Mezinárodní setkání radioamatérù Holice 25. 27. 8. 2000 RADIOKLUB OK 1 KHL HOLICE

Slovo úvodem Slovo za Èeský radioklub Svetozar MAJCE, OK1VEY Ing. Miloš PROSTECKÝ, OK1MP Vážení pøátelé! Jako každým rokem, tak i letos je souèástí setkání vydání Sborníku. Opìt se jeho pøípravy obìtavì ujal Radek OK2XDX. Sborník byl a je velice žádaný doplnìk setkání. Na jeho vydání dochází ještì dlouho pøed setkáním mnoho dotazù. Podle obsahu soudì se Radkovi OK2XDX podaøilo oslovit vhodné autory a hlavnì od nich získat kvalitní pøíspìvky. Protože jsem po léta pøipravoval Sborník a získával autory, vím že je to nesmírná práce. Patøí tedy dík hlavnì jemu, ale také všem autorùm. Je potìšitelné, že se se svými poznatky a zkušenostmi podìlili s ostatními radioamatéry. Když jsme s Radkem OK2XDX vedli úvahy o tom, zda Sborník vydat též v digitální podobì, došli jsme k závìru, že bude zásadnì vydán jen v tištìné podobì. Pokud by se vydal též na disketì, pak by se tištìných Sborníkù (odhadem podle provedeného prùzkumu) prodalo asi polovina. Jeho vydání by pak bylo neekonomické nebo by musela jeho cena stoupnout málem na dvojnásobek. Souèasnì se pøipravuje i vydání CD, který by vhodnì doplòoval letošní Sborník. Bude na nìm jistì také dostatek informací, obecnì užitných pro radioamatéry i ostatní kutily elektroniky. Je také doplòkem k nìkterým èlánkùm ve Sborníku tam, kde se tištìná podoba nedala lehce realizovat. Moje podìkování patøí také vydavatelství BEN technická literatura Praha, které již po léta pro holická setkání Sborníky vydává. Podìkování patøí jak panu Liboru Kubicovi, tak Martinu Havlákovi, který pøíspìvkùm dává jejich grafickou podobu a do poslední chvíle oèekává, co ještì do Sborníku pøidáme. Pøeji všem, kterým se Sborník Holice 2000 dostane do rukou, aby v nìm našli nìco potøebného pro vylepšení svého radioamatérského koníèka. Svetozar Majce OK1VEY øeditel setkání Vážení pøátelé! Pomalu konèí další období dovolených a my se opìt scházíme na již tradièním radioamatérském setkání v Holicích. Pomalu konèí dvacáté století, století, které pøineslo vznik i naší záliby radioamatérské èinnosti. Záliby založené na komunikaci mezi lidmi, mezi námi radioamatéry. K této komunikaci pak v posledních letech pøispívají i tato setkání. Na nich se ti, kteøí se znají z radioamatérských pásem osobnì setkávají a vymìòují své zkušenosti. Dovolte mi, abych vás všechny, kteøí jste na toto již jedenácté Mezinárodní setkání radioamatérù Holice 2000 pøijeli, pozdravil jménem Rady Èeského radioklubu i jménem svým a popøál vám pøíjemný pobyt na tomto setkání. Zahranièním úèastníkùm pak pøeji i pøíjemný pobyt v Èeské republice. Vìøím, že holická setkání budou pokraèovat i v pøíštím tisíciletí, nebo od svých poèátkù vstoupilo do podvìdomí našich a v poslední dobì i zahranièních radioamatérù. Mnozí z nich, jak jsme mìli možnost se pøesvìdèit na HAM-RADIO v Nìmecku, již pøedem shánìjí potøebné informace. A potìšitelná je i stabilní úèast. Mnozí z nás si již nedovedou pøedstavit, že by se v Holicích nenašel kolektiv nadšencù, který tato setkání pøipravuje. Na závìr bych pak chtìl podìkovat všem organizátorùm, kteøí pod vedením Svety, OK1VEY, nám toto setkání pøipravili. Jde o usilovnou nejen organizátorskou èinnost, která pøináší mimo jiné i pouèení a nové informace nám všem. Ing. Miloš Prostecký, OK1MP pøedseda ÈRK Vydal RADIOKLUB HOLICE v nakladatelství BEN technická literatura k Mezinárodnímu setkání radioamatérù v Holicích 2000 Sazba Martin HAVLÁK, BEN technická literatura Neprošlo jazykovou úpravou. Za obsah pøíspìvkù ruèí autoøi. Sborník pøíspìvkù Mezinárodní setkání radioamatérù HOLICE 2000 SLOVO ÚVODEM 1

OBSAH VŠEOBECNÉ INFORMACE Mezníky radioamatérské èinnosti v Èeskoslovensku Jiøí Peèek, OK2QX... 3 Pásmo 136 khz Petr Malý, OK1FIG... 5 Portrét evropského Dxmana Erik, SM0AGD, pøeložil OK2QX... 10 Problematika navrhování a výpoètù rádiových spojù Ivo Šmíd, OK1JGX... 12 Radioamatérské majáky v ÈR a SR František Janda, OK1HH... 17 PROVOZ NA KRÁTKÝCH VLNÁCH Majáky František Janda, OK1HH (stav k 8. 6. 2000)... 18 Transceiver SSB Andrzej Janczek, SP5AHT... 19 Anténa Battle Creek Special Martin Kratoška, OK1RR, ok1rr@qsl.net, OK1RR@OK0PRG... 23 KV širokopásmové tranzistorové zesilovaèe Václav Vomoèil, OK1FV... 27 PROVOZ NA VELMI KRÁTKÝCH VLNÁCH Amatérská televize v pásmu 23 cm (ATV) Petr Voda, OK1IPV & Pavel Husák, OK1PHU... 41 Levná a jednoduchá anténa pro 70 cm David Kubálek, OK1TDU... 43 Anténa SBF pro 1296 MHz Jaroslav Klátil, OK2JI & Tomáš Mádr, OK2MTM... 44 Univerzální anténa pro 2 m a 70 cm Josef Tomalèík, OK2JTU & Radovan Hájovský, OK2TRH... 46 Netradièní využití kabelového TV konvertoru Zdenìk Borovièka, OK2BX... 47 HIL 2000 (Hodnì Inteligentní Linkovaè) Radioklub OK1OMX... 49 DIGITÁLNÍ PROVOZ Provoz Feld-Hell Josef Klimosz, OK2WO... 51 Data, filtry, signály Pavel Váchal, OK1DX... 54 PROVOZ NA PACKET RADIU Linkový TRX 23 cm Jan Vanický, OK1AYR & Roman Plesl, OK1HGL... 67 Seznam objektù PR v OK Jan Veselý, OK1FUL... 68 Mapa PR sítì v OK Jan Veselý, OK1FUL (stav k èervenci 2000)... 70 Mapa PR sítì v SP Marian, SP6FIG (stav k èervenci 2000)... 71 Ako pracova na pakete Ivan Kuracina, OM2IK... 72 Náhrada DA pøevodníku ZN429 v RMNC3 kartì a DF9IC modemu Pavel Lajšner, OK2UCX... 74 Watchdog s extrémnì dlouhým èasem Petr Kras, OK1UCI... 74 TECHNIKA A KONSTRUKCE Elbug Radim Kabátek, OK2TEJ... 76 Doplnìk k závodnímu TRXu Pepa Kodym, OK2SFI & OK2KVM team... 77 Nokia 620 nejen pro fone Jaroslav Doškáø, OK1VPU... 78 Ekonomický stabilizovaný zdroj Jiøí Peèek, OK2QX... 80 Propojení TCVR a PC Bohumil Štícha, OK2PSG... 82 Co s tužkovou baterií? Radek Václavík, ON Semiconductor... 82 Výkonový zesilovaè ve tøídì E Jiøí Šebesta, OK2JEY... 85 GES-ELECTRONICS radioamatérùm GES-ELECTRONICS, ges@ges.cz, www.ges.cz... 87 Jednoduchý generátor signálu do 1 GHz ELSY, Praha... 91 CB pager Pavel Lajšner, OK2UCX & Radek Václavík, OK2XDX... 92 Konvertor z pásma 144 146 MHz/27 MHz k CB radiostanici Miroslav Gola, OK2UGS...94 Miliwatmetr do 500 MHz s logaritmickou indikací Pavel Filip, OK1VUS & David Kubálek, OK1TDU... 96 INZERCE DD-Amtek GPS pøijímaèe družicové navigace... 98 EMGO moduly, stavebnice, souèástky... 101 KVAPIL ELEKTRO zabezpeèovací technika, akumulátory, mobilní telefony, bezdrátové ovládání, mìøicí pøístroje... 101 AMARO èasopis Praktická elektronika... 102 GES elektronické souèástky, mìøicí pøístroje, radiokomunikace... 103 BEN knihy nakladatelství BEN technická literatura... 104 Vážený ètenáøi, zakoupením tohoto Sborníku pøíspìvkù jsi malou èástkou pøispìl na rozvoj sítì Packet radia v OK. Pamatuj, že My jsme sí. Èlánky neprošly jazykovou úpravou. Pro podrobnìjší informace kontaktujte prosím pøímo autora èlánku. Radek OK2XDX 2 OBSAH Sborník pøíspìvkù Mezinárodní setkání radioamatérù HOLICE 2000

Mezníky radioamatérské èinnosti v Èeskoslovensku Na pøelomu let 1999 a 2000 jsem intenzivnì pátral po tom, jakým zpùsobem se vyvíjela legislativa, pokud se týèe povolování provozu radioamatérských stanic. Dá se øíci, že mé úsilí bylo úspìšné, nebo až na malý výsek snad necelých tøí let se mi podaøilo získat znìní všech v dané dobì platných koncesních podmínek nejen vlastním pøièinìním, ale také øady dalších radioamatérù. K osvìtlení èásti zde uvedené pøispìli napø. OK2VF se svou XYL OK2BBI a OK2ON, když pozdìji jsem mìl možnost i materál od nich získaný vidìt v originále v knihovnì Poštovního musea v Praze, na které i event. další zájemce o poèátky radioamatérského hnutí mohu odkázat lze tam napø. vystopovat jména a adresy vèetnì data udìlení koncese všech našich radioamatérù aktivních od roku 1930 až do konce roku 1948. Potom se stopy ztrácejí a hlavnì z poèátku 50. let jsou písemnosti prakticky nedosažitelné. Kompletní poznatky které jsem získal, vycházejí letos formou výtahu a komentáøe postupnì v èasopise Amatérské radio, zde uvádím úplné znìní našich prvých koncesních podmínek a zajímavosti z jednìch pováleèných. Z hlediska radioamatérù-vysílaèù je možné oznaèit tøi dùležité mezníky, které významnou mìrou ovlivnily na delší èas provoz radioamatérských stanic v Èeskoslovensku. Tím prvým bylo pochopitelnì vydání prvých koncesních podmínek, i když legislativnì již bylo umožnìno vydávat koncese o pìt let døíve díky vládnímu naøízení ze dne 16. 4. 1925. Úøady však èekaly na podepsání mezinárodních dohod (Washingtonská konference v roce 1927 a Haagská úmluva). Vždy i ustanovení o zkouškách bylo u nás otištìno již v roce 1927! Vlastní koncesní listina obsahovala Povinnosti koncesionáøe vysílací radioamatérské stanice a to byly právì ty prvé koncesní podmínky. Byly struèné, obsahovaly 17 bodù a jsou uvedeny ve Vìstníku ministerstva pošt è.1/1930 v èásti vìcní. Ustanovení byla struèná a zní takto: Kromì všeobecných podmínek, stanovených vládním naøízením ze dne 16. dubna 1925, èís. 82 Sb. z. a n. kterým se urèují podmínky zøizování, udržování a provozu telegrafù, je koncesionáø povinen zachovávati a plniti ještì tyto podmínky zvláštní: 1. Koncesovaná stanice bude zøízena podle pøipojeného popisu a zapojovacího vzorce. Každá dùležitìjší zmìna tohoto zapojení potøebuje døívìjšího schválení ministerstva pošt a telegrafù. 2. Veškerá vysílání koncesovanou stanicí smìjí se konati jen frekvencemi obsaženými v pásmech 3500 3600 kc/s, 7000 7300 kc/s, 14 000 14 400 kc/s, 28 000 30 000 kc/s a 56 000 60 000 kc/s. Jakékoliv vyboèení z tìchto pásem je zakázáno. Vysílání musí býti prosto všech harmonických emisí. 3. Koncesovaná stanice musí být opatøena vlnomìrem, který má pøesnost 0,5 %. Tento vlnomìr musí koncesionáø kdykoliv na vyzvání poštovní a telegrafní správy na své útraty pøedložiti Poštovnímu technickému zkušebnímu ústavu v Praze, který jej na útraty koncesionáøe pøezkouší. 4. Nejvìtší úhrnná výkonnost (pøíkon) používaná pro napájení anod posledního stupnì i s lampami modulaèními, jest omezena na 50 wattù. 5. Pro napájení anod nesmí se užívati støídavého proudu neusmìrnìného nebo støídavého proudu sice usmìrnìného, ale nedostateènì filtrovaného, nebo nedostateènì filtrovaného proudu stejnosmìrného. 6. Vysílání je dovoleno jen na vlnách netlumených, nemodulovaných, nebo netlumených modulovaných, Jiøí Peèek, OK2QX a to s podmínkou, že nebude rušen nijaký jiný radioelektrický pøíjem, zejména pøíjem radiotelegrafních a radiotelefonních stanic veøejné služby, ani pøíjem všeobecného rozhlasu domácího nebo mezinárodního. Na netlumených vlnách modulovaných smí se vysílati jen s podmínkou, že pøi tom nebude vyboèeno z povolených frekvenèních pásem (viz podmínku è. 2). 7. Koncesovanou stanicí je dovoleno vysílati a pøijímati jen struèná radiotelegrafní nebo radiotelefonní sdìlení o právì provádìných pokusech a ladìních stanice. Je zejména zakázáno vysílati radiotelegraficky nebo radiotelefonicky jakákoliv sdìlení, která by mìla povahu osobní neb obchodní korespondence nebo povahu zpráv novináøských, reklam apod. Nesmí býti dále vysíláno nic, co by se pøíèilo zákonu, veøejnému poøádku neb dobrým mravùm, a nic, co by mohlo býti považováno za èást rozhlasu. 8. Vysílati se smí jen v øeèi jasné (tedy nikoliv smluvené nebo šifrované); je však dovoleno užívati smluvených zkratek, pøi vysílání radiových amatérù mezinárodnì zavedených a všeobecnì užívaných. 9. Vysílati koncesovanou stanicí smí jen koncesionáø neb osoba, která obdržela od ministerstva pošt a telegrafù potvrzení o úspìšnì vykonané zkoušce, pøedepsané pro koncesionáøe vysílacích radioelektrických stanic pokusných. 10. Pro tuto vysílací stanice ustanovuje se volací znaèka OK2XY. Tuto volací znaèku nutno èastìji zaøazovati do všech vysílání koncesované stanice. 11. Vysílání nesmí se díti v dobì, kdy vysílá nejbližší rozhlasová stanice svùj normální program. 12. Koncesionáø je povinen vésti pøesný denník, do nìhož nutno zapisovati zaèátek a konec každého vysílání, délky vln pøi tom použitých, volací znaèky korespondujících stanic, technické podrobnosti o prùbìhu každého pokusu a úplné znìní všech textù, které koncesovaná stanice vyslala a pøijala. 13. Koncesionáø je povinen pøedkládati ministerstvu pošt a telegrafù dvakrát roènì, a to v prvních 14 dnech mìsícù ledna a èervence, písemnou zprávu o praktických výsledcích a event. vìdeckých poznatcích, získaných v uplynulém pùlroèním období pøi provozování koncesované stanice. 14. Na vyzvání ministerstva pošt a telegrafù, nebo místnì pøíslušného øeditelství pošt a telegrafù, nebo místnì pøíslušného telegrafního stavebního úøadu a jejich orgánù øádnì se prokázavších, musí býti vysílání koncesovanou stanicí ihned zastaveno. Zastavení vysílání smí být obnoveno teprve tehdy, když k tomu dalo svolení ministerstvo pošt a telegrafù. 15. Koncesovaná stanice a deník o její èinnosti musí býti kdykoliv pøístupny kontrolním orgánùm poštovní a telegrafní správy, kteøí se øádnì legitimují. 16. Koncesionáø je povinen vyžádati si u pøíslušného poštovního a telegrafního úøadu koncesi na pøíjímací stanici radiofonní a zapravovati po dobu trvání koncese na stanici vysílací pøíslušný mìsíèní rozhlasový poplatek. 17. Tato koncese a všechny její podmínky jsou kdykoliv zmìnitelny a odvolatelny. Ministerstvo pošt a telegrafù béøe na vìdomost, že vysílací koncesovaná stanice bude umístìna v... Každou, by jen doèasnou zmìnu v umístìní vysílací stanice, nutno ihned ohlásiti øeditelství pošt a telegrafù v... Sborník pøíspìvkù Mezinárodní setkání radioamatérù HOLICE 2000 VŠEOBECNÉ INFORMACE 3

4 VŠEOBECNÉ INFORMACE Mimo vlastní naøízení koncesní listiny byl vázán koncesionáø i ustanoveními 15 17 zákona o telegrafech o ochranì telegrafního tajemství. Napø.... nesmí zapsati ani s nikým projednávati náhodou zaslechnutý radiotelegram nebo radiotelefonní rozhovor. To platí... i pro èleny jeho rodiny... a vùbec pro každého, komu koncesionáø umožní pøístup k stanici, za války nebo za mimoøádných pomìrù je koncesionáø povinen svou stanici, bude-li k tomu vyzván, vydat státu za náhradu. Vysílacímu radioamatéru je zakázáno vysílati nepravé nebo klamavé tísòové signály... Stran své anteny je koncesionáø povinen dbáti ustanovení o antenách uveøejnìného ve Vìstníku M. P. è. 67 z roku 1924. Druhým mezníkem byl zákaz vysílání a zrušení koncesí, což nastalo prakticky s vyhlášením stanného práva u nás v záøí a øíjnu 1938. Bezprostøednì po obsazení Protektorátu Èechy a Morava vyšla vyhláška o zákazu držení vysílacích zaøízení, ty pak byly u jednotlivých radioamatérù zabaveny. Ponìkud jiná situace byla v té dobì na Slovensku, kde pochopitelnì protektorátní zákony neplatily; tam bylo naopak po roce 1940 vydáno asi 10 15 koncesí na základì koncesních podmínek které navrhli tehdejší OK3DG, 3DK a 3ID a které vydala Slovenská pošta. Koncese byly vydány hlavnì døívìjším slovenským koncesionáøùm z doby ÈSR a dùstojníkùm spojovacího vojska s radiotelegrafním výcvikem. Ti nemuseli skládat zkoušky. Ovšem po vypuknutí války mezi Sovìtským svazem a Nìmeckem byl vydán zákaz vysílání a svá zaøízení museli slovenští radioamatéøi odevzdat do spojovacího skladu slovenské armády, jehož velitelem byl tehdy OK3NZ, Kliment Culen. Z tohoto období se mi nepodaøilo získat žádné materiály, poslední stopa po nich konèí v Banské Bystrici. Po válce byla obnovena možnost legálního vysílání pro radioamatéry až v roce 1946 a zaèátkem roku byly zveøejnìny Zatímní koncesní podmínky..., v srpnu 1946 byly schváleny stanovy ÈAV a ve VMP 45/1946 otištìny prvé øádné pováleèné koncesní podmínky. Jako tøetí mezník lze oznaèit vydání koncesních podmínek v roce 1949. Bohužel, ty negativnì ovlivnily vyvoj radioamatérského hnutí u nás. Zatímco ve státech na západ od našich hranic progresivnì expandoval poèet koncesionáøù, což pochopitelnì ovlivnila relativnì snadná dostupnost velmi kvalitních inkurantních, jak pøijímacích, tak vysílacích zaøízení, u nás po jejich zveøejnìní zùstalo na dlouhou dobu radioamatérù-jednotlivcù jen velmi málo a vìtšina èinnosti se pøesunula do klubových stanic. Nejednalo se o nìjaké násilné odebírání již vydaných povolení, jak se mnohdy traduje, ale jak mi potvrdil napø. OK2WE, který tehdy také o koncesi pøišel, v té dobì nebylo pro vìtšinu koncesionáøù možné splnit podmínku uvedenou dále v bodì 29. Podmínky byly zveøejnìny ve VMP è. 5/1949 s názvem Koncesní podmínky pro vysílací radioelektrické stanice pokusné. I ty ještì hovoøí o povinnosti dodržování ustanovení zákona o telegrafech z 23. 3. 1923 a vládního naøízení è. 82/1925 (!!) jakož i všech pøedpisù vydaných ministerstvem pošt pro koncesionáøe... a koncesionáøi se musí øídit pøedpisy mezinárodními pro amatérské vysílací stanice. Ty však nebyly blíže definovány. K podstatným zmìnám došlo hlavnì v oblasti kmitoètových pøídìlù. Byly stanoveny 3 tøídy A, B a C. Zaèáteèníci byli automaticky zaøazeni do tøídy C; po uplynutí jednoho roku byli automaticky (pokud nebyl podán od ÈAV návrh na prodloužení nebo zkrácení lhùty) pøeøazeni do tøídy B. Do tøídy A pøešel koncesionáø po tøíleté praxi ve tøídì B, pokud navázal každoroènì alespoò 300 spojení s cizími stanicemi, nebo spojení ménì ale s 50 nebo více zemìmi. Dále se zde vyžadovala znalost vysílat i pøijímat morse znaèky rychlostí 90 zn/min. Žádost se zasílala prostøednictvím ÈAV, rozhodovala místnì pøíslušná služebna KSR a zaøazování bylo zveøejòováno ve spolkovém èasopise ÈAV. Jednotlivé tøídy mìly povoleno 10 W, 50 W, 100 W. Ve tøídì C mohly být používány jen vysílaèe øízené krystalem nebo ECO. Koncesionáøi tøídy A mohli v pásmu 14 Mc/s zvýšit pøíkon až na 150 W. Povolená pásma - pro CW (A1) tøída A: 1,75 2,0 Mc/s, 3,5 3,635 a 3,685 3,95 Mc/s, 7,0 7,3 Mc/s, 14,0 14,4 MC/s, 28 29,7 Mc/s (poprvé omezení pod 30 MHz) a dále tzv. ultrakrátkovlnná frekvenèní pásma 50 54 Mc/s doèasnì, 144 150 Mc/s z toho 146 150 Mc/s doèasnì), 220 225 Mc/s doèasnì, 420 460 Mc/s spolu s leteckou navigací která nesmìla být rušena a pásma 1215 1300, 2300 2450, 3300 3500 (doèasnì), 5650 5850, 10000 10500 a 21000 22000 Mc/s. Pro provoz A2 a A3 (modul. telegrafie a fonie) 3,685 3,95 Mc/s, 7,1 7,3; 14,15 14,25; 28,2 29,7 Mc/s a na všech UKV pásmech. Tøída B mìla povolená pásma stejná, ovšem tøída C jen A1 provoz na 1,75 2,0 a 3,5 3,635 Mc/s, A2 a A3 provoz na UKV pásmech stejných jako tøída A. Poboèky ÈAV mohly zøizovat klubové stanice urèené pro výchovu èlenù, za vedení odpovìdného instruktora jmenovaného ústøedím ÈAV který mìl sám koncesi. Propùjèení koncese u jednotlivcù bylo vázáno na èlenství v ÈAV. Poštovní správa a RKÚ (radiokom., kontrolní úøad) mohly kdykoliv zaøízení prohlédnout a pøezkoušet na náklad koncesionáøe. Pracovat se smìlo jen s tìmi vysílacími stanicemi, které byly koncesované o stanicích nekoncesovaných mìl povinnost každý koncesionáø ihned informovat KSR. Propùjèení koncese bylo ještì oznamováno ve VMP a ve spolkovém èasopise ÈAV. Pøedepsán byl pøesný deník, jehož stránky musely být pøedem strojovì èíslovány, v pevné vazbì a listy nesmìly být vyjímány. Zapisoval se celý pøijatý text, a podstatný obsah vyslaných sdìlení. Telegrafní tajemství muselo být zachováváno, ale jak se zde praví:... toto ustanovení neplatí, pokud je zákony pod trestem stanovena všeobecná povinnost oznamovat urèité trestné èiny (napø. podle zákona na ochranu lidovì-demokratické republiky). Vysílání mimo povolené stanovištì bylo povoleno, ale každý takový pøípad musel být oznámen KSR. Na závìreèných ustanoveních je vidìt znatelný vliv celkové tehdejší politické situace: (26) Koncesionáø je povinen v rámci branné výchovy spolupracovat s orgány vojenské správy a øíditi se v tomto smìru pøíslušnými pokyny. Musí být kdykoliv k dispozici státní správì a to podle pokynù ministerstva pošt po pøíp. ministerstva vnitra... (dále se hovoøí o možnosti zprostøedkovávat zprávy pøi živelních pohromách ap). (28) Porušení koncesních podmínek má za následek zastavení èinnosti vysílací radioelektrické stanice pokusné na urèitou dobu nebo zrušení koncese nehledì k event. trestnímu stíhání podle pøíslušných zákonných ustanovení. (29) Koncesionáø je povinen pøedložiti prohlášení dvou fysických osob, které se zaruèují, že koncesionáø nezneužije nebo neumožní zneužití své vysílací stanice k protistátní èinnosti; v prohlášení musí být uvedena i osobní data tìchto osob. Toto poslední ustanovení znamenalo pro mnohé nepøekonatelný problém a není divu. V tehdejší vypjaté situaci poèínající špionománie byl málokdo ochoten se zaruèit v podstatì za cizí osobu, že ta nezneužije svou stanici k nekalým úèelùm. Radioamatéøi, kteøí toto prohlášení do urèeného data nepøedložili, pozbyli automaticky koncesi. Tato, nebo obdobná formulace povinných ruèitelù vydržela i v dalších koncesních podmínkách až do roku 1954, kdy vydávání koncesí pøevzalo ministerstvo vnitra. Podstatné uvolnìní vydávání koncesí znamenalo vydání povolovacích podmínek v roce 1961, od toho roku bylo umožnìno mnoha starším amatérùm, pokud nezatrpkli, získat znovu koncesi. Mnozí to však odmítli. Napø. v Pøerovì døíve velmi známý OK2KP K. Koksa se mi svìøil: Dvakrát jsem jako radioamatér pøišel o velký majetek jednou mi stanici zabavili Nìmci, podruhé komunisti. Ani za jednu jsem nic nedostal. Dnes, jako dùchodce na to, abych si postavil tøetí nemám a stále bych žil v obavách že o ni zase pøijdu. O dìní v radioklubu a o radioamatéry vùbec se však zajímat nepøestal. Zájemce o tuto oblast radioamatérských dìjin odkazuji na již zmínìný seriál v èasopise Amatérské radio, kde je uvedeno mnoho dalších zajímavých podrobností, i z oblasti pøedpisù pro zkoušky. Sborník pøíspìvkù Mezinárodní setkání radioamatérù HOLICE 2000

Úvodem V loòském sborníku jsme se mohli doèíst, že pásmo 135,7 až 137,8 khz je zcela atypické pásmo, kde bylo vzhledem k problémùm s anténami uskuteènìno zatím jen minimum spojení. Dnes po roce mùžeme øíct, že napøíè Evropou probíhá èilý telegrafní provoz a bìžnì se uskuteèòují spojení na vzdálenosti blížící se 2000 km. Mnoho stanic používá vertikály kolem 30 metrù, LW antény délek pøes pùl kilometru, vysílaèe kolem 1 kw. Nìkteøí experimentují s anténami vytaženými papírovými draky, jiní vypouštìjí balóny naplnìné héliem. Na pásmu se vyvinul nový druh provozu, Visual-CW, pøi kterém lze pracovat se signály hluboko pod úrovní šumu. Uskuteèòují se expedice na opuštìné antény profesionálních dlouhovlnných vysílaèù. Není týdne, aby se na pásmu nedìlo nìco zajímavého, nebo aby nebyl pøekonán nìjaký rekord. Sbírají se prvenství prvních spojení mezi dvìma zemìmi a velké pøípravy se dìjí pro historicky první pøeklenutí Atlantického oceánu na tomto pásmu. Troufám si øíct, že dlouhé vlny jsou v souèasné dobì jedno z nejbouølivìji rozvíjejících se odvìtví radioamatérství. Pásmo 136 khz má ještì jeden rozmìr, v nìmž se vrací radioamatérství jeho pùvodní smysl. Je to pásmo bez historie, tudíž je zde velký prostor pro sbírání zkušeností a pro experimenty. Také výrobci zaøízení zatím nezareagovali (nebo jsou dlouhovlòáci pøíliš malá cílová skupina a tudíž to pro výrobce není dostateènì zajímavý byznys), takže zaøízení má ten, kdo je ještì ochoten bastlit. První èlánek o pásmu 136 khz u nás vyšel v posledním èísle AMA magazínu (díky práci redakce s pùlroèním zpoždìním), následovala série obsáhlejších èlánkù ve slovenském Radiožurnálu a nyní také pravidelnì vychází sloupeèek Dlouhé vlny v èasopise Radioamatér. Další informace a také fotografie zaøízení, nahrané zvuky a spektrogramy mùžet získat z Internetu na http://www.mujweb.cz/www/ok1fig/136k.htm. Následující text je kompilát ze dvou nejdùležitìjších èlánkù, které vyšly. Vítejte v novém svìtì Pásmo 136 khz Petr Malý, OK1FIG je asi nejlépe zaèít experimentovat s rámovými anténami. Pokud chcete i vysílat, pak nezbývá než zrealizovat velkou anténu. Co platí na dlouhých pásmech na KV, platí na dlouhých vlnách dvojnásob: co nejvíce drátu v co nejvìtší výšce. Vìtšinou se používají vertikály zakonèené velikým kapacitním kloboukem. Takové anténì však dlouhovlòáci øíkají Marconiho T-anténa. Kapacitní klobouk mùže být tvoøen soubìžnými dráty (s rozteèí alespoò 1 metr), nebo mohou být uspoøádány do hvìzdy. Vertikální èást nemusí být nutnì pøipojena doprostøed kapacitního klobouku, mùže být i na jednom konci, takže je to pak vlastnì inverted-l anténa nebo tzv. multiple topload. Dobrých výsledkù lze dosáhnout již s anténou 10 m až 15 m vysokou, s kapacitním kloboukem délky 20 až 40 metrù. Konce kapacitního klobouku by nemìly být sklonìny pøíliš k zemi. Nìkteøí radioamatéøi používají k vytvoøení vysokého vertikálu balóny naplnìné héliem nebo papírové draky. Samozøejmì, takový extrémnì krátký (vzhledem k vlnové délce) vertikál potøebuje odpovídající zemnicí systém. Doporuèují se radiály délky øádovì desítky metrù a mìlo by jich být nìkolik. Obr. 1 Typické provedení Marconiho T-antény. Vodièe kapacitního klobouku by mìly mít rozteè alespoò 1 metr, na koncích se nespojují dohromady a nemìly by se svažovat k zemi. Pásmo 136 khz Pásmo je od 135,7 khz do 137,8 khz. V Èeské republice musí o povolení pásma 136 khz žádat každý jednotlivì. Je Loading coil, neboli pøizpùsobení antény na 136 khz povolen provoz pouze CW s maximálnín vyzáøeným výkonem Pøizpùsobení antény je další dùležitá vìc. Protože je anténa vzhledem k vlnové délce velmi krátká, doladí se do 1 W. Ve Velké Británii mají navíc ještì pásmo 73 khz (71,6 khz až 74,4 khz.). Na Novém Zélandì a v Austrálii mají pásmo rezonance velkou cívkou. Tato cívka se v zahranièní literatuøe 181 khz až 182 khz. oznaèuje jednotnì jako loading coil. Pokud má pøizpùsobovací cívka sloužit i pro vysílání, nelze ji vyrobit s malými Jak nezaèínat rozmìry. Pro výkony v øádech stovek wattù se cívky vinou na Témìø každý z novì pøíchozích na toto pásmo udìlá stejnou plastikové roury o prùmìru cca 15 30 cm, do rezonance se chybu. Nìkde se doslechne, že toto pásmo existuje. Zjistí, dostaneme na asi 150 závitech. Pøizpùsobení pro 50 ohmù že jeho transceiver poslouchá i tam dole. Pøipojí si svoji stávající nalezneme velmi blízko studeného konce cívky, asi v jedné LW anténu do anténního konektoru a zaène prolaïovat dvacetinì poètu závitù. Cívkou se ladí, takže musíme vyrobit pásmo, v lepším pøípadì se zapnutým CW filtrem. Zkusí to variometr. Není to zas tak velký problém, viz obrázek. Pokud párkrát, a protože žádné radioamatérské stanice neslyší, usoudí, budete dìlat pøizpùsobovací cívku pouze pro pøíjem, mùžete ji že se na tomto pásmu buï vysílat nedá, nebo že na nìm samozøejmì vyrobit menší. Obvykle se doporuèuje vinout cív- nikdo nevysílá. Pøitom netuší, že pár decibelù níže je živý telegrafní ky jako jednovrstvé. Pøi vícevrstvé cívce se vám snadno mùže provoz, kde se obèas vytvoøí i pile-up. Je to nìco stát, že pro vlastní kapacity cívky bude prakticky nepoužitelky podobného, jako byste se nìkde doslechli, že lze dìlat spojení ná. Pokud pøece jen chcete z dùvodu rozmìrù vinout odrazem od Mìsíce, zamìøili svoji tøíprvkovou krcku vícevrstvì, doporuèuje se dodržet mezery mezi jednotlivými pøipojenou na ruèku na Mìsíc a jali se vysílat... závity stejné jako je prùmìr drátu, a tatáž rozteè by se mìla Anténa dodržet mezi vrstvami. Samozøejmì, ještì lepších výsledkù dosáhnete s cívkami vinutými køížovì. Na pásmu 136 khz Nejlepší zesilovaè je anténa. Nejprve se musíte rozhodnout, zda chcete pouze poslouchat na pásmu, nebo i vysílat. dosti èasto znovuobjevujeme již pozapomenuté znalosti. Návod, jak se vinou køížové cívky, nalezeneme napøíklad v AR Pokud chcete pouze poslouchat, a navíc bydlíte v paneláku, è. 6 z roku 1966. Sborník pøíspìvkù Mezinárodní setkání radioamatérù HOLICE 2000 VŠEOBECNÉ INFORMACE 5

Obr. 2 Typické uspoøádání pøizpùsobovací cívky. Nezapomeòte, že na horkém konci cívky je vysoké napìtí! Vysílaè Vysílaè si budete muset postavit. Vyrábìjí se sice sólo vysílaèe pro toto pásmo (Ropex First), ty však u nás jsou zatím nedostupné a navíc umí vysílat pouze na jediném kmitoètu. Takové zaøízení pøi vzrùstajícím poètu stanic na pásmu již zaèíná být nepoužitelné. Pøi úvahách o zaøízení musíme zvážit dvì vìci zda máme zájem pouze o normální CW, nebo i o Visual-CW. Pokud chceme jezdit jen CW, pak je asi nejlepším øešením transvertor, za pøedpokladu, že máme na zaøízení možnost ladit s pøesností alespoò desítek Hz. Vzhledem k tomu, že celé pásmo je široké 2,1 khz, pøímo se nabízí možnost nechat po smìšování projít signál krystalovým SSB filtrem. Pokud chceme jezdit i Visual-CW, pak je výhodou sólo vysílaè, který nám umožní vidìt na spektrogramu i vlastní signál a naladit se tak na protistanici s pøesností v jednotkách Hz. Pro provoz CW zpravidla vyhoví stabilitou laditelný oscilátor 1,36 MHz vydìlený deseti. Pro provoz Visual-CW je nutno udìlat oscilátor teplotnì kompenzovaný a mechanicky stabilní, nebo použít kmitoètovou ústøednu zde je potøeba stabilita v øádech jednotek Hz. Koncové stupnì se zpravidla navrhují v tøídì D a k jejich realizaci lze využít levných tranzistorù øady IRF, napø. IRF530. Obr. 3 Pøizpùsobovací cívka realizovaná na novodurových odpadních rourách o prùmìru 150 mm. Vlevo je cívka s odboèkami, vpravo variometr. Na základní desce mezi cívkami je mìøení anténního proudu. Pøijímaè I když jsme majiteli moderního transceiveru, který umí poslouchat i na 136 khz, neznamená to, že máme vyhráno. Vìtšina tìchto zaøízení má vstupní obvody pro tyto frekvence ponìkud odbyté, vstup je zpravidla tvoøen pouze dolnofrekvenèní propustí, dosti èasto je na tìchto frekvencích vøazen ještì útlumový èlánek kolem 20 db. Problémy jsou také s odolností. Na pásmu totiž posloucháme stanice které jsou na úrovni šumu, a pouze 2 khz od nás buší DCF39 silou S9 + 60 db. Problém je jistì také v tom, že moderní transceivery mají první mezifrekvenèní zesilovaè kolem 40 MHz nebo 70 MHz s filtrem širokým 15 khz, takže všechny ty silné profesionální stanice, které jsou kolem pásma, procházejí v plné síle celým zesilovaèem první mezifrekvence a dostávají se až na druhý smìšovaè. Nìkteøí amatéøi používají spíše rùzné inkurantní pøijímaèe, selektivní mìøièe úrovnì, atp. Co se týèe selektivity, pak pro provoz CW je potøeba mít filtr široký asi 250 Hz, v nouzi 500 Hz. Nìkteøí používají nízkofrekvenèní filtry široké pouze asi 20 Hz, jejich použití však nepøináší tak velkou výhodu, protože v QRN typickém pro dlouhé vlny pøíliš zvoní. Pro provoz Visual-CW není šíøka pásma rozhodující, vystaèíme i s SSB filtrem. Dosáhnout uspokojivého pøíjmu znamená 90 % úspìchnu na tomto pásmu. 6 VŠEOBECNÉ INFORMACE Obr. 4 Praktické provedení budièe pro pásmo 136 khz. Trvale bìžící oscilátor 1,37 MHz je dìlen deseti a klíèován. Pro pøesné naladìní slouží vypínatelná digitální stupnice. Obr. 5 Praktické provedení PA 500W. Vlevo je deska s plošným spojem s dolnofrekvenèní propustí a anténním relé, vpravo je deska s plošným spojem obsahujícím tranzistory a výstupní transformátor. Vestavìt pùlkilowat do plastikové krabice si mùžeme dovolit, protože pracuje v tøídì D a témìø nehøeje. Sborník pøíspìvkù Mezinárodní setkání radioamatérù HOLICE 2000