VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Profil návštěvníka ZOO Zlín

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Profil návštěvníka ZOO Zlín bakalářská práce Autor: Tereza Krejčí Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012

Copyright 2012 Tereza Krejčí

Abstrakt KREJČÍ Tereza: Profil návštěvníka ZOO Zlín. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Úkolem bakalářské práce je poskytnout stručný přehled vývoje zoologických zahrad na našem území a jejich význam pro cestovní ruch. Dále seznámit s provozem ZOO Zlín, s její hlavní a doplňkovou činností a zveřejnit výsledky její dosavadní činnosti. Pomocí terénního výzkumu zjistit potenciál této zoologické zahrady a navrhnout případné řešení k zlepšení návštěvnosti. Klíčová slova: Zoologická zahrada. Cestovní ruch. Marketingový výzkum. Návštěvnost. Abstract KREJČÍ Tereza: The profile of the Zlín ZOO s visitor. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor of thesis doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSs. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012. The aim of this work is to provide a brief overview of the development of zoos in our area and their importance for tourism. Also familiar with the operation of Zlín Zoo, with its main and ancillary activities and publish the results of its current activities. Using field research to determine the potential of the zoo and to suggest possible solutions to improve attendance. Key words: Zoological garden. Tourism. Marketing research. Attendance.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala mému vedoucímu bakalářské práce, panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi CSc., za poskytnutí užitečných rad, podporu a dobré vedení v průběhu zpravování práce. Dále bych ráda poděkovala všem respondentům, kteří se podíleli na marketingovém výzkumu, vyplněním dotazníku v areálu zoologické zahrady.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. 5. 2012... Podpis

Předmluva Téma své bakalářské práce jsem si vybrala Profil návštěvníka ZOO Zlín. Jako studentku cestovního ruchu mě zaujal fakt, že zoologické zahrady jsou nejnavštěvovanější turistické cíle jak v České republice, tak i ve světě. Na našem území se pohybuje návštěvnost okolo 4 milionů osob ročně. Je to důkaz, že jejich úspěšnost neustále stoupá, zejména z řad dětí. Práce také přibližuje hlavní poslání a význam zoologických zahrad a snaží se vyvrátit hlavní předsudky lidí vůči zoologickým zahradám. Během vývoje zoologických zahrad se toho mnohé změnilo a dneska už skoro nenajdeme zoo, která by nesplňovala kritéria moderní zoo. Jednou z nich je právě ZOO Zlín. Pro mnohé stejně je to nejkrásnější zoo u nás. Napomáhá tomu i výběr prostředí pro tuto zahradu a romantický zámek. Je jasným důkazem moderní a úspěšné zahrady, která splňuje vše, co by si návštěvník mohl od zoologické zahrady přát. Práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části práce nalezneme stručný přehled vývoje zoologických zahrad na našem území, legislativní úpravu a ministerstvo, který jí vydává. Dalším hlavním cílem je seznámit s hlavní a vedlejší činnosti zlínské zoo a zveřejnit výsledky jejího dosavadního snažení. V praktické části je zhotoveno dotazníkové šetření, které bylo prováděno od června do prosince 2011. Následuje návrhové řešení a shrnutí všech poznatků v závěru. K vypracování bakalářské práce byly použity knižní zdroje, ale také informační zdroje z internetu. Mnoho cenných informací jsem našla ve Výroční zprávě ZOO Zlín 2010. Na tomto místě bych chtěla velmi poděkovat zaměstnancům zlínské zoo a to především panu Mgr. Tomáši Divilkovi za užitečné rady, poskytnutý materiál a volné vstupné do zahrady, které mi napomohlo k provádění výzkumu.

Obsah Úvod... 10 1 Zoologické zahrady v České republice... 11 1.1 Vývoj zoologických zahrad v Čechách... 11 1.2 Seznam českých zoologických zahrad... 12 1.3 Státní ochrana přírody a legislativa spojena s provozem zoologických zahrad14 1.3.1 Ministerstvo životního prostředí... 14 1.3.2 Zákon o zoologických zahradách č. 162/2003 Sb.... 15 1.3.3 Nařízení vlády č. 17/2004 Sb.... 16 2 Zoologická zahrada... 17 2.1 Základní definice ZOO... 17 2.2 Rozdělení zoologických zahrad... 18 2.3 Význam a úkoly zoologických zahrad... 19 3 Organizace a asociace zoologických zahrad... 21 3.1 Unie českých a slovenských zoologických zahrad... 21 3.2 Zapojení českých ZOO do mezinárodních organizací... 21 4 Zoologická zahrada Zlín... 24 4.1 Historie... 24 4.2 Charakteristika ZOO Zlín... 25 4.3 Zoo Zlín ZOO kontinentů... 27 4.3.1 Prohlídka Zoo... 31 4.3.2 Připravované investiční záměry ZOO Zlín na rok 2012... 31 4.3.3 Zvířata v ZOO Zlín... 32 4.4 Doplňková činnost... 33 4.5 Sponzorství... 34 5 Organizační struktura a ekonomický vývoj ZOO Zlín... 35 5.1 Organizační struktura... 35

5.2 Hodnocení ekonomického vývoje... 36 5.3 Zajímavosti v ekonomickém hodnocení... 38 6 Návštěvnost ZOO Zlín... 39 7 Dotazníkové šetření v ZOO Zlín... 41 7.1 Metodika práce... 41 7.2 Charakteristika vybraných respondentů... 42 7.3 Vyhodnocení dotazníku... 44 8 SWOT analýza ZOO Zlín... 58 9 Návrhy k zlepšení návštěvnosti v ZOO Zlín... 60 Závěr... 63 Seznam použitých zdrojů... 65 Seznam grafů a ilustrací... 68 Seznam tabulek... 70 Seznam příloh... 71

Úvod V České republice se nachází 20 zoologických zahrad s licencí od Ministerstva životního prostředí. Jejich podoba se každým rokem mění a dnes mezi jejich nejhlavnější cíle patří ochrana ohrožených druhů zvířat a rostlin na naší planetě. Na našem území zastupují vždy několik míst v TOP 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů. Jejich atraktivita neustále stoupá a je to dáno i obrovskou modernizací těchto zařízení, kdy se snaží expozice co nejvíce přizpůsobit přirozenému prostředí zvířete. Stávají se z toho místa pro celou rodinu, sloužící k odpočinku a zábavě. Z hlediska návštěvnosti můžeme zoologické zahrady nazývat skonani, protože každým rokem zaznamenávají nárůst návštěvníků i o 15%. ZOO mají obrovskou výhodu oproti ostatním turistickým zařízení tím, že jsou otevřeny denně i o svátcích a nemají omezenou kapacitu. Tato bakalářská práce se zaměřuje na ZOO a zámek Zlín Lešná. Tato zoologická zahrada je příspěvkovou organizací města Zlín, které je jejím zřizovatelem. Její obliba neustále stoupá. Dokázala to návštěvnost za rok 2011 (503 322 osob), kdy se stala druhou nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v ČR hned po ZOO Praha. Obhájila si i první místo s největším počtem návštěvníků na Moravě a ve Zlínském kraji. Na ploše 52 ha je rozdělena do několika zoogeografických celků, proto se jí říká zoologická zahrada kontinentů. Jsou zde vidět zvířata z Afriky, Jižní a Střední Ameriky, Austrálie, Asie a expozice okolo lešenského zámku. K 31.12. 2010 zoo chovala 216 druhů zvířat (1 242 jedinců). K dalším jejím úspěchům patří ocenění Bílý slon, které bylo vyhlášeno 19.5 2010 za nejlepší odchovy roku 2009. Za odchov zoborožců hvízdavých ZOO Zlín získala druhé místo v kategorii Ptáci. V této soutěži to nebylo její první ocenění. V roce 2008 získali ocenění rovnou ve třech kategoriích. Například v kategorii stavba roku 1. místo za Tropickou halu Yucatan v oblasti střední Americe, která patří i mezi návštěvníky k nejoblíbenějším. Posledním projektem zahrady je Přineste starý mobil podpořte strážce pralesa na záchranu pralesa a goril nížinných. Start projektu ocenila i OSN, podle níž akce napomáhá, aby se do přírody nedostalo tolik nebezpečných látek. Projet zahájila ZOO Praha v čele s Lucii Bílou a postupně se přidávaly všechny zoologické zahrady v ČR včetně ZOO Zlín. 10

1 Zoologické zahrady v České republice 1.1 Vývoj zoologických zahrad v Čechách Počátky chovu zvířat, většinou v oborách na panstvích, se na našem území datují do období před druhou světovou válkou. Zoologické zahrady vznikaly až po roce 1945. Za dobu své existence prošly mnoha zásadními změnami. Je až obdivuhodné za jak krátkou chvíli se stačily proměnit v moderní, multifunkční zařízení, sloužící pro chov zvířat a uspokojování potřeb návštěvníků. Mnohé z nich se proslavily na mezinárodním poli úspěšným chovem ohrožených druhů zvířat a vedením chovných knih. Vznik zoologických zahrad na našem území doprovázelo mnoho problémů a nedostatků. Týkalo se to například nevhodných staveb expozic pro zvířata, které nesplňovaly specifické požadavky jednotlivých druhů. Dalším problémem byla izolace státu za dob komunismu, spojena hlavně s dovozem léčiv a speciálních krmných směsí nezbytných pro rozmnožování některých druhů zvířat. Velice obtížné bylo získání nových zvířat. Jediná šance pro zoologické zahrady byla výměna, protože většina z nich neměla devizové prostředky na nákup zvířete ze zahraničí. Nebylo snadné najít obchodníka pro výměnu toho správného druhu a přijmutí zvířete, proto bylo získání každého nového druhu velká událost. Do roku 1989 spadaly zoologické zahrady do resortu Ministerstva kultury, které podle zákona č. 52/1959 vydávalo statut zoologické zahrady. Po roce 1989 některé zoologické zahrady čelily finančním problémům, kde bylo nápomocné Ministerstvo životního prostředí, který jim přidělil dotace. To napomohlo zahradám k obrovské modernizaci. Radikálně se změnil způsob chovu zvířat, tak aby k nim měli návštěvníci během prohlídky co neužší kontakt. Expozice se staly imitací jejich původních přírodních prostředí, které dodávalo návštěvníkům představu o životě v divočině. Stále více vznikaly zoo, kde nechávají zvířata v expozicích ve více druzích, například stejné skupiny nebo ze stejné oblasti světa. Zastaralé mříže se nahrazují vodními či suchými příkopy nebo skleněnými panely, které neomezují ve výhledu do ubikací a nevytváří dojem, že jsou zvířata vězněna. Hlavním cílem bylo zbudit v návštěvníkovi pozitivní vztah k přírodě a přimět ho přemýšlet o její ochraně. Vše záleželo hlavně na dobrém nápadu a finančních prostředcích. [2][3] 11

Vstupem do Evropských struktur docházelo k dalším změnám, především z hlediska chovu zvířat. Získávání nových druhů přestalo být pro zoologickou zahradu velkou událostí. Vzácné druhy zvířat zoologické zahrady na našem území získávaly z evropských zoologických zahrad, poté co prokázaly, že mají k dispozici správné prostředí a prostředky pro chov vzácných druhů. Chov se zaměřil hlavně na vzácné a ohrožené druhy zapsané v mezinárodních plemenných knihách. Postupně se všechny zapojovaly do chovných programů pro ohrožené druhy např. Evropský záchranný program EEP. Před vstupem do Evropské unie musely být schváleny podmínky pro provozování zoologických zahrad. Shostilo se toho Ministerstvo životního prostředí a Unie českých a slovenských zoologických zahrad a vypracovali návrh zákona o provozování zoologických zahrad, který byl později přijat jako zákon č. 162/2003 Sb. Podle tohoto zákona rozhoduje o vydání licencí k provozování zoologických zahrad provozovatelům, kteří v průběhu licenčního řízení prokázali, že plní a do budoucna jsou schopni plnit všechny podmínky tohoto zákona. [3] 1.2 Seznam českých zoologických zahrad V současné době je na území České republiky 20 zoologických zahrad s licencí udělenou MŽP a 15 z nich je sdruženo do Unie českých a slovenských zoologických zahrad. [9] Nejstarší zoo u nás je zoologická zahrada v Liberci, založena v roce 1919 Německým přírodovědným spolkem. Druhá v pořadí vznikla zoo v Plzni roku 1926 a třetí byla pražská zoo v Tróji, která byla pro veřejnost otevřena v roce 1931. Ostatní zoologické zahrady v České republice byly založeny až ve druhé polovině 20. století, většina v 50. letech. Všechny uvedené zoologické zahrady a zooparky v seznamu získaly licenci od Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad. [4] Licence byly udělovány od roku 2004, od vstupu ČR do Evropské unie. Poslední zoo, které byla udělená licence od Ministerstva životního prostředí, se stala Krokodýlí Zoo v Protivíně v roce 2010. 12

Pořadové číslo Oficiální název zahrady Rok Adresa založení 1. Zoologická zahrada Liberec 1919 Masarykova 1347/31,Liberec 1 2. Zoologická a botanická zahrada města Plzeň 1926 Pod vinicemi 9, 301 16 Plzeň 9 3. Zoologická zahrada hl. města Prahy 1931 U trojského zámku 120/3, 171 00 Praha 4. Zoologická zahrada Ohrada 1939 Ohrada 417, 373 41 Hluboká nad Vltavou 5. Zoologická zahrada Dvůr Králové 1946 Štefánikova 1029, 544 011 Dvůr Králové 6. Zoologická zahrada Děčín 1948 Žižkova 1286/15, 405 02 Děčín IV. 7. Zoologická zahrada a zámek Zlín Lešná 1948 Lukovská 112, 763 14 Zlín 12 8. Zoologická zahrada města Brna 1950 U zoologické zahrady 46, 63 00 Brno 9. Zoologická zahrada Ostrava 1951 Michálkovická 197, 710 00 Ostrava 10. Zoologická zahrada Olomouc 1953 Darwinova 29, 779 00 Olomouc Svatý Kopeček 11. Zoologická zahrada Ústí nad Labem 1957 Drážďanská 23, 400 07 Ústí nad Labem 12. Zoologická zahrada Jihlava 1957 Březinovy sady 10, 586 01 Jihlava 13. Zoopark Vyškov 1965 Cukrovarenská 424/9, 682 01 Vyškov 14. Zoopark Chomutov 1975 Přemyslova 259, 430 01, Chomutov 15. Zoologická zahrada Hodonín 1975 U červených domků 3529, 695 03 Hodonín 16. Zoologická zahrada Chleby 1997 Chleby 1, 289 31, Chleby okres Nymburk 17. Mořský svět Praha 2002 Výstaviště, 170 00 Praha 7 Holešovice 18. Papouščí zoologická zahrada Bošovice 2005 Lipová 57-58, 683 55 Bošovice 19. Zoopark Zájezd 2006 Zájezd 5, 273 43, okres Kladno 20. Krokodýlí Zoo Protivín 2008 Náměstí 261, 398 11 Protivín Tabulka č. 1 Seznam českých zoologických zahrad s licencí od MŽP [3] 13

1.3 Státní ochrana přírody a legislativa spojena s provozem zoologických zahrad 1.3.1 Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí je od 1.1.2004 ústředním správním orgánem pro oblast provozování zoologických zahrad podle zákona č. 162/2003 Sb. o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách). [3] Pravomoc a úkony Ministerstva životního prostředí: rozhoduje o vydání/zrušení licence podle zákona č. 162/2003 Sb. vede evidenci zoologických zahrad s licencí provádí pravidelné kontroly zoologických zahrad poskytuje dotace provozovatelům zoo spolupracuje s Unií českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), Státní veterinární správou (SVS) a Ústřední komisí na ochranu zvířat proti týrání (ÚKOZ) zřizuje Komisi pro zoologické zahrady Ministerstvo dále poskytuje zoologickým zahradám s licencí každoročně dotace z programu Příspěvek zoologickým zahradám na podporu chovu ohrožených druhů světové fauny, zapojení do systému ochrany přírody ČR a mezinárodní spolupráce. Pro žadatele o dotace je důležité nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad a Směrnice MŽP pro tento program. [10] Komise zoologických zahrad se účastní pravidelných kontrol a funguje jako poradní orgán v otázce vydání licence zoo. Podá návrh, jestli doporučuje či nedoporučuje zoologickou zahradu na udělení licence a zdůvodnění tohoto vyjádření. Komise se také podílí na posuzování obsahu o poskytnutí dotací a na zpracování stanovisek, které jsou jedním z podkladů pro rozhodnutí ministerstva. [3] 14

1.3.2 Zákon o zoologických zahradách č. 162/2003 Sb. Zákon č. 162/2003 Sb., o provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 141/2008 Sb. [22] Pro provoz zoologických zahrad v České republice je ustanoven zákon č. 162/2003 Sb. z 18. dubna 2003. Účinnosti nabyl o pár měsíců později 1.července 2003. Je rozdělen na 6 hlavních částí a 25 paragrafů vymezující důležité pojmy, proces získání licence, způsob získání dotace a další dané právní úpravy pro provoz zoologických zahrad v ČR. I. Podmínky provozování zoologických zahrad ( 1 20) Předmět úpravy Základní pojmy Podmínky provozování zoologických zahrad Žádost o licenci Licence Zrušení a zánik licence Ministerstvo Kontrola Podpora provozovatelů Uzavření zoologické zahrady pro veřejnost Přestupky a jiné správní delikty Zmocňovací ustanovení Společná ustanovení Přechodná ustanovení II. Změna zákona a zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ( 21) III. Změna zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů plemenářský zákon ( 22) IV. Změna zákonu o dani z příjmu ( 23) V. Změna živnostenského zákona ( 24) VI. Účinnost ( 25) [22] 15

1.3.3 Nařízení vlády č. 17/2004 Sb. Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad ze dne 7. ledna 2004, nabývá účinnost 15. ledna 2004. Vláda nařizuje podle zákonu č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a změně některých zákonů k provedení 14 odst. 3 zákona: Předmět úpravy ( 1) Pravidla poskytování dotací ( 2 5) Společná, přechodná a závěrečná ustanovení ( 6) Účinnost ( 7) Toto nařízení vlády stanovuje pravidla, podle kterých provozovatelé zoologických zahrad dostávají dotace ze státního rozpočtu na předmět činnosti a projekty (nevztahuje se na vědecké a výzkumné projekty). Dotaci dostane žadatel, který má platnou licenci od Ministerstva životního prostředí, nemá ke dni podání žádosti nedoplatky ke státnímu nebo územního rozpočtu, fondům a také nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a pojistném na sociálním zabezpečení. Dále nesmí být zařízení v likvidaci nebo prohlášen do konkurzu a nečerpat dotaci z jiného státního fondu. Další podmínka je mít řádné finanční vypořádání dotací, které byly poskytnuty v dřívějších letech. Žádosti jsou posuzovány Komisí pro zoologické zahrady a na základě jejího stanoviska o nich rozhoduje ministerstvo, které přitom hodnotí a) kvalitu projektu a jeho předpokládaný přínos, b) přiměřenost rozpočtovaných nákladů na jednotlivé činnosti. [11] 16

2 Zoologická zahrada 2.1 Základní definice ZOO Za zoologické zahrady se považují odborná vědecká či vzdělávací zařízení dlouhodobého charakteru (nejméně 7 dnů), které se zabývají chovem divokých nebo zdomácnělých druhů zvířat expozičním způsobem. Hlavní důvody založení zoologické zahrady jsou záchrana a ochrana zvířat, zachování biologické rozmanitosti a genofondu chovem volně žijících živočichů v lidské péči. To vede k záchraně ohrožených druhů a výchově veřejnosti k ochraně přírody. [15] Základní kritéria ZOO Stálé místo expozice na nepřenosném a stálém místě Dlouhodobý charakter trvalé, nepatří sem dočasná zařízení Otevřené veřejnosti aspoň část zařízení, sezónně Zoologický účel chovu zařízení, která mají především vědecký či vzdělávací přínos záchrana druhů (rozmnožování zvířat), zoologický výzkum, výchova veřejnosti k ochraně přírody Expoziční způsob chovu zařízení pro návštěvníky, nejen pro vlastní chov, důstojné vystavování zvířat. Obvykle i další servis (popisky, informační tabulky, odpočinková místa, občerstvení, různé aktivity atd.). Profesionální chov a vzhled ZOO profesionálové v péči, servisu apod. Zařízení se zvířaty v zajetí pouze zvířata chovaná v zajetí, nikoli divoká Odpovídající počet zvířat Specializovaná zařízení pro expoziční chov zvířat [15] Pro účely zákona č. 162/2003 Sb. o zoologických zahradách se za zoologickou zahradu nepovažují: cirkusy a podobná zařízení zaměřená na předvádění drezúry zvířat, obchody se zvířaty provozované podle zvláštních právních předpisů, akvária a terária, jsou-li součástí zařízení, jehož hlavní činností není vystavování volně žijících živočichů pro veřejnost, 17

zařízení pro chov a držení živočichů, která slouží ke zvláštním účelům (záchranné stanice, záchranná centra, zařízení pro chov zvěře a chovy na farmách), zařízení pro chov a držení volně žijících živočichů, které chová méně než 20 druhů volně žijících savců a ptáků, přičemž tyto živočichy vystavuje veřejnosti bezplatně, a to především za účelem výchovy nebo poučení veřejnosti tím, že poskytuje informace o vystavených druzích, jejich přírodních stanovištích a úloze v ekosystémech. [29] 2.2 Rozdělení zoologických zahrad Na světě dnes existuje okolo 900 zoologických zahrad a řada dalších zařízení k účelu chovu zvířat v zajetí, jejich počet nelze ani registrovat. Některá nesou název zoologická zahrada, ale zoologickými zahradami nejsou a nedají se oficiálně mezi ně počítat. Nejzákladnějším kritériem k rozpoznání zoologických zahrad je vyřazení míst a zařízení, kde zvíře slouží jen jako dekorace, reklama nebo zábava. Tyto zařízení jsou čistě konzumního charakteru a nesplňují kritéria statusu zoologická zahrada. [1] Zoologické zahrady je tedy možné rozdělit podle několika hledisek. Podle těchto rozdělení okamžitě rozeznáme, o jaké zařízení se jedná, a co zde můžeme očekávat. [4] Jsou i další typy rozdělení podle Světové databáze Zoo (Worldwide Zoo Database), ale nejzákladnějším a nejvystižnějším rozdělením je rozdělení ZOO podle velikosti. Zookoutky Většinou se zde chovají domácí zvířata, místní fauna nebo méně náročné druhy zvířat. Zookoutky bývají menší velikosti tzv. minizoo. Však postupně se mohou vypracovat a mohou být pak řazeny do klasických zoologických zahrad. Bývají zakládány nadšenci o zvířectvo nebo slouží jako doplnění k různým atrakcím. Zoologické zahrady Bývají větší velikosti, jelikož je zde více druhů zvířat. Mnohé zoologické zahrady jsou specializované na určitý druh nebo skupinu zvířat. Většina zoologických zahrad chová klasický sortiment zvířat a v rámci toho se specializují na určitou skupinu zvířat. Mohou také být vysoce specializované, kdy se zaměřují pouze na jeden určitý druh zvířat. 18

Safari a zooparky Safari a zooparky se od klasických zoologických zahrad liší pouze velikostí a prostorností. V klasických safari se projíždí automobilem nebo jiným dopravním prostředkem a pozorují se zvířata, která jsou v obrovských výbězích. Zvířata jsou zde chována ve stejných společenstvech jako v přírodě. Akvária a delfinária Obě zařízení se zabývají chovem vodních živočichů. Velká akvária můžeme nalézt v mnoha evropských městech. Delfinária se liší od akvárií především tím, že se nesoustřeďují na rozmnožování živočichů, ale drezurou a provozováním zábavného programu. Komerční zařízení Zde se chovají méně vzácné a snáze chovatelné druhy zvířat, především také z důvodu drezury a různými vystoupeními se zvířaty. Hlavním účelem budovaní těchto zařízení, aby sloužili jako zábavné výdělečné podniky. Chov a rozmnožování zvířat má většinou až druhořadý význam. [4] 2.3 Význam a úkoly zoologických zahrad Pro moderní zoologické zahrady jsou charakteristické čtyři hlavní úkoly: 1. vzdělání a výchova obyvatelstva; 2. vědecká práce a výzkumy na živých zvířatech; 3. ochrana ohrožených druhů zvířat a přírody; 4. poskytování odpočinku a rekreace obyvatelstvu. Vzdělání a výchova obyvatelstva Zoologické zahrady mají obrovskou úlohu ve výchově a vzdělání pro širokou veřejnost. Příčinou je také fakt, že patří k nejnavštěvovanějším kulturním zařízením. Jen označováním vystavených zvířat, návštěvník získá nenásilnou formou informace, které by jinde nenašel. Dále jsou i v zoologických zahradách zřizovány různé zájmové kroužky pro opravdové milovníky zvířat. 19

Vědecká práce a výzkumy na živých zvířatech Zoologické zahrady napomáhají vědeckým pracím a výzkumu poskytováním materiálu už odedávna. Zvířata, která v zoo hynula, byla studována významnými anatomy a zoology. Do popředí se samozřejmě dostává i studium živých zvířat. [1] Zoologická zahrada je tedy důležitá studnice informací pro vědce v mnoha oborech. Chovatelé v zoo mají možnost například zachytit chování zvířete, které by v přírodě bylo skryté. Díky pozorování, odborníci zachytí životní návyky a chování mnoha ohrožených druhů a poznatky využijí k jejich úspěšnému chovu. [2] Ochrana ohrožených druhů zvířat a přírody Je známo, že člověk planetě neustále škodí a je mu za vinu ztráta mnoha unikátních ekosystémů, které byly domovem množství druhů živočichů. Ti rázem jsou bez domova a úkrytu, jejichž posledním útočištěm se staly v mnoha případech právě zoologické zahrady. [2] Dnes je nejhlavnějším posláním moderních zoologických zahrad záchrana ohrožených druhů a jejich rozmnožování. Zoologické zahrady se dnes nehodnotí podle počtu vystavených zvířat, ale jak dokáže rozmnožovat a odchovávat vzácné a ohrožené druhy zvířat. [4] Odpočinek a rekreace Důležitou a často přehlíženou úlohou zoologických zahrad, je vytvoření takového prostředí, aby návštěvníkům umožnil oddech a rekreaci. V dnešním moderním světě, v čase technologií a aglomerace obyvatelstva, je to snaha zoologických zahrad k návratu k přírodě. Je to jakýsi nouzový východ do přírody v městech a velkoměstech. V dobře založené a organizované zoo vzniká dojem, že zvíře žije ve svém původním prostředí, do kterého je vtažen i návštěvník. [1] 20

3 Organizace a asociace zoologických zahrad 3.1 Unie českých a slovenských zoologických zahrad (Union of the Czech and Slovak Zoos UCSZ) Unie českých a slovenských zoologických zahrad sdružuje všech 19 bývalých československých zahrad (15 českých a 4 slovenské zoo). Byla založena 4. října 1990 v Bratislavě. Prvním prezidentem se stal ředitel pražské zoo pan RNDr. Bohumil Král, CSc. Pravidelně UCSZ vychází Výroční zpráva přinášející komplexní přehled o členských zoo a Ročenka UCSZ s podrobný soupis všech chovaných zvířat. [17] Hlavním cílem Unie je napomáhat svým členům v celkovém rozvoji a uplatňování jejich poslání, podporovat vzájemnou mezinárodní spolupráci s občanskou veřejností i podnikatelskými subjekty. UCSZ připravuje podklady a stanoviska zoo při koncipování širších strategií a programů péče o životní prostředí a ochranu přírody a fauny státními orgány, orgány místní samosprávy, vědeckými institucemi. Kontroluje úspěšnost chovatelských programů českých a slovenských zoo a účast těchto zoo na mezinárodních programech. Podporuje využití odborníků pro vědecké poznání a výměnu informací a zkušeností. Zastupuje členy na mezinárodních fórech a dál zpřístupňuje poznatky z této spolupráce v zahraničí. [3][19] Unie českých a slovenských zoologických zahrad je členem Svazu světové a Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií WAZA, EAZA a v roce 2003 byla přijata za člena Světového svazu ochrany přírody IUCN. [3] 3.2 Zapojení českých ZOO do mezinárodních organizací Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums WAZA) Světová asociace zoologických zahrad a akvárií vznikla z Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad (IUDZG) v roce 2000. Hlavním posláním této asociace je stát se moderní institucí, spolupracovat na globální úrovni, sdílet důležité informace a znalosti 21

a prezentovat toto společenství v dalších mezinárodních orgánech jako je Světový svaz ochrany přírody (IUCN). Cílem je vést, podporovat a povzbuzovat zoologické zahrady a akvária a ostatní podobné organizace v ochraně přírodního prostředí a živočichů v globálním měřítku. Mezi další významné aktivity patří vedení plemenných knih vzácných a ohrožených druhů. [3] Členové jsou organizace EAZA, EARAZA, UCSZ a přidružený člen IZE. Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria EAZA) EAZA byla založena v roce 1988 a považuje se za největší regionální asociaci zoologických zahrad na světě. Členem se může stát pouze zoologická zahrada s dobrým jménem a pověstí, která splňuje určitá hlediska. Pokud se zoo může pochlubit členstvím v této organizaci, je to jakási známka kvality, prestiže a ohodnocení její práce. Představuje a propojuje 340 institucionálních členů ve 41 zemích, to zahrnuje 287 řádných členů a ostatní přidružené. Členové hrají velice významnou roli v ochraně ohrožených druhu a zachování genetické rozmanitosti Hlavním posláním je dosáhnout co nejvíce možného profesionálního standardu v Evropě. Z českých zoo se nejdříve staly členy ZOO Brno, Praha, Liberec, Olomouc, Dvůr Králové nad Labem, Jihlava a Ústí nad Labem. V dalších vlnách byly přijaty další české zoo a členem se stala i Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Dnes má EAZA 13 českých a 2 slovenské členy. Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií (Eurasian Regional Association of Zoos and Aquaria EARAZA) Tato organizace vznikla po rozpadu sovětského svazu a jejím hlavním cílem bylo udržet spolupráci zoologických zahrad bývalého státu. EARAZA má v dnešní době přes 40 členských zoo a to z bývalého sovětského svazu, dále například z pobaltských republik a v poslední době se přidávají i české zoologické zahrady. Sídlo asociace se nachází v Moskevské Zoo. 22

Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad (International Association of Zoo Educators IZE) Asociace byla založena skupinou evropských pedagogů zoologických zahrad v roce 1972. Je to výdělečná organizace zaměřena převážně na vzdělání v zoologických zahradách a akvárií, předávání si zkušeností, diskuze o aktuálních tématech na fórech. Její poslání je zlepšit vzdělávací programy v zařízeních svých členů, poskytovat přístup k nejnovější technice a myšlení. Organizuje konference a vydává odborné publikace a zastupuje zájmy svých členů. Spolupráce se Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií posiluje spolupráci mezi pedagogy a řediteli. Světový svaz ochrany přírody (World Conservation Union IUCN) Světový svaz ochrany přírody je největší, nejstarší a nejdůležitější ekologická ochranářská mezinárodní organizace na světě. Společnost byla založena v roce 1948 jako první globální environmentální organizace. Členů má více jak 1200, z toho 200 vládních agentur, více než 900 nevládních organizací a desítky expertů a vědců ze 160 zemí. Zkratka IUCN vznikla z původního názvu organizace Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů z roku 1956. Název Světový svaz ochrany přírody vznikl v roce 1990 se sídlem ve švýcarském Glandu poblíž Ženevy. Cíl organizace je zachovat přírodu, její rozmanitost, a zajistit udržitelný rozvoj přírodních zdrojů a napomáhat všem společnostem po celém světě. Snaží se dokázat přínos přirozeného ekosystému na snižování chudoby. Provádí terénní výzkumy a projekty a využívá tyto poznatky v praxi. [3][12] 23

4 Zoologická zahrada Zlín 4.1 Historie Zoologická zahrada Zlín má velice pestrou a dlouhou historii. Nejstarší stopy chovu zvířat nalézáme již v 19. století, kdy hrabě Josef Jan Seilern (1752-1838) dal zřídit bažantnici v lese na návrší Leshna. Postupně byly budovány další budovy a objekty, jako například zámek (1810 dokončena rekonstrukce), hospodářské i obytné budovy, zahradnická zařízení včetně skleníku s exotickými rostlinami. V roce 1818 došlo k ohrazení areálu zdí. Postupně celý areál disponoval mnoha budovami postavenými okolo zámku. F. Seilern pokračoval v chovu lovné zvěře, avšak hlavní zájem se obracel na chov koní. Převážně anglické plnokrevníky a belgické koně. [1] Přírodovědná tradice, velké nadšení lidí a neméně vhodnost areálu s krásným zámkem vedlo k vzniku zoologické zahrady Zlín a zámek Lešná. K založení zoo také přispěly okolnosti, že zde pracovalo dost lidí, kteří rozuměli chovu hospodářských zvířat. V roce 1947 byl veškerý majetek předán do užívání městu Zlín. V tomto roce areál navštívilo kolem sedm tisíc lidí. Byl to důkaz, že toto místo je velice přitažlivým místem pro veřejnost. Oficiálně otevřela Lešná své brány veřejnosti v květnu roku 1948. Později byl podán návrh, aby zoologickou zahradu přímo na místě řídil správce s přiměřenými pravomocemi. Tímto správcem se stal v roce 1948 pan Jan Šamburek. [31] Postupně se zahrada začala rozšiřovat a v 60. letech byly postaveny pavilony primátů a šelem, které částečně slouží dodnes. Za další desetiletí následoval příliv dalších zajímavých druhů živočichů. Rozdělení podle zoogeografických oblastí se uskutečnilo až v 90. letech. [2] Obrázek č. 1 Tropická hala Yucatan [27] Od roku 1995 docházelo k zásadní modernizaci zoo. V posledních letech vyrostly pavilony jako například pavilon slonů, průchozí výběhy a voliéry, velmi oblíbená hala Yucatan a moderní pojetí venkovních expozic. [2] 24

4.2 Charakteristika ZOO Zlín Zoologická zahrada a zámek Zlín Lešná, příspěvková organizace Oficiální otevření areálu 1948 Současný zřizovatel Statutární město Zlín Adresa Lukovská 112, 763 14 Zlín 12 Rozloha 52 ha Členství USCZ (1990), EAZA (1993), IZE (1996), WAZA (2000), SEAZA (2009), ISIS (1998), L.I.F.(2002), Unie botanických zahrad ČR (2009) Počet chovaných druhů Počet pavilonů Počet návštěvníků v roce 2011 503 322 216 (1242 zvířat) 5 plus stáje koní lipicánů Počet návštěvníků od roku 1948 (k 28.3. 2012) 14 921 123 Tabulka č. 2 Základní informace ZOO Zlín [2] Od roku 1948 od svého působení, ZOO Zlín dosáhla velice významného postavení a svojí jedinečností se stala jedinou specializovanou institucí svého typu v oblasti jihovýchodní Moravy. Zoologická zahrada se rozkládá v krásném prostředí kolem zámku Lešná, při úpatí Hostýnských vrchů, 7 km severně od Zlína statutárního města. ZOO Zlín Lešná je více než zoologická zahrada. Je to harmonická kombinace přírody a živočichů s charakteristickými rysy společenského vývoje. Jedinečná je i atmosféra celé zoo. Přírodní prostředí se zámkem a krásným udržovaným parkem je zcela ojedinělé v celé Evropě. Je to právě důvod, proč počet návštěvníků neustále stoupá. Dnes se pohybuje okolo rekordních 500 000 osob ročně. [1] Příspěvková organizace ZOO Zlín je zapsaná zřizovací listinou evid. číslo 1539510091 vydanou dne 29.6.2001 statutárním městem Zlín. [26] Licence pro provozování zoo dle zákona č. 162/2003 Sb. o zoologických zahradách byla povolena odborem Mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP ČR s nabytím právní moci dne 2.10.2004 na dobu neurčitou od odboru Mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP ČR. [26] 25

Otvírací doba Období Pokladna Celá zoo Leden únor 8.30 15.30 8.30 16.00 Březen 8.30 16.30 8.30 17.00 Duben - září 8.30 17.30 8.30 18.00 Říjen 8.30 16.30 8.30 17.00 Listopad - prosinec 8.30 15.30 8.30 16.00 Tabulka č. 3 Každodenní otvírací doba [20] Do zoologické zahrady vedou 2 vstupy: Hlavní (celoroční) vstup při příjezdu ze Zlína je to první možný vchod do ZOO, poblíž se nachází zastávka MHD, ČSAD a parkoviště P1 Sezónní vstup (otevřen od 1.4. do 31.10.) cca 600 m od hlavního vstupu, po pravé straně z hlavní silnice z Lukova, parkoviště P2 i pro autobusy Vstupné do Zoo Vstupenka Dospělí Studenti, senioři Děti od 3 15 let Děti do 3 let Rodinné vstupné 2 dospělé a 2 děti Rodinné vstupné 2 dospělé a 3 děti Roční nepřenosná předplatenka pro osoby s průkazem totožnosti Roční nepřenosná předplatenka pro rodiče a 2 děti do 15 let Roční nepřenosná předplatenka pro rodiče a 3 děti do 15 let Cena 130 Kč 110 Kč 80 Kč zdarma 380 Kč 420 Kč 600 Kč 1 200 Kč 1 300 Kč Tabulka č. 4 Ceník vstupného [20] Dopravní dostupnost Příjezd autem: U každého ze dvou vstupů do zoo jsou placená parkoviště. ZOO Zlín odpovídá za dvě parkoviště P1 a P5, další 3 jsou na soukromých plochách. Celodenní parkování vyjde návštěvníka od 50 Kč do 80 Kč. P1 a P5 parkoviště jsou zdarma od letošního roku 2012, kdy je dostala zlínská zoo do své správy. 26

Veřejná doprava: Do Lešné na zastávku u zoologické zahrady zajíždí linky MHD číslo 34 a 36. Je možné také využít autobusy ČSAD směrem Lukov, Kašavu, Držkovou a Vsetín. Odjezd je ze zlínského autobusového nádraží. [2][8] ZOO a zámek Zlín Lešná se nachází 7 km od Zlína směrem na Holešov ve východní části Moravy. (Podle GPS: Loc: 49 16 20.048 N, 17 42 54.118 E) Obrázek č. 2 Cesta do zoo [8] 4.3 Zoo Zlín ZOO kontinentů ZOO Zlín Lešná je zoologická zahrada kontinentů. Originální je umístění zlínské zoologické zahrady. Nachází se v přírodním parku tzv. bioparku. Savci a ptáci se chovají ve společných expozicích či sousedních samostatných výbězích, které co nejvěrněji napodobují přirozené prostředí a seskupení zvířat. Unikátní zážitek je připraven pro návštěvníka, kdy při jedné návštěvě procestuje Asií, Střední a Jižní Ameriku, Afriku a Austrálii. Zvířata jsou tematicky rozdělené do zoogeografických oblastí světa pro lepší orientaci a vždy celá oblast je podobná vybranému koutu světa z hlediska druhů zvířat, přírodního prostředí, botanických druhů, budov, výzdoby a pavilonů. Mezi nejoblíbenější pavilon patří tropická hala Yucatan umístěna v oblasti Střední Ameriky a mezi zvířaty jsou nejatraktivnější lachtani, sloni, lvi, žirafy, nosorožci, gorily, dželeda,tygři, tučňáci, paviáni, mravenečníci a řada dalších. [2] 27

Střední a Jižní Amerika Tropická hala Yucatan Tato expozice byla otevřena v říjnu v roce 2006. Ukazuje bohatost a pestrost středoamerického deštného pralesa. Návštěvníci se pohybují přímo mezi tropickou vegetací, která roste v této obrovské hale v podobě skleníku. Svůj domov zde našlo více než 20 druhů zvířat a roste zde 1700 rostlin v 250 druzích. Hala nabízí i setkání s dávnou civilizací Mayů, která na Yucatánském poloostrově vzkvétala před více než tisícem let. Mezi volně pohybující se živočichy uvnitř haly patří leguán zelený, tamarín tmahřbetý a různé druhy menších tropických ptáků. Pro vytvoření atmosféry deštného pralesa je zde automatický systém, který vytváří vodní mlhu. Amazonie V části Jižní Amerika narazíme na atraktivní komplex přírodních expozic, který disponuje soustavou výběhů, vodních ploch a stezek. Byl otevřen v roce 2004 a nemá obdoby v celé Evropě. Dominuje zde ostrov neposedných kotulů veverkovitých či největší průchozí voliéra v zoo osídlena velkými druhy papoušků. V létě se sem stěhují aligátoři ze zámeckého suterénu. Expozice lachtanů hřivnatých Jedna z nejoblíbenějších expozic je expozice lachtanů hřivnatých, kde díky skleněným panelům a čistému bazénem může návštěvník sledovat lachtany dokonce i pod vodou. První lachtaní mládě přišlo na svět v roce 1998 a byl to první narozený lachtan ve zlínské zoo a dokonce i v celé České republice. Afrika Pavilon slonů Unikátní stavbou je pavilon slonů. Podle původu slonů se nachází v zoogeografické části Afrika a svoji architekturou a vzhledem připomíná domorodou chýši. Při vstupu se návštěvník ocitne nad vnitřním výběhem tří slonic slona afrického. Sloni zde mají pochopitelně obrovský výběh, který navazuje na pavilon. Zde mohou návštěvníci sledovat unikátní podívanou v podobě výcviku slonů, navazující na komentované krmení uvnitř pavilonu. 28

Pavilon afrických kopytníků Nachází se poblíž pavilonu slonů a je kruhovitého uspořádání, přičemž centrální část zabírá vnitřní stání žiraf Rothschildových oddělené skleněnými panely. Pavilony se nachází v centrální části celé zoo. Pro návštěvníka je to jedinečný zážitek, jelikož je zde ochoz ve výši 3 metrů, takže je možné sledovat žirafy z očí do očí. Ve vnější části po obvodu kruhu jsou rozmístěné stáje nosorožců tuponosých, pštrosů dvouprstých, zeber stepních bezhřívých a buvolců běločelých. K pavilonu přiléhá velký africký výběh, kde všichni tito tvorové pobývají spolu s žirafami. Průchozí ostrov lemurů kata a expozice lvů Ostrov lemurů je jedna z nejvyhledávanějších průchozích voliér, kde zvířata volně pobíhají v bezprostřední blízkosti návštěvníka. Tyto neposedné a neustále zvídavé madagaskarské poloopice v otevřeném prostoru tráví jen teplejší části roku. V zimě se stěhují do pavilonu primátů. Nedaleko se nachází výběh lvů, od kterých návštěvníka nedělí ploty nebo sklo, ale soustava vodních ploch, což je velice zajímavé. Přidává to na atraktivitě a umocňuje pocit volnosti. Asie Výběhy asijských šelem Mezi asijskými šelmami zde dominují medvěd ušatý a tygr ussurijský, kteří pobývají v přírodní expozici s vodopádem, potokem, jezírkem a vodními nádržemi. Zoo nabízí pro návštěvníky vyhlídkový altán, z kterého mohou nerušeně sledovat obyvatele expozic přes skleněné panely. Expozice pro pandy červené Nová záležitost je jedinečná expozice pandy červené, která byla otevřena v prosinci 2011. Celý komplex napodobuje himálajské kopce, kde panda původně žije. Běžně se vyskytují v 2.000 m n. m., takže jsou na chladné, mrazivé a větrné prostředí se spoustou sněhu zvyklé. Rybník gibonů Obrovská konstrukce zahrnující spoustu lan a stožárů pro gibony lar se nachází uprostřed rybníčku, který sdílí s pelikány, kormorány, labutěmi a dalšími druhy 29

asijských ptáků. Giboni nemohou utéct, neumí plavat a proto je pro ně velká vodní nádrž nepřekonatelnou překážkou. V blízkosti se nachází velice zajímavé zákoutí ve stylu japonských zahrad. Austrálie Stezka běžce emu Takřka na dosah ruky si návštěvníci v letních měsících mohou prohlédnout emu hnědého, husu kuří ale i klokana rudokrkého. Další zajímavostí jsou albinotičtí klokani, kteří jsou zde viděny spolu se svými normálně zbarvenými příbuznými. Jeden z nejpestřejších druhů zoborožců je k vidění v samostatné voliéře při vstupu do této průchozí expozice klokanů. Parkové pavilony a expozice okolí zámku Terárium V suterénu zámku poblíž pavilonu primátů se nachází dvě místnosti s terarijními živočichy. První z nich obývají majestátní plazy: krajta tmavá, aligátor americký. Letní měsíce tráví aligátoři v přírodní oblasti Amazonie v areálu. V druhé místnosti jsou čtyři terária s hroznýši psohlavými, krajtami amatystovými, krokodýly kubánskými a želvami. Pavilon primátů Spolu s teráriem se nachází ve střední části zoologické zahrady. Návštěvník je od zvířat oddělen skleněnými panely stejně tak jak u vnějšího prostorného výběhu. První část je obývána gorilou nížinou a v druhé nalezneme menší druhy primátů. Gorilí samice Judita a samec Bosso zavítali do Zoo Zlín v roce 1997 z izraelské zoo v Tel-Avivu. Expozice tučňáků Humboldtových Historie této expozice začíná již v roce 1998. Původně zde bylo 13 tučňáků, dnes se to číslo zdvojnásobilo. Ve společné expozici můžeme sledovat jak tučňáky, tak jihoamerické kachny parníkovky létavé. Díky prosklené stěně bazénu dokonce i pod vodou. [2][28] 30

4.3.1 Prohlídka Zoo Trasa 1. celá zoo Tato trasa zabere 6-8 hodin. Za tu dobu se zhlédnou všechny expozice a některé krmení nebo jiné programy. Trasa 2. horní část zoo Tento méně náročný okruh se dá zvládnout za 2 a půl hodiny. Zahrnuje jen expozice v horní části Jižní Amerika, lachtani, hala Yucatan, stáje lipicánů, zámeckým parkem do suterénu zámku, kde se nachází terária, pavilon primátu, expozice goril a tučňáků, exotické ptactvo a poslední návštěva v pavilonu afrických kopytníků. [25] Obrázek č. 3. Plánek areálu ZOO Zlín [13] 4.3.2 Připravované investiční záměry ZOO Zlín na rok 2012 Etiopie II. V roce 2010 začal projekt Etiopie I. Tato obrovská africká oblast vyrostla na svahu nad pavilonem slonů. [2] Druhá část projektu nazvaná Etiopie II. bude plynule navazovat na tuto expozici. Návštěvníci se mohou těšit na hyeny skvrnité, kudu velké a na velký chovatelský úspěch zlínské zoo hadilova písaře. Expozice bude obohacena domorodou vesnici Konso jako ukázka života Jižní Etiopie. [7] 31

Zátoka rejnoků Další záměr zlínské zoo na následující dva roky je rekonstrukce jihovýchodní části pavilonu primátů, kde vznikne zcela nová expozice nazvaná Zátoka rejnoků. Tato moderní stavba v blízkosti zámku Lešná se stane domovem mořských rejnoků a návštěvníkům současně nabídne možnost přímého kontaktu s těmito parybami. [7][26] 4.3.3 Zvířata v ZOO Zlín V níže uvedené tabulce je přehled jednotlivých druhů zvířat a počet jejich zástupců. Další chlouba zlínské zoo je sbírka ptáků, která je jedna z nejzajímavějších v evropských zoo. Dokazuje to i velký počet druhů ptáků v této tabulce. Přehled druhů zvířat v ZOO Zlín Počet druhů Počet kusů Savci 47 245 Ptáci 136 700 Plazi 18 78 Obojživelníci 1 5 Ryby 12 210 Paryby 2 4 Celkem 216 1242 Tabulka č. 5 Přehled druhů zvířat k 31.12. 2010 [6] Spotřeba některých druhů krmiv Kategorie krmiv 2008 2009 2010 Obiloviny 115 95 80 Krmné směsi 627 606 670 Ryby 957 1048 1193 Maso 317 379 479 Seno 251 243 253 Mléčné výrobky 108 105 148 Ovoce, zelenina 1350 1324 1242 Biologické krmivo (myši, potkani, králici) 763 938 982 Potraviny 88 131 105 Krmiva speciální 339 370 340 Tabulka č. 6 Náklady na některé druhy krmiv v letech 2008 2010 (v tis. Kč) [6] 32

4.4 Doplňková činnost Zámek Lešná a park Není pochyb o tom, že zoologická zahrada Lešná má toho hodně co návštěvníkům nabídnout. Kromě setkání se zvířaty, které jsou exponovány v obrovských výbězích a průchozích voliérách, má návštěvník možnost navštívit zámek Lešná s jedinečnou architekturou a dlouholetou historií. [2] Zámek byl postaven na konci 19. stolem rakouským šlechtickým rodem Seilernů. V zámku během prohlídky nalezneme jedenáct překrásných pokojů. V roce 2010 navštívili zámek 24 619 lidí a zlínské zoo to zvýšilo tržby o 1 062 939 Kč. Je zde i možnost uspořádání svatby. Své ano si zde v roce 2010 řeklo 57 párů. Nedaleko zámku, v centrální části zoo, se nachází stáje koní lipicánů. Ti jsou hlavně využíváni během těchto svatebních obřadů jako zápřah do historických kočárů. [6] Obrázek č. 4 Zámek Lešná [26] Zámek je obklopen krásným a udržovaným anglickým parkem s fontánou, rybníčkem s plameňáky, pergolami, lavičkami a spousta romantických zákoutí. K obdivování slouží druhy rostlin, keřů a stromů, každý se svým popiskem. Stáří některých vzácných stromů se pohybuje kolem 300 let. [2] Služby návštěvníkům Zoo Zlín nabízí službu Představujeme naše zvířata. Jednotlivá povídání u expozice probíhají součastně s krmením během hlavní sezony v květnu, v červnu a září o víkendech, v červenci a srpnu denně za příznivého počasí. Komentované krmení se uskutečňuje na 9 stanovištích, které jdou po sobě v pevném určeném pořadí. Pracovníci zoo a letní brigádníci poskytují informace nejen z biologie, ale další zajímavosti, které 33

získali během chovu daného zvířete. [21] V areálu je možnost zakoupení granul v automatech za 5 Kč, kterými může návštěvník vybraná zvířata nakrmit. Dále je v areálu k dispozici rozsáhlé dětské hřiště, lanové centrum Lanáček, pět restaurací, prodejny suvenýrů a pro děti možnost projížďky na velbloudovi a ponících. Po celé zoo jsou rozmístěny zastávky na vláček, kterým se dají pohodlně procestovat všechny kontinenty zoologické zahrady. Pravidelně personál zoo nebo externí organizace připravují řadu zábavných programů pro veřejnost, prohlídky s průvodcem a vzdělávací programy pro školy. Mezi vzdělávací programy například patří Motýlí louka nebo expozice Rostliny éry dinosaurů, jejichž součástí jsou archeologické naleziště, kde děti mohou pomocí nejrůznějších nástrojů objevovat kosti dinosaurů. [23] 4.5 Sponzorství Zoologická zahrada Zlín je příspěvková organizace, tedy nezisková. Ze své činnosti hlavní a doplňkové pokryje polovinu svých nákladů. Sponzorství je další cesta jak získat peníze. Každý může pomoci na záchranu ohrožených či téměř vyhynulých druhů zvířat. V areálu je rozmístěno několik pokladniček, do kterých může návštěvník přispět a podílet se na záchraně svého oblíbeného zvířete. Mezi další způsoby darování příspěvku je zaslání dárcovské SMS, zakoupení sponzorské samolepky nebo vyplnění elektronické přihlášky a zaslání peněz na účet. Obliba zlínské ZOO stoupá každým rokem a každým rokem stoupá i počet sponzorů, kteří si cení práce zoologických zahrad. V roce 2010 měla zoologická zahrada 180 sponzorů. Finanční dary dosáhly částky 1 035 831 Kč. Veřejná sbírka v podobě pokladniček a samolepek vynesla zoo 91 896 Kč. Když k této částce přidáme hodnotu dárcovských SMS a věcných darů dostaneme celkovou částku sponzorských darů 1 321 796 Kč. [6][16] 34

5 Organizační struktura a ekonomický vývoj ZOO Zlín 5.1 Organizační struktura Po 38 letech působení v ZOO Zlín a téměř 20 letech ve funkci ředitele odchází do penze koncem roku 2010 Mgr. Ivo Klika. Novým ředitelem byl jmenován Ing. Roman Horský, který má s prací ve zlínské zoo sedmnáct let zkušeností. [7] Vedoucí ekonomického úseku Finanční účtárna Kastelánka Vedoucí zoologického úseku Vedoucí zoolog krmivář Registr zvířat mezinárodní programy Vedoucí technického úseku a investic Vedoucí oddělení údržby Údržba zoo Vedoucí oddělení výchovy a propagace Vedoucí oddělení dopravy a ekologické údržby Provozní pracovníci Vedoucí botanického oddělení Zahradníci zoo a provozní pracovníci PO a BOZP CBS ASTREMA Stav zaměstnanců v roce 2010 ŘEDITEL ZÁSTUPCE ŘEDITELE Zástupce ředitele, vedoucí zoologického úseku Sekretariát ředitele EKONOMICKÝ ÚSEK ZÁMEK ZOOLOGICKÝ ÚSEK ÚSEK VÝSTAVBY A ÚDRŽBY ODDĚLENÍ VÝCHOVY A PROPAGACE ODDĚLENÍ DOPRAVY A EKOLOGICKÉ ÚDŽBY BOTANICKÉ ODDĚLENÍ SLUŽBY ZAJIŠŤOVANÉ DODAVATELSKY Tabulka č. 7 Organizační struktura v roce 2010 [6] Mzdová účtárna Pokladny, kontrola vstupenek Průvodci Vedoucí zoolog Ošetřovatelé Energetik Skladník, technický pracovník Odborní pracovníci Úklid Botanik Externí veterinární lékař Odpadové hospodářství 35

Průměrný počet zaměstnanců včetně externistů evidovaný k 31. 12. 2010 v ZOO Zlín činil 90 fyzických osob. Došlo k navýšení počtu zaměstnanců o 2 ošetřovatele, 3 dělníky a 2 z ostatních profesí oproti roku 2009. [6] 5.2 Hodnocení ekonomického vývoje Výsledky hospodaření Zoo Zlín Ukazatel 2008 2009 2010 Spotřeba materiálu 11 288 14 511 14 669 Spotřeba energie 6 165 5 952 6 478 Prodané zboží 320 338 409 Spotřeba služeb 10 068 13 043 8 996 Osobní náklady 29 355 29 983 32 444 Daně a poplatky 36 19 35 Odpisy DNM a DHM 9 445 9 570 9 970 Kurzové ztráty 42 36 79 Ostatní náklady 1 305 1 100 1 104 Náklady celkem 68 022 74 543 74 020 Výnosy z prodeje vlastních výrobků 34 57 85 Výnosy z prodeje služeb 37 665 43 490 37 280 Výnosy z pronájmu 2 891 3 429 4 704 Výnosy z prodeje zboží 510 491 451 Aktivace 433 139 148 Výnosy z prodeje DNM a DHM 3 77 20 Výnosy z prodeje zvířat 1 598 1 347 1 994 Ostatní výnosy 2 839 2 333 2 623 Provozní dotace 23 971 25 250 28 102 Výnosy celkem 69 944 76 613 75 407 Daň z příjmu 305 291 360 Výsledek hospodaření 1 617 1 779 1 027 Tabulka č. 8 Výsledek hospodaření v letech 2008 2010 (v tis. Kč) [6] Navýšení počtu zaměstnanců v roce 2010 se také objevilo v navýšení osobních nákladů o 2 461 tis. Kč. Tato částka byla vykompenzovaná využitím fondu odměn ve výši 1 483 tis. Kč. Co se týče výnosů, je pro ZOO Zlín a i ostatní zoo nejdůležitější vlastní příjem ze vstupného do zoologické zahrady, která činí 78,8% celkových vlastních výnosů. V roce 2010 ZOO Zlín také obdržela dle smlouvy o poskytování provozního příspěvku 36

od svého zřizovatele, Statutárního města Zlín, příspěvek na provoz ve výši 25 352 tis. Kč. Významnou částku získala z programu od MŽP Příspěvek zoologickým zahradám ve výši 3 945 tis. Kč. Další dotaci získala z programu ROP NUTS II Střední Morava v celkové částce 25 621 tis. Kč. Sloužila k úspěšnému dokončení africké oblasti ZOO Etiopie I. I přesto, že v roce 2010 došlo k mírnému navýšení poskytnutého provozního příspěvku, zdaleka to nepokrylo veškeré náklady zoo na provoz. Negativní dopad má meziroční zvyšování cen energií a ostatních služeb. Tempu rozvoje zoo a souvisejících nákladů tak neodpovídá výši dotací jak od zřizovatele, tak od Ministerstva životního prostředí. [6] V roce 2011 radnice podpořila činnost zoologické zahrady přímou dotací ve výši 24,4 milionu korun, která pokryla asi 30 procent rozpočtu tohoto zařízení. [7] Majetek ZOO Zlín a jiná aktiva Aktiva 2009 2010 DNH 257 258 DHM 205 940 226 055 Dlouhodobé závazky 22 22 Zásoby 1 404 1 461 Ostatní zásoby zvířata 27 244 26 957 Krátkodobé pohledávky 665 434 Krátkodobý finanční majetek 23 899 26 445 Aktiva celkem 259 431 281 632 Tabulka č. 9 Majetková struktura zoo v roce 2009 2010 (v tis. Kč) [6] Závazky ZOO Zlín a jiná pasiva Pasiva 2009 2010 Jmění účetní jednotky 234 269 233 755 Dotace na pořízení DM 0 20 347 Fondy účetní jednotky 18 034 21 642 Výsledek hospodaření 1 779 1 026 Krátkodobé závazky 5 349 4 862 Pasiva celkem 259 431 281 632 Tabulka č. 10 Závazky zoo v roce 2009 2010 (v tis. Kč) [6] 37

5.3 Zajímavosti v ekonomickém hodnocení Porovnání s ostatními zoologickými zahradami v ČR v roce 2010 Vlastní příjmy (miliony Kč) Dotace od zřizovatele (miliony Kč) 1. ZOO Praha 213,5 1. ZOO Praha 102,6 2. ZOO Dvůr Králové 104,3 2. ZOO Plzeň 57,7 3. ZOO Plzeň 51,3 3. ZOO Brno 43,4 4. ZOO Zlín 47,3 4. ZOO Dvůr Králové 43,2 5. ZOO Ostrava 36,6 5. ZOO Liberec 32,9 6. ZOO Liberec 30,9 6. ZOO Ostrava 30,9 7. ZOO Brno 29,6 7. ZOO Ústí nad Labem 25,7 8. ZOO Olomouc 26 8. ZOO Zlín 25,4 Tabulka č. 11 Porovnání vlastních příjmů 2010 Tabulka č. 12 Porovnání dotací 2010 (zdroj: informační tabule v areálu ZOO) (zdroj: informační tabule v areálu ZOO) Návštěvnost (počet osob) Soběstačnost (procenta) 1. ZOO Praha 1 185 320 1. ZOO Praha 77,9 2. ZOO Plzeň 460 841 2. ZOO Dvůr Králové 70,4 3. ZOO Dvůr Králové 454 476 3. ZOO Jihlava 67,4 4. ZOO Zlín 442 549 4. ZOO Zlín 65,7 5. ZOO Olomouc 369 543 5. ZOO Olomouc 50,3 6. ZOO Ostrava 328 621 6. Zoopark Vyškov 49,8 7. ZOO Liberec 309 824 7. ZOO Liberec 49,2 8. ZOO Brno 238 036 8. Zoopark Chomutov 45,8 Tabulka č. 13 Porovnání návštěvnosti 2010 Tabulka č. 14 Porovnání soběstačnosti 2010 (zdroj: informační tabule v areálu ZOO) (zdroj: informační tabule v areálu ZOO) 38

6 Návštěvnost ZOO Zlín Většina výsledků a hodnocení v této bakalářské práci je do roku 2010 nebo se roku 2010 týká. U návštěvnosti zlínské zoo jsem využila i materiálu z roku 2011, který jsem získala od zaměstnanců zlínské zoologické zahrady. Jelikož byl rok 2011 pro ZOO Zlín tak úspěšný, byla by škoda tyto informace nesdělit. Vývoj návštěvnosti zoo v letech 2000-2011 600000 500000 503450 490010 507330 442549 503322 400000 300000 330095 294036 335011 401329 375900 378485 386127 200000 100000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Graf č. 1 Počet návštěvníků od roku 2000 2011 [6] Z grafu jde snadno vyčíst vývoj návštěvnosti v zoo za posledních 11 let. Od nového tisíciletí do roku 2007 byl zaznamenán průměrný počet návštěvníků 350 000 osob ročně. Do roku 2007 nebyla nikdy překročena hranice 500 tis. osob. Podle vývoje návštěvnosti od roku 2007, můžeme zaznamenat, že nešlo o jednorázový a náhodný úspěch. Jednoznačně nejúspěšnějším rokem se stal rok 2009, kdy se ZOO Zlín zařadila mezi nejnavštěvovanější turistické cíle na území ČR a na první místo na Moravě. Nešlo jen o náhodu, ale o historický rekord. Když přihlédneme na dlouhodobé statistické údaje, je potvrzeno, že návštěvnost nezávisí pouze na zlepšování komfortu a stavbě nových expozic, ale záleží také na přízni počasí. To že návštěvnost je velmi ovlivněna počasím dokazuje následující rok 2010. Vlivem dlouhé zimy a deštivému klimatu, byl zaznamenán propad proti minulému rekordnímu roku o více než 50 000 osob. Právě počasí může fatálně změnit veškeré plány a předpoklady. Dokazuje to polovina roku 2010, kdy kvůli deštivému počasí, doprovázeno na mnoha místech katastrofálními záplavami, byl propad 39

návštěvnosti koncem června v porovnání s významným rokem 2009 bezmála na 80 000 osob. Avšak i přes tyto negativní vlivy se v tomto roce 2010 naměřil historický rekord návštěvnosti v měsíci srpnu 125 274 návštěvníků. Této skutečnosti přispělo otevření nové africké expozice Etiopie I. [6] 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Srovnání návštěvnosti ZOO v letech 2009-2011 dle jednotlivých měsíců leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 2009 2 007 1 974 5 332 64 117 77 040 59 248 98 327 122 173 52 418 15 251 5 279 4 164 2010 1 704 2 992 6 095 37 127 35 799 70 334 93 479 125 274 35 711 24 744 7 301 1 989 2011 2 060 4 098 9 658 61 125 52 165 65 945 96 499 120 245 57 596 22 545 7 158 4 228 Graf č. 2 Návštěvnost v jednotlivých měsících v letech 2009 2011 [6] V roce 2011 se stala ZOO Zlín druhým nejnavštěvovanějším zařízením tohoto druhu v České republice. Podařilo se jí to vůbec poprvé během více než šedesátileté historii. V uplynulém roce do areálu zavítalo celkem 503 322 návštěvníků. ZOO Zlín si v roce 2011 zároveň upevnila pozici nejnavštěvovanějšího místa na Moravě. Skvělé návštěvnosti v loňském roce dosáhla ZOO Zlín i díky celé řadě novinek, které pro návštěvníky připravila. Otevřená byla například nová expozice pro pandy červené, velký zájem vzbudila i expozice pro psy novoguinejské a Centrum Caudata.[Ludmila Havlová; sekretariát ředitele] [6] Zajímavostí je návštěvnost našich slovenských sousedů v ZOO Zlín. Neoficiální průzkum, prováděný v letním období dokázal, že 20% z celkové návštěvnosti jsou slovenští občané. V měsíci září v roce 2010, po celou dobu nepřekročila denní návštěvnost (mimo víkendů) více než 300 osob. Ve středu 15. září, kdy byl na Slovensku státní svátek, návštěvnost vzrostla na 1 113 osob. [6] 40

7 Dotazníkové šetření v ZOO Zlín 7.1 Metodika práce Praktická část bakalářské práce je zaměřená na vyhodnocení dotazníkového výzkumu, který probíhal od začátku července do konce prosince roku 2011. Zlínskou zoo jsem navštěvovala každý z uvedených měsíců rovnoměrně o víkendech, všedních dnech a i o svátcích. Dotazník vyplnilo 200 respondentů. 120 účastníků o letních prázdninách a zbytek od září do prosince. Cílem bylo zjistit, jak uvádí název bakalářské práce, profil návštěvníka ZOO Zlín. Výzkum byl prováděn v areálu zoo u dětského koutku a restaurace u Koaly. Zde jsem měla jedinečnou příležitost se zeptat více lidí než u vstupní brány, jelikož rodiče většinou seděli na lavičce a hlídali děti tak měli chvilku času na vyplnění krátkého dotazníku. Dotazník obsahoval 24 otázek a byly zde vyčleněny téměř všechny druhy otázek i odpovědí. Otevřené otázky umožňují obsáhlejší odpovědi, volně podle vlastního názoru. V mém dotazníku se objevily tři, jedna z nich byla Co se Vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo nebo Co se Vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo? Uzavřené otázky otázky dichotomické tyto otázky umožňují výběr jen ze dvou možností, odpovědi jsou většinou ano/ne. V dotazníku je hned úvodní otázka č. 1 Jste obyvatel města anebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud? s odpověďmi Jste obyvatel města/trvale bydlím jinde otázky polytomické zde je respondentovi umožněno odpovědět z několika možných odpovědí. Například S kým jste přijel do zoologické zahrady? s možností odpovědět sám/sama,s rodinou (děti), s kamarády/se známými, partnerem/partnerkou, se skupinou/zájezdem, jinak otázky škálové jsou takové otázky, kde se žádá, aby respondent zařadil odpověď do jedné ze šál. Doporučil(a) byste svým známým a přátelům návštěvu tohoto objektu? zařadit do jedné z odpovědí určitě ano, spíše ano, nevím, spíše ne, určitě ne 41

7.2 Charakteristika vybraných respondentů Pohlaví Věk Vzdělání Zaměstnání Informace o návštěvníkovi Tabulka č. 15 Základní informace o respondentech Počet respondentů Počet respond. (v %) Muž 64 32% Žena 136 68% Do 17 let 18 9% 18 25 let 84 42% 26 35 let 38 19% 36 45 let 30 15% 46 55 let 12 6% 56 let a více 18 9% Základní/vyučen 22 11% Střední 106 53% Vysokoškolské 72 36% Zaměstnanec veřejné služby 34 17% Zaměstnanec soukromý sektor 54 27% Podnikatel/živnostník 24 12% V domácnosti/mateřská 14 7% Důchodce 12 6% Nezaměstnaný/student 62 31% Během marketingovému výzkumu jsem se snažila vybírat respondenty rovnoměrně vzhledem k jejich pohlaví a věku. Avšak podle výše uvedené tabulky jde vidět, že ochotnější odpovídat na dotazy byli mladší lidé od 18 35 let, kteří měli například také zkušenosti s bakalářskou prací a rádi pomohli. Jelikož výzkum byl prováděn v dětském koutku, kde byli převážně maminky s dětmi, většina respondentů byly ženy. I u mladších osob jsem zaznamenala větší zájem ze stran žen. Většina měla středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Základní pouze 22 osob. V kolonce nezaměstnaný byli zařazeni i studenti, kterých byla převaha oproti ostatním skupinám. Jak již bylo zmíněno v šesté kapitole Návštěvnost ZOO Zlín, slovenští sousedé mají také velice v oblibě zlínskou zoo. Při dotazníkovém průzkumu odpovídalo 22 občanů ze Slovenské republiky. Většina z nich byla z Trenčína nebo z měst a vesnic poblíž. Kvůli návštěvě ZOO Zlín urazili přes 80 km, což není tak daleko, když vezmeme v úvahu například vzdálenost pro návštěvníka z Vysočiny. Z českých krajů jednoznačně zvítězil 42

Zlínský kraj s 84 návštěvníky. Z toho 14 návštěvníků bylo přímo ze statutárního města Zlín. Další města, která se objevovala ze Zlínského kraje, byla například Uherské Hradiště, Uherský Brod, Kroměříž a Valašské Meziříčí. Pokud nebyl žádný kraj zastoupen, v tabulce není uveden (Ústecký, Pardubicky apod.) V Jihomoravském kraji jednoznačně převládali občané z našeho druhého největšího města Brna, i přestože Brno má svojí velice úspěšnou zoologickou zahradu. Faktem zůstává, že brněnská zoo měla v roce 2010 poloviční návštěvnost než zlínská. Nejkratší vzdálenost, která byla překonána, bylo do 10 km, což byli návštěvníci z okolních vesnic Lešné. Nejdelší vzdálenost, kterou návštěvník urazil, byla v rozmezí od 201 km do 400 km. Informace o trvalém bydlišti návštěvníka Stát Kraj v ČR Kraj v SR Počet obyvatel bydliště Vzdálenost bydliště od ZOO Zlín Lešná Počet respondentů Počet respond. (v %) Česká republika 178 89% Slovenská republika 22 11% Hlavní město Praha 6 3% Jihočeský 1 0,5% Jihomoravský 26 13% Královéhradecký 2 1% Moravskoslezský 11 5,5% Olomoucký 28 14% Středočeský 7 3,5% Vysočina 13 6,5% Zlínský 84 42% Bratislavský 6 3% Nitrianský 4 2% Trenčianský 12 6% Do 3 tis 38 19% 3 10 tis 17 8,5% 11 50 tis 65 32,5% 51 100 tis 45 22,5% 101 1 mil 28 14% Nad 1 mil 7 3,5% 0 až 10 km 17 8,5% 11 až 50 km 35 17,5% 51 až 100 km 63 31,5% 101 až 200 km 48 24% 201 až 400 km 35 17% Tabulka č. 16 Údaje o trvalém bydlišti respondenta 43

7.3 Vyhodnocení dotazníku Jste obyvatel města anebo jste na návštěvu do ZOO Zlín přijel odjinud? Počet respondentů Počet respond. (v %) A, Jsem obyvatel města 14 7% B, Trvale bydlím jinde 186 93% Tabulka č. 17 Jste obyvatel Zlína anebo jste do zoo přijel odjinud? První otázka sloužila k rozřazení respondentů na obyvatele Zlína a obyvatelé s trvalým bydlištěm mimo město Zlín. Během dotazování se mi podařilo narazit na 14 obyvatel ze Zlína, což bylo 7% ze všech dotazovaných. Některé otázky byly položeny jen pro obyvatele Zlína, některé pro osobu s trvalým bydlištěm jinde a zbytek dotazníku pro obě skupiny. To je důvod, proč je vyhodnocení dotazníku rozděleno do 3 nepoměrných částí (A, B, C). A, Jsem obyvatel města Zlín Jak dlouho již pobýváte v tomto městě? 29% 14% 57% 1-5 let 20-30 let nad 30 let Graf č. 3 Délka pobytu obyvatel ve Zlíně Obyvatelům Zlína byla dále položena otázka týkající se délky jejich dosavadního života ve Zlíně. Dva obyvatelé z celkových 14, uvedlo, že v městě žijí v rozmezí od 1 do 5 let. Většina tedy 57% od 20 30 let a zbývajících 14% více jak 30 let žijí v tomto městě. Jiné odpovědi rozmezí let nebyly odpovězeny. Nejsou zde tedy proto uvedeny. 44

B, Trvale bydlím jinde Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy ve Zlínském kraji? 10% 8% 2% 12% 68% dovolená,odpočinek výlet návštěva příbuzných pouze projíždím služební cesta Graf č. 4 Hlavní důvod návštěvy Zlínského kraje Návštěvnici s trvalým pobytem v jiném městě jak Zlín uváděli svůj hlavní důvod návštěvy Zlínského kraje. Týkalo se to i obyvatel Zlínského kraje, kteří zde odpovídali na důvod pro návštěvu města Zlín. Převážná většina měla návštěvu zoologické zahrady spojenou s výletem (68%). Druhou nejčastější odpovědí byl dovolená, odpočinek a třetí návštěva u příbuzných. Očekávala jsem alespoň jednu odpověď s hlavním důvodem zdravotního pobytu, vzhledem k tomu, že ve Zlínském kraji v Luhačovicích se nachází překrásné lázně s nejrůznějšími relaxačními pobyty. Tato odpověď však nebyla zvolena. Pokud nejste obyvatel Zlína, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Pobyt v regionu (hodiny) Pobyt v regionu (dny) Počet návštěvníků Počet návštěvníků (v %) Průměrný počet hodin 116 69% 6 hodin Počet návštěvníků Počet návštěvníků (v %) Průměrný počet dnů 70 31% 3,9 dnů Tabulka č. 18 Délka pobytu návštěvníků, kteří nejsou obyvatelé Zlína Úkolem bylo zjistit, na jak dlouhou dobu návštěvníci zůstanou ve Zlínském kraji nebo jak dlouhou dobu mají naplánovanou dovolenou trvající více dnů. Počet návštěvníků, kteří svůj čas strávený ve Zlínském kraji odhadli v hodinách, bylo 69%. Častokrát uváděli, že jejich hlavní záměr byl pouze návštěva zoologické zahrady. Průměrný počet 45

hodin strávený ve Zlínském kraji bylo 6 hodin. Ostatních 70 návštěvníků zde průměrně strávili přijatelných 3,9 dnů. Jste li zde na více dnů, kde jste ubytován? 5% 5% 23% 18% 50% v tomto místě v tomto regionu v Praze na více místech jinde Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? 48% 12% 10% 10% 10% 10% ubytování v soukromí chata, chalupa penzion kemp/tábořiště u známých/příbuzných jinak Graf č. 5 a 6 Kde a v jakém zařízení budou návštěvníci nocovat Díky výše uvedeným grafům můžeme zjistit, že přesně polovina všech, kteří ve Zlínském kraji stráví více jak 24 hodin, bude přebývat v tomto regionu. Někteří si i vybrali pro místo svého pobytu právě Zlín a to bylo 18% ze všech dotazovaných s bydlištěm mimo Zlín. Zařízení bylo vybíráno z hlediska hlavního důvodu návštěvy tohoto kraje. Převážná většina zůstávala u známých nebo příbuzných. Objevovali se odpovědi typu v penzionu, na kolejích i pod stanem, ale ani jeden návštěvník neuvedl, že spal nebo bude ubytován v hotelu. 46

C, Obě skupiny Jak často navštěvujete ZOO Zlín? 4% 1% 24% 12% 22% 37% poprvé podruhé potřetí asi 1 ročně asi 3 krát za rok více než 5 krát ročně Graf č. 7 Četnost návštěvy zoo respondentů U otázky číslo 4. v dotazníku vyšly výsledky odpovědí skoro vyrovnaně. Největší procento respondentů zavítalo do ZOO Zlín poprvé v době provádění výzkumu. Druhý největší podíl zastupovali návštěvníci, kteří zoologickou zahradu navštívili podruhé, což je jistě pro zoo dobrá zpráva. 24% zavítá do zlínské zoo jednou ročně a to především v létě o letních prázdninách. Jenom 2 lidé navštíví zoo 5 krát za rok. Podle vlastní dedukce to budou nejspíše obyvatelé Zlína, kteří to nemají daleko do zahrady anebo někdo kdo si zakoupil roční předplatenku. Ve kterém ročním období navštěvujete ZOO Zlín nejčastěji? 6% 2% 25% jaro léto podzim zima 67% Graf č. 8 Návštěvnost v jednotlivém ročním období 47

Největší návštěvnost v letních měsících je pochopitelná z několika důvodů. Zoologické zahrady jsou stále oblíbenější hlavně z řad dětí, kteří v těchto měsících mají dlouhé letní prázdniny. Dokazuje to i graf č. 2 Návštěvnost v jednotlivých měsících v roce 2010, kde je srpen jednoznačně nejnavštěvovanějším měsícem vůbec. 67% dotazovaných je pravděpodobně ovlivněno skutečností, že v letních měsících je možné vidět všechna zvířata venku, a dokonce i některá ze zavřených expozic jsou přemístěna do venkovních expozic např. aligátoři ze zámeckého suterénu. V jarních měsících se vydalo do zoo 25%. V chladnějším období na podzim a v zimě dohromady navštívilo zoo 8%. Dva respondenti dokonce uvedli, že v zimě zoo navštěvují raději a obdivují kolik zvířat je stále ve venkovních expozicích. Otázka byla podána tak, že respondent si mohl vybrat jednu odpověď nebo klidně zakroužkovat všechny. Nejčastěji se objevovaly odpovědi ve spojení jaro a léto. Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil(a) v areálu zoologické zahrady 8 1% 7 6% 6 3% 5 8% 4 26% 3 20% 2 28% 1 8% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% Graf č. 9 Počet hodin strávených v areálu zoo Před vstupem do areálu 172 návštěvníků plánovalo návštěvu ZOO Zlín předem. Jen 14% se rozhodli až na místě po příjezdu do Zlína v ten daný den. Po vstupu do zahrady 28% strávilo v areálu 2 hodiny. Za tuto dobu se dá projít druhá kratší trasa v horní části zoo. Čtyři hodiny v areálu pobylo 26%, což za tuto dobu mohli stihnout trasu 2 a možná i prohlídku lešenského zámku, která zabere 45 minut. Celých 20 % zúčastněných strávili v areálu okolo 3 hodin. Někteří napsali celý den (1%) a to podle otevírací doby vycházelo plus mínus na 8 hodin. Zoo má velký potenciál upoutat a udržet návštěvníky 48

v areálu celý den. Je zde mnoho vhodných míst, kde se dá posedět s rodinou a s kamarády nebo hrát různé hry. Samozřejmě po prohlídce zoologické zahrady. Zoologická zahrada nabízí mnoho atrakci a sama organizuje spoustu her a programů. Dalším místem pro trávení volného času je rozsáhlý dětský koutek a teď nově postavený lanový centrum, kde někdy rodiče s dětmi stráví i dvojnásobek celkového času. Průměrná doba strávená v areálu byla 4,4 hodin. Kde jste získal(a) informace o zlínské zoologické zahradě? 25% 6% 2% 1% 32% vlastní zkušenost reference od známých internet tištěné informace rozhlas, televize 33% infocentrum informace od CK Graf č. 10 Zdroj informace o ZOO Zlín Téměř třetina dotazovaných (33%) dala na reference svých známých. Když vezmeme v úvahu, že 48% všech osob, které nežijí ve Zlíně, přenocovali u známých, je to celkem logické. Druhou nejčastější odpovědí byla vlastní zkušenost 32%. Dalším 25% napomohl internet nebo dokonce přímo webové stránky zlínské zoo www.zoolesna.cz. Zde nalezli veškeré informace potřebné před návštěvou zařízení. Tištěné informace použilo 14 respondentů a zbývající 10 návštěvníků nasměroval rozhlas, televize, infocentrum nebo cestovní kancelář. 49

S kým jste přišel do ZOO Zlín? 17% 23% 3% 6% 51% sám/sama s rodinou (dětmi) s kamarády/známými s partnerem/partnerkou se skupinou/zájezdem Graf č. 11 S kým respondent přišel do zoo Více jak polovina návštěvníků přišla zoologické zahrady s rodinou a svými dětmi. Děti bohužel dotazníky nevyplňovali, což je škoda, jejich názory by byly jistě zajímavé. Jisté je, že by rozhodně zastupovali většinu veškerých návštěvníků. Proto jsou také veškeré zoologické zahrady orientované na ty nejmenší a pomáhají jim se nenuceně vzdělávat. S kamarády přišlo 17% a krásy zahrady obdivovalo 46 párů. Větší procento lidí se procházelo po zahradě samo než se zájezdem nebo skupinou. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? 1% 4% 7% 2% 84% automobil automobil+mhd motocykl vlak vlak+mhd autobus pěšky Graf č. 12 Jaký dopravní prostředek návštěvníci použili 50

Převládající počet návštěvníků zvolil za nejvhodnější dopravní prostředek právě automobil (84%). Před zoologickou zahradou je umístěno 5 parkovišť (P1 P5). Od letošního roku dvě jsou ve správě přímo zoo a tři v soukromém vlastnictví. Během roku je to dostačující počet parkovišť i míst parkování. V hlavní sezóně zde vznikají velké problémy s parkováním. Sama jsem zažila a viděla, jak to vypadá o víkendu například v měsíci srpen. Lidé parkovali mimo vyhrazené parkování a dokonce i v nejbližší vesnici na chodnících a zahradách. Je pravda, že se to celý rok nestává, ale připravenost je na místě, mohlo by dojít i k úrazu. Spojení automobil+mhd využili dva lidé. Na motocyklu přijel stejný počet osob a vlakem do zoo dorazilo 10 lidí. Někteří pokračovali z vlakového nádraží ve Zlíně linkami městské hromadné dopravy. MHD přímo ze Zlína nebo autobus využilo 7% a pěšky přišlo 2% lidí. Zvláštní je, že na kole nedorazil nikdo a to vede do Lešné ze Zlína krásná cyklostezka. Co hodláte ve Zlínském kraji ještě navštívit nebo jste již navštívil(a)? Zlín Zámek Lešná Luhačovice Hrady a zámky Hostýn Lukov Valašsko Vinice Příroda,lesy Zlínské muzeum obuvi Buchlov 5% 5% 5% 5% 5% 5% 9% 14% 14% 18% 18% 0% 5% 10% 15% 20% Graf č. 13 Ostatní zajímavosti navštívené ve Zlínském kraji Otázka č. 12 v dotazníku Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívila(a)? byla velice důležitá z hlediska určení dalších zajímavostí v tomto kraji. Z celkových 200 respondentů 158 (79%) navštívila pouze ZOO Zlín. Ze zbývajících 42 osob 18% navštívilo město Zlín převážně kvůli nákupům nebo prohlídce města. Někteří přijeli do Zlína kvůli Obuvnickému muzeu v centru města. Návštěvu zoologické zahrady si zpestřilo 18% prohlídkou zámku Lešná v areálu. Do krásného lázeňského města Luhačovice zavítalo 14%. Vyplývající z předchozích otázek, nikdo ze 51

zdravotních důvodů. Stejné procento lidí strávilo dovolenou ve Zlínském kraji prohlídkami hradů a zámků, kterým je například zámek Buchlov. Určitě stojí za návštěvu Svatý Hostýn, který se nachází na Hostýnských vrších a slouží jako významné poutní místo. Pro návštěvu se rozhodlo 9% respondentů. Někdo se také zajímal konkrétně o oblast Valašska a někteří po cestě ze zoo navštívili vinice kousek od Luhačovic. S čím jste při návštěvě ZOO Zlín byl(a) nespokojen(a)? 2% 1% 8% jiné 24% malá nabídka služeb doprava(mhd) 64% špatné značení problémy s parkováním nic Graf č. 14 Nespokojenost návštěvníků v ZOO Zlín Z výše uvedeného grafu můžeme rozpoznat převládající spokojenost u 64%, kdy nenašli nic, co by mohli vytknout. U této otázky byly odpovědi již dané a nebyla moc možnost se rozepsat, k tomu sloužila pozdější otázka č. 17. Problémy s parkováním odpovědělo 24% a to právě v hlavní sezóně v letních měsících. V jiném ročním období parkování bylo bez potíží. Na značení si stěžovalo 8% dotazovaných. Značením se myslela cesta do zoologické zahrady, ne uvnitř areálu. Zbytku se nelíbila nabídka služeb nebo měli problémy s dopravou (MHD). Výtky byly i na zkažené počasí, které však může zoo těžko ovlivnit. 52

Co se Vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo? krásné prostředí zvířata průchozí voliéry pavilony zvířat rozlehlost krmení zvířat Zámek Lešná dobré značení modernizace zoo odpočinek 7% 7% 6% 4% 3% 3% 3% 15% 24% 25% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% Graf č. 15 Co se návštěvníkům nejvíce líbilo v ZOO Zlín Výše uvedený graf nám dává přehled o tom, kolik procent návštěvníků zaujala stejná expozice, služba či okolí. Nejvíce si návštěvníci cenili krásného prostředí, příjemné atmosféry a pohledu na zámek a zámecký park (25%). Někteří z respondentů jen napsali své oblíbené zvíře, které ho nejvíce zaujalo. Mezi nejatraktivnější patřili převážně lvi, sloni, žirafy, klokani, lachtani, gorily a lemuři. Zvířata zastupovala 24% ze všech odpovědí. V ZOO Zlín se nachází také mnoho průchozích voliér, kdy má návštěvník zvíře přímo na dosah. Upoutalo to 15% návštěvníků. Ke zvířatům jednoznačně patří jejich pavilony. Návštěvníci hlavně obdivovali jejich uspořádání, styl, výzdobu a rozlehlost. Také celkové uspořádání areálu hodnotili velice kladně. Službu Představujeme naše zvířata si vybavilo 6 % a pochopitelně zámek se líbil 4%. Obyvatelé Zlína nebo ti, kteří ZOO Zlín moc dobře znají a pravidelně ji navštěvují, si nemohli nevšimnout obrovské rekonstrukce a modernizace za posledních deset let. Každým rokem se zahrada rozrůstá a vylepšuje o nové expozice a pavilony. Do budoucna je v plánu další rekonstrukce pavilonu opic, otevření Etiopie II. a stavba Zátoky rejnoků. I v dalších ohledech se stále zlepšuje. Nedávno začali na pokladnách zoologické zahrady přijímat platební karty a dokonce i měnu Euro, což určitě potěší občany ze Slovenska. 53

Která expozice (pavilon, část) v ZOO Zlín se vám líbila nejvíce, co Vás zaujalo? Afrika Tropická hala Yucatan průchozí voliéry pavilon opic pavilon šelem lachtani pavilon klokanů Zámek Lešná tučnáci pavilon supů 9% 7% 6% 6% 4% 4% 3% 2% 21% 37% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% Graf č. 16 Která expozice nebo část se nejvíce návštěvníkům líbila Z grafu můžeme vypozorovat skutečnost, že největší úspěch měla zoogeografická oblast Afrika. Do pavilonu Afrika byly zahrnuty všechny pavilony a zvířata v této oblasti, které respondenti jmenovali. Nejvíce se objevovaly odpovědi zastoupené v této oblasti: pavilon slonů, žirafy, lvi, zebry a Etiopie I. Celkový počet respondentů, který napsali oblast Afrika, bylo 74 tedy 37% ze všech zúčastněných. V oblasti středoamerické je jednoznačně nejoblíbenější Tropická hala Yucatan. Nachází se nejblíže u vstupu, takže bývá většinou první, co návštěvník v zahradě uvidí. Na atraktivitě jí přidávají živočichové uvnitř skleníku, kteří jsou zde zcela volně a pobíhají nebo poletují okolo vás. Největší kontakt s živočichy má návštěvník v průchozích voliérách. Pro někoho je to nezapomenutelný zážitek, stejně jako pro 9% z návštěvníků v dotazníkovém průzkumu. Nejoblíbenější průchozí voliérou byli lemuři u pavilonu lvů v africké oblasti. Mezi dalšími zmiňovanými pavilony byl pavilon opic, kde jsou chovány gorily nížinné, a pavilon šelem obydlen medvědem ušatým a tygrem ussurijským. Své příznivce si našli i tučňáci, lachtani, klokani a supi. Opět je zde zahrnut zámek Lešná a okolní park v anglickém duchu, který rozhodně stojí za prohlídku. 54

Co se Vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo? nic moc lidí rozmístění pavilonu nedostatek toalet problémy s parkováním vstupné a otvírací doba pavilony zvířat občerstvení nedostatek laviček personál 10% 9% 5% 4% 4% 4% 2% 2% 1% 56% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Graf č. 17 Co se návštěvníkům nelíbilo v ZOO Zlín Otázka č. 17 zněla Co se vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo?, kde měl návštěvník možnost vyjádřit svůj názor. Absolutní většina 112 dotazovaných (56%) napsala odpovědi typu: byla jsem spokojena, nemám, co bych vytknul, nic a vše se mi líbilo. Ostatních 10% z návštěvníků byli znepokojeni návaly lidí v hlavní sezóně. S letními měsíci a množstvím turistů byly způsobeny další potíže jako například s parkováním, nedostatkem míst na sezení a dlouhé fronty u občerstvení. Mnoho lidí v areálu mělo také vliv na výhled na určité pavilony, třeba na krmení lachtanů, kdy se sem všichni nahromadili na jedno místo. Osmnácti lidem nevyhovovalo rozmístění pavilonu. Zdály se jim příliš daleko od sebe a moc tomu nenapomáhal kopcovitý terén v areálu. K některým pavilonům se například nedostaly maminky s kočárkem. Vzhledem k rozlehlosti areálu se vyskytl problém s nedostatkem toalet, protože byly od sebe příliš vzdálené. Studenti by zase uvítali výhodnější studentské vstupné a v létě, kdy je dlouho světlo, delší otvírací dobu. Prozatím stojí vstupné pro studenty 110 Kč, což je o 20 Kč levnější jak pro dospělé. Otvírací doba v letních měsících je od 8.30 do 18.00. Stejnému počtu, 4% respondentů, se nelíbily některé z pavilonů. Vyskytovaly se zde názory na zlepšení pavilonu opic a zvětšení některých výběhů pro menší druhy zvířat. Rekonstrukci pavilonu opic zoologická zahrada chystá do budoucna 2013 2014. Nedostatek laviček v areálu zaznamenalo 2%. Převážně jejich ne tak časté rozmístění. Dva návštěvníci měli problém s personálem zoo. Zmíněna zde byla ochranka u vstupu. To jsou samozřejmě názory zcela subjektivní a každému se líbí či nelíbí něco jiného. 55

Kvalita služeb v zoologické zahradě Průměrná známka Celkový dojem z atraktivity zahrady 1,33 Místo pro relaxaci 1,45 Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu 1,48 Přístupnost a srozumitelnost expozice pro děti 1,55 Úroveň informací pro návštěvníka (tištěné, audia apod.) 1,57 Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení apod.) 1,59 Celková spokojenost s úrovní služeb 1,63 Nabídka zboží v prodejnách uvnitř nebo před ZOO 1,91 Výška vstupného 2,10 Tabulka č. 19 Hodnocení služeb v ZOO Zlín V tabulce č. 19 jsou seřazeny všechny služby, na které jsem se návštěvníků dotazovala. Pomocí školní stupnice (1 nejlepší, 5 nejhorší) ohodnotili jednotlivé služby v areálu. Pokud s ní neměli žádnou zkušenost, byla zde pro tento případ, odpověď nevím. Kvalita služeb je seřazena od nejlépe hodnocené po nejhorší. Nejlépe respondenti ohodnotili celkový dojem z atraktivity zahrady a nejhorší známku dostávala výška vstupného. Musíme vzít v úvahu, že převážná většina dotazovaných byli buď studenti nebo mladiství, kde 130 Kč nebo 110 Kč, se pro ně zdálo příliš drahé. Doporučil(a) byste svým známým a přátelům návštěvu ZOO Zlín? 1% 18% 81% Spíše ne Spíše ano Určitě ano Graf č. 18 Doporučení návštěvy zoo známým a přátelům 56

U této otázky č. 20 bylo na výběr z více než tří odpovědí. Jednalo se o šálové odpovědi typu: určitě ano, spíše ano, nevím, spíše ne, určitě ne. Respondenti v mém dotazníkovém výzkumu zatrhávali pouze uvedené odpovědi v grafu č. 18. Velice dobrá zpráva pro ZOO Zlín je, že 81% ze všech zúčastněných by rozhodně doporučila návštěvu tohoto zařízení. Necelých 20% se přiklánělo k odpovědi spíše ano a dva návštěvníci byly pro odpověď spíše ne. Odpovědi spíše ne se objevily v dotaznících, které byly vyplněny v hlavní sezóně, kdy zde bylo mnoho lidí. Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech? 3% 17% Chodím jen do ZOO Zlín 47% Navštěvuji další ZOO jen výjimečně 33% Jen občas je návštěva ZOO součástí výletu nebo dovolené Ano,kdykoliv mám možnost a čas Graf č. 19 Návštěva ostatních zoo v ČR Poslední otázkou v dotazníku jsem se zajímala, jestli dotazovaný navštěvují i jiné zoologické zahrady v ČR. Výsledek grafu č. 18 prokázal, že 94 osob (47%) chodí do zoologických zahrad kdykoliv má čas a možnost. Druhou nejčastější možností (33%) bylo, že do zoo se dostanou jen, když je to součástí výletu či dovolené. 17% navštěvuje zoologické zahrady jen výjimečně 6 respondentů (3%) navštěvuje pouze ZOO Zlín. 57