ZÁKLADNÍ PRINCIPY SETÍ A SÁZENÍ

Transkript

1 Duben je měsíc, kde se příroda probouzí a kdy naplno začínáme zahradnické aktivity v zahradě. Je to období jarní přípravy půdy pro pěstování a období setí. Půdu (záhony) bychom měli mít připravené z podzimu (např. jsou zryté a vyhnojené). A také máme připraven osevní plán. OSIVO Na trhu je k dispozici velké množství barevných sáčků s různými odrůdami zeleniny, bylin a květin. Bohužel, pro ekologické pěstování je sortiment omezenější. Hybridní osivo jedná se o křížence, kteří vytvářejí velmi robustní a odolné rostliny a mají vysoký standardizovaný výnos. Nejsou však schopné vlastní reprodukce a každý rok je musíme kupovat znovu. Z hlediska biodiverzity v zahradě tak nejsou to nejzajímavější, co můžeme pěstovat. Mořené osivo pro ekologickou zahradu je nevhodné, protože je namořeno syntetickými ochrannými prostředky. Bohužel, v maloobchodní síti jsou dostupná osiva mořena velmi často. Na sáčcích je to naštěstí vyznačené ikonkou a nápisem. Bio osivo jedná se o odrůdy speciálně vyšlechtěné pro ekologické pěstování, které je množené na ekologicky obhospodařovaných plochách. U nás jej nabízí jej např. Semo, semínka společnosti ReinSaar u nás nabízí farma Permaland. Bio semena najdete i v obchodech a pocházejí ze zahraničí. Profesionálové si objednávají vážené osivo většinou u bio pěstitelů v Německu, Holandsku nebo v Anglii. Pro drobné pěstitele také organizuje společné objednávky z Bingenheimeru v Německu Martina Filipová. Staré odrůdy pro malé a komunitní zahrady jsou velmi zajímavé staré odrůdy kulturních rostlin. Jedná se o zapomenuté druhy či odrůdy, často vytlačené moderními výkonnějšími. Jejich pěstování může obohatit váš jídelníček o zcela nové chutě a zajímavé poznatky o jejich pěstování. Zachováním starých odrůd se u nás dlouhou dobu zabývá organizace Gengel, která sdružuje množitele a osiva je možné u nich také pořídit s tím, že byste se měli snažit semenařit a vrátit zpět. Vlastní osivo mít své vlastní osivo je pýchou každého eko-zahradníka. Jsou druhy rostlin, kde je to velmi jednoduché. U jiných druhů je již potřeba více péče, znalostí i času. Zkuste začít u kopru, měsíčku nebo lichořeřišnice. 1

2 JARNÍ PŘÍPRAVA PŮDY PRO SETÍ Práce je potřeba zahájit co nejdříve na jaře, když je půda dostatečně suchá. Správně připravená půda pro setí má optimální vhlkost (ani moc mokrá, ani vysušená) a půda má pěknou drobtovitou strukturu (jsou to jemné částečky a ne hroudy), nejsou v ní zbytky předchozích plodin ani plevele a je pěkně urovnaná. Pro většinu plodin platí velmi dobře rčení tvrdá postýlka, měkká peřinka. Znamená to, že vrchní vrstva půdy (jen několik cm) má být pěkně nakypřená, vzdušná a jemná bez větších hrud, a spodní část je přirozeně slehlá a s dobrou zásobou vláhy. V takovém prostředí klíčí semena nejlépe. Jak poznám, že je půda dostatečně suchá? U jílovité půdy se mění barva suchá je výrazně světlejší, to je dobře vidět např. na KomPotu, půda by se neměla lepit na boty, v ruce by se měla rozpadat na menší částečky. Pokud bychom na půdě začali pracovat a byla by ještě moc vlhká, můžeme způsobovat velké škody utužení půdy. Na písčitých půdách je možné začít s pracemi o něco dříve. Pokud ještě na jaře potřebujeme rýt, je dobré to udělat co nejdříve a půdu pak nechat trochu sesednout. Snažte se dostat všechny zbytky rostlin dospod. Plevele na povrchu pak ručně odstraňte, pokud máte menší záhony, je to práce, která se vyplatí. Pokud je potřeba doplnit živiny a neudělali jste tak již na podzim, můžete zarýt uleželý kompost. Před rytím jej rozprostřete na záhony a pak jej při rytí zapravíte do spodních vrstev. Pokud nechcete rýt, odstraňte pečlivě staré rostliny a plevel, rozprostřete kompost a pak povrch půdy zkultivujte (nakypřete rycími vidlemi, plečkou, motykou, méně vhodný je rotavátor). SETÍ Cílem správně provedeného a načasovaného setí je, aby semena měla odspodu dostatek vláhy a nahoře dostatek prostoru pro růst mladé rostlinky. Při dobré přípravě půdy také docílíme toho, že semena budou ve stejné hloubce a budou tak spíše klíčit stejnoměrně. Po vysetí je dobré půdu ještě jemně přimáčknout - u nás to dělá secí strojek, na malých záhonech to uděláme ručně nebo s pomocí lopaty. Načasování doby výsevu si můžeme ohlídat s pomocí dobře připraveného osevního plánu, který můžete doplnit o tabulku výsevů. Je to přehled, kde jsou všechny druhy, které chcete pěstovat, termíny pro setí a další poznámky (viz. Příklad KomPotu). Osvědčilo se do tabulky zaznamenat i spon rostlin. Ten je většinou uveden jak na sáčku z obchodu, nejdete jej i ve většině knih, zde příklad z knihy Rostliny si pomáhají: 2

3 Každé semínko vyžaduje jinou hloubku setí, rostliny mají různé požadavky na prostor - spon. Pokud si nejsme jisti, můžeme se držet pravidla, že semínko by mělo být zakryto přibližně dvojnásobnou vrstvou jako je jeho průměrná velikost. Čím menší semínko, tím méně hluboko sejeme a naopak. Setkávám se často s tendencí sít a sázet rostliny příliš blízko sebe. Již při setí a sázení si představujte dospělou rostlinu a prostor, která potřebuje. Snáze pak pochopíte, proč mezi dýněmi musí být spon nejméně 1*1 m. JAKÉ JSOU TECHNIKY SETÍ? V malé zahradě nejčastěji sejeme ručně. Nejčastěji si s pomocí násady hrábí uděláme rýžku, do které semínka rukou vysejeme a rýžku pak zahrneme. Můžeme také využít tzv. setí naširoko semínka (nebo i směs) rozhodíme a jemně zapravíme hráběmi. To dobře funguje v nádobách nebo např. u ředkviček, kde je rychlý vývoj a plevel nestihnou přerůst. Na větších záhonech a u rostlin s dlouhou vegetační dobou se osvědčuje spíše setí do řádků, kde můžeme dobře plečkovat nebo okopávat. Existují také výsevné pásky, které zajistí úsporu osiva i jeho lepší klíčení, ale jejich pořizovací hodnota je poměrně vysoká. Velká semena je vhodné nechat před setím několik hodin ve vodě. Semínko tak získá vláhu navíc a nastartuje se tím rychleji proces klíčení. Zajímavou technikou ochrany mladých rostlinek je setí do několik cm hluboké brázdy, která chrání před větrem i vysycháním. Výhodou také je, že je dobře viditelná a tak víme, kde máme vyseto. To doporučuji pro setí hrachu, fazolí nebo kukuřice. Např. při setí dýní můžeme vytvářet malá hnízda do díry dáme trochu dobře vyzrálého kompostu, pak namočené semeno a zasypeme, okolo můžeme ještě udělat hnízdečko z mulče, které zadrží vláhu. Navíc bude dobře vidět, kde plečkovat. 3

4 Pro větší plochy se vyplatí pořídit secí strojek, který zajistí rovnoměrné setí a usnadní práci. Navíc díky strojku ušetříme osivo. U dlouho klíčících rostlin (např. kořenová zelenina) je možné do výsevu přidat malý podíl semen salátu nebo špenátu, které klíčí velmi rychle a vyznačí tak řádek. Řádek si také můžeme vyznačit provázkem. Po setí secím strojkem je také řádek docela dobře vidět. SÁZENÍ Pomalu rostoucí a teplomilné druhy si můžeme předpěstovat sami nebo sadbu kupujeme. Základní pravidla sázení: nesázejte za horka, ale raději za oblačného počasí nebo večer, sázejte pouze silné a zdravé rostliny, dodržujte správné vzdálenosti a hloubku k rostlinám můžete přidat trochu vyzrálého kompostu, neporušujte kořenový bal, po vysazení dobře zalijte, v prvních několika týdnech by rostliny neměly vyschnout nejsou ještě prokořeněné nesázejte ani moc hluboko, ani moc mělko, rostliny můžete první týdny chránit netkanou textilií, NOČNÍ MRAZÍKY Až do poloviny května mohou mladé rostlinky ohrožovat přízemní mrazíky. Zejména sadbu vysazovanou v tomto období je proto vhodné chránit netkanou textilií. Tento materiál chrání rostliny i před spálením a zároveň méně vysychá půda. Textilie může sloužit i jako ochrana před škůdci (hmyzem nebo i zajíci). U nás textilii používáme hojně na veškerou sadbu, dále na ředkvičky, pro rychlení mrkve a při pozdních výsevech v létě. PO VZEJITÍ ROSTLIN Dobrého zahradníka poznáte mimo jiné také tak, že dokáže rozpoznat již vzcházející miniaturní rostlinky. Jakmile se objeví klíčící rostliny, zahajujeme kypření svrchní vrstvy půdy. Můžeme okopávat nebo plečkovat. Cílem je likvidace vzcházejících plevelů, která je nejefektivnější ve fázi tzv. nitkování rostlinky jsou velmi jemné, tenké a citlivé. Tato prevence je klíčová v ekologickém pěstování, které je z velké části postavené na opakovaném kypření svrchní vrstvy půdy a včasné likvidaci plevelů. Navíc, prokypření povrchu půdy zabraňuje prosychání hlubších vrstev. ZÁLIVKA Zaléváme podle nároků jednotlivých druhů a dle počasí. Raději zaléváme vydatně a méně často, než pouze na povrch. Nepoužívejte studenou vodu, zalévejte ke kořenům. Voda je vzácná a většina rostlin se díky mohutným kořenům dokáže k vláze dostat i během sušších dní. Jsou však rostliny, které se v našich podmínkách bez zálivky neobejdou rajčata, okurky, celer a další. Košťáloviny jsou velmi citlivé na přísušek v prvních týdnech po vysazení. Pokud budete zalévat příliš často a povrchně, rostliny 4

5 nezakoření dostatečně hluboko a zůstanou na zálivce závislé. Frekvence a intenzita zálivky se odvíjí od typu půdy, hladiny spodní vody a vývoje počasí. JEDNOCENÍ Každá rostlina potřebuje dostatek prostoru pro svůj správný růst. Většinou sejeme hustěji, pro případ horšího vzcházení a pak je nutné rostliny vyjednotit na správnou vzdálenost. Při velkém zahuštění jsou rostliny slabé, křehké a náchylné k chorobám a napadení škůdci. V ekologickém pěstování proto obecně necháváme mezi rostlinami více prostoru snižuje se tím riziko šíření chorob a škůdců. HRŮBKOVÁNÍ Je vhodné na těžších půdách pro kořenovou zeleninu, která tak lépe prokoření a snáze se sklízí. Hrůbkování brambor nebo pórku je známá klasika. Někteří zelináři v zahraničí pěstují většinu zeleniny na hrůbcích, které se jim snadno plečkují i traktorem, lépe se v nich drží vláha a hůře rostou plevele. 5