Index vícenásobné deprivace dimenze fluktuace, Česko 2011



Podobné dokumenty
Demografické procesy a struktura obyvatel v obcích metropolitních oblastí České republiky

2.3 Proměna věkové struktury

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR


1.6 Přirozená měna obyvatelstva ve středních Čechách Nina Dvořáková

1. Vnitřní stěhování v České republice

2.4 Nová bytová výstavba

1. Vývoj věkové struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany

1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková

2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace

0% Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

3. Vývoj migračního chování obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany

3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

ZÓNY REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE 2013 Petra Špačková, Martin Ouředníček, Jakub Novák

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany

10. KULTURNÍ STRUKTURA

5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina

5. Vývoj nezaměstnanosti v obcích v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

Daniel Chytil. Tisková konference, 13. února 2014, Praha

HISTORICKÝ ATLAS OBYVATELSTVA ČESKÝCH ZEMÍ

Sociálně prostorová diferenciace v České republice:

METODICKÉ PROBLÉMY SLEDOVÁNÍ MIGRACE

MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

OBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU

2. ROZMÍSTĚNÍ A KONCENTRACE OBYVATELSTVA

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron

Typologie struktury kriminality

VÝVOJ OBYVATELSTVA ČESKA V POSLEDNÍCH 100 LETECH: HISTORICKÝ ATLAS OBYVATELSTVA ČESKÝCH ZEMÍ

Postavení venkova v krajích České republiky

Regionální diferenciace ČR. Regionalistika 2

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

1.5 Migrace obyvatelstva ve středních Čechách Adam Klsák, Ivana Přidalová

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY

5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ - MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

Lokální a regionální rozvoj ČR. Aktuální problémy a výzvy

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

11. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ. 11. Sociodemografické podmínky a bydlení Východiska, právní rámec a strategické dokumenty

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

8.2 DOJÍŽĎKA VE VYBRANÝCH CENTRECH ČESKA Martin Ouředníček

3.1 Meziokresní stěhování

8. KULTURNÍ STRUKTURA

4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

ANALÝZA POPULAČNÍHO VÝVOJE VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR # POPULATION MOVEMENT ANALYSIS IN SELECTED REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC. PALÁT, Milan.

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy

Pohlavní nemoci v roce Venereal diseases in 2006

Věková struktura obyvatel podle dat sčítání lidu

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

POPULAČNÍ VÝVOJ V ZÁZEMÍ ČESKÝCH MĚST JAKO DŮSLEDEK PROCESU SUBURBANIZACE

Obyvatelstvo České republiky

2.1 VĚKOVÁ STRUKTURA V PRAZE Lucie Pospíšilová

Česká republika. Přehled o nově přijímaných žácích

7. EKONOMICKÁ STRUKTURA

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

ROZVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V SUBURBÁNNÍCH OBLASTECH: JE MOŽNÉ PŘEDVÍDAT DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A NÁROKY (NEJEN) NOVÝCH OBYVATEL NA SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU?

INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI

INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI

2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel

6.1 KRIMINALITA V PRAZE Jana Jíchová

INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI

INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ - (III. čtvrtletí 2011)

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

NEZAMĚSTNANOST V KARLOVARSKÉM KRAJI K

REGIONALISTIKA REGIONÁLNÍ ANALÝZA SITUACE ČR

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

OBYVATELSTVO ČESKÉ REPUBLIKY PODLE MÍSTA NAROZENÍ

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Interakce úrovně vzdělání a faktoru nezaměstnanosti v hospodářsky slabých a silných obcích České republiky

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-PV-ZCH Česká Republika. Poloha a obyvatelstvo. Mgr. Helena VIII.

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová

Ing. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D.

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Vývoj cen nájmů bytů v České republice

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

1. Demografický vývoj

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

Transkript:

Index vícenásobné deprivace dimenze fluktuace, Česko 2011 Ivana Přidalová, Pavlína Netrdová, Petra Špačková, Martin Ouředníček V posledních dvou desetiletích dochází v různých vědních disciplínách k nárůstu zájmu o problematiku kvality života, která reflektuje více aspektů než jen ekonomický rozvoj (Ira, Andráško 2007). Mezi takto zaměřené studie patří také práce zabývající se sociální deprivací jako negativní částí celkového spektra kvality života, kdy jsou osoby nebo jejich skupiny znevýhodněny vzhledem k okolní populaci (Townsend 1987 in Wong 2006). Znevýhodnění se může projevovat v nejrůznějších aspektech života, a to i v několika najednou - v takovém případě jsou osoby, jejich skupiny nebo místa vystaveny vícenásobné deprivaci. Pro účely objektivního hodnocení vícenásobné deprivace začaly být zejména ve Velké Británii od 80. let 20. století využívány indexy deprivace, které sledují deprivaci v dílčích dimenzích znevýhodnění. Některé varianty indexu deprivace umožňují zkombinovat jednotlivé dimenze do komplexního ukazatele míry deprivace. Do zahraničních indexů deprivace vstupují nejčastěji dimenze zabývající se příjmovou nerovností, zaměstnaností, zdravím, vzdělanostními poměry, přístupem k bydlení a službám, výší kriminality nebo stavem životního prostředí. Index deprivace vytvořený pro hodnocení míry deprivace v českých podmínkách, inspirovaný dřívějšími britskými pracemi, k těmto obvyklým dimenzím připojuje další aspekt deprivace fluktuaci obyvatelstva. Ta je podle našeho názoru ve své extrémní podobě významným faktorem působícím na zhoršení kvality života v území. Na negativní důsledky nadměrné mobility obyvatelstva pro lokální prostředí upozorňovaly již práce chicagské školy z první poloviny 20. století. Z výzkumu Ernesta Burgesse vyplývá souvislost mezi zvýšenou mírou imigrace a výskytem sociálních problémů jako mladistvé delikvence, chlapeckých gangů, kriminality, chudoby, útěku manželek, rozvodů, opuštěných dětí, neřesti (Burgess 1925, s. 59). Za hlavní příčinu tohoto vztahu označuje Burgess sociální disorganizaci přistěhovalých podmíněnou přemírou nových vjemů v novém místě bydliště spolu s absencí vztahu k místní komunitě. K obdobným závěrům dospěl také Jiří Musil, podle něhož je vztah mezi zvýšenou mírou mobility a výskytem sociálně patologických jevů ve městech s vyšší intenzitou stěhování zapříčiněn nedostatečnou sociální kontrolou. Obyvatelé se méně znají a jejich sociální vztahy jsou poznamenány anonymitou a přechodností (Musil 1967, s. 123). Cílem specializované mapy je zhodnotit prostorovou diferenciaci fluktuace obyvatelstva na různých hierarchických úrovních územně správních jednotek Česka. Hodnocení se opírá o mapy dílčích ukazatelů ovlivňujících celkovou míru deprivace ve zkoumané dimenzi, které jsou součástí mapového listu. Dimenze fluktuace kombinuje pro každé území výsledky tří indikátorů (migrační obrat obyvatelstva, podíl rodáků a podíl cizinců na obyvatelstvu), jež se týkají různých forem stability/fluktuace obyvatelstva. Migrační obrat vychází z průběžné evidence hlášení změn trvalého bydliště (u cizinců jsou evidovány změny obvyklého bydliště) v registrech migrace a je vypočten jako tříletý průměr celkového počtu přistěhovalých a vystěhovalých za roky 2009-2011 na 1000 obyvatel obce v roce 2010. Zatímco ukazatel migračního obratu vypovídá o aktuálním prostorovém vzorci fluktuace, dlouhodobější změny v měně obyvatelstva zachycuje podíl rodáků. Ukazatel je vypočten jako podíl osob narozených v obci současného bydliště na celkovém počtu obyvatel obce, přičemž za nejméně stabilní jsou považovány obce s nejnižším podílem rodáků. Lze předpokládat, že osoby dlouhodobě žijící v území k němu mají bližší vztah a větší zájem o místo, kde žijí. Zdrojem dat pro ukazatel je sčítání lidu, domů a bytů

realizované v roce 2011. Vzhledem k postupnému otevření Česka mezinárodní migraci považujeme za důležitý indikátor fluktuace také podíl cizinců pobývajících v území. Cizinci jsou obvykle flexibilnější složkou populace než domácí obyvatelstvo (Andersson 1996), jsou méně spjati s místem bydliště, ochotněji se stěhují za pracovními příležitostmi a mají již zkušenosti s migrací (Drbohlav a kol. 2010). Také ukazatel podílu cizinců byl zjištěn v rámci posledního populačního cenzu 2011. Sociální deprivace je spojitým jevem, a tak nelze jednoznačně stanovit hranici, která by oddělovala deprivované jednotky od nedeprivovaných. Můžeme za tuto hranici považovat horní decil sledovaného souboru. Je však také možné srovnat změny v územním rozložení nejvíce deprivovaných území při alternativně zvolené hranici. Obce s nejvyšší mírou fluktuace jsou v rámci krajů Česka nejvíce koncentrovány do Středočeského kraje 1, přičemž s rostoucí úrovní fluktuace narůstá podíl obcí ve Středočeském kraji v daném kvantilu (tabulka 1). Zatímco z desetiny obcí s nejvyšší mírou fluktuace se ve Středočeském kraji nachází 41,6 %, mezi 1 % obcí nejvíce zasažených fluktuací obyvatelstva je obcí Středočeského kraje více než polovina. Pětina z 1 % fluktuačních obcí Česka v roce 2011 ležela v Ústeckém kraji a necelých 8 % shodně v Plzeňském a Karlovarském kraji. Kraj 1% 5% 10% 20% Jihočeský kraj 4,8 6,1 7,2 9,4 Jihomoravský kraj 0,0 3,2 2,7 3,8 Karlovarský kraj 7,9 8,6 9,0 5,4 Královéhradecký kraj 0,0 3,2 4,8 6,4 Liberecký kraj 1,6 3,5 5,1 6,4 Moravskoslezský kraj 0,0 0,3 0,8 1,8 Olomoucký kraj 1,6 0,3 0,8 2,6 Pardubický kraj 1,6 2,2 2,2 3,4 Plzeňský kraj 7,9 8,0 9,6 13,4 Středočeský kraj 54,0 49,8 41,6 35,4 Ústecký kraj 20,6 14,4 15,2 11,0 Vysočina 0,0 0,3 0,8 0,8 Zlínský kraj 0,0 0,0 0,2 0,2 Celkový součet 100,0 100,0 100,0 100,0 Tabulka 1: Podíl krajů na nejvíce deprivovaných obcích Česka podle různých úrovní fluktuace obyvatelstva v roce 2011. Zdroj: ČSÚ (2011), ČSÚ (2012) Z celkové mapy dimenze fluktuace, která kombinuje hodnocení z hlediska dílčích ukazatelů, je patrná nejvyšší míra fluktuace obyvatelstva v příhraničních oblastech Čech, ve velkých městech a jejich okolí. Podstatně menší stabilitu vykazují kraje ležící na území Čech 2, zatímco moravské 1 Ve Středočeském kraji se nachází téměř pětina všech obcí Česka (1145 obcí). 2 Kraji Praha, jenž je tvořen pouze jednou obcí hlavním městem Prahou, není v předkládaném textu věnována pozornost. Diferenciací fluktuace obyvatelstva v hlavním městě Praze se podrobně zabývá vlastní specializovaná mapa.

kraje a Vysočina jsou v dimenzi fluktuace deprivovány mnohem méně (obrázek 1). Nejvyšší podíl obcí v 1. decilu míry fluktuace byl zaznamenán v Karlovarském kraji, z toho nejvíce ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) Ostrov 71,4 % a Kraslice 62,5 %). Na úrovni ORP byly fluktuací obyvatelstva značně zasaženy také SO ORP ležící ve Středočeském kraji: Černošice (73,4 % obcí v SO ORP patří k 10 % nejméně stabilních obcí Česka z hlediska fluktuace obyvatelstva), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (70,7 %), Lysá nad Labem (66,7 %) a Říčany (65,4 %). Zlínský kraj Vysočina Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Obrázek 1: Míra deprivace v dimenzi fluktuace v roce 2011 v krajích Česka (1 = nejvíce fluktuační, 10 = nejméně fluktuační území). Zdroj: ČSÚ (2011), ČSÚ (2012) Regionální diferenciace fluktuace obyvatelstva vychází z kombinace prostorových vzorců dílčích indikátorů. Prostorové rozložení hodnot migračního obratu obyvatelstva obcí Česka odpovídá jejich horizontální a zároveň vertikální poloze, kdy s růstem velikosti obce klesá intenzita migrace a kdy severozápad Česka je mnohem méně migračně stabilní než jihovýchod země (Čermák, Novák, Ouředníček 2011). Nadprůměrných hodnot migračního obratu dosahují zejména malé obce v zázemí velkých měst v Čechách a obce v severozápadním pohraničí. Vysoká intenzita stěhování v širším zázemí Prahy a dalších českých měst souvisí s procesem suburbanizace, kdy se obyvatelstvo stěhuje z jádrového města do zázemí. Podobné rysy regionální diferenciace jako pro ukazatel migračního obratu byly zjištěny u podílu osob narozených v obci současného bydliště. Nadprůměrné podíly rodáků vykazují migračně stabilní moravské obce a obce ležící na Českomoravské vrchovině, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje podíl rodáků v obcích při hranici se Slovenskem. Relativně nízké podíly osob narozených v obci současného bydliště jsou patrné opět v suburbánních oblastech, dále v severozápadních Čechách, ale také u řady šumavských obcí. Nízký podíl rodáků v těchto územích však vyplývá z odlišných procesů: zatímco nové obyvatelstvo přistěhovalé do obcí v rámci procesu suburbanizace je v Česku fenoménem především posledních dvou desetiletí, příčinou nízkého počtu rodáků v západočeském pohraničí jsou zejména poválečné události,

v rámci nichž došlo k významné obměně obyvatelstva: vysídlené německého obyvatelstvo bylo do určité míry nahrazeno přistěhovalými Čechy z vnitrozemí, Slováky a reemigranty z Rumunska a Sovětského svazu (Drbohlav a kol. 2010). Poněkud odlišná je regionální diferenciace posledního z indikátorů vstupujících do hodnocení dimenze fluktuace. Ačkoli i podíl cizinců na obyvatelstvu obcí byl vysoký zejména v obcích při státní hranici a v zázemí hlavního města, nadprůměrné koncentrace cizinců byly zaznamenány též v Praze, v ostatních velkých městech a v některých oblastech cestovního ruchu. Pro pohraniční oblasti jsou typické zvýšené podíly občanů sousedního státu, specifikem hranic Čech je poměrně významná koncentrace Vietnamců související s jejich ekonomickými aktivitami (Čermák, Janská 2011). Městské prostředí je atraktivní například pro Ukrajince, kteří obvykle využívají územně koncentrovanější pracovní příležitosti ve stavebnictví nebo zpracovatelském průmyslu (Janská, Čermák, Wright 2013). V Praze se soustřeďuje významnější podíl cizinců z vyspělých zemí a Rusů, kteří jsou výrazně koncentrováni též na Karlovarsku (Čermák, Janská 2011). Vysoký podíl cizinců byl zaznamenán rovněž v obcích s atraktivním přírodním prostředím v okolí Lipna či v Krkonoších. Na rozdíl od ostatních součástí indexu deprivace se v dimenzi fluktuace řadí mezi území s nejvyššími hodnotami nejen oblasti tradičně považované za problémové, ale též suburbánní obce. Fluktuace obyvatelstva v suburbiích, způsobená zejména vysokou intenzitou přistěhování, proměňuje stávající systém sociálních vztahů a podobu identifikace s místní komunitou, což představuje výzvu pro starousedlíky i nově příchozí obyvatele. Zvýšené hodnoty migračního obratu, které nejvíce ovlivňovaly celkový ukazatel fluktuace, jsou v suburbánních obcích zřejmě dočasné a v blízké budoucnosti je možné předpokládat větší stabilitu těchto území. Na druhé straně je oprávněné tvrdit, že tato dočasná vysoká fluktuace způsobuje například napětí mezi starousedlíky a nově přistěhovalými (Špačková, Ouředníček 2012). Literatura: ANDERSSON, R. (1996): The Geographical and Social Mobility of Immigrants: Escalator Regions in Sweden from an Ethnic Perspective. Geografiska Annaler B, Human Geography, 78, č. 1, s. 3-25. BURGESS, E. W. (1925): The Growth of the City. In: Park, R.E., Burgess, E.W., McKenzie, R.D. (eds.): The City: Suggestions for the Investigation of Human Behavior in the Urban Environment. University of Chicago Press, Chicago, s. 47-62. ČERMÁK, Z., JANSKÁ, E. (2011): Rozmístění a migrace cizinců jako součást sociálněgeografické diferenciace Česka. Geografie, 116, č. 4, s. 422-439. ČERMÁK, Z., NOVÁK, J., OUŘEDNÍČEK, M. (2011): Migrace. In: Ouředníček, M., Temelová, J., Pospíšilová, L. (eds.): Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky. Karolinum, Praha, s. 87-101. DRBOHLAV, D., MEDOVÁ, L., ČERMÁK, Z., JANSKÁ, E., ČERMÁKOVÁ, D., DZÚROVÁ, D. (2010): Migrace a (i)migranti v Česku. Kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme? Sociologické nakladatelství (SLON), Praha. IRA, V., ANDRÁŠKO, I. (2007): Kvalita života z pohľadu humánnej geografie. Geografický časopis, 59, č. 2, s. 159-179.

JANSKÁ, E., ČERMÁK, Z., WRIGHT, R. (2013): New Immigrant Destinations in a New Country of Immigration: Settlement Patterns of Non-natives in the Czech Republic. Population, Space and Place [online]. DOI: 10.1002/psp.1824. MUSIL, J. (1967): Sociologie soudobého města. Svoboda, Praha. ŠPAČKOVÁ, P., OUŘEDNÍČEK, M. (2012): Spinning the Web: New Social Contacts of Prague's Suburbanites. Cities, 29, č. 5, s. 341-349. WONG, C. (2006): Indicators for Urban and Regional Planning: the Interplay of Policy and Methods. Routledge, London. Zdroje dat: ČSÚ (2011): Sčítaní lidu, domů a bytů 2011. Praha, Český statistický úřad. ČSÚ (2012): Databáze migrace v letech 2009-2011, individuální anonymizovaná data o změnách trvalého bydliště na úrovni obcí. Praha, Český statistický úřad.