Pátek 12. 4. 2013 / č. 15 / samostatně neprodejné Otakar Černý Papež, prezident a já
Obsah Papež, prezident a já. Velký rozhovor s novinářem Otakarem Černým. Porota Pátku LN: Potřebovali bychom dnes v Česku osobnost typu Margaret Thatcherové? Kdy zmáčknout spoušť. Je fotograf sup? Příběhy slavných snímků, které vzbudily rozhořčení. Bohem zapomenuté Uherčice. Reportáž z nejvíc chátrající památky v Česku. Železná lady Margaret Thatcherová. Cesta ke slávě bývalé britské premiérky. Fejeton Dana Hrubého: Na koho se nemluví + Program TV na celý týden se sloupky osobností: Kačer Zaoralová Bednářová Bosák Štindl Špátová
editorial Vepřovou hlavou to ale taky skončilo. On totiž zrovna na té besedě byl taky jeden z tehdejších čelných představitelů. A podobnost jeho a té vepřové hlavy... to se už neudejchalo. Otakar Černý v rozhovoru na straně 6 PÁTEK LIDOVé NOVINy Ten dvacetivteřinový záznam se člověku navždy vryl do paměti. Gruzínský sáňkař Nodar Kumaritašvili krátce před začátkem olympijských her ve Vancouveru v roce 2010 nezvládl při tréninku obtížnost místní dráhy. Vylétl mimo koryto a narazil do betonové konstrukce. Smrtelným zraněním následně podlehl. Zatímco funkcionáři Mezinárodního olympijského výboru začali řešit, zda by neměli z piety zrušit úvodní ceremoniál, který měl začít za několik hodin, místní televize v tiskovém středisku opakovala tragický záběr. Stále dokola. Důvod tohoto počínání mi dodnes zůstal utajen. Už jen z ohledu na nedaleko sedící novináře z Gruzie měl člověk chuť vypojit televize ze zdi. Copak byl ten záběr nějak důležitý? Není sama informace o úmrtí mladého člověka dost emotivní? Jeden z deníků druhý den otiskl fotku prázdných saní jedoucích korytem se zprávou o smrti Kumaritašviliho. Její efekt byl ještě silnější než tělo narážející do betonové konstrukce. Nic víc nebylo třeba. Podobné příběhy tentokráte u fotografií se staly námětem pro téma aktuálního magazínu Pátek. Přesně před dvaceti lety pořídil Jihoafričan Kevin Carter snímek podvyživeného dítěte v Súdánu, u nějž číhá sup. Získal za ni Pulitzerovu cenu, ale také rozpoutal velkou diskusi o etice fotografů a médií. Po pořízení snímku totiž odešel. Na otázky o dalším osudu dítěte odpovědět nedokázal. Dva měsíce poté spáchal sebevraždu. Podobné debaty se ale vedou u každé podobné fotografie. Točí se vlastně jen kolem dvou momentů: první z nich řeší, dokdy by měli novináři zůstat profesionály a kdy začít jednat jako běžní lidé. A ten druhý, možná ještě důležitější, zda je více čtenářů, kteří chtějí vidět, nebo těch, kterým stačí opuštěné sáňky... Ondřej Suchan vedoucí magazínu ondrej.suchan@lidovky.cz OBSAH 4 porota pátku Potřebovali bychom dnes v Česku osobnost typu Margaret Thatcherové? 6 Otakar černý Papež, prezident a já Alena Plavcová 12 novinářská etika Kdy zmáčknout spoušť Magdalena Sodomková 18 památka k pláči Bohem zapomenuté Uherčice Miloš Šenkýř 24 margaret thatcherová Žena, která změnila Británii Petr Pešek 32 fejeton Na koho se nemluví Dan Hrubý Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu: Ondřej Suchan. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Marcela Pecháčková, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. 34 konečně pátek 50 Křížovka 3 Foto na titulu David Neff
portrét PÁTEK LIDOVé NOVINy Britská premiérka Margaret Thatcherová na návštěvě amerického prezidenta Ronalda Reagana. Fotografie z Oválné pracovny Bílého domu, 1985. Margaret Thatcherová Žena, která změnila Británii Celý život měla stejně odpůrců i příznivců. Zpráva o jejím pondělním úmrtí ale zasáhla úplně všechny. Text: Petr Pešek Foto Profimedia.cz 24 25
portrét PÁTEK LIDOVé NOVINy Nejdříve pár informačních zastávek: Narodila se 13. října 1925 ve městě Grantham v hrabství Lincolnshire. Její otec zde vlastnil dva obchody s potravinami a zároveň byl politicky činný v letech 1945 1946 v nyní zhruba pětatřicetitisícovém Granthamu starostoval. Dcera Margaret rodným jménem Robertsová se zprvu vydala na vědeckou dráhu: Rozhodla se pro studium chemie. Napoprvé se ale na Oxford nedostala, studovat na této prestižní britské univerzitě mohla až jako náhradnice. Studia tu ukončila dva roky po válce v roce 1947 se specializací v oboru rentgenová strukturní analýza, v doslovném překladu rentgenová krystalografie. Mimochodem, poté, co jako premiérka osekala výdaje na vysoké školství, jí univerzita v Oxfordu jako prvnímu poválečnému ministerskému předsedovi absolvujícímu tuto školu odmítla udělit čestný doktorát. Už během univerzitních let se Margaret Thatcherová hlásila ke konzervativismu. Mezi její vzory přirozeně patřili klasikové jako Friedrich von Hayek či Milton Friedman. Zatímco v ekonomické větvi tohoto myšlenkového směru (co nejvolnější obchodní pravidla, co nejmenší zásahy státu) měla vždy jasno, její názory z jiných sfér mohou být pro někoho překvapením. Například v sociální oblasti: Jako jedna z mála konzervativních poslankyň hlasovala pro to, aby mužská homosexualita nebyla trestným činem, nebo pro to, aby byly legalizovány potraty. Na druhou stranu se postavila proti usnadnění rozvodů. Překvapující se mohou zdát i některé její postoje v zahraničněpolitické oblasti. Jakkoliv byla aktivním příznivcem Izraele, jeho nálet na irácký jaderný reaktor v Osiraku z června 1981 označila za vážné porušení mezinárodního práva. A postavila se také proti americké invazi na Grenadu z roku 1983 vedené jejím názorovým spojencem Ronaldem Reaganem. Známější jsou její výhrady vůči snaze o německé sjednocení po pádu železné opony. Zde se patří odcitovat z jejích pamětí: Jakýkoliv pokus hovořit buď o změně hranic, nebo o německém znovusjednocení by podkopal pozici pana Gorbačova a také otevřel Pandořinu skříňku pohraničních nároků v celé střední Evropě. Tato slova zazněla 18. listopadu 1989 v Paříži, na schůzce, které se kromě jiných účastnil francouzský prezident Mitterand či německý kancléř Kohl. Nakonec se Margaret Thatcherová se sjednocením Německa smířila, požadovala ovšem, aby celé zůstalo součástí NATO, aby nebyl Sovětský svaz zahnán do kouta a aby se Němci s Poláky domluvili na neměnnosti hranic. Během předvolební kampaně v roce 1951. I druhý pokus o získání postu v parlamentu dopadl neúspěšně. Zvítězila až o osm let později. Snídaně s rodinou s manželem Denisem a synem Markem, 1973. Foto Profimedia.cz 26 27
Chcete si to dočíst? PLNÁ VERZE V TRAFICE Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH. Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ