Hygiena a epidemiologie aplikovaná v sociálních službách Přednáška Mgr.Antonín Motáň
Osnova Legislativa Hygiena práce a pracovního prostředí Přenosná onemocnění Nozokomiální nákazy
Legislativa zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních zákon č. 262/2006 Sb. - Zákoník práce
Nařízení č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku hluku a vibrací Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče Vyhláška č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných / změna 602/2006 Sb.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci Nařízení vlády č. 101/2005 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
Pracovní prostředí Výrobní prostory s vysokou zátěží teplem, hlukem, s běžnou vlhkostí vlhkostí vzduchu, velkou fyzickou zátěží (strojírenská výroba) Lehká výroba s mírným tepelným prostředím, hlukem, mírnou fyzickou zátěží (montážní provozy) Mírné prostředí (administrativa, vzdělávání, obchod, služby) Teplé a horké provozy (zpracování textilu a papíru) Chladné provozy (zpracování masa)
Parametry pracovního prostředí Tepelně vlhkostní složky (tepelná zátěž) Koncentrace škodlivin (toxické biologické aerosol) Hluk Osvětlení Fyzická zátěž, pracovní polohy Ionizující a neionizující (elektromagnetické) záření Elektrostatická elektřina
Faktory pracovního prostředí Zátěž teplem a chladem Chemické faktory: obecně, olovo, chemické karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci, azbest, pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity Biologické faktory: mikroorganismy, buněčné kultury a endoparaziti s infekčním alergizujícím nebo toxickým účinkem Fyzická zátěž: celková, lokální svalová, pracovní polohy a ruční manipulace s břemeny Psychická zátěž (monotónní, směnná, noční, ve vynuceném tempu) Osvětlení
Ochranné pomůcky a oděvy 495/2001 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14.listopadu 2001, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků
Vybraná přenosná onemocnění a parazité Blecha, klíště, veš, zákožka svrabová, roupi, tasemnice, muňka Hepatitída, borelióza, MRSA Tuberkulóza, závažné infekce dýchycích cest Průjmy
Svrab
Původcem svrabu je roztoč zákožka svrabová Svrab můžeme definovat jako svědivé, přenosné, parazitární kožní onemocnění. Svrab je relativně častá dermatóza, která působí menší epidemie v prostředí, kde je předpoklad většího pohybu lidí, v kombinaci s nižší úrovní hygieny. Tak může svrab postihnout lůžková oddělení nemocnic, utečenecké tábory, věznice apod.
Příznaky svědění kůže chodbičky v pokožce škrábance na kůži ekzém pupínky Více na: http://nemoci.vitalion.cz/svrab/
Terapie Konzultace s odborníkem (lékařem) Preparáty na volném trhu Ambulantní léčba Ústavní léčba (nemocniční) Preventivní, podpůrná a následná opatření
Síra je nejstarší protisvrabový lék používaný již v Číně v r. 1111 př. n. letopočtem. Nevýhodou je zápach a nepraktická masťová léková forma (vazelína) a možnost podráždění kůže při vyšších koncentracích. Síra je účinná pouze v masťovém základu (ve vazelíně či žlutém měkkém parafínu). Mast se aplikuje na 24 hodin. Tento postup se opakuje celkem třikrát během tří po sobě následujících dní
Lindan, gama-hexachlorcyklohexan (Jacutin emul./0,3% lindan a 2,5% benzylum benzoicum/, Skabicid emul./1% lindan/), je nyní velice často používaný prostředek pro snadnou a příjemnější aplikaci. Jacutin emulze se nanáší na krk, tělo i končetiny tři večery po sobě. Skabicid na dobu 12 24 hodin s případným opakováním aplikace po 8 dnech. Následující den ráno po aplikaci pacient smyje přípravek sprchou a vymění si osobní a ložní prádlo.
Další možnosti léčivých přípravků Peruánský balzám Výtažek z chryzantén Antihystaminika Kortikoidní masti Antibiotika lokáně i celková
Blecha obecná blecha lidská (Pulex irritans) blecha morová (Xenopsylla cheopis) blecha psí (Ctenocephalides canis) blecha kočičí (Ctenocephalides felis)
Zajímavosti ze života blechy Uvádí se, že jsou blechy schopné vyskočit do výšky téměř 20 cm a doskočit do vzdálenosti asi 35 cm V České republice žije asi 90 druhů blech, ve světě asi 2000. Všichni dospělí jedinci tohoto řádu se živí krví svých hostitelů, kterými jsou buď ptáci anebo savci. Vzhledem k potravní nenáročnosti je řada druhů schopna živit se krví více (až třiceti) živočichů. Další velmi zajímavou schopností blech je schopnost vydržet dlouho (až rok) bez potravy.
Blecha jako přenašeč chorob Blechy jsou nejenom obtížným parazitem, ale i přenašeči některých závažných onemocnění, jako je mor, tularémie, atp. Blechy představují také mezihostitele některých tasemnic a mohou tyto parazity přenášet. Typickým příkladem je blecha psí (Ctenocephalides canis) a blecha kočičí (Ctenocephalides felis), kdy se pes a kočka nakazí tasemnicí psí (Dipylidium caninum) pozřením infikované blechy. Z jiných druhů tasemnic přenášené blechami jmenujme tasemnice rodu Hymenolepis, které se takto přenášejí u myší a potkanů.
Příklad možné terapie a prevence Biokill - pouze na prostředí Insekticidní postřikový přípravek s dlouhodobým účinkem. Přípravek je bez zápachu, neškodný pro člověka a teplokrevné živočichy, účinný proti všem známým druhům hmyzu a jeho zárodkům. Je určen pro zásahy proti hmyzu v domácnostech, zdravotnických zařízeních, potravinářských provozovnách, společenských zařízeních, proti švábům, rusům, mouchám, komárům, štěnicim, blechám, molům šatním, mravencům, vosám, rybenkám, roztočům, škůdcům potravin a tkanin.
Borelióza lymeská Multisystémové onemocnění přenášené klíšťaty. Ve střední Evropě nákazu přenáší klíště Ixodes ricinus. V ČR je boreliemi infikováno 5 až 10 % klíšťat. Přenos jinými členovci, např. komáry, nebyl s určitostí prokázán.
Klinické projevy LB se dělí do třech stadií: 1. časné lokalizované (za 3 dny až 6 týdnů po přisátí klíštěte) V místě přisátí klíštěte se asi u třetiny postižených tvoří nebolestivé zarudnutí v průměru od 3 do 68 cm, mohou být chřipkové příznaky. V časném stadiu (2. stadium) je v našich podmínkách poměrně časté zánětlivé postižení CNS: serózní meningitida (u dětí), meningoradikulitida, kloubů a kůže (boreliový lymfocytom). K projevům 2. stadia dochází až po několika týdnech či měsících po infekci. Pro třetí stadium (pozdní perzistentní) jsou charakteristické chronické změny na orgánech, Opět jsou klinické změny nervové, kožní a kloubní.
Prevence onemocnění spočívá v ochraně před přisátím klíštěte používáním správného oblečení a repelentních přípravků a v opatrnosti při manipulaci s klíšťaty. Důležité je včasné odstranění klíštěte, neboť k přenosu nákazy dochází až po 36 hodinách sání klíštěte. Terapie celková léčba ATB
Hepatitída A (virová) Virus hepatitidy A (HAV) se vylučuje stolicí. K přenosu infekce proto dochází fekálně-orální cestou, a to buď přímo (znečištěné ruce či běžně užívané předměty - nemoc nečistých rukou ), nebo nepřímo infikovanou vodou a potravinami, což může vést i k velkým epidemiím. V posledních letech je v naší republice většinou hlášeno méně než 350 případů ročně. Inkubační doba je 15-50 dní, většinou kolem 4 týdnů. V prodromech jsou nejčastější trávící problémy (nauzea, bolesti břicha, průjem) a horečka. Často spojeno se žloutenkou Terapie - Léčba je pouze symptomatická a probíhá za hospitalizace na infekčních klinikách a odděleních. Základem je tělesné šetření, šetřící dieta a podpůrná léčba (vitamíny, hepatoprotektiva). Prevence - očkování proti hepatitidě A a B pomocí kombinované vakcíny.
Hepatitída B (chronická) Chronický zánět jater podmíněný infekcí virem hepatitidy B. Replikace viru v hepatocytech, což vede k progredující fibróze jater. Po mnoha letech trvání může pak dospět až do stádia jaterní cirhózy. Život pacienta ohrožují komplikace jaterní cirhózy a častý vznik hepatocelulárního karcinomu. Hepatitidy B, C a D mohou přejít do chronické hepatitidy, kdy zánětlivé změny jater trvají déle než 6 měsíců.
Tab. 1 Základní charakteristika virových hepatitid (A,B,C,D,E) Přenos alimentární A - ano B - ne C - ne D - ne E - ano Přenos parenterální A - zřídka B - ano C - ano D - ano E - zřídka Přenos vertikální A - bezvýznamný B - významný C - ano D - ano E - ano
Nemocní akutní virovou hepatitidou i osoby podezřelé z této nákazy se izolují na infekčním oddělení. Akutní i chronické virové hepatitidy podléhají hlášení. Základem terapie je klidový a dietní režim, který má napomoci ústupu jaterního zánětu a regeneraci poškozených jaterních buněk. Stupeň klidu na lůžku má odpovídat závažnosti onemocnění. Strava by měla být lehce stravitelná a obsahovat všechny potřebné složky. S výjimkou počátečního dyspeptického období není třeba běžný obsah tuku ve stravě omezovat. Je však třeba vynechat přepalované tuky a alkohol. Léčba akutních hepatitíd je symptomatická. Virostatická léčba se nedoporučuje, s výjimkou akutní hepatitídy C, kde léčba snižuje riziko přechodu do chronicity. U těžších průběhů se podávají infuze glukózy s vitamíny a roztoky větvených aminokyselin. Nekomplikovaná akutní hepatitída vyžaduje po ukončení hospitalizace ještě 1 až 3měsíční pracovní neschopnost. Pacient by asi šest měsíců neměl vykonávat fyzicky náročnou práci, neměl by přicházet do styku s hepatotoxickými látkami, užívat hepatotoxické léky, pít alkohol a konzumovat větší množství tuku. Rekonvalescenty sleduje jaterní poradna infekčního oddělení nejméně po dobu 1 roku. Dispenzární péči podléhají také asymptomatičtí nosiči HBs antigenu a asymptomatičtí nositelé protilátek proti viru hepatitidy C.
MRSA - Methicilin-Rezistentní Staphyloccocus Aureus, úzce souvisí s problematikou bakteriální rezistence proti antibiotikům. Staphyloccocus aureus neboli zlatý stafylokok je kulovitá bakterie zodpovědná za řadu infekčních onemocnění, obzvláště těch hnisavých. Tato bakterie s oblibou vytváří opouzdřené dutiny vyplněné hnisem nazývané abscesy. Nepříjemnost zlatého stafylokoka je i v jeho vrozené odolnosti proti běžnému penicilinu. Zatímco stafylokokům zdánlivě podobné streptokoky (zodpovědné například za angínu) likvidujeme penicilinem poměrně spolehlivě, u stafylokoků nemáme šanci penicilin na ně prakticky nepůsobí a musí se použít antibiotika jiná. Klasicky účinné proti stafylokokům bylo antibiotikum oxacilin a methicilin.
Riziko nozokomiálních nákaz Exogenní (vnější) původ Endogenní původ (rezidující bakterie) Infikované rány,gastrointestiální infekce, infekce močového traktu, respirační infekce, sepse, hepatitída B a AIDS.
Rizika a úkoly pro personál Střídání desinfekčních prostředků Hygiena rukou Likvidace odpadu Likvidace jehel a ostrých předmětů Prevence poranění jehlou