POSTAVENÍ ZEMÍ V4 NA POJISTNÉM TRHU EVROPSKÉ UNIE

POSTAVENÍ ZEMÍ V4 NA POJISTNÉM TRHU EVROPSKÉ UNIE DUCHÁČKOVÁ Eva, - DAŇHEL Jaroslav, (ČR) ABSTRACT Insurance markets in the countries V4 have been developed since 199ties years of 2 century. Now have the countries V4 insurance market with many insurance companies. Bud in this countries exist influence of past development and difference between this countries and countries EU 15 in the structure of insurance market aesthetically insurers on the market, in the structure of insurance products, in the premium volume, in the share life insurance of total business, in the insurance penetration, in the insurance density. KEY WORDS life insurance, premium written, penetration, density ÚVOD V podmínkách tržní ekonomiky je existence pojišťovacího průmyslu neodmyslitelnou součástí hospodářské sféry. Význam pojištění se projevuje z pohledu potřeb krytí nahodilostí v ekonomice a z toho vyplývající stabilizace ekonomické úrovně ekonomických subjektů a z toho vyplývající stabilizace ekonomiky celé ekonomiky. Pojištění jako nástroj, prostřednictvím kterého je vhodné řešit existenci negativních důsledků nahodilosti, umožňuje na jedné straně krytí důsledků nahodilosti s uplatněním odpovědnosti jednotlivých ekonomických subjektů za svoji finanční situaci a na druhé straně jde o nástroj systémový vzhledem k tomu, že řeší důsledky nahodilosti přístupem ex ante. Současně pojištění je chápáno jako finanční služba, která je provozována pojistiteli na tržních principech. Z toho důvodu není vždy komerční pojištění jediným nástrojem vhodným ke krytí negativních důsledků nahodilých událostí. V podmínkách centrálně řízené ekonomiky je role pojištění omezené, proto pro země V4 je charakteristický významný rozvoj pojištění ve většině jeho segmentů po roce 199. PODMÍNKY PRO ROZVOJ POJIŠŤOVNICTVÍ V ZEMÍCH V4 Pro země V4 je charakteristické z pohledu vývoje v oblasti pojišťovnictví vznik a rozvoj pojistných trhů v jednotlivých zemích na počátku devadesátých let dvacátého století. Přechod od centrálně řízené ekonomiky k tržním principům se v pojišťovnictví projevil vytvořením pojistného trhu, na kterém funguje řada různě zaměřených pojišťovacích společností a dalších subjektů, které aktivně na pojistném trhu působí (pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí, ostatní finanční instituce zabývající se pojistnými produkty). Právě vznik a prvotní rozvoj pojistných trhů v zemích V4 předurčuje roli a význam pojišťovnictví v jednotlivých zemích V4 a současně postavení těchto zemí na celkovém pojistném trhu Evropské unie. Struktura a rozsah pojistného trhu v jednotlivých zemích je ovlivňována řada faktorů, ke který patří zejména: obecné ekonomické podmínky (objem HDP, vývoj velikosti HDP, vývoj inflace, vývoj nezaměstnanosti, objem a struktura příjmů a výdajů domácností atd.) situace na finančním trhu, legislativní podmínky (obecné právní předpisy, pojišťovací legislativa například míra uplatnění povinných pojištění), situace na světovém pojistném a zajistném trhu, 14

rozsah rizik krytých státem (rozsah sociálního pojištění, existence státních fondů na krytí například přírodních katastrof, nákaz hospodářských zvířat), existence jiných finančních nástrojů, pomocí kterých jsou některá rizika kryta, podmínky ve škodovosti v příslušné zemi, oblasti, tradice v přístupu ke krytí rizik. Graf č. 1: Vztah mezi velikostí HDP/1obyvatele (v USD) a velikostí předepsaného pojistného/hdp (v %) v roce 24 předepsané pojistné k HDP (v procentech) 14, 13, 12, 11, 1, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1,, Slovensko Polsko Estonsko Malta Litva Lotyšsko ČR Maďarsko Portugalsko Slovinsko Kypr Řecko Itálie Belgie Španělsko Nizozemí Francie Finsko Německo Velká Británie Dánsko Švédsko Rakousko Irsko Norsko 1 2 3 4 5 6 Pramen: na základě údajů Sigma No. 2/25, Swiss Re HDP na obyvatele (v USD) Podle výzkumů na úroveň pojistného trhu má největší vliv právě ekonomická úroveň země (viz graf č. 1). Ekonomická vyspělost znamená totiž vyšší příjmy pro jednotlivé ekonomické subjekty, včetně obyvatelstva, které potom může část svých příjmů využití ke krytí v rámci životního pojištění nebo další druhů pojištění osob. Současně ekonomická vyspělost ekonomiky je spojena s využíváním moderních technologií a složitým technickým vybavením činnosti ekonomických subjektů, což je na druhé straně spojeno s vyššími riziky vyplývajícími na jedné straně obecně z rizikovosti spojené s uplatněním technicky náročnějších postupů zejména výrobních a na druhé straně se soustředěním velkých majetkových hodnot v průmyslových konglomeracích. Na základě rozboru ekonomických ukazatelů lze předpokládat, že obecná ekonomická úroveň v zemích V4 v porovnání s nejvyspělejšími zeměmi vede i k jiné úrovni a podobě pojistných trhů těchto zemí. POJIŠTĚNOST A STRUKTURA POJISTNÉHO TRHU V ZEMÍCH V4 Pro vývoj na pojistných trzích zemí V4 jsou charakteristické určité společné rysy. Ve všech zemích lze sledovat zvyšování významu komerčního pojištění. Ve srovnán se zeměmi EU15 je pro země V4 typický rychlejší růst předepsaného pojistného (srovnání viz graf č.1). Tento fakt vyplývá samozřejmě z nižší úrovně pojistných trhů na počátku 9 let dvacátého století a 141

z ekonomického vývoje v těchto zemích, který vyžaduje mimo jiné i vyšší míru uplatnění komerčního pojištění. Vedle rychlého růstu předepsaného pojistného, který v některých letech dosahoval hodnot až 2 %, lze sledovat změny také ve struktuře pojistných trhů zemí V4. Pro růst na těchto trzích je typické rychlejší růst v oblasti životního pojištění. To má za důsledek zvyšování podílu životního na celkovém předepsaném pojistném. Významnější zvýšení významu životního pojištění na trzích zemí V4 v posledním desetiletí je spojeno s nízkou úrovní využití životního pojištění na počátku 9tých let dvacátého století, které bylo poplatné ekonomickým podmínkách v té době. V současné době se ve struktuře životního a neživotního pojištění země V4 přibližují některým zemím EU15, i když ve srovnání s průměre zemí EU15 je podíl životního pojištění v zemích V4 stále výrazně nižší. Graf č. 2: Reálný růst předepsaného pojistného v zemích V4 a vybraných zemích EU15 (v %) 3 25 2 15 1 5-5 -1 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 EU15 Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Pramen: Sigma No. 4/1997, 4/1998, 3/1999, 7/1999, 9/2, 6/21, 6/22, 8/23, 3/24, 2/25, Swiss Re Graf č. 3: Vývoj podílu životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném v zemích V4 a v zemích EU15 (v %) 7 6 5 4 3 2 1 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 EU15 Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Pramen: Sigma No. 4/1997, 4/1998, 3/1999, 7/1999, 9/2, 6/21, 6/22, 8/23, 3/24, 2/25, Swiss Re 142

Vedle změn v poměru mezi životním a neživotním pojištěním na jednotlivých pojistných trzích zemí V4 lze sledovat ve vývoji také změny ve struktuře neživotního pojištění. Pro tyto země dříve výrazně typická struktura neživotního pojištění, ve které hrálo dominantní roli pojištění dopravních prostředků, zejména povinné odpovědnostní pojištění spojené s provozem vozidel, a na druhém místě pojištění majetku, se postupně mění. Jmenovaná odvětví neživotního pojištění hrají na sledovaných pojistných trzích stále významnou roli, ale rychlý růst a zvyšování podílu vykazují dnes odvětví neživotního pojištění, jejichž využití je spojeno s novými požadavky ze strany ekonomiky na komerční pojištění. Jde zejména o zvyšování významu pojištění odpovědnosti za škody (mimo vozidel), neboť tento pojistný produkt nachází uplatnění v širších souvislostech než tomu bylo v minulosti a rovněž se rozšiřuje škála povinných odpovědnostních pojištění. Na zvyšující uplatnění pojištění odpovědnosti za škody navazuje a v budoucích obdobích lze předpokládat rychlý rozvoj pojištění právní ochrany. Dále rychlý nárůst vykazují produkty pojištění kryjícího finanční ztráty, jako pojištění úvěrové, pojištění záruk a pojištění pro případ přerušení provozu. Změny ve struktuře neživotního pojištění se dotýkají (do budoucna se předpokládá další růst) pojištění zdravotního, nemocenského a úrazového. Graf č. 4: Vývoj ukazatele penetrance (předepsané pojistné/ HDP) v zemích V4 (v %) 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Pramen: Sigma No. 4/1997, 4/1998, 3/1999, 7/1999, 9/2, 6/21, 6/22, 8/23, 3/24, 2/25, Swiss Re Graf č. 5.: Vývoj ukazatele densita (předepsané pojistné/1 obyvatele) v zemích V4 (v USD) 45 4 35 3 25 2 15 1 5 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Pramen: Sigma No. 4/1997, 4/1998, 3/1999, 7/1999, 9/2, 6/21, 6/22, 8/23, 3/24, 2/25, Swiss Re 143

Úroveň pojistných trhů je sledována prostřednictvím ukazatelů pojištěnosti. Lze konstatovat při zkoumání pojistných z tohoto pohledu, že kvantitativní ukazatelé pojištěnosti postupně zvyšují hodnoty. Jde jednak o ukazatel tzv. penetrance poměr předepsaného pojistné k HDP a o ukazatel tzv. densita předepsané pojistné na jednoho obyvatele obvykle vyjadřovaný v USD. V hodnotách obou ukazatelů ( viz graf č. 4 a č. 5) lze z pohledu dlouhodobého vývoje sledovat zvyšování hodnot, ale také rozdíly mezi jednotlivými zeměmi V4. Při srovnání jednotlivých zemí je vhodné brát v úvahu srovnání obou ukazatelů. POSTAVENÍ POJISTNÝCH TRHŮ ZEMÍ V4 NA TRHU EVROPSKÉ UNIE Země V4 činí z pohledu počtu obyvatel rozhodující podíl na zemích, které v květnu roku 24 vstoupily do Evropské unie. Nové členské země zahrnují v současné době 16,5 % obyvatelstva Evropské unie, přitom země V4 14,2 %. Z pohledu pojišťovnictví se jeví podíl těchto zemí v rámci Evropské unie jinak. Nové členské země zahrnují pouze 1,78 % pojistného trhu Evropské unie (měřeno ukazatelem předepsané pojistné v roce 24) a země V4 1,47 %. Pro země V4 není ovšem při hodnocení postavení jejich pojišťovnictví v rámci Evropské unie jedinou charakteristikou, kterou je třeba porovnávat, není jen podíl na trhu Evropské unie, ale je třeba hodnotit i další důležité charakteristiky. Jde o hodnocení ukazatelů pojištěnosti, tedy ukazatelů charakterizujících míru využití pojistných produktů, dále o podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném a v neposlední řadě také hodnocení růstových ukazatelů růst předepsaného pojistného jednak v oblasti životního pojištění a jednak v oblasti neživotního pojištění. S ohledem na tato kriteria země V4 zaostávají za hodnotami zemí EU15 jak v hodnocení úrovně pojištěnosti, tak v podílu životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném. Ukazatel penetrance v některých zemích EU15 dosahuje hodnot nad 9 % (v roce 24 Velká Británie 12,6 %, Nizozemí 1,1 %, Belgie 9,6 %, Francie 9,5 %, Německo 7, %, Rakousko 6, % atd.), ale v zemích V4 se pohybuje mezi 2,7 a 4,1 %, a ukazatel densita dosahuje v řadě zemí EU15 několikanásobné hodnoty tohoto ukazatele než v zemích V4 (v roce 24 v zemích V4 v rozmezí 19 USD až 43 USD, ale např. Velká Británie 4 58 USD, Nizozemí 3 56 USD, Irsko 4 91 USD, Francie 3 28 USD, Německo 2 287 USD). Podíl životního pojištění na předepsaném pojistném v některých zemích EU15 dosahuje hodnot až 75 % (v zemích V4 se pohybuje v rozsahu okolo 4 %. Pro země V4 je ovšem z pohledu dlouhodobého vývoje typický rychlejší růst předepsaného pojistného, zejména v životním pojištění, ve srovnání se zeměmi EU15. MATERIÁLY A METODY Zpracovaný příspěvek je součástí tříletého výzkumu katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE v Praze na téma Vývojové trendy na pojistných trzích. Při zpracování analýzy postavení pojistných trhů zemí V4 na pojistném trhu Evropské unie vycházíme na jedné straně z výsledků výzkumů o obecných vývojových trendech na pojistných trzích v posledním období se zahrnutím kvalitativních změn, ke kterým na světových pojistných trzích dochází. Při analýze pojistných trhů zemí V4 je třeba zohlednit specifika v ekonomice těchto zemí. Proto také vedle výzkumu obecných ekonomických podmínek, ve kterých pojišťovnictví ve sledovaných zemích funguje, je třeba podrobně analyzovat statistické informace charakterizující tyto pojistné trhy. Proto při výzkumu dané problematiky vycházíme z analýzy podmínek, ve kterých v jednotlivých obdobích pojišťovnictví funguje. Při hodnocení postavení zemí V4 na pojistném trhu Evropské unie využíváme specifické metody komparace odpovídající dané 144

analýze. Pro celkové vyhodnocení výsledků práce je třeba aplikovat syntetické metody a hodnotící postupy. VÝSLEDKY Země V4 zatím zahrnují jen malou část pojistného trhu Evropské unie a lze sledovat některé shodné rysy v podobě a struktuře pojistných trhů jednotlivých zemí. Rozdíly na pojistných trzích zemí V4 vyplývají z určité rozdílnosti v ekonomické úrovni zemí a také v rozdílech v legislativě upravující pojišťovací činnost. Příčiny pro nízký rozsah pojistných trhů zemí V4 lze odůvodnit především ekonomickým a společenským vývojem v druhé polovině dvacátého století. Současně je třeba zdůraznit sice pomalé, ale postupné přibližování podoby a struktury pojistných trhů zemí V4 pojistným trhům zemí EU15. DISKUSE Diskuse v rámci sledovaného tématu se týká následujících otázek: - míra přibližování produktové struktury pojistných trhů zemím EU15, - role životního pojištění v rámci zemí V4 při krytí potřeb ve stáří a přístupy jednotlivých států k roli životního pojištění v rámci důchodových systémů, - specifika ve vývoji pojistných trhů jednotlivých zemí V4, - vliv vstupu jednotlivých zemí V4 na rozsah pojistných trhů. ANOTACE Pojistné trhy v zemích V4 se rozvíjely až v devadesátých letech dvacátého století. V současné době existuje v jednotlivých zemích V4 pojistný trh s řadou pojistitelů. Přesto je v těchto zemích patrný vliv předchozího vývoje a rozdílnost pojistných trhů ve srovnání se zeměmi EU 15. A to ve struktuře pojistného trhu z pohledu pojistitelů, ve struktuře pojistného trhu z pohledu pojistných produktů, podílu životního pojištění na předepsaném pojistném, v pojištěnosti, ve výši pojistného na jednoho obyvatele. KLÍČOVÁ SLOVA životní pojištění, předepsané pojistné, neživotní pojištění, pojistný trh, pojištěnost, penetrance, densita LITERATURA 1. DAŇHEL, J. a kol.: Pojistná teorie, Professional publishing, Praha 26, ISBN 2. DUCHÁČKOVÁ,E.: Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, Praha 25, ISBN 3. Sigma No. 4/1997, 4/1998, 3/1999, 7/1999, 9/2, 6/21, 6/22, 8/23, 3/24, 2/25, Swiss Re KONTAKTNÍ ADRESA Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., doc. Ing. Eva Ducháčková, CSc., Katedra bankovnictví a pojišťovnictví, Fakulta financí a účetnictví, Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4, Praha 3- Žižkov, 13 67, e-mail: duchack@vse.cz, danhel@vse.cz, tel.: +424 224 95 161 Recenzent: doc. Ing. Peter Serenčéš, PhD. 145