil, částka připadající v průměru na jednoho klienta s novou hypotékou se naopak mírně snížila, a to o 33 tisíc Kč, resp. o 1 % na 2,2 miliony Kč. Na růstu objemu nových hypoték se podílely všechny věkové kategorie. Necelá polovina přírůstku sice patřila věkové skupině 34 až 44 let, avšak nejrychleji se objem nových hypoték zvýšil u nejstarší a nejmladší věkové kategorie (o 33 %, resp. o 31 %). Celkový objem hypoték ovlivnily tyto dvě skupiny klientů vcelku jen málo, protože na ně připadlo jen 6 % celkového objemu nových hypoték. Strana 4
Na celkovém objemu hypoték poskytnutých v prvním čtvrtletí roku 215 se dvěma pětinami podíleli lidé ve věku od 35 do 44 let, necelých 12 % pak patřilo věkové kategorii 3 až 34 let. Nejvyšší průměrnou částku dostali klienti ve věku 45 až 54 let (necelé 2 miliony Kč). Nejnižší průměrnou částku vykázala nejstarší věková skupina (1,7 milionu Kč). Novou hypotéku v prvním čtvrtletí obdrželo, jak již bylo uvedeno, téměř 23 tisíc klientů. Necelých 38 % z nich patřilo do věkové kategorie 35 až 44 let a 22 % pak měla věková skupina 3 až 34 let. Pouhými 3 % se na celkovém počtu klientů podílela nejstarší věková kategorie. Graf 5: Hypotéky poskytnuté v prvním čtvrtletí 6 5 4 3 2 1 Nové hypotéky - objem mld. Kč 5, 41,6 1.Q 214 1.Q 215 Nové hypotéky - počet klientů 22 816 18 677 1.Q 214 1.Q 215 Nové hypotéky - částka na klienta v Kč 2 225 217 2 191 85 1.Q 214 1.Q 215 Nový krátkodobý dluh získala v první čtvrtině roku 215 ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího sice méně osob, ale vypůjčili si v průměru vyšší částku. Meziročně se objem nově poskytnutého krátkodobého dluhu zvýšil o 1,7 mld. Kč, resp. o 4 %, avšak počet klientů s novým krátkodobým dluhem se o 7,6 tisíc, resp. o 2 % snížil a částka na klienta tudíž vzrostla (o 7,4 tisíc Kč na 118 tisíc Kč). Nejvíce se na objemu krátkodobého dluhu poskytnutého v prvním čtvrtletí roku 215 podíleli lidé ve věku od 35 do 44 let (31 %) a dále klienti ve věkové skupině 45 až 54 let (23 %). Na osoby starší 34 let připadlo 7 % nového krátkodobého dluhu a na celkovém počtu klientů se podílely 66 %. Nejmladší věková kategorie získala 8 % celkového objemu nového krátkodobého dluhu a na počtu klientů se podílela 11 %. Strana 5
O meziroční přírůstek nově poskytnutého krátkodobého dluhu se nejvíce zasloužili lidé ve věku od 35 do 44 let a hned za nimi se umístila nejmladší věková kategorie. Byla to nejmladší věková skupina, která zaznamenala nejvyšší meziroční tempo růstu, a to 15 %. Navazující věková kategorie dosáhla 8 % růstu. Ve věkové kategorii 45 až 54 let se objem nově poskytnutého dluhu meziročně nezměnil. Nový krátkodobý dluh získalo v prvním čtvrtletí letošního roku 3 % obyvatel starších 14 let. 5 % tvořili lidé s novým krátkodobým dluhem ve věkové skupině 25 až 29 let, 35 až 44 let a dále i 45 až 54 let. Nejmenší podíl měli v nejstarší věkové kategorii (2 %). Graf 6: Krátkodobý dluh poskytnutý v prvním čtvrtletí Nový KD dluh - objem mld. Kč Nový KD dluh - počet klientů 5 4 3 2 1 37,4 39, 1.Q 214 1.Q 215 317 55 311 974 1.Q 214 1.Q 215 Nový KD dluh - částka na klienta v Kč 117 647 125 45 1.Q 214 1.Q 215 Smlouvy Koncem prvního čtvrtletí evidoval Bankovní a Nebankovní registr 5,9 milionů otevřených smluv. Naprostá většina z nich (78 %) se týkala krátkodobého dluhu. Na dlouhodobý dluh připadlo 22 % otevřených smluv, stejně jako v předchozím období. Průměrná částka připadající na jednu otevřenou smlouvu s dlouhodobým dluhem dosáhla výše 1 milion Kč, u smluv na krátkodobý dluh to bylo 8 tisíc Kč. Polovina z počtu otevřených smluv na krátkodobý dluh se týkala spotřebitelských a osobních úvěrů. Meziročně se počet smluv na krátkodobý dluh snížil o 258 tisíc, resp. o 5 %, avšak částka na smlouvu se o 5,8 tisíc Kč zvýšila, a to na již zmíněných 8 tisíc Kč. Strana 6
Na jednoho klienta s dlouhodobým dluhem připadlo v průměru 1,2 otevřené smlouvy, v případě krátkodobého dluhu to bylo 1,9 otevřené smlouvy, což je stejný počet jako ve stejném období předchozího roku. Na jednoho klienta s osobním úvěrem připadlo 1,4 otevřených smluv a u spotřebitelských úvěrů to bylo 1,2 smlouvy. V prvním čtvrtletí roku 215 bylo uzavřeno 344 tisíc smluv na krátkodobý úvěr, a to je o 6 tisíc, resp. o 2 % smluv méně než ve stejném období předchozího roku. Částka připadající na jednu smlouvu se o 113 tisíc Kč, resp. o 6 % zvýšila, a to na 113 tisíc Kč. Z celkového počtu smluv otevřených v prvním čtvrtletí roku 215 jich více než 6 % tvořily smlouvy na osobní a spotřebitelský úvěr. Graf 7: Smlouvy na krátkodobý dluh KD dluh - počet smluv KD dluh - částka na smlouvu v Kč 4 814 457 4 556 315 74 376 8 23 Nový KD dluh - počet smluv 35 652 344 445 Nový KD dluh - částka na smlouvu v Kč 16 541 113 257 1.Q 214 1.Q 215 1.Q 214 1.Q 215 Ohrožené úvěry Koncem prvního čtvrtletí dosáhla částka po splatnosti výše 51,4 mld. Kč, z toho na dlouhodobý dluh připadlo 18,9 mld. Kč a na krátkodobý dluh pak 32,5 mld. Kč. Ohrožený dluh se na celkovém objemu dlouhodobého dluhu podílel 1 %, v případě krátkodobého dluhu to bylo 9 %. Podíl ohrožených hypoték na jejich objemu dosáhl rovněž výše 1 %, jako dlouhodobý dluh celkem. Hypotéky představovaly 76 % dlouhodobého dluhu ohroženého nesplácením. Krátkodobý dluh byl řádným nesplácením ohrožený více než dluh dlouhodobý, avšak průměrná částka ohroženého dlouhodobého dluhu byla zhruba pětkrát vyšší než u dluhu krátkodobého. Strana 7
Objem hypoték ohrožených nesplacením dosáhl konce prvního čtvrtletí roku 215 výše 14,4 mld. Kč, což je jen o,3 mld. Kč, resp. 2 % více než ve stejném období roku 214. Zvýšila se i částka ohrožených hypoték připadající v průměru na jednoho klienta (o 63 tisíc, resp. o 6 %), zato počet klientů s ohroženou hypotékou se meziročně mírně snížil (o 524 lidí, resp. o 4 %). I když v průměru za celý soubor klientů byl podíl objemu ohrožených hypoték na jejich celkovém objemu pouze 1 %, rizikovější byl tento dluhový nástroj u nejstarší věkové kategorie, u které objem ohrožených hypoték na jejich celkovém objemu představoval 3 %. Platební morálka lidí s hypotékou byla vesměs shodná napříč věkovými kategoriemi. V průměru mělo problémy se splácením hypotéky 1 % osob starších 14 let, avšak u nejstarší věkové kategorie to bylo více než 3 %. Obecně platí, že mladší věkové skupiny na tom byly lépe než ty starší. Na celkovém objemu ohrožených hypoték se dvěma pětinami podíleli lidé ve věku 35 až 44 let a 27 % tvořily osoby ve věku od 45 do 54 let. Pouhé 1 % tvořila nejmladší věková skupina. Ta měla stejný podíl i na počtu klientů s ohroženou hypotékou. Největší díl lidí s ohroženou hypotékou tvořili ti ve věku od 35 až 44 let (41 %) a dále navazující starší kategorie (25 %). Nejvyšší průměrnou částku ohrožených hypoték vykázali lidé ve věku od 45 až 54 let, a to 1,1 milionu Kč, nejnižší pak nejmladší věková skupina (,9 milionu Kč). Nejstarší věková kategorie se sice na objemu ohrožených hypoték a na počtu lidí s ohroženou hypotékou podílela v obou případech jen 9 %, avšak zaznamenala třetí nejvyšší průměrnou částku ohrožené hypotéky. Problémy se splácením mělo v této věkové skupině 3,5 % osob s hypotékou, což je nejvíce v rámci všech věkových skupin, a tato kategorie vykázala i nejvyšší podíl objemu ohrožených hypoték na jejich celkovém objemu. Na celkovém objemu ohroženého krátkodobého dluhu se 3 % podíleli lidé ve věku od 35 do 44 let a 27 % patřilo osobám v navazující starší věkové kategorii. Podílem ve výši více než jedné pětiny se nejstarší věková skupina řadí na třetí místo. Pouhými 3 % se na objemu ohroženého krátkodobého dluhu podílela nejmladší věková skupina. Nejvyšší průměrnou částku ohroženého krátkodobého dluhu vykázali lidé ve věku od 45 do 54 let (141 tisíc Kč), nejnižší pak nejmladší věková skupina (61 tisíc Kč). Problémy se splácením krátkodobého dluhu měli nejčastěji lidé ve věku od 35 do 44 let, tvořily 29 % z celkového počtu klientů s ohroženým krátkodobým dluhem, a dále další dvě navazující starší věkové kategorie (shodně po 22 %). Tři mladší věkové kategorie se na celkovém počtu klientů s ohroženým krátkodobým dluhem podílely 26 %. Nesplácením ohrožený krátkodobý dluh měla 3 % obyvatel starších 14 let. O dva procentní body více to bylo ve dvou kategoriích, a to od 35 do 54 let. Z celkového počtu lidí s krátkodobým dluhem mělo problémy s jeho splácením 11 %. Shodně po 1 % to bylo v nejmladší a v nejstarší věkové kategorii a po 12 % pak u lidí ve věku od 3 do 34 let a dále od 45 do 54 let. Strana 8
Graf 8: Ohrožený dluh Ohrožené hypotéky - objem mld. Kč Ohrožený KD dluh - objem mld. Kč 2 15 14, 14,4 4 3 35 33 1 2 5 1 Ohrožené hypotéky - částka na klienta v Kč Ohrožený KD dluh - částka na klienta v Kč 996 43 1 58 943 12 475 119 318 Ohrožené hypotéky - počet klientů Ohrožený KD dluh - počet klientů 14 8 13 556 287 31 272 58 Vybrané dluhové nástroje K významným nástrojům krátkodobého dluhu z hlediska objemu patří osobní a spotřebitelské úvěry a splátkové karty. Objem těchto tří dluhových nástrojů dosáhl koncem prvního čtvrtletí roku 215 výše 298,8 mld. Kč, což je o 1,8 mld. Kč více než ve stejném období loňského roku. Na celkovém objemu krátkodobého dluhu se podílely 82 %, o dva procentní body více než před rokem. Nejvýraznější část objemu těchto tří nástrojů tvořily stále osobní úvěry (48 %), i když se jejich objem postupně snižuje. O šest procentních bodů méně se na celkovém objemu těchto tří nástrojů podílely spotřebitelské úvěry, jejichž objem naopak roste. Na splátkové karty připadla jedna desetina objemu, což se v čase výrazněji nemění. Meziročně se objem dluhu snížil jak u osobních úvěrů, tak i u splátkových karet (podstatně méně), avšak přírůstek objemu u spotřebitelských úvěrů byl tak vysoký (18,8 mld. Kč), že tento pokles více než kompenzoval. Nejvíce klientů mělo splátkové karty a jejich počet se navíc meziročně zvýšil o 56 tisíc na 993 tisíc. Meziročně se ještě zvýšil počet klientů se Strana 9
spotřebitelským úvěrem (o 27 tisíc na 877 tisíc), zato počet klientů s osobním úvěrem poklesl o 55 tisíc a dosáhl výše 845 tisíc. Nejvyšší částku na klienta nalezneme u osobních úvěrů, a to 17 tisíc Kč, o něco nižší u spotřebitelských úvěrů a mnohem nižší pak u splátkových karet. U splátkových karet se meziročně snížil objem dluhu, avšak počet klientů stoupl, a tak se průměrná částka na klienta snížila. Graf 9: Vybrané dluhové nástroje 151,7 143,9 Vybrané dluhové nástroje - objem mld. Kč 17,4 126,2 28,9 28,7 31.3.214 31.3.215 osobní úvěry spotřebitelské úvěry splátkové karty 168 432 Vybrané dluhové nástroje - částka na klienta v Kč 17 248 144 878 127 346 34 29 28 95 31.3.214 31.3.215 osobní úvěry spotřebitelské úvěry splátkové karty Strana 1
Vybrané dluhové nástroje - počet klientů 9 584 845 237 843 529 87 934 936 559 992 965 31.3.214 31.3.215 osobní úvěry spotřebitelské úvěry splátkové karty Dluh obchodních společností podle nástrojů Objem dluhu obchodních společností evidovaný v Nebankovním registru klientských informací dosáhl koncem prvního čtvrtletí výše 11,5 mld. Kč, což je o 13,1 mld. Kč, resp. o 15 % více než před rokem. Z hlediska nástrojů měl největší díl objemu dluhu společností (41 %) formu finančního leasingu a 33 % formu investičního úvěru. Meziročně se zvýšil objem dluhu u všech těchto nástrojů, nejvíce to bylo v případě operativního leasingu (+ 89 %), tento nástroj se na celkovém objemu dluhu podílel nejméně. Ostatní nástroje zaznamenaly mnohem nižší dynamiku, nejnižší pak finanční leasing (+ 4 %). Necelé dvě třetiny společností evidovaných v Nebankovním registru mělo dluh ve formě investičního úvěru, necelé dvě pětiny pak ve formě koupě na splátky. Meziročně se počet společností s dluhem zvýšil u všech nástrojů s výjimkou finančního leasingu (- 12 %). Nejvyšší růst počtu společností zaznamenal operativní leasing (+ 68 %), u ostatních nástrojů šlo o růst podstatně nižší. Nejvyšší částku připadající na jednu společnost vykázal finanční leasing (3,8 milionu Kč) a jen o málo nižší pak operativní leasing (necelých 3,8 milionu Kč). Nejnižší částku v přepočtu na jednu společnost nalezneme u investičního úvěru (78 tisíc Kč). Průměrná částka se meziročně zvýšila u všech těchto nástrojů, nejrychleji rostla u finančního leasingu (+ 2 %). Naproti tomu u investičního úvěru dosáhla dynamika pouze 5 %. Strana 11
Graf 1: Struktura dluhu obchodních společností Objem dluhu k 31.3.214 Objem dluhu k 31.3.215 13,7% 14,% 7,4% 45,4% finanční leasing invesnční úvěr 12,1% 41,2% finanční leasing invesnční úvěr operanvní leasing operanvní leasing 33,6% koupě na splatky 32,7% koupě na splatky Podíl OS k 31.3.214 Podíl OS k 31.3.215 2,83% 18,33% 17,18% finanční leasing 4,6% 18,2% 14,4% finanční leasing invesnční úvěr invesnční úvěr operanvní leasing operanvní leasing 61,66% koupě na splatky 62,9% koupě na splatky Průměná částka na společnost v Ys. Kč 5 4 5 4 3 5 3 2 5 2 1 5 1 5 3 813 4 562 4 215 3 753 1 222 785 1 75 828 finanční leasing invesnční úvěr operanvní leasing koupě na splatky Koncem prvního čtvrtletí letošního roku evidoval Nebankovní registr 154,5 tisíc otevřených smluv na dluh obchodních společností, což je o 17 tisíc smluv více než ve stejném období předchozího roku. Na jednu společnost připadlo v průměru 2,9 smlouvy, o rok dříve to bylo 2,7 smlouvy. Průměrná částka na jednu smlouvu dosáhla výše 657 tisíc Kč, a to je o 16 tisíc více než ve stejném období roku 214. Strana 12
Objem dluhu, který společnosti získaly v prvním čtvrtletí letošního roku, dosáhl výše 1,1 mld. Kč a byl o 2 mld. vyšší než ve stejném období roku 214. Meziročně se zvýšil jak počet společností s novým dluhem, tak i průměrná částka na jednu společnost. Nový dluh obdrželo 6,7 tisíc společností (o 615 více) a průměrná částka byla 1,5 milionu Kč (o 21 tisíc Kč více). Koncem prvního čtvrtletí roku 215 dosáhl objem dluhu ohroženého nesplacením výše 1 mld. Kč, což je jen o 5 % více než ve stejném období předchozího roku. Počet společností s ohroženým dluhem se mírně snížil (- 3 %), zatímco částka ohroženého dluhu připadající v průměru na jednu společnost se o 8 % zvýšila. Z celkového počtu obchodních společností s dluhem mělo 5 % obtíže se splácením a částka ohroženého dluhu se na jeho celkovém objemu podílela 1 %. Oba údaje se meziročně nezměnily. Dluh obchodních společností z hlediska krajů Největší díl z objemu dluhu obchodních společností patřil koncem prvního čtvrtletí letošního roku v rámci všech krajů Praze, a to 28 %. Druhé místo obsadil Jihomoravský kraj (14 %) a třetí pak kraj Středočeský (1 %). Nejméně se podílely společnosti se sídlem v Karlovarském (2 %) a v Libereckém kraji (3 %). Z celkového počtu společností s dluhem (necelých 54 tisíc) jich nejvíce mělo sídlo v Praze (32 %) a dále v Jihomoravském (13 %) a v Moravskoslezském kraji (9 %). Nejméně společností s dluhem patřilo do Karlovarského kraje (2 %) a kraje Vysočina (3 %). Nejvyšší částku dluhu připadající v průměru na jednu společnost vykázal kraj Vysočina (2,6 milionu Kč), o něco nižší částku pak společnosti se sídlem v Pardubickém a Plzeňském kraji. Naopak nejnižší dluh na společnost patřil společnostem v Ústeckém a Karlovarském kraji (1,5 milionu Kč) a jen o něco vyšší částku pak měly společnosti Olomouckého kraje a Prahy. Meziročně se dluh společností zvýšil ve všech krajích. Na jeho růstu participovaly nejvíce společnosti se sídlem v Praze a dále ve Středočeském kraji. Nejrychleji svůj dluh zvýšily společnosti v Libereckém (+ 29 %) a v Karlovarském kraji (+ 24 %). Nejnižší dynamiku vykázaly společnosti se sídlem v Jihomoravském (+ 6 %) a v Moravskoslezském kraji (+ 9 %). Také počet společností s dluhem se meziročně zvýšil ve všech krajích. V průměru to bylo o 4 %. Rychlejší tempo vykázala Praha (+ 7 %) a Plzeňský kraj (+ 5 %). Naopak, počet společností s dluhem se nezměnil v Ústeckém kraji a v Královéhradeckém kraji stoupl jen o 1 %. I průměrná výše dluhu na jednu společnost se meziročně zvýšila ve všech krajích, za všechny společnosti to bylo o 1 %. Rychlejší růst zaznamenal Liberecký (+ 26 %) a Karlovarský kraj (+ 2 %). Nejnižší dynamiku nalezneme u společností Jihomoravského (+ 2 %) a Moravskoslezského kraje (+ 5 %). Dluh v prvním čtvrtletí získalo 6 662 společností v celkové výši 1,1 mld. Kč. Na jeho objemu se téměř třetinou podílely společnosti se sídlem v Praze a po 1 % patřilo společnostem se sídlem ve Strana 13
Středočeském a Jihomoravském kraji. Pouhá 2 % objemu nového dluhu obdržely společnosti se sídlem v Karlovarském kraji a 3 % společnosti se sídlem v kraji Vysočina. Z celkového počtu společností, které získaly dluh v prvním čtvrtletí letošního roku, jich nejvíce mělo sídlo opět v Praze (3 %), s odstupem za ní se umístil Jihomoravský kraj se 14 % podílem. V průměru na jednu společnost s novým dluhem připadlo 1,5 milionu Kč. Vyšší než průměrnou částku vykázaly společnosti se sídlem v Plzeňském a Pardubickém kraji (1,8 milionu Kč), naopak nejnižší částka patřila společnostem se sídlem v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji (1,2 milionu Kč). Na celkovém objemu nesplácením ohroženého dluhu ve výši 1 mld. Kč se více než polovinou podílely společnosti se sídlem v Praze a z 12 % společnosti se sídlem v Jihomoravském kraji. V těchto dvou krajích sídlí i nejvíce společností, které měly problémy se splácením dluhu. Objem ohroženého dluhu tvořil pouze 1 % z celkového objemu dluhu. Více to bylo u společností se sídlem v Ústeckém kraji (1,9 %) a v Praze (1,8 %). Nesplacením byl nejméně ohrožen dluh společností se sídlem v kraji Vysočina (ohrožený dluh se na celkovém dluhu podílel jen,1 %) a v Jihočeském kraji (,4 %). V průměru mělo problémy se splácením 5 % společností s dluhem. Nejvíce to bylo v Praze (7 % společností s dluhem nesplácelo řádně), a nejméně opět v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina (3 % společností). Objem ohroženého dluhu všech společností se meziročně zvýšil o 5 %. V rámci 14 krajů však k jeho zvýšení došlo pouze u čtyř z nich. Nejvíce to bylo v Ústeckém kraji (+ 33 %) a o 14 % se zvýšil v Praze a v Plzeňském kraji. Naopak, nejvyšší meziroční pokles zaznamenal objem ohroženého dluhu u společností se sídlem v kraji Vysočina (- 35 %) a v Jihočeském kraji (- 22 %). Graf 11: Objem dluhu společností podle krajů mld. Kč 3 25 2 Objem dluhu OS mld. Kč 15 1 31.3.214 31.3.215 5 Praha JHM STČ MSK ZL PL JHČ HK UL VYS PA OL LI KV Strana 14
Graf 12: Průměrná částka dluhu na společnost tisíc Kč 3 2 5 2 Průměrná částka na OS Ys. Kč 1 5 1 31.3.214 31.3.215 5 Strana 15