SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011 KARLOVARSKÝ KRAJ ANALÝZA VÝSLEDKŮ

LIDÉ A SPOLEČNOST PEOPLE AND SOCIETY Ročník/Volume 2013 SLDB 2011 Census 2011 Kód publikace/publication code: a-414135-13 Karlovy Vary, 30. září 2013 Karlovy Vary, 30 September 2013 Č. j./ref. no.: 14/2013-7501 SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011 KARLOVARSKÝ KRAJ ANALÝZA VÝSLEDKŮ POPULATION AND HOUSING CENSUS 2011 KARLOVARSKÝ REGION ANALYSIS OF THE RESULTS Zpracoval: Prepared by: Vedoucí oddělení / Head of Unit: Informační služby / Information Services: Kontaktní zaměstnanec / Contact person: Krajská správa Českého statistického úřadu v Karlových Varech, oddělení informačních služeb Regional Office of the Czech Statistical Office in Karlovy Vary, Information Services Unit Ing. Jaroslava Šenitková tel.: +420 353 114 511, e-mail: infoserviskv@czso.cz Ing. Martina Soukupová, e-mail: martina.soukupova@czso.cz Český statistický úřad, Karlovy Vary Czech Statistical Office, Karlovy Vary

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na Internetu: www.czso.cz Are you interested in the latest data on inflation, GDP, population, average wages and the like? If the answer is YES, do not hesitate to visit us at: www.czso.cz Údaje o Karlovarském kraji naleznete také na Internetu: www.kvary.czso.cz Data on the Karlovarský Region are published on websites: www.kvary.czso.cz ISBN 978-80-250-2361-7 Český statistický úřad, 2013 Czech Statistical Office, 2013 2

PŘEDMLUVA Sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 2011 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Údaje byly zjišťovány podle stavu k rozhodnému okamžiku, kterým byla půlnoc z 25. na 26. března 2011. Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání, a následně zpracování jeho výsledků. Při přípravě a provedení sčítání ČSÚ úzce spolupracoval s ústředními správními úřady (Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním), obcemi a zejména se smluvně zajištěnými dodavateli služeb, neboť převážná část prací souvisejících se sčítáním byla nově zabezpečována dodavatelsky. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v České republice respektovalo z hlediska obsahu a použité metodiky Doporučení Komise evropských statistiků (CES) ke sčítání okolo roku 2010. Splnilo rovněž požadavky Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008, o sčítání lidu, domů a bytů, které ukládalo členským státům EU povinnost provést sčítání v jednotném referenčním roce 2011 a poskytnout údaje ze sčítání ve stanoveném rozsahu, metodickém vymezení, termínu a předepsané formě. Obsah sčítání (soubor zjišťovaných údajů) byl stanoven zákonem č. 296/2009 Sb. Všechny osoby měly povinnost poskytnout údaje zjišťované sčítáním v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací formuláře. Za nezletilou osobu nebo za osobu, která nebyla způsobilá k právním úkonům, poskytl údaje její zákonný zástupce nebo opatrovník, příp. jiná osoba odpovědná za výchovu. Údaje o domu poskytl jeho vlastník nebo správce domu. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel, v případě neobydleného bytu vlastník nebo správce domu, popřípadě bytu. Ve stanovených případech (neobydlený dům nebo byt, dlouhodobá nepřítomnost povinné osoby apod.) vyplnil údaje o domě nebo bytě do formuláře sčítací komisař v rozsahu informací, které bylo možno zjistit při distribuci formulářů. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik trvalý nebo povolený přechodný pobyt na území České republiky, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna, na každý dům, i neobydlený, a na každý byt, i neobydlený. Kromě údajů získaných od obyvatel prostřednictvím sčítacích formulářů (tradiční census) byly při sčítání poprvé využity ve větší míře také administrativní zdroje dat Registr sčítacích obvodů a budov a Informační systém evidence obyvatel. Využití údajů z již existujících informačních systémů veřejné správy pro předvyplnění sčítacích formulářů, zpracování a případné doplnění dat ze sčítání, stanovil rovněž zákon č. 296/2009 Sb. Všechny údaje ze SLDB 2011 byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 26. březnu 2011. Definitivní výsledky sčítání včetně všech vydaných publikací v elektronické podobě jsou postupně zveřejňovány na internetových stránkách www.scitani.cz. Po zveřejnění datových souborů přistupujeme k analýze dat. Snahou autorů této publikace je předložit uživatelům především analýzu výsledků sčítání v celém kraji, s přihlédnutím k rozdílnostem ve vývoji jeho jednotlivých regionů. Do publikace nebylo možno vložit celé bohatství dat v nejmenších územních detailech. Na základě přání uživatelů však můžeme zpracovat jakákoliv třídění a výběry z datových bází, pochopitelně při přísném zachování principu ochrany individuálních údajů. Obdobné publikace s obsahově sjednocenou analytickou i tabulkovou částí jsou vydávány za všechny kraje České republiky. Věříme, že tyto publikace napomohou k uspokojení rostoucí poptávky po regionálních datech a zároveň budou inspirací odborné i laické veřejnosti pro zvýšení zájmu o využití statistických údajů ve své činnosti. Český statistický úřad děkuje všem spolupracujícím úřadům, institucím a organizacím, které se podílely na přípravě a provedení sčítání. Především však děkuje občanům České republiky a všem, kteří se sčítání lidu, domů a bytů 2011 zúčastnili. 3

Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj, s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Karlovarský kraj - analýza výsledků a původu statistických dat v ní otištěných. Publishing extracts from this book is possible, except for commercial purposes, on condition that a reference to their sources is made. Quotations may only be published, if the source Population and Housing Census 2011 - Karlovarský Region - Analysis of the results and the origin of statistics contained in it are given. Použité značky: čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval, tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý, křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů, nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou definitivní. The following symbols have been used throughout: The symbol of dash (-) in place of a figure indicates that the phenomenon did not occur. The symbol of dot (.) shows that the figure is not available or cannot be relied on. The symbol of small cross (x) shows that the figure is not applicable. The symbol of (0) used in table designates figures smaller than a half of the unit of measure chosen. The calculations in the tables are performed using unrounded figures (including the sums). The data given in the book are final results. 4

PREFACE The Population and Housing Census carried out on 26 March 2011 was realized on the whole territory of the Czech Republic in compliance with Act No. 296/2009 Coll., concerning the Population and Housing Census in 2011. The data were surveyed in accordance of the state at the decisive moment, i.e. at the midnight from Friday March 25 to Saturday March 26, 2011. The Census was organized, managed and co-ordinated by the Czech Statistical Office, which was responsible for the preparation and the respective realization of the Census as well as for processing of the results. During the preparation and the realization of the Census the Czech Statistical Office closely cooperated with Central Administrative Authorities (Ministry of Defense, Ministry of Justice, Ministry of Interior, Ministry of Foreign Affairs, Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre), with municipal authorities and particularly with contractual partners, because the major part of the census activities was newly performed contractually. In enumeration districts the Census was carried out by enumerators. The Population and Housing Census in 2011 in the Czech Republic followed the Recommendations of the Conference of European Statisticians (CES) for the 2010 Censuses of population and housing with respect to content and methodology. The Census complied with requirements of Regulation of the European Parliament and of the Council on population and housing censuses No. 763/2008 of 9 July 2008, concerning the Population and Housing Census in 2011, which obliged the European Union member states to realize the Census within the reference year 2011 and provide the Census data in the given scope, methodological specification, time and required form. The Census content (data surveyed) was defined by Act No. 296/2009 Coll.. All persons were bound to provide data required by the Census in the scope and the way set by this Act. The traditional self-census method was used, i.e. inhabitants filled in the census forms on their own. The data for minor person or person legally incapable were provided by their legal representative or their custodian or other person entrusted with custody. The data on a building were provided by its owner or administrator. The data on a dwelling were provided by its user, in case of a vacant dwelling by owner or administrator of the building or the dwelling. In the set cases (vacant building or dwelling, obliged person was absented over a long period, and the like) the enumerator filled the data on building or dwelling to the census form in the scope of informations, which was possible to find out during the distribution of forms. The Census related to any natural person having permanent residence or permission for temporary residence in the territory of the Czech Republic at the decisive moment, any other natural person being found in the territory of the Czech Republic at the decisive moment, whatever house, even vacant and whatever dwelling, even vacant. Besides data obtained from the Census forms filled by inhabitants (traditional census) were for the first time used administrative sources of data Register of Enumeration Districts and Buildings and Central Population Register. The use of register records for pre-filling of the Census forms, processing and potential completion of the data was defined by Act No. 296/2009 Coll. All data from The Population and Housing Census in 2011 were processed by the territorial and administrative structure of the country valid in the Czech Republic on 26 March 2011. The definitive Census results including all the published electronic publications are available on the web pages www.scitani.cz. At the time when the results are published, we are starting to analyse the data. The aim of this publication is to submit the analysis of the Census results in the region, considering differences in development of its subregions. Analogic publications containing unified analytical texts and tabelations are published for all regions of the Czech Republic. 5

OBSAH Předmluva... 3 1. Shrnutí... 9 2. Sídelní struktura a způsob bydlení...14 2.1. Sídelní struktura...14 2.2. Druh pobytu...17 2.3. Způsob bydlení...17 3. Obyvatelstvo...19 3.1. Věková struktura...19 3.2. Rodinný stav...22 3.3. Plodnost žen...23 3.4. Cizinci, státní občanství...25 3.5. Národnost, mateřský jazyk...27 3.6. Místo narození...28 3.7. Vztah k náboženské víře...28 3.8. Vzdělanostní struktura obyvatelstva...30 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva...34 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní...34 4.2. Ekonomicky aktivní podle věku a vzdělání...37 4.3. Zaměstnaní podle odvětví...39 4.4. Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání a hlavních tříd zaměstnání...42 4.5. Ekonomická aktivita žen...44 5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol...46 5.1. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání...46 5.2. Vyjížďka a dojížďka do škol...50 5.3. Úhrnná bilance dojížďky do zaměstnání a do škol...52 6. Domácnosti...53 6.1. Struktura domácností...53 6.2. Rodinné domácnosti...55 6.3. Nerodinné domácnosti...58 7. Domy a byty...62 7.1. Charakteristika domovního fondu...62 7.2. Charakteristika bytového fondu...66 7.3. Úroveň bydlení...73 8. Vývoj v letech 1970 2011...76 Metodické vysvětlivky...82 Tabulková příloha...90 1. Mezikrajské srovnání...90 2. Srovnání okresů Karlovarského kraje...100 3. Srovnání vybraných měst Karlovarského kraje...106 Správní obvody obcí s rozšířenou působností a kraje ČR mapa...8 Geografická mapa Karlovarského kraje...13 Správní obvody obcí s rozšířenou působností a města Karlovarského kraje mapa...13 6

CONTENTS Preface...3 1. Summary...9 2. Settlement structure and housing arrangements...14 2.1. Settlement structure...14 2.2. Type of residence...17 2.3. Housing arrangements...17 3. Population...19 3.1. Age structure...19 3.2. Marital status...22 3.3. Fertility...23 3.4. Foreign citizens, citizenship...25 3.5. Ethnicity, mother language...27 3.6. Place of birth...28 3.7. Religious belief...28 3.8. Education structure of population...30 4. Economic activity of population...34 4.1. Employed, unemployed, not economically active...34 4.2. Economically active by age and education...37 4.3. Employed by industry (branch of economic activity)...39 4.4. Employed by status in employment and occupation...42 4.5. Economic activity of females...44 5. Commuting to work and school...46 5.1. Commuting to work...46 5.2. Commuting to school...50 5.3. The aggregate balance of commuting to work and school...52 6. Households...53 6.1. Household structure...53 6.2. Family households...55 6.3. Non-family households...58 7. Buildings and dwellings...62 7.1. Housing stock...62 7.2. Dwelling stock...66 7.3. Housing quality...73 8. Development in the period 1970 2011...76 Methodological notes...82 Annex...90 1. Regional comparison...90 2. Comparison of districts of the Karlovarský Region...100 3. Comparison of selected towns of the Karlovarský Region...106 Administrative districts of municipalities with extended powers and regions of the CR map...8 Geographical map of the Karlovarský Region...13 Administrative districts of municipalities with extended powers and towns of the Karlovarský Region map...13 7

8

1. Shrnutí Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v Karlovarském kraji v březnu 2011, které uvádíme v této analytické publikaci, vyplývají některé zásadní skutečnosti, které chceme prezentovat v tomto úvodním shrnutí. Karlovarský kraj měl ke dni sčítání 132 obcí s 518 částmi a od roku 1970 klesl počet obcí o 40, hustota zalidnění kraje činila 89,2 osoby/km 2. Ve městech kraje žilo k datu sčítání 82,9 % všech obyvatel, ve třech největších městech kraje hustota zalidnění dosahovala 585,3 osoby/km 2. Vývojovým trendem migrace byl přesun obyvatelstva mezi velkými městy a jejich zázemím, počet obyvatel kraje klesal. Ke dni sčítání žilo v kraji trvale 303 609 obyvatel, obvyklý pobyt zde deklarovalo 295 595 obyvatel. Podle velikostních skupin obcí, jak v kraji, tak v České republice byl největší podíl obcí od 200 do 499 obyvatel. V rámci České republiky zaujímal Karlovarský kraj 1. místo v podílu osob bydlících v objektech mimo bytový fond (rekreační chaty, nouzová obydlí, mobilní obydlí apod.). Populace kraje výrazně stárne, přesto v kraji žil k datu sčítání druhý nejvyšší podíl (po Hlavním městě Praze) osob v produktivním věku. V kraji žilo více osob v poproduktivním věku, než dětí do 14 let. V kraji převažovala populace žen, a to především vlivem vysokého počtu žen v poproduktivním věku. V průběhu sledovaných posledních dvaceti let byl v Karlovarském kraji zaznamenán výrazný nárůst svobodných či rozvedených osob, naopak podíl obyvatel žijících v manželském svazku klesal. Při mezikrajském srovnání dosahoval podíl svobodných osob v kraji druhé nejvyšší hodnoty po Hlavním městě Praze, podíl rozvedených osob byl dokonce nejvyšší v celé České republice. Naopak podíl ženatých mužů či vdaných žen byl k datu sčítání nejnižší v celé ČR. V Karlovarském kraji žil druhý nejvyšší podíl cizinců po Hlavním městě Praze. Tito cizinci jsou více než ze 4/5 v produktivním věku. Karlovarský kraj měl druhý nejnižší podíl věřících v ČR po Ústeckém kraji, a to 12,8 % obyvatel. Kraj vykazoval nejvyšší podíl obyvatel se základním či neukončeným vzděláním v ČR a naopak nejnižší podíl maturantů a vysokoškoláků. Ekonomická aktivita obyvatel kraje klesala, zvyšoval se podíl nepracujících důchodců, přesto podíl pracujících důchodců dosahoval druhé nejvyšší hodnoty ze všech krajů ČR po Hlavním městě Praze. Z úhrnu ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo ke dni sčítání 12,0 % osob nezaměstnaných. Největší ekonomickou aktivitu v kraji vykazovali středoškoláci včetně vyučených bez maturity. Karlovarský kraj se umístil na 2. místě (po Ústeckém kraji) s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob hledajících první zaměstnání. Nejvíce zaměstnaných osob v Karlovarském kraji bylo zjištěno v průmyslu (24,8 %). Při celorepublikovém srovnání zaujímal Karlovarský kraj k datu sčítání 1. místo v podílu zaměstnaných v odvětví ubytování, stravování a pohostinství a zdravotní a sociální péče. Podle hlavních tříd zaměstnání pracoval nejvyšší podíl obyvatel kraje z republikového pohledu jako pracovníci ve službách a prodeji. Do zahraničí vyjíždělo z kraje pracovat 1 976 osob, což představuje druhý nejvyšší podíl (po Hlavním městě Praze) v rámci celé ČR. Karlovarský kraj se zařadil na 1. místo ze všech krajů ČR v podílu vyjíždějících do zaměstnání ve věku 15 24 let a zároveň na poslední místo v podílu vyjíždějících do zaměstnání ve věku 25 29 let. V České republice vykazoval Karlovarský kraj nejvyšší podíl obyvatel vyjíždějících do zaměstnání za odvětvím zdravotní a sociální péče. V kraji vzrostl počet hospodařících domácností, a to převážně vlivem růstu počtu domácností jednotlivců, nejvíce domácností jednotlivců přitom žilo v okresních metropolích. Karlovarský kraj 9

vykazoval největší podíl domácností jednotlivců ve věku 40 64 let v rámci celé České republiky. Ženy tvořily ke dni sčítání 53,6 % domácností jednotlivců v kraji. V Karlovarském kraji bylo 45,7 % domácností jednotlivců ekonomicky neaktivních. Domovní fond kraje vzrostl za posledních 40 let o 11,7 %, přesto v mezikrajském srovnání měl Karlovarský kraj podle výsledků sčítání druhý nejstarší fond v ČR po Ústeckém kraji. Podíl obydlených domů s byty ve vlastnictví obce nebo státu se v průběhu let snižoval, přesto v mezikrajském srovnání zaujmul Karlovarský kraj druhé místo s vysokým podílem těchto domů (po Hlavním městě Praze). V průběhu sledovaných let výrazně rostl podíl obydlených domů s byty ve spoluvlastnictví vlastníků bytů, Karlovarský kraj zaujal první místo v podílu těchto bytů v mezikrajském srovnání. Vývoj bytového fondu zaznamenal v průběhu sledovaných let neustálý nárůst, od roku 1980 narostl o 22 623 bytů, tj. o 20,1 % a to především nárůstem počtu bytů v rodinných domech. Byty v rodinných domech se zvětšily. Karlovarský kraj vykázal druhý nejvyšší podíl obydlených bytů v bytových domech a naopak druhý nejnižší podíl bytů v rodinných domech ze všech krajů ČR. Karlovarský kraj byl jediným krajem České republiky, kde podíl obydlených bytů v rodinných domech nedosahoval ke dni sčítání 50 % ani v jednom ze svých okresů. V kraji bylo zjištěno 15 688 neobydlených bytů, z nichž k rekreaci bylo využíváno 10,5 %. Za posledních 20 let došlo ke změně poměru obydlených bytů podle právního důvodu užívání bytu, docházelo k přechodu od bytů nájemních k bytům v osobním vlastnictví. V mezikrajském srovnání se Karlovarský kraj umístil na 1. místě v podílu obydlených bytů ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (40,5 %), přičemž hodnota tohoto ukazatele byla v porovnání s celorepublikovým průměrem vyšší o 18,4 procentního bodu. Při pohledu na obydlené byty podle právního důvodu užívání vykazoval Karlovarský kraj nejvyšší podíl bytů v osobním vlastnictví (35,0 %). Tato hodnota byla oproti republikovému průměru vyšší o 14,9 procentního bodu. Technická vybavenost bytů v kraji rostla. Druhý nejvyšší podíl bytů ze všech krajů ČR byl připojen na kanalizační síť (88,8 %) po Hlavním městě Praze (95,6 %). Druhý nejvyšší podíl bytů ze všech krajů ČR byl vybaven vlastním splachovacím záchodem (99,1 %) po Hlavním městě Praze (99,5 %). Podle způsobu vytápění převažovalo u všech domů ústřední topení. Plynem topilo v době sčítání 41,4 % rodinných domů. Karlovarský kraj vykazoval nejvyšší podíl bytů se sníženou kvalitou ze všech krajů ČR. Karlovarský kraj zaujmul druhé místo po Hlavním městě Praze (0,79 osoby) s počtem osob na 1 obytnou místnost s 8 m 2 a více (0,77 osoby). Karlovarský kraj vykázal druhou největší obytnou plochu v m 2 na 1 osobu, a to jak v rodinných domech (38,0 m 2 ), tak v bytových domech (30,5 m 2 ). Vyšší hodnotu těchto ukazatelů vykazovalo pouze Hlavní město Praha. V kraji byla nejčetnější velikost bytu od 40,0 m 2 do 49,9 m 2, v mezikrajském srovnání byly byty v Karlovarském kraji třetí nejmenší. Průměrně 2,4 osoby žilo v obydlených bytech Karlovarského kraje. Zhruba polovina bytových domácností v kraji byla k datu sčítání vybavena osobním počítačem. Přestože většina domácností vybavených osobním počítačem v Karlovarském kraji byla připojena na internet, v celorepublikovém srovnání byl podíl těchto domácností nejnižší v celé ČR. 10

1. Summary The results of the 2011 Population and Housing Census conducted in Karlovarský region, presented in this analytical publication, imply a number of fundamental findings introduced in this opening summary. There are 132 municipalities in Karlovarský region, consisting of 518 parts of municipalities. Number of municipalities has decreased by 40 since 1970. Population density of the region is 89.2 inhabitants per sq. km. Urban population adds up to 82.9. % of the region s population, population density in the biggest three towns reaches 585.3 inhabitants per sq. km. The progress of migration is represented by transfer of people among large towns and their suburbs, whereas the region s population has been decreasing. On the Census day 303 609 permanent residents lived in the region and 295 595 inhabitants declared the region to be their place of usual residence. Most municipalities of the region, and the Czech Republic as well, fall into the 200 to 499 inhabitants municipality size group. Within the Czech Republic Karlovarský region ranks first in the share of people living in other housing units that are not part of dwelling stock (emergency shelters, mobile homes, recreational houses or cottages etc. ). The region s population has been aging markedly. However, the share of people in productive age is the second highest in the Czech Republic (behind The Capital of Prague). There are more people in the post-productive age than there are children under 15 years the region. The woman population is predominant in the region, mostly due to the higher share of women in postproductive age. During the last two decades a significant growth of never married and divorced people has been observed, on the other hand share of married persons has decreased. Comparing the regions nationwide, the share of never married persons is second only to The Capital of Prague while the share of divorced people is actually the highest in the Czech Republic. On the contrary, the share of married men or women is the lowest in the Czech Republic. Karlovarský region ranks second behind The Capital of Prague in the number of resident foreigners. Over 4/5 of these foreign citizens are in productive age. Karlovarský region has the second lowest rate of people with religious belief in the Czech Republic, 12.8 % of its population. The region shows the highest share of population with lower secondary or primary education while it ranks last in the share of population with upper secondary and tertiary education. Economic activity of the region s population has been decreasing, while the share of non-working pensioners is on increase. In spite of that the ratio of working pensioners is the highest of all regions in the Czech Republic, with the exception of The Capital of Prague. On the Census day 12.0 % of all economically active people were unemployed. The highest economical activity in the region is shown by persons with lower secondary, incl. vocational education. Karlovarský region ranks second (behind Ustecký region) in the share of unemployed persons seeking their first work. Most people employed in Karlovarský region are engaged in the industry (24.8 %). Karlovarský region ranks first nationwide in the share of people employed in accommodation and food service activities and human health and social work activities. With regard to main groups of occupation, the region has the highest share of sales and services workers in the Czech Republic. There are 1 976 residents of the region commuting to work abroad, the second highest rate in the Czech Republic (behind The Capital of Prague). Karlovarský region ranks first among all regions in the Czech Republic in the share of people commuting to work aged 15 24 years and, at the same time, last in the share of people commuting to work aged 25 29 years. Karlovarský region shows the highest share of people commuting to work employed in human health and social work activities in the Czech Republic. 11

Across the region, number of housekeeping households has been growing, mostly due to growth of number of one-person households. Most one-person households are concentrated in the district capitals. Karlovarský region has the highest share of one-person households in the age group of 40 64 years in the Czech Republic. Women constituted 53.6 % of one-person households in the region. In Karlovarský region 45.7 % of one-person households are constituted by not economically active persons. The housing stock of the region has grown by 11.7 % in the last 40 years. Nevertheless, compared to the other regions of the Czech Republic, it is the second oldest one only to Ustecký region. The share of occupied buildings owned by the the local or central authority has been decreasing over the years. However, compared to the other regions of the Czech Republic, Karlovarský region shows the second highest share of these buildings (behind The Capital of Prague). Throughout the years of monitoring, the share of occupied buildings with co-operatively owned dwellings has been growing considerably. In a region-to-region comparison Karlovarský region has the highest proportion of this type of dwellings. The dwelling stock has been increasing steadily (throughout the years monitored). Since 1980 it has grown by 22 623 dwellings, i.e. by 20.1 %, mostly due to construction of family houses. Also, dwellings in family houses grow bigger. Of all the Czech Republic regions, Karlovarský region has the second highest share of occupied dwellings in apartment buildings while it has the second lowest share of dwellings in family houses. Karlovarský region is the only region in the Czech Republic, where the rate of occupied dwellings in family houses is lower than 50 % in all its districts. There are 15 688 unoccupied dwellings in the region, of which 10.5 % are reserved for seasonal or recereational use. During the last 20 years a change of dwelling tenure status has occurred, i.e. transition from rental to private ownership. In region-to region comparison, Karlovarský region ranks first in the rate of co-operatively owned dwellings (40.5 %), this figure is 18.4 % higher than the national average. Considering tenure status of occupied dwellings, Karlovarský region has the highest rate of dwellings in private ownership (35 %). This figure is 14.9 % higher than the national average. Technical facilities of dwellings in the region have been improving. In the region 88.8 % of dwellings have a public sewage disposal, the second highest rate in the Czech Republic behind The Capital of Prague (95.6 %). In the region 99.1 % of dwellings have their own flush toilet, the second highest rate in the Czech Republic behind The Capital of Prague (99.5 %). With regard to type of heating, central heating is the most common mode in all buildings. Gas heating is employed in 41.4 % of family houses. Karlovarský region has the highest rate of lower quality dwellings of all the Czech Republic regions. Karlovarský region is second to The Capital of Prague (0.79 persons) in number of persons per one room sized 8 square metres or more (0.77 persons). Karlovarský region has the second highest useful floor space per person, both in family houses (38.0 sq. m) and in apartment buildings (30.5 sq. m). Only The Capital of Prague shows higher values of these characteristics. The most frequent size of a dwelling in the region is between 40.0 sq. m and 49.9 sq. m, in a region-toregion comparison, dwellings in Karlovarský region are of the third lowest size. On average, 2.4 persons fall per one occupied dwelling of Karlovarský region. About a half of households in the region is equipped by a personal computer. Although most of these households are connected to the internet. Compared nationalwide, this rate is the lowest in the Czech Republic. 12

13

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Karlovarský kraj má 132 obcí s 518 částmi. Ke sčítání roku 2011 měl Karlovarský kraj celkem 132 obcí s 518 částmi. Oproti sčítání roku 2001 došlo ke změně pouze u částí obcí, a to k nárůstu o 5 částí obcí. Od roku 2001 vzrostl počet měst o 9 na celkový počet 37 a žije zde 82,9 % obyvatel kraje. V obcích s rozšířenou působností žije přes polovinu obyvatelstva kraje. Tab. 2.1.1 Základní ukazatele sídelní struktury podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností obyvatel Počet celkem obcí z toho měst Hustota obyvatel (osoby/km 2 ) rozloha (km 2 ) Na 1 obec připadá Podíl obyvatel žijících (%) obyvatel částí obcí ve městech v obci s rozšířenou působností Kraj celkem 295 595 132 37 89,2 25,1 2 239 3,9 82,9 52,3 v tom správní obvod ORP: Aš 16 994 5 2 118,2 28,8 3 399 4,4 86,7 74,4 Cheb 49 743 21 5 100,1 23,7 2 369 5,0 88,3 65,1 Karlovy Vary 86 294 40 8 72,1 29,9 2 157 4,5 81,5 56,4 Kraslice 13 155 8 4 49,7 33,1 1 644 3,6 88,6 50,9 Mariánské Lázně 23 451 14 3 57,9 28,9 1 675 4,0 73,9 55,0 Ostrov 29 152 14 6 91,5 22,7 2 082 3,9 83,8 61,3 Sokolov 76 806 30 9 157,0 16,3 2 560 2,5 81,6 30,4 14

Hustota zalidnění kraje činí 89,2 osoby/km 2. Hustota zalidnění činila v roce 2011 v Karlovarském kraji 89,2 osoby/km 2. Při pohledu na jednotlivé správní obvody ORP vidíme, že nejhustěji je zalidněn SO ORP Sokolov (157,0) a naopak nejméně je zalidněn SO ORP Kraslice (49,7). Nejvíce obcí je ve velikostní skupině od 200 do 499 obyvatel. Při pohledu na sídelní strukturu podle velikostních skupin obcí docházíme k závěru, že největší četnost zjišťujeme u obcí od 200 do 499 obyvatel, ale největší rozlohu zaujímá 30 obcí s počtem obyvatel mezi 1 000 4 999. Tab. 2.1.2 Sídelní struktura podle velikostních skupin obcí k 26. 3. 2011 Počet obcí Podíl (%) Rozloha obcí (km 2 ) Podíl (%) Počet obyvatel Podíl (%) Hustota obyvatel (osoby/km 2 ) Kraj celkem 132 100,0 3 315 100,0 295 595 100,0 89,2 v tom obce s počtem obyvatel: do 199 17 12,9 201 6,1 2 360 0,8 11,7 200-499 44 33,3 748 22,6 15 495 5,2 20,7 500-999 29 22,0 874 26,4 19 753 6,7 22,6 1 000-4 999 30 22,7 922 27,8 64 298 21,8 69,7 5 000-19 999 9 6,8 392 11,8 89 302 30,2 227,9 20 000-49 999 3 2,3 178 5,4 104 387 35,3 585,3 50 000 a více - x - x - x x Ve třech největších městech kraje dosahuje hustota zalidnění 585,3 osoby/km 2. Karlovarský kraj má absolutně nejvíce obyvatel soustředěno ve třech okresních metropolích (35,3 %) a hustota zalidnění v těchto městech dosahuje hodnoty 585,3 osoby/km 2. Naopak v 17 nejmenších obcích kraje činí podíl obyvatelstva pouze 0,8 % a zalidnění 11,7 osoby/km 2. 15

Graf 2.1 Velikostní struktura částí obcí struktura podle počtu částí obcí struktura podle počtu obyvatel 9,1% 6,0% 14,3% 10,2% 31,9% počet obyvatel: do 10 10-49 50-99 100-199 200-499 7,5% 7,9% 3,0% 2,1% 1,6% 0,1% 12,0% 500-999 77,9% 16,6% 1 000 a více Ve městech žije 82,9 % obyvatel kraje. Karlovarský kraj je po Hlavním městě Praze jediným krajem, kde převládá městské obyvatelstvo. Nejvyšší koncentrace městského obyvatelstva je zaznamenána v SO ORP Kraslice (88,6 %), naopak nejnižší v SO ORP Mariánské Lázně (73,9 %). 16

2.2. Druh pobytu Obvykle i trvale žije v kraji 277 057 obyvatel. V Karlovarském kraji žije obvykle i trvale celkem 277 057 obyvatel. Porovnáním počtu osob s trvalým a obvyklým pobytem v kraji zjišťujeme, že více než 8 tis. obyvatel s trvalým pobytem v kraji nežije. Krajské město tak například u obvyklého pobytu nedosahuje hranice 50 000 obyvatel, i když u pobytu trvalého tuto hranici přesahuje. Tab. 2.2.1 Obvykle a trvale bydlící obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí Osoby s obvyklým pobytem celkem v tom s pobytem (%) obvyklým i trvalým jen obvyklým Osoby s trvalým pobytem celkem v tom s pobytem (%) trvalým i obvyklým jen trvalým Rozdíl mezi počtem osob s obvyklým a trvalým pobytem celkem % Kraj celkem 295 595 93,7 6,3 303 609 91,3 8,7-8 014-2,6 v tom obce s počtem obyvatel: do 199 2 360 92,1 7,9 2 458 88,4 11,6-98 -4,0 200-499 15 495 93,3 6,7 13 668 89,3 10,7 1 827 13,4 500-999 19 753 92,3 7,7 21 885 89,5 10,5-2 132-9,7 1 000-4 999 64 298 94,1 5,9 62 748 90,4 9,6 1 550 2,5 5 000-19 999 89 302 92,1 7,9 94 724 91,8 8,2-5 422-5,7 20 000-49 999 104 387 95,3 4,7 57 334 93,0 7,0 47 053 82,1 50 000 a více - x x 50 792 90,9 9,1 x x Jak v kraji, tak v ČR je největší podíl obcí od 200 do 499 obyvatel. Díváme-li se na následující graf, kde je porovnání sídelní struktury obcí Karlovarského kraje a České republiky vidíme, že ve velikostní struktuře obcí podíly za kraj korespondují s podíly za republiku. Podle počtu obyvatel žije jejich největší podíl (35,3 %) v Karlovarském kraji ve městech s 20 000 až 49 999 obyvateli, ale v ČR (24,3 %) to je v obcích od 1 000 do 4 999 obyvatel. podíl (%) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Graf 2.2 Sídelní struktura obcí Karlovarského kraje a České republiky (bez Hl. m. Prahy) do 199 200-499 500-999 1 000-4 999 5 000-19 999 obce podle počtu obyvatel 20 000-49 999 obce v kraji obyvatelstvo v kraji obce v ČR obyvatelstvo v ČR 50 000 a více 2.3. Způsob bydlení V bytových domech žijí téměř 2/3 osob. Z celkového počtu 292 523 osob bydlících v domech jich téměř dvě třetiny bydlí v bytových domech. V rodinných domech žije 32,0 % osob. V ostatních budovách bydlí 4,1 % osob, a z toho téměř polovina v budovách provozních. Mimo bytový fond bydlí 2 816 osob, a to převážně (78,6 %) v rekreačních objektech. 17

Tab. 2.3.1 Obyvatelstvo podle způsobu bydlení Celkem v tom v bytech v zařízeních jinde Bydlící osoby v domech 292 523 284 281 6 838 1 404 v tom: rodinné domy 93 589 93 369 170 50 bytové domy 186 960 186 508 373 79 ostatní budovy 11 974 4 404 6 295 1 275 v tom: ubytovací zařízení 4 083 970 2 965 148 v tom: ubytovny a svobodárny 2 002 466 1 520 16 studentské koleje 105-103 2 domovy mládeže, internáty 56 29 26 1 dětské domovy 124-69 55 domovy důchodců 788 59 683 46 penziony pro důchodce 444 357 71 16 ústavy sociální péče pro postižené 530 25 493 12 kláštery a konventy 34 34 - - nemocnice, léčebná zařízení, lázeňské ústavy 562 58 463 41 zařízení pro krátkodobé ubytování 534 275 203 56 azylová zařízení 53 8 45 - věznice, vazební věznice 1 486-1 485 1 provozní budovy 1) 5 256 3 093 1 134 1 029 Bydlící osoby v objektech mimo bytový fond 2 816 x 192 2 624 z toho: rekreační chata, chalupa 2 212 x x 2 212 nouzové obydlí, přístřeší 373 x x 373 mobilní (pohyblivé) obydlí 39 x x 39 1) provozní budovy s byty, správní úřady (ohlašovny pobytu) a jiné budovy nesloužící k bydlení Bezdomovci se sčítali poprvé. V kraji bylo sečteno 256 bezdomovců. Ve sčítání 2011 poprvé v historii jsme se snažili zmapovat život lidí bez domova. Zaměřili jsme se na ty, kteří využívají služeb sociálních zařízení a jsou ochotni komunikovat a nabízenou pomoc přijmout. Sčítalo se v azylových domech, domech na půli cesty, noclehárnách a v nízkoprahových denních centrech. V Karlovarském kraji bylo sečteno 256 bezdomovců, z toho bylo 77,3 % mužů. Podle rodinného stavu jich bylo nejvíce svobodných (49 %) a rozvedených (40 %). Celkem 92,2 % jich bylo v produktivním věku. Dětí bezdomovců bylo sečteno 8. Tab. 2.3.2 Bezdomovci podle pohlaví, věku a rodinného stavu v tom (%) v tom věková skupina (%) Celkem muži ženy 0-14 15-64 65 a více vč. nezjištěno Bezdomovci 256 77,3 22,7 3,1 92,2 4,7 v tom podle rodinného stavu: svobodní, svobodné 126 80,2 19,8 6,3 92,9 0,8 ženatí, vdané 19 57,9 42,1 x 84,2 15,8 rozvedení, rozvedené 103 80,6 19,4 x 94,2 5,8 ovdovělí, ovdovělé 8 37,5 62,5 x 75,0 25,0 18

3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura V Karlovarském kraji žije 45 513 obyvatel ve věku 35 44 let. Nejsilnější skupinu obyvatel Karlovarského kraje tvoří lidé ve věkové skupině 35 44 roků (15,4 %), následuje skupina ve věku 55 64 roků (15,1 %). Nízká porodnost a prodlužující se věk obyvatelstva zapřičiňují stárnutí populace kraje, kdy podíl osob starších 64 let činí o 1,2 procentního bodu více než je tomu u dětí do 14 let. Při pohledu na věkovou strukturu a velikostní skupiny obcí zjišťujeme, že nejvíce dětí do 14 let (15,7 %) žije v obcích od 500 do 999 obyvatel, naopak nejméně v okresních metropolích (13,4 %). Opačný je poměr osob starších 65 let, kterých žije nejvíce právě ve třech největších městech kraje, a to v Karlových Varech, Chebu a Sokolově (16,8 %). Tab. 3.1.1 Obyvatelstvo podle věku a velikostních skupin obcí Obyvatelstvo celkem v tom ve věku (%) 0-4 5-14 15-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65-74 75 a více vč. nezjištěno Kraj celkem 295 595 5,4 8,9 12,3 13,8 15,4 13,5 15,1 9,1 6,4 v tom obce s počtem obyvatel: do 199 2 360 5,4 9,7 11,9 13,5 15,1 15,3 15,8 8,6 4,7 200-499 15 495 5,6 9,6 12,2 13,5 15,9 14,5 16,1 7,9 4,7 500-999 19 753 5,9 9,8 12,0 12,9 16,3 13,4 16,1 8,3 5,4 1 000-4 999 64 298 5,8 9,6 13,0 13,3 15,6 13,4 14,7 8,8 5,7 5 000-19 999 89 302 5,3 8,6 12,5 14,5 15,2 13,2 14,9 9,3 6,4 20 000-49 999 104 387 5,1 8,3 11,7 13,8 15,2 13,7 15,3 9,5 7,3 50 000 a více - - - - - - - - - - Index stáří dosahuje hodnoty 105,6 %. Právě soustředění největšího počtu osob starších 65 let do největších měst kraje popisuje i ukazatel indexu stáří. Index stáří definujeme jako poměr počtu osob starších 65 let a dětí ve věku 0 14 let. Pokud index stáří přesahuje hodnotu 100 %, znamená to, že je více osob v poproduktivním věku než dětí. Celkově za kraj index stáří dosahuje hodnoty 105,6 % a podtrhuje stav stárnutí populace Karlovarského kraje. Tab. 3.1.2 Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí Obyvatelstvo celkem z toho ženy (%) Počet žen na 1 000 mužů Z celku podle věku (%) Průměrný věk Index 0-14 15-64 65 a více 1) stáří muži ženy Kraj celkem 295 595 50,8 1 032 14,3 70,2 15,5 105,6 39,5 42,4 v tom obce s počtem obyvatel: do 199 2 360 49,8 992 15,0 71,6 13,4 84,8 40,0 40,5 200-499 15 495 48,7 951 15,3 72,1 12,6 79,9 39,0 40,8 500-999 19 753 49,4 976 15,6 70,8 13,6 84,6 39,2 41,1 1 000-4 999 64 298 50,7 1 027 15,4 70,1 14,5 91,2 38,8 41,2 5 000-19 999 89 302 50,2 1 009 13,9 70,3 15,7 110,0 39,3 42,6 20 000-49 999 104 387 51,9 1 080 13,4 69,7 16,9 121,6 40,3 43,4 50 000 a více - - - - - - x x x 1) vč. nezjištěného věku 19

Graf 3.1 Věkové složení obyvatelstva podle pohlaví a rodinného stavu věk 95+ MUŽI 90 ŽENY 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 počet obyvatel 0 0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 počet obyvatel ovdovělí rozvedení ženatí, vdané svobodní Průměrný věk žen je vyšší o 2,9 roku. Existují rozdíly v průměrném věku jednotlivých SO ORP. Ženy dosahují průměrného věku 42,4 roku, což je o 2,9 roku více než muži. Tak jak se starší populace soustřeďuje do velkých měst, tak s touto skutečností roste i průměrný věk obyvatel. V krajských metropolích zaznamenáváme rozdíl mezi průměrným věkem žen a mužů dokonce 3,1 roku. Když porovnáme průměrný věk obyvatel podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP), zjistíme, že nejvyšší průměrný věk vykazují obyvatelé SO ORP Mariánské Lázně (42,5 roku) a SO ORP Karlovy Vary (42,3 roku), naopak nejmladší jsou lidé žijící v SO ORP Aš (39,9 roku). 20

V kraji převažuje populace žen, a to vlivem žen v poproduktivním věku. Přestože v Karlovarském kraji žije více žen než mužů, tak v produktivním věku je mužů o 2 306 (tj. o 2,2 %) více než žen. Také dětská populace do 14 let je ve větší míře pohlaví mužského (více o 6,0 %). Naopak žen je více v poproduktivním věku, a to dokonce o 8 160 (tj. o 30,2 %). Při srovnání mužů a žen od narození do 64 let je na tom mužská populace lépe o 2,9 %. Z toho vyplývá, že právě počet žen v poproduktivním věku zvyšuje celkový počet žen v kraji. Tab. 3.1.3 Obyvatelstvo podle pohlaví, hlavních věkových skupin a velikostních skupin obcí Muži v tom podle věku (%) v tom podle věku (%) 0-14 15-64 65 a více vč. nezjištěno Ženy 0-14 15-64 65 a více vč. nezjištěno Kraj celkem 145 483 14,9 72,1 13,0 150 112 13,6 68,3 18,0 v tom obce s počtem obyvatel: do 199 1 185 14,3 73,8 11,8 1 175 15,7 69,3 15,0 200-499 7 943 15,5 73,5 11,0 7 552 15,1 70,6 14,3 500-999 9 995 16,4 71,7 11,9 9 758 14,8 69,8 15,4 1 000-4 999 31 715 16,1 71,7 12,2 32 583 14,7 68,5 16,8 5 000-19 999 44 458 14,4 72,7 12,9 44 844 13,5 68,0 18,5 20 000-49 999 50 187 14,2 71,7 14,1 54 200 12,7 67,9 19,4 50 000 a více - - - - - - - - V okresních metropolích žije o 4 013 žen více než mužů. Vyšší průměrný věk, kterého dosahují ženy a skutečnost, že je obyvatelstvo v poproduktivním věku nejvíce soustředěno ve třech největších městech kraje zapříčinily, že v těchto městech žije více o 3 443 žen ve věku 65 a více let než mužů stejného věku. To znamená, že na 100 mužů ve věku nad 65 let připadá téměř 150 žen. 21

Nejvyšší podíl dětí do 14 let žije v SO ORP Aš. Jak lze vysledovat z kartogramu výše, nejvyšší podíl dětí do 14 let v Karlovarském kraji žije v SO ORP Aš (16,0 %). Nejnižší podíl těchto dětí je zaznamenán v SO ORP Karlovy Vary (13,3 %) a v SO ORP Mariánské Lázně (13,4 %). 3.2. Rodinný stav V manželství žilo 45,8 % mužů a 43,6 % žen. Vlivem stárnutí populace a nových trendů v žití mladých lidí, kdy upřednostňují život single nebo ve svazcích bez oddání, dochází ke snižování počtu ženatých mužů a vdaných žen. V manželství žilo k datu sčítání 45,8 % mužů a 43,6 % žen. Zvláště výrazně se projevuje nový náhled na život u lidí ve věku 25 34 let, kdy jich je nejvíce svobodných. Je to způsobeno nejen životní filozofií, ale také možností dalšího studia a důležitým faktorem je i vysoká nezaměstnanost. S rostoucím věkem ubývá svobodných a přibývá rozvedených. Tab. 3.2.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví, rodinného stavu a věku Muži z toho podle rodinného stavu (%) Ženy z toho podle rodinného stavu (%) svobodní ženatí rozvedení ovdovělí svobodné vdané rozvedené ovdovělé Celkem 123 791 36,8 45,8 14,0 2,9 129 645 26,2 43,6 16,7 13,1 z toho ve věku: 15-19 8 943 99,6 0,2 0,0 0,0 8 262 99,5 0,4 0,1-20 - 24 10 052 97,0 2,4 0,3 0,0 9 110 91,7 7,2 0,8-25 - 29 9 663 83,7 13,5 2,3 0,0 8 908 68,2 26,3 5,0 0,2 30-34 11 289 59,8 32,5 7,2 0,1 11 047 41,0 46,8 11,6 0,4 35-39 12 592 35,9 49,1 14,7 0,1 12 400 21,6 56,0 21,3 0,9 40-49 20 962 18,6 56,1 24,4 0,5 19 892 8,7 58,8 29,9 2,5 50-59 20 803 9,8 63,1 24,8 1,9 21 192 4,4 62,0 25,7 7,7 60-69 17 604 4,7 71,7 17,7 5,7 20 134 3,0 56,6 19,1 21,0 70 a více let 11 118 2,4 69,5 8,9 18,8 18 047 2,1 28,4 11,1 58,0 22

Podíl svobodných mužů je nejvyšší v obcích s 5 000 19 999 obyvateli. Nejvyšší podíl svobodných mužů žije v obcích s 5 000 19 999 obyvateli (47,6 %), svobodných žen v obcích od 200 do 499 obyvatel (38,2 %). Ženatí muži se vyskytují nejvíce v okresních metropolích (39,8 %), vdané ženy pak v obcích od 500 do 999 obyvatel (42,2 %). Rozvedení muži jsou nejvíce zastoupeni v nejmenších obcích (14,1 %) a rozvedené ženy naopak v největších městech kraje (16,5 %). Podíl ovdovělých mužů i žen je zastoupen ve všech velikostních skupinách obcí velmi podobným podílem. Graf 3.2 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví, rodinného stavu a velikostních skupin obcí (ze zjištěných hodnot) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 do 199 200-499 500-999 1 000-4 999 5 000-19 999 20 000-49 999 do 199 200-499 500-999 1 000-4 999 5 000-19 999 20 000-49 999 podíl obyvatel (%) MUŽI ŽENY obce podle počtu obyvatel obce podle počtu obyvatel svobodní 15+ ženatí, vdané rozvedení ovdovělí 3.3. Plodnost žen V Karlovarském kraji připadá v průměru na jednu ženu 1,6 dítěte. Jelikož v Karlovarském kraji převládají ženy ve vyšších věkových skupinách, odráží se tato skutečnost i v počtu jim narozených dětí. Starší ročníky žen (50leté a starší) porodily více než 2 děti, naopak mladší ročníky (20 34 let) porodily pouze 1 dítě. Největší četností jsou 2 děti na jednu ženu (38,5 %). Tab. 3.3.1 Ženy ve věku 15 a více let podle počtu živě narozených dětí a věku Ženy ve věku 15 a více let v tom s počtem všech živě narozených dětí (%) 4 0 1 2 3 nezjištěno a více Počet živě narozených dětí na 1 000 žen Celkem 129 645 19,1 20,2 38,5 12,4 4,8 5,0 1 647 z toho ve věku: 15-19 8 262 74,6 2,4 0,4 0,0 x 22,6 42 20-24 9 110 71,5 14,2 3,6 0,7 0,1 9,9 265 25-29 8 908 47,3 29,1 13,2 2,4 1,0 7,0 725 30-34 11 047 20,9 34,2 32,8 5,4 1,9 4,7 1 310 35-39 12 400 9,5 28,7 45,3 10,1 3,0 3,4 1 693 40-44 10 000 6,9 24,6 48,8 12,6 4,7 2,4 1 862 45-49 9 892 6,3 21,6 50,4 14,8 4,6 2,3 1 923 50-59 21 192 5,6 16,3 51,6 18,2 6,1 2,3 2 058 60-69 20 134 4,7 16,3 51,5 18,9 6,7 1,9 2 106 70 a více let 18 047 4,7 19,1 43,6 19,5 10,8 2,2 2 210 Nejvíce dětí rodily ročníky 1921 a starší. Nejvyšší počet živě narozených dětí na 1 000 žen je patrný u žen ve věku mezi 40 49 roky. U svobodných žen se tento ukazatel posunul do věkové kategorie 35 44 let. U vdaných, rozvedených a ovdovělých žen se s přibývajícím věkem počet živě narozených dětí zvyšuje. 23

živě narozené děti na 1 000 žen 2 200 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Graf 3.3 Počet dětí na 1 000 žen podle rodinného stavu a věku žen svobodné vdané rozvedené ovdovělé 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 70-79 80-89 90 a více věk žen Tab. 3.3.2 Ženy ve věku 15 a více let podle počtu živě narozených dětí a nejvyššího ukončeného vzdělání Ženy ve věku 15 a více let 0 1 v tom s počtem všech živě narozených dětí (%) 4 2 3 nezjištěno a více Počet živě narozených dětí na 1 000 žen Celkem 129 645 19,1 20,2 38,5 12,4 4,8 5,0 1 647 v tom vzdělání: základní vzdělání vč. neukončeného 33 643 21,5 14,2 31,7 17,6 10,4 4,6 1 877 střední vzdělání vč. vyučení (bez maturity) 36 934 11,3 22,0 46,4 14,9 3,9 1,7 1 791 úplné střední vzdělání s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového 40 309 22,8 24,0 42,3 8,2 1,3 1,4 1 407 vysokoškolské 8 557 28,8 23,8 39,1 6,5 0,8 0,9 1 265 bez vzdělání 1 277 35,5 10,8 19,0 11,9 17,1 5,6 1 860 nezjištěno 8 925 14,3 16,4 16,4 7,0 5,1 40,7 1 613 Téměř 29 % vysokoškolaček je bezdětných. Věřící ženy rodí více dětí. Všeobecný trend zvyšování úrovně vzdělanosti se promítl i do oblasti rozložení počtu dětí podle vzdělání matky. Jak můžeme vidět, tak s rostoucím stupněm vzdělání se snižuje počet živě narozených dětí. Matky se základním vzděláním porodily 1,9 dítěte a vysokoškolačky pouze 1,3 dítěte. Vezmeme-li v úvahu náboženské vyznání žen a jeho vliv na počet dětí, vidíme, že počet dětí na 1 000 žen je u věřících (1 810) stále vyšší než u žen bez vyznání (1 526). 24

Tab. 3.3.3 Ženy ve věku 15 a více let podle počtu živě narozených dětí, náboženské víry a věku Ženy ve věku 15 a více let 0 1 v tom s počtem všech živě narozených dětí (%) 4 2 3 nezjištěno a více Věřící Počet živě narozených dětí na 1 000 žen Celkem 20 020 15,4 19,8 41,6 15,2 6,4 1,6 1 810 z toho ve věku: 15-29 2 280 71,4 14,7 6,2 1,1 0,6 5,8 354 30-49 4 792 14,4 27,0 41,9 11,2 4,3 1,2 1 662 50 a více let 12 912 5,9 18,0 47,8 19,2 8,2 0,9 2 110 Bez náboženské víry Celkem 49 559 23,1 20,5 39,3 11,4 3,6 2,2 1 526 z toho ve věku: 15-29 11 750 73,4 14,4 5,1 0,8 0,2 6,1 295 30-49 18 692 10,7 28,3 47,1 10,4 2,8 0,7 1 673 50 a více let 18 981 4,2 16,6 52,9 19,0 6,5 0,8 2 106 3.4. Cizinci, státní občanství Na území kraje žilo 93,1 % českých státních příslušníků. Na území kraje žilo v době sčítání 93,1 % českých státních příslušníků. Z ostatních zemí jsou nejpočetněji zastoupeni ze zemí Asie občané Vietnamu (2,0 %), následují evropské země mimo EU občané Ruska a Ukrajiny, nakonec ze zemí EU občané Německa a Slovenska. 25

Podíl cizinců činí 5,6 %. Podíl cizinců na počtu obyvatel Karlovarského kraje činil 5,6 %, což je druhý nejvyšší podíl v rámci České republiky po Hlavním městě Praze. Nejvíce se na tomto vysokém počtu cizinců podílely SO ORP Cheb (8,0 %), SO ORP Aš (7,3 %) a SO ORP Karlovy Vary (7,0 %). Nejméně jsou cizinci zastoupeni v SO ORP Sokolov (2,6 %). Tab. 3.4.1 Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a státního občanství v tom (%) v tom věková skupina (%) Celkem 65 a více muži ženy 0-14 15-64 vč. nezjištěno Obyvatelstvo 295 595 49,2 50,8 14,3 70,2 15,5 z toho podle státního občanství: Česká republika 275 139 48,7 51,3 14,4 69,4 16,1 jiné země EU 4 274 64,5 35,5 5,0 82,8 12,2 z toho: Bulharsko 157 56,1 43,9 5,1 79,0 15,9 Itálie 41 87,8 12,2 2,4 87,8 9,8 Německo 1 847 79,3 20,7 1,6 80,5 17,9 Nizozemsko 84 61,9 38,1 1,2 84,5 14,3 Polsko 214 44,9 55,1 2,3 86,9 10,7 Rumunsko 187 58,3 41,7 11,2 76,5 12,3 Slovensko 1 543 50,9 49,1 8,9 86,2 4,9 evropské země mimo EU 5 394 47,0 53,0 11,5 82,8 5,7 z toho: Bělorusko 130 33,8 66,2 8,5 86,2 5,4 Chorvatsko 84 60,7 39,3 17,9 72,6 9,5 Moldavská republika 81 45,7 54,3 7,4 87,7 4,9 Rusko 2 615 46,3 53,7 13,3 78,4 8,3 Ukrajina 2 278 46,4 53,6 9,0 88,4 2,6 země Afriky 68 85,3 14,7-100,0 - země Severní Ameriky 54 66,7 33,3 7,4 77,8 14,8 z toho: Spojené státy 46 69,6 30,4 6,5 78,3 15,2 Kanada 8 50,0 50,0 12,5 75,0 12,5 země Asie 6 780 56,7 43,3 15,0 83,2 1,8 z toho: Kazachstán 167 49,1 50,9 12,6 81,4 6,0 Mongolsko 140 37,9 62,1 18,6 78,6 2,9 Vietnam 6 067 57,6 42,4 15,3 83,2 1,5 dvojí občanství 778 55,8 44,2 21,3 55,9 22,8 z toho: ČR a SR 166 48,8 51,2 13,3 53,6 33,1 bez státního občanství 77 58,4 41,6 14,3 79,2 6,5 nezjištěno 3 001 56,1 43,9 14,3 72,1 13,6 Cizinců je více než 4/5 v produktivním věku. Cizí státní příslušníci se stěhují do Karlovarského kraje převážně za prací, v produktivním věku jich je více než čtyři pětiny. Rozdíly nacházíme u jednotlivých pohlaví, kdy mužů je více Němců, Vietnamců a Slováků, naopak žen je více Rusek a Ukrajinek, což souvisí zvláště s pracovními příležitostmi. 26