VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Všeobecná sestra

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Všeobecná sestra Informovanost žáků 8. a 9. tříd základních škol o problematice AIDS Bakalářská práce Autor: Marečková Karolína Vedoucí práce: Mgr. Bartošová Hana Jihlava 2012

Anotace Práce je věnována informovanosti žáků 8. a 9. tříd základních škol o problematice AIDS. V práci se zabývám imunitním systémem člověka, který se významně podílí na průběhu a celkovém projevu nemoci. Dále popisuji celé onemocnění AIDS a psychologii věku 13 15 let. Klíčová slova AIDS, HIV, virus, Annotation This work is focused to information pupils 8 th and 9 th grades of primary schools about the problems of AIDS. In the work I deal with the human immune system, which significantly contributes to the overall exposure of disease. Further, I describe the whole disease of AIDS and psychology of age 13 to 15 years. Key words AIDS, HIV, virus

Tímto bych chtěla poděkovat především vedoucí práce Mgr. Haně Bartošové za její cenné rady při zpracování mé bakalářské práce a za čas, který mi věnovala. Dále děkuji všem respondentům za vyplnění mých dotazníků, děkuji za jejich kladný přístup k mému výzkumu. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Švihálkovi za pomoc při rozdávání dotazníků. Ráda bych také poděkovala své rodině, přátelům, kteří mi byli oporou při vytváření této bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah Obsah...6 1 Úvod...8 1.1 Cíle...10 1.2 Hypotézy...10 2 Teoretická část...11 2.1 Imunitní systém...11 2.1.1 Mechanismus vniku viru HIV do buněk...12 2.2 Syndrom získaného selhání imunity AIDS...13 2.2.1 Popis onemocnění...13 2.2.2 Historie...13 2.2.3 Průběh onemocnění a diagnostika...14 2.2.4 Původce onemocnění...16 2.2.5 Přenos nákazy...17 2.2.6 Výskyt onemocnění...18 2.2.7 Léčba...19 2.3 Psychologie dospívání...20 2.3.1 Období pubescence...20 2.3.2 Období adolescence...21 2.3.3 Hlavní psychologické charakteristiky dospívání...21 2.3.4 Sexualita v období dospívání...22 3 Praktická část...23 3.1 Metodika výzkumné práce...23 3.2 Charakteristika vzorku respondentů...23

3.3 Charakteristika výzkumného prostředí...23 3.4 Vlastní výsledky výzkumu...23 3.4.1 Vyhodnocení otázky číslo 1...24 3.4.2 Vyhodnocení otázky číslo 2...25 3.4.3 Vyhodnocení otázky číslo 3...26 3.4.4 Vyhodnocení otázky číslo 4...27 3.4.5 Vyhodnocení otázky číslo 5...28 3.4.6 Vyhodnocení otázky číslo 6...29 3.4.7 Vyhodnocení otázky číslo 7...30 3.4.8 Vyhodnocení otázky číslo 8...31 3.4.9 Vyhodnocení otázky číslo 9...32 3.4.10 Vyhodnocení otázky číslo 10...33 3.4.11 Vyhodnocení otázky číslo 11...34 3.4.12 Vyhodnocení otázky číslo 12...35 3.4.13 Vyhodnocení otázky číslo 13...36 3.4.14 Vyhodnocení otázky číslo 14...37 3.4.15 Vyhodnocení otázky číslo 15...38 3.4.16 Vyhodnocení otázky číslo 16...39 3.5 Vyhodnocení dotazníku číslo 2...40 3.6 Diskuze...42 4 Závěr...43 5 Seznam použité literatury...45 Seznam použitých internetových zdrojů...46 Seznam příloh a přílohy...47

1 Úvod Mnoho lidí tuto nemoc odsuzuje, mnoho lidí z ní má strach. Lidé mají tendenci prevenci AIDS podceňovat, obzvláště mladí lidé. AIDS je ovšem onemocnění, které si pozornost veřejnosti zaslouží. AIDS není problémem jenom nevyspělých států, je problémem celého světa. Bez důsledné prevence této nákazy je možné, že v příštích letech bude nakažených jedinců přibývat. HIV nákaza ne vždy může propuknout v onemocnění AIDS, někteří jedinci nakažení virem HIV mohou být pouze nositeli viru, bez toho aby onemocněli. V mé bakalářské práci bych se chtěla především zaměřit na onemocnění AIDS a také zjistit informovanost žáků 8. a 9. tříd základních škol o problematice AIDS. Dále jsem se zabývala tvorbou edukačního materiálu, který byl rozdán žákům, a poté jsem rozdala druhý dotazník, který je sestaven formou testu, aby zhodnotil informovanost po studiu edukačního materiálu. V první kapitole je rozebrán imunitní systém, který je velmi důležitý při nákaze virem HIV. V této kapitole jsou základní informace o imunitním systému a popis vstupu viru HIV do těla jedince. V druhé kapitole je popsáno onemocnění AIDS. Dále historie této nákazy, kdy v letech 1979 1980 se toto onemocnění začalo objevovat v zemích Ameriky. Pojmenováno bylo v roce 1981. Zpočátku nakažení jedinci byli především homosexuálové, mezi kterými se nákaza šířila velmi rychle. Nemoc se, ale začala šířit i mezi uživateli drog. Brzy bylo zjištěno, že je to nové onemocnění postihující imunitní systém. Téma pokračuje průběhem onemocnění a diagnostikou. Onemocnění svými příznaky připomíná zpočátku obyčejnou chřipku, proto ze začátku při šíření nákazy tomu lidé nepřikládali tak velký význam. Jsou zde informace o přenosu onemocnění, o původci onemocnění a také o výskytu této nemoci. Na konci je kapitola o léčbě AIDS.

Ve třetí kapitole je probrána psychologie dospívání, jaké je rozdělení tohoto období, charakteristické znaky dospívání a sexualita mladistvých. Toto období je v práci rozděleno na období pubescence a adolescence, každé toto téma je rozebráno v nejdůležitějších bodech. Dále tato kapitola obsahuje hlavní psychologické charakteristiky dospívání, kde jsou popsány nejdůležitější znaky období dospívání. Posledním tématem je sexualita v období dospívání, která úzce souvisí s přenosem pohlavních nemocí. Pro praktickou část své práce jsem stanovila tři pracovní hypotézy. První z nich je sestavena tak, že více než 80 % respondentů odpoví na prvních 7 otázek dotazníku správně. Druhá hypotéza tvrdí, že alespoň 90 % respondentů uspěje ve druhém dotazníku. Třetí hypotéza tvrdí, že více než 50 % respondentů bude mít zájem se o nemoci dozvědět více. Praktická část práce také obsahuje metodiku výzkumu, to znamená o jaký výzkum se jednalo. Dále je charakterizován vzorek respondentů a charakteristika výzkumného prostředí. Výsledky výzkumu jsou zpracovány do tabulek a grafů. V tabulkách jsou celkové údaje o respondentech, v grafech jsou údaje rozděleny dle pohlaví. Praktická část obsahuje vyhodnocení jednotlivých otázek prvního dotazníku a poté vyhodnocení druhého dotazníku jako celku. Ve druhém dotazníku je hodnocena úspěšnost odpovědí a celek je opět vyhodnocen v grafické podobě dle pohlaví a tříd. Na konci mé práce jsou zařazeny přílohy, které doplňují teoretickou část. První přílohou je žádost o dotazníkové šetření, dalšími přílohami jsou dotazníky, které jsem použila pro svůj výzkum a poslední přílohou je edukační materiál.

1.1 Cíle 1. Zjistit informovanost žáků 8. a 9. tříd základních škol o problematice AIDS. 2. Vytvořit edukační materiál a edukovat s ním žáky ZŠ o problematice AIDS. 3. Na základě dotazníku zhodnotit informovanost žáků po studiu edukačního materiálu. 1.2 Hypotézy 1. Více než 80 % respondentů odpoví na prvních 7 otázek dotazníku správně. 2. Alespoň 90 % žáků uspěje v druhém dotazníku. 3. Více než 50 % bude mít zájem se o nemoci dozvědět více.

2 Teoretická část V teoretické části se zabývám imunitním systémem člověka, který významně ovlivňuje vznik a průběh onemocnění AIDS. Dále popisem onemocnění, historií, průběhem onemocnění a diagnostikou, původcem onemocnění, přenosem nákazy, výskytem choroby a její léčbou. Dále se ve své práci zabývám psychologií věku 13 15 letých. 2.1 Imunitní systém Na obraně organismu se podílí převážně bílé krvinky leukocyty. Leukocyty reagují na vniknutí cizorodých mikroorganismů. Je mnoho typů bílých krvinek, některé vyrůstají a dozrávají do jiných druhů, ale všechny vznikají v kostní dřeni. Monocyty jsou velké s kulatým nebo zoubkovaným jádrem. Pohlcují choroboplodné zárodky. Lymfocyty jsou hlavními buňkami imunitního systému, mají velké jádro. Lymfocyty jsou buď typu B nebo T v závislosti na vývoji. Neutrofily pohlcují patogeny. Bazofily se podílí na alergických reakcích. Eozinofily také hrají důležitou roli při alergických reakcích. Mezi nespecifické obranné mechanismy se řadí fagocytóza, řadíme sem neutrofilní granulocyty (mikrofágy) a monocyty (makrofágy). Fagocytóza je schopnost buněk pohltit a následně rozložit cizorodé buňky. Specifická imunita chrání organismus proti konkrétním bakteriím a cizorodým tkáním. Buňky mají schopnost rozpoznávat antigeny a následně na to reagují lymfocyty. Prvním druhem je humorální imunita zprostředkovávaná B-lymfocyty a druhým druhem je imunita zprostředkovávaná buněčně pomocí T-lymfocytů. B-lymfocyty se při kontaktu s antigeny mění na plazmatické buňky (IgA, IgM, IgG, IgD, IgE). (Ferenčík, 2005) T-lymfocyty jsou základními buňkami získané imunity. Dělí se do základních skupin na Pomocné T H -lymfocyty, Cytotoxické T C -lymfocyty, Paměťové T M -lymfocyty a NKTlymfocyty. Pomocné T-lymfocyty mají důležitou funkci při regulaci imunitních reakcí. Cytotoxické T- lymfocyty dokáží usmrtit napadené buňky, na kterých se nachází antigen, který způsobil jejich vznik. Hlavní funkcí těchto buněk je zastavení imunitní reakce zejména proti autoantigenům. Paměťové T-lymfocyty vznikají po prvním kontaktu s určitým antigenem a v malém počtu se určitou dobu udržují v cirkulaci, to zajistí, aby při dalším setkání 11

s antigenem vznikla rychlejší a intenzivnější imunitní reakce. NKT-lymfocyty rozpoznávají antigeny mikrobiálního původu. (Ferenčík, 2005) Vznik imunity je normální a prospěšný stav. Zajišťuje obranu organismu proti patogenním mikroorganizmům, virům a jiným infekčním agens. (Ferenčík, 2005) 2.1.1 Mechanismus vniku viru HIV do buněk Některé buňky imunitního systému obsahují molekulu CD4 na svém povrchu. CD4 molekuly se nacházejí také na T-lymfocytech. Pokud virus HIV pronikne do těla, napřed identifikuje buňky CD4 a naváže se na ně. Jakmile se virus naváže na CD4, membrány viru a T-lymfocytů se sloučí. V důsledku tohoto procesu proteiny a enzymy viru prostoupí do T- buněk. Je důležité také vědět, že i když virus HIV útočí hlavně na T-buňky tak se váže i na další typy buněk bílých krvinek, které obsahují CD4, ale nezničí je. Tyto buňky mohou sloužit jako rezervoár pro virus HIV, pokud se obranný mechanismus těla snaží zničit virus. Jakmile RNA, proteiny a enzymy viru proniknou do cytoplasmy T-buněk, enzymy se nazývají reverzní transkriptázy, převádí RNA na DNA. DNA tvoří nukleové kyseliny, které nesou geny, je to základní jednotka dědičnosti. V této fázi nově vzniklé DNA virus vstupuje do jádra buňky a je začleněn do genů. Když dojde ke znásobení T-buňky, tak DNA viru je také zkopírována. Člověk, který je nakažen virem HIV může mít v těle miliardy buněk obsahujících DNA viru. T-buňka, která obsahuje DNA viru nemůže produkovat nové viry pokud RNA je ještě schopna vytvořit si vlastní kopie. Je důležité, aby tyto RNA byly přečteny z bílkovinné tvorby mechanismu infikované T-buňky. Vzniká speciální typ RNA tzv. messenger. Proces vzniku poslů RNA se nazývá transkripce. Poté co je posel RNA zpracován jádrem infikované buňky je odeslán do cytoplazmy. V cytoplazmě virus spolupracuje s mechanismem bílkovinné přeměny T-buněk k vytvoření dlouhých řetězců proteinů a enzymů viru HIV. Dlouhé řetězce proteinů a enzymů vytváří uvnitř buněk a jsou rozděleny na menší pomocí specifických enzymů viru nazvaných proteázy. Tento proces vede k tvorbě virových částic, které mohou šířit infekci do dalších buněk. (Savitri Ramaiah, 2008) Virus může zůstat v klidovém stavu a u pacienta se neprojeví příznaky nemoci, ale infikované buňky takového jedince se mohou přenést na další jedince a infikovat je. Další 12

možností je, že se virus stane aktivním a množí se uvnitř buňky, která se nakonec rozpadne a dojde k uvolnění velkého množství virů, které infikují další T-buňky. Následně se oslabí imunitní obranyschopnost organismu a projeví se symptomy AIDS. 2.2 Syndrom získaného selhání imunity AIDS 2.2.1 Popis onemocnění Název onemocnění je zkratkou anglického pojmenování Acquired Immune Deficiency Syndrome. Jedná se o Syndrom získaného imunodeficitu soubor příznaků, vedoucích ke ztrátě imunity. Organismus člověka se stává nachylným k infekčním a nádorovým onemocněním. Toto onemocnění způsobuje virus HIV (Human Immunodeficiency Virus), který způsobí ztrátu obranyschopnosti lidského organismu. 2.2.2 Historie Roku 1979 a 1980 se ve Spojených státech amerických objevily zprávy o menších hromadných výskytech zánětů plic, které vyvolává parazit Pneumocystis carinii a to dříve postihovalo především novorozence a zároveň se hromadně vyskytlo vzácné nádorové onemocnění Kaposiho sarkom. Tato onemocnění se vyskytovala pouze u dospělých mužů homosexuálů a v menší míře u narkomanů. Počet těchto onemocnění začal stoupat a brzy se zjistilo, že tato onemocnění jsou pouze symptomy jiného, nového onemocnění, které postihuje imunitní systém. V roce 1981 bylo poprvé popsáno zcela nové onemocnění AIDS v odborném lékařském časopise. V průběhu roku 1982 byly zjištěny způsoby přenosu: krví, z matky na dítě a při pohlavním styku jak homosexuálním tak heterosexuálním. V letech 1983 a 1984 byl zjištěn původce onemocnění nazvaný virus HIV. Světová zdravotnická organizace se začala o onemocnění zajímat a vydávat epidemiologické programy, zajišťovat prevenci. Touto problematikou se začali zabývat lékaři, přírodovědci a další odborníci, kteří začali pořádat setkání a konference na téma AIDS (Syrůček Lubomír, 1986). 1987 byl schválen první lék proti AIDS azidothymidin (AZT). 1988 byla založena Mezinárodní společnost AIDS, kde se soustřeďovali odborníci zabývající se HIV/AIDS. 13

Roku 1991 se stala mezinárodním symbolem červená stužka. V České republice bylo v této době evidováno přes 100 případů nakažení tímto onemocněním. V roce 1994 byl představen nový způsob léčby snižující riziko nákazy viru z matky na dítě. 1997 byl zahájen první veřejný antiretrovirální léčebný program v Africe. Rok 2001 v České republice počet registrovaných případů dosahuje počtu 500. 2.2.3 Průběh onemocnění a diagnostika Onemocnění se dělí na dvě období. V prvním období po dlouhé inkubační době, která je 6 měsíců až 6 let od vstupu viru do těla jedince se objeví některé příznaky, které jsou typické pro běžná onemocnění. V prvním období se u pacientů objeví únava, zvětšení lymfatických uzlin, mohou se vyskytnout horečky, průjmy, opakované záněty dýchacích cest. Mezi méně časté příznaky prvního období patří kožní vyrážka, bolesti svalů, zvracení, nechuť k jídlu, u některých jedinců se může objevit zapomnětlivost. V druhém období, které trvá měsíce i roky, virus ničí T-lymfocyty, nakažený jedinec se stává bezbranným vůči všem běžným mikrobům, onemocnění vzniklá těmito mikroby mohou způsobit i smrt jedince s onemocněním AIDS, pokud nejsou účinně léčeny. V některých případech může nemocný podlehnout Kaposiho sarkomu nebo jinému nádorovému onemocnění. Zhruba u 20 % nemocných probíhá nemoc lehce a dlouho se vleče, tato forma nemoci se nazývá ARC (AIDS Related Complex). Tato forma může probíhat bez jakýchkoliv příznaků. Naděje na přežití se odvíjí různě podle klinických projevů infekce. (Syrůček, 1986) Některé zdroje rozdělují onemocnění na čtyři období. V roce 1983 se virus šířil i transfúzemi a tak byla snaha najít způsob diagnostiky viru co nejdříve. Kontaminace transfúzních přípravků byla obrovským problémem především v USA. Po roce byl vynalezen test, který ale pouze určoval, zda osoba byla někdy vystavena viru nebo ne. Nezaznamenal tedy, zda jedinec je nakažen nebo není. Tato situace vyvolala obavy veřejnosti a strach z toho, že činností zachraňující život může být člověk infikován virem HIV. Tato nemoc v té době už nebyla pouze nemocí homosexuálů a narkomanů, ale týkala se všech lidí na celém světě. 14

Dnes se průkaznost viru provádí pomocí testů na přítomnost protilátek. Odběr biologického materiálu na tato vyšetření musí být prováděn pouze se souhlasem vyšetřované osoby, výjimku činí osoby, které souhlas podepsat nemohou (např. v bezvědomí). K průkazu protilátek je potřeba 5-7 ml venózní krve, v některých případech lze vyšetřovat i ze slin pacienta. V ČR se používá jednotný testovací systém několika testů. Vyšetření jsou prováděna v Národní referenční laboratoři pro AIDS ve Státním zdravotním ústavu v Praze. Odběry biologického materiálu na průkaz viru HIV se provádí anonymně ve zdravotních ústavech v každém větším městě. ELISA test Tato metoda zjišťuje u pacienta tvorbu protilátek proti viru. ELISA je první volbou testování při podezření na infekci HIV. Tento test může občas vyjít falešně negativní a to v případech, kdy se jedinec nachází v tzv. diagnostickém okně (infekce je v těle přítomná, ale nevytváří se ještě protilátky v prokazatelném množství). Tento stav může trvat až 4 týdny. Další falešně negativní test může vyjít v případě nějakého autoimunitního onemocnění, jaterních onemocnění a ledvinném selhání. Pokud je test pozitivní, pacient je pozván na další testování a test se opakuje. Při pozitivitě i u druhého testování se přistupuje k testu metodou Western blot. Western blot Tento test určuje přítomnost protilátek proti proteinům viru HIV. Spolehlivost tohoto testu je o něco menší než u testu ELISA. Pozitivita u tohoto testu společně s testy ELISA znamená přítomnost viru HIV v těle. Pokud je výsledek negativní, doporučuje se test zopakovat. 15

Průkaz virového genomu Prokazuje se v biologickém materiálu pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR), zde se prokazuje genetický materiál viru, tedy jeho RNA. Tento test je používán i v případech kontroly antivirové léčby u pacienta nakaženého virem HIV. 2.2.4 Původce onemocnění Poprvé byl virus izolován v letech 1983-1984 a byl nazván LAV (Lymphadenopathy Associated Virus), dnes je jeho název HIV (Human Immunideficiency Virus) a patří mezi retroviry, které v dřívějších dobách byly známy jako původci různých onemocnění u zvířat. Retroviry obsahují enzym: reverzní transkriptázu, která dovede přepsat genetický kód z viru do genetického kódu buněk postiženého organismu. (Šejda, 1993) HIV se vyskytuje ve dvou typech: HIV-1 a HIV-2. Oba typy se liší složením povrchových struktur a také geografickým výskytem, klinickým obrazem a patogenitou. HIV-1 se převážně vyskytuje v Evropě, Americe a Asii. HIV-2 se vyskytuje především v oblastech západní Afriky. Virus HIV má stejně jako jiné retroviry sférický až oválný tvar (o průměru 80 120 nm). Jeho obal je tvořen lipoidní membránou, která je citlivá na tuková rozpouštědla. Z tukového obalu vyčnívají výběžky, které se podílejí na absorpci viru na povrch zdravé buňky a na proniknutí viru do buňky. Jádro viru je kryto proteinovým obalem, kde se ukrývají nejdůležitější komponenty viru. Především je zde uložena RNA viru, reverzní transkriptáza, virový enzym DNA polymeráza. Díky enzymu polymeráza je možné, aby byl DNA signál viru zapsán do genomu napadené buňky organismu. Tyto aspekty mají význam při diagnostice viru. Virová RNA má význam při průkazu přítomnosti viru a reverzní transkriptáza prokazuje množení viru. (Šejda, 1993) 16

2.2.5 Přenos nákazy Zdrojem nákazy je vždy infikovaný člověk. U 50 % nakažených osob se po 6-8 týdnech objeví primární onemocnění, které připomíná chřipku. Většinou se vyskytují tyto příznaky: teplota, noční pocení, únava, zvětšení mízních uzlin, v některých případech bolesti kloubů a vyrážka. Ve většině případech toto onemocnění odezní během dvou týdnů. Zbylých 50 % nakažených zůstává bez klinických příznaků. Přítomnost viru v těle lze diagnostikovat serologickým vyšetřením zhruba za 7-12 týdnů od nákazy, v některých případech i později. (Šejda, 1993) Cesty přenosu viru jsou především prostřednictvím krve, spermatu nebo poševního sekretu. Přenos viru: Pohlavní styk s infikovaným člověkem Krví, krevními produkty, které obsahují virus HIV Přenos z matky na dítě (plod / novorozenec) Nejrozšířenější cestou přenosu byl vždy nechráněný pohlavní styk, v osmdesátých letech především homosexuální styk. U homosexuálních párů je riziko přenosu velmi vysoké a to proto, že při análním pohlavním styku dochází k menším poraněním sliznice konečníku a touto cestou je přenesen virus ze spermatu do krevního řečiště příjemce. V dnešní době je samozřejmě stále častější heterosexuální přenos, než býval před několika lety a počet nakažených žen a mužů stále stoupá. Homosexuální přenos však stále dominuje.(šejda, 1993) Další velmi závažný přenos je krví a to především u uživatelů drog, zde hrozí nákazy přes kontaminovanou stříkačku a jehlu. Dnes už menší hrozbou je přenos přes krevní deriváty, který je ve většině zemí eliminován, a tedy nákaza tímto způsobem by se neměla objevit. Tento problém zůstává pouze v rozvojích zemích. (Šejda, 1993) 17

Přenos z matky na plod je třetí možnost přenosu nákazy. Nákaza může proběhnout transplacentárně a při porodu prostřednictvím poševních sekretů. Další hrozbou je kojení a to bezprostředně po porodu. Při opakovaných těhotenstvích infikované matky se riziko nákazy dítěte zvyšuje. (Šejda, 1993) Nejdůležitějším by měla být prevence tohoto onemocnění a to především chráněný pohlavní styk, výměna stříkaček a jehel drogově závislým a další preventivní programy namířené lidem po celém světě. 2.2.6 Výskyt onemocnění V ČR roku 1991 bylo zaznamenáno 121 případů infikovaných osob virem HIV. V roce 2011 se tento počet zvýšil na 1675 infikovaných osob. Výskyt HIV pozitivních osob v České republice sice není tak markantní jako v jiných zemích světa, ale ve srovnání k počtu obyvatel je toto číslo alarmující. V počtu nakažených dominují především muži. Kumulativní údaje o způsobu přenosu ke dni 31. 7. 2011 v ČR ukazují, že: 58,9 % je homosexuální přenos 28,5 % heterosexuální přenos 6,4 % injekční podávání drog 4 % jsou nezjištěného způsobu přenosu 1,1 % hemofilici 0,9 % přenos přes transfúzní přípravky 0,3 % přenos z matky na dítě 0,1 % nozokomiální nákaza 18

(Zdroj: Národní referenční laboratoř pro AIDS) Kumulativní údaje ke dni 31. 12. 2009 ve světě ukazují, že celkem nakažených osob virem HIV na celém světě je 33 300 000 osob a z toho zemřelo 1 800 000 osob k tomuto datu. (Zdroj:www.avert.org/worldstats.htm) Největší výskyt je v zemích Afriky. 2.2.7 Léčba Infekce HIV je prozatím nevyléčitelná. Prvním účinným lékem se stal v letech 1986 1987 azidothymidin, byl jediným existujícím lékem na HIV/AIDS ze skupiny inhibitorů reverzní transkriptázy. Byl používán samostatně ve velkých dávkách, než je tomu dnes. Během dalších let přibývaly další léky stejného druhu. Azidothymidin představoval několik let základní lék při terapii HIV infekce. Inhibuje replikaci HIV-1 i HIV-2 a do jisté míry má i baktericidní účinky na některé Enterobacteriaceae jako jsou rody Shigella, Salmonela, Escheria, Enterobacter. AZT velmi dobře prostupuje hematoencefalickou bariérou a je poměrně rychle resorbován z trávicího traktu člověka. (Šejda, 1993) Mezi nežádoucí účinky tohoto léku patří především anémie, proto bylo zároveň s lékem podáván pacientům i vitamín B12, B6 a kyselina listová. Na začátku terapie AZT se mohou vyskytnout určité příznaky jako je nauzea, myalgie (bolest svalů) a insomnie (nespavost), tyto příznaky ve většině případů vymizí do 4 týdnů. V průběhu léčení tímto lékem je třeba sledovat krevní obraz pacienta v prvním měsíci asi 1x za 2 týdny, v dalších měsících stačí 1x měsíčně. (Šejda, 1993) Dalším lékem, který může být použit je Deoxycytidin (DDC), používaný při pokročilejší infekci HIV. DDC je rychle vstřebáván z trávicího traktu po perorálním podání. Vedlejšími účinky bývá v některých případech periferní neuropatie na dolních končetinách, pro 19

pacienty velmi bolestivá. Dalšími příznaky mohou být dyspeptické potíže, vznik jaterních lézí. Společně podávaný s AZT vykazuje spolupůsobící kladný efekt. (Šejda, 1993) Mezi nejnovější způsoby léčby patří Inhibitory vstupu viru do buňky, které zabraňují viru vstoupit do buněk. Tento způsob je velkou nadějí pro nakažené pacienty. Další nadějí je vakcína proti HIV, která však nepřináší žádné závěry prozatím. Dnes stále zůstává pro nakažené virem HIV pouze protivirová terapie pomocí kombinace více léků. 2.3 Psychologie dospívání Období dospívání lze určit široce jako životní úsek ohraničen na jedné straně prvními známkami pohlavního zrání a zrychlením růstu a na druhé straně dovršením plné reprodukční schopnosti a dokončením tělesného růstu. Zároveň probíhají psychické změny, které jsou charakterizovány ohlášením nových pudových tendencí a hledáním způsobů jejich uspokojování a kontroly, je charakterizováno celkovou emoční labilitou a nástupem vyspělejšího způsobu myšlení a dosažením jeho rozvoje. Souběžně a navzájem závisle probíhají v období dospívání tělesné, psychické a sociální změny. Mnohé děti začínají být vůči sobě i druhým kritické. (Langmeier, 2006) 2.3.1 Období pubescence Toto období je vymezeno od 11 do 15ti let. Má dvě fáze. Fáze prepuberty - začátek je charakterizován prvními známkami pohlavního dospívání, především objevením prvních sekundárních znaků. Konec je charakterizován nástupem menarche u děvčat a obdobný vývoj je i u chlapců, kam se řadí první emise semene. U většího počtu dívek trvá tato fáze od 11 do 13ti let a u chlapců vývoj probíhá zhruba o 1 až 2 roky později. Fáze vlastní puberty nastupuje po dokončení prepuberty a končí dosažením reprodukční schopnosti. U dívek první menzes bývají často nepravidelné. 20

Pravidelný menstruační cyklus se dostaví až za 1 až 2 roky po prvním menzes. I reprodukční schopnost u chlapců je dosažena o něco později po dokončení vývoje hlavních sekundárních pohlavních znaků. 2.3.2 Období adolescence Toto období je vymezeno od 15 do 22 let. Teprve v tomto období dochází k dosažení plné reprodukční zralosti a dokončení tělesného růstu. Postavení jedince ve společnosti se rychle mění, tím že dochází k přestupu ze základní školy do učebního poměru nebo na střední školu. Začínají hlubší a častější erotické vztahy a mění se sebepojetí jedince. Odlišuje se tělesná stavba hochů a dívek, u dívek dochází k zaoblení postavy a u chlapců k vyznačení svalů. (Langmeier, 2006) 2.3.3 Hlavní psychologické charakteristiky dospívání Pohlavní dozrávání jedince vede k přecitlivělosti na různé podněty, které přichází zvnějšku. Dospívání často provází emoční nestabilita, časté změny nálad, impulzivní jednání, nepředvídatelnost jednání a reakcí. Toto období provází také obtíže při koncentraci pozornosti, které jsou spojené s emoční nestálostí a ztěžují učení, a proto dochází často k výkyvům ve školním prospěchu. V období dospívání je výraznější vývoj motoriky než v období předcházejícím, jedinci získávají dovednosti, které vyžadují sílu, jemnou pohybovou koordinaci a hbitost. Z tohoto také plyne zájem o sport, ale zároveň se objevuje i obava svého sebehodnocení před ostatními vrstevníky. (Langmeier, 2006) Radikálně se mění způsob myšlení, kvalita myšlenkových operací. V 11ti letech dítě dovede logicky třídit, srovnávat různé věci a dokáže logicky vyvodit závěr, ale pokud má uvažovat o něčem co si nedokáže přímo představit tak selže. Pokud dospívající řeší nějaký problém, už se nespokojí pouze s jedním řešením, ale zkouší i další možnosti řešení. Pokouší se bádat a tvoří různé hypotézy, které ověřuje. Emoční vývoj spočívá v navazování významnějších vztahů k vrstevníkům obou pohlaví. Rodina dítěti poskytuje citovou jistotu a bezpečí. Pokud jsou vztahy v rodině pevné 21

a bezproblémové je proces zrání mnohem jednodušší a méně konfliktní k rodině. Každé dítě má pocit důležitosti v osamotnění se a odtržení se od rodiny. Někdy se často může stát, že dospívající lásku k rodině dokáže obrátit i když nepochopitelně k nenávisti. Sám často nedokáže vysvětlit své prudké afektivní chování a vinu předkládá rodičům. Pokud je rodina neúplná, dítě má problémy, které nemá s kým řešit a může si najít skupiny mladistvých, s kterými poté experimentuje jak v braní drog, tak v užívání alkoholu. V tomto emočně náročném období je však stále vztah k rodičům pevný, i když navenek to tak nevypadá. Při řešení konfliktů a emočních problémů se rádi obrací na svoje rodiče a prosí je o radu, v těchto případech jsou to zejména matky, na koho se obrací. (Langmeier, 2006) V některých případech může docházet k negativnímu přístupu k rodině a nedůvěře, proto se někteří mladiství uchylují k jiným vrstevníkům patřícím k uživatelům drog nebo jiných návykových látek a také mohou začít předčasný sexuální život, střídat sexuální partnery a provádět náhodný pohlavní styk a toto je velmi rizikové chování při nákaze virem HIV. 2.3.4 Sexualita v období dospívání Většina dospívajících získá první heterosexuální zážitky mezi 14. až 16. rokem. Nejčastějším věkem prvního pohlavního styku je u nás v ČR věk 17 18 let. Nejčastějším důvodem k zahájení pohlavního života je především zvědavost, v méně případech je to hluboký vztah s jedincem opačného pohlaví. Zdroje uvádí, že v tomto období je důležitá úloha sexuální výchovy, která by měla zdůraznit odpovědnost jedinců jak za sebe tak za druhé v mezilidských vztazích a intimních kontaktech. Časné zahájení sexuálního života je související i s kouřením, alkoholem a účastí dospívajících na rizikových aktivitách a tím se stává součástí určitého životního stylu (Currie, 1990). V některých případech je to důsledek nedostatečné emoční podpory v rodině, špatný školní prospěch, někdy i traumatický sexuální zážitek z minulosti. Průzkumy populace poukazují na nedostatečnou účinnost sexuální výchovy, prevence sexuálně přenosných chorob jako je například HIV/AIDS. (Langmeier, 2006) 22

3 Praktická část Výzkum probíhal od ledna 2012 do dubna 2012. 3.1 Metodika výzkumné práce Empirická kvantitativní výzkumná práce. Tato výzkumná práce byla vypracována pomocí dotazníkového šetření. Otázky, které jsem použila v dotazníku, jsem sestavila v souladu s cíli mé práce. Otázky v dotazníku jsou uzavřené a otevřené. Otázky jsem sestavila dle vlastního uvážení. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů Mými respondenty byli žáci 8. a 9. tříd základní školy Seifertova v Jihlavě. Respondenty jsem navštěvovala v jejich škole. Počet respondentů byl 100. Návratnost dotazníků byla 98%. Počet respondentů druhého dotazníku byl 100. Návratnost byla 92%. 3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Dotazníky jsem rozdala na základní škole Seifertově v Jihlavě. Respondentům jsem otázky v dotazníku vysvětlila a po odevzdání rozdala edukační materiál ke studiu. Po měsíci jsem rozdala druhé dotazníky ke zjištění informovanosti po studiu edukačního materiálu. 3.4 Vlastní výsledky výzkumu Mého výzkumu se zúčastnilo celkem 98 respondentů. Věk respondentů se pohyboval mezi 13 až 15 lety. Pohlaví bylo zohledněno, ve výsledcích je rozděleno barevně na grafech. Druhého dotazníku se zúčastnilo 92 respondentů. Pohlaví je zohledněno na grafech. 23

3.4.1 Vyhodnocení otázky číslo 1 Původcem nemoci AIDS je: Tabulka 1: Vyhodnocení otázky číslo 1 (zdroj: vlastní výpočty) Možné odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení virus 98 100 % bakterie 0 0 plísně, kvasinky 0 0 Celkový počet respondentů 98 100 % 60 50 40 Dívky Chlapci 30 20 10 0 Virus Bakterie Plísně, kvasinky Obrázek 1: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Původcem nemoci AIDS je: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, co je původcem nemoci AIDS odpovědělo všech 98 respondentů správně. 49 dívek odpovědělo virus a 49 chlapců odpovědělo také virus. 24

3.4.2 Vyhodnocení otázky číslo 2 Jakým způsobem se nemoc přenáší: (správně mohlo být více odpovědí) Tabulka 2: Vyhodnocení otázky číslo 2 (zdroj: vlastní výpočty) Možné odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení dotykem 0 0 pohlavním stykem 98 100 % vzduchem 0 0 krví 98 100 % z matky na dítě 98 100 % Celkový počet respondentů 98 100 % 60 50 40 30 20 Dívky Chlapci 10 0 Dotykem Pohlavním stykem Vzduchem Krví Z matky na dítě Obrázek 2: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Jakým způsobem se nemoc přenáší (správně mohlo být více odpovědí). (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, jakým způsobem se nemoc přenáší odpovědělo správně všech 98 respondentů, z toho 49 dívek na odpověď pohlavním stykem, krví, z matky na dítě. Chlapců odpovědělo správně také plný počet na odpovědi pohlavním stykem, krví, z matky na dítě. 25

3.4.3 Vyhodnocení otázky číslo 3 Pojem AIDS je zkratkou: Tabulka 3: Vyhodnocení otázky číslo 3 (zdroj: vlastní výpočty) Možné odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení Syndrom získaného selhání imunity 82 84 % Porucha tvorby krevních destiček 6 6 % Autonomní infekce dýchacího systému 10 10 % Celkový počet respondentů 98 100 % 45 40 35 30 25 20 15 Dívky Chlapci 10 5 0 a b c Obrázek 3: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Pojem AIDS je zkratkou: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku jakou zkratkou je pojem AIDS odpovědělo 82 respondentů správně. Z toho odpovědělo 42 dívek správně Syndrom získaného selhání imunity a 40 chlapců. 3 dívky a 3 chlapci odpověděli Porucha tvorby krevních destiček a 4 dívky a 6 chlapců odpovědělo Autonomní infekce dýchacího systému. 26

3.4.4 Vyhodnocení otázky číslo 4 V jaké zemi je největší výskyt nakažených AIDS: Tabulka 4: Vyhodnocení otázky číslo 4 (zdroj: vlastní výpočty) Možné odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení Evropa 0 0 % Amerika 7 7 % Afrika 91 93 % Asie 0 0 % Celkový počet respondentů 98 100 % 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Evropa Amerika Afrika Asie Dívky Chlapci Obrázek 4: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: V jaké zemi je největší výskyt nakažených AIDS: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku v jaké zemi je největší výskyt nakažených AIDS odpovědělo 91 respondentů správně, z toho 45 dívek a 46 chlapců odpověď Afrika a 7 respondentů odpovědělo špatně možnost Amerika. Z toho jsou 4 dívky a 3 chlapci. 27

3.4.5 Vyhodnocení otázky číslo 5 Ve kterém roce byla poprvé tato nemoc zaznamenána: Tabulka 5: Vyhodnocení otázky číslo 5 (zdroj: vlastní výpočty) Možné odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení 1890 38 41 % 1981 53 58 % 2006 1 1 % Celkový počet respondentů 92 100 % 35 30 25 20 15 10 Dívky Chlapci 5 0 1890 1981 2006 Obrázek 5: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Ve kterém roce byla poprvé tato nemoc zaznamenána: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku ve kterém roce byla poprvé tato nemoc zaznamenána odpovědělo pouze 92 respondentů a z toho 53 správně. Odpověď 1890 zvolilo 38 respondentů a z toho 25 dívek a 13 chlapců. Odpověď 1981 zvolilo 53 respondentů a z toho 20 dívek a 33 chlapců. Odpověď 2006 zvolil 1 respondent a to dívka. 28

3.4.6 Vyhodnocení otázky číslo 6 Jakým způsobem se dá před touto chorobou chránit: Tabulka 6: Vyhodnocení otázky číslo 6 (zdroj: vlastní výpočty) Možné odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení hormonální antikoncepce 0 0 % prezervativ 94 100 % Celkový počet respondentů 94 100 % 60 50 40 30 20 Dívky Chlapci 10 0 Hormonální antikoncepce Prezervativ Obrázek 6: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Jakým způsobem se dá před touto chorobou chránit: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, jakým způsobem se dá před touto nákazou chránit odpovědělo celkem 94 respondentů z celkových 98. Odpověď hormonální antikoncepce nezvolil žádný respondent a odpověď prezervativ zvolilo 46 dívek a 48 chlapců. 29

3.4.7 Vyhodnocení otázky číslo 7 Víte, jak vypadá mezinárodní symbol k problematice AIDS: Tabulka 7: Vyhodnocení otázky číslo 7 (zdroj: vlastní výpočty) Možné odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení žlutá květina 1 1 % červená stužka 84 86 % modrý květ 5 5 % bílá pastelka 8 8 % Celkový počet respondentů 98 100 % 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Žlutá květina Červená stužka Modrý květ Bílá pastelka Dívky Chlapci Obrázek 7: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Víte, jak vypadá mezinárodní symbol k problematice AIDS: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda ví, jak vypadá mezinárodní symbol k problematice AIDS odpovědělo správně 84 respondentů. Odpověď žlutá květina zvolil 1 respondent a to chlapec. Odpověď červená stužka zvolilo 44 dívek a 40 chlapců. Odpověď modrý květ zvolily 2 dívky a 3 chlapci. Odpověď bílá pastelka zvolily 3 dívky a 5 chlapců. 30

3.4.8 Vyhodnocení otázky číslo 8 Poskytla Vám Vaše škola v rámci výuky nějaké informace o této chorobě: Tabulka 8: Vyhodnocení otázky číslo 8 (zdroj: vlastní výpočty) Možné odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení ano 98 100 % ne 0 0 % Celkový počet respondentů 98 100 % 60 50 40 Dívky Chlapci 30 20 10 0 Ano Ne Obrázek 8: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Poskytla Vám Vaše škola v rámci výuky nějaké informace o této chorobě: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda škola poskytla nějaké informace v rámci výuky o této chorobě odpovědělo všech 98 respondentů ano. Odpověď ano zvolilo 49 dívek a 49 chlapců. 31

3.4.9 Vyhodnocení otázky číslo 9 V jakém předmětu jste byli informováni o této nemoci: (volná odpověď) Tabulka 9: Vyhodnocení otázky číslo 9 (zdroj: vlastní výpočty) Nejčastější odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení Výchova ke zdraví 98 100 % Společenská výchova 30 31 % Celkový počet respondentů 98 100 % 60 50 40 30 20 Dívky Chlapci 10 0 Výchova ke zdraví Společenská výchova Obrázek 9: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: V jakém předmětu jste byli informováni o této nemoci: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku v jakém předmětu byli informováni o této nemoci odpovědělo všech 98 respondentů Výchova ke zdraví a zároveň 30 respondentů Společenská výchova. Z toho 49 dívek a 49 chlapců a Společenská výchova připsalo 13 dívek a 17 chlapců. 32

3.4.10 Vyhodnocení otázky číslo 10 Kdo Vám poskytoval informace o tomto onemocnění: (možno více odpovědí) Tabulka 10: Vyhodnocení otázky číslo 10 (zdroj: vlastní výpočty) Možné odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení specialista 0 0 % učitel 98 100 % lékař 2 2 % někdo jiný 3 3 % Celkový počet respondentů 98 100 % 60 50 40 30 20 Dívky Chlapci 10 0 Specialista Učitel Lékař Někdo jiný Obrázek 10: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Kdo Vám poskytoval informace o tomto onemocnění: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, kdo poskytoval informace o tomto onemocnění odpovědělo 98 respondentů učitel a k tomu 2 respondenti lékař a 3 respondenti někdo jiný. Z toho odpověď učitel zvolilo 49 dívek a 49 chlapců, odpověď lékař zvolily 2 dívky a odpověď někdo jiný zvolily 2 dívky a 1 chlapec. 33

3.4.11 Vyhodnocení otázky číslo 11 Kde jste se o této nemoci dozvěděli nejvíce: (možno více odpovědí) Tabulka 11: Vyhodnocení otázky číslo 11 (zdroj: vlastní výpočty) Možné odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení doma od rodičů 6 6 % ve škole 98 100 % z televize, časopisů 18 18 % zatím jsem o ní neslyšel/a 0 0 % jinde 1 1 % Celkový počet respondentů 98 100 % 60 50 40 30 20 Dívky Chlapci 10 0 Doma od rodičů Ve škole Zatím jsem o ní neslyšela Z televize, časopisů Jinde Obrázek 11: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Kde jste se o této nemoci dozvěděli nejvíce: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, kde se o této nemoci dozvěděli nejvíce odpovědělo všech 98 respondentů ve škole a k tomu 6 respondentů odpovědělo doma od rodičů, 18 respondentů z televize, časopisů a 1 respondent jinde. Z toho odpověď doma od rodičů zvolilo 6 dívek, odpověď ve škole zvolilo všech 49 dívek a 49 chlapců, odpověď z televize, časopisů zvolilo 9 dívek a 9 chlapců, odpověď jinde zvolila 1 dívka. 34

3.4.12 Vyhodnocení otázky číslo 12 Setkali jste se někdy s někým, kdo onemocněl touto chorobou: Tabulka 12: Vyhodnocení otázky číslo 12 (zdroj: vlastní výpočty) Možné odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení ano 1 1 % ne 97 99 % Celkový počet respondentů 98 100 % 60 50 40 30 20 Dívky Chlapci 10 0 Ano Ne Obrázek 12: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Setkali jste se někdy s někým, kdo onemocněl touto chorobou: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda se někdy setkali s někým, kdo onemocněl touto chorobou odpovědělo 97 respondentů ne a 1 respondent ano. Odpověď ano zvolil 1 chlapec a odpověď ne zvolilo 49 dívek a 48 chlapců. 35

3.4.13 Vyhodnocení otázky číslo 13 Kde jste se s tímto člověkem setkali: (na tuto otázky respondenti odpovídali pouze v případě, že v otázce číslo 12 odpověděli ano) Tabulka 13: Vyhodnocení otázky číslo 13 (zdroj: vlastní výpočty) Nejčastější odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení V rodině 1 100 % Celkový počet respondentů 1 100 % 60 50 40 30 20 Dívky Chlapci 10 0 V rodině Nesetkali Obrázek 13: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Kde jste se s tímto člověkem setkali: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, kde se setkali s tímto člověkem odpověděl 1 respondent v rodině. Zbylých 97 respondentů se s nakaženým nesetkalo. 36

3.4.14 Vyhodnocení otázky číslo 14 Měli jste možnost s tímto člověkem o nemoci mluvit: (volná odpověď) Tabulka 14: Vyhodnocení otázky číslo 14 (zdroj: vlastní výpočty) Nejčastější odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení Ano 1 100 % Ne 0 0 % Celkový počet respondentů 1 100 % 1,2 1 0,8 0,6 0,4 Chlapci 0,2 0 Ano Ne Obrázek 14: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Měli jste možnost s tímto člověkem o nemoci mluvit: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda měli možnost s tímto člověkem o nemoci mluvit odpověděl 1 respondent že ano. 37

3.4.15 Vyhodnocení otázky číslo 15 Jaký je Váš názor na tuto problematiku: (volná odpověď) Tabulka 15: Vyhodnocení otázky číslo 15 (zdroj: vlastní výpočty) Nejčastější odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení Používat prezervativ (a) 21 23,4 % Být věrný (b) 2 2,2 % Měl by být vynalezen lék (c) 38 42,2 % Je to nebezpečné onemocnění (d) 10 11,1 % Nemám názor (e) 19 21,1 % Celkový počet respondentů 90 100 % 30 25 20 15 10 Dívky Chlapci 5 0 Odpověď a Odpověď b Odpověď c Odpověď d Odpověď e Obrázek 15: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Jaký je Váš názor na tuto problematiku: (zdroj: vlastní výpočty) Na tuto otázku jaký je názor na tuto problematiku odpovědělo 90 respondentů z celkových 98. Nejčastější odpovědí bylo měl by být vynalezen lék, takto odpovědělo 38 respondentů, z toho 25 dívek a 13 chlapců. Další odpovědí bylo používat prezervativ, ochranu, takto odpovědělo 21 respondentů, z toho 11 dívek a 10 chlapců. Další odpovědí bylo nemám názor, takto odpovědělo 19 respondentů, z toho 2 dívky a 17 chlapců. Další odpovědí bylo je to nebezpečné onemocnění, takto odpovědělo 10 respondentů, z toho 9 dívek a 1 chlapec. Poslední odpovědí bylo být věrný, takto odpověděly 2 dívky. 38

3.4.16 Vyhodnocení otázky číslo 16 Měli byste zájem se o této nemoci dozvědět více: Tabulka 16: Vyhodnocení otázky číslo 16 (zdroj: vlastní výpočty) Možné odpovědi Počet Procentuální vyhodnocení ano 62 63 % ne 36 37 % Celkový počet respondentů 98 100 % 35 30 25 20 15 10 Dívky Chlapci 5 0 Ano Ne Obrázek 16: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku: Měli byste zájem se o této nemoci dozvědět více: (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda by měli zájem se o této nemoci dozvědět více odpovědělo 62 respondentů ano a 36 respondentů ne. Z toho odpověď ano zvolilo 30 dívek a 32 chlapců, odpověď ne zvolilo 19 dívek a 17 chlapců. 39

3.5 Vyhodnocení dotazníku číslo 2 Druhý dotazník byl sestaven formou testu, obsahuje nejdůležitější informace, které jsou uvedeny v edukačním materiálu. Tento dotazník jsem vyhodnocovala jako celek. Druhý dotazník vyplnilo 92 žáků, z toho 51 dívek a 41chlapců. Tabulka 17: Tabulka znázorňuje počet správných a nesprávných odpovědí u jednotlivých otázek Otázka druhého dotazníku (zdroj: vlastní výpočty) Úspěšné odpovědi Neúspěšné odpovědi Procentuální úspěšnost 1) Co je nemoc AIDS? 76 16 83 % 2) Co způsobuje nemoc AIDS? 82 10 89 % 3) Jakým způsobem se nemoc přenáší? 85 7 92 % 4) Jak se dá před nákazou chránit? 86 6 94 % 5) Jaká je nejčastější cesta přenosu? 87 5 95 % 6) Může matka své dítě nakazit i po porodu? 79 13 86 % 7) Existuje Národní linka prevence AIDS, kam 82 10 89 % je možné volat? 8) Máme v Jihlavě centrum pro drogově závislé? 9) Je časté střídání sexuálních partnerů rizikovým chováním pro nákazu? 79 13 86 % 90 2 98 % Průměrný počet 83 9 90 % 40

120% 100% 80% 60% 40% 20% Dívky 8. třída Dívky 9. třída Chlapci 8. třída Chlapci 9. třída 0% Otázka č. 2 Otázka č. 4 Otázka č. 6 Otázka č. 8 Otázka č. 1 Otázka č. 3 Otázka č. 5 Otázka č. 7 Otázka č. 9 Obrázek 17: Vyhodnocení 2. dotazníku dle jednotlivých otázek, graf je rozdělen dle pohlaví a tříd (zdroj: vlastní výpočty) Tento dotazník jsem hodnotila dle úspěšných odpovědí. Průměrná úspěšnost tohoto dotazníku je 90 %. Dívky 8. třída: na 1. otázku odpovědělo správně 69 % respondentů, na 2. otázku odpovědělo 85 % respondentů, na 3. otázku odpovědělo 92 % respondentů, na 4. otázku 96 % respondentů, na 5. otázku 92 % respondentů, na 6. otázku 92 %, na 7. otázku 92 %, na 8. otázku 100 % a na 9. otázku také 100 %. Dívky 9. třída: na 1. otázku odpovědělo správně 100 % respondentů, na 2. otázku také 100 % respondentů, na 3. otázku 92 % respondentů, na 4. otázku 92 % respondentů, na 5. otázku 100 % respondentů, na 6. otázku 92 % respondentů, na 7. otázku 88 % respondentů, na 8. otázku 72 % respondentů, na 9. otázku 100 % respondentů. Chlapci 8. třída: na 1. otázku odpovědělo správně 88 % respondentů, na 2. otázku také 88 % respondentů, na 3. otázku 100 % respondentů, na 4. otázku 92 % respondentů, na 5. otázku 88 % respondentů, na 6. otázku 72 % respondentů, na 7. otázku 88 % respondentů, na 8. otázku 76 % respondentů, na 9. otázku 100 % respondentů. Chlapci 9. třída: na 1. otázku odpovědělo správně 69 % respondentů, na 2. otázku 81 % respondentů, na 3. otázku 81 % respondentů, na 4. otázku 94 % respondentů, na 5. otázku 100 % respondentů, na 6. otázku 88 % respondentů, na 7. otázku 88 % respondentů, na 8. otázku 100 % respondentů, na 9. otázku 88 % respondentů. 41

3.6 Diskuze Bakalářská práce je zaměřena na informovanost žáků 8. a 9. tříd ZŠ o problematice AIDS. Stanoveny byly tři cíle a tři hypotézy. Mou první hypotézou bylo, že více než 80 % respondentů odpoví na prvních 7 otázek dotazníku správně. Tato hypotéza se potvrdila, jelikož správně odpovědělo 89 % respondentů. V tomto věkovém období začínají někteří mladiství sexuální život a je důležité je upozornit na možná rizika spojená s nezodpovědným chováním některých jedinců. K této hypotéze se vztahovaly otázky jako: Původcem nemoci je?, Jakým způsobem se nemoc přenáší?, Jakou zkratkou je pojem AIDS?, V jaké zemi je největší výskyt nakažených AIDS?, Ve kterém roce byla nemoc poprvé zaznamenána?, Jakým způsobem se dá před nákazou chránit?, Víte jak vypadá mezinárodní symbol k problematice AIDS? Druhá hypotéza zní, že v druhém dotazníku odpoví správně alespoň 90 % respondentů. Tato hypotéza se potvrdila, jelikož správně odpovědělo 90 % respondentů. S tímto vyhodnocením jsem velmi spokojená, že tolik respondentů splnilo moje očekávání. Otázky uvedené v druhém dotazníku obsahovaly nejdůležitější informace o tomto onemocnění, které je hrozbou dnešní doby. Ve druhém dotazníku byly otázky jak s volnou odpovědí tak s možnostmi. Otázky s volnou odpovědí jsem vyhodnocovala individuálně, neboť každý si otázku vysvětlil po svém a tak jsem přistupovala k vyhodnocování jednotlivě, zda odpověď je správná nebo ne. Třetí hypotéza zní, že více než 50 % respondentů bude mít zájem se o nemoci dozvědět více. Tato hypotéza se mi potvrdila, jelikož o tuto problematiku má zájem 63 % respondentů. K této hypotéze směřovala otázka číslo 16. Touto prací jsem chtěla poukázat na nebezpečnost tohoto onemocnění a zároveň alespoň upozornit na důležitost sexuální výchovy v období puberty. Literatura upozorňuje na včasnou prevenci sexuálně přenosných nemocí v tomto věku, proto bych ráda kdyby byla prevence sexuálně přenosných nemocí jako je právě AIDS podporována a zveřejňována. Prevence je velmi důležitá a může zabránit spoustě zbytečně zkažených životů. 42

4 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit informovanost žáků 8. a 9. tříd základních škol o problematice AIDS. Podle mého názoru je tato věková skupina nejvhodnější na výchovu k prevenci sexuálně přenosných nemocí jako je právě AIDS. Vyhodnocení dotazníků mi objasnilo jaká je informovanost žáků 8. a 9. tříd na základní škole Seifertova v Jihlavě. Z výsledků vyplývá, že opatrnější a důslednější jsou dívky než chlapci, o nemoc se zajímají a rády by se dozvěděly více informací. Z dotazníkového šetření jsem dále zjistila, že pouze jeden chlapec se setkal s člověkem nakaženým touto chorobou a to dokonce ve své rodině. Názory na onemocnění se liší, někteří tvrdí, že by bylo správné, aby byl vynalezen lék na AIDS, další zase, že je důležité se před tímto onemocněním chránit a být věrní svému protějšku. Cíle mé bakalářské práce byly naplněny a výsledky tohoto výzkumu jsou pro mě uspokojivé. Podstatná část respondentů, která se zúčastnila dotazníkového šetření odpovídala na většinu otázek správně a v druhém dotazníku odpovědělo průměrně 90 % respondentů správně. Má druhá hypotéza se potvrdila. Během vyhodnocování dotazníků jsem zjistila, že na jmenované základní škole se problematice pohlavně přenosných onemocnění věnují v předmětech Výchova ke zdraví a Společenská výchova. Informace jim předával jejich učitel/ka ve většině případů. Někteří zároveň uváděli i jinou možnost a to lékař nebo rodiče. Dále jsem zjistila, že nejvíce byli žáci informováni ve škole, v některých případech uváděli i možnost z televize, časopisů a od svých rodičů. Mým prvním cílem bylo zjistit informovanost a myslím si, že jsem tento cíl splnila, jelikož otázky sestavené v dotazníku po vyhodnocení potvrdili zda respondent o nemoci něco ví a nebo neví. Prvních sedm otázek dotazníku bylo sestaveno formou testu. Mým druhým cílem bylo vytvořit edukační materiál a edukovat s ním žáky 8. a 9. tříd ZŠ. Tento cíl jsem splnila, vytvořila jsem leták s nejdůležitějšími informacemi o této problematice. Podle tohoto materiálu jsem sestavovala druhý dotazník. Materiál byl žákům 43