Úřad práce ČR Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Jablonec nad Nisou

Úřad práce ČR Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Jablonec nad Nisou Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou v roce 2013 duben 2014

O B S A H I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU... 3 I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace... 3 I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace... 4 I.3 Silné stránky okresu... 5 I.4 Slabé stránky okresu... 5 II. ZAMĚSTNANOST... 5 II.1 Celková zaměstnanost... 5 III. NEZAMĚSTNANOST... 8 III.1 Vývoj nezaměstnanosti... 8 III.2 Absolventi škol a mladiství... 19 III.3 Osoby se zdravotním postižením... 20 III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce... 20 III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese... 21 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE... 26 IV.1 Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání... 26 IV.2 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska... 27 IV.3 Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání... 28 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI... 29 V.1 Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ... 29 V.2 Rekvalifikace a poradenství... 33 V.3 Vzdělávejte se pro růst!... 37 V.4 Realizované projekty ESF... 37 V.5 Projekty Evropské unie mimo ESF realizované KoP Jablonec nad Nisou... 39 VI. OČEKÁVANÝ VÝVOJ V ROCE 2014... 40 VI.1 Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou... 40 VI.2 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti... 40 Zpracoval : Mgr. M. Holý, Bc. A. Válková, Bc. M. Hrabálek, Ing. S. Čermáková Wetckeová Schválil : Ing. Elena Čermáková, ředitelka kontaktního pracoviště 2

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace 1 Okres Jablonec nad Nisou je příhraničním okresem. Na severu sousedí s Polskou republikou, na východě a jihu s okresem Semily, na západě pak s okresem Liberec. Společně s okresy Semily, Liberec, Česká Lípa tvoří podle reformy státní správy k 1. 1. 2000 územně správní celek Liberecký kraj, který se dále s okresem Děčín na české straně začleňuje do svazku hraničních území Euroregion Nisa. Obrázek 1: Mapa okresu Jablonec nad Nisou a jeho administrativního rozdělení (zdroj ČSÚ) Rozlohou 402 km 2 patří okres mezi 5 nejmenších okresů v České republice. Podle zjišťování ČSÚ žilo k 31. 12. 2013 žilo ve všech obcích okresu celkem 90 028 obyvatel. Středisky osídlení jsou především město Jablonec nad Nisou (45 453 obyvatel), dále Tanvald (6 622 obyvatel) a Železný Brod (6 319 obyvatel). Ve městech k uvedenému datu žilo 80,5 % obyvatel okresu. Hustota osídlení představovala 224 osob na km 2. Z celkové plochy okresu připadalo 55,4 % na lesní půdu, 32,2 % zaujímá zemědělská půda. K 1. 1. 2003 nabyla platnosti poslední reforma státní správy. Byly zrušeny okresní úřady a současně byly stanoveny územní obvody pověřených obcí II. stupně a správní obvody obcí s rozšířenou působností III. stupně. Touto reformou však nebyly zrušeny okresy jako územní 1 zdroj http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/okres_jablonec_nad_nisou_new 3

jednotky. Na území okresu Jablonec nad Nisou leží správní obvod obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou, správní obvod Tanvald (částečně zasahuje do okresu Semily) a správní obvod Železný Brod, které jsou zároveň územními obvody pověřených obecních úřadů. Obce Frýdštejn a Malá Skála spadají do správního obvodu Turnov. Území okresu je velmi členité. Nejnižší nadmořská výška 254 m n. m. je zjištěna při hladině řeky Jizery poblíž Malé Skály na jihozápadní hranici okresu, naopak v severní části okresu v Jizerských horách najdeme nejvyšší bod na vrcholu Černé hory ve výše 1085 m nad mořem. Většina z 34 obcí okresu se nachází v nadmořské výšce 400 až 800 m, okresní město leží ve výšce 475 m n.m. Podnebí je drsné, průměrná roční teplota 5,5 stupně je asi tři stupně pod celostátním průměrem. Srážky jsou velmi vydatné, jejich roční úhrn činí 1100 až 1200 mm. Území okresu je odvodňováno povodím řek Kamenice a Jizery ve východní části a řeky Nisy v západní části okresu. V Jizerských horách jsou vybudovány tři přehrady, z nichž dvě slouží jako zásobárny pitné vody, další přehrada v Jablonci nad Nisou slouží k rekreačním a sportovním účelům. I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Celkem je v okrese Jablonec nad Nisou podle ČSÚ zapsáno přes 23 tisíc ekonomických subjektů, z toho jedna čtvrtina z nich spadá do oblasti obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Významným odvětvím v okrese je zejména zpracovatelský průmysl, především průmysl skla a bižuterie, strojírenství a výroba součástek pro automobilový průmysl. Dříve důležitý textilní průmysl prošel rozsáhlou restrukturalizací a přestal být klíčovým průmyslovým odvětvím regionu. Okres Jablonec nad Nisou je vyhledávanou rekreační oblastí s velmi oblíbenými terény pro turistiku a klasické i alpské lyžařské disciplíny. I přes výborné rekreační podmínky však zůstává okres převážně průmyslovou oblastí. Zemědělství je ovlivňováno špatnými půdními a klimatickými podmínkami. Podnikatelské subjekty vzniklé po transformaci zemědělských družstev se zaměřují především na chov skotu a pěstování obilovin a pícnin. Dlouhodobě pozitivním rysem okresu byla nízká míra registrované nezaměstnanosti, která se pohybovala hluboko pod celostátním průměrem a dosahovala nejnižší hodnoty v rámci okresů Libereckého kraje. V roce 2008 však míra nezaměstnanosti překročila hodnotu za celou Českou republiku a v následujících letech 2009 a 2010 ji překračovala o 1 až 2 %. V letech 2012 a 2013 docházelo k oscilaci míry nezaměstnanosti resp. nového ukazatele, podílu nezaměstnaných osob ve věku 15 64 let, s tím, že republiková hodnota byla mnohem výrazněji ovlivněna sezónním faktorem a ke konci roku 2013 rostla mnohem rychleji. K 31.12.2013 byla okresní hodnota podílu nezaměstnaných nižší než celorepubliková hodnota o 0,7%, v rámci okresů Libereckého kraje představovala nejnižší hodnotu. Ve srovnání míry nezaměstnanosti 77 okresů celé České republiky patřila okresu Jablonec nad Nisou 29. nejlepší pozice. 31.12.2012 31.12.2013 meziroční index počet obyvatel celkem 89 987 90 028 100,0% z toho ženy 46 098 46 119 100,0% z toho věková kategorie: 0-14 let 13 614 13 739 100,9% 15 64 let 61 112 60 410 98,9% Tabulka 1: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Jablonec nad Nisou (zdroj ČSÚ) O vývoji demografické situace v jabloneckém okrese vypovídá tabulka 1. Počet obyvatel v meziročním srovnání mírně vzrostl. Od roku 2008 je zaznamenáván nárůst počtu obyvatel ve věkové kategorii 0-14 let, na druhé straně se snižoval počet obyvatel v produktivním věku. 4

I.3 Silné stránky okresu výhodná geografická poloha na mezinárodních tazích i vůči průmyslovým centrům (Praha, Mladá Boleslav, Německo, Polsko) významné přírodní zdroje vodárenské oblasti vysoká lesnatost území okresu, tradice lesnického hospodaření dlouhodobá tradice průmyslové výroby (strojírenství, sklářství, textil na ústupu, v současnosti automobilový průmysl) rozvinutost a vysoká technologická úroveň průmyslu, ekonomická síla průmyslových firem dostatečná diverzifikace průmyslové základny s výrazným podílem malých a středních firem příliv zahraničních investic v minulosti do strojírenských oborů a automobilového průmyslu nadprůměrný počet registrovaných podnikatelských subjektů stávající struktura středních škol a vyšších odborných škol schopná kapacitně i kvalitativně uspokojit požadavky trhu na profesní přípravu pracovních sil široká nabídka mimoškolní výchovy a vzdělávání kvalitní poskytování zdravotnických a sociálních služeb velmi dobré podmínky pro cestovní ruch, rekreaci a sportovní vyžití I.4 Slabé stránky okresu minimální prostor pro budování nových průmyslových zón, vysoký podíl tzv. brown fields mezi průmyslovými objekty v současnosti omezený přísun zahraničního kapitálu omezená nabídka pracovních příležitostí mimo okresní město Jablonce nad Nisou nekoncepční řešení cestovního ruchu chybějící management a produkty cestovního ruchu nedostatečná úroveň služeb (zejména v cestovním ruchu) nedostatečná místní podpora malého a středního podnikání nesoulad mezi potřebami trhu práce a profesní strukturou absolventů způsobený nezájmem o studium některých, zejména technických oborů nedostatečná vazba systému vzdělávání na poptávku po konkrétních profesích a kvalifikacích výrazné omezení vývoje a inovací ve firmách v důsledku nedostatku finančních zdrojů a kvalitních odborníků neexistence hospodářské koncepce regionu zastaralost a zanedbanost bytového fondu a výrobních areálů rozšíření sociálně patologických jevů podprůměrná úroveň gramotnosti obyvatelstva (vzhledem k požadavkům transformované ekonomiky) nízká dopravní obslužnost na venkově II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Zaměstnanost v jabloneckém okrese charakterizují údaje Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) uvedené v tabulce 2. Podle sdělení OSSZ s účinností nového zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 od 1.1.2009 nerozlišují organizace na malé a velké, ale všechny organizace jsou pro OSSZ zaměstnavatelé. Z údajů vyplývají následující skutečnosti: 5

V meziročním srovnání došlo ke snížení počtu zaměstnavatelů. Zároveň došlo i ke snížení počtu jejich zaměstnanců. Počet osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) klesl na nejnižší hodnotu od prosince 2008. Celkový počet pojištěnců evidovaných u OSSZ Jablonec nad Nisou se meziročně výrazně snížil o 1 995 na 31 169 osob (v předchozím období činil pokles 1 514 osob). Evidované subjekty u OSSZ 31.12.2012 31.12.2013 Meziroční index Počet zaměstnavatelů 2 029 1 867 92% Počet zaměstnanců 24 125 22 394 92,8% Osoby samostatně výdělečně činné 9 039 8 775 99,6% Pojištěnců celkem 33 164 31 169 93,98% Tabulka 2: Vývoj počtu zaměstnavatelů a evidence pojištěnců evidovaných OSSZ Kromě údajů OSSZ zpracovává KoP v Jablonci nad Nisou své vlastní údaje získané monitoringem zaměstnavatelů (MZ). Jeho cílem je především získání přehledu o počtu zaměstnanců u hlavních zaměstnavatelů v okrese a informací o připravovaných změnách zaměstnavatelů na poli zaměstnanosti. Hlavní údaje o výsledcích MZ uvádí následující tabulky (ve II. pololetí 2013 došlo k navýšení počtu monitorovaných zaměstnavatelů): Počty zaměstnanců 31.12.2012 31.12.2013 Meziroční index zaměstnavatelé zaměstnanci zaměstnavatelé zaměstnanci zaměstnanci 1-24 22 365 29 457 125,2% 25-99 77 4 029 80 4 067 100,9% 100-499 27 5 168 31 5 829 112,8% 500-999 4 2 923 4 2 738 93,7% Celkem 130 12 485 144 13 091 104,8% Tabulka 3: Počet zaměstnavatelů a zaměstnanců v rámci monitoringu zaměstnavatelů Kategorie zaměstnanců 31.12.2012 31.12.2013 Počet Podíl Počet Podíl Meziroční index Celkem 12 485 100,00% 13 091 100,00 104,90% Muži 6 642 53,20% 6 922 52,90 104,20% Ženy 5 843 46,80% 6 169 47,10 105,60% THP 4 831 x 5 339 x 110,50% Dělníci + POP 7 386 x 7 652 x 103,60% Osoby se ZP 536 4,30% 557 4,30 103,90% Mladiství 10 0,10% 4 0,03 40,00% Důchodci 417 3,30% 490 3,70 117,50% Cizinci s povolením 95 0,80% 162 1,20 170,50% Tabulka 4: Zaměstnanost u monitorovaných zaměstnavatelů podle kategorií zaměstnanců Celkem bylo do monitoringu zařazeno 144 subjektů. Zaměstnavatelům byly odeslány dotazníky se 100% návratností. V nejdůležitějším zpracovatelském průmyslu jsme u hlavních zaměstnavatelů zaznamenali mírné oživení a celkové zvýšení zaměstnanosti. U jednotlivých firem však vývoj probíhal odlišně v závislosti na momentálních zakázkách, některé průmyslové podniky zaznamenaly výrazné zvýšení, jiné naopak snížení stavu svých zaměstnanců. V rozdělení na hlavní ekonomické činnosti své stavy meziročně nejvýrazněji snižovali někteří zaměstnavatelé v průmyslu skla a bižuterie a v administrativních odvětvích, veřejné správě a vzdělávání. 6

Výraznější zvýšení zaměstnanosti u monitorovaných firem jsme zaznamenali u některých subjektů v automobilovém průmyslu, zejména ve výrobě plastových a pryžových výrobků, strojírenství a zároveň v oblasti pomalu vzrůstajícího bižuterního průmyslu. V řadě odvětví došlo k navýšení počtu monitorovaných zaměstnavatelů, proto jsou některé meziroční nárůsty počtu pracovníků výrazně vyšší (např. CZ-NACE 20 a 85). Kat. Odvětví CZ-NACE Stav k 31.12.2012 Stav k 31.12.2013 Meziroční index zaměst. pracov. zaměst. pracov. Pracovníci 1 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti 1 35 1 35 100,0% 10 Výroba potravinářských výrobků 2 392 3 405 103,3% 13 Výroba textilií 2 164 1 21 12,8% 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku - - - - x 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 2 51 2 43 84,3% 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 1 38 3 86 226,3% 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 7 1 212 8 1 177 97,1% 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 17 1 833 17 1 865 101,7% 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 2 141 2 140 99,2% 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 14 666 16 674 101,2% 27 Výroba elektrických zařízení 5 973 7 1 102 113,2% 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 5 1 058 2 1 114 105,2% 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 3 921 2 811 88,0% 31 Výroba nábytku 1 153 1 137 89,5% 32 Ostatní zpracovatelský průmysl - Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků 12 606 11 665 109,7% 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 1 49 1 50 102,0% 36 Shromažďování, úprava a rozvod vody 2 124 2 128 103,2% 38 Shromažďování a sběr odpadů 2 198 1 119 60,1% 39 Sanace a jiné činnosti související s odpady 0 0 1 100 x 41 Výstavba budov 2 52 1 20 38,4% 42 Inženýrské stavitelství 1 52 2 90 173,8% 43 Specializované stavební činnosti 1 52 2 57 109,6% 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 1 22 2 38 172,7% 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 1 62 1 68 109,6% 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 8 338 7 491 145,2% 49 Pozemní a potrubní doprava 2 286 3 359 125,5% 52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 2 113 0 0 0,0% 63 Informační činnosti 0 0 1 89 x 64 Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování 2 53 2 68 128,3% 68 Činnosti v oblasti nemovitostí 0 0 1 26 x 69 Právní a účetnické činnosti 2 99 0 0 0,0% 70 Činnosti vedení podniků, poradenství v oblasti řízení 0 0 1 15 x 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 2 39 2 46 117,9% 72 Výzkum a vývoj 1 39 1 36 92,3% 78 Činnosti související se zaměstnáním 1 93 1 118 126,8% 80 Bezpečnostní a pátrací činnosti 3 131 3 117 89,3% 82 Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání 3 106 3 91 85,8% 84 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 8 836 8 885 105,8% 85 Vzdělávání 4 239 14 517 216,3% 86 Zdravotní péče 3 936 3 963 102,8% 87 Pobytové služby sociální péče 5 323 5 325 100,6% CELKEM 131 12 485 144 13 091 104,9% Tabulka 5: Zaměstnanost podle převažující ekonomické činnosti zaměstnavatelů 7

V roce 2013 nebylo nahlášeno žádné hromadné propouštění u zaměstnavatelů působících v okrese Jablonec nad Nisou. Většina zaměstnavatelů snižovala počty svých zaměstnavatelů postupně během celého období bez povinnosti oznamovat hromadná propouštění Úřadu práce. V 1. pololetí roku 2014 předpokládá 18 podniků propouštění 61 zaměstnanců, 26 subjektů hodlá přijmout 195 nových pracovních sil. Pozitivní vývoj předpokládají zejména někteří zaměstnavatelé ve výrobě součástek pro automobilový průmysl, v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství i v průmyslu skla a bižuterie. Pokles zaměstnanosti se očekává v různých hospodářských odvětvích bez evidentní nepříznivé situace v některém z nich. Na základě informací poskytnutých zaměstnavateli v Monitorovacím dotazníku za rok 2013 předpokládáme, že u monitorovaných zaměstnavatelů dojde v roce 2014 k mírnému nárůstu či stagnaci počtu zaměstnanců. Vzhledem k omezení výdajů státního rozpočtu předpokládáme pokračující pokles zaměstnanosti ve stavebnictví, službách a veřejné správě. III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Vývoj nezaměstnanosti III.1.1 Hlavní ukazatele V roce 2013 byl zaznamenán na trhu práce jabloneckého okresu stabilní vývoj hodnot ukazatelů nezaměstnanosti. Nepotvrdil se tak nepříznivý nárůst zaznamenaný v roce 2012. Rok 2013 byl ve znamení stabilního vývoje zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu bez znatelných výkyvů. U některých klíčových zaměstnavatelů docházelo k výraznějšímu úbytku nebo nárůstu zaměstnanosti pouze díky momentálnímu stavu zakázek. Pokračoval rovněž stabilní vývoj celkové zaměstnanosti v klíčovém průmyslu skla a bižuterie. U některých hlavních zaměstnavatelů přesto docházelo k dalšímu poklesu zaměstnanosti a poklesu objemu zakázek. V ostatních průmyslových odvětvích rovněž můžeme hovořit o vývoji bez výraznějších změn v zaměstnanosti stejně tak v terciárním sektoru, kde byl zaznamenán u hlavních zaměstnavatelů stabilní vývoj stavu zaměstnanců. Graf 1: Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve věku 15-64 v České republice a jabloneckém okrese v letech 2005 2013 Podíl nezaměstnaných v jabloneckém okrese se v loňském roce pohyboval pod úrovní celorepublikové hodnoty a celkově vykazoval stabilnější vývoj. Oproti roku 2012 jsme 8

zaznamenali mírnější projevy sezónních vlivů, ukončování pracovních poměrů na konci roku, ukončování sezónních prací ve stavebnictví a nárůstu počtu evidovaných absolventů po ukončení studia. Graf 2: Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve věku 15-64 let v okresech Libereckého kraje Graf 3: Počet uchazečů o zaměstnání a volných míst v okrese Jablonec nad Nisou v letech 1997 2013 Ve všech okresech Libereckého kraje i v kraji jako celku byl zaznamenán v roce 2013 obdobný tradiční vývoj hodnot podílu nezaměstnaných osob dokumentovaný grafem 2. Po mírném zvýšení v lednu a únoru docházelo v dalších měsících roku k poklesu hodnot podílu nezaměstnaných, v červenci naopak k výraznému zvýšení. Nárůst nezaměstnanosti následně pokračoval v téměř celém 2. pololetí. V meziročním srovnání největší nárůst hodnot podílu nezaměstnaných zaznamenal okres Jablonec nad Nisou s meziročním indexem 111,9%. Naopak nejméně se zvýšil podíl nezaměstnaných osob v okrese Česká Lípa (index 103,4%). Na konci prosince 2013 vykazovaly nejnižší hodnoty podílu nezaměstnaných osob okresy 9

Jablonec nad Nisou (7,5%) a Liberec (8,5%). Hodnoty převyšující krajský podíl nezaměstnaných osob (8,5%) zaznamenaly okresy Semily (8,7%) Česká Lípa (9,1%). Graf 4: Vývoj počtu uchazečů a počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo Vývoj počtu uchazečů v uplynulém období zobrazují v dlouhodobém měřítku graf 3 a graf 4. V lednu byl zaznamenán typický nárůst nezaměstnanosti, v dalších měsících byl patrný obvyklý sezónní pokles počtu evidovaných uchazečů, od července docházelo k trvalému zvyšování. Ve sledovaném roce 2013 se zvýšily absolutní počty z 4 723 uchazečů v lednu na 4 867 uchazečů v prosinci s průměrnou měsíční hodnotou 4715 nezaměstnaných. To je o 430 více ve srovnání s rokem 2012. K 31.12.2013 evidoval úřad práce 4 867 uchazeče o zaměstnání. Ke konci prosince 2012 to bylo 4 470 nezaměstnaných, v meziročním srovnání byl tak zaznamenán nárůst počtu o 8,9%. Počet dosažitelných uchazečů se vyvíjel obdobně jako počet všech uchazečů. K 31.12.2013 evidoval úřad práce 4 521 uchazeče o zaměstnání. Ke konci prosince 2012 to bylo 4 137 nezaměstnaných. V meziročním srovnání byl tak zaznamenán nárůst počtu o 9,3%. III.1.2 Struktura uchazečů Ve skupinách evidovaných mužů a žen jsme v roce 2013 zaznamenali rozdílný vývoj počtu uchazečů. Výraznější vývoj se opět projevil u mužů, což souvisí s větším počtem přijatých uchazečů na místa v průmyslu a větším podílu pracovníků ve stavebnictví, které prochází pravidelným sezónním zahajováním a ukončováním sezónních prací. Na druhou stranu docházelo u mužů k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti v druhé polovině roku. K 31.12.2013 evidoval úřad práce 2 459 ženu, což je o 213 více (meziroční index 109,5%) než ke stejnému datu roku 2012. K 31.12.2013 bylo evidováno 2 408 mužů bez zaměstnání, což je o 184 více (meziroční index 108,3%) než před rokem. Z tabulky 7 věnované vzdělání uchazečů vyplývá, že stejně jako v předchozích obdobích bylo na konci prosince 2013 evidováno nejvíce uchazečů se středním odborným vzděláním (vyučen, třída H), základním vzděláním (třída C) a úplným středním vzděláním s maturitou a bez vyučení (M). K největšímu relativnímu poklesu počtu uchazečů za rok 2013 došlo u skupiny vyššího odborného vzdělání N, dále u skupin (B) a skupiny bez vzdělání (A). Nárůst jsme naopak zaznamenali především u skupin s bakalářským vzděláním (R), úplným středoškolským vzděláním (K) a nižším středním odborným vzděláním (E). 10

Stupeň vzdělání Stav k 31.12.2012 Stav k 31.12.2013 Rozdíl Meziroční index počet % počet % počet % Celkem (A) bez vzdělání 7 0,2 5 0,1-2 71,4 (B) neúplné základní vzdělání 20 0,4 18 0,4-2 90,0 (C) základní vzdělání + praktická škola 1407 31,5 1531 31,5 124 108,8 (D) nižší střední vzdělání 1 0,0 1 0,0 0 100,0 (E) nižší střední odborné vzdělání 69 1,5 87 1,8 18 126,1 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 1694 37,9 1803 37,0 109 106,4 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 24 0,5 24 0,5 0 100,0 (K) ÚSV 95 2,1 120 2,5 25 126,3 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 162 3,6 199 4,1 37 122,8 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) 747 16,7 819 16,8 72 109,6 (N) vyšší odborné vzdělání 42 0,9 32 0,7-10 76,2 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 0 0,0 0 0,0 0 0,0 (R) bakalářské vzdělání 37 0,8 55 1,1 18 148,6 (T) vysokoškolské vzdělání 161 3,6 170 3,5 9 105,6 (V) doktorské vzdělání 4 0,1 3 0,1-1 75,0 celkem 4470 100,0 4867 100,0 397 108,9 Ženy (A) bez vzdělání 5 0,2 3 0,1-2 60,0 (B) neúplné základní vzdělání 9 0,4 10 0,4 1 111,1 (C) základní vzdělání + praktická škola 689 30,7 765 31,1 76 111,0 (D) nižší střední vzdělání 0 0,0 1 0,0 1 0,0 (E) nižší střední odborné vzdělání 36 1,6 43 1,7 7 119,4 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 758 33,7 796 32,4 38 105,0 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 21 0,9 22 0,9 1 104,8 (K) ÚSV vzdělání 61 2,7 75 3,1 14 123,0 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 77 3,4 92 3,7 15 119,5 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) 448 19,9 512 20,8 64 114,3 (N) vyšší odborné vzdělání 31 1,4 19 0,8-12 61,3 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 0 0,0 0 0,0 0 0,0 (R) bakalářské vzdělání 21 0,9 37 1,5 16 176,2 (T) vysokoškolské vzdělání 88 3,9 84 3,4-4 95,5 (V) doktorské vzdělání 2 0,1 0 0,0-2 0,0 ženy celkem 2246 100,0 2459 100,0 213 109,5 Muži (A) bez vzdělání 2 0,1 2 0,1 0 100,0 (B) neúplné základní vzdělání 11 0,5 8 0,3-3 72,7 (C) základní vzdělání + praktická škola 718 32,3 766 31,8 48 106,7 (D) nižší střední vzdělání 1 0,0 0 0,0-1 0,0 (E) nižší střední odborné vzdělání 33 1,5 44 1,8 11 133,3 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 936 42,1 1007 41,8 71 107,6 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 3 0,1 2 0,1-1 66,7 (K) ÚSV vzdělání 34 1,5 45 1,9 11 132,4 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 85 3,8 107 4,4 22 125,9 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyuč.) 299 13,4 307 12,7 8 102,7 (N) vyšší odborné vzdělání 11 0,5 13 0,5 2 118,2 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 0 0,0 0 0,0 0 0,0 (R) bakalářské vzdělání 16 0,7 18 0,7 2 112,5 (T) vysokoškolské vzdělání 73 3,3 86 3,6 13 117,8 (V) doktorské vzdělání 2 0,1 3 0,1 1 150,0 muži celkem 2224 100,0 2408 100,0 184 108,3 Tabulka 7: Struktura evidovaných uchazečů podle stupně dosaženého vzdělání Graf 5: Vývoj počtu evidovaných mužů a žen 11

Tabulka 8 rozděluje nezaměstnané do skupin podle věku. Úřad práce evidoval k 31.12.2013 nejvíce uchazečů v kategoriích od 20 do 24 let, od 35 do 39 let a mezi 55 a 59 lety. Mezi muži dominovali uchazeči od 20 do 24 let a od 30 do 34 let, mezi ženami patřily k nejpočetnějším uchazečky mezi 35 a 39 lety věku. V meziročním srovnání došlo ke zvýšení celkového počtu evidovaných ve všech věkových skupinách s výjimkou mladistvých do 19 let a uchazečů mezi 45 a 49 lety. V rozdělení podle pohlaví došlo k nárůstu nezaměstnanosti zejména u žen, a to ve skupinách od 25 do 29 let a mezi 55 a 59 lety. Nejrizikovější skupina uchazečů nad 50 let věku zaznamenala nárůst počtu uchazečů. Celkový podíl osob nad 50 let v evidenci se za rok 2013 zvýšil, na konci prosince 2013 činil 24,9 %, na konci roku 2012 to bylo 24,2 %. Celkem Věk Stav k 31.12.2012 Stav k 31.12.2013 Rozdíl počet % počet % počet Meziroční index % do 19 let 240 5,4 224 4,6-16 93,3 20-24 let 616 13,8 643 13,2 27 104,4 25-29 let 496 11,1 552 11,3 56 111,3 30-34 let 501 11,2 577 11,9 76 115,2 35-39 let 579 13,0 641 13,2 62 110,7 40-44 let 471 10,5 526 10,8 55 111,7 45-49 let 489 10,9 488 10,0-1 99,8 50-54 let 436 9,8 493 10,1 57 113,1 55-59 let 532 11,9 585 12,0 53 110,0 60 a více 110 2,5 138 2,8 28 125,5 uchazeči celkem 4470 100,0 4867 100,0 397 108,9 Ženy do 19 let 98 4,4 106 4,3 8 108,2 20-24 let 284 12,6 288 11,7 4 101,4 25-29 let 219 9,8 267 10,9 48 121,9 30-34 let 261 11,6 278 11,3 17 106,5 35-39 let 349 15,5 373 15,2 24 106,9 40-44 let 265 11,8 307 12,5 42 115,8 45-49 let 277 12,3 266 10,8-11 96,0 50-54 let 247 11,0 257 10,5 10 104,0 55-59 let 239 10,6 300 12,2 61 125,5 60 a více 7 0,3 17 0,7 10 242,9 ženy celkem 2246 100,0 2459 100,0 213 109,5 Muži do 19 let 142 6,4 118 4,9-24 83,1 20-24 let 332 14,9 355 14,7 23 106,9 25-29 let 277 12,5 285 11,8 8 102,9 30-34 let 240 10,8 299 12,4 59 124,6 35-39 let 230 10,3 268 11,1 38 116,5 40-44 let 206 9,3 219 9,1 13 106,3 45-49 let 212 9,5 222 9,2 10 104,7 50-54 let 189 8,5 236 9,8 47 124,9 55-59 let 293 13,2 285 11,8-8 97,3 60 a více 103 4,6 121 5,0 18 117,5 muži celkem 2224 100,0 2408 100,0 184 108,3 Tabulka 8 : Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku 12

k 31.12.2012 k 31.12.2013 Uchaze CZ-ISCO Zaměstnání či Uchazeči Uchazeči VM U/VM meziroč ní index 0 Zaměstnanci v ozbrojených silách 1 1 0 x 100,0% 11 Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností 1 1 0 x 100,0% 12 Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních, administrativních a podpůrných činností 15 14 0 x 93,3% 13 Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií, vzdělávání a v příbuzných oborech 17 9 1 9 52,9% 14 Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb, obchodu a ostatní řídící pracovníci 7 5 0 x 71,4% 1 Zákonodárci a řídící pracovníci 41 29 1 29 70,7% 21 Specialisté v oblasti vědy a techniky 34 52 5 10,4 152,9% 22 Specialisté v oblasti zdravotnictví 11 7 3 2,3 63,6% 23 Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 56 52 11 4,7 92,9% 24 Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě 26 20 6 3,3 76,9% 25 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 17 12 6 2 70,6% 26 Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příbuzných oblastech 41 35 0 x 85,4% 2 Specialisté 185 178 31 5,7 96,2% 31 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 69 87 9 9,7 126,1% 32 Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 14 25 3 8,3 178,6% 33 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 146 183 16 11,4 125,3% 34 Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury, sportu a v příbuzných oborech 28 29 0 x 103,6% 35 Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií 18 17 0 x 94,4% 3 Techničtí a odborní pracovníci 275 341 28 12,2 124,0% 41 Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů 371 455 3 151,7 122,6% 42 Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 52 48 2 24 92,3% 43 Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 67 67 1 67 100,0% 44 Ostatní úředníci 24 15 7 2,1 62,5% 4 Úředníci 514 585 13 45 113,8% 51 Pracovníci v oblasti osobních služeb 382 387 41 9,4 101,3% 52 Pracovníci v oblasti prodeje 378 425 4 106,3 112,4% 53 Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 51 53 3 17,7 103,9% 54 Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 85 83 11 7,5 97,6% 5 Pracovníci ve službách a prodeji 897 948 59 16,1 105,7% 61 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství 25 27 0 x 108,0% 62 Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti 6 3 0 x 50,0% 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 32 30 0 x 93,8% 71 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) 296 356 10 35,6 120,3% 72 Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech 169 189 43 4,4 111,8% 73 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie 177 209 7 29,9 118,1% 74 Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 33 19 4 4,8 57,6% 75 Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech 84 105 9 11,7 125,0% 7 Řemeslníci a opraváři 759 878 73 12,0 115,7% 81 Obsluha stacionárních strojů a zařízení 89 54 70 0,8 60,7% 82 Montážní dělníci výrobků a zařízení 452 409 42 9,7 90,5% 83 Řidiči a obsluha pojízdných zařízení 306 268 13 20,6 87,6% 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 847 731 125 5,8 86,3% 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 913 1140 16 71,3 124,9% CZ-ISCO neuvedeno 7 6 0 X 85,7% CZ-ISCO C e l k e m 4470 4867 346 14,1 108,9% Tabulka 9 : Struktura uchazečů a volných míst podle hlavních tříd a tříd CZ-ISCO k 31.12.2013 kvalifikovaný odhad Rozdělení uchazečů podle hlavních skupin požadovaných zaměstnání číselníku CZ-ISCO zobrazují graf 6 a podrobně tabulka 9. Ta zobrazuje pouze kvalifikované odhady hodnot oficiální údaje nejsou díky absenci odpovídajících statistických výkazů v novém informačním systému k dispozici. Nejvýraznější podíl (23,4 %), zaujímali na konci prosince 2013 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (hlavní třída č.9), dále pracovníci ve službách a prodeji (hlavní třída 5), řemeslníci a opraváři (hlavní třída 7) a obsluha strojů a zařízení, montéři (hlavní třída 8). K nejvýraznějšímu poklesu počtu uchazečů došlo u dělnických profesí, nevýrazněji pak u třídy 81 (Obsluha průmyslových zařízení). Dále byl pokles zaznamenán u třídy 74 (Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky) a 14 (Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a 13

stravovacích služeb, obchodu a ostatní řídící pracovníci). Významný nárůst nezaměstnanosti jsme zaznamenali u specialistů v oblasti vědy a techniky (třída 21), odborných pracovníků ve zdravotnictví (třída 32), všeobecných administrativních pracovníků (třída 41) a u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (hlavní třída 9). Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo (U/VM) zaznamenal během roku 2013 dva výrazné nárůsty v měsíci dubnu a listopadu způsobené poklesem volných pracovních míst. Hodnota ukazatele klesla v průběhu roku z lednové hodnoty 14,4 na 13,9 v prosinci. Průměrná hodnota ukazatele v roce 2013 činila 14,1. Ve srovnání v roce 2012 činila průměrná hodnota 15,1. Vývoj ukazatele byl ovlivněn zejména zrušenou povinností zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa úřadu práce. Podle tabulky 9 jsme v roce 2013 zaznamenali nejvýraznější převis nabídky nad poptávkou ve třídě 41 (všeobecní administrativní pracovníci), 52 (pracovníci v oblasti prodeje) a v hlavní třídě 9. Nejpříznivější poměr mezi nabídkou a poptávkou byl na konci roku 2013 registrován u třídy 22 (specialisté ve zdravotnictví), 24 zahrnující specialisty v obchodní sféře a veřejné správě, 25 (specialisté v oblasti IT), 72 s kvalifikovanými kovodělníky a strojírenskými dělníky a 81(Obsluha stacionárních zařízení). 8 obsluha strojů a zařízení, montéři 15% 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 23% 1 zákonodárci a řídící pracovníci 1% 2 specialisté 4% 3 techničtí a odborní pracovníci 7% 4 úředníci 12% 7 řemeslníci a opraváři 18% 6 kvalifikovaní pracovníci v zem., les. a ryb. 1% Graf 6: Rozdělení uchazečů podle hlavních tříd CZ-ISCO k 31.12.2013 5 pracovníci ve službách a prodeji 19% Graf 7: Meziroční srovnání podílu jednotlivých skupin uchazečů podle délky evidence 14

Rozdělení uchazečů podle délky evidence je uvedené v tabulce 10. Z údajů vyplývá, že na konci roku 2013 pobývalo nejvíce uchazečů v evidenci do 3 měsíců a více než 24 měsíců. Tabulka 10 a graf 7 ukazují odlišné trendy ve vývoji evidenčních skupin. Jednak výrazný meziroční nárůst počtu uchazečů v kategoriích s evidencí nad 12 měsíců a na druhé straně výrazný pokles podílu uchazečů ve skupině s evidencí do 3 měsíců. Na konci roku 2013 evidoval úřad práce celkem 2 901 dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (nad 6 měsíců evidence) představujících 59,6 % celkového počtu a 2 013 uchazečů s evidencí delší než 12 měsíců (41,4 % celkového počtu uchazečů). Ve skupině s evidencí nad 6 měsíců tak došlo k meziročnímu nárůstu podílu o 6,7 procentního bodu, ve druhé skupině nad 12 měsíců k nárůstu o 6,4 p.b. Celkem Délka evidence Stav k 31.12.2012 Stav k 31.12.2013 Rozdíl počet % počet % počet Meziroční index % do 3 měsíců 1 218 27,2 1 138 23,3-80 93,4 3-6 měsíců 857 19,2 846 17,3-11 98,7 6-9 měsíců 459 10,3 458 9,4-1 99,8 9-12 měsíců 380 8,5 430 8,8 50 113,2 12-24 měsíců 675 15,1 964 19,7 289 142,8 více než 24 měsíce 881 19,7 1 049 21,5 168 119,1 uchazeči celkem 4 470 100,0 4 867 100,0 415 109,3 Ženy do 3 měsíců 478 21,3 498 20,3 20 104,2 3-6 měsíců 454 20,2 434 17,6-20 95,6 6-9 měsíců 265 11,8 244 9,9-21 92,1 9-12 měsíců 192 8,5 206 8,4 14 107,3 12-24 měsíců 352 15,7 500 20,3 148 142,0 více než 24 měsíce 505 22,5 577 23,5 72 114,3 ženy celkem 2 246 100,0 2 459 100,0 213 109,5 Muži do 3 měsíců 740 33,3 640 26,4-100 86,5 3-6 měsíců 403 18,1 412 17,0 9 102,2 6-9 měsíců 194 8,7 214 8,8 20 110,3 9-12 měsíců 188 8,5 224 9,2 36 119,1 12-24 měsíců 323 14,5 464 19,1 141 143,7 více než 24 měsíce 376 16,9 472 19,5 96 125,5 muži celkem 2 224 100,0 2 426 100,0 202 109,1 Tabulka 10 : Struktura evidovaných uchazečů podle délky evidence Graf 8: Vývoj struktury uchazečů podle délky evidence 15

III.1.3 Tok nezaměstnanosti Graf 9: Počet nově hlášených, vyřazených a umístěných uchazečů Graf 10: Podíl hlavních důvodů vyřazení na celkovém počtu vyřazených uchazečů Vývoj ukazatelů toku nezaměstnanosti zobrazují grafy 9 a 10. Největší pohyb uchazečů během roku 2013 zaznamenal úřad práce tradičně v lednu a v září. Vysoký počet nově hlášených uchazečů v těchto měsících je důsledkem sezónních vlivů. V průměru se měsíčně zaevidovalo 448 uchazečů, vyřazeno bylo 415 uchazečů, z toho umístěno bylo v průměru 203 uchazečů. Celkem bylo za sledované období nově zaevidováno 5377 uchazečů, vyřazeno bylo 4980 a z toho umístěno bylo 2435 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s rokem 2012 se 16

celkový počet nově zaevidovaných snížil o 283, počet vyřazených se snížil o 25 a počet umístěných rovněž poklesl o 390. Zastoupení hlavních důvodů vyřazení zobrazuje graf 10. III.1.4 Volná pracovní místa Vývoj počtu volných pracovních míst je zobrazen v grafu 11. Průměrně bylo v roce 2013 nabízeno 350 volných míst, což je ve srovnání s rokem 2012 o 50 míst více. K 31.12.2013 nabízeli zaměstnavatelé 351 pracovní příležitosti, tedy o 43 méně než na konci roku 2012. K viditelnému nárůstu poptávky docházelo prakticky během celého roku zejména díky zvýšenému zájmu o profese ve strojírenství, kovodělném průmyslu a výrobě součástek v automobilovém průmyslu. Ovlivňujícím faktorem v průběhu roku 2013 bylo zrušení povinnosti zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa úřadům práce. Na trhu práce jsou zaměstnavateli hlášena další pracovní místa, která nejsou v databázi úřadu práce. Jedná se zejména o příležitosti v automobilovém a dalším zpracovatelském průmyslu prostřednictvím soukromých internetových portálů či agentur práce. Graf 11: Vývoj počtu volných pracovních míst Stupeň vzdělání Stav k 31.12.2012 Stav k 31.12.2013 VM % Uchazeči VM % Uchazeči (A) bez vzdělání 4 0,0 7 1 0,3 5 (B) neúplné základní vzdělání 0 1,0 20 0 0 18 (C) základní vzdělání + praktická škola 64 15,7 1407 104 29,6 1531 (D) nižší střední vzdělání 1 0,3 1 0 0,0 1 (E) nižší střední odborné vzdělání 0 0,0 69 0 0,0 87 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 162 40,9 1694 191 54,4 1803 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 16 4,1 24 0 0,0 24 (K) ÚSV vzdělání 0 0,0 95 2 0,6 120 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 6 1,8 162 4 1,1 199 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyuč.) 128 32,9 747 38 10,8 819 (N) vyšší odborné vzdělání 2 0,5 42 1 0,3 32 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 2 0,0 0 1 0,3 0 (R) bakalářské vzdělání 9 0,5 37 9 2,6 55 (T) vysokoškolské vzdělání 0 2,3 161 0 0,0 170 (V) doktorské vzdělání 0 0,0 4 0 0,0 3 Celkem 394 100,0 4470 351 100,0 4867 Tabulka 11: Volná místa podle stupně požadovaného vzdělání 17

Trvale nízký počet volných pracovních míst registrujeme především pro nekvalifikovanou pracovní sílu. U zaměstnavatelů v důležitém průmyslu skla a bižuterie, kde zaznamenáváme stabilní vývoj zaměstnanosti, registrujeme již delší časové období nízkou poptávku po pracovní síle. Hlavní třída CZ-ISCO k 31.12.2012 k 31.12.2013 Rozdíl Meziroční index 1 zákonodárci a řídící pracovníci 45 11-34 24,4% 2 specialisté 32 27-5 84,4% 3 techničtí a odborní pracovníci 94 45-49 47,9% 4 úředníci 13 39 +26 300,0% 5 pracovníci ve službách a prodeji 80 54-26 67,5% 6 kvalifikovaní pracovníci v zem., les. a ryb. 0 1 +1 x 7 řemeslníci a opraváři 82 151 +69 184,1% 8 obsluha strojů a zařízení, montéři 34 35 +1 102,9% 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 14 9-5 64,3% 0 zaměstnanci v ozbrojených službách 0 0 0 x Celkem 394 372-22 94,4% Tabulka 12: Rozdělení volných pracovních míst podle hlavních tříd číselníku CZ-ISCO V tabulkách 9 a 12 je zachycena struktura volných míst podle profesních skupin CZ-ISCO. Největší nárůst poptávky byl v roce 2013 zaznamenán u hlavních tříd 4 úředníci a 7 řemeslníci a opraváři. Výrazný nárůst v hlavní třídě 7 zahrnující řemeslníky a opraváře byl způsoben oživením průmyslové výroby a zvýšenou poptávkou po kvalifikovaných dělnících zejména ve strojírenství a kovodělném průmyslu. U hlavní třídy 4 se zvýšení počtu volných míst projevilo díky výraznějšímu nárůstu poptávaných pozic ve třídě 41 všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů. Výrazný pokles volných pracovních míst byl ke konci roku 2013 zaznamenán u tříd 1 zákonodárci a řídící pracovníci a 3 techničtí a odborní pracovníci. Jak lze vidět v tabulce 13, nejvíce pracovních příležitostí bylo ke konci roku 2013 nabízeno pro obsluhu strojů a zařízení, montážní dělníky, slévače a svářeče, číšníky a kuchaře. CZ-ISCO Profese VPM k 31. 12. 2013 816 Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků 52 821 Montážní dělníci výrobků a zařízení 42 721 Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci 28 513 Číšníci, servírky a barmani 20 512 Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 17 814 Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru 15 235 Ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 11 332 Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obchodní zástupci, nákupčí a obchodní makléři 441 Ostatní úředníci 7 833 Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají 6 541 Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 6 Tabulka 13: Nejpočetnější volná pracovní místa k 31.12.2013 11 18

III.2 Absolventi škol a mladiství Graf 12: Počet evidovaných absolventů a mladistvých a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání Na konci roku 2013 evidoval úřad práce 293 absolventů (6,0 % celkového počtu uchazečů), ve skupině mladistvých evidoval úřad práce 55 uchazečů (1,1 %). Pro srovnání na konci roku 2012 registroval úřad práce v této skupině 292 nezaměstnaných absolventů (podíl na celkovém počtu uchazečů 6,5 %) a 54 mladistvých, představujících 1,2 % všech evidovaných. Po poklesu počtu absolventů v první polovině roku byl v červenci opět zaznamenán nárůst, který dosáhl svého maxima v září s celkovým počtem 339 uchazečů. Tato hodnota překročila loňskou hodnotu 317 uchazečů, která byla nejvyšší od roku 2004, což vypovídá o vzrůstající tendenci nezaměstnanosti absolventů v průběhu posledních let. Nicméně podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů je stabilní a pohybuje se v průměru okolo 6 % všech uchazečů. U mladistvých byl počet i podíl oproti roku 2012 stabilní a průměrně dosahoval 56 uchazečů s podílem v průměru 1,2 % z celkového počtu uchazečů. KKOV KKOV text k 30.9.2013 podíl k 30.4.2013 podíl k 31.12.2012 podíl 6341M Ekonomika a podnikání, Obch. akademie, Obch podnikatelská činnost 18 6,9% 36 14,1% 30 13,3% 6441L Podnikání v oborech 14 5,3% 7 2,7% 10 4,4% 7941K Gymnázium 12 4,6% 18 7,1% 11 4,9% 8241M Výtvarné zpracování skla 11 4,2% 8 3,1% 3 1,3% 6551H Kuchař-číšník 8 3,1% 12 4,7% 16 7,1% 6542M Hotelnictví 7 2,7% 10 3,9% 7 3,1% 6208T Ekonomika a management 7 2,7% 7 2,7% 5 2,2% 6651H Prodavač smíšené zboží 6 2,3% 6 2,4% 6 2,7% 6341N Mezinárodní obchodní styk 6 2,3% 6 2,4% 6 2,7% 3356H Truhlář, truhlářské práce 4 1,5% 7 2,7% 6 2,7% 2341M Strojírenství 4 1,5% 9 3,5% 12 5,3% Absolventi celkem 275 100,0% 225 100,0% 292 100,0% Tabulka 14 : Evidovaní absolventi škol podle nejčastějších oborů Důležité jsou rovněž stupeň a obor dosaženého vzdělání a vlastní snaha o získání zaměstnání. Tabulka 14 informuje o nejčastěji se vyskytujících studijních oborech u evidovaných absolventů. Podle oboru vzdělání mají dlouhodobě největší zastoupení v evidenci absolventi oboru Ekonomika a podnikání, dále mezi nejpočetnější patřily v II. 19

pololetí 2013 obory Podnikání v oborech, Gymnázium, Výtvarné zpracování skla a Kuchařčíšník. V meziročním srovnání došlo k nejvyššímu růstu počtu evidovaných u oborů Výtvarné zpracování skla. Uchazeči s těmito obory však většinou nemají praxi a nesplňují náročné požadavky zaměstnavatelů. III.3 Osoby se zdravotním postižením V roce 2013 došlo k mírnému nárůstu počtu uchazečů se zdravotním postižením. K 31.12.2013 evidoval úřad práce 576 osoby se ZP představujících 11,8 % všech evidovaných uchazečů. V meziročním srovnání je to o 11 uchazečů více než ke stejnému datu roku 2012, podíl na celkovém počtu poklesl o 0,2 %. Graf 13: Počet evidovaných osob ze zdravotním postižením a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů Pokles evidovaných osob se zdravotním postižením byl ovlivněn zejména následujícími faktory. Zaměstnavatelé jednak zaměstnávají vyšší počet OZP díky možnosti získání příspěvku podle 78 zákona o zaměstnanosti na vymezených chráněných místech. Dalším faktorem jsou zpřísněné podmínky přiznávání statutu osoby se zdravotním postižením a obecně nižší počet takových osob na trhu práce. Stále se však na trhu práce projevuje minimální počet volných míst vhodných pro OZP a nízký zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání této skupiny osob. Vysokou nezaměstnanost zdravotně postižených osob ovlivňuje vedle objektivních zdravotních omezení a malého zájmu zaměstnavatelů o jejich zaměstnávání rovněž nízká motivace k uplatnění na trhu práce a přizpůsobivost požadavkům zaměstnavatelů. III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce V evidenci uchazečů bez kvalifikace došlo v meziročním srovnání k nárůstu jejich počtu. K 31.12.2013 bylo evidováno 1 554 uchazečů bez vzdělání a se vzděláním základním, ke stejnému datu roku 2012 to bylo 1 434 uchazečů. Na celkovém počtu evidovaných se nekvalifikovaní podíleli 32,0 %, tedy o 0,1 % méně než před rokem. Stejně jako v minulých letech jsme zaznamenali nízký zájem zaměstnavatelů o nekvalifikovanou pracovní sílu, menší 20

počet volných pracovních míst pro tuto skupinu a méně intenzivní umísťování těchto osob na trhu práce. Ohroženou skupinou jsou i osoby s péčí o dítě do 15 let. Na konci prosince 2013 evidoval úřad práce 760 uchazečů, což představuje 15,6 % všech evidovaných. Jejich počet se meziročně zvýšil o 46 uchazečů, podíl na celkovém počtu uchazečů se snížil o 0,4 %. Ve skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů došlo k poklesu počtu uchazečů i podílu na celkovém počtu uchazečů. Na konci roku 2013 evidoval úřad práce celkem 2 901 dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (nad 6 měsíců evidence) představujících 59,6 % celkového počtu a 2 013 uchazečů s evidencí delší než 12 měsíců (41,4 % celkového počtu uchazečů). Ve skupině s evidencí nad 6 měsíců tak došlo k meziročnímu nárůstu podílu o 6 procentních bodů, ve druhé skupině nad 12 měsíců k poklesu o 6,6 procentního bodu. V kategorii uchazečů nad 50 let byl zaznamenán mírný nárůst počtu uchazečů, a to zejména v kategorii žen. Celkový podíl osob nad 50 let v evidenci se za rok 2013 zvýšil, na konci prosince 2013 činil 25,0%, na konci roku 2012 to bylo 24,1%. Graf 14: Vývoj podílu vybraných problémových skupin na celkovém počtu uchazečů III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Území okresu Jablonec nad Nisou je členěno na tři mikroregiony, shodně pojmenované podle sídel pověřených obecních úřadů Jablonec nad Nisou, Tanvald a Železný Brod. Název mikroregionu Počet obyvatel k 31.12.2013 celkem počet uchazečů Dosažitelní Podíl nezaměstnaných osob ve věku 15-16 let v % z celkového počtu uchazečů z dosažitelných uchazečů Jablonecko 56 790 2 840 2 399 7,4 6,2 Tanvaldsko 19 759 1 318 1 094 9,8 8,1 Železnobrodsko 13 438 709 599 7,9 6,7 Tabulka 15 : Charakteristika mikroregionů okresu Jablonec nad Nisou k 31.12.2013 hodnoty ukazatelů nezaměstnanosti za rok 2013 jsou pouze kvalifikovaným odhadem 21

Graf 15 : Vývoj počtu uchazečů v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou údaje za rok 2013 jsou pouze kvalifikovaným odhadem. Ukazatel Jablonecko Tanvaldsko Železnobrodsko 2012 2013 Mezir. index 2012 2013 Mezir. index 2012 2013 Mezir. index Počet uchazečů 2480 2840 114,5% 1250 1318 105,4% 739 709 96,6% z toho dosažitelných 2321 2399 103,4% 1128 1094 97,0% 688 599 87,1% Podíl nezaměstnaných osob ve věku 15-64 let 6,0 6,3% 103,8% 8,4% 8,1% 94,8% 7,6% 6,7% 102,0% Počet volných míst.. x.. X.. x Počet U/VM.. x.. X.. x Tabulka 16 : Vývoj a srovnání vybraných ukazatelů trhu práce v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou z důvodu absence oficiálních statistik v novém IS jsou údaje za rok 2012 pouze kvalifikovaným odhadem nebo chybí Poznámka: Pro výpočet míry nezaměstnanosti v obcích a mikroregionech byly použity počty dosažitelných uchazečů a počty ekonomicky aktivních obyvatel z konečných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Výsledná hodnota je pak nižší než registrovaná míra nezaměstnanosti vycházející z výběrového šetření pracovních sil. III.5.1 Jablonecko Jablonecko představuje v rámci okresu mikroregion, který nejvíce ovlivňuje vývoj hlavních ukazatelů trhu práce v celém jabloneckém okrese. Na konci roku 2013 se stále jednalo o oblast s nejpříznivějšími ukazateli trhu práce, v meziročním srovnání zaznamenalo naopak nejvýraznější nárůst počtu uchazečů, jak lze vidět v tabulce 15. K 31.12.2013 bylo v mikroregionu Jablonecko evidováno 2 840 uchazečů o zaměstnání. Počet nezaměstnaných tak vzrostl oproti konci roku 2012 o 360 uchazečů. Vzhledem k nové metodice se od roku 2013 sleduje podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel ve věku 15 64 let. Za rok 2013 činil tento podíl 6,3%. Situaci na trhu práce ovlivňují především podniky samotného města Jablonec nad Nisou. Tradiční oblast sklářského a bižuterního průmyslu zaznamenává po ukončením činnosti firmy Jablonex Group stabilní období bez výraznějších výkyvů. Jednotliví zaměstnavatelé snižovali či zvyšovali stavy svých zaměstnanců v závislosti na objemu zakázek a druhu svých výrobků. Výraznější pokles počtu zaměstnanců v tomto oboru nebyl zaznamenán. Naopak výraznější nárůst počtu zaměstnanců byl zaznamenán ve společnostech PRECIOSA a.s., PRECIOSA ORNELA a.s. a BŠ JUDITH s.r.o. 22

Obec Počet obyvatel k 31.12.2013 Obyvatelstvo 15-64 let Počet uchazečů* Z toho ženy* Počet uchazečů dosažitelných* Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v %* Bedřichov 337 234 10 6 9 3,9 Dalešice 176 117 3 0 3 2,4 Frýdštejn 846 548 34 17 20 3,7 Jablonec nad Nisou 45 453 30 465 2 311 1 080 1 956 6,4 Janov nad Nisou 1 389 936 68 22 50 5,3 Jenišovice 1 051 720 47 16 42 5,9 Josefův Důl 901 589 59 26 53 8,9 Lučany nad Nisou 1 752 1 217 85 38 71 5,8 Maršovice 544 385 25 13 23 6,0 Nová Ves nad Nisou 748 533 33 15 29 5,4 Pulečný 398 263 15 6 13 4,9 Rádlo 759 501 26 14 23 4,6 Rychnov u Jablonce nad 123 62 108 5,9 Nisou 2 709 1 839 Jablonecko 57 063 38 347 2 840 1 314 2 399 6,3 Tabulka 17 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích mikroregionu Jablonecko k 31.12.2013 kvalifikovaný odhad Klíčovou roli zastává v regionu resort strojírenství a zpracovatelského průmyslu vyrábějící součásti pro produkci automobilů. Zvýšení zaměstnanosti a nárůst zakázek zaznamenali někteří z významných výrobců autodílů (.Benteler ČR s.r.o., Megatech Industries Jablonec s.r.o., CIKAUTXO CZ s.r.o.), výraznější pokles počtu zaměstnanců v tomto resortu byl zaznamenán např. u AKT plastikářská technologie Čechy, spol. s r.o., TRW Automotive Czech s.r.o. a TI Automotive AC s.r.o.. V ostatních průmyslových odvětvích z významných zaměstnavatelů zaznamenala výraznější pokles zaměstnanosti společnost ABB s.r.o., METACO s.r.o. a SOLITER a.s.. Počet svých zaměstnanců naopak výrazněji zvýšily NERROX s.r.o. a Kovonex s.r.o., JABLOTRON ALARMS a.s.. V nevýrobní sféře došlo k významnějšímu meziročnímu úbytku pracovních míst např. u Ekoles-projekt s.r.o. a CMC Conclusive Method of Solution. Počet zaměstnanců navýšily v meziročním srovnání nejvýrazněji Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o., Komerční banka a.s.,silnice LK a.s.,technické služby Jablonec n.n. s.r.o. a Domov Maxov p.o.. III.5.2 Tanvaldsko Oblastí s nejvyšší nezaměstnaností je v rámci okresu dlouhodobě mikroregion Tanvaldsko. Hospodářství mikroregionu je zaměřeno především na zpracovatelský průmysl kovodělný, sklářský a textilní. Relativně vysoká nezaměstnanost je ovlivněna především omezenou nabídkou pracovních příležitostí, nepříznivá skladba obyvatelstva s větším podílem sociálně slabších vrstev společnosti a osob s nižším stupněm vzdělání, špatná dopravní obslužnost některých horských částí obcí a další faktory. Mezi pozitivní faktory patří zaměření některých oblastí na cestovní ruch a zejména v zimních měsících větší množství pracovních příležitostí spojených se zimní lyžařskou sezónou. Dle kvalifikovaného odhadu bylo ke konci roku 2013 v působnosti kontaktního pracoviště Tanvald evidováno 1318 uchazečů, v meziročním srovnání tak došlo ke zvýšení počtu uchazečů o 68. Vzhledem k nové metodice se od roku 2013 sleduje podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel ve věku 15 64 let. Za rok 2013 činil tento podíl 8,1%. V roce 2013 jsme u většiny klíčových zaměstnavatelů regionu zaznamenali pokles zaměstnanců. Své stavy snižovaly výrobce dřevěných hraček Detoa Albrechtice s.r.o., výrobce textilií PEUKER strojírna s.r.o. a TENEO 3000 s.r.o.. Z nevýrobních podniků nebylo zaznamenán žádný výrazný pokles pracovníků. Klíčový zaměstnavatel regionu ve sklářském průmyslu, bývalé Desenské sklárny, je po praktickém zániku společnosti Jablonex Group a.s. 23

součástí nově vzniklého subjektu Preciosa Ornela a.s. Tato společnost navýšila v roce 2013 počet svých zaměstnanců. Mezi dalšími významnými zaměstnavateli regionu vykázaly mírné zvýšení počtu svých zaměstnanců Město Tanvald, Město Smržovka a Město Velké Hamry díky vytvoření míst VPP. Obec Počet obyvatel k 31.12.2013 Obyvatelstvo 15-64 let Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v % Albrechtice v Jiz. horách 344 246 19 11 18 7,1 Desná 3 205 2 240 223 104 187 8,3 Jiřetín pod Bukovou 538 385 31 16 29 7,4 Kořenov 963 674 64 24 53 7,9 Plavy 1 055 712 59 19 42 6,0 Smržovka 3 635 2 507 240 103 208 8,3 Tanvald 6 698 4 515 476 213 391 8,7 Velké Hamry 2 822 1 859 182 77 145 7,8 Zlatá Olešnice 499 346 24 12 21 6,1 Tanvaldsko 19 759 13 484 1 318 579 1 094 8,1 Tabulka 18 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích Tanvaldska k 31.12.2013 kvalifikovaný odhad III.5.3 Železnobrodsko Železnobrodsko řadíme mezi problémový region z důvodu nejvýraznějšího nárůstu nezaměstnanosti zaznamenaného v posledních letech. Dlouhodobě sice bylo mikroregionem s nejnižší mírou nezaměstnanosti, po uzavření provozu společnosti Jablonex Group a.s. (bývalé Železnobrodské sklo a.s.) a plošném poklesu poptávky ve strojírenství, automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích v důsledku hospodářské krize byl zde zaznamenán naopak nejvýraznější nárůst nezaměstnanosti. Po stabilizaci vývoje a zvýšení zaměstnanosti u některých velkých i malých zaměstnavatelů v nejdůležitějším odvětví výroby skla a bižuterie došlo v roce 2013 k mírnému poklesu nezaměstnanosti. Obec Počet obyvatel k 31.12.2013 Obyvatelstvo 15-64 let Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v % Držkov 554 386 27 16 25 6,4 Jílové u Držkova 211 133 10 5 9 6,9 Koberovy 1 040 694 54 24 45 6,5 Líšný 275 169 19 8 17 9,8 Loužnice 213 139 10 4 9 6,6 Malá Skála 1 141 745 39 24 36 4,8 Pěnčín 1 926 1 276 109 49 88 6,9 Radčice 168 102 10 6 8 8,1 Skuhrov 527 360 17 14 13 3,6 Vlastiboř 136 90 5 3 4 4,1 Zásada 893 600 32 11 29 4,9 Železný Brod 6 354 4 307 375 167 315 7,3 Železnobrodsko 13 438 9 001 709 330 599 6,7 Tabulka 19 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích Železnobrodska k 31.12.2013 kvalifikovaný odhad Ke konci roku 2013 evidoval úřad práce dle kvalifikovaného odhadu 709 uchazečů z tohoto regionu. Ve srovnání s prosincem 2012 to bylo o 30 nezaměstnaných méně. Vzhledem k nové 24

metodice se od roku 2013 sleduje podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel ve věku 15 64 let. Za rok 2013 činil tento podíl 6,7%. Přes stabilní vývoj je v regionu evidentní nedostatek pracovních příležitostí, který je do značné míry kompenzován výhodnou polohou regionu a možností dojíždění do okolních hospodářských center. Tato skutečnost rovněž pozitivně ovlivnila mikroregionální trh práce. Trh práce Železnobrodska je ovlivněn především situací ve sklářském průmyslu, který v oblasti dominuje. Mírné oživení v odvětví se projevilo v meziročním nárůstu zaměstnanosti u některých důležitých zaměstnavatelů regionu, zejména u firmy Artglass s.r.o. v Bratříkově, Oktant a.s. v Železném Brodě, Detesk s.r.o. Výraznější pokles zaměstnanosti zaznamenala firma Kümpers Textil s.r.o. a SCHURTER spol. s r.o. v Železném Brodě. III.6 Mapa okresu Jablonec nad Nisou - míra nezaměstnanosti, počet uchazečů a volných míst k 31.12.2013 v členění na mikroregiony kvalifikované odhady hodnot 25

IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Graf 16: Vývoj celkového počtu zaměstnaných cizinců v evidenci ÚP v Jablonci nad Nisou V roce 2013 zaznamenalo KoP Jablonec nad Nisou pokles celkového počtu legálně pracujících cizinců v jabloneckém okrese. Tento stav ovlivnil zejména pokles počtu informačních karet a taktéž pokračující sestupná tendence zaměstnaných cizinců s povolením k zaměstnání. Na poklesu počtu cizinců s povolením mělo vliv především zpřísnění podmínek pro udělení povolení k zaměstnání. Zaměstnavatelé raději volí možnost zaměstnání občanů z Evropské unie respektive cizinců z třetích zemí s povoleným trvalým pobytem. IV.1 Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání Státní příslušnost Počet osob s povolením k 31.12.2012 k 31.12.2013 rozdíl meziroční index Filipíny 3 2-1 66,7% Indie 0 1 1 X Mali 4 0-4 0,0% Moldavsko 3 1-2 33,3% Mongolsko 16 15-1 93,8% Rusko 1 1 0 100,0% Spojené státy americké 1 0-1 0,0% Ukrajina 27 10-17 37,0% Uzbekistán 1 1 0 100,0% Vietnam 7 4-3 57,1% Celkem 63 35-28 55,6% Tabulka 20: Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání podle státního občanství K 31.12.2013 evidoval úřad práce 35 platných povolení k zaměstnání, což je o 28 méně než ke stejnému datu roku 2012. Nejpočetněji jsou zastoupeni občané Mongolska a Ukrajiny, 26

kde se jedná většinou o prodloužení a kde jsme zaznamenali rovněž poměrně úbytek počtu vydaných povolení. Cizinci s pracovním povolením pracují na pozicích např. obsluha strojů a zařízení na zpracování pryžových výrobků, dělník ve sklářském průmyslu, montážní dělník, kovodělník a pracovník v plastikářském průmyslu. IV.2 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska Státní příslušnost Počet informačních karet k 31.12.2012 k 31.12.2013 rozdíl meziroční index Bulharsko 143 147 +4 102,8% Francie 2 2 0 100,0% Litva 5 7 +2 140,0% Maďarsko 1 2 1 200,0% Německo 12 10-2 83,3% Nizozemí 1 1 0 100,0% Polsko 149 127-22 85,2% Portugalsko 1 1 0 100,0% Rumunsko 66 44-22 66,7% Slovensko 696 492-171 70,7% Slovinsko 1 1 0 100,0% Švýcarsko 2 2 0 100,0% Velká Británie 2 2 0 100,0% Celkem - EHP 1081 858-223 79,4% Arménie 1 1 0 X Bahrajn 0 1 +1 X Bělorusko 4 2-2 50,0% Bolívie 1 1 0 100,0% Brazílie 1 1 0 100,0% Čína 6 5-1 83,3% Egypt 1 1 0 100,0% Chorvatsko 1 0-1 0,0% Jordánsko 1 1 0 100,0% Kazachstán 1 0-1 0,0% Kosovo 2 2 0 100,0% Kuba 1 1 0 100,0% Makedonie 1 3 +2 300,0% Moldavsko 10 10 0 100,0% Nepál 1 1 0 100,0% Rusko 11 8-3 72,7% Srbsko 0 3 3 X Súdán 1 1 0 100,0% Ukrajina 206 203-3 98,5% Vietnam 11 24 +13 127,3% Celkem - cizinci 261 256-5 98,1% Celkem informační karty 1342 1114-228 83,0% Tabulka 21: Počet informačních karet cizinců Počet informačních karet občanů EU/EHP a Švýcarska se oproti loňskému roku snížil. Oproti konci roku 2012 došlo k meziročnímu snížení zaměstnanosti této skupiny cizinců zejména díky snížení počtu informací u Slováků, Poláků a Rumunů. Přesto největší část tvoří právě občané Slovenska, Bulharska a Polska. Mezi profesemi dominují dlouhodobě zejména montážní dělníci, řemeslníci, dělníci při výrobě pryžových a plastových výrobků či kovodělníci. 27

IV.3 Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání Informační povinnost se vyžaduje též od zaměstnavatele nebo od fyzické nebo právnické osoby, ke které zahraniční zaměstnavatel vysílá na základě smlouvy své zaměstnance k výkonu práce, jedná-li se o cizince s trvalým pobytem a dalšími kritérii určených zákonem. Počet informačních karet těchto cizinců pouze nepatrně klesl v celkovém klesajícím počtu všech cizinců. Nejpočetnější skupinu tvoří opět Ukrajinci, kteří z velké části pracují ve výrobě skla a bižuterie, potravinářství, výrobě plastových a pryžových výrobků a jako dělníci v průmyslu. Skupina CZ-ISCO Profese Cizinci - počet platných povolení k zaměstnání Cizinci - počet informačních karet Občané EU/EHP,Švýcarska počet informačních karet 221 Lékaři (kromě zubních lékařů) 1 7 10 243 Specialisté v oblasti prodeje, marketingu a styku s veřejností 1 4 263 Specialisté v oblasti sociální, církevní a v příbuzných oblastech 2 1 5 311 Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 1 9 312 Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví 1 5 322 Všeobecné sestry a porodní asistentky bez specializace 1 1 9 325 Ostatní odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 1 4 411 Všeobecní administrativní pracovníci 1 7 5 512 Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 7 4 515 Provozní pracovníci 2 3 522 Provozovatelé maloobchodních prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v prodejnách 8 25 523 Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek 2 4 532 Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti 3 6 711 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 7 23 Malíři a příbuzní pracovníci, pracovníci povrchového 713 čištění budov 5 721 Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci 8 40 722 Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 5 19 83 731 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel 1 29 13 751 Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci 5 13 27 754 Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech 2 3 812 Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů 1 2 11 814 Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru 4 22 104 815 Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků 3 4 816 Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků 10 75 818 Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení 17 28 33 821 Montážní dělníci výrobků a zařízení 2 46 130 832 Řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních) 5 833 Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají 5 834 Obsluha pojízdných zařízení 5 Uklízeči a pomocníci v domácnostech, kancelářích, 9 14 911 hotelích, průmyslových a jiných objektech 931 Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví 13 29 932 Pomocní pracovníci ve výrobě 12 80 933 Pomocní pracovníci v dopravě a skladování 2 6 Tabulka 22: Nejčastější profese obsazené cizinci k 31.12.2013 28

V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ Finanční prostředky na státní politiku zaměstnanosti vynaložené kontaktním pracovištěm úřadu práce v Jablonci nad Nisou v letech 2012 a 2013 jsou uvedeny v následující tabulce 23. Díky stoupajícímu počtu uchazečů o zaměstnání došlo v roce 2013 ke zvýšení nákladů na pasivní politiku zaměstnanosti. Oproti loňskému roku, kdy vzhledem k omezenému množství finančních prostředků ze státního rozpočtu a opožděné přípravě nových NIP, bylo relativně nízké čerpání v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, došlo v roce 2013 naopak k výraznému zvýšení čerpání finančních prostředků v rámci APZ převážně z Evropského sociálního fondu. Rovněž jsme zaznamenali pokračující výrazné zvyšování výdajů na příspěvky podle novelizovaného znění 78 zákona o zaměstnanosti. Výdaje na politiku zaměstnanosti 2012 2013 Rozdíl Meziroční index tis. Kč tis. Kč tis. Kč % Celkem 113 755 137 197 23 442 120,6% z toho na pasivní politiku zaměstnanosti 66 783 71 794 5 011 107,5% na aktivní politiku zaměstnanosti 19 234 31 421 12 187 163,4% výdaje podle 78 ZoZ 26 183 34 109 7 926 130,3% V tom výdaje na insolvenci 1 555 229-1 326 14,7% Podíl výdajů na APZ z celkových výdajů 16,9% 22,9% 6,0% 135,4% Tabulka 23 : Výdaje na státní politiku zaměstnanosti vynaložené KoP ÚP ČR Jablonec nad Nisou Rozpočet uprav. Podíl Čerpáno Podíl z čerpaného Ukazatel tis. Kč % tis. Kč % Nástroje a opatření financované ze státního rozpočtu Rekvalifikace 1 780 10,4 803 2,6 SÚPM - příspěvek na úhradu mezd na vyhrazené místo 2 790 16,3 2 214 7,0 SÚPM - jiný účelový příspěvek (zřízená místa) 0 0,0 0 0,0 SÚPM - SVČ - jiný účelový příspěvek 1 300 7,6 1 011 3,2 Překlenovací příspěvek 10 0,1 10 0,0 VPP - úhrada nákladů na vytvořená místa 8 964 52,5 7 034 22,4 CHD + CHP - příspěvek na zřízení 1 600 9,4 1 491 4,7 CHD + CHP - příspěvek na provoz 0 0,0 15 0,0 Příspěvek pro SVČ osoby se ZP 200 1,2 390 1,2 Pracovní rehabilitace, speciální RK, poradenství pro OZP 70 0,4 18 0,1 Konzultační a poradenské služby 300 1,8 0 0,0 Další výdaje (inf.materiály apod.) 55 0,3 0 0,0 Celkem nástroje a opatření národní APZ 17 069 100 12 986 41,3 Projekty financované z ESF (OPLZZ - Národní individuální projekty a další) NIP VSPR! - Rekvalifikace - RK 1 785 2,9 465 1,5 NIP VSPR! - Rekvalifikace - poradenství 0 0,0 0 0,0 NIP VSPR! - Pracovní příležitosti - SÚPM 5 780 9,5 4 003 12,7 NIP VSPR! - Pracovní příležitosti - VPP 20 272 33,2 10 507 33,4 Vzdělávejte se pro růst * 10 765 17,6 3 001 9,6 Vzdělávejte se pro růst v Libereckém kraji * 14 428 23,6 103 0,3 Odborná praxe pro mladé do 30let v Libereckém kraji * 8 098 13,2 356 1,1 Celkem Evropský sociální fond 61 128 100,0 18 435 58,7 Celkem APZ 78 197 100,0 31 421 100,0 Tabulka 24 : Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti vynaložené KoP ÚP ČR Jablonec nad Nisou (* uvedená výše rozpočtu u těchto projektů je určena na celé období jejich realizace) V roce 2013 bylo na nástroje a opatření APZ vyčerpáno celkem 31 421 tis. Kč., z toho skoro 59% z prostředků Evropského sociálního fondu. Ve srovnání s rokem 2012, kdy bylo 29

čerpáno pouhých 19 234 tis. Kč, je to výrazný nárůst o cca 63 %. Kontaktní pracoviště disponovalo v roce 2013 dostatečným objemem finančních prostředků k realizaci jednotlivých nástrojů APZ. Vzhledem k legislativním změnám v realizaci veřejné služby byl zaznamenán výrazný nárůst zájmu obcí o vytváření míst v rámci VPP a to i přesto, že nedošlo ke zvýšení částek příspěvků. Dalším důvodem zvýšeného čerpání finančních prostředků byla realizace regionálního projektu Odborná praxe pro mladé do 30 let v Libereckém kraji, v jehož rámci zaměstnavatelé projevili vysoký zájem o vytváření nových pracovních míst ve formě SÚPMvyhrazené. Nastavení podmínek tohoto projektu, resp. výše finančního příspěvku, ovlivnila následně i změnu kritérií APZ u dané cílové skupiny (mladí do 30let) v průběhu roku tak, aby nedocházelo ke znevýhodnění žadatelů, kteří do projektu, vzhledem k omezené kapacitě míst, nebyli zařazeni. CHD,CHP - provoz 0% Pracovní rehabilitace 0,1% Vzdělávejte se pro růst! 10% Rekvalifikace 4% Poradenství 0,1% SÚPM - mzdy 20% SÚPM - jiný účelový příspěvek 0,1% CHD,CHP - zřízení 5% Veřejně prospěšné práce Graf 17: Podíl jednotlivých nástrojů na celkových 57% výdajích APZ v roce 2013 SÚPM - SVČ - jiný účelový příspěvek 3% Umísťování uchazečů na podporovaná místa z prostředků APZ podrobně popisuje následující tabulka. Za rok 2013 bylo vytvořeno celkem 328 pracovních míst, což je o 10 méně než v roce 2012. Na podporovaných místech bylo za rok 2013 umístěno celkem 348 uchazečů, což představuje 14,3% všech umístěných uchazečů. V roce 2012 byl podíl na celkovém počtu umístěných nižší o 2,8%. Nástroj, opatření APZ vytvořená místa 2013 umístění uchazeči SÚPM - vyhrazená 54 45 SÚPM - zřízená zaměstnavateli 0 0 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 18 18 Veřejně prospěšné práce 59 69 Chráněné pracovní dílny 0 0 Chráněná pracovní místa 16 24 Chráněná pracovní místa - SVČ osob se ZP 2 2 NIP Vzdělávejte se pro růst pracovní příležitosti - SÚPM 82 90 NIP Vzdělávejte se pro růst pracovní příležitosti - VPP 90 93 Cílené programy - RIP 7 7 Celkem 328 348 Tabulka 25 : Vytvořená pracovní místa podle jednotlivých nástrojů a opatření APZ V.1.1. Společensky účelná pracovní místa 30 Společensky účelná pracovní místa vyhrazená u zaměstnavatele V roce 2013 jsme zaznamenali nárůst objemu vyčerpaných finančních prostředků na podporu vyhrazených společensky účelných pracovních míst. Zvýšený zájem zaměstnavatelů byl registrován u vytváření nových pracovních míst pro mladé do 30let, kde byla možnost získání vyšší finanční částky na mzdu přijatého uchazeče o zaměstnání. Důvodem vyššího