Miloslav Macháček 1 Mobilní sítě 3G a železniční bezdrátová přenosová síť Klíčová slova: HSDPA, HSPA, HSUPA, LTE, odezva, rychlost připojení, download, výběrová směrodatná odchylka, UMTS, ŽBPS Úvod Vzhledem k prudkému nárůstu dopravy a nutnosti zajistit mobilní komunikaci, dostávají se bezdrátové datové přenosy do popředí zájmu. V současné době je využíváno několik různých technologií bezdrátových datových přenosů. V prostředí železnic často vznikají požadavky na zajištění bezdrátových přenosů dat mezi stacionárními objekty a kolejovými vozidly. Řada těchto přenosových cest je již technicky realizována a postupně nasazována do provozu. Tento příspěvek se zabývá bezdrátovými elektronickými přenosy dat s využitím veřejných mobilních sítí 3G (T- Mobile, Telefónica a Vodafone). Tyto 3G sítě je možno využít pro podporu ICOM v prostředí ŽBPS. V závěru článku je provedeno hodnocení veřejných mobilních sítí 3G na základě experimentálního měření. 1. Komunikační systém ICOM Na základě výzvy Evropské poradní rady pro železniční výzkum (European Rail Research AdvisoryCouncil - ERRAC) vznikl projekt InteGRail, projekt 6. rámcového programu EU. V rámci tohoto projektu vznikl návrh komunikačního systému ICOM (Intelligent Communication Framework). ICOM je definován jako komunikační framework pro datovou komunikaci v železničním prostředí. Více informací uvádí RNDr. David Žák, Ph.D. ve svém článku Komunikační systém ICOM architektury InteGRail a národní projekt železniční bezdrátové přenosové sítě vydaném ve Vědeckotechnickém sborníku ČD č. 31/2011. 2. ŽBPS Potřeby informačních systémů pro bezdrátovou datovou komunikaci s kolejovými vozidly Český drah jsou v současnosti zajištěny integrovaným komunikačním prostředím, které je v prostředí Českých drah označeno jako ŽBPS (železniční bezdrátová přenosová síť). Jedná se o realizovaný koncept národního komunikačního řešení. ŽBPS lze chápat jako množinu přenosových sítí, komunikačních zařízení, 1 Ing. Miloslav Macháček, Ph.D., narozen 1959, Univerzita Pardubice, DFJP, Dopravní prostředky a infrastruktura, nyní Univerzita Pardubice, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Katedra informačních technologií, Studentská 95, 532 10 Pardubice. 1
rozhraní, protokolů a pravidel pro bezdrátovou komunikaci mezi objekty na železnici v ČR. Železniční bezdrátová přenosová síť je založena na základních principech předložené architektury ICOM popsané v projektu InteGRail a v budoucnu bude schopna využívat funkcí a služeb komunikačního systému ICOM. Obrázek 1: Schéma ŽBPS, zdroj [2] 3. Vývoj UMTS sítí Sítě UMTS byly poprvé definovány standardizačním orgánem 3GPP v roce 1999. První UMTS standard se jmenuje UMTS Release 1999. Od roku 1999 byla schválena řada standardů 3GPP - Release 1 až 8. Tato technologie začíná být technicky zajímavá schválením Release 4. Další vývoj UMTS: Release 4 Technologie WCDMA. Udávaná rychlost je přibližně 384 kb/s na downlinku. Release 5 Technologie HSDPA. Udávaná rychlost je přibližně 3,6 Mb/s na downlinku. Release 6 Technologie HSUPA. Někdy se používá označení HSPA, které značí, že daná síť nabízí HSUPA i HSDPA. Udávaná rychlost je přibližně 14 Mb/s na downlinku. 2
Release 7 Technologie HSPA+. Udávaná rychlost je přibližně 28 Mb/s na downlinku. Release 8 Jde o poslední schválený standard UMTS. Release 8 obsahuje mnoho významných změn. Z pohledu marketingu se tyto sítě nazývají LTE (Long Term Evolution). LTE je současně označováno jako mobilní síť 4G. Udávaná rychlost je přibližně až 150 Mbit/s. Reálně dosahované rychlosti jsou v současnosti mnohem nižší. Obrázek 2: Vývoj UMTS, zdroj [TransAnatolia Consulting Services] 4. Veřejné mobilní 3G sítě na území České republiky Využití mobilních 3G sítí nabízí na území ČR v současnosti veřejný operátor T- Mobile, Telefónica a Vodafone. Tyto mobilní 3G sítě včetně budoucích řešení bude možno využívat v komunikačním systému ICOM. V následující kapitole je provedeno porovnání mobilních sítí 3G na základě experimentálního měření. 3
5. Experimentální měření sítí 3G (T-Mobile, Telefónica a Vodafone) Měření rychlostí přenosů dat (downlink) a latencí (časových odezev) připojení v prostředí veřejných mobilních sítí 3G (T-Mobile, Telefónica a Vodafone) proběhlo koncem června 2011 v dopoledních hodinách v centru Pardubic. Všechna měření proběhla podle jednotné metodiky. Pro měření byly použity modemy, které běžně operátoři nabízí zákazníkům. Měřené hodnoty byly zaznamenávány vždy v ustáleném stavu po zahájení měření. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny pomocí metody dílčích průměrů a střední kvadratické odchylky na množině devadesáti hodnot u každého operátora. Množina naměřených hodnot N byla rozdělena do r skupin (intervalů) obsahujících n naměřených hodnot. Pro výpočet průměrné hodnoty byla použita metoda dílčích průměrů dle následujícího vztahu: kde: přičemž platí: Pro střední kvadratickou odchylku byl použit vztah: U některých naměřených hodnot je zřejmé výrazné kolísání hodnot. Vysoké hodnoty střední kvadratické odchylky ukazují s největší pravděpodobností na výraznou závislost na vytížení BTS. Při měření mimo dobu plného vytížení operátorů byly tyto výchylky menší. Vlastnosti datových přenosů v jednotlivých veřejných mobilních sítí 3G jsou zřejmé z hodnot uvedených v následujících tabulkách a grafech. 4
Měření rychlosti přenosů dat (downlink) V následující tabulce a grafech jsou uvedeny dílčí průměry naměřených hodnot rychlostí datových přenosů (kb/s) v prostředí veřejných mobilních sítí 3G, jejich průměr a střední kvadratická odchylka. Tabulka 1: Rychlost datového přenosu připojení Rychlost datového přenosu připojení (download) [kb/s] Měření 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Průměr Odchylka T-Mobile 3G 2240 2320 2160 2200 2328 2240 2248 2200 2160 2233 61 Telefonica O2 3G 1376 2160 1920 1720 1520 1840 1920 1800 1520 1753 246 Vodafone 3G 3200 2480 2880 3120 2720 3200 2800 3240 2880 2947 261 Graf 1: Průměrná rychlost připojení 5
Měření latence připojení Graf 2: Výběrová směrodatná odchylka rychlosti připojení V následující tabulce a grafech jsou uvedeny dílčí průměry naměřených hodnot latencí připojení (ms) v prostředí veřejných mobilních sítí 3G, jejich průměr a střední kvadratická odchylka. Tabulka 2: Časová odezva připojení Časová odezva připojení [ms] Měření 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Průměr Odchylka T-Mobile 3G 65 79 265 135 155 80 270 220 80 150 83 Telefonica O2 3G 100 115 137 107 112 120 125 105 115 115 11 Vodafone 3G 59 52 54 54 53 57 54 57 59 55 3 6
Graf 3: Průměrná časová odezva připojení Graf 4: Výběrová směrodatná odchylka časová odezvy připojení 7
Experimentální měření v centru Pardubic ukázalo, že průměrná rychlost datového přenosu (download) se u operátorů pohybuje v rozmezí 1753 2947 kb/s a časová odezva připojení v rozmezí 55 150 ms. Rychlosti datového přenosu a časové odezvy velmi záleží dané lokalitě. Například ve městě Karlovy Vary v roce 2010 síť 3G operátora Vodafone umožňovala download rychlostí až 7 Mb/s. Jak jsem se již zmínil, velmi významným ukazatelem kvality mobilní sítě je střední kvadratická odchylka. 6. Pokrytí signálem 3G Nedostatečné pokrytí signálem 3G je v současné době největším problémem této technologie. Z níže uvedených map pokrytí, které jednotliví operátoři poskytují, je zřejmé, že pokrytí území signálem 3G je u všech operátorů přibližně stejné. Pokryta jsou pouze větší města. Mapa pokrytí signálem 3G operátora T- Mobile Obrázek 3: Mapa pokrytí T-Mobile, zdroj [operátor T-Mobile ] 8
Mapa pokrytí signálem 3G operátora Telefonica O2 3G Obrázek 4: Mapa pokrytí Telefonica O2, zdroj [operátor O2 ] Mapa pokrytí signálem 3G operátora Vodafone 3G Obrázek 5: Mapa pokrytí Vodafone, zdroj [operátor Vodafone ] 9
Mapa pokrytí signálem 3G v Evropě Obrázek 6: Mapa pokrytí - Evropa, zdroj [AUDITCOM] Podle zveřejněné mapky pokrytí jsme v pokrytí 3G signálem v Evropě na jednom z posledních míst. Mapku ve své prezentaci na konferenci v Senátu, která měla pomoci řešit problémy současného českého telekomunikačního trhu, zveřejnil Pavel Přeček z firmy Auditcom. Data jsou z poloviny roku 2010 a od té doby se pokrytí několikanásobně zlepšilo. Česká republika je bohužel stále podle Pavla Přečka zhruba na úrovni Ukrajiny. I přes výše uvedenou skutečnost doznal vývoj pokrytí 3G signálem v České republice v posledním roce skutečně velkých změn k lepšímu. Zásluhu na tom má i dohoda o sdílení 3G sítě u operátorů Telefónica O2 a T-Mobile, kteří se dohodli na společném rozšiřování pokrytí území 3G mobilními datovými technologiemi. Na základě této smlouvy oba operátoři počínaje rokem 2011 vybudují společnou infrastrukturu zahrnující necelou tisícovku vysílačů s podporou 3G. T-Mobile vybuduje 490 vysílačů v západní části České republiky a Telefónica O2 potom stejný počet vysílačů ve východní části země. Prioritou operátorů je bohužel pokrývat městské oblasti na úkor venkova, takže mobilita zákazníků je omezena jen na pohyb ve městech či maximálně jejich aglomeracích. Tento nepříjemný trend a k tomu mnohem vyšší rychlosti mobilního připojení by měl v České republice vyřešit nástup mobilní datové technologie LTE. 10
V České republice bohužel zatím neexistuje nabídka mobilního připojení prostřednictvím LTE. Významným impulsem k nasazení technologie LTE (4G sítě) v ČR je vypínání analogového televizního vysílání. Náš stát bude v aukci operátorům nabízet frekvence uvolněné přechodem z analogové na digitální televizní vysílání. Jde o frekvenční pásma, na kterých lze ideálně provozovat LTE a sice 800 MHz, přičemž ve hře jsou dále pro provoz vhodná pásma 1800 a 2600 MHz. Aukce frekvenčních pásem, je dle posledních informací naplánována na únor roku 2012. V předchozím odstavci byl zmíněn nepříjemný trend pokrývání signálem operátorů území měst na úkor venkova. K tomu by při zavádění technologie LTE již však docházet nemělo, jelikož chce stát operátorům nařídit rovnoměrné pokrývání území a do 5 let od aukce dokonce pokrytí všech okresů v zemi (do 2,5 let potom 95 % pokrytých venkovských oblastí). Dokument Ministerstva průmyslu a obchodu uvádí: Základním principem je, aby operátor, který kmitočty získá, směl pokrýt každou jednu hustě obydlenou oblast teprve až potom, co pokryje populaci jednoho venkovského okresu a do Prahy bude smět teprve potom, co signálem pokryje nejméně polovinu všech řídce obydlených regionů. [9] 7. Využití UMTS v prostředí ŽBPS Na závěr lze konstatovat, že v závislosti na rozšíření pokrytí signálem 3G a rychlosti nasazení mobilní sítě čtvrté generace (LTE) by v blízké budoucnosti mohla ŽBPS vypadat následujícím způsobem: Obrázek 7: Možné schéma ŽBPS 11
Zkratky 3GPP - The 3rd Generation Partnership Project BTS - Base Transceiver Station CDMA - code division multiple access ERRAC - European Rail Research AdvisoryCouncil ERTMS - European Rail Train Management Systém ETCS - European Train Control Systém ETSI - European Telecommunications Standards Institute HSDPA - High Speed Downlink Packet Access HSPA - High Speed Packet Access HSUPA - High Speed Uplink Packet Access ICOM - Intelligent Communication Framework InteGRail - Projekt Intelligent Integration of Railway Systems LTE - Long Term Evolution UMB - Ultra Mobile Broadband UMTS - Universal Mobile Telecommunication Systém WCDMA - Wideband Code Division Multiple Access ŽBPS - železniční bezdrátová přenosová síť Literatura: [1] KOLÁŘ, Petr. Využití vlastností digitálních přenosových sítí pro řízení železničního provozu. Vědeckotechnický sborník ČD č. 26/2008. [2] MACHÁČEK, Miloslav; ŽÁK, David. Wireless data transmission and information security in the Czech Railways. Internet, Competitiveness and Organisational Security in Knowledge Society XI. Annual International Conference. Tomas Bata University in Zlin, 24-25th March 2009. p. 41. ISBN 978-80-7318-828-3. [3] MÁROVEC, A., ŽÁK, David. Železniční bezdrátová přenosová síť. Vědeckotechnický sborník ČD č. 27/2009. [4] RYSAVY RESEARCH LLC. EDGE, HSPA, and LTE Broadband innovation, September 2008. ISBN 1-541-386-7475. Dostupný z WWW: <http://www.rysavy.com>. 12
[5] ŠUSTR, Jiří. GSM-R, mobilní komunikační systém pro železnici. Vědeckotechnický sborník ČD č. 20/2005. [6] VAŠÁTKO, Jaroslav. Zavádění systému ERTMS u ČD. Vědeckotechnický sborník ČD č. 20/2005. [7] ŽÁK, David. Zajištění datové komunikace mezi drážními vozidly a infrastrukturou. Sborník 3. konference Moderní zabezpečovací, řídící a telekomunikační technika na tratích ČR jako součásti evropského železničního systému. České Budějovice, 2007. str. 149-154. [8] ŽÁK, David. Komunikační systém ICOM architektury InteGRail a národní projekt železniční bezdrátové přenosové sítě. Vědeckotechnický sborník ČD č. 31/2011. [9] KYSELA, Jiří. Mobilní Internet a LTE. Říjen 2011. Dostupný z WWW: <http://www.internetprovsechny.cz>. Pardubice, září 2011 Lektoroval: Ing. Aleš Márovec KOBOZ SERVICE s. r. o. 13