Taxon Asparagus densiflorus Název t axonu Vědecký název t axonu Jména autorů, kteří taxon p Odrůda Český název Synonyma (zahradnicky pou Autor Kat egorie Nadřazená kategorie Asparagus densiflorus Asparagus densiflorus (Kunt h) Jessop (1966; 1850 jako... Myersii chřest hust okvět ý (Sprengerův) Asparagus sprengeri Regel Jiří Uher (ji_uher@unknown.cz) Odrůda Asparagus Bio geo grafické regio ny Biogeografické regiony Biogeografické regiony - po Paleotropická květenná říše, Usambarská oblast, Kapská květenná říše a Kapská oblast kapské a nat alské pobřežní oblast i Zařazení Fyt ocenologický původ Pěst it elská skupina Život ní forma ammofyt, pet rofyt, et alofyt - pobřežní písečné duny, kamenit é svahy, svět lé lesy a křoviny Interiérová rostlina okrasná listem Chamaefyt Po pisné a identifikační znaky Habit us Kořen Výhony Listy Květenství Květy Opylovací poměry Plody Semena Možnost záměny t axonu (+ přepadavě rost oucí svěže zelená bylina s vět venými st onky, hust ě dále odvět vujícími v zplošt ělá nebo hranat á kladodia zhlíznat ělé advent ivní kořeny z krát kého rhizomu vyst oupavě přepadavé, až met r dlouhé, lysé, spirálně vět vené v krát ký obrost s nevelikými hrot nat ými kladodiemi silně redukované v zakřivené, měkce ost énkat é šupiny krát ké úžlabní hrozny drobné, oboupohlavné, stejnoobalné, trojčetné, diplostemonické, bílé nebo bledě růžové Cizosprašná kulat é, ve zralost i červené (bílé u "A.sprengeri"), jednosemenné bobule oblá, černá, poměrně veliká ve své extrémní proměnlivosti zaměnitelná s jinými druhy s plochými kladodiemi, především s A. ethiopicus L. (hrozny
Dlouhověkost nevětvené) nebo se stěsnaně rostoucími ekotypy A. falcatus L. s redukovanými kladodiemi (květ enst ví vět vená) - na rozdíl od A. densiflorus oba se st onky ovíjivými dlouhověká Do ba kvetení Začátek doby kvetení Konec doby kvet ení Doba kvet ení - poznámka Srpen Leden v domovině výrazně sezónní kvet ení (od srpna do září, od list opadu do prosince dle ekot ypu), v kult ivaci kvet e nepravidelně Nároky na stanoviště Faktor světla - polostín Fakt or svět la - poznámka Faktor tepla Faktor vody Faktor půdy výsevy (klíčí ve t mě!!) po vzejít í 10-20 klux, opt imum k produkci stonků k řezu 60-80 klux, méně než 1 klux: prakticky bez přírůstků a nevyzrává; k udržení kvality v bytech nejméně 2 klux výsevy 22 C-28 C, produkce v létě 20 C (větrání od 22 C - teploty nad 34 C škodí), v zimě ext enzívní kult ury při 10 C-14 C, za vyšších t eplot nízká kvalit a voda nejvýše st ředně t vrdá (do 30 dh), soli max. 1000 mg na lit r (chlor do 300 mg, sodík 150 mg); přihnojování týdně v zálivce 0.1-0.2% NPK propust ný lehký subst rát - provzdušněný borkou, polyst yrénem, ve vrst vě min. 0.2 m vysoké; ph 6.0-7.0, EC do 1.4-1.8 ms/cm, 3-4 kg NPK / m3 Užitné vlastno sti Použit í Choroby a škůdci Doporučený spon pro výsad rost liny pro řez zeleně, hrnkové květ iny počet né askomycet y (Collet ot richum, Alt ernaria, Haemat onect ria, Myrothecium, Rhizoctonia, Clypeosphaeria, Leptosphaeria, Diaporthe, Mycosphaerella, Melanospora, Richonia, Phomatospora, Sclerotinia, Pleospora, Pyronopeziza, Giberella, Zopfia, Sclerotinia a další); ze škůdců mšice (Idiopt erus, Macrosiphium), molice (Trialeurodes), t řásněnky (Frankliniella), št ít enky (Pulvinaria, Coccus, Saisset ia), rozt oči (St eneot arsonemus, Polyphagot arsonemus), háďátka (Meloidogyne, Paratrichodorus, Dolichodorus, Criconemella a další) přepíchané výsevy 500 rost lin /m2; hrnkové kult ury: 30-36 rost lin /m2; produkce řezané zeleně: 16-24 rostlin na m2 s výtěžností 300 až 500 stonků po dobu 4-6 let, 34-40 rostlin na m2 (nanejvýš 2-4
roky) Mno žení Množení Mezihrnky Konečné hrnky Ret ardace Květní tvorba Doba kultivace Odrůdy Předpěst ování sadby a in vit ro (mikropropagace) obvykle pikýrování rostlin v 8. (16.) týdnu po vzejití do 8 cm hrnků 12 cm hrnky (30-36 hrnků na m2 - za příliš t ěsného rozest avění žlout nut í a opad kladodií!) po dalších osmi t ýdnech kult ivace hydroxychinolinsulfáty (8-HQS) a hemihydrochloridy aminooxyacet át ů (AOA) výrazně zvyšují t rvanlivost řezaných st onků pravděpodobně fot okumulat ivní; v produkci bezvýznamná hrnkové kult ury: 10-12 měsíců; produkce zeleně: výsadba 12-14 měsíců starých rostlin, kultury dle sponu výsadby až šestileté nanejvýš půl tuctu odrůd lišících se habituelně (kompaktně rostoucí Mazeppa, Myersii ) nebo ve velikost i kladodií ( Cwebe, Flagstaff, Sprengeri ) Celky sbírek Celky sbírek v areálu ZF S 1: přední pravá loď... / ZF - S - Experimentální zahrada - skleník Ostatní VBN statistiky Poznámka Odkazy v ročním obrat u rodu Asparagus na VBN (hrnkové a řezané květ iny) činí podíl A. densiflorus 1.32 mil. eur - z t oho Myersii 2.72 mil. stonků + 95 tis. hrnků (580 tis.eur), Sprengeri 287 tis.stonků a 1.38 mil. prodaných hrnků (734 t is.eur) Obermeyer (1985) přiznává skupině Prot asparagus st at ut svérázného rodu a rekombinuje A. densiflorus jako Prot asparagus densiflorus (Kunt h.) Oberm.; Malcomber & Demissew (1992) akcept ují skupinu t oliko na úrovni podrodu a It o & al. (2008) ji shledávají parafylet ickou Jessop J.P. (1966): The genus Asparagus in Sout hern Africa, Bothalia 9 (1): 31-96; Mathew B. (1988): Notes on tropical African Asparagaceae, Kew Bullet in 44 (1): 181-182; Malcomber S.T. & Demissew S. (1992): The st at ut of Prot asparagus and Myrsiphyllum in Grafické přílo hy