NEBEZPEČÍ INERTNÍCH PLYNŮ A NEDOSTATEČNÉHO MNOŽSTVÍ KYSLÍKU

IGC DOC 44/09 NEBEZPEČÍ INERTNÍCH PLYNŮ A NEDOSTATEČNÉHO MNOŽSTVÍ KYSLÍKU IGC Doc 44/09/CZ Nahrazuje IGC Doc 44/00 Odborný překlad proveden pracovní skupinou PS-1 ČATP EUROPEAN INDUSTRIAL GASES ASSOCIATION (EVROPSKÁ ASOCIACE PRŮMYSLOVÝCH PLYNŮ) AVENUE DES ARTS 3-5 B 1210 BRUSSELS Tel : +32 2 217 70 98 Fax : +32 2 219 85 14 E-mail : info@eiga.eu Internet : http://www.eiga.eu ČESKÁ ASOCIACE TECHNICKÝCH PLYNŮ U Technoplynu 1324, 198 00 Praha 9 Tel: +420 272 100 143 Fax: +420 272 100 158 E-mail : catp@catp.cz Internet : http://www.catp.cz/

NEBEZPEČÍ INERTNÍCH PLYNŮ A NEDOSTATEČNÉHO MNOŽSTVÍ KYSLÍKU KLÍČOVÁ SLOVA KYSLÍK INERTNÍ PLYNY NEBEZ/EĆÍ INERTNÍCH PLYNŮ ZMÍRNĚNÍ NEBEZPEČÍ PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ ŠKOLENÍ Odmítnutí odpovědnosti Veškeré technické publikace EIGA, nebo vydané jménem EIGA, včetně praktických manuálů, bezpečnostních postupů a jakýchkoliv dalších technických informací, obsažených v těchto publikacích, byly převzaty ze zdrojů, o které považujeme za spolehlivé a které se zakládají na odborných informacích a zkušenostech, aktuálně dostupných u členů asociace EIGA a dalších, k datu jejich vydání. I když asociace EIGA doporučuje svým členům používat své publikace nebo se na ně odkazovat, je používání publikací asociace EIGA nebo odkaz na tyto publikace členy asociace nebo třetími stranami čistě dobrovolné a nezávazné. Proto asociace EIGA a členové asociace EIFA neposkytují žádnou záruku za výsledky a nepřebírají žádný závazek či odpovědnost v souvislosti s referencemi a s použitím informací a doporučení obsažených v publikacích asociace EIGA. Asociace EIGA nemá žádnou kontrolu nad čímkoli, pokud se jedná o provádění nebo neprovádění výkonu, chybnou interpretaci informací, správné nebo nesprávné používání jakýchkoli informací a doporučení obsažených v publikacích a\sociace EIGA., ze strany osob nebo organizačních jednotek (včetně členů asociace EIGA) a asociace EIGA výslovně neuzná v této souvislosti jakoukoli odpovědnost. Publikace asociace EIGA jsou pravidelně revidovány a uživatelé jsou upozorňováni, aby si opatřili poslední vydání. EIGA 2009 EIGA uděluje povolení k reprodukci této publikace za předpokladu, že Asociace bude uvedena jako zdroj EUROPEAN INDUSTRIAL GASES ASSOCIATION Avenue des Arts 3-5 B 1210 Brussels Tel +32 2 217 70 98 Fax +32 2 219 85 14 E-mail: info@eiga.eu Internet: http://www.eiga.eu

NEBEZPEČÍ INERTNÍCH PLYNŮ A NEDOSTATEČNÉHO MNOŽSTVÍ KYSLÍKU Dokument IGC 44/09/E Revize dokumentu IGC 44/00/E EVROPSKÁ ASOCIACE PRŮMYSLOVÝCH PLYNŮ AISBL AVENUE DES ARTS 3-5 B 1210 BRUSSELS Telefon: +32 2 217 70 98 Fax: +32 2 219 85 14 E-mail: info@eiga.eu Internet: http//www.eiga.eu

IGC Doc 44/09/CZ NEBEZPEČÍ INERTNÍCH PLYNŮ A NEDOSTATEČNÉHO MNOŽSTVÍ KYSLÍKU PŘIPRAVILI: ARRIETA, Angel BRICKELL, Phil CAMPARADA, Vincenzo FRY, Christina GACHOT, Roger LEWANDOWSKI, Janusz NIELSEN, Arvid PATEL, Milan RITLOP, Danilo PRAXAIR EUROHOLDING THE LINDE GROUP SOL AIR PRODUCTS AIR LIQUIDE LINDE GAS YARA AIR PRODUCTS MESSER GROUP ODMÍTNUTÍ ODPOVĚDNOSTI Všechny technické publikace EIGA nebo pod jménem EIGA včetně Sbírek praktických postupů, Bezpečnostních postupů a všechny další technické informace v těchto publikacích obsažené, byly získány ze zdrojů, které považujeme za spolehlivé a které se zakládají na odborných informacích a zkušenostech aktuálně dostupných u členů asociace EIGA a dalších k datu jejich vydání. I když asociace EIGA doporučuje svým členům používat své publikace nebo se na ně odkazovat, je používání publikací asociace EIGA nebo odkaz na tyto publikace členy asociace nebo třetími stranami čistě dobrovolné a nezávazné. Proto asociace EIGA a členové asociace EIGA neposkytují žádnou záruku za výsledky a nepřebírají žádný závazek či odpovědnost v souvislosti s referencemi a s použitím informací a doporučení obsažených v publikacích asociace EIGA. Asociace EIGA nemá žádnou kontrolu nad čímkoliv, pokud se jedná o provádění nebo neprovádění výkonu, chybnou interpretací informací, správné nebo nesprávné používání jakýchkoliv informací a doporučení obsažených v publikacích asociace EIGA ze strany osob nebo organizačních jednotek (včetně členů asociace EIGA) a asociace EIGA výslovně neuzná v této souvislosti jakoukoliv odpovědnost. Publikace asociace EIGA jsou pravidelně přezkoumávány a uživatelé jsou upozorňování, aby si opatřili poslední vydání. EIGA 2009 EIGA uděluje povolení k reprodukci této publikace za předpokladu, že Asociace bude potvrzena jako zdroj EVROPSKÁ ASOCIACE PRŮMYSLOVÝCH PLYNŮ AISBL Avenue des Arts 3-5 B 1210 Brussels Tel. +32 2 217 70 98 Fax +32 2 219 85 14 E-mail: info@eiga.eu Internet:http://www.eiga.eu

IGC DOC 44/09 Obsah Obsah... 1 1 Úvod... 2 2 Rozsah a účel... 2 3 Definice... 2 4 Všeobecné informace o inertních plynech a nedostatku kyslíku... 3 4.1 Kyslík je pro život nezbytný... 3 4.2 Inertní plyny nevarují... 3 4.3 Inertní plyny působí rychle... 4 4.4 Dvojznačnost inertních plynů... 4 4.5 Ostražitost s ohledem na inertní plyny a nedostatek kyslíku... 4 5 Některé typické situace s nebezpečím inertního plynu a/nebo nedostatku kyslíku... 4 5.1 Omezené nebo potenciálně omezené prostory a uzavřené prostory... 4 5.2 Použití inertních kryogenních kapalin... 4 5.3 Oblasti v bezprostřední blízkosti, kde se inertní plyny odvětrávají nebo mohou hromadit... 5 5.4 Použití inertního plynu namísto vzduchu... 5 5.5 Nebezpečí nevhodného používání (zneužívání) inertních plynů... 6 6 Zmírnění nebezpečí a preventivní opatření... 6 6.1 Informace, školení... 6 6.2 Správná instalace a provoz... 6 6.3 Identifikace a zabezpečení potenciálně nebezpečných oblastí... 6 6.4 Větrání a monitorování ovzduší pro inertní plyny a nedostatek kyslíku... 7 6.4.1 Větrání/monitorování prostorů, kam lidé pravidelně vstupují nebo v nichž pracují... 8 6.4.2 Větrání/monitorování před vstupem do stísněných nebo uzavřených prostor... 8 6.4.3 Větrání/monitorování pro vstup do jiných prostorů, kde se mohou nacházet inertní plyny... 9 6.4.4 Poznámky o požadavcích na proplachování... 9 6.5 Zkoušení obsahu kyslíku... 9 6.6 Pracovní povolení... 10 6.7 Procedura Uzavřít Označit... 10 6.8 Ochrana zaměstnanců... 10 7 Vstup do uzavřeného prostoru... 10 8 Záchrana a první pomoc... 11 8.1 Základní pravidla... 11 8.2 Prvky záchranného plánu... 11 8.3 Zařízení (vybavení)... 12 8.4 Školení pro záchranné akce... 12 8.5 První pomoc... 12 9 Závěry... 13 10 Reference... 13 Dodatek A: Souhrn pro operátory... 14 Dodatek B1: Pokyny pro záchranu z běžně přístupných prostorů... 18 Dodatek B2: Pokyny pro záchranu ze stísněných prostorů... 19 Dodatek B3: Pokyny pro záchranu ze šachet, příkopů... 20 Dodatek C: Nehody zahrnující nedostatek kyslíku... 21 Dodatek D: Značení nebezpečí inertních plynů... 24 1

1 Úvod EIGA má velké obavy z nehod, které každoročně oznamují výrobci průmyslových plynů a uživatelé inertních plynů, kde byl přímou příčinou nehody nedostatek kyslíku s následkem zadušení. EIGA zjistila, že stávající informace o nebezpečí inertních plynů nebyly dostatečně zaměřeny na uživatele, kteří jsou ohroženi nejvíce. Tento dokument obsahuje základní informace nezbytné pro ochranu před zadušením v důsledku stoupající koncentrace inertních plynů. 2 Rozsah a účel Doporučuje se, aby se tento dokument používal jako podklad ke školení vhodný pro bezpečnostní techniky, úsekové ředitele, vedoucí pracovníky a uživatele všude tam, kde se inertní plyny produkují, skladují, používají nebo kde by jinak mohlo dojít k vytvoření prostředí s nedostatečným množstvím kyslíku. Tento dokument má 4 části: Hlavní dokument je určen pro úsekové ředitele vedoucí a pracovníky provádějící školení a kontroly. Definuje pozadí problematiky, uvádí typický popis nehod vzniklých nedostatkem kyslíku a doporučuje bezpečný postup k záchraně, v případě nehody. Dodatek A je zjednodušený souhrn hlavního dokumentu, navržený tak, aby mohl být použit jako součást školícího materiálu pro pracovníky a koncové uživatele. Dodatek B poskytuje úvod pro záchranné pokyny z bezpečně prostorů a prostorů pod úrovní terénu ( jam, výkopů a příkopů). přístupných prostorů, stísněných Dodatek C uvádí seznam některých aktuálních nehod, které se přihodily v posledních letech, a které se mohou použít jako příklady pro zdůraznění potenciálně smrtelných nebezpečí inertních plynů. Dodatek D udává příklad bezpečnostních tabulek a dalšího varovného značení pro zvýraznění nebezpečí inertních plynů a prostředí s možností zadušení. 3 Definice Zadušení: nedostatečné množství kyslíku ve vzduchu má obvykle za následek ztrátu vědomí a nebo smrt. V odborné terminologii se uvádí jako sufokace nebo anoxie. Dusivo: každý materiál, který snižuje množství přítomného kyslíku jeho ředěním nebo spotřebou chemickou reakcí. Inertní plyn: plyn, který není toxický, nepodporuje dýchání a s ostatními látkami reaguje málo nebo vůbec. Běžnými inertními plyny jsou dusík a vzácné plyny jako helium, argon, neon, xenon a krypton. Hořlavý plyn: plyn, jehož velkým nebezpečím je hořlavost. Nezapomeňte, že všechny hořlavé plyny se také chovají jako dusiva. Uživatel: pro účely tohoto dokumentu jsou uživatelé jednotlivci, společnosti nebo jiné organizace, které používají produkty prodávané výrobci průmyslových plynů. 2

4 Všeobecné informace o inertních plynech a nedostatku kyslíku Přestože existuje dostatek dostupných informací, jako jsou brožury, filmy a audiovizuální pomůcky, dochází stále k vážným nehodám, které mají za následek zadušení způsobené nevhodným používáním inertních plynů nebo snížení koncentrace kyslíku. Proto je naprosto nezbytné upozornit na nebezpečí spojené s použitím inertních plynů a tedy nedostatku kyslíku. Nehody způsobené prostředím s nedostatkem kyslíku jsou vždy velmi vážné a v mnoha případech smrtelné. Třebaže oxid uhličitý není inertní plyn, většina informací v tomto dokumentu i pro manipulaci s tímto plynem. Oxid uhličitý může také způsobit nedostatek kyslíku v prostředí. Specifická nebezpečí a fyziologické účinky oxidu uhličitého jsou však komplexnější než u inertního plynu. Tento dokument tyto aspekty nepokrývá. Podrobnější informace o dalším nebezpečí oxidu uhličitého viz IGC Doc. 67 CO2 cylinders at user premises (lahve CO2 v prostorech zákazníka). 4.1 Kyslík je pro život nezbytný Kyslík je jediný plyn, který umožňuje život. Běžná koncentrace kyslíku ve vzduchu, který dýcháme, je přibližně 21 % obj. (dolní mez 19,5%, horní mez 23,5%). Pokud koncentrace kyslíku klesne jenom mírně pod tuto normu, snižuje se koncentrace, myšlení a rozhodování člověka. Tyto účinky nejsou na postižené osobě zpočátku znatelné. Pokud se koncentrace kyslíku ve vzduchu sníží nebo pokud se koncentrace jakýchkoliv jiných plynů zvýší, dojde rychle k situaci, kdy hrozí velké nebezpečí zadušení. Z tohoto důvodu, při každém možném snížení koncentrace kyslíku pod 21 % musíme být obezřetní. Udušení z nedostatku kyslíku účinek koncentrace O 2 (z Kampaně proti zadušení NL/77) O 2 (objem %) Účinky a příznaky U osob nelze zjistit v krátké době žádné rozpoznatelné příznaky. Musí se provést 18-21 vyhodnocení možného rizika, aby se předešlo následným příčinám a mohlo se rozhodnout, zda je pokračování v práci bezpečné. 11-18 Snížení fyzické a duševní výkonnosti, aniž by o tom postižená osoba věděla. 8-11 Ztráta vědomí po několika minutách bez předchozího varování. Nebezpečí úmrtí při koncentraci pod 11 %. 6-8 Po krátké době dojde ke ztrátě vědomí. Oživení je možné, pokud se provádí okamžitě. 0-6 Téměř okamžitě dojde ke ztrátě vědomí. Poškození mozku i v případě záchrany. Varování: Situace je nebezpečná, jakmile je koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu nižší než 18%. Bez přítomnosti kyslíku, způsobí pouze 1-2 nádechy dusíku nebo jiného inertního plynu náhlou ztrátu vědomí až s následkem smrti. 4.2 Inertní plyny nevarují Je naprosto nezbytné pochopit, že u inertních plynů jako jsou dusík, argon, helium atd. je zadušení zrádné bez jakýchkoli varovných příznaků! Inertní plyny jsou bez zápachu, bez barvy a bez chuti. Jsou běžně nezjistitelné, a proto mohou být o mnoho nebezpečnější než toxické plyny jako jsou chlór, amoniak nebo sirovodík, které lze zjistit podle jejich zápachu už při velmi nízkých koncentracích. Účinek zadušení inertními plyny nastává bez předchozího fyziologického příznaku, který by mohl oběť varovat. Nedostatek kyslíku může vyvolat závrať, bolest hlavy nebo potíže s mluvením, ale oběť nemůže rozpoznat tyto příznaky jako zadušení. Zadušení vede rychle ke ztrátě vědomí. U velmi nízkých koncentrací kyslíku se může objevit do několika sekund. 3

4.3 Inertní plyny působí rychle U každé nehody, kde je ovlivněn přívod kyslíku do mozku, je rozhodující čas poskytnutí první pomoci. Pokud je poskytnuto vhodné lékařské ošetření (oživování) dostatečně rychle, může zabránit nezvratnému poškození mozku nebo v některých případech dokonce i smrti. Navíc, a v tom se často chybuje musí být postup ošetření na záchranu oběti při nehodě pečlivě promyšlen, aby nedošlo k druhotné nehodě, kdy se členové záchranné skupiny stanou sami oběťmi. Neplánované zásahy vedoucí k smrtelným případům rádoby zachránců nejsou neobvyklé. 4.4 Dvojznačnost inertních plynů Každý, zejména zákazníci, si musí uvědomovat dvojznačnost výrazu inertní plyn (někdy nazývaný bezpečný plyn, pokud se používá na ochranu nebo likvidaci požáru nebo výbuchu), kdy je inertní plyn často vnímaný, chápaný a chybně považovaný za neškodný plyn! 4.5 Ostražitost s ohledem na inertní plyny a nedostatek kyslíku Vzhledem k výše uvedenému nebezpečí je nutné poskytnout všem, kdo manipulují nebo používají inertní plyny (zaměstnanci plynárenské společnosti stejně jako zákazníci) všechny nezbytné informace a školení týkající se bezpečnostních pokynů. To zahrnuje preventivní prostředky a postupy uznávané jako ochrana proti nehodám, stejně jako plánované záchranné postupy, které mají být provedeny v případě nehody. 5 Některé typické situace s nebezpečím inertního plynu a/nebo nedostatku kyslíku 5.1 Omezené nebo potenciálně omezené prostory a uzavřené prostory Stísněné, omezené nebo uzavřené prostory jsou primárně nebezpečná místa, kde se inertní plyn může běžně nacházet (uvnitř procesní nádoby) nebo nahromadit (z prosakování, netěsností nebo z větracích otvorů). Dále pak případy, kdy prostor není vhodně větrán nebo proplachován, nebo je obnova atmosféry nedostatečná, či větrání není odpovídající. Příklady takových prostorů zahrnují: Omezené prostory: cisterny, nádoby, nádrže, vnitřní prostory cold boxy zkapalňovacího zařízení, studené skladovací prostory, sklady s prostředím potlačujícím vznik požáru, atd. Uzavřené prostory: skříně analyzátorů nebo přístrojů, malé skladovací garáže, dočasně/stanem zakryté prostory nebo prostory, kde se používá ochranný plyn na svařování, atd. Opatření požadovaná pro bezpečný přístup zaměstnanců se budou lišit v každém z těchto případů, jak je vysvětleno v Dodatku B. 5.2 Použití inertních kryogenních kapalin Nesmí se zapomenout, že použití inertních kryogenních kapalin jako dusík nebo helium doprovází dvě základní nebezpečí: Kapaliny jsou velmi studené (-196 C dusík a - 269 C helium) a mohou způsobit vážné omrzliny při kontaktu s kůží. Když se kapalina odpaří, oba produkty vytvoří velký objem studeného inertního plynu. Např. z 1 litru kapalného dusíku vznikne 680 litrů plynného produktu, který zředí okolní vzduch a způsobí lokální nedostatek kyslíku. Může se také hromadit ve snížených místech. U procesů, kde se manipuluje s kryogenními kapalinami a dochází k odpařování, se musí pečlivě dbát na to, aby nedošlo k situacím, kdy jsou zaměstnanci vystaveni nedostatku kyslíku. Mohou to být prostory, do nichž lidé pravidelně vstupují nebo v nich pracují. 4

Příklady takových prostorů zahrnují: Vnitřní prostory budov, kde se plní a/nebo skladují láhve/dewarovy nádoby na kryogenní kapaliny. Laboratoře. Zdviže používané pro přepravu Dewarových nádob. Prostory, kde se pracuje s potravinovými mrazáky s kapalným dusíkem (tunel, skříň). Prostory, kde se používá skener magnetické rezonance (MRI) nebo jiná zařízení chlazená kapalným heliem. Prostory, kde se pracuje se zařízením na kryogenní odstraňování otřepů. Poznámka: Kvůli extrémně nízké teplotě kapalného helia může existovat druhotné nebezpečí, kde produkt proudí hadicemi nebo potrubím. V tomto případě mohou některé složky vzduchu zkapalnit na vnějším povrchu hadice/potrubí, což může vést k hromadění kapaliny obohacené kyslíkem. [Viz ref. 7]. 5.3 Oblasti v bezprostřední blízkosti, kde se inertní plyny odvětrávají nebo mohou hromadit Nebezpečí zadušení může vzniknout, dokonce i ve venkovních prostorech, v okolí: Netěsných plynovodů. Větracích vyústek. Vývodu pojistných ventilů a průtržných membrán. Otvorů strojů, kde se kapalný dusík používá pro mrazení. Slepých přírub. Blízkých chodeb/přístupu do nádob nebo proplachovaných skříní (např. cold boxy ASU, elektrické rozvodné skříně. Každý studený plyn těžší než vzduch bude proudit nebo procházet často jako neviditelný a může se shromažďovat dokonce i ve venkovních nízko položených prostorách jako jsou: Stoky. Příkopy. Montážní jámy. Suterény. Výtahové šachty. Podobné a právě tak nebezpečné jsou inertní plyny lehčí než vzduch (např. helium), které stoupají vzhůru a hromadí se v nevětraných vysoko položených prostorách, např. : Nad falešným stropem (podhledy). Pod střechou. 5.4 Použití inertního plynu namísto vzduchu Plánované použití Na mnoha pracovištích jsou často distribuční sítě stlačeného inertního plynu, které se používají pro procesní aplikace, za účelem bezpečnosti nebo přístrojového vybavení, např. inertizace/proplachování reaktorů nebo používání dusíku jako zdroje tlaku pro obsluhu pneumatického zařízení (jako jsou sbíječky) nebo jako provozní tekutiny. Navíc se dusík často používá buď jako záloha nebo náhrada za přístrojový vzduchový systém, kde se používá jako záložní přívod v případě závady vzduchového kompresoru. Běžně lze nalézt připojený přívod dusíku k přívodu vzduchu pomocí uzavíracích ventilů. Musí se brát v úvahu, že většina pneumaticky poháněných přístrojů odvětrává nepřetržitě a že odvětraný dusík se může nashromáždit ve slabě větraných řídicích panelech/kabinách nebo i celých místnostech závodu. Toto může představovat vážné nebezpečí zadušení. Kde se dusík používá přechodně jako náhrada za stlačený vzduch tímto způsobem, musí se to provádět za přísně řízených podmínek, jako je pracovní povolení, a všichni zaměstnanci musí být příslušně informováni. 5

Nesprávné použití V situacích, kde jsou potrubní dýchací systémy, existuje vždy potenciální nebezpečí pro zaměstnance, kteří jsou nedostatečně proškoleni nebo nejsou seznámeni se systémy. Může dojít k mylnému připojení dýchacího přístroje k systému dusíku se smrtelnými následky. Takovéto systémy musí být jasně označeny a ideálně by měl mít dýchací systém přiřazen odlišný typ připojení, který se nepoužívá nikde jinde v areálu k jiným účelům. 5.5 Nebezpečí nevhodného používání (zneužívání) inertních plynů V televizních programech jsou často presentovány případy neopatrného a nebezpečného vdechování plynů jako jsou helium a jiné vzácné plyny. Zprávy z médií zejména trivializují účinky nadýchání se helia pro dosažení velmi vysokého hlasu. Vdechování helia může vést k bezvědomí, zástavě dechu a náhlé smrti. [podrobnější informace viz ref. 6]. 6 Zmírnění nebezpečí a preventivní opatření 6.1 Informace, školení Všechny osoby, které manipulují s inertními plyny, musí být informovány o: Bezpečnostních opatřeních, která je nutné přijmout při používání plynů. Nebezpečí představované uvolněním inertních plynů do pracovního prostoru s možností snížení koncentrace kyslíku. Pracovních postupech, které se musí dodržovat, pokud dojde k nehodě. Tyto informace a školení by se měly systematicky a pravidelně přezkoumávat, aby se zajistilo, že jsou aktualizované a vhodné pro identifikovaná nebezpečí. 6.2 Správná instalace a provoz Zařízení pro výrobu, distribuci nebo používání inertního plynu se musí instalovat, udržovat a používat v souladu s: Všemi platnými nařízeními. Doporučeními dodavatele. Normami a zásadami správné praxe (code of practice) průmyslového plynárenství. Nově instalované zařízení pro provoz s inertním plynem musí projít zkouškou odolnosti a musí být provedeny těsnostní zkoušky pomocí vhodných pracovních postupů. Každé potrubí inertního plynu, které vstupuje do budovy, by mělo být vybaveno uzavíracím ventilem vně budovy se snadným přístupem. Přerušené vedení inertního plynu se musí fyzicky odpojit od rozvodného systému, pokud se nepoužívá. Na konci každé pracovní doby by se měly všechny ventily, které uzavírají přívod inertního plynu, uzavřít, aby nedošlo k případnému úniku v době mezi pracovními směnami. 6.3 Identifikace a zabezpečení potenciálně nebezpečných oblastí Pro identifikaci potenciálně nebezpečných oblastí nebo zamezení přístupu do těchto oblastí by se měla učinit opatření, např.: Varovná značení by se měla vždy instalovat na přístupová místa, aby informovala o aktuálním nebo potenciálním nebezpečí zadušení (příklad je uveden v Dodatku D). Varovná značení by měla být doplněna opatřením proti nepovolanému vstupu do oblastí. Přechodné nebo stálé zátarasy např. fyzický zámek na obslužnou lávku nádoby nebo zátarasy okolo přechodných výkopů. 6

Komunikace se zaměstnanci staveniště pro zajištění informovanosti a porozumění. 6.4 Větrání a monitorování ovzduší pro inertní plyny a nedostatek kyslíku Obvykle existují tři situace, kdy se musí vyhodnotit nutnost větrání nebo monitorování ovzduší, aby nedošlo k nehodám zadušení od inertních plynů a nebo nedostatku kyslíku: 7

6.4.1 Větrání/monitorování prostorů, kam lidé pravidelně vstupují nebo v nichž pracují Do této kategorie patří např: Prostory obsahující potrubí s inertním plynem s možným únikem, jako porézní hadice kompresorů, řídicí místnosti (s řídicím panelem a panelem analyzátoru). Prostory, kde se používá nebo skladuje inertní kryogenní kapalina (viz. výše uvedená kapitola 5.2). Pro každý speciální případ musí být stanoveny rozměry budovy/místnosti, kapacita větrání, tlakové systémy atd. Pro konstrukci větracího systému se mohou použít následující pokyny: Dokud existuje nebezpečí, musí být větrání nepřetržité. Toho lze dosáhnout vzájemným spojením ventilačního systému s procesním napájením. Konstrukce větracího systému by měla zajistit přiměřený průtok vzduchu v oblasti běžných provozních prostorů. Technická praxe stanovuje minimální kapacitu větrání 6-10 výměn celého objemu vzduchu za hodinu. Používání zařízení k indikaci správného provozu systému jako: - Varovná světla. - Volně vlající stuhy na větrácích - Průtokové spínače v sacích kanálech (monitorování by nemělo spoléhat na sekundární prvky jako zapnutí motoru větráku). Vedení odtahů, která obsahují inertní plyny, musí být zřetelně označena a měla by být potrubně vedena do bezpečné oblasti mimo budovu, mimo přívody čistého vzduchu. Mělo by se zvážit použití monitorování ovzduší pracoviště, např. osobní analyzátor kyslíku nebo analyzátor v pracovním prostoru, umístění má být provedeno na základě vyhodnocení prostoru, jak je popsáno v kapitole 5.3. Osoby pracující v nebo vstupující do prostoru si musí uvědomovat činnosti požadované v případě alarmů monitorů ovzduší nebo výpadku větrání. 6.4.2 Větrání/monitorování před vstupem do stísněných nebo uzavřených prostor Jak je uvedeno v kapitole 5.1, tyto prostory by měly zahrnovat uzavřené prostory nebo nádoby: Do kterých nelze běžně vstoupit. O nichž je známo, že obsahují inertní plyn. Které mohou obsahovat inertní plyn nebo nízké koncentrace kyslíku. Všechny nádoby, které jsou neznámé nebo nejsou prověřené, že obsahují atmosférický vzduch. V těchto případech platí následující pokyny pro přípravu bezpečného prostředí před vstupem: Zdroje inertního plynu musí být odděleny od prostoru nebo krytu zaslepením nebo odpojením vedení. Nikdy se nespoléhejte na uzavřený ventil. Nádoba nebo kryt musí být přiměřeně propláchnuty vzduchem (např. odpojte nebo zaslepte inertní plyn a nahraďte jej vzduchem). o o o o Je nutné provést alespoň 3 kompletní výměny vzduchu v příslušném prostoru. Proplachování musí pokračovat, dokud analýza nepotvrdí, že kvalita ovzduší v nádobě je bezpečná a operátoři mohou vstoupit. Pokud existují nějaké pochybnosti o tom, zda proběhlo účinné proplachování, měla by se provést analýza vnitřního prostoru nádoby odebráním vzorku na několika místech sondou. Pokud toto není možné, vzorek odebere kompetentní osoba za použití autonomního dýchací přístroj. Systém proplachování musí zajistit víření vzduchu pro zajištění promíchání vzduchu a inertního plynu (aby nedošlo ke vzniku ložisek zbytkového těžkého nebo lehkého inertního plynu nebo aby nedošlo k vytvoření soustředění plynu kvůli nedostatečnému proplachování). Odstraňování argonu nebo studeného dusíku z velkých nádob (nádrží) a hlubokých příkopů může být obtížné kvůli poměrně vysoké hustotě plynu v porovnání se vzduchem. V tomto případě by měl být plyn odčerpán ze spodní části prostoru. o Větrání by se nemělo nikdy provádět čistým kyslíkem, ale výhradně vzduchem. Dalším způsob odstranění inertních plynů je naplnění nádoby vodou. Při vypouštění vody se nechá přisávat vzduch. 8

Obsah kyslíku v prostředí (nádoba/prostor) se musí monitorovat nepřetržitě nebo opakovaně v pravidelných intervalech. Je také třeba vzít v úvahu použití osobních monitorů kyslíku. Tam, kde nelze bezpečné prostředí vytvořit a potvrdit, musí úkol provést kompetentní zaměstnanci s účinným přívodem vzduchu na dýchání. 6.4.3 Větrání/monitorování pro vstup do jiných prostorů, kde se mohou nacházet inertní plyny Tímto typem stísněných prostorů jsou prostory splňující následující podmínky: Omezené otvory pro vstup a výstup. Nedostatečné přirozené větrání. Příklady jsou uvedeny v kapitolách 5.1 a 5.3 a zahrnují: Práce v podzemí. Příkop/jáma hlubší než 1 metr. Malé místnosti, kde se skladují plyny, které však nejsou projektovány pro nepřetržitý pobyt pracovníka. Ve většině těchto případů se nepředpokládá přítomnost inertních plynů při vstupu do těchto prostorů. Nicméně, jedinou základní ochranou ve všech případech, je odebrat před každým vstupem vzorek ovzduší v místnosti, krytu, příkopu, jámě atd. kvůli koncentraci kyslíku. Kde je to vhodné, mělo by se používat instalované zařízení na nepřetržitý fixní monitoring. Větším nebezpečím je skutečnost, že se obvykle neočekává ovzduší s nedostatkem kyslíku. 6.4.4 Poznámky o požadavcích na proplachování Pokyny pro výměny vzduchu uvedené v kapitole 6.4.2 platí tam, kde je dusík inertním plynem, protože jeho hustota se velmi blíží hustotě vzduchu a kyslíku. Pokud má plyn, který se má propláchnout, hustotu velmi odlišnou od hustoty vzduchu, jako helium, argon nebo oxid uhličitý atd., větrací vzduch se nemusí s příslušným plynem vhodně míchat a proplachování může být nedostatečné. U inertních plynů tohoto typu se musí objem plynu (výměna vzduchu) vyměnit nejméně 10krát. Upřednostňovanou metodou odstranění všech hustých plynů (např. argon nebo výpary studeného dusíku) je odsátí plynu ze spodní části prostoru. Za přítomnosti toxických nebo hořlavých plynů je před vstupem zaměstnanců nezbytné provádět dodatečnou analýzu plynů přítomných ve stísněném prostoru. Ze zřejmých důvodů není v tomto případě dostačující měření pouze obsahu kyslíku. Všechny ostatní nebezpečné nebo hořlavé plyny musí být také analyzovány. Ve zvláštním případě hořlavých plynů se musí použít nejdříve proplachování dusíkem, aby se zabránilo nebezpečí výbuchu, a poté se provede proplachování větracím vzduchem. 6.5 Zkoušení obsahu kyslíku Z historického pohledu byla potřeba kontrolovat, zda je ovzduší dýchatelné, považována za nejdůležitější. V minulosti byly používány jednoduché prostředky jako např. rozsvícená svíčka nebo kanárek. V současnosti jsou k dispozici různé typy analyzátorů, které jsou velmi spolehlivé a jednoduše obsluhovatelné. Volba typu přístroje závisí na charakteru práce v místě, kde se má monitorovat (přítomnost prachu, teplota a vlhkost, vícenásobné detektory, přenosné zařízení atd.). 9

Analyzátory kyslíku jsou rozhodující zařízení a musí se řádně udržovat a kalibrovat, aby byly dostatečně spolehlivé. Je také důležité zajistit, aby stabilní a přenosné detektory pro změření typického vzorku ovzduší byly správně umístěny. Jednoduchá kontrola potvrzení, zda analyzátor kyslíku funguje řádně před jeho použitím, je změřit obsah kyslíku venku (21 %). Tato kontrola by měla být součástí požadavků na povolení práce. Všechny analyzátory kyslíku by měly být vybaveny výstražným zařízením pro indikaci možných závad (např. slabé baterie). Minimální bezpečná koncentrace kyslíku pro vstup do prostoru, který se kontroluje nebo měří kvůli nebezpečí, je 19,5 % kyslíku. Existují aplikace s koncentrací kyslíku nižší než 19,5 %, kam se vstup povoluje za předpokladu, že byla učiněna další opatření podle správného vyhodnocení rizika a národních nařízení (např. hašení požáru). [Viz Ref 4]. 6.6 Pracovní povolení Pro určité druhy prací se musí zavést bezpečnostní pokyny a zvláštní pracovní postupy ve formě pracovního povolení. To se zpravidla vztahuje k jakékoli formě vstupu do uzavřených prostorů. [Viz Ref 8]. Tento pracovní postup je nutný během prací, které provádějí subdodavatelé v cold boxech na separaci vzduchu nebo kde se požaduje vstup do nádob. Je důležité, aby postup pracovního povolení poskytoval podrobné informace, které musí zaměstnanci, jichž se to týká, znát před započetím prací. Tyto informace by měly zahrnovat smluvní podmínky spolu se zdokumentovanými vyhodnoceními rizik, pracovních postupů a školení pracovníků. 6.7 Procedura Uzavřít Označit Před bezpečným vstupem do stísněných prostorů je nezbytné zavedení přísné, formální procedury typu Uzavřít a Označit (visačkou) pro zajištění řádného oddělení jakýchkoli zdrojů inertního plynu. 6.8 Ochrana zaměstnanců Druh prací, které se mají provádět, uspořádání areálu a vyhodnocení potenciálních záchranných scénářů stanoví zabezpečení dalších ochranných opatření. Tato takzvaná další ochrana by měla zahrnovat organizační opatření a bezpečnostní zařízení jako: Stabilní nebo osobní zařízení na monitorování kyslíku. Nošení speciálního oděvu, aby bylo možné pracovníka snadno a rychle vytáhnout ze stísněného prostoru v případě nouzového stavu. Upřednostňuje se, aby byl pracovník vybaven padákovým pasem s lanem instalovaným k mechanickému zařízení (např. kladkostroji) pro usnadnění vytažení oběti. (Ve skutečnosti je totiž velmi obtížné, aby jedna osoba vyzvedla druhou osobu bez mechanické pomoci jakéhokoli druhu). Zajištění systému alarmu pro případ nouzového stavu. Nošení autonomního plně vybaveného dýchacího přístroje (ne masky s filtrem, které nejsou účinné v případě nedostatku kyslíku). V případě prací ve stísněném prostoru by měla být přítomna dozorová osoba, aby hlídala pracovníky z místa mimo prostor/nádobu. Mít v pohotovostní poloze autonomní dýchací přístroj. Nošení jiných osobních ochranných prostředků jako ochranná obuv, ochranná přilba, ochranné brýle nebo rukavice, v závislosti na pracovních rizicích souvisejících s plněním úkolu. 7 Vstup do uzavřeného prostoru Zaměstnanec má prvořadou povinnost zajistit, aby úkoly v uzavřených prostorech s potenciálně nebezpečným prostředím, byly prováděny, aniž by do prostoru vstoupili, kdykoliv je to možné. Pouze pokud neexistuje žádná jiná praktická možnost, bude požadováno, aby osoby vstoupily do uzavřených (stísněných) prostorů. 10

Každý vstup do uzavřeného prostoru nebo stísněného prostoru s nebezpečným prostředím se musí pečlivě kontrolovat a je nezbytné mít: Písemné rozhodnutí o pracovním postupu pro práce, které se mají v prostoru provádět. Zdokumentované vyhodnocení rizika pro provádění tohoto úkolu v této specifické nádobě. Formální a přísné dodržení postupu Uzavřít (zaslepit) - Označit. Vyhodnocení potenciálních scénářů, kdy může být požadována záchrana. Plán pro případ nouze (záchranný) týkající se každého možného scénáře pro případ nehody ohledně vstupu do uzavřeného prostoru nebo nádoby (nádrže). Měl by být k dispozici záchranný personál a zařízení, tak jak je požadováno v záchranném plánu. Školení a kompetentní zaměstnanci ve funkcích: osoba vstupující do prostoru, kontrolní hlídka, záchranná skupina (je-li požadována) a supervizor/vydavatel povolení. Povolení k bezpečné práci vydané a podepsané před povolením vstupu. Tento dokument není podrobným popisem pro vstup do uzavřených prostorů, ale zaměřuje se na aspekty, které jsou důležité tam, kde existuje stávající nebo potenciální nebezpečí inertních plynů nebo míst s nedostatkem kyslíku. 8 Záchrana a první pomoc Školení o nebezpečí inertních plynů a prostředí s nedostatkem kyslíku má životní význam pro každého, kdo by mohl vstoupit do prostoru nebo kdo by mohl objevit a ovlivnit osobu v prostoru s prostředím potenciálního zadušení, aby se zabránilo následným úmrtím v důsledku neplánovaných záchranných akcí. Školení výcvik záchranných akcí je nezbytný, protože rychlá improvizovaná záchrana bez formalit pracovního postupu, se často projeví jako neúčinná, pokud ne přímo katastrofická, tj. záchranář, který nepředvídal možné problémy, se stal druhou nebo dokonce třetí obětí. Toto je jeden z nejčastějších případů několikanásobného úmrtí v případech zahrnujících zadušení. 8.1 Základní pravidla Jestliže nějaká osoba náhle zkolabuje a již neprojevuje žádné známky života při práci v nádobě (nádrži), částečně uzavřeném prostoru, v kanálu, v jámě, v malých místnostech atd., MUSÍ se předpokládat, že tato osoba nemá dostatek kyslíku v důsledku přítomnosti inertního plynu (který je, jak již bylo uvedeno, bez zápachu, bez barvy a bez chuti): Varování: zajišťující nebo objevitel musí předpokládat, že vstupem do téhož prostoru bez dalšího zajištění ohrožuje svůj život Musí se za každou cenu jasně vyloučit nebezpečí, že se záchranář stane druhou obětí. Ideálně by měl vyvolat poplach a zavolat pomoc, aby mohla být provedena připravená záchranná činnost. Úmysl zachránců zachránit oběť případného zadušení by měl být proveden pouze tehdy, mají-li nezbytné vybavení, byli vhodně proškoleni, mají příslušnou asistenci a podporu. 8.2 Prvky záchranného plánu Pracovní postup záchrany bude určen přístupem do zvláštního prostoru. Pokud je to možné, upřednostňuje se záchrana bez vstupu do prostoru. Dodatek B uvádí seznam pokynů, které by měly být uvedeny do záchranných plánů ze tří různých situací: Záchrana z běžně přístupných prostorů. Záchrana z uzavřených prostorů. Záchrana z jam, příkopů nebo výkopových prací. V každém případě musí Záchranný plán obsahovat prvky, které se zabývají: Způsobem vyhlášení poplachu. Identifikací možných záchranných scénářů (nejenom pro případy nízkého obsahu kyslíku). Jakýmkoli scénářem na okolním pracovišti, který může nebo nemusí vyžadovat okamžité opuštění prostoru (např. evakuace stanoviště v případě požáru odkudkoliv). 11

Dozorovou hlídkou proškolenou na udržování vizuálního a verbálního kontaktu s osobou vstupující do prostoru a pro zajištění toho, aby tato osoba opustila prostor v případě podezření nebo zjištění příznaků nedostatku kyslíku. Každou pomocí, která může být z venčí poskytnuta osobě, aby se dostala z nebezpečného prostoru a aby nemuselo dojít k dalšímu vstupu. Opětovnou kontrolou/potvrzením ovzduší před provedením záchranné akce. Schopnostmi a vybavením požadovanými pro přesun osoby v bezvědomí z tohoto prostoru. Poskytnutím první pomoci/lékařského ošetření (např. oživování a nebo ošetření kyslíkem) uvnitř prostoru, pokud je to nutné. Bezpečným přístupem pro záchranáře a nebo lékařský personál, pokud je to nutné. Způsobem zabezpečení nebezpečného prostoru (zabránění dalšímu poranění po provedení záchrany). 8.3 Zařízení (vybavení) Úspěšná záchranná akce může vyžadovat použití některého z následujících vybavení. Musí se vyhodnotit aktuální potřeby jako součást záchranného plánu a bezpodmínečně je použít během práce ve stísněném prostoru: Přenosná zvuková výstražná zařízení např. osobní siréna, píšťalka, klakson atd. pro zalarmování osob, že se vyžaduje pomoc. Telefon nebo rozhlas na pracovišti, aby se v případě potíží mohl vyhlásit poplach. Bezpečnostní pás nebo speciální oděv připojený k vedení. Mechanické pomůcky jako kladka, zdviž, pro vytažení oběti. Možný zdroj vzduchu nebo kyslíku pro odvětrání stísněného prostoru jako např.: o Hadice se stlačeným vzduchem připojená na síťový rozvod stlačeného vzduchu. o Ventilační zařízení. Další monitory kyslíku pro záchrannou skupinu pro opětovnou kontrolu podmínek uvnitř prostoru. Přetlakový přívod dýchacího vzduchu. Tím může být externě napájený systém dýchacího vzduchu nebo autonomní dýchací přístroj (SCBA). Varování: Masky s filtrem pro toxické plyny nejsou vhodné, protože nenahrazují chybějící kyslík. Souprava na oživení s kyslíkem pro oběť. Zpravidla taková souprava obsahuje malou kyslíkovou láhev, regulátor tlaku, nafukovací vak a masku na zakrytí jak nosu, tak úst oběti. Nosítka pro přenášení raněné osoby mimo nebezpečný prostor a nebo do ambulance. Nezapomeňte, že jakékoli zařízení označené jako nezbytné pro provedení záchranné akce v případě nouze ve stísněném prostoru, by se mělo definovat na základě kompletního vyhodnocení rizika a z něho vyplývajícího plánu pro případy nouze. Pokud není zařízení k dispozici, záchrana by se neměla provádět. 8.4 Školení pro záchranné akce Tam, kde plán pro případ nouze zahrnuje to, že se má provést záchrana, doporučuje se sestavit roční program školení včetně praktických záchranných nácviků. Také je dobré před započetím práce ve stísněném prostoru zvážit procvičení záchranné akce. 8.5 První pomoc Tam, kde existuje potenciální nebezpečí inertních plynů/nedostatku kyslíku, doporučuje se mít k dispozici zaměstnance, kteří jsou formálně kvalifikováni pro poskytnutí první pomoci a nebo provedení oživování v případě nehody. Nejjednodušší první pomocí pro někoho, kdo byl postižen účinky nedostatečného množství kyslíku, je přivést postiženou osobu na čerstvý vzduch pokud je to bezpečné! V mnoha zemích se vyžaduje další školení, aby poskytovatelé první pomoci byli kvalifikováni pro podávání kyslíku jako lékařského ošetření při anoxii a jiných podmínkách. 12

9 Závěry Dva důležité body, které je nutné si zapamatovat ohledně nehod z nedostatku kyslíku zahrnující inertní plyny: K nehodám následkem nedostatku kyslíku vlivem inertním plynům dochází neočekávaně a reakce zaměstnanců mohou být nesprávné. Aby k tomuto nedocházelo, musí všichni zaměstnanci, kteří pracují s inertními plyny nebo mohou být vystaveni jejich vlivu, absolvovat školení o nebezpečích vyplývajících z těchto plynů. Nehody zapříčiněné dusivým ovzduším jsou vždy vážné, ne-li fatální. Je naprosto nezbytné provádět jak pravidelné tak periodické školení pro všechny zaměstnance, stejně jako výcvik v záchranářských činnostech. 10 Reference [1] CGA dokument SB-2 2007 Oxygen-Deficient Atmospheres (Ovzduší s nedostatkem kyslíku) [2] EIGA Asphyxiation campaign documents 2003 (Dokumenty kampaně proti zadušení); včetně letáku Nebezpečí zadušení - Oxygen Deficiency training presentation and Newsletter 77/xx [3] Nebezpečí z nedostatku kyslíku. Videokazeta EIGA, 1997 [4] EIGA Position Paper PP-14: Definitions of Oxygen Enrichment/Deficiency Safety Criteria August 2006. (Definice obohacení kyslíkem/nedostatku kyslíku, Bezpečnostní kritéria) [5] Video room na webových stránkách US Chemical Safety and Hazard Investigation Board (Rada pro americkou chemickou bezpečnost a rizika) www.csb.gov [6] EIGA Position Paper (písemné stanovisko) PP-24: Abuse of Gases (Zneužívání plynů) [7] IGC Doc 004 Fire Hazards of Oxygen and Oxygen Enriched Atmospheres (Nebezpečí vzniku požáru kyslíku a ovzduší obohacených kyslíkem) [8] IGC Doc 040 Work Permit Systems (Systémy povolení práce) 13

1. Proč potřebujeme kyslík? Dodatek A: Souhrn pro operátory KYSLÍK JE PRO ŽIVOT NEZBYTNÝ BEZ DOSTATKU KYSLÍKU NEMŮŽEME ŽÍT Pokud dojde ke změně složení vzduchu, může dojít k ovlivnění nebo dokonce vážnému narušení lidského organismu. Pokud jsou přidány jiné plyny než kyslík nebo jsou smíchány s dýchaným vzduchem, koncentrace kyslíku se sníží (rozředí) a dojde ke stavu s nedostatkem kyslíku. Pokud dojde k nedostatku kyslíku kvůli přítomnosti inertních plynů (např. dusíku, helia, argonu atd.), dojde k poklesu fyzické/duševní výkonnosti, aniž by o tom postižená osoba věděla; při koncentraci okolo 11 % kyslíku ve vzduchu (namísto normální koncentrace 21 %) dochází ke ztrátě vědomí bez předchozího varování. Při nižších koncentracích než 11 % je velmi vysoké nebezpečí, že dojde k úmrtí v důsledku zadušení do několika minut, pokud se okamžitě neprovede oživování! Viz také EIGA Bezpečnostní informační bulletin NL/77 Kampaň proti zadušení. 2. Příčiny nedostatku kyslíku a) Při odpařování zkapalněných plynů (jako kapalný dusík, kapalný argon nebo kapalné helium) se z jednoho litru kapaliny vytvoří přibližně 600 až 850 litrů plynu. Tento nadměrně velký objem plynu může mít velmi rychle za následek vytvoření lokálního nedostatku kyslíku, pokud se nezajistí přiměřené větrání. 14

b) V případě, že z potrubí, lahví, nádob atd., unikají jiné plyny než kyslík, musí se vždy počítat s nedostatkem kyslíku. Proto by se měly pravidelně provádět kontroly na únik plynu. Do prostorů s omezeným nebo nepřiměřeným větráním (např. nádoby) se nesmí vstupovat, dokud se neprovede analýza vzduchu, nejsou potvrzeny bezpečné podmínky a není vydané povolení na práci. c) Pokud se provádějí práce v blízkosti větracích otvorů, větracích trubek nebo např. obslužných tras kolem nádob, musí být zaměstnanci připraveni na to, že se v těchto prostorech vypouští plyny s nízkou nebo nulovou koncentrací kyslíku d) Když se zařízení a nádoby proplachují dusíkem nebo jinými inertními plyny, vždy vzniká v místě vypouštění atmosféra s nedostatkem kyslíku. 3. Detekce nedostatku kyslíku LIDSKÉ SMYSLY NEMOHOU ZJISTIT NEDOSTATEK KYSLÍKU Měřicí přístroje udávají zvukový nebo vizuální alarm pro koncentraci kyslíku a mohou indikovat obsah kyslíku. Tyto přístroje by se měly vždy před použitím vyzkoušet venku. Pokud je možná přítomnost toxických nebo hořlavých plynů, měly by se používat specifické přístroje. 15

4. Dýchací přístroj V situacích, kde lze očekávat nedostatek kyslíku, který nejde odstranit vhodným větráním, se musí použít dýchací přístroj. K tomuto účelu nejsou použitelné plynové masky s filtrem pro toxické plyny (jako amoniak, chlór atd.). Doporučené druhy dýchacích přístrojů: Autonomní dýchací přístroj používající lahve se stlačeným vzduchem. Celoobličejové masky s respirátorem připojeným prostřednictvím hadice k přívodu externího čerstvého vzduchu. POZNÁMKA: Je třeba brát v úvahu, že při nošení těchto přístrojů, zejména u lahví plněných vzduchem, může být někdy obtížné vstoupit do montážních otvorů (průlezů). Musí se provádět pravidelná kontrola správné funkce těchto zařízení podle místních předpisů a nařízení. Uživatelé musí být školeni a musí pravidelně trénovat zacházení s vybavením. 5. Uzavřené prostory, nádoby atd. Každá nádoba nebo uzavřený prostor, kde se očekává prostředí s nedostatkem kyslíku a které jsou připojeny ke zdroji plynu, se musí od takového zdroje oddělit: Demontáží části potrubí nebo vložením záslepky před a během doby vstupu. Spolehnutí se na samotné uzavření ventilů může mít fatální následky. Prostor nebo nádoba by měly být řádně větrány a obsah kyslíku se musí pravidelně měřit před a v průběhu doby vstupu a práce v tomto prostoru. Pokud prostředí v takové nádobě nebo prostoru není dýchatelné, musí kvalifikovaná osoba použít dýchací přístroj. Povolení ke vstupu do takového prostoru musí být uděleno pouze po vydání povolení na práci podepsaného odpovědnou osobou. 16

Pokud je osoba v nádobě nebo stísněném prostoru, musí být trvale na místě pozorovatel supervizor, který se nachází mimo omezený vstup. Pozorovatel by měl mít ihned k dispozici autonomní dýchací přístroj. Osoba uvnitř uzavřeného prostoru musí mít speciální oděv nebo padákový pas s upevněným lanem pro usnadnění jeho záchrany. Povinnosti supervizora by měly být jasně definovány. Ke zvedání nezpůsobilé osoby může být nezbytný kladkostroj. 6. Opatření pro případ nouze V případě ztráty vědomí následkem nedostatku kyslíku, může být osoba zachráněna pouze v případě, je-li záchranný personál vybaven dýchacím přístrojem umožňujícím bez rizika vstoupit do prostoru s nedostatkem kyslíku. Odtáhněte postiženého ven a bez prodlení poskytněte kyslík z automatického dýchacího přístroje, je-li k dispozici, nebo poskytněte umělé dýchání. Návody a pokyny pro oživování můžete získat od Evropské rady pro resuscitaci (http://www.erc.edu). Pokračujte, dokud nezačne postižený samovolně dýchat nebo vám kvalifikovaný lékařský personál neporadí přestat. 17

Dodatek B1: Pokyny pro záchranu z běžně přístupných prostorů Scénář plánované záchranné akce: Pokud se provádí práce na systémech s inertním plynem nebo s kryogenní kapalinou v uzavřeném prostoru, navrhuje se : Aby osoba vstupující do prostoru měla osobní monitor kyslíku, i když jsou instalovány stabilní analyzační systémy, protože koncentrace kyslíku se může uvnitř prostoru měnit, pokud neprobíhá intenzivní větrání nebo je nedostačující samovolné odvětrávání plynu. Aby ovzduší v tomto prostoru bylo před vstupem zkontrolováno. Aby kontrolní hlídka měla stanoviště mimo rizikový prostor s možností udržovat vizuální a verbální kontakt s osobou vstupující do prostoru. Kontrolní hlídka musí zajistit, aby tato osoba opustila prostor v případě prvotních příznaků nedostatku kyslíku. Aby kontrolní hlídka vyhlásila poplach telefonem nebo rozhlasem v případě potíží. Aby kontrolní hlídka měla připravený autonomní dýchací přístroj (SCBA) pro bezpečný vstup do uzavřeného prostoru na pomoc nebo pro vytáhnutí oběti, je-li to nutné. Pokud neexistuje plán, jak by mohla kontrolní hlídka sama bezpečně vytáhnout osobu z prostoru, měla by být záchranná skupina upozorněna o probíhajícím vstupu do uzavřeného prostoru a měly by být připraveny dýchací přístroje (SCBA) a jiná zařízení, aby mohli členové záchranné skupiny vstoupit do uzavřeného prostoru na pomoc nebo pro vytažení oběti, je-li to nutné. Aby byly vytvořeny postupy umožňující, aby postižená osoba mohla být co nejdříve po vytažení z prostoru ošetřena kvalifikovaným lékařským personálem. Scénář neplánované záchranné akce: Pokud je osoba v bezvědomí nalezena ve stísněném nebo uzavřeném prostoru, kde je možná přítomnost ovzduší s inertním plynem/nedostatkem kyslíku, musí osoba, která postiženého objevila předpokládat, že vstupem do stejného prostoru ohrožuje svůj život. Tato osoba by měla vyhlásit poplach a zavolat pomoc, aby mohla být provedena připravená (plánovaná) záchranná akce. POUZE pokud lze vyprostit postiženou osobu z vnějšku místnosti, lze zvážit možnost vytáhnutí osoby z prostoru na čerstvý vzduch a přivolat lékařskou pomoc. POKUD osoba ztratila vědomí následkem ovzduší s nedostatkem kyslíku a byla v tomto prostředí nějakou dobu, je velmi pravděpodobné, že je mrtvá. Život nezajištěného zachránce by byl ohrožen nadarmo. 18

Dodatek B2: Pokyny pro záchranu ze stísněných prostorů Scénář plánované záchranné akce: Pokud se provádí práce ve stísněném prostoru, jako jsou nádoby nebo těžko přístupný prostor, kde se může vyskytovat ovzduší s inertním plynem/ nedostatkem kyslíku, je nutné: Ovzduší v prostoru má být před vstupem bezpečné, větrané a zkontrolované. Osoba vstupující do prostoru musí mít osobní monitor kyslíku. Pokud je to možné, měla by mít osoba vstupující do prostoru na sobě speciální oděv (nebo padákový pas) se záchranným lanem, tak aby ji mohly osoby z venku vytáhnout z prostoru. Možná bude třeba použít kladkostroj nebo jiné mechanické pomůcky. Mimo prostor se umístí kontrolní hlídka pro udržování vizuálního a verbálního kontaktu s osobou v prostoru pro zajištění, aby tato osoba opustila stísněný prostor v případě podezření nebo pozorování příznaků nedostatku kyslíku. Kontrolní hlídka může vyhlásit poplach a přivolat vyškolenou záchrannou skupinu telefonem nebo vysílačkou v případě potíží. Záchranná skupina by měla být upozorněna na probíhající práce ohledně vstupu do stísněných prostorů a měla by být připravena s dýchacími přístroji (SCBA) a jiným zařízením, aby mohla bezpečně vstoupit do stísněného prostoru na pomoc nebo pro vytažení oběti, je-li to nutné. Kontrolní hlídka by nikdy neměla vstupovat do stísněného prostoru. Měly by být vytvořeny postupy umožňující, aby postižená osoba mohla být co nejdříve po vytažení z prostoru ošetřena kvalifikovaným lékařským personálem. Scénář neplánované záchranné akce: Všechny stísněné prostory musí být uzavřeny nebo jinak zajištěny, aby se zamezilo vstupu nepovolaným osobám. Neměla by být žádná možnost nekontrolovaného vstupu do stísněného prostoru, takže by nemělo dojít k situaci neplánované záchranné akce! Pokud je nalezena osoba v bezvědomí ve stísněném nebo uzavřeném prostoru, kde je možná přítomnost ovzduší s inertním plynem/nedostatkem kyslíku, musí osoba, která postiženého objevila předpokládat, že vstupem do stejného prostoru ohrožuje svůj život. Musí vyhlásit poplach a přivolat pomoc, aby bylo možné provést připravenou záchrannou akci. POKUD oběť zkolabovala následkem ovzduší s nedostatkem kyslíku a byla zde určitou dobu, je velmi pravděpodobné, že je mrtvá. Život nezajištěného zachránce by byl ohrožen nadarmo. 19

Dodatek B3: Pokyny pro záchranu ze šachet, příkopů Scénář plánované záchranné akce: Pokud se provádí práce ve výkopech, příkopech, šachtách nebo jiných otevřených prostorech s potenciálním rizikem nízkého obsahu kyslíku v důsledku přítomnosti inertního plynu se doporučuje: Kontrola ovzduší v prostoru před vstupem do tohoto prostoru. Osoba vstupující do prostoru musí mít osobní monitor kyslíku, protože koncentrace kyslíku se může v různých místech prostoru měnit, pokud je v něm omezená cirkulace čerstvého vzduchu. Mimo prostor se umístí kontrolní hlídka pro udržování vizuálního a verbálního kontaktu s osobou v prostoru pro zajištění, aby tato osoba opustila omezený prostor v případě podezření nebo pozorování příznaků nedostatku kyslíku. Kontrolní hlídka může vyvolat poplach a přivolat vyškolenou záchrannou skupinu telefonem nebo vysílačkou v případě potíží. Kontrolní hlídka má připravený autonomní dýchací přístroj (SCBA), aby mohla bezpečně vstoupit do uzavřeného prostoru na pomoc nebo pro vytáhnutí oběti, je-li to nutné. Záchranná skupina by měla být upozorněna na probíhající práce při vstupu do stísněných prostorů a být připravena s dýchacími přístroji (SCBA), případně dalšími zařízeními, aby mohla bezpečně vstoupit do omezeného prostoru na pomoc nebo pro vytažení postižené osoby, je-li to nutné. Aby byly vytvořeny postupy umožňující, aby postižená osoba mohla být co nejdříve po vytažení z prostoru ošetřena kvalifikovaným lékařským personálem. Scénář neplánované záchranné akce: Pokud je nalezena osoba v bezvědomí ve stísněném nebo uzavřeném prostoru, kde je možná přítomnost ovzduší s inertním plynem/nedostatkem kyslíku, musí osoba, která postiženého objevila předpokládat, že vstupem do stejného prostoru ohrožuje svůj život. Musí vyhlásit poplach a přivolat pomoc, aby bylo možné provést připravenou záchrannou akci. POKUD oběť zkolabovala následkem ovzduší s nedostatkem kyslíku a byla zde určitou dobu, je velmi pravděpodobné, že je mrtvá. Život nezajištěného zachránce by byl ohrožen nadarmo. Navíc to bude často vyžadovat, aby postiženou osobu z těchto typů prostorů vytahovalo více osob. 20

Dodatek C: Nehody zahrnující nedostatek kyslíku Následující seznam upozorňuje na reálné nehody zaznamenané společností EIGA. Některé z nich se staly velmi nedávno. Seznam znázorňuje, jak je nutné pravidelně upozorňovat zaměstnance, stejně tak naše zákazníky na nebezpečí spojená s přítomností inertních plynů a nedostatku kyslíku. 1. V příkopu byla prováděna zkouška odolnosti nového potrubí pomocí dusíku. Vedoucí pracovník čety vstoupil do příkopu, aby zjistil příčinu slyšitelného úniku. Nadýchal se dusíku a zemřel. 2. Pracovník byl zasažen atmosférou s nedostatkem kyslíku po vstupu do velké skladovací nádrže, ve které byl dusík. Dva z jeho spolupracovníků, kteří mu šli na pomoc bez dýchacího zařízení, byli také zasaženi a všichni tři zemřeli. 3. Muž vstoupil do ocelové nádrže, která byla několik let uzavřena. Ovzduší uvnitř nádrže již nebylo vhodné k dýchání v důsledku úbytku kyslíku ze vzduchu způsobenému korozí oceli. 4. Pracovník smluvní společnosti měl svařovat uvnitř nádoby. Nádoba byla pod ochrannou atmosférou dusíku. Před započetím práce, byla vyvětrána vzduchem. Aby byl svářeč v bezpečí, byl požádán, aby si vzal dýchací masku napájenou čerstvým externím vzduchem. Naneštěstí druhý pracovník připojil hadici od čerstvo-vzdušného přístroje na rozvod dusíku a svářeč zemřel udušením. K této nehodě došlo proto, že vývod dusíku nebyl řádně označen a měl přípojku hadice shodnou s přípojkou běžného vzduchu. 5. Uvnitř silniční cisterny se provádělo sváření se směsí argonu. Během oběda byl ponechán svářecí hořák uvnitř cisterny. Ventil od argonu nebyl řádně uzavřen a argon unikal do prostoru. Když se svářeč vrátil zpět do cisterny, ztratil vědomí, ale naštěstí byl včas zachráněn. Zařízení, které je připojené ke zdroji plynu jiného než vzduch, se nesmí nikdy nechat uvnitř stísněných prostorů během polední pauzy, přerušení práce atd. Pouhé uzavření ventilů není zárukou proti úniku plynu. Pokud se v nádobách provádějí jakékoli práce s inertními plyny, dbejte na vhodné větrání nebo na používání vhodných dýchacích přístrojů. 6. Řidič maloobjemové cisterny s kapalným dusíkem prováděl přečerpávání kryogenní kapaliny. Připojil přepouštěcí hadici k instalované nádrži, která se nacházela v suterénu. Po započetí plnění mu jeden ze zaměstnanců zákazníka řekl, že se vytváří okolo nádrže oblak výparů. Řidič zastavil plnění a šel do prostoru nádrže, aby vše zkontroloval. Při sestoupení ze schodů zkolaboval, ale naštěstí jej uviděl jeden ze zaměstnanců zákazníka, kterému se podařilo nasadit si dýchací masku, sestoupit a bezpečně muže vytáhnout. Řidiče se podařilo oživit. Řidič nevěděl, že pojistná průtržná membrána na skladovací nádrži byla před započetím plnění netěsná a jakmile se začalo plnit, dusík unikal do okolí skladovací nádrže. Když sestoupil dolů, aby zjistil, co se stalo, aniž měl u sebe přenosný monitor kyslíku, který by ho upozornil na nedostatek kyslíku, byl zasažen ovzduším s nedostatkem kyslíku. Plnící instalace byla demontována a již se nepoužila. Nejenom, že byla nádrž umístěna v suterénu, ale pojistné a odtlakovací zařízení nemělo vyveden vývod do bezpečného prostoru. 7. Během běžné rutinní prohlídky zařízení na separaci vzduchu měl technik údržby za úkol vyměnit filtrační vložku u filtru pro kapalný kyslík. Výrobna byla odstavena a povolení práce bylo vydáváno každý den a pro každý další pracovní prvek. I přes tato opatření technik zkolaboval, když nedopatřením pracoval na filtru poté, co byl pročištěn dusíkem. Seřizovač zkolaboval zjevně z důvodu zadušení dusíkem. Již se ho nepodařilo oživit. 8. U kryogenické aplikace se přetlakový pojistný ventil zařízení umístěný na zařízení uvnitř budovy otevřel kvůli zvýšení tlaku ve skladovací nádrži umístěné vně budovy nad hodnotu tlaku nastavenou na přetlakovém pojistném ventilu zařízení. Další den ráno byli zaměstnanci při vstupu upozorněni výskytem námrazy a díky tomu nevstoupili dovnitř. 9. Zákazník dodával dva nízkoteplotní brousicí stroje, které byly umístěny do stejného prostoru v továrně. Zákazník nainstaloval propojení extrakčního systému dusíku mezi dva stroje. Jeden stroj byl vypnut kvůli čištění, zatímco druhý byl ponechán v provozu. Jeden z operátorů, který vstoupil do zařízení kvůli čištění, ztratil vědomí a zadusil se dříve, než přišla pomoc. Vzájemně propojený extrakční systém umožnil průtok odčerpaného dusíku z provozního stroje do zařízení, které se mělo čistit. 10. Řidič se zadusil během spouštění stanice na dusík u zákazníka. Nádrž stanice zákazníka byla umístěna v jámě, kterou skupina konstruktérů, distribuční skupina ani řidič nepovažovali za 21

stísněný prostor. Řidič byl vyslán, aby provedl uvedení do provozu sám. Během uvádění do provozu udělal řidič chybu otevřením ventilu přívodu kapaliny namísto odvzdušňovacího ventilu plynu, pro propláchnutí a ochlazení nádrže. Má se za to, že si hned nevšiml chyby ve ventilech zejména kvůli modifikovanému rozdělovacímu potrubí, které nechalo plyn odvětrávat z neuzavřeného odkalovacího zařízení ve vedení přívodu kapaliny. Když řidič otevřel ventil, plyn se začal odvětrávat, jak by k tomu normálně došlo s výjimkou špatného umístění. Když zjistil, že uniká kapalina místo odvětrávání plynu, vstoupil do jámy, aby napravil chybu s ventily. Tímto vstoupil do ovzduší bohatého na dusík (do prostředí s nedostatkem kyslíku). 11. Skupina pracovníků prováděla běžnou práci na vstupním konci zmrazovacího tunelu. Když se teplota tunelu blížila požadované hodnotě, nový operátor zjistil, že z výstupu zmrazovače vychází oblak plynného N 2. Okamžitě zvýšil rychlost radiálního větráku, aby urychlil odstraňování plynu z vývodu. Odsávací a radiální větrák byly v provozu v ručním módu. Následkem se oblak N 2 posunul k produkčnímu vstupu a prošel prostředím, kde pracovalo pět zaměstnanců. Naštěstí nedošlo k vážnému poranění a všichni se po odpočinku vrátili do práce. 12. Na ASU, ve fázi uvádění do provozu, pracovali tři natěrači subdodavatele na žebříku a prováděli dokončení nátěrů na věži dusík/voda. Pro dokončení nátěru horní části věže byla umístěna dřevěná deska přes odvětrací část do ovzduší. Jeden natěrač vyšplhal na desku, dostal se do výstupního proudu dusíku a on spadl do věže. Druzí dva rychle slezli ze žebříku na desku, aby zachránili svého kolegu. Oba také zkolabovali a spadli do věže. Všichni tři natěrači zemřeli dříve, než je bylo možné zachránit. 13. Zkušený dodavatel používal před spuštěním potrubí zemního plynu o průměru 0,5 m a délce 10 km k propláchnutí dusík. Když zaměstnanec dodavatele a dva zaměstnanci zákazníka vstoupili do vzdálené komory, zadusili se a byli později nalezeni mrtví. Dvě slepé příruby propouštěly dusík a nebyl použitý monitor kyslíku. 14. Nádrž zákazníka s dusíkem o objemu 10 m 3 na jednotce PSA měl kontrolovat kompetentní úřad. Inspektor vstoupil do nádrže a okamžitě ztratil vědomí. Dvě osoby z plynárenské společnosti, které se účastnily kontroly, vytáhly inspektora, aniž vstoupily do nádrže. Inspektor se zotavil. 15. Byla instalována nádrž s kapalným CO 2. Nádrž se měla propláchnout vzduchem, ale omylem byla hadice připojena k dusíku. Montážní otvor (vstup) nádrže byl umístěn 4 m nad zemí. Z neznámých důvodů smluvní zaměstnanec přinesl žebřík, vstoupil do nádrže a zadusil se. Stalo se to předtím, než bylo zaměstnancům ranní směny řečeno, aby nevstupovali do nádrže dříve, než byla provedena kontrola ovzduší. 16. Zaměstnanec vstoupil do řídicí kabiny, kde se během odstávky přístrojový vzduch dočasně nahradil dusíkem. Zelené světlo vně na dveřích indikovalo bezpečné ovzduší. Jakmile zaměstnanec vstoupil do kabiny, jeho osobní monitor kyslíku signalizoval 18 % kyslíku nebo nižší hodnotu. Po bezpečném opuštění prostoru, otevřel dveře. Když byla úroveň kyslíku v pořádku, zkontroloval odvětrávání. Odvětrávání nebylo v provozu. Signalizační světlo bylo chybně zapojeno. 17. Společnost dodavatele, seznámená s touto prací, vyprazdňovala perlit ve skladovací nádrži při montáži. Během této práce jeden pracovník upadl do perlitu do hloubky asi 3 m a zadusil se. 18. Během čištění a údržby vnitřních a vnějších povrchů nádrže na vodu byl jeden pracovník postižen anoxii v důsledku přítomného dusíku, který se používal pro propláchnutí nádoby namísto vzduchu. Dva zaměstnanci se ho pokusili zachránit a omdleli. Tito dva operátoři byli zachráněni a převezeni do nemocnice na intenzivní péči, bohužel první operátor zemřel. 19. Během instalace nového fázového separátoru LIN na potrubí LIN na stanovišti zákazníka vstoupil technik na střechu. Jeho osobní monitorovací zařízení kyslíku začalo okamžitě signalizovat nízkou úroveň kyslíku. Technik okamžitě opustil střešní prostor a informoval zákazníka. Později ve stejném týdnu bylo v chodu zákazníkem vlastněné zařízení na mražení potravin. V této době projektový inženýr naměřil ve výrobní místnosti koncentrace kyslíku hluboko pod 19 %. Opustil místnost, požádal všechny subdodavatele, aby opustili prostor a informoval zákazníka. Vyšetřením se zjistilo, že zákazník nepřipojil vedení pro odtah plynů ke stroji na mražení potravin, který vlastnil a nainstaloval. Vedení odtahu končilo v podkroví, nebylo prodlouženo ven do ovzduší. Zákazník přemostil výstup alarmu tak, aby přívod LIN nebyl vypínán nízkými koncentracemi O2. 22

20. Zkušený zaměstnanec stanoviště si chtěl udělat pár fotografií, aby je přidal ke zprávě týkající se potíží při výrobě ohledně úniku v kondenzátoru argonu. V řídicí místnosti požádal dodavatele, aby jej doprovodil při fotografování zařízení v cold boxu O hodinu později byli dva muži nalezeni v bezvědomí na vstupu do zařízení. Byli přivoláni zaměstnanci pohotovosti, kteří je již prohlásili za mrtvé. 21. Dva pracovníci na stanovišti zákazníka se zadusili a zemřeli ve stísněném prostoru při pokusu odblokovat potrubí s argonem. Použití argonu u této aplikace není schválené. K události došlo v čerpací jímce 2 metry pod úrovní terénu, která se používala pro odčerpání vody z blízkého příkopu. 22. V acetylenovém závodu došlo k poruše vzduchového kompresoru, který poskytuje přístrojový vzduch do závodu i pro dýchání. K potrubnímu systému byl připojen pro nahrazení funkce vzduchového kompresoru záložní dusík ze zásobníku kapalného dusíku.operátor si oblékl celoobličejovou dýchací masku, aby mohl provádět nakládání karbidu vápníku do podávacího zásobníku. Nadýchal se dusíku a zemřel. 23

Dodatek D: Značení nebezpečí inertních plynů SMRTELNÉ NEBEZPEČÍ Ovzduší s možností zadušení 24